motiv

Kalkulačka pro počítání s DPI

Poslední dobou (a stále častěji) mi chodí jednak dotazy ohledně zpracování digitální fotografie a také snímky samotné. U dotazů se nejčastěji opakuje otázka, jak to vlastně je s DPI, k čemu to slouží a jak se s tím počítá. U fotek přichází nejčastěji nějaký obrázek, většinou povedený, ale v žalostně malém rozlišení. Tnto článek tedy vysvětluje, jak se to má s rozlišením a s výslednou velikostí papírové fotky.

Některé dotazy ohledně DPI jsem se snažil vysvětlit v předchozím článku. Na tomto místě uvedu hlavně praktickou kalkulačku, která může velmi jednoduše posloužit pro určení těch správných rozměrů.

Kalkulačka se skládá ze dvou nezávislých částí, které jsou navzájem reverzibilní (tj. pokud výstup z jedné části zadám jako vstup do druhé, dostanu při stejném DPI totožné výsledky).

Vstupní rozlišení - sken fotografie, negativu, apod.

První část počítá velikost výsledného obrázku v pixelech při digitalizaci snímku. Jako vstup slouží údaj o rozlišení (DPI) skenovacího zařízení (např. plošného skeneru, kinofilmového skeneru nebo dokonce bubnového skeneru). Tento údaj může nabývat např. hodnot 300 nebo 600 DPI pro levné stolní skenery nebo např. 2700 DPI pro skenery kinofilmové. Dalšími dvěma údaji jsou šířka a výška (v milimetrech) skenované předlohy (takže např. 100 a 150 mm u fotografie 10x15 nebo 24 a 36 mm u kinofilmového políčka). Výstupem pak je údaj o velikosti obrázku v pixelech.

rozlišení (DPI)
šířka (mm) = šířka (pixel)
výška (mm) = výška (pixel)

Výstupní rozlišení - tisk fotografie ze souboru, apod.

Druhá část počítá velikost výsledné fotografie v milimetrech při tisku. Jako vstup slouží údaj o doporučeném rozlišení obrázku (DPI) pro výstupní zařízení (např. inkoustové tiskárny, laserové tiskárny, offsetového tisku, apod.). Tento údaj může nabývat např. hodnot od 150 do 360 DPI pro inkoustové tiskárny, 300 DPI pro offsetový tisk nebo digitální minilab, 600 DPI pro velkoplošný tisk, apod. Dalšími dvěma údaji jsou šířka a výška (v pixelech) tištěné fotografie (takže např. 1024 a 768 pixelů u obrázku na ploše nebo 2048 x 1536 pixelů u výstupu z digitálního fotoaparátu s kapacitou 3 Megapixely). Výstupem pak je údaj o velikosti vytištěného obrázku v milimetrech.

Podotýkám, že zde uváděné rozlišení pro výstup se týká jen rozlišení obrázku, který se bude zpracovávat. Vůbec to neudává skutečné rozlišení tiskového zařízení, kterým se obrázek vytváří. Např. pro inkoustové tiskárny se doporučuje používat rozlišení od 150 do 360 DPI, ale skutečný tisk pak probíhá v rozlišení např. 1440 DPI.

Příklad:
Nastavíme obrázku nějaké rozlišení, které určí jeho velikost na papíře přesně tak, jak to spočítá tato kalkulačka (třeba 180 DPI). V dialogu při tisku na tiskárně Epson 1270 se pak nastavuje ještě jiné DPI - skutečné DPI tiskárny (např. 1440 DPI). Tohle DPI ale nemá s velikosti vytisknutého obrázku vůbec co dělat, jen s jeho kvalitou. Udává, kolik barevných teček na palec tiskárna opravdu udělá. Jeden pixel obrázku je něco jiného, než jedna tečka inkoustové tiskárny! Jde o dvě různá rozlišení! Obecně se doporučuje, aby DPI obrázku bylo celočíselným podílem DPI tiskárny. Pak je totiž převod snadný a nedojde ke snížení kvality vlivem nedokonalosti interpolace. Nastavíte-li DPI tiskárny např. 1440 a zvolíte-li DPI obrázku jako 1440/8=180, pak každý pixel obrázku bude složený z 8x8 teček tiskárny (8 na výšku, 8 na šířku). Když nastavíte pro tiskárnu jen 720 DPI, tak pak bude každý pixel obrázku tvořen jen ze 4x4 teček a dostanete méně kvalitní tisk. Když dáte DPI tiskárny stejné, jako DPI obrázku, tak software provozujici tisk musí převzorkovat obrázek na "menší" DPI, aby bylo pixelů méně a každému odpovídala více než jedna tečka tiskárny! Jedna tečka inkoustové tiskárny totiž není schopna vyjádřit všechny možné barvy, které pixel na obrázku může mít. Zatímco pixel může mít hodně barev, tečka může být jen jedné že 4 nebo 6 barev inkoustu, které tiskárna používá. Různých barev pixelu se docílí tím, že se vedle sebe narovná víc teček různých barev a lidské oko si to pak smíchá.

rozlišení (DPI)
šířka (pixel) = šířka (mm)
výška (pixel) = výška (mm)

Jaké potřebuji rozlišení?

V praxi je často zapotřebí spojit tyto dva výpočty v jeden. Jako příklad si můžeme uvést následující:

  • potřebuji výstup na digitálním minilabu ve formátu 20x30 cm,
  • vím, že digitální minilab vyžaduje na vstupu soubor příslušné velikosti a rozlišení 300 DPI,
  • vím, že jako vstup musím použít políčko kinofilmu,
  • potřebuji zjistit, v jakém rozlišení jej budu potřebovat naskenovat, abych výše uvedených požadavků docílil.
Proto do následující kalkulačky zadám všechny známé údaje - požadovanou velikost výstupu při daném rozlišení a velikost vstupního obrázku. Výsledkem je určení potřebného rozlišení pro skenování (v případě našeho příkladu vyjde, že musím políčko skenovat s rozlišením 2500 DPI). V kalkulačce jsou pro informaci také výsledky pomocného výpočtu - velikosti obrázku v pixelech.

Požadovaný výstup Pracovní soubor Vlastní vstup Potřebné
rozlišení
(DPI)
šířka (mm) = šířka (pixel) = šířka (mm)
výška (mm) = výška (pixel) = výška (mm)
rozlišení (DPI)

Pavel Pola
http://www.pavelpola.cz
Další články autora

radka
http://radka.tezaur.net/photo
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
sdilettisktisk

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace