motiv

Několik poznámek k "Lomografii"

15.10.2010 - Tomáš Hrubý - Z praxe
Pokus o vyvrácení některých mýtů a pověr kolem focení různými "low-fi" fotopřístroji.

Po mém minulém článku na téma Holga a Diana se v diskusi objevilo dost názorů, které tuto oblast focení napadají, podobné se objevují i v řadě jiných internetových debat. Když se udělá souhrn komentářů, tak se člověk dozví cosi o degradaci focení, o módě reagující na dnešní digitální dobu nebo o "zlé" Lomographic Society, která rýžuje nesmyslné peníze za různé brakové přístroje. Pokud někdo argumentuje ve stylu, že se mu fotky tohoto druhu nelíbí, tak je to jistě jeho právo - vkus je individuální záležitost. Nicméně některé názory se dostávají do rozporu i s ověřitelnými fakty a dá se mluvit spíše o mýtech, v tomto článku se chci zaměřit právě na tuto oblast.

Kdy vlastně tento trend vznikl?

Tady se šíří asi nejvíce mýtů. Zapomeňte na to, že by se Holga prosadila až s rozmachem online galérií, zapomeňte na reklamu Lomo society, stejně tak jako na jakýkoli vliv focení v digitální podobě. Původ focení hračkovými fotopřístroji je daleko starší. Přirozeně lze jít do velmi hluboké historie, nicméně i při velmi umírněném přístupu lze zaznamenat jako první veřejněji dokumentovaný mezník rok 1971, kdy byl na toto téma publikován obsáhlejší článek v renomovaném časopise Popular Photography a zejména pak rok 1979, kdy se v Kalifornii uskutečnila velká výstava "The Diana Show". Její sborník pak lze vznosně označit za určitý "manifest" tohoto směru, zejména díky tomu, že jeho součástí byl i obsáhlý esej "Pictures through a Plastic Lens", který je dodnes velmi respektovaným pojednáním.

Všimněte si dvou věcí - zaprvé data 1979, z mýtu o "nové módě" je najednou 30 let a to bych možná měl brát spíš již rok 1971, což nemá daleko ke 40ti rokům... Zadruhé pak stojí za pozornost název zmíněné výstavy "Diana Show" - rovnou se boří další mýtus o kultu přístroje Holga - ani náhodou, Holga byla uvedena na trh teprve v roce 1982 bez jakékoli vazby na tento trend, do USA byla dovezena až v souvislosti s tím, že kolem roku 1980 byla definitivně ukončena produkce posledních klonů přístroje Diana a hledala se náhrada.

Mimochodem také zapomeňte na pojem lomografie, tento trend se nejčastěji označoval jako "Toy Camera", tedy "hračkový fotopřístroj", ale k Lomo Society dojdu vzápětí.

Jak je to vlastně s pojmem "lomografie"?

Tady je nutno být trochu opatrnější, neboť se zde dostáváme do oblasti více zkreslované reklamou. Nicméně historie tohoto pojmu je každopádně podstatně kratší. Asi nejpravděpodobnější varianta hovoří o skupině rakouských nadšenců, které nedlouho po pádu železné opony zaujaly různé sovětské fotopřístroje. Mezi nimi i miniaturní "kompakt" Lomo LC-A. To je mimochodem řečeno přístroj zajímavý skutečně - mezi obvykle velmi "masivní" sovětskou produkcí působí dost překvapivě objevení něčeho defakto miniaturního. Obrazová kvalita byla diskutabilní, nicméně přístroj byl velmi vhodný pro různé "focení od boku" s jistým prvkem náhodnosti a to posléze vedlo k vzniku pojmu "lomography" a vytvoření jejích 10ti pravidel. Pro propagaci této věci byla někdy kolem roku 1992 založena tzv. Lomographic Society.

Hned tu jsou vidět dva mýty - zaprvé Lomo society není žádný průkopník, vznikla až cca o 20 let později než výše uvedené manifesty focení s "Toy cameras", navíc se ale dlouho zabývala opravdu hlavně děním kolem LC-A, s Holgami a podobnými přístroji neměla nic společného.

Zakladatelé Lomo Society ale projevili dost podnikavosti a obchodního ducha - nejprve podnikali s prodejem přístrojů Lomo z ruské produkce, dokonce po nějakou dobu dokázali obnovit jejich výrobu v Rusku (ovšem opravdu si netroufám posoudit, zda je pravdivé jejich tvrzení o tom, že kvůli tomu lobovali přímo u V. Putina). Později převedli výrobu LC-A do Číny podle vlastního zadání, vznikla i nová výroba dvouoké zrcadlovky Ljubitel.

Avšak teprve v roce 2007 Lomo Society uvedla na trh v Číně vyráběný klon klasického přístroje Diana, čímž se stala významným hráčem v oblasti "hračkových přístrojů", kterým do té doby kralovala zhruba 20 let Holga.

Předražený brak?

Další oblíbené téma vášnivých debat... Pominu otázku, co na tom vlastně diskutující tak trápí - je přece pouze věc kupujícího, zda je požadovanou částku ochoten zaplatit. Nicméně když se na to podívám ryze fakticky, tak v tomto případě jde spíš než o úplný mýtus o příklad polopravdy - je to jak u čeho.

Třeba Holga stojí nová včetně poštovného 25-55 USD podle typu - to mi nepřipadá až tak drahé. Za tuto cenu ji běžně seženu, takže to, že ji občas někdo nabízí třeba za 2000 korun mě nemusí trápit - pokud je někdo neschopný se trochu porozhlédnout po jiných variantách nákupu, tak je to jen a pouze jeho problém. Ani Diana není nějak superdrahý přístroj - cena začíná na cca 40 Euro, v tomto případě je navíc v ceně evropská DPH - v podstatě pramalý rozdíl proti Holze. Přirozeně pak lze mít řadu doplňků, ale ni ty se nijak dramaticky neliší od podobných věcí pro Holgu a kvalita je leckdy vyšší. Na okraj - občas se za odstrašující příklad dává Diana v "DeLuxe" sadě za 200 EUR, ale tohle není oprávněná kritika, když se sečte cena všeho, co tato sada obsahuje, tak jsme ve srovnání s Holgou na ceně spíše nižší i proti nákupu přímo z Číny. Otázkou je přirozeně smysluplnost tohoto setu, ale to je jiné téma.

Přirozeně se ale najdou i úlety, nad kterými mohu jen kroutit hlavou - za asi největší zvěrstvo neváhám označit "zdokonalený" Ljubitel 166 z Číny za (pevně se držte) 300 Euro - uffff... Nutno ale dodat, že tady patrně hraje roli situace v Německu, kdy i psychologové hovoří o "ostalgii", tedy o jakési nostalgii za NDR a "ostblok" obecně. To asi vytváří prostor pro podobné nadsazení cen u více produktů původem z "lidodemo" (nebo jejich replik).

Mimochodem si neodpustím jednu poznámku na okraj - je docela zajímavé, že je sice v Evropě velmi módní nadávat na "hloupé Američany, které každý zblbne", jenže často drahá Lomographic Society dominuje především v EU. V USA pořád převládá spíše Holga a její ceny v obchodech v USA se od cen přímo z Číny prakticky neliší. Tak nevím, kdo je ten hlupák, kterého každý zblbne. :-(

Degradace fotografie?

No nevím... Jednak mi připadá trochu úsměvné mluvit o vlivu na degradaci fotografie v situaci, kdy podle velmi střízlivého odhadu na internetu na každou fotku z této oblasti připadá minimálně 100 fotek focených "normálně". Přitom z té stovky "normálních" fotek je minimálně devadesát všemožných cvaků z dovolené - jestli něco působí inflaci fotografie, tak je to spíš tohle, vliv Holga/Diana/Lomo je opravdu mizivý. Mezi snímky z Holgy pak samozřejmě také převládají značné úlety, nicméně řekl bych, že procento těch, jejichž autoři se o nějakou tvorbu alespoň snažili je větší než u "normálních fotek". Docela bych si stál za tím, co jsem před cca rokem napsal do jedné diskuse: "Tak 70% jsou opravdu úlety, kde někdo náhodně cvakl, udělal totální mazaninu bez jakéhokoli smyslu a vydává ji za "umění". Dalších 25% jsou poměrně zajímavé fotky, které docela působí zajímavou atmosférou atd., nicméně u nich člověk tuší, že vznikly spíš náhodou a jejich autor prokázal schopnosti spíš až při výběru, ale tohle už odsoudit nejde. Ovšem pak je tady tak 5% fotek, které jsou opravdu výborné a je jasné, že jejich autor nad tím, co dělá, opravdu přemýšlel a dosáhl maxima - to už stojí za vidění a je jasné, že k nim patří i právě ten vznik Holgou.

Jestli v něčem může "lomografie" trochu škodit, tak možná v tom, že někteří mladí zájemci o focení, kteří focení na analog nepamatují, mohou dojít k závěru, že focení na film se vyznačuje špatnou technickou kvalitou a v tom je jeho kouzlo. To samozřejmě není pravda, ale "mládež" to nemusí vědět. Jinak si ale myslím, že experimentování s Holgami a "podobnou havětí" fotografii spíše prospívá, protože vede lidi k přemýšlení nad tak říkajíc tvůrčím a experimentálním focením místo teoretizování nad tím, kolik je na co třeba megapixelů, jaký supercool kompakt je nejlepší, atd.

Pár slov závěrem

Můj názor na focení ve stylu lomografie, toy camera photo anebo tomu říkejme třeba plastic lens pictures je poměrně prostý. Nejde o žádný všelék, sám jsem tomu nepropadl ani zdaleka plně (z mých fotopokusů je to tak maximálně čtvrtina). V každém případě mi to ale připadá jako celkem normální styl focení, na kterém není nic škodlivého či "protispolečenského" a příliš neumím pochopit ty, kteří na to v různých diskusích reagují až nenávistně - proboha proč? Jen ať si lidé pohrají. :-) A pokud se občas objeví z této oblasti i nějaký snímek, který více působí, tak tím lépe...

Tomáš Hrubý
http://blog.fotozona.cz
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
sdilettisktisk
Diskuse k článku
J. Nováček15.10.2010, 11:13odpověď
Tomas Hruby15.10.2010, 12:37odpověď
petr2215.10.2010, 15:13odpověď
Radek15.10.2010, 18:22odpověď
Zdenek Bakstein15.10.2010, 21:26odpověď
Radek16.10.2010, 08:48odpověď
Tomas Hruby16.10.2010, 17:39odpověď
Majkkl15.10.2010, 14:30odpověď
Vojtěch Macek19.10.2010, 13:15odpověď
LTA21.10.2010, 19:29odpověď
Tomas Hruby21.10.2010, 19:36odpověď
lertimir23.10.2010, 17:35odpověď
petr.vyleta31.10.2010, 13:06odpověď
Mečoun12.11.2010, 06:08odpověď
starysivyvlk15.1.2011, 22:10odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace