První generace kamer Praktica L ukázala, že se jedná o cestu dobrým směrem. O přístroje byl mezi lidmi velký zájem i tam, kde nebyl trh omezován nějakými nesmyslnými ideologickými bariérami. Praktica se zkrátka dobře prodávala i na Západě. Druhá generace sice nepřinesla žádné převratné změny, nicméně výrazně upevnila už i tak solidní postavení značky na trhu, k čemuž mimo jiné přispělo i to, že byl rozšířen sortiment výměnných objektivů i dalšího příslušenství.

Přístroje druhé generace byly vyráběny od listopadu 1975 do ledna 1980. Hlavní rysy zůstaly stejné - zejména kovová lamelová závěrka s časy 1 s - 1/1000 s + B, závit M42x1 i tvar těla. Celkem bylo vyrobeno 740 152 kusů; tuto sumu tvoří 7 sériových modelů, 1 speciální model a 3 prototypy, které byly sice vyvinuty, ale do prodeje se nikdy nedostaly. Víceméně všechny typy se vyráběly v stříbrno-černém i celočerném provedení. Typy LTL 3 a DTL 2 se vyskytují ve variantách se samospouští i bez ní.

Byly rozvíjeny a inovovány hlavně ty typy 1. generace, které se v minulosti prodávaly nejlépe. Šéfkonstruktérem zůstal hlavní tvůrce celé řady, tedy Rolf Noack. Napadá mě tady další srovnání s výrobou v sovětských poměrech (protože se Praktica velmi často srovnává se Zenitem) - domnívám se, že jméno konstruktéra bylo v SSSR předmětem státního tajemství (stejně jako např. místo, kde se vyráběly expozimetry a další technika...). Němci zkrátka udržují pořádek ve všem, v dokumentaci však panuje pořádek přímo excelentní. Tuto jejich národní vlastnost - naštěstí - nevymýtil ani režim sovětského typu.

Změny ve 2. generaci

• Nápis Praktica nad objektivem byl vyveden tučnějším a větším písmem
• Označení typu kamery se přestěhovalo z plošky nad objektivem nad spoušť (také psáno větším písmem)
• Natahovací páčka dostala jiný tvar (pro rychlejší natahování), jiný převod, aretaci v pohotovostní poloze a její konec byl opatřen plastovým krytem
• Ovladač expozičních časů byl chromován ve vysokém lesku
• Antireflexní úprava vnitřku přístroje
• Přístroje začaly být dodávány s objektivy s MC-vrstvami, design objektivů byl mírně upraven

Jednotlivé typy 2. generace

Opět se nebudeme věnovat všem typům, neboť jednak není jednoduché je všechny opatřit a porovnat a jednak se od sebe až tak neliší, často opravdu pouze označením. Zaměříme se tedy pouze na charakteristické vlastnosti a specifika.

Praktica LTL 3
Tento typ byl vyráběn od listopadu 1975 do března 1978; celkem bylo vyrobeno 349 919 kusů. Zvětšená plocha Fresnelovy čočky v hledáčku, TTL měření při pracovní cloně, spouští se tlačítkem nad spouští, indikace v hledáčku pomocí ručičky. Mechanická samospoušť (zpoždění cca 10 s), baterie Varta V 625.

Praktica PLC 2
Nástupce typu LLC (proto neexistuje typ PLC 1 nebo LLC 2, jde vlastně hlavně o změnu označení).Vyráběna od prosince 1975 do března 1978 a celkem bylo vyprodukováno 63 957 kusů. TTL měření s clonovým simulátorem (pouze s objektivy electric) i s pracovní clonou (všechny objektivy), indikace v hledáčku pomocí ručičky. Měření se zapíná polovičním stiskem spouště. Mechanická samospoušť. Baterie Varta V21 PX.

Praktica L 2
	Nový základní model, vyráběn od prosince 1975 do ledna 1980. Celkem bylo vyrobeno 161 240 kusů. Přístroj nemá žádné měření světla, nepoužívá žádnou baterii. Nemá samospoušť.

Praktica L 3 ENDO
Zcela speciální model určený pro použití ve vědě a lékařství. Vyráběna od prosince 1975 do ledna 1980; počet není znám, protože se jedná o dodatečnou úpravy typu L 2. Přístroj se dodával bez objektivu, měl černý ovladač časů a kličku pro zpětné převíjení. Největší změnou však je speciální čirá matnice, která umožňovala připojení přístroje k lékařskému endoskopu.

Praktica VLC 2
Typ s podobnými vlastnostmi jako PLC 2. Má navíc výměnné hledáčky - lze použít hranol, lupu nebo světlíkovou šachtu. Na výběr je také několik typů matnic. Zajímavé je měření světla s polopropustným zrcadlem; schéma je na obrázku. Typ VLC 2 představoval jakousi vlajkovou loď celého systému a měl velmi široké použití jak v amatérské, tak zejména ve věděcké a technické fotografii.

Praktica EE 2
Zdánlivě sem svým označením nepatří a také má s řadou L společné jen základní rysy. Vyráběla se od března 1977 do března 1979, celková produkce činí 59 907 kusů. Je to plně automatický přístroj se závěrkou, jež plynule měnila časy v rozmezí 1 s - 1/1000 s. Manuálně je možno nastavit časy v rozmezí 1/30s - 1/1000 s. TTL měření s clonovým simulátorem, v hledáčku indikace nastaveného času (ručičkou na stupnici). Korekce ±2 EV. Tento přístroj byl používán i v kosmu (na palubě lodi Saljut 6).

Následující tabulka shrnuje všechny typy 2. generace přístrojů Praktica L

Dílčí změny, které s sebou přineslo uvedení druhé generace řady L, vlastně "jen" rozvíjely to nejlepší z první generace. Nešlo o žádné dramatické změny, i když výroba typu EE 2 by se za takovou změnu považovat mohla. Při představení na veletrzích Photokina ´76 a Photo World ´77 v Birminghamu sklidil tento typ zaslouženou pozornost a i když se řadě L dosti vzdaluje, je do ní řazen i samotným výrobcem. Druhá generace znamenala jakýsi přelom v tom smyslu, že přístroje Praktica začali brát vážně i jejich dřívější odpůrci. Museli totiž uznat, že se nejedná o nějaký exotický a nahodilý zjev v nudě socialistického sortimentu, ale že jde o ucelený systém (a to tedy v oněch podmínkách rozhodně zvykem nebývalo), který zdaleka neřekl své poslední slovo.

V příštím pokračování se zaměříme na 3. a 4. generaci řady L.
Informace získány přímo od výrobce.
Snímky © dr. Mike Otto, publikováno s autorovým svolením.