Většina fotoamatérů považuje infračervenou fotografii za něco velmi obtížného, speciálního, vysoce odborného a s prakticky žádným využitím pro obrazovou fotografii. Seriál, jehož první díl právě čtete, by vás měl přesvědčit o opaku.

V dnešním díle si jednoduchou a srozumitelnou formou objasníme, co to je infračervené záření, jak se chová, a jak ho lze využít k fotografování.

Dnešní díl přináší přehled filmů, použitelných pro vizualizaci krátkovlnného IR záření.

V dnešním díle se podíváme na zoubek technickému vybavení, které budeme potřebovat pro infačervenou fotografii.

V dnešním díle se konečně dostaneme k vlastnímu snímání na IR film a jeho vyvolání. Předpokládám, že vážní zájemci o IR fotografii si pořídili film Kodak High Speed Infrared a tmavě červený filtr a nyní celí netrpěliví přemýšlí, co s tím. Takže…

V článku je popsána práce s filmem Ilford SFX 200 a jeho aplikace pro „pseudo“ infračervenou fotografii. Tento film je ideální jako relativně nenáročný úvodní krok do infračervené fotografie a při volbě vhodných filtrů, které odfiltrují viditelné záření, dává výsledky blížící se (podobné) „pravým“ infračerveným fotografiím.

V posledním díle seriálu o infračervené fotografii máme přichystáno doplnění pro milovníky elektronického obrazu.

Ano, i s Canonem 10D a podobnými přístroji lze při troše snahy dosáhnout infračervených snímků. Pár praktických postřehů a triků najdete v tomto článku.