motiv

Snímání na IR materiály

V dnešním díle se konečně dostaneme k vlastnímu snímání na IR film a jeho vyvolání. Předpokládám, že vážní zájemci o IR fotografii si pořídili film Kodak High Speed Infrared a tmavě červený filtr a nyní celí netrpěliví přemýšlí, co s tím. Takže…

Manipulace s citlivým materiálem

Tak především film uložte do ledničky anebo ještě lépe do mrazáku. IR filmy jsou obecně citlivější na teplotu při skladování než filmy běžné. Mají také podstatně kratší dobu expirace než obyčejné filmy. Na druhou stranu ale není třeba být při jejich skladování paranoidní. Zmražený film jsem bez problému použil více než rok po jeho expiraci. Pokud ponesete film v brašně v létě za horkého počasí, tak na trvanlivosti mu to sice nepřidá, ale není se třeba obávat, že by to nesnesl. Bez problému jsem cestoval po Rumunsku a Bulharsku s filmy v batohu a negativy nejevily žádné známky zhoršené kvality.

Daleko obezřetněji je třeba si počínat při zakládání a vyjímání filmu. Tyto operace je třeba provádět v naprosté vizuální a IR tmě. Většinou nepostačí použít např. černý rukáv, protože tkanina bude z největší pravděpodobností propustná pro IR záření. Problém je způsoben tím, že IR záření podstatně snadněji proniká přes sametku těsnící kinofilmovou kazetu. Film Kodak High Speed Infrared navíc nemá antihalační vrstvu, takže pokud se IR záření dostane přes sametku, neexponuje pouze několik vnějších závitů filmu, ale zničí celou cívku. Film je tedy nejlepší zakládat v místnosti bez oken, v polních podmínkách je dobré počkat na noc, případně improvizovat a IR světlotěsný rukáv vytvořit třeba z několika do sebe vložených spacáků.

Zaostřování

Mnozí ze čtenářů již pravděpodobně slyšeli o barevné vadě objektivů. Ta je způsobena tím, že index lomu světla závisí na vlnové délce. Praktický důsledek je ten, že každá vlnová délka je zaostřena jinam. Modré světlo má největší index lomu a je zaostřeno nejblíže, červené světlo má nejmenší index lomu a je zaostřeno nejdále od čočky. Moderní objektivy mají tuto vadu korigovánu, a všechny vlnové délky viditelného světla jsou zaostřeny více či méně do stejného místa. Objektivy ale nejsou (až na speciální výjimky) korigovány pro IR záření, které je v podstatě pouze další barva „za červenou“. Proto je třeba při precizním ostření provést korekci zaostřené vzdálenosti.

Na některých objektivech bývá k tomuto účelu zvláštní značka pro ostření v IR oblasti. Její použití je prosté: zaostříme bez IR filtru na matnici. Potom otočíme zaostřovacím prstencem objektivu tak, aby vzdálenost odečtená naproti normální zaostřovací rysce se dostala naproti rysce pro IR ostření.

Taková oprava zaostření je důležitá zejména při snímání s černým IR filtrem a/nebo při focení s malou hloubkou ostrosti. Při běžném snímání s tmavě červeným filtrem a při použití širokoúhlých objektivů je pohodlnější spolehnout se na hloubku ostrosti získanou větším zacloněním a korekci zaostření neprovádět.

ostreni
Změna zaostření: objektiv zaostřený na nekonečno (vlevo) se pro snímání v IR oblasti přeostřil tak, aby zaostřená vzdálenost ležela proti značce (vpravo)

Exponometrie

Podle ohlasů jsem získal dojem, že právě stanovení správné expozice IR materiálů se zájemci obávají nejvíc. Naštěstí to je v celku jednoduché a pouze budete muset obětovat jednu zkušební roličku filmu na ověření, že níže uvedený postup dává s vaším vlastním expozimetrem správné výsledky. Připomínám, že uvedený postup platí pro Kodak High Speed Infrared.

Především je třeba si připomenout z předchozích dílů, že pracujeme v odraženém IR záření. Změřit množství IR záření, které nám snímanou scénu osvětluje, ale bohužel přímo jednoduše nemůžeme. Přirozená citlivost křemíkových fotodiod, které se používají v moderních expozimetrech, sice leží i v IR oblasti, ale pomocí filtrů je omezena pouze na viditelnou oblast. To je přirozené, protože většinu fotografů zajímá expozice viditelným světlem. Stanovení expozice v IR oblasti tedy musíme udělat nepřímo. Podle toho, v jakém světle fotografujeme, se nám problém rozpadne na tři případy.

1) diskontiuální světelné zdroje s čárovým spektrem

Sem patří veškeré výbojky a zářivky (trubicové zářivky, úsporné zářivky, sodíkové výbojky pouličního osvětlení, atd.), ovšem nikoli fotografické blesky! Tyto zdroje neobsahují prakticky žádné IR záření a nemá smysl se v jejich světle pokoušet něco vyfotit v IR oblasti.

2) kontinuální světelné zdroje, se stejným množstvím viditelného světla a IR záření

Sem patří především denní sluneční světlo a také fotografické blesky. Budeme-li fotografovat v tomto světle, stanovíme expozici následovně:

  • na expozimetru nastavíme citlivost ISO 400
  • nasadíme tmavě červený filtr změříme scénu přes něj
  • získáme kombinaci čas/clona, kterou přímo použijeme pro expozici s tmavě červeným filtrem, pokud budeme fotit přes černý filtr (anebo přes filtr zhotovený z inverzního filmu), přidáme +1 EV.

3) kontinuální světelné zdroje s nadbytkem IR záření

Sem patří především všechny žárovky, fotografické žárovky, svíčky, ohně a podobné světelné zdroje. Expozici stanovíme takto:

  • na expozimetru nastavíme opět citlivost ISO 400
  • scénu změříme bez filtru
  • změřené hodnoty přímo použijeme k expozici

Tyto světelné zdroje obsahují velmi mnoho IR záření a jen malé procento viditelného světla. Udává se, že např. žárovka promění na světlo pouze cca 5% příkonu, zbytek vyzáří jako IR záření. Proto není nutné používat při snímání IR nebo červené filtry. V tomto případě nesmíte měřit s nasazeným červeným filtrem. Filtr by snížil množství viditelného světla a expozimetr by tak ukázal delší expozici. Ta by ale byla zbytečná, protože scéna je dostatečně nasvětlená neviditelným a neměřitelným IR zářením. Pokud byste přece jen chtěli měřit s filtrem, museli byste nastavit vyšší citlivost (cca ISO 1600). To je ale pouze orientační údaj, nemám jej v praxi ověřen.

Výše uvedené postupy platí pouze pro film Kodak High Speed Infrared. Hodnoty citlivosti a korekcí byly získány s aparátem Minolta X-700. Každopádně si nafoťte kontrolní film s expozičními variantami +/-5 EV. Tak si ověříte, jak se váš expozimetr chová v jednotlivých situacích, a případně si najdete svou vlastní citlivost.

Váš první IR film

Dovolím si doporučit „polopatický“ postup pro váš první IR film. Na tomto filmu si zkalibrujete váš expozimetr a natrénujete manipulaci s filmem. Vyvarujete se tak zbytečných chyb a zklamání z počátečního neúspěchu a druhý film již bude rutinní záležitost s perfektním výsledkem.

Zavřete se na záchodě, ve sklepě či v komoře a v naprosté tmě založte film. Pozor, podložka je velmi tenká a s filmem se špatně manipuluje. Na fotoaparátu nastavte citlivost ISO 400 a na objektiv nasaďte tmavě červený filtr. Pokud jste si filtr ještě nepořídili, tak zajděte do nějakého bazaru – budou jich tam mít spoustu. Pro naše potřeby stačí ten nejobyčejnější, filtry z východoněmecké produkce jsou ideální. Je dobré si taktéž hned na prvním filmu vyzkoušet focení přes černý filtr, takže si připravte kus neexponovaného vyvolaného inverzního filmu (viz minulý díl).

Za pěkného slunečného dne se vypravte na nějaké místo, kde snadno najdete mnoho různých objektů – lidi, zvířata, stromy jehličnaté i listnaté, stavby, vodu, atd. Nejlepší je zřejmě park. Na místě si vyberte zajímavou scénu a nafoťte ze stativu sérii zkušebních záběrů. Fotoaparát přepněte do manuálního režimu, nastavte clonu f/11 a s červeným filtrem foťte série expozičních variant 1/30s, 1/60s, 1/125s, 1/250s a 1/500s. Do poznámkového bloku si poznamenejte jaké bylo osvětlení (přímé slunce – polostín – stín) a jakou expozici doporučoval expozimetr.

Střídejte takto různé motivy a vždy si dělejte poznámky o scéně, osvětlení a o tom, jakou expozici ukázal expozimetr. Velmi pravděpodobně bude expozimetr ukazovat expozici f/11, 1/125s pro scény na plném slunci. Pokud ne, nic se neděje, jde o test. Také můžete udělat několik expozičních řad s použitím černého filtru – postup je podobný. Expozici změřte s červeným filtrem, pak filtry zaměňte a exponujte zkušební řadu.

Po vyvolání (viz níže), si pečlivě prohlédněte negativy a spolu s poznámkami určete, jakou citlivost je třeba nastavit na vašem fotoaparátu. Pokud je správně exponované to políčko, jehož expozice se shoduje s doporučením expozimetru, je vše v pořádku a používejte dál citlivost ISO 400. Pokud je nejlépe exponované jiné políčko, musíte se zamyslet a dopočítat citlivost, kterou je třeba nastavit.

Vyvolání

Vzhledem k tomu, že s filmovou kazetou lze manipulovat jen v naprosté vizuální a IR tmě, je jedinou schůdnou cestou vlastní vyvolání doma. Při tom je třeba dodržet několik zásad. Film navineme do vývojnice v naprosté tmě (v IR tmě!). Plastová vývojnice je nepropustná pro viditelné světlo, ale IR záření jí snadno projde. Abychom nemuseli pracovat potmě, je možné si na manipulaci s vývojnicí svítit viditelným světlem, ale zdroj nesmí vydávat IR záření. Proto nepoužívejte žádné žárovky!!! LED diody jsou bezpečné, protože vydávají pouze viditelné světlo.

Kodak pro svůj IR film doporučuje různé vývojky, vybrat si můžete v produktovém informačním letáku. Mně se osvědčila klasická vývojka D-76, kterou v tomto případě výjimečně používám neředěnou. Jednak protože zrnitost filmu Kodak High Speed Infrared je mamutí, ale hlavně protože při použití zředěné vývojky dochází k zvýšení povrchového vyvolání, což vede ke zvýraznění halace. Pokud jde o vyvolávací čas, tak v tom panuje poněkud zmatek a různé verze datasheetů od výrobce doporučují různé časy. Já vyvolávám 11 minut při 20 °C a překlápěcím rytmu dle doporučení Ilfordu (překlápím prvních 10s v každé minutě).

Petr Dzik
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
faced21.7.2003, 10:36odpověď
obecní úřad23.7.2003, 17:38odpověď
Pavel Pola23.7.2003, 18:12odpověď
Tomas Peltan10.11.2003, 14:03odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace