motiv



hledej v článcích

České vesnice v horách rumunského Banátu

26.10.2004 - Luky - Reportáže z cest
Ostrůvky české komunity, které nebyly zasaženy morovou ranou kolektivizace venkova a jichž se nedotkla ateistická převýchova.

Česká vesnice Svatá Helena.
Česká vesnice Svatá Helena.
Když v 18. století skončily války na hranici habsburské monarchie a Turci byli rakouskými vojsky zatlačeni za Dunaj, zůstala nejjižnější hornatá část Banátu mezi řekami Dunajem a Nerou prakticky liduprázdná. Do tohoto prostoru vylákal dřevopodnikatel Magyarly a později i rakouské vojenské správní orgány několik stovek českých rodin pod slibem přidělení půdy, osvobození od čtrnáctileté vojenské povinnosti, roboty a daní. Tak vznikla v r. 1823 vesnice Svatá Alžběta (pro nedostatek vody později zanikla) a o rok později Svatá Helena. Další české vesnice Bígr, Eibentál, Rovensko, Šumice, Gernik, pak následovaly. Počet Čechů v Rumunsku kulminoval před 1. světovou válkou. Po ní začali odcházet naši krajané do Jižní a Severní Ameriky, do Srbska a Bulharska. V rámci osidlování pohraničí v letech 1947-1949 se přesídlila třetina Čechů (téměř 5000 osob) do Čech. Hromadný exodus do Čech začal v devadesátých letech a trvá stále.

Dopravní prostředek na špatných cestách ve Svaté Heleně.
Dopravní prostředek na špatných cestách ve Svaté Heleně.
Pečení brambor na kopci nad Dunajem nedaleko Svaté Heleny.
Pečení brambor na kopci nad Dunajem nedaleko Svaté Heleny.
Sud na kvašení švestek a destilační přístroj.
Sud na kvašení švestek a destilační přístroj.

České vesnice zůstaly díky přírodním podmínkám izolovány od ostatních obyvatel a do jisté míry od sebe navzájem. V nejjižnějších výběžcích Karpat, v pahorkatině strmě se zvedající od Dunaje do výše 400 – 700 m n.m., znemožňovaly styk s okolím špatné cesty. Dodnes se mohou po blátivých, kamenitých cestách pohybovat automobily rychlostí 10 –15 km/h. Jen malá část obyvatel má nějaké zaměstnání za ubohý plat, neboť okolní černouhelné a rudné doly se staly nerentabilními a byly uzavřeny. Pokusy o kolektivizaci vesnic v 50. letech zkrachovaly a tak soukromé zemědělství zůstalo hlavní formou obživy i přes budování socializmu pod vedením Nicolae Ceausesca. Vítaným finančním přínosem se v posledních letech stává agroturistika z Čech, ať už se jedná o organizované zájezdy nebo individuální turistiku.

V rumunském městě Moldova prodávají sýry banátští Češi.
V rumunském městě Moldova prodávají sýry banátští Češi.
Český manuál na použití telefonu ve škole.
Český manuál na použití telefonu ve škole.
Nedělní bohoslužba v katolickém kostele Svaté Heleny.
Nedělní bohoslužba v katolickém kostele Svaté Heleny.

Banátští Češi chovají koně ale i krávy jako tažná zvířata, prasata, kozy, ovce, drůbež. K hnojení polí se používají prakticky výhradně přírodní hnojiva. Pěstují se běžné plodiny pro vlastní potřebu. Obilí se mele buď doma na podomácku vyrobených mlýncích, kdy mlýnské kameny pohání elektromotor, nebo ve zvláštních vodních mlýncích. Z ovocných stromů jsou nejdůležitější švestky a slívy. Téměř každá rodina má několik velkých sudů, kam se slívy nakládají k vykvašení a po správné době se pálí slivovice. Ta neodmyslitelně patří na každý stůl ráno, v poledne a večer, stejně jako do kapsy, když se odchází na pole. Běžně si rodina vypálí až 200 litrů na rok. Doma se také vyrábí máslo a sýry, zavařuje maso ze zabíjačky, peče chleba. V Gerniku jsme byli svědky, jak se při setmění krávy samy vrací z pastvy, na návsi správně zahnou svým směrem a dokonce si jedna z nich sama hlavou nadzvedla závoru a otevřela vrata do dvora. (Přál bych jistým ekologickým aktivistům, aby si zde zakusili tvrdý manuální způsob výroby ekologických potravin. Možná by mohli nahradit ty banátské Čechy, kteří se stěhují za snadnějším životem do Čech.)

Mandolínový soubor při baptistickém kostele ve Svaté Heleně. Krajina u vesnice Rovensko. Pasáček vepřů ve vesnici Rovensko.
Mandolínový soubor při baptistickém kostele ve Svaté Heleně. Krajina u vesnice Rovensko. Pasáček vepřů ve vesnici Rovensko.

Kulturní a společenský život je značně ovlivněn náboženskými poměry, stejně jako životní zásady. Společné cestování nesezdaného páru od nás sice tolerují, ale pro sebe by je považovali za naprosto nepřijatelné. Hluboce věřící Češi se v pravoslavném Rumunsku hlásí většinou k římskokatolickému vyznání. Návštěva nedělní bohoslužby je příležitostí k předvedení svých nejlepších šatů obyvatel všech věkových kategorií. Asi 1/3 obyvatel Svaté Heleny se hlásí k baptistům, kteří mají svůj kostel, při kterém působí početný mandolínový soubor. Nejdůležitější událostí v životě banátských Čechů je svatba, které se účastní až 300 hostů. Týden dopředu se staví zastřešený přístřešek, pak se peče, vaří, pozve se kapela. Během svatby se dodržuje celá řada staročeských obřadních zvyků. Toho jsme byli svědky pouze z videozáznamu, ale i to bylo úchvatné.

Putování od jedné české vesnice k další.
Putování od jedné české vesnice k další.
Vodní mlýnek pod vesnicí Gernik.
Vodní mlýnek pod vesnicí Gernik.
Pohon vodního mlýnku.
Pohon vodního mlýnku.

170 let si udržují banátští Češi svou identitu důsledným používáním mateřského jazyka. Krásná čistá čeština má sice poněkud chudší slovní zásobu, ale jistého půvabu jí dodává řada archaických výrazů a germanismů (tuten, harant, ouřad, vejchod, vosum, vobec, ksicht, krchov, luft). Poněkud horší je to s psaným slovem a potíže dělá zejména technická čeština (viz ukázka). Udržovat češtinu pomáhali i učitelé z Čech, kteří zde působili ve 20. letech, počátkem 50. let a nyní od 90. let minulého století. Většina obyvatel nemá jiné než základní vzdělání, přesto se vyznačuje přirozenou inteligencí a životní moudrostí. Překvapila nás nebývalá úcta dětí k rodičům, která se vyznačovala například vykáním. Napomenuté dítě prostě poslechne a neodmlouvá.

Krajina nad českou vesnicí Gernik.
Krajina nad českou vesnicí Gernik.
Velmi řídký jev, postižen bývá spíše turista.
Velmi řídký jev, postižen bývá spíše turista.
Dílna v Gerniku na výrobu elektronických součástek.
Dílna v Gerniku na výrobu elektronických součástek.

Všude, kamkoliv jsme přišli, jsme se setkali s vlídností a pohostinností, která v nás vzbuzovala až rozpaky. Téměř každý, s kým se zastavíte na ulici, vám nabídne svou kořalku a pozve-li vás domů, pak dostanete čaj nebo kávu a vynikající sladké rohlíčky či jiné pečivo. Rádi vám ukáží svou chalupu, svoje hospodářská zvířata, pec na chleba, zařízení na pálení slivovice. Můžete celé dny chodit po vesnici a povídat si se sousedy (chodit na táčky), můžete pomoci s domácími nebo polními pracemi anebo se vypravit od vesnice k vesnici krásnou, civilizací ještě nepoškozenou přírodou.

Výrobce nůší a jeho žena.
Výrobce nůší a jeho žena.
Podomácku vyrobené boty ze starých pneumatik.
Podomácku vyrobené boty ze starých pneumatik.
Světnice v chalupě v Gerniku.
Světnice v chalupě v Gerniku.

Jak se dostat do Banátu? Nejpohodlněji je to se specializovanou cestovní kanceláří, která vás doveze autobusem až na místo, zajistí ubytování v pruhovaných peřinách i s plnou penzí, uspořádá pro vás výlety a přechody od vesnice k vesnici (15 - 20 km). Nebo se dopravit vlastním autem (bezpečnější je to vlakem do Temešváru a odtud třeba taxíkem dalších 150 km – cena na dveřích taxíku by vyšla asi na 8 Kč/km). Na místě pak snadno seženete ubytování za 100-150 Kč/den nebo s plnou penzí za 200-250 Kč/den. Pakliže se vydáte na cestu,

Krajina pod Svatou Helenou.
Krajina pod Svatou Helenou.
dostanete s sebou chléb, vynikající kozí sýr balkánského typu, slaninu, sádlo se škvarky, klobásky a něco sladkého pečiva. Místní, celkem chutné pivo, točené v místním obchodě, vás vyjde na 10 –15 Kč. Musíte být připraveni jen na poněkud skromnější hygienické podmínky. Záchody jsou suché, ale nepáchnou. Pokud má domácí koupelnu, tak vám vodu ohřeje asi 2x za pobyt. Vody je vůbec dosti málo, a tak se s ní šetří, chytá se ze střechy do nádrží a ve vaně může být lehce šedivá.

Jak lze pomoci banátským Čechům? V rámci agroturistiky je možné nechat naše krajany trochu vydělat (přijímají i české peníze) využíváním ubytovacích a dopravních služeb, nákupem řemeslných a potravinových výrobků. Podnikatel by zde našel šikovnou a levnou pracovní sílu (již zde existují skromné dílny na součástky do počítačů). Pokud byste skutečně chtěli navštívit tento krásný kraj s báječnými lidmi, neváhejte a učiňte tak co nejdříve, pokud ještě vůbec bude koho navštěvovat. Na prodej jsou tam i celé chalupy za pár korun.

Luky
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
chose27.10.2004, 08:41odpověď
Robur27.10.2004, 09:21odpověď
Jan27.10.2004, 13:54odpověď
koalix27.10.2004, 16:42odpověď
pepa27.10.2004, 18:25odpověď
Míla27.10.2004, 23:56odpověď
rt28.10.2004, 05:42odpověď
pepa28.10.2004, 10:12odpověď
rt29.10.2004, 01:19odpověď
Charvát Jiří29.10.2004, 08:26odpověď
wprz29.10.2004, 14:54odpověď
koalix1.11.2004, 12:35odpověď
Budovatel www stránek4.5.2005, 15:44odpověď
Frederick Rooks1.11.2004, 14:54odpověď
Vladek2.11.2004, 08:54odpověď
FredRooks3.11.2004, 13:34odpověď
ZdenekT2.11.2004, 09:30odpověď
Charvát Jiří2.11.2004, 11:51odpověď
Jarda4.11.2004, 16:27odpověď
norman26.12.2004, 20:31odpověď
mikal25.6.2005, 04:01odpověď
Albrana13.11.2005, 18:25odpověď
Luky14.11.2005, 09:15odpověď
Jelínková Blanka20.4.2006, 08:58odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data


aktuální akce

aktuální články

bazar nabízí

 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace