motiv

Fotosoutěž: Život a doba Karla IV - připomenutí

27.7.2016 - katox - Fotosoutěže
Na konci dubna jsme vyhlásili jednu z našich fotografických soutěží. Tentokrát na téma, které je pro letošní rok velmi nosným pro celou naši zemi.

Do konce uzávěrky je sice více než měsíc a někteří z vás nám již své soutěžní fotografie zaslali. Přesto jsme se rozhodli, že vám napíšeme krátké připomenutí a případně pro ty, kterým článek utekl, přidávám i odkaz. Naleznete zde pravidla a trochu té historické nápovědy. Těšíme se vaše soutěžní fotografie a doufáme, že si při jejich focení užijete příjemné chvilky.

A abyste viděli, že i Xpozice na tématu pracuje, přidávám naše dva rodinné solitéry.

Hrad Helfenburk

Hrad Helfenburk byl založen čtyřmi bratry z Rožmberka v II. polovině 14.století. Zakládací listinu datovanou 21.května roku 1355 potvrdil císař Karel IV. Od samého počátku svého vzniku plnil tento hrad důležitou správní a vojenskou službu osadám a městečkům na Zlaté Stezce, která byla důležitou obchodní cestou vedoucí z Pasova do české kotliny. V současné době tato zřícenina patří k největším svou rozlohou v České republice a je stále přístupná. V průběhu roku se zde konají různé akce a určitě stojí za to si kopec, na kterém stojí, vyšlápnout.

(Jen takové malé upozornění pro rodiče s dětmi - místní kozel doopravdy strašně smrdí a dost těžko se tohoto zápachu dá zbavit. Ani hodinová macerace naší dcery ve vonné koupeli moc nezabrala :-)

písaři

V středověku, kdy drtivá většina obyvatel (a to překvapivě včetně šlechty a panovníků) neuměla číst ani psát, bylo písařství vysoce profesionální činností. V raném středověku se tyto znalosti výlučně soustřeďovaly v církevních kruzích, především v klášterech, kde existovala tzv. skriptoria, tj. místa, kde byly sepisovány a ještě více přepisovány knihy. Postupně psané dokumenty (na pergamenech z vyčiněných zvířecích kůží) začínaly při právních záležitostech a správě majetku využívat také panovníci a posléze i světská nobilita.

Písaři, kromě základních znalostí čtení a psaní, museli ovládat i řadu dalších schopností, jako znalost cizích jazyků (nejenom latinu, která až do vrcholného středověku převažovala nad národními jazyky) a umění diplomatického jednání. Samozřejmostí byla i naprostá diskrétnost a oddanost panovníkovi. Na základě těchto vlastností byli písaři pověřováni také různými diplomatickými úkoly a podíleli se tak přímo i na tvorbě (zahraniční) politiky.

Vzrůstající potřeba každodenní písemné agendy a zapojení do panovnické diplomacie vedla k vzniku královských kanceláří, kde pod kancléřem existovala hierarchie písařů. Práce písařských dílen byla osamostatněná od ostatních, proto si sami připravovali psací látky i pomůcky ke psaní. Jednalo se hlavně o pisadlo, nejčastěji husí brk namáčený do speciálně zhotovovaných inkoustů. Nezbytným vybavením písaře byla i pemza na uhlazování psací látky a nožík na vyškrabování chybných tahů.

katox
http://katox.zonerama.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace