motiv

Jak dlouho vyvolávat film? Přerušovat? Ustalovat? Jak míchat?

3.11.2003 - Tobík - V temné komoře
Jak ovlivňuje délka zpracování a pohyb černobílého negativního filmu v lázni výsledný obraz.

Zvláště začínající adepti domácího zpracování černobílé fotografie mohou být poněkud zmateni značným množstvím doporučených časů zpracování v různých lázních i doporučeným pohybem filmu. Ve skutečnosti se jedná o parametry, kterými se proces řídí tak, abychom dosáhli žádaného cíle. Tento článek by měl objasnit, proč se nemusíme držet žádných pevných hodnot a proč každý z nás zpracovávat své filmy trochu jinak.

Zároveň doporučuji přečíst si Papuáncův článek Jak nejlépe vyvolat černobílý film, ve kterém najdete souvislosti s dalšími parametry vyvolávání.

Délka vyvolávání

Pozor, následující text je míněn jako rozbor vlivu délky vyvolávání pro stejnou vývojku. Nelze jím vzájemně posuzovat krátké vyvolávání v jedné vývojce a dlouhé vyvolávání ve vývojce jiné.

Vliv délky vyvolávání je v zásadě prostý. Čím déle působí vyvolávací látky na zrna, která byla zasažena dostatečným množstvím fotonů a tvoří tedy latentní obraz, tím více se tato zrna vyvolají, tím více jsou černá. Čím vyšší byla expozice na tom kterém místě filmu, tím více vyvolaných zrn se tam nachází a celkové zčernání je větší.

Délka působení vývojky na emulzi tedy ovlivňuje zdaleka nejvíce kontrast - čím déle je film v lázni, tím více jsou jednotlivé partie negativu vyvolány, a protože se tak děje proporcionálně k expozici, tím více se zvyšuje kontrast.

Je-li délka vyvolávání příliš dlouhá, vyvolají se postupně nejvíce exponované plochy zcela a proto se začne kresba ve světlech (tmavé partie negativu) ztrácet. Nelze ovšem hned paušálně říci, že při delším vyvolávání se na negativu slijí světla. Je totiž nutno vzít do úvahu i horní hranici expozic na tom kterém snímku. Pokud je horní hranice expozic nižší (například u scény s nižším rozsahem jasů), nemusí zasahovat do oblastí, ve kterých se kresba ztratí. A naopak - je-li vysoká (například u scény s vysokým rozsahem jasů), je nutno zabránit převolání světel zkrácením vyvolávání.

Předchozí odstavec nás nutí nazírat příslušným způsobem na přeexpozici. Je vidět, že do určité míry nelze oddělit přeexpozici a převolání. Při bohatějším exponování nemusí dojít k devastaci kresby ve světlech, zvolíme-li odpovídající délku vyvolávání (kratší). Ani delší doba vyvolávání nemusí vést k devastaci světel, pokud byl film náležitě exponován. Proto osobně rozlišuji přeexpozici a převolání devastující a nedevastující.

Možná bych se měl na chvíli zastavit u pojmu expozice. Obvykle se tak chápe nastavená kombinace a clony a to znamená, že každé políčko mělo jednu určitou expozici. Ve skutečnosti je expozice definována jako součin světelného toku a doby jeho působení. Protože světelný tok je v každém místě políčka jiný (odpovídá jasu v daném místě scény), ba dokonce i délka jeho působení nemusí být přesně rovna době otevření závěrky (objekty na scéně se pohybují, jejich jas kolísá), je také v každém místě políčka jiná expozice. Největší expozice jsou tedy ve světlech.

Vraťme se nyní k jednotlivým zrnům. Jak jsem zmínil v prvním odstavci, zrna se postupně vyvolávají a tím se se nejen mírně zvětšují, ale hlavně postupně černají. Platí tedy, že čím delší je vyvolávání, tím větší je obraz zrn a tedy větší zrnitost. Ze stejného důvodu má delší vyvolávání nepříznivý dopad také na závoj, protože ten je kromě optické hustoty podložky a samotné emulze tvořen též zčernáním náhodně vyvolaných zrn. Na druhou stranu u některých vývojek (hlavně těch s vysokým obsahem siřičitanu) dochází k rozpouštění zrna, které se zmenšuje a ztrácí na ostrosti. Výsledek tedy není možno jednoznačně odhadnout předem, ale obvykle s délkou vyvolávání velikost zrna roste.

Senzitometrické údaje - Fomapan 100 v ID-11
Méně používané, ale velmi ilustrativní znázornění chování filmu v závislosti na délce vyvolávání. S značí citlivost, G považujme za kontrast a Dmin je optická hustota podložky a závoje. Všimněte si poklesu citlivosti u velmi krátkých časů i zastavení nárůstu kontrastu při dlouhém vyvolávání. Fomapan 100 v ID-11.

Tento proces ovšem není absolutní. Můžete nechat film ve vývojce celý den, ale výsledkem nebude ani zcela černý film, ani pérovka tvořená výhradně průhlednými a neprůhlednými plochami (pokud nepoužijete speciální litografickou vývojku), protože se proces v určitém okamžiku zastaví. Konečný kontrast negativu je při tomto takzvaném úplném vyvolání pro každou kombinaci filmu a vývojky jiný.

V rámci délky vyvolávací doby se musíme zastavit ještě u jednoho efektu. Emulze není absolutně plochá, dvourozměrná, ale má nějakou tloušťku. Vývojka tedy proniká emulzí a hlubší vrstvy se začnou vyvolávat o něco později. Hlavně je ale zapotřebí i do hlubších vrstev emulze přivádět čerstvé vyvolávací látky a odvádět zplodiny (o tom něco více v části věnované míchání). To se děje difúzí, jakousi kyvadlovou dopravou, jejíž rychlost není neomezená. Ovlivňuje tedy tloušťka emulze vyvolávání?

Můžeme říci, že ano i ne. Musíme se vzít ovšem do úvahy jednu věc, a to složení vývojky.

Jedna skupina vývojek totiž snadno proniká elektrickou dvojvrstvou krystalu halogenidu stříbra a díky velké redukční schopnosti se rychle spotřebovává. Rychlost vyvolávání převyšuje rychlost difuze, takže tato kyvadlová doprava nestačí vyměňovat čerstvou vývojku a zplodiny v hlubších vrstvách. Ty se vyvolávají pomaleji, nez vrstvy povrchové, proto se tyto vývojky označovaly jako povrchové.

Druhá skupina vývojek proniká touto dvojvrstvou pomaleji a rychlost vyvolávání je menší, než rychlost difuze. Vývojky vyvolávají stejně rychle v celé hloubce emulze, proto se jim říkalo hloubkové.

Senzitometrické údaje - Kodak Technical Pan
Ukázka chování Kodaku technical Pan ve dvou různých vývojkách. V HC-110 se s časem mění i citlivost (malá čára v patách charakteristických křivek), v Technidolu je na čase nezávislá. Všimněte si i údajů ve vložením grafu a tabulce (citlivost = exposure index).

Co to znamená? Jednoduchou věc - pokud nejsou vyvolávána všecha zrna v celé hloubce emulze stejně, není využita veškerá expozice - stručně řečeno není využita celá citlivost filmu, je reálně nižší.

Senzitometrické údaje - Kodak High Speed Recording 2475
Ukázka výrazné závislosti citlivosti na délce vyvolávání. Velmi stará extrémně citlivá emulze (1000 ASA) - Kodak High Speed Recording. černá křivka napříč charakteristika v oblasti paty znázorňuje body o hodnotě zčernání 0,1 nad hustotu podložky a závoje - referenční body pro určení citlivosti.

V současné době se vliv tloušťky emulze snižuje, protože emulze jsou stále tenčí a tenčí. Pomineme-li extrémně krátké vyvolávání, při kterém stejně nezískáme negativ přijatelného kontrastu, nepřesáhne ztráta citlivosti obvykle 1, maximálně 2 clony.

Naproti tomu při dlouhém vyvolávání se reálná citlivost filmu (posuzuje se prokresleností stínů) nezvyšuje. Rozhodně ne významně, jedná se maximálně o 1/3 až 1/2 clony. Navíc těchto hodnot obvykle dosáhnete až při tak dlouhém vyvolávání, že vede k problematickému až nepřijatelně velkému kontrastu. Pokud tedy fotografujete scénu, pro kterou je prokreslení stínů důležité, nespoléhejte na zvýšení citlivosti prodlouženým vyvoláváním. Musíte sáhnout po vhodné vývojce (Microphen či Atomal mohou zvýšit citlivost filmu až o 1 clonu), ale ještě lépe po citlivějším filmu.

Délka vyvolávání má také většinou dopad na tvar charakteristické křivky (popisuje převod jasů scény na odstíny šedi negativu). Obvykle je při krátkém vyvolávání kresba ve stínech méně kontrastnější než ve světlech, zatímco při delším vyvolávání se křivka někdy nepatrně zlomí, takže kresba ve stínech pak může být kontrastnější než kresba ve světlech.

Jak tedy dlouho vyvolávat? V zásadě je to prosté - tak dlouho, aby kontrast negativu a tím pak i rozsah jeho optických hustot zachytil celý rozsah jasů fotografované scény podle vašeho záměru a umožnil co nejjednodušší zhotovení zvětšeniny. Je-li rozsah jasů scény velký, je dobré délku vyvolávání zkrátit, pokud je malý, můžeme délku vyvolávání trochu prodloužit (ale pozor na růst zrnitosti). Je pochopitelné, že u svitkového filmu a kinofilmu se tato rada uplatňuje obtížně. Nezapomeňte přitom, že příliš krátká doba vyvolávání vede ke snížení citlivosti.

Také pokud dlouhodobě sledujete, že zvětšujete většinou na papír měkčí gradace, je dobré zvážit mírné zkrácení doby vyvolávání, pokud na papír tvrdý, bylo by možná vhodné dobu prodloužit.

Jak dlouho přerušovat?

Přerušovací lázeň má dvě funkce. Tou první je zastavit vyvolávání, tou druhou je opláchnout z filmu vývojku, protože emulzi obvykle nedělá dobře, jestliže se na ní potkají vývojka s ustalovačem.

Kyselá přerušovací lázeň splní první funkci mnohem lépe, protože neutralizuje činnost zásadité vývojky okamžitě. Při použití vody může zvláště v tlustých emulzích citlivých filmů vývojka zůstat a vyvolávání ješte mírně pokračovat. Nicméně půlminutové působení každé z lázní je dostatečné na splnění obou funkcí.

Jak dlouho ustalovat?

Ustalovač má jedinou funkci. Převést nenaexponovaný a tedy nevyvolaný halogenid stříbra na rozpustnou sloučeninu, která se následně z filmu vypere.

Ukázka vybělení fotografie ustalovačem
Ukázka 90ti minutového působení ustalovače na obraz. Po vyjmutí z ustalovače ležely fotopapíry bez opláchnutí na jedné hromadě. Tam, kde nebyly papíry přímo v kontaktu, došlo k vybělení obrazu zbytky ustalovače. Účinek na emulzi filmu by byl stejný.

Tento proces musí proběhnout kompletně. Neexistuje něco jako více ustáleno - méně ustáleno, ale jen ustáleno - neustáleno. Celý proces se sice skládá z několika dílčích reakcí, ale jen na jeho úplném konci je rozpustná stříbrosodná sůl. Dílčí produkty jsou nerozpustné (tedy nevypratelné) a bohužel nestabilní. Neustálení je pro film fatální, protože časem dojde k jeho zničení. Naproti tomu delší ustalování nemá žádný negativní následek, pokud nemáčíte film v ustalovači mnohem déle, než je obvyklých 5-10 minut. Pak by se jeho kvalita mírně či více zhoršila. Například po dvou hodinách v ustalovači už dojde k částečnému vybělení negativu.

Naštěstí lze poměrně dobře určit, jak dlouho je nutno film ustalovat. V první fázi ustalování se totiž utvoří na filmu mléčný závoj, který zmizí přesně v polovině celkové doby potřebné k ustálení filmu.

Postup je jednoduchý. Stačí, když vezmete ústřižek filmu a kápnete na něj několik kapek ustalovače ze strany emulze. Ponechte je tam delší dobu, tak 2-3x déle, než je doporučená doba ustalování. Pak ponořte do ustalovače celý film a změřte dobu, kdy se stane stejně čirý, jako průhledná skvrna po kapce. Film pak ustalujte dvojnásobek této doby a pro jistotu o něco delší - délka ustalování nám v závislosti na filmu, typu ustalovače a jeho vyčerpanosti vyjde zhruba v intervalu 2-10 minut, prodloužit ji můžeme klidně o 1-2 minuty.

Tuto skutečnost můžete také využít ke kontrole průběhu ustalování. V polovině plánované doby můžete vývojnici již bez nebezpečí otevřít a konec filmu zkontrolovat. Pokud je ještě mléčný, je nutno dobu ustalování prodloužit.

Pozor, je tu jedno nebezpečí. Zatímco první fáze provázená rozpouštěním mléčného závoje proběhne i ve vyčerpaném ustalovači, závěrečná fáze vedoucí k rozpustné sloučenině již nikoliv. Proto by pro nás prodloužení doby, za kterou zmizí bílý závoj, mělo být jednoznačným signálem k přípravě nové lázně a případně i doustálení v čerstvém ustalovači.

Z tohoto důvodu se někdy používá dvoustupňové ustalování. První lázeň tvoří více vyčerpaný ustalovač, druhou lázeň čerstvější. Po vyčerpání poloviny kapacity se stará lázeň vyleje, původní nová postoupí na její místo a dále se připraví zcela čerstvá.

Míchání při vyvolávání

Vyvolávání je chemická reakce, kterou nebudeme v tomto článku rozebírat, ale omezíme se jen na konstatování, že se při něm vývojka spotřebovává a zároveň vznikají zplodiny. Tou hlavní je bromidový kationt (citlivou látkou je především AgBr, samotné stříbro pak tvoří obraz a kationt Br je uvolněn), který se ve výsledku váže na kov alkalických zemin obsažený v alkálii - např. reakcí s hydroxidem draselným vzniká bromid draselný a ten má tu vlastnost, že brzdí vyvolávání. Ještě více brzdí vyvolávání jodový kationt, kterého stačí tisícina pro stejný účinek, ale AgI je také v emulzi jen ve velmi malém množství. Vlivem difuze sice dochází k určitému odvodu zplodin a přívodu čersvé vývojky, ale jedná se o proces velmi pomalý a zplodiny se stejně hromadí na povrchu filmu. Má-li tedy vyvolávání pokračovat, je nutno pomoci a promícháním odvést od emulze zplodiny vyvolávání a přivést čerstvou vývojku.

Míchání má tedy vliv na rychlost vyvolávání. Mícháme-li neustále, je zajištěn stálý odvod zplodin a přívod nepoužité vývojky, takže reakce probíhá rychle a tak i zvoleného kontrastu dosáhneme nejrychleji. Opačným extrémem je vyvolávání v nehybné lázni, při němž se film ponechá bez pohybu, takže se vývojka nad každým místem negativu spotřebuje a reakce se po nějaké době teoreticky zcela zastaví. Film ovšem musí zůstat vodorovně emulzí nahoru. Pokud je film svisle, objeví se na něm světlé pruhy způsobené tím, že bromid draselný (odpad vyvolávání) klesá podél emulze, přičemž zbržďuje vyvolávání. Dobře to lze vyzkoušet na kinofilmu, kde se střídají díry perforace s emulzí - u děr k tomuto jevu pochopitelně nedochází.

Míchání zároveň zajišťuje to, že vývojka je celkově homogenní, že se v některých místech nehromadí zplodiny, zatímco v jiných nezůstává nespotřebovaná lázeň. Míchání ovšem musí vést k turbulentnímu proudění, v případě laminárního by se oblak zplodin jen přesouval, ale nerozmíchal.

Samotné míchání může mít různé podoby. V amatérských podmínkách se jedná většinou o překlápění vývojnice, pohyb lázně lze zajistit rotací vývojnice, při vyvolávání plochých filmů kolébáme miskou, ve velké nádobě lze lázeň promíchat bubláním inertního plynu, například dusíku, apod.

Ještě jednu věc je dobré si uvědomit - že ve světlech, kde je negativ tmavý, se vývojka vyčerpá rychleji než ve stínech. Prodloužením intervalu míchání dosáhneme stavu, kdy se vyvolávání ve světlech pokaždé zpomalí až zastaví, ale ve stínech pokračuje. To je principem tzv. vyrovnávacího míchání, při kterém jsou stíny dobře provolány, ale kresba ve světlech je zachována i při velkém rozsahu jasů scény.

Pokud srovnáme negativy vyvolávaný po stejnou dobu při kontinuálním míchání a při vyrovnávacím, budou mít stejně prokreslené stíny, ale druhý bude mít méně hustá světla, bude tedy méně kontrastní. Pokud při vyrovnávacím míchání prodloužíme délku vyvolávání tak, abychom získali stejně hustá světla jako při nepřetržitém míchání, budou stíny tohoto negativu provolanější.

Vliv má nejen interval míchání, ale i jeho vlastní intenzita - tj. nejen jak často, ale také jak moc. Obvykle se doporučuje míchat 5-10s, což je několik otočení vývojnice. To také zhruba stačí na dostatečné promíchání vývojky. Mícháme-li víc, prodlužujeme dobu, po kterou působí čerstvá lázeň a vyvolávání ve světlech je tedy intenzivnější. Naopak kratší míchání nedokáže zcela odstranit zplodiny z povrchu emulze, hlavně v místech většího zčernání.

Papuánec zjistil, že při prodlouženém vyvolávání (push proces či prosté zvýšení kontrastu) má význam zredukovat je až na jedno jediné otočení. Já jsem zase testoval, jaký dopad má rychlost otáčení tanku při rotačním vyvolávání (což je nepřetržité míchání). Při snížení rychlosti otáčení z jedné otáčky za vteřinu na čtyři za minutu došlo k viditelnému poklesu kontrastu, který odhadem odpovídá zhruba desetiprocentnímu zkrácení vyvolávacího času.

Delší interval míchání také zdůrazní jeden efekt. V málo hustých místech negativu se vývojka spotřebovává pomaleji a zároveň v emulzi difunduje do sousedních míst, která jsou hustá a vývojka se v nich spotřebovává rychleji. Opačným směrem pak difundují zplodiny. Tím dochází v mikroměřítku k jakémusi promíchávání a tedy k tomu, že tmavá místa negativu jsou vyvolávána ještě více a světlá ještě méně. To má za následek zdůraznění zrn a míst s výrazným přechodem mezi hustotami negativu - na hranách. Proto se tomuto jevu říká hranový.

Delší intervaly míchání a jeho menší intenzita při vyvolávání tedy mají obvykle za následek nižší kontrast, prokreslenější stíny, vyšší ostrost a výraznější zrnitost.

Zároveň si uvědomte, že interval a intenzita míchání nemusí být konstatní po celou dobu vyvolávání - klidně můžete prostřídat intenzivní i decentní míchání. Mně například trvalo poměrně dlouho zkrocení Ilfordova PanF+ka. Stále jsem měl poměrně vysoký kontrast a slitá světla, i když kresba ve stínech poklesla na mez přijatelnosti. Nakonec jsem dospěl k následujícímu míchání pro vyvolávání v ID-11 1+3, 15 minut: 1. - 5. minuta tři překlopení každou minutu, 6:30 - 11:00 2x za 90 vteřin a 13 minuta jedno překlopení. Pro scény s velkým rozsahem jasů jsem připraven jít až na následující: 0-5:3x/60s, 7,9:2x, 12:1x. Tříminutový interval míchání už ale hrozí nebezpečím příliš nerovnoměrného vyvolávání.

Úpa v Obřím dole - scéna s velkým rozsahem jasů Úpa v Obřím dole - negativ scény s velkým rozsahem jasů
Úpa v Obřím dole - záměrem bylo zachytit detaily kůry na stromech v lese i na bílém kameni v potoce pod otevřenou oblohou. Nejedná se výsledný obrázek, ale sken upravený tak, aby vynikly světla a stíny. Scéna rozhodně nebyla tak šedivá, jak obrázek vypadá. Úpa v Obřím dole - negativ k předchozímu snímku. Pokud chcete získat dobrý negativ z takovéto scény, musíte opustit technické listy a pokračovat vlastním vylepšováním a dostat z filmu maximum. Ilford Pan F+, ID-11 1+3, 15 minut, míchání 0-5:3x/60s, 6:30-11:2x/90s, 13:1x/90s.
Úpa v Obřím dole - detail stínů Úpa v Obřím dole - detail světel
Úpa v Obřím dole - detail stínů. Kontrast byl zvýšen, aby byla kresba kůry snadno rozpoznatelná. Úpa v Obřím dole - detail světel. Vršek kamene je nejsvětlejším místem celého snímku. Kontrast detailu byl pro přehlednost zvýšen.

Míchání přerušovací lázně

Vzhledem k výše popsané úloze přerušovací lázně je způsob míchání jednoznačný - míchat co nejintenzivněji, aby se lázeň dostala nejen na celou plochu filmu, ale také na každé místo cívky, vývojnice či jiného prostředku, který používáme k vyvolávání.

Míchání ustalovače

I v případě ustalování je nutné mícháním odvádět od emulze zplodiny reakce a přivádět čerstvou lázeň. Na rozdíl od vývojky však nemá četnost míchání vliv na vzhled obrazu. Proto je celkem jedno, budeme-li míchat nepřetržitě, každých 30 vteřin či každou minutu. Ovlivní to celkovou dobu ustalování, ale vzhledem k tomu, že ji můžeme do určité míry celkem beztrestně prodloužit, nemusí nás tento fakt příliš trápit.

Shrnutí

Délka vyvolávání a četnost míchání má zásadní vliv na kontrast negativu, do určité míry též na změny prokreslení světel a stínů a na ostrost a zrnitost. Úplné ustálení trvá určitou dobu, kterou je nutno dodržet a lépe mírně překročit. V ostatních případech nemá délka působení lázně či interval míchání významný vliv na zpracování filmu a výsledný obraz. O zpracování si nezapomeňte vést poznámky.

Literatura pro velmi hloubavé

Baier W., Základy fotografie s návody k vlastním pokusům, SNTL, 1957
Macek J., Paspa K., Fotografický receptář pro černobílou fotografii, SNTL, 1958
Stroebel L., Compton J., Current I., Zakia R., Basic Photographic Materials and Processes, Focal Press, 1990, ISBN 0-240-80026-5

Tobík
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
-fotomagor3.11.2003, 18:57odpověď
Tobík6.11.2003, 01:26odpověď
Roman6.11.2003, 13:03odpověď
ZB7.11.2003, 11:04odpověď
Tobík7.11.2003, 12:49odpověď
Jarda6.11.2003, 16:00odpověď
HonzaSeifert7.11.2003, 10:23odpověď
ZB7.11.2003, 11:18odpověď
Tobík7.11.2003, 12:51odpověď
Ila7.11.2003, 12:33odpověď
Jarda7.11.2003, 15:09odpověď
HonzaSeifert7.11.2003, 16:35odpověď
Ila7.11.2003, 16:38odpověď
IvanZ10.11.2003, 09:50odpověď
MichaelR10.11.2003, 13:21odpověď
IvanZ11.11.2003, 08:38odpověď
Jarda11.11.2003, 12:31odpověď
radka11.11.2003, 21:50odpověď
IvanZ12.11.2003, 08:02odpověď
Lama18.11.2003, 19:23odpověď
Tomáš Cihelka18.11.2003, 23:35odpověď
radek30.6.2004, 17:21odpověď
Pepo2.3.2005, 20:39odpověď
thomason8.4.2010, 12:42odpověď
kudlanka22.1.2005, 09:51odpověď
george2.6.2007, 11:51odpověď
george2.6.2007, 11:51odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data


aktuální akce

aktuální články

bazar nabízí

 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace