motiv

Jak nejlépe vyvolat černobílý negativní film?

Pokud patříte k příznivcům klasické černobílé fotografie, zajímá vás krom tvůrčího přístupu a techniky bezpochyby také možnost dosažení co nejlepších výsledků ve zpracování fotografických materiálů.

Tento příspěvek vznikl jako reakce na článek ve Fotografii Magazínu, jenž nám přinesl bohatou škálu informací o tom, že film vyvoláme nejlépe podle doporučení výrobce a ve tmě. Já se pokousím prozměnu o odpověď na položenou otázku.

Protože obecně známé věci (kupříkladu, že film převíjíme z kazety na cívku vývojnice ve tmě nebo že se materiál nejprve vyvolá a pak ustálí) považuji za tak samozřejmé, že se o nich není potřeba rozepisovat, budeme se zabývat pouze samotným vyvoláním negativního filmu. To, co nás však bude zajímat nad rámec běžného zpracování, je možnost ovlivnění výsledku.

Abychom mohli co nejlépe využít vlastností nabízených materiálů, musíme je pochopitelně umět odpovídajícím způsobem zpracovat. Ne všechny filmy mají stejné vlastnosti a pro dosažení optimálních výsledků vyžadují i různá specifika při zpracování.

Nejprve si rozdělíme problematiku do těchto tří kategorií:

  • Volba citlivého materiálu a jeho vlastnosti
  • Volba vývojky a její vlastnosti
  • Možnosti ovlivnění výsledku vyvolávacím procesem

Volba citlivého materiálu a jeho vlastnosti

Při výběru citlivého materiálu pro požadovanou oblast uplatnění dbáme většinou na co nejlepší využití jeho vlastností. Abychom mohli zvolit k určitému záběru vhodný materiál, musíme nejprve jeho základní vlastnosti poznat. Pokusíme se tedy negativní filmy trochu roztřídit.

Základní a všeobecně známé rozdělení černobílých negativních materiálů je podle citlivosti, a to do kategorií nízkocitlivé, tj. do 50 ASA, středně citlivé, tj. 100-200 ASA, vysoce citlivé, tj. 400-1000 ASA a materiály s nejvyšší citlivostí, tj. 1600-3200 ASA.

Je známým faktem, že s narůstající citlivostí klesá rozlišovací schopnost a zvětšuje se zrno citlivých materiálů. Moderní negativní filmy s tabulárními krystaly v citlivé vrstvě jsou v jemnozrnosti a rozlišovací schopnosti na nejvyšší úrovni a dosahují ve svých citlivostních kategoriích značně nadprůměrných výsledků. Další velice důležitou vlastností fotografických citlivých materiálů je jejich schopnost převodu jasového rozsahu snímaného prostředí. Podrobně o tom referuje Radčin článek o senzitometrických charakteristikách černobílých negativních materiálů. Skutečnost je taková, že materiály s nízkou citlivostí mají vysokou strmost, což zapříčiňuje kontrastnější podání snímaného motivu, zatímco u materiálů vysoce citlivých je tomu naopak. V každé citlivostní kategorii mají některé filmy ještě tyto vlastnoti zvláště výrazné. Kupříkladu ve střední citlivosti jsou pověstné svým expozičním rozsahem a vynikajícím podáním polotónů filmy Ilford FP4+ a Kodak Plus-X, ve čtyřstovkách pak Ilford HP5+, Pan400 a Kodak Tri-X, v nejvyšší citlivosti Delta 3200.

V praxi krom tvůrčího záměru, který může mít za cíl řízené narušení přirozenosti tonálního podání, se pokoušíme o co nejvěrnější reprodukci snímané skutečnosti. Pokud hodláme zhotovovat z negativů i větší zvětšeniny, budeme požadovat vysoké rozlišení a jemné zrno. Výsledkem těchto požadavků bude tedy v případě veškeré statické fotografie nebo tam kde nám podmínky dovolí, volba málo citlivých filmů. V případě požadavku na určitou univerzálnost volíme filmy středně citlivé a tam, kde jsou podmínky kritické (málo světla, reportáž), teprve filmy vysoce citlivé.

Pro dosažení optimálních výsledků bude tedy potřeba potlačit nežádoucí neduhy jednotlivých materiálů a vyzdvihnout jejich přednosti. K tomu nám dopomůže volba správné vývojky a vhodný postup při zpracování. U kontrastnějších málo citlivých materiálů budeme klást důraz předeším na snížení kontrastu a co možná nejdokonalejší podání polotónů, jejich přirozeně malé zrno nebude vyžadovat nejjemnozrnější vývojku, vyhneme se výběru vývojky rapidní. U materiálů vysoce citlivých nám zase půjde především o co nejjemnozrnější vyvolání, většinou se zachováním ostrosti a jejich měkkost nám dovolí nezabývat se snižováním kontrastu (přirozeně nikoli v kritických situacích). Univerzální vlastnosti středně citlivých materiálů nám dají zase větší volnost při volbě nejvhodnějšího typu zpracování.

Jestliže si vybereme určitý film pro specifické použití, měli bychom nejprve vyzkoušet jeho vlastnosti. Není vhodné poznávat film až po zpracování výsledků naší tvorby, neboť tímto, jak už mnozí poznali, zpravidla přijdeme o mnohdy jedinečné záběry. Na místě je tedy jednotlivý typ ocejchovat a určit si u něj skutečnou citlivost a jeho expoziční rozsah. Citlivost udaná výrobcem je totiž podle normy určena pro vyvolání ve vývojce D-76 na určitou strmost. Podle senzitometrické charakteristiky poznáme standardní strmost filmu, na nás potom je, abychom zjistili, jaký konkrétní rozsah se při námi používaném způsobu vyvolávání dá od materiálu očekávat.

Alfou a omegou kvalitního negativu je v první řadě správná expozice. Této části naší fotografické snahy věnujeme maximální pozornost, abychom předem neodsoudili výsledný obraz k podřadnému konci. Jak známo podexpozice dává nedostatečný převod jasů a vznikají ploché negativy bez podrobností ve stínech. Přeexpozicí zase ztrácíme podrobnosti ve světlech, v lepším případě snižujeme ostrost a rozlišení materiálu.

V následující tabulce uvádím přehled klasických černobílých materiálů v pořadí podle rozlišovací schopnosti a podle velikosti zrna.

Pořadí ROZLIŠENÍ ZRNITOST
1. Gigabitfilm Gigabitfilm
2. Technical Pan Technical Pan
3. Delta 100 Delta100, Pan F+
4. Pan F+, T-Max 100, Neopan 100 Neopan 100
5. Delta 400 T-Max 100
6. Agfapan APX 100 Delta 400, Neopan 400
7. T-Max 400 Agfapan APX 100, FP 4+
8. Ilfordpan 100, FP 4+, Fomapan 200 Orwopan 100
9. Agfapan APX 400, Fomapan 100, Neopan 400, Delta 3200 Fomapan 100, Ilfordpan 100
10. Orwopan 100, PlusX Pro, HP 5+, Ilfordpan 400, Forte 100, PlusX Pro, Fomapan 200, T-Max 400
11. Fortepan 100 Agfapan APX 400, Neopan 1600
12. Fomapan 400, Forte 200, Neopan 1600, T-Max 3200 Ilfordpan 400
13. Tri-X Pro Fortepan 200, Fomapan 400, Hp 5+, Tri-X pro, Delta 3200
14. Fortepan 400 Fortepan 400, T-Max 3200
15. Kodak Recording 1000 Kodak Recording 1000

Pro technicky dokonalou zvětšeninu výstavního rozměru 30x40 a více (z kinofilmu) můžeme brát v úvahu materiály s rozlišením do č. 10, podle zrnitosti materiály taktéž do č. 10. V případě reportážních snímků nebo jinými slovy veškeré živé fotografie, kde je rozhodující rychlost zachycení okamžiku, je zrnitost a rozlišení obvykle věcí vedlejší a tak na ně nemusíme klást tak vysoké nároky. S největší pravděpodobností zde uplatníme spíše materiály nejcitlivější ze spodní části tabulky.

Je nezbytné dodat, že tabulka je pouze orientační a všechny vlastnosti filmů se dají do určité míry ovlivnit způsobem zpracování a volbou vývojky.

Volba vývojky a její vlastnosti

Vývojky pro černobílé materiály si můžeme rozdělit do čtyř základních kategorií. Jsou to vývojky:

  • standardní jemnozrnné
  • ultrajemnozrnné vývojky
  • rapidní vývojky
  • vývojky speciální

Standardní jemnozrnné vývojky jsou slabě alkalické a vyvolávání v nich probíhá poměrně pomalu. Mají vyrovnávací účinek, což znamená, že nepřevolávají silně osvětlená místa a současně dostatečně vyvolají i stinné partie. Jejich ředěním se tento účinek ještě zvyšuje. Nutno podotknout, že tato vlastnost je u některých výraznější, u jiných slabší.
Do této skupiny patří konfekční vývojky: Foma Fomadon N, P, LQN, Kodak D-76, Ilford ID-11, Microphen, Tetenal Neofin Blue, atd.

Ultrajemnozrnné vývojky pracují s důrazem na co nejmenší zrno a jsou vhodné pro negativy určené k největšímu zvětšování. Jejich působením však dochází ke snížení obrysové ostrosti a také snížení citlivosti materiálu. Vyžadují tudíž dostatečně exponované negativy.
Příkladem konfekčních vývojek tohoto typu jsou: Foma Fomal, Agfa Atomal, Ilford Perceptol, Tetenal Ultrafin a Kodak Microdol-X

Rapidní vývojky, nazývané pro jejich vlastnosti také jako reportérské, pracují rychle v silně alkalickém prostředí. Výsledkem jejich působení je výrazné zrno a nejvyšší ostrost negativů. Jedná se především o koncentráty, jež se ředí v určitém poměru s vodou na pracovní roztoky. Při vyšším ředění dosahujeme u těchto vývojek účinku vývojek standardních, při nejvyšším pak dokáží i vyrovnávat. Nutno podotknout, že však jednotlivé vývojky mají své spodní a horní hranice pro ředění mimo které již nepracují uspokojivě.
Jedná se o vývojky: Foma R 09, Fomadon LQR, Agfa Rodinal, Ilford Ilfotec HC, Kodak HC 110, Tetenal Neofin Red, Neopress HC

Vedle klasických vývojek jsou vyráběny ještě vývojky moderních koncepcí, pokoušející se o sloučení nejlepších vlastností vývojek ostatních. Preferuje se u nich nejvyšší ostrost, jemnozrnost a dlouhá životnost. Patří sem Fomadon Excel, Kodak XTol, T-Max, Ilford Ilfosol DD-X, Tetenal Negafin.

Vývojky speciální se od prvních tří kategorií liší a jsou určeny k specifickému použití. Patří sem dvoustupňové vývojky pro maximální vyrovnávací účinek - Tetenal Emofin, vývojky určené pro zpracování speciálních technických materiálů - Tetenal Dokulith, Dokumol Liquid nebo vývojky pro polotónové zpracování technických materiálů - Tetenal Neofin Doku, Kodak Technidol. Dále pak vývojky ustalující - Tetenal Monotenal.

Krom uvedených konfekčních vývojek existuje celá řada předpisů pro vlastnoruční přípravu. Jejich zdroj najdete ve starší literatuře nebo na internetu.

Při volbě vývojky bude hlavním kritériem požadavek na ovlivnění vlastnosti daného materiálu ve vztahu k jeho uplatnění. To znamená, že už při snímání bychom měli určovat způsob expozice vzhledem k zamýšlenému použití typu vývojky. Pro naše účely si pak vybereme vývojku určité kategorie, přičemž v každé skupině jsou zastoupeny vývojky s dalšími specifickými vlastnostmi, které je navzájem ještě odlišují. Proto je namístě sledovat materiály výrobců a všímat si jednotlivých doporučení. Obyčejně výrobce uvádí přehledné tabulky využití a vlastností svých zpracovatelských lázní, kde uvádí nejvyšší ostrost, jemnozrnost, vhodnost pro push proces, trvanlivost a další. Tato uspořádání bývají i pro začátečníky vhodným vodítkem pro výběr optimální vývojky.

Příšte si povíme, jaké máme možnosti při zpracování.

Papuánec
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace