motiv

Jak se fotí ... z letadla

19.6.2002 - Tobík - Rady na cestu
Letadlo nás během pár hodin nejen zanese na dovolenou či služební cestu, ale umožní nám kochat se maličkým světem z výšky kolem 10 km. Tak neváhejte a ten svět si vyfotografujte.
Doplněno 18.5.2005.

Statistiky říkají, že i přes teroristické útoky z 11. září 2001 my Češi, Moravané i Slezané stále více létáme, ať již služebně nebo na dovolenou. Proto je pravděpodobné, že se většina z nás dříve či později vydá na nějakou cestu letadlem. A pokud cestuje fotograf letadlem, není důvod, proč by nefotografoval.

Palubní zavazadlo, rentgen

Cestujete-li s fotovýbavou, pak platí, že fotoaparát a objektivy patří do palubního zavazadla (carry-on baggage). To má povolené rozměry 20 x 40 x 55cm a hmotnost 10 kg, v business a první třídě můžete mít zavazadla dvě. Obvykle se na rozměry tak

Letadlo ze země
Letadlo ve výšce 10km je malé jako zrnko máku. Stejně tak jsou z letadla vidět domy.
přísně nehledí, ale spoléhat se na to nelze. Na podrobnosti se informujte přímo u dopravce. Zavazadla se ukládají do skříněk nad hlavou a ty mají větší, avšak omezený rozměr. Sedí-li rodina pohromadě, může využít větší část skříňky. Na druhou stranu se můžete dostat do problémů, pokud vás předběhnou spolucestující, kteří si pronesou na palubu loďák.

Měl jsem trochu obavy, když jsem si koupil větší brašnu Lowepro Compact AW o rozměrech 46 x 28 x 30cm. Mé obavy se rozplynuly, v Airbusech 319, 320 a 321 se do hluboké skříňky vešla i s malou taškou Lowepro Comet Zoom o rozměrech 15 x 12 x 20cm a nezbytnou mikinou pro kompenzaci rozdílu teplot v místech startu a přistání.

Velké diskuse se vedou kolem škodlivosti letištních rentgenů. To je téma pro samostatný článek a důkladné testy, takže jen stručně.

Pravda je ta, že rentgen v principu filmu škodí (jednotlivé expozice se přitom sčítají), že spousta lidí nikdy nenarazila na problém, a že pár lidí naopak účinky záření na filmu pozorovalo. Další skutečností je, že na některých letištích si můžete vyžádat nerentgenovou kontrolu, ale na jiných s vámi nebude obsluha diskutovat a filmy zrentgenuje (např. Zurrich). Pořád jsou to ale menší dávky, než kterým může být vystaven film v zavazadle, které bude přepravováno v zavazadlovém prostoru (checked baggage). Speciální ochranné obaly mohou situaci paradoxně ještě zhoršit, protože se na obrazovce jeví jako neprůhledné a přinutí obsluhu rentgenu zvýšit intenzitu záření.

Nejcitlivějšími filmy, které jsem nechal zrentgenovat, byly Kodaky Tri-X Pan a Ektachrome 400 volaný jako 800 ASA. Kontroly v Praze, Zurrichu, Lisabonu a opět Zurrichu na nich nenechaly žádnou viditelnou stopu.

Trasa letu a sedadlo

Sedadlo dostanete obvykle přiděleno při odbavení (check-in), pak už vám zbývá jen možnost smlouvat a směnit. To může být lepší u charterových letů (tj. cestovní kanceláře), pokud tu dokonce neplatí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele. V obou případech tedy můžete ovlivnit, kde budete sedět. To je pochopitelně dobře, protože místo byste si měli zvolit po pečlivé úvaze.

Posoudit musíte dvě věci - směr světla a objekty, které jsou po cestě k vidění. I když to není úplně pravda, můžete považovat trasu letu za přímkovou. Postavení Slunce pak odhadnete snadno. Pro tyto účely stačí uvažovat, že Slunce urazí po obloze 15° za hodinu, přičemž v poledne je na jihu.

Právě na směr Slunce bychom měli dát větší důraz a snažit se sedět spíše u okénka směrem od Slunce. Protisvětlo a reflexy na okénku jsou u fotografií z letadla výraznou komplikací. Výjimkou je pochopitelně fotografování východů a západů Slunce.

Mraky při západu Slunce Západ Slunce
Při západu Slunce můžete fotografovat shora osvětlené mraky. Foto: Pavel Pola Fotografovat západ Slunce znamená poprat se s vysokým rozdílem jasů stejně jako na zemi. Foto: Pavel Pola

Někdy může být kritériem i výhled při startu či přistání. Například v Praze se přistává většinou na dráhu od východu či jihovýchodu. Bohužel, v prvním případě je centrum i celá Praha příliš daleko nalevo, v tom druhém je situace o něco lepší - centrum je napravo a letadlo přelétá město zhruba přes Barrandovský most a Butovice. V Lisabonu se většinou přistává od jihozápadu přes město, lepší výhled je vpravo, letadlo je přitom ovšem kvůli zatáčce nakloněno na levou stranu, což focení trochu komplikuje. Ve Frankfurtu se obvykle přistává od východu, pak je město po pravé straně, v závěru letadlo podvozkem málem pomačká střechy automobilů přijíždějících ve stejném směru po dálnici E42. Vodítkem Vám může být umístění letiště a směr větru - letadla přistávají proti němu.

Sedadla jsou v řadě značena písmeny zleva - A je u okénka vlevo.

Na křídle nesedíme

Když už víme, jestli je lepší sedět vpravo či vlevo, ještě bychom si měli vybrat řadu.

Na křídle nesedíme
Dnes už foto do památníku. Pošmourné počasí jako by věštilo konec jedné letecké společnosti. Letadlo létá dál, jen písmena ~air~ skončila v propadlišti dějin.
Nejlepší je, pokud se nám podaří sehnat plánek letadla. Některé společnosti mají tyto plánky na internetu.

Měli bychom se vyhnout sedadlům u kořene křídla a kousek za ním. Křídlo v záběru je vynikající detail na fotografii, ale nesmí nám bránit ve výhledu. Sedíte-li za křídlem, pak můžete jeho konec snadno umístit do horní části snímku a také máte lepší výhled na mechaniku křídla (klapky, brzdy, křidélka), protože více je toho na odtokové hraně. Na druhou stranu se může nepříjemně projevit proud spalin za motorem a křídlo vám může také komplikovat použití filtrů (viz dále). U hornoplošníků tyto starosti odpadají.

Okénko

Okénka letadla jsou trojitá, v prostředním je malá dírka. Kdyby jedno sklo prasklo, tlak se vyrovná dostatečně pomalu, aby to druhé vydrželo. Pro fotografa to ovšem znamená trojitou překážku, na které mohou být z vnitřní strany vidět odrazy, na vnějším skle se pak usazuje námraza, protože v deseti kilometrech je minimálně padesát stupňů pod nulou. Vzhledem k tomu, že k vnějšímu sklu se nepřiblížíte na méně jak deset centimetrů, nelze odrazy snadno odstranit a námraza v této vzdálenosti už bohužel nebude natolik rozmazaná, aby způsobila jen pokles kontrastu a nebyla na snímku rušivě patrná.

Mraky Nežádoucí reflex
Kupovité mraky maskují Alpy. Reflexy na okénku jsou již rušivé. Opět nežádoucí reflex, tentokrát možná moje vlastní ruka. V tomto případě jsem skutečně ocenil počítačovou retuš (velký obrázek).

Průběh letu

Jakmile je letadlo připraveno, proběhne předstartovní kontrola. Dřív se motory a brzdy zkoušely těsně před startem na prahu dráhy. Dnes se vše provádí na stojánce a letadla pak pojíždějí k dráze a někdy startují rovnou bez zastavení. Na zdržování není čas, i na letišti jako je Ruzyně letadla startují a přistávají v minutových intervalech. Pokud jste ještě neletěli, připravte se na zrychlení, které zažijete v málokterém autě. Fotografování je v této chvíli obtížné, foťák ztěžkne v ruce a stejně tak vaše tělo, které se snažíte natočit k okénku. Počítejte s tím, že některý snímek může být rozmazaný.

Samotný let ve výšce kolem 10 km při rychlosti kolem 900 km/h je celkem poklidný, takže není nutné snažit se exponovat co nejkratším časem. Jiné je to při přiblížení na přistání. Letadlo ve své rychlosti reaguje citlivě na i na malé výchylky kormidel, takže fotografování může být trochu složitější. Nejvýrazněji se ovšem projevuje turbulence - průlet letadla stoupavými proudy vzduchu. Mají neuvěřitelnou sílu, takže každý průlet způsobí "nakopnutí" letadla. Obvykle to připomíná jízdu autobusem po horší silnici, ovšem fotit a holit se v takovém okamžiku již vyžaduje dávku pozornosti a trpělivosti.

Letadlo v náklonu Domečky Statek na samotě u lesa
Letadlo krouží v ostrém náklonu - ideální příležitost k fotografování. Chvíli před přistáním je možné fotografovat hemžení pozemské velmi detailně. U snímků z malé výšky je dobře patrný sílící modrý odstín s rostoucí vzdáleností.

Právě při přistání je velmi dobrá příležitost k fotografování. Letadlo míří k zemi, nachází se dostatečně nízko, takže detaily jsou dobře patrné. Pokud letadlo nepřilétá ve směru dráhy, otáčí se blíže či dále od letiště, kde už je většinou nějaká zástavba. U letišť s velmi hustým provozem (např. Frankfurt) mohou být zase letadla seřazena ve frontě dlouhé až desítky kilometrů. Také pokud letadlo nemůže ihned přistát, čeká na svoje pořadí a většinou opisuje v nějakém vyčkávacím prostoru okruhy.

Hustý provoz
Ve vzdušném prostoru je husto, pravděpodobně uvidíte i jiná letadla.

Pokud jste při přistávání fotografovali, držte při dosednutí letadla fotoaparát v ruce na klíně. Jednak přistání může být někdy poměrně tvrdé, jednak ledadlo začne okamžitě prudce brzdit a přístroj položený pod sedačku by se patrně vydal na cestu k pilotní kabině.

Objekty

Co fotografovat z letadla je zřejmé - města, pole, řeky či hory, z nichž některé mohou vystupovat nad oblačnost (např. Alpy a Pyreneje). Při vyčkávání v pořadí na přistání můžeme spatřit i jiná letadla. Při letu nad mořem se může jednat o ostrovy či zpěněné vlny na korálových ostrovech. Zajímavé efekty může tvořit špinavá říční voda vtékající do moře.

Pyreneje Mraky
Hory (v tomto případě Pyreneje) jsou dobrým objektem pro fotografování. Kupovité mraky maskují Alpy. Reflexy na okénku jsou již rušivé.

Pro ty z vás, kdož jsou technicky zaměření, může být zajímavým objektem i mechanika křídla. Pokud se navíc chcete vytahovat, tak na následujícím obrázku vidíte aerodynamické brzdy vyklopené vzhůru a klapky pro zvýšení vztlaku vysunuté dozadu a sklopené dolu (všimněte si, že křídlem je vidět na dráhu). Klapky slouží po dosednutí také jako brzdy. Od klapek ke konci křídel jsou křidélka, pomocí kterých se letadlo naklání kolem podélné osy. Kolmé plošky na koncích křídel jsou winglety. Regulují směr proudění vzduchu na koncích křídel a tím snižují odpor. Na náběžné (přední) hraně se při přistávání vysouvají sloty. Umožňují letadlu letět menší rychlostí s více zdviženým čumákem, tedy snadněji přistávat. Černé placky na kovových tyčích pod křídlem je podvozek.

Mechanika křídla
Mechanika křídla

Příprava fotoaparátu

Fotoaparát je nejlépe připravit už před startem. Zvláště na kratších trasách začnou letušky ihned rozdávat občerstvení a v malých letadlech zaberou vozíky celou už tak úzkou uličku. S velkým prostorem, který je vidět ve filmech, radši nepočítejte. Letadla na kratší vzdálenosti se uvnitř nijak neliší od běžného autobusu. Pro jistotu předpokládejte, že k zavazadlu nad vaší hlavou se dostanete jen stěží. Při jednom letu z Zurrichu do Prahy jsme se dostali do příznivého proudění a dosáhli rychlosti vůči zemi 1050 km/h. Ještě než stačily letušky rozdat občerstvení, zahlásil kapitán, abychom se připravili na přistání. Pohledem z okénka jsem zjistil, že jsme nad Šumavou...

Osobně používám nejčastěji objektivy s ohnisky 50 - 135mm, někdy i kratší. Fotoaparát a jeden objektiv na výměnu si připravím před startem pod sedadlo před sebou. Jakmile se ovšem letadlo dá do pohybu, beru si přístroj i objektiv na klín. Tam nebo na sedadle obvykle vydrží až do přistání.

Také nezapomeňte na náhradní film, zvláště pokud je film ve fotoaparátu už z větší části nafocen. Kdo fotí digitálním fotoaparátem, připraví si pochopitelně dostatečné paměťové médium.

Expozice

S expozicí není obvykle problém. Scéna je přitom buď velmi málo nebo naopak velmi kontrastní. Buďto totiž vidíme pouze krajinu v namodralém závoji nebo záběr zahrnuje i oblačnost a pak čelíme sluncem zalitým bílým vrcholkům mraků, které jsou mnohem jasnější než při pohledu zespodu. Jejich jas ohýbá ručičky expozimetrů, takže kdo svěřuje své snímky automatice, musí použít uvážlivě korekcí.

Mrak za oknem
Při průletu mrakem se přesvědčíte, že je opravdu hustý a bílý.

Vzhledem k tomu, že fotografujeme přes sklo, měli bychom clonit méně, aby případné nečistoty na skle byly co nejrozmazanější. Tím pádem se zkracuje čas expozice, což nám vyhovuje, zvláště při startu a přistání. Na druhou stranu bojujeme s vadami objektivu a dostatečnou hloubkou ostrosti v případě, že máme křídlo v záběru.

Snímky z letadla z obvyklé výšky mají modrý nádech. Není to nutně na závadu, záleží na osobních preferencích. Pokud ho chceme odstranit či alespoň snížit, můžeme použít obvyklé prostředky pro odstranění modravých dálek - polarizační filtr, UV filtr propouštějící světlo od zhruba 410nm (jakýkoliv Skylight 1A, Hoya PRO1 UV(0) L41, apod.) nebo některý slabší korekční oteplující filtr. V tom posledním případě může nastat problém, pokud je v záběru křídlo, protože to žádnou korekci nepotřebuje. Možné je také použít korekce až při zpracování filmu, tedy při zvětšování nebo při počítačovém zpracování. Fotografie mohou být působivé i černobílé, takže můžete fotit přímo černobíle nebo barevný snímek na černobílý převést.

Alpy v modré barvě Alpy v černobílém
Alpy vystupují z husté oblačnosti. Typické modrání snímku z letadla. Alpy vystupují z husté oblačnosti. Barevný snímek převedený na černobílý.

Stereoskopická fotografie

Během letu je možné pořídit jedinečné prostorové snímky oblaků či terénu. Jedná se především o kumuly či podobné mraky a o snímky hor. Při rychlosti 900 km/h urazí letadlo za vteřinu 250m, takže při odstupu snímků 1-3s je hloubka prostorového efektu v desítkách kilometrů. Doufám, že přiložený stereoskopický snímek Pyrenejí je dostatečně ilustrativní.

Pyreneje 3D
Stereoskopický snímek Pyrenejí. Díky malému rozlišení monitoru nejsou na obrázku patrné detaily. Vytiskněte si velký obrázek na tiskárně s rozlišením 300 dpi.

Elektronika v letadle

Musím vás pochopitelně upozornit, že používání elektrických a elektronických přístrojů je v letadle omezeno, během startu a přistání vpodstatě zcela zakázáno. Jedná se především o zdroje výraznějšího elektromagnetického záření. U fotoaparátu jsou potencionálním zdrojem takového záření motory, tedy převíjení filmu a ostření. Expozimetr či ostatní elektronika nemohou způsobit problémy stejně jako například kalkulačka. Je vhodné, když o používání fotoaparátu během startu nebo přistání domluvíte s posádkou.

Sluneční brýle

A ještě malá dobrá rada na závěr. S výjimkou nočních letů patří sluneční brýle do palubního zavazadla nebo ještě lépe do kapsy. Při letu ve výšce 10 - 11 kilometrů se dostanete i nad ty nejvyšší mraky (cirrus, cirrostratus, cirrocumulus). Budete tedy z okénka hledět na jasnou oblohu, světlo ještě mohou násobit bílé mraky pod vámi. V kombinaci s relativně málo světlým vnitřkem letadla to způsobí, že budete v okamžiku kandidáty na bílou hůl, v lepším případě bude vše kolem vás ještě několik hodin po přistání zelené.

Dodatek

Přečtěte si změny a doplnění ze dne 18.5.2005 v článku Jak se fotí ... z letadla - dodatek.

Tobík
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Jan Chleboun19.6.2002, 17:56odpověď
Mirek21.6.2002, 10:05odpověď
Tobík21.6.2002, 15:03odpověď
toma26.3.2003, 21:02odpověď
Skye20.6.2002, 18:38odpověď
kamil21.6.2002, 11:28odpověď
Tobík21.6.2002, 15:03odpověď
Vasek5.9.2002, 13:01odpověď
Fero21.6.2002, 09:12odpověď
Tobík21.6.2002, 15:05odpověď
Fero21.6.2002, 22:08odpověď
Tobík21.6.2002, 22:54odpověď
Tobík22.6.2002, 01:34odpověď
Tobík22.6.2002, 01:48odpověď
Fero24.6.2002, 18:13odpověď
Lama25.6.2002, 09:12odpověď
Tobík6.2.2003, 16:24odpověď
Lada24.6.2002, 19:24odpověď
Tobík24.6.2002, 23:37odpověď
Ales Polcar21.6.2002, 11:29odpověď
Dan22.6.2002, 00:18odpověď
Tomáš Cihelka22.6.2002, 01:47odpověď
Jirka Jirout22.6.2002, 17:03odpověď
Tobík24.6.2002, 09:16odpověď
Stanislava3.2.2003, 02:13odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace