Jeseníky, PVO (přečerpávací vodní elektrárna) Dlouhé stráně

Návštěva kontroverzní elektrárny, která může změnit váš názor na ekologii jako takovou

Kde:  v Hrubém Jeseníku pod Červenohorským sedlem, v dohledu Praděda
Kdy:  mimo zimního období kdykoliv
Trvání:  cca 1 den, nejen pro pěší výlet, ale i pěkná projížďka na kole, dobré být autem
Co sebou: řečeno obligátně – všechno

Výlet bude poněkud netypický, nejedná se ani tak o zajímavé přírodní bohatství Jeseníků, jako spíše o diskutabilní zásah člověka do životního prostředí. Co pro každého může být překvapením, relativně rozsáhlá stavba i technologie jsou citlivě skryty v jesenické přírodě. Současně stavba i funkčnost celého systému má jednoznačný význam pro naše životní prostředí, chce to jen uvědomit si souvislosti.

Historie místa

Mapa
Mapa, pozor má 234 kB

Celá elektrárna byla postavena v průběhu let 1978 – 96. Poměrně dlouho trvající stavba nakonec umožnila montáž úplně jiného a mnohem modernějšího vybavení, než bylo původně zamýšlené. Předně byly místo čtyřech přečerpávacích turbín instalovány jen dvě výkonnější a venkovní transformovna na vysoké napětí byla použita v současně nejmodernějším zapouzdřeném provedení. Takže je, vzhledem k výkonu, neuvěřitelně malá. S výjimkou zmíněné transformovny jsou veškerá ostatní zařízení naší výroby a jako technik si klidně mohu dovolit říci, že máme na co být pyšní. Mimochodem, použité turbíny jsou prototypy a ve své době patřily mezi několik nejvýkonnějších reverzních soustrojí na světě.

Celá technologie přečerpávací elektrárny je umístěna v podzemí, ve vytesané skalní kaverně o výšce 50 metrů. Najdete tu dvě reverzní turbíny o výkonu 325 MW a elektrárna tudíž poskytuje výkon 650 MW. Ohromné soustrojí je schopné naběhnout na plný provoz do 100 vteřin, a tak šetří množství paliva tepelných elektráren. Ty totiž nemusí běžet na snížený výkon, připraveny na okamžitý náběh při požadavku na dodání energie do sítě. Ve skále jsou vytesána dvě potrubní vedení mezi horní a spodní nádrží, dále zde je řada dalších kontrolních a bezpečnostních tunelů.

Elektrárna
Celkový pohled na elektrárnu

Spodní nádrž má sypanou, trávou pokrytou hráz, na jejíž dolní hraně je umístěna již zmíněná malá transformovna. Pod úbočím kopce pak naleznete všechny ostatní stavby, mající spíše administrativní a kontrolní účel. Vzhledově se podobají horským chatám, a tak poměrně nenápadně zapadají do okolního prostředí. Jediným rušivým prvkem v krajině zůstává vysokonapěťové vedení, naštěstí vedené po úbočích okolních kopců.

Nad spodní nádrží je nádrž horní, s výškovým rozdílem 500 metrů. Vznikla zahloubením vrcholu kopce, fyzicky se proti původnímu stavu snížil o pouhých pár metrů. Nádrž je kompletně vyasfaltovaná, se silničkou po svém obvodu a také do nádrže samotné. Stěny padají šikmo dolů a mají na sobě popis výšky hladiny, takže okamžitě vidíte, jak je nádrž plná. Jedinou stavbou je malá kamenná budova skrývající měřicí přístroje. Chybějící vrchol kopce zastupuje nízká umělá hromada kamenů zarostlých travou.

A jedeme

Vstupní portál
Portál tunelu – jediný vnější znak podzemní elektrárny

Pokud jedete na Červenohorské sedlo, je pod ním před železničním přejezdem přímo na začátku serpentin odbočka doprava na elektrárnu. Je na ní samozřejmě zákaz vjezdu (silnice vede dovnitř chráněné oblasti Hrubý Jeseník), ten se ale nevztahuje na návštěvníky elektrárny. Jede se poměrně dlouho, na první asfaltové odbočce se dáte doprava a přijedete přímo před vrata elektrárny, kde je také parkoviště pro návštěvníky. Dovnitř vás nepustí, ale v daný čas si pro celou tlupu návštěvníků přijde starší pán, který pak provází celou prohlídkou.

Ta začíná netradičně v návštěvní místnosti, kde je nejen celkové schéma elektrárny (prostorový řez kopcem), ale je i promítán dokument o jejím vzniku a funkci. Vše je doprovázeno výkladem již zmíněného průvodce. Výklad je velmi dobrý a není to zdaleka obvyklé „nabiflování“ známých údajů, navíc je poznat i celková znalost nejen technických záležitostí, ale i okolního životního prostředí. A právě on vám možná umožní, budete-li chtít a vnímat ho opravdu racionálně, změnit trochu názor na současnou ekologii nebo spíše „ekologii“. Jednoznačně doporučuji.

Tunely
Tunely, pravým se jde k turbínám, levý už není pro návštěvy přístupný

Pak následuje návštěva podzemní elektrárny. Jediným z vnějšku viditelným objekt je vstupní portál tunelu do hory. Tunely zde jsou ve dvou provedeních – vy budete procházet obloženými tubusy, v kterých je instalováno odsávání vzduchu a osvětlení. Pak jsou tady původní tunely s neupraveným povrchem, mají jen hrubý nástřik skalní stěny, a hlavně – je v nich mlha. Vzhledem k stálé teplotě kolem 5°C ve všech tunelech vytváří vzdušná vlhkost mlhu, která se valí po zemi k jejich ústí. Pokud se díváte do takového tunelu a jsou rozsvícena světla, uvidíte fantastický běh jednotlivě se rozsvětlujících světel do ztracena. Smůla je v tom, že fotit se to nedá, úroveň osvětlení je velmi nízká a na stativ není moc času.

generátory
Podzemní kaverna s vrcholky generátorů

Z tunelů se dostanete do hlavní kaverny, kde jsou uloženy turbíny. Je to ohromná místnost, kompletně obestavěná, jedna boční stěna zahrnuje řídící panel, čelní stěna plastiku. Pokud by sem člověka přivedli se zavázanýma očima, usoudil by, že je v tovární hale, natolik dokonale je řešena simulace vnějšího světla osvětlením „oken“. Jediným důkazem o běhu turbín není ani tak chvění (žádné tu není), jako spíš vysoký všudypřítomný zvuk. Veškeré soustrojí je uloženo v několika dalších patrech pod vašima nohama, viditelné jsou pouze horní konce elektrických generátorů. Celá hala je temperovaná na vyšší teplotu, ale přesto je tu poměrně zima, zvláště pokud navštívíte podzemí v letní den.

Spodní nádrž
Cestou nahoru se otevírají pohledy na spodní nádrž

Až se zase všichni sejdete venku, následuje cesta na horní nádrž. Původně jsme si mysleli, že nás tam doveze autobus, ale není tomu tak. Doprava je řešena po vlastní ose, po silnici je to asi osm kilometrů s již uvedeným výškovým rozdílem 500 metrů. Pokud přijedete na kole, můžete kola nechat dole a pokusit se s někým svézt nahoru autem. Sami jsme takhle vezli dva „pěšáky“. Cestou nahoru spoustou serpentin se otevírají krásné výhledy na spodní nádrž, na závěrečné serpentině zase pohled na tři větrné elektrárny, instalované trochu nešťastně na úbočí kopce. Jízda končí na parkovišti, pokud si spletete poslední křižovatku jako já, budete mít ještě neplánovanou okružní cestu kolem horní nádrže.

Na horní nádrži
Začíná prohlídka horní nádrže

Z parkoviště vede pár schodů k malé kamenné budově skrývající hlavně měřicí a kontrolní přístroje pro horní nádrž. Je postavena přímo nad parkovištěm na jejím okraji. Na protějším “břehu” je pak pár kamenů znázorňujících symbolický vrchol kopce s nádrží. Zpočátku nevypadají nijak zajímavě, ale až k nim dojdete, zjistíte, že zde mají své místo. Každý kousek cesty po obvodu nádrže poskytuje nádherný, téměř kruhový výhled na Jeseníky, včetně pohledu na nejvyšší horu Praděd. Pokud se zadaří počasí, což nebyl náš případ, najdete tu ideální místo pro panoramatickou fotografii.

Horní nádrž
Umělý vrchol kopce, výhled přes nádrž na Praděd

Při courání kolem nádrže se zastavte na „vrcholu“ kopce. Stavaře ho donutili udělat ekologové a ve výsledku to vůbec nebyl špatný nápad. Obrovské balvany rozseté ve vzrostlé trávě jen dotváří celkový charakter tohoto zvláštního místa. “Obcházka” nádrže trvá poměrně dlouho, pokud je elektrárna v provozu, poznáte během ní znatelné snížení vodní hladiny. I v horní nádrži žijí uměle vysazení pstruzi ze spodní nádrže, dostali se sem přes turbíny a přežili i vysoký tlak (přes 50 atmosfér, tahle jednotka je mi milejší než kilopascal). Nevím, nejedná-li se o rybářskou latinu, přeci jen na asfaltovém dně nádrže těžko mohou najít něco k obživě. A nějak si neumím představit průchod pstruha turbínou.

Větrné elektrárny

Na úbočí kopce uvidíte řešení pokoušející se o využití větrné energie, celkem tu stojí tři konstrukce. Pořizovací náklady jsou zatím enormní, vyplatí se tedy jen do míst s trvalým prouděním vzduchu. Dále, a o tom ekologové nikdy nemluví, obrovské vrtule produkují velmi nepříjemný aerodynamický hluk – nízko posazený hukot. A při zabydlenosti našeho území těžko naleznete dostatečně vzdálené místo od obydlí. Bohužel, překvapivá volba místa způsobila, že využití je závislé nejen na existenci, ale i na směru větru, neboť v určitých směrech větrné elektrárny stíní hora samotná. Prostě jeden spíše nevydařený, ale poučný pokus.

Až se projdete a vynadíváte, je několik možností, jak pokračovat dál. Pokud jste pěšky, lze vyrazit přímo na Praděd údolím Divokého dolu. Je to překrásná část netknuté krajiny a lze tady při troše štěstí spatřit i kamzíky. Pokud jste zde autem, můžete navštívit zapomenutý vodopád na Borovém potoce.

Vodopád
Spodní část vodopádu

K němu se dostanete cestou zpátky, na levé straně bude most přes potok a před ním klasický turistický ukazatel k vodopádu. Až téměř k němu vede turistická značka, ovšem závěr cesty je neznačený a poněkud překvapivý. Značená cesta totiž končí v džungli křoví těsně před potokem a po vodopádu v tom místě není ani vidu ani slechu. Okolí bohužel vypadá jako přírodní veřejné záchodky kombinované se smetištěm, ale chce to trochu trpělivosti a vyrazit kopcem doprava téměř neznatelnou cestičkou na obzorovou hranu kopce do místa, kde končí les a začíná louka. Orientačním bodem je skála vyčnívající nad loukou, nejblíž u lesa. A tam najdete, obklopený křovím, parádní vodopád s několika stupni. Doporučuji podél něj nebo přímo jím projít dál nahoru, celková délka peřejí je přes padesát metrů a stojí za návštěvu. Je docela škoda, že tak pěkné místo je natolik zanedbané, že většině lidí ani nestojí za návštěvu. A ti, co se k vodopádu vydají, ho ve valné většině případů nenajdou a odcházejí zpět zklamáni.

A tím náš výlet končí, teď už zbývá jen návrat k autu a odjezd.

Poznámka:

Před návštěvou elektrárny je nutné se objednat telefonicky (tel. 0649 – 23 50 91, 23 50 94) a vstupenky pak koupit na místě. Počet návštěvníků je omezen kapacitou návštěvnického centra. Promítání a přednáška spolu s celou prohlídkou podzemní elektrárny jsou časově dané. Naopak, následná jízda na horní nádrž spolu s její prohlídkou již časově omezená není. Rezervujte si minimální čas cca 3 hodiny, pokud se současně cestou zpátky projdete až k vodopádu, můžete prohlídkou a následným chozením v pohodě strávit celý den. Do podzemí je vhodné mít teplé oblečení, přinejmenším teplou mikinu nebo flísku.

15 komentářů u „Jeseníky, PVO (přečerpávací vodní elektrárna) Dlouhé stráně“

  1. Mno…

    Pane kolego techniku, shodou okolností si už delší dobu vydělávám na chlebík na protějším kopci – na Pradědu. Rozhodně nehořím nadšením pro zdejší ochránce přírody, nicméně: příště zvedněte zadek ze sedačky auta a cestu za poznáním vykonejte aspoň zčásti pěšky a dobře se rozhlížejte. (Jako fotograf určitě víte, že detail někdy řekne o skutečnosti více, než celek.) Tato oblast byla před stavbou jednou z nejkrásnějších částí Jeseníků a při vší úctě k technickému provedení je praktický význam tohoto díla dnes velmi, velmi diskutabilní. A to navzdory k plamennému výkladu průvodce. Ničení jakékoliv krásy ve jménu plnění pětiletých plánů ve výrobě čehokoliv je zhovadilost.

    Odpovědět
  2. Jen upřesnění

    vážený pane,

    několik poznámek z mé strany. Nemám potřebu zvednout zadek ze sedačky auta, tuhle oblast mám prochozenou i proježděnou na kole, takže jsem viděl i stavbu. A auto mi bylo na tuto exkurzi vysloveně doporučeno.

    Plamenný výklad průvodce mě až tak nebere, nicméně je dobrý. Mám poměrně vyhraněný názor na ekologii, hodně akcí jsem zažil s hnutím Brontosaurus. Přelomem pro mě bylo (v rámci tohoto hnutí) vyklízení archeologického sklepení s následným sypáním odpadu do rezervace. Od té chvíle se na hodně věcí z této oblasti dívám racionálněji.

    Jinak mě mnohem víc vadí například asfaltka až na Švýcárnu, zrovna tak v Krkonoších na Luční a podobná krajinná zvěrstva. Také třeba schody na vrchol Sněžky. Ta přečerpávačka je rozporuplná, ale v rámci výsledného zásahu do krajiny pro mě mnohem přijatelnější.

    Je to samozřejmě subjektivní názor.

    Pozdravuje

    Jan Hlinák

    Odpovědět
  3. Ekologové jsou škůdci společnosti

    Musim se zastat elektrárny, plno lidí si asi neuvědomuje, že je to všeobecně užitečné zařízení. Já bych takzvaným ochráncům přírody odpojil doma elektriku, jestli by se jim líbilo žít jak ve středověku.

    Odpovědět
    • ekologové jsou škůdci společnosti

      Myslím si totéž. i když.
      některé jejich názory jsou správné třebba pokud bojujou za práva zvířat a vyvražďování druhů ale poslední dobou už přemýšlím jestli se z ekologických hnutí nestávají sekty radikálů…
      Vývoje jde do předu ale oni se protiněmu vysloveně staví. – Beru že ůmysl “uťat vrch kopca a udělat tam rybník” není zrovna to pravé ořechové co by přispívalo životnímu prostředí ale na druhou stranu je to druh akumulace energie.
      Ovšem totálně nechápu jejich postoj vůči temlínu. myslim si že není ekologičtější výroby energie (no tak to zas ne spíše patří me zi jedny z nejekologičtějších technologijí výroby energie)

      Odpovědět
    • ekologové jsou škůdci společnosti

      No, brzděte trochu! Když se někdo snaží chránit přírodu, tak to ještě zdaleka nemusí znamenat, že má něco proti elektřině. Určitě existuje pár extremistů, ale házet veškerou snahu o kvalitu životního prostředí do jednoho pytle, to je trochu síla, ne?
      Třeba já se svým způsobem za ekologa považuji (byť neorganizovaného). A přečerpávací elektrárny se mi, alespoň jak věci technicky rozumím, jako dobrý nápad. Na druhou stranu třeba nemusím přebujelý automobilismus 😉

      Odpovědět
    • ekologové jsou škůdci společnosti

      Lituji těch, kteří uvěří lžím ČEZu. Vždyť tepelné elektrárny měly být po dostavbě Temelína už dávno odstaveny. Tak zněl před lety alespoň hlavní argument pro dostavbu. A nestalo se! Raději budeme rozšiřovat těžbu uhlí (viz nová strategie ČEZu) a ničit další vesnice. A proč? Abychom měli ještě větší přebytky energie a mohli je jak pitomci vyvážet do Německa. Když se ČEZ chová tak ohleduplně k přírodě, ať tohle vysvětlí! Máme jednu z největších spotřeb energie na hlavu v EU. Místo toho abychom hledali cestu úspor, raději budeme stavět za drahé peníze z našich kapes další monstra typu Dlouhé stráně. Betonářská lobby se už nemůže dočkat.
      A ještě k Dlouhým stráním: Ta elektrárna je z technického pohledu opravdu obdivuhodná. Ale proč? Protože nikde na západ od nás se neodvážili tak brutálně zasáhnout do přírody a krajiny, která je navíc ještě chráněné zákony (CHKO). Copak fakt nevidíte, že ta horní nádrž je příšerná a že do hor nad hranici lesa nepatří? Dřív tam byly řídké klimaxové smrčiny a alpinské louky, ticho, klid. Dnes je tam všude beton a příšerná spleť asfaltových silnic, po kterých se prohánějí auta a motorky! Říkat o Dlouhých stráních, že jsou ekologické, to je buď záměrná lež anebo opravdu velmi naivní pohled na životní prostředí.

      Odpovědět
      • ekologové jsou škůdci společnosti

        Vážený škůdče společnosti, kecáš.

        Právě jsem se vrátil z dovolené na kolech z Korsiky a speciálně tam je přečerpávací elektrárna (a nakonec ne jen ta přečerpávací) nejen dost brutálně zapuštěna do krajiny, ale ještě po skalách vedou nekonečné potrubí a doplňující stavby. Rovněž se jedná o národní park.

        Jinak i pro technického neanalfabeta by mělo být zřejmé, že tepelné či jaderné elektrárny nesníží / nezvýší výkon obratem, takže tady hrají přečerpávačky docela dobrou roli v nočních hodinách, kdy prostě výkon není potřeba, ale elektrárny musí jet.

        Tož tak,

        Jan Hlinák

        Odpovědět
        • ekologové jsou škůdci společnosti

          Dlouhé stráně mají své opdostatnění, co se týče nočního přebytku enrgie. Určite by stalo něco takového jinde, kdyby to nebylo na mravenečníku, ale ne všude se dá taková elektrárna z technickýh důvodů postavit. Pravda je že v době kdy se dlouhé stráně začaly stavět, panoval u nás stále totalismus a takovéto megalománské stavby byly prostě “in”. Nicméně, když si vzpomenu na dobu kdy se začínalo stavět a já jsem se jako dítě ptal otce, co to tam ti zlí páni dělají, tak už tehda se mi to nelíbilo. Taky je krutá pravda že ČEZ loni prodal energii za 14 miliard kč, to asi bude taky jeden z důvodů, proč dlouhé stáně nestojí na západ od nás. Navíc my nejsme západ, máme zcela jiné podmínky pro získávání energie. Ovšem to čeho se ČEZ snaží dosáhnout v severních a západních čechách je sprostá chamtivost a hyenizmus na tamních lidech. Ano, dávají tam spostě lidí práci, ale taky tam mají slušné převýšení vlivem dolování. Nakonec za chvíli budou volby, tak není nic jednoduššího než pro to něco udělat ve volbách! Nikdo nebude muset zvedat zadek z autosedačky.
          PS: bylo by škoda hledat příčinu špatné ekologie u nás jen dlouhým stráním a pod., mnohem větší vliv má na to automobilismus a vytápění domátnosti (častý přechod z plynu na tuhá paliva)

          Odpovědět
      • ekologové jsou škůdci společnosti

        Ty asi energetice moc nerozumíš, co? Bez uhelnejch elektráren bys nejezdil ani ekologickou tramvají. Výroba elektřiny v jaderných elektrárnách je okolo 3600 MW a ve špičce všedního dne v zimě spotřebováváme okolo 12000 MW. Nejdříve si zjisti informace a pak něco kecej. A přečerpávačky jsou potřeba. Chtělo by to ještě aspoň dvě. Najetí bloku uhelky trvá až 6 hod., proto se nemůžou v noci odstavovat. Tak se přebytečné energie využívá na čerpání vody a va dne se el. zas vyrábí, proto nějaké bloky uhelek mohou stát a nemusí se najíždět. U přečerpávaček musí být rozdíl hladin. Kde jinde, než na horách toho dosáhnu?

        Odpovědět
    • ekologové jsou škůdci společnosti

      Hm….je to možné řešit přes brouky a kytičky …. a nebo také přes ty tuny nespáleného a nevytěřeného uhlí, tuny emisí a kysličníků v ovzduší, které tato věc uchránila tím, že ořezavá špičky nárustu odběru z el. sítě. Navíc by se mi líbilo být jejím majitelem (pokud je má info správná, investice se zaplatila po 2,5 roce provozu a nyní už jen vydělává majiteli na rozdílu v ceně energie).

      Odpovědět
    • ekologové jsou škůdci společnosti

      Hm….je to možné řešit přes brouky a kytičky …. a nebo také přes ty tuny nespáleného a nevytěřeného uhlí, tuny emisí a kysličníků v ovzduší, které tato věc uchránila tím, že ořezavá špičky nárustu odběru z el. sítě. Navíc by se mi líbilo být jejím majitelem (pokud je má info správná, investice se zaplatila po 2,5 roce provozu a nyní už jen vydělává majiteli na rozdílu v ceně energie).

      Odpovědět
      • ekologové jsou škůdci společnosti

        Láďo. Láďo
        Mno špičky nárůstu odběru se ve vyspělých zemích s propojenou elektrizační soustavou řeší trochu jinak. Ta návratnost 2.5 roku je holý blud. V zásadě nejsem proti přečerpávacím elektrárnám, ale postavit takovou technickou zrůdu v takové přírodně cenné oblasti je ekvivalentní postavení tepelné elektrárny vedle pražského Hradu, s tím, že by se několik paláců lehce zbořilo a k několika by se přidalo jenom pár šetrně umístěných komínů.
        Zdar Martin

        Odpovědět
      • ekologové jsou škůdci společnosti

        Láďo. Láďo
        Mno špičky nárůstu odběru se ve vyspělých zemích s propojenou elektrizační soustavou řeší trochu jinak. Ta návratnost 2.5 roku je holý blud. V zásadě nejsem proti přečerpávacím elektrárnám, ale postavit takovou technickou zrůdu v takové přírodně cenné oblasti je ekvivalentní postavení tepelné elektrárny vedle pražského Hradu, s tím, že by se několik paláců lehce zbořilo a k několika by se přidalo jenom pár šetrně umístěných komínů.
        Zdar Martin

        Odpovědět
  4. technický pokrok

    No nevím, měl by se pokrok nějak zarazit? Jsme ochotni se vrátit do jeskyní? Romantika by to asi byla, ale zřejmě jen pár dnů. Z úhlu pohledu některých lidí takové zbytečné pyramidy jen hyzdí poušť.

    Odpovědět
    • technický pokrok

      Pro ekologii se dá něco dělat, nebo nedělat nic, nebo ekologii škodit. I když je nějaká stavba pro ekologii bezesporu prospěšná, může (a jinak to do důsledku vzato nejde) ekologii i malinko poškozovat. Je jen třeba, aby prospěch, který laik ani na místě samém nevidí, mnohonásobně převážil nad škodami, které laik mnohdy přeceňuje. Co ekologii jako takové škodí určitě, je prezentování radikálních extremistických do důsledku neodborných a často i zjevně nerozumných názorů. Příliš lacino se mnozí mladí chtějí zviditelnit. Názor má každý, kdo umí trochu psát. Je třeba věřit opravdovým odborníkům a ne lidem bez patřičného rozhledu. Bohužel existuje i hodně v ekologii vzdělaných lidí, kterým rozhled a základní zdravý úsudek chybí, protože se přidali k takzvaným ekoteroristům. Mohl bych uvádět tisíce příkladů, kdy tzv. ekologové bojují vlastně proti ochraně přírody, ale není zde pro to místo. Vzdělávejte se, získávejte postupně rozhled a zvažujte. Je opravdu dobré škodit těm, kteří skutečně pro ochranu přírody něco dělají? Nebo by bylo lepší nedělat nic?

      Odpovědět

Napsat komentář