motiv

Kapitola IV. - systémový blesk ve dne a v protisvětle

6.10.2004 - Jan Hlinák - Z praxe
Myslíte si, že táhnout blesk na prosluněnou dovolenou nebo města plného hlubokých stínů je zbytečné? Že tomu tak není, se snažím vysvětlit v následujícím článku.
  • Úvod
  • Systémový blesk funguje a měří správně v jakékoliv poloze
  • Obecné použití blesku za denního světla
  • Portrét se zvednutou předsádkou / odraznou destičkou
  • Protisvětlo nebo silné boční světlo
  • Přisvětlení prostoru nebo velkých objektů
  • Přisvětlení dutin
  • Blesk a fotografování akcí
  • Zvýraznění objektů s potlačením pozadí
  • Závěrečné poznámky
  • Vždycky mi přišli poněkud k smíchu turisté fotografující svými kompakty při západu slunce třeba hrad. Blesky s reálným dosahem kolem tří metrů blýskaly na mohutnou stavbu vzdálenou stovky metrů a mně logika či smysl jejich počínání naprosto unikaly. Zrovna tak jsem nechápal majitele klasických zrcadlovek s ohromnými blesky, které jsem často potkával uprostřed slunečného dne v centru Prahy. Pak jsem si však pořídil systémový blesk a začal pomalu přicházet na jeho skryté možnosti. Dnes se v duchu svým „směšným turistům“ omlouvám. A navíc díky tomu vznikla další kapitola tohoto seriálu. Nečekejte absolutně vyčerpávající rozebrání problému, na to jeden článek nestačí. Ale většinu standardních situací zde naleznete.

    Úvod

    blesk4
    Za mlhavého rána blesk také není k zahození

    Asi každý, kdo si projde svou cestičku za lepší fotografií, si časem pořídí nějaký klasický blesk připojovaný přes sáňky na tělo fotoaparátu. Ať to bude základní manuální provedení či systémový blesk s řadou funkcí, většina amatérských fotografů ho používá pouze za situací, kdy je světla opravdový nedostatek. To je však velice úzký okruh použití a zdaleka nevystihuje všechny možnosti, které takové zařízení ve skutečnosti nabízí. Mimochodem, v řadě zcela běžných situací stačí použít vestavěný blesk (pokud ho fotoaparát má). Jediným omezením je jeho nízký výkon. Vyhovuje tedy jen pro blízké portrétování nebo přisvětlování stínů. Akorát je třeba dát pozor na současné používání objektivu spolu se sluneční clonou, ta na širokých ohniscích zcela dokonale odstíní spodní část snímku proti blesku. Tím je jeho použití poměrně razantně omezeno. I proto se dál budu opět zabývat jen externím bleskem, který výše uvedené nectnosti nemá.

    Systémový blesk funguje a měří správně v jakékoliv poloze

    Napřed drobný úkrok stranou. Stále se setkávám i u relativně zkušených fotografů s názorem, že systémový blesk funguje a měří správně jen při klasické poloze hlavy blesku ve směru objektivu. Panuje poměrně rozšířené přesvědčení, že jakmile je hlava blesku nastavena jinak (odraz od stěny nebo stropu), případně je přes ni převléknut nějaký softbox nebo odrazný nástavec nebo je blesk úplně mimo fotoaparát (připojený kabelem) je nutné nad bleskovou expozici přemýšlet a korigovat ji. Není tomu tak. U moderních přístrojů provádí měření bleskového světla elektronika fotoaparátu pomocí předzáblesku, finální blesk je pak nastaven na potřebné hodnoty a nic víc se s ním již nedělá. Nastavení hlavy blesku je naprosto lhostejné, podstatné je pouze množství světla procházející skrz objektiv. Rovněž zámek bleskové expozice je plně funkční při jakékoliv poloze hlavy, jeho použitím pouze vyvoláváte předzáblesk vy sami a fotoaparát si pak potřebnou hodnotu pamatuje po omezenou dobu několika vteřin, kdy je čas na překompozici a výsledný snímek. Zapamatujte si to, ušetříte si tak řadu zbytečně složitých úvah.

    Obecné použití blesku za denního světla

    Blesk4
    Ostré slunce a blesk

    Asi každý zná nejběžnější poučky pro doplňkové použití blesku uváděné v každém manuálu. Nejčastěji se dočteme o prosvícení portrétu v protisvětle (proti slunci), vysvícení temného stínu např. pod kšiltem čepice, u lepších blesků je pak doplněn příklad polovysunuté odrazné destičky pro získání „světla“ v očích při portrétech z krátké vzdálenosti kolem 1 až 1,5 metru. V rámci osvěty je to ze strany výrobců asi tak vše. Na druhou stranu, tento obecný základ stačí trošičku rozvést a jsme doma. Protisvětlo nebo hlubší stín se vyskytují v desítkách zcela obyčejných situací. Ať už stojíte pod stinným stromem a v pozadí září slunce, proti sluncem ozářenému oknu, ve stinném podloubí, nebo v hlubokém stínu skryti za stavbou. A nebo prostě jen tak v prostoru a slunce máte přímo nad hlavou, takže všechny stíny kolem jsou maximálně temné.

    Pokud dané téma výrazně přeženu, není na škodu mít blesk na fotoaparátu téměř stabilně. I když ta zvýšená hmotnost výsledné sestavy tělo-objektiv-blesk není už ideální.

    Portrét se zvednutou předsádkou / odraznou destičkou

    Při fotografování portrétu nebo dokumentu s lidmi za denního světla při kontrastním světle vám může širokoúhlá předsádka vestavěná přímo v systémovém blesku. Nebo aspoň ve velké většině systémových blesků. Většina předsádek má totiž dvě funkční polohy. Ta standardní je jasná, destička překrývá reflektor blesku a zajišťuje pro širokoúhlé objektivy pokrytí širší plochy bleskovým světlem. Ta méně známá je mezistupněm. Pokud totiž předsádku pouze povytáhnete, ale nesklopíte přes reflektor, získáte tím miniaturní odraznou destičku. Je samozřejmě funkční pouze při otočení bleskové hlavy nahoru, ať již v úhlu 90° nebo při mírném náklonu dopředu. Protože širokoúhlá předsádka je samozřejmě průsvitná a není implicitně určena k odrazu světla, někteří výrobci přidávají do hlavy blesku opravdovou odraznou destičku o stejné velikosti (např. Nikon).

    blesk4
    Lesk v očích v praxi

    Co přinese taková maličkost? Velmi jemně zjemní stíny v obličeji, třeba ten nepříjemný pod bradou, ale přitom zůstane použití bleskového světla téměř neznatelné. Podstatné je však dodání lesku očím, což je maličkost k nezaplacení, rozpoznatelná i na těch nejmenších fotografiích. Ještě se k tomu vrátím. Výsledek je přitom znatelný i pro negativní film, který je přece jen vzhledem k expozičním chybám poměrně tolerantní. Samozřejmě je použití mnohem širší. Pokud tentýž proces použijete v místnosti, dosáhnete jemného rozptýlení hlavního bleskového světla odrazem od stropu a jemného potlačení nejbližších stínů světlem odraženým od předsádky nebo odrazné destičky. Stejného výsledku lze samozřejmě docílit kusem čtvrtky připevněné gumičkou na blesku, ale není to až tak elegantní a ne vždy jsou potřebné komponenty po ruce.

    Mimochodem, za slunečného dne lze chybějící lesk do očí doplnit i interním bleskem.

    Protisvětlo nebo silné boční světlo

    Protisvětlo či silné boční světlo je častým problémem, kterému se žádný fotograf prostě nemůže vyhnout. Ať už je to světlo umělé nebo přírodní, nezřídka je prostě na opačné straně, než ho potřebujeme. Takže pozadí scény je pěkně osvětlené, zatímco to podstatné v popředí tone v hlubokém stínu. Pokud naměříte správnou expozici na pozadí, bude sice exponováno správně, ale popředí zůstane tmavé až černé. Pokud to uděláte obráceně, bude zase popředí správně prokreslené, ale z pozadí zbude jen vypálená plocha. Pokud s sebou nenosíte odrazné desky, které daný problém mohou vyřešit, nezbývá než použít blesk. Teď jde o to, jak ho použít.

    Při denním použití blesku je vhodné se naučit používat, právě pro fotografování v protisvětle, blokování bleskové expozice. Jde o to, aby měření blesku nespletlo buď příliš světlé pozadí, kdy záblesk pro tmavé popředí bude příliš slabý, nebo naopak tmavý kout popředí způsobí příliš silný záblesk s následnou přeexpozicí. U značky Canon k tomu ještě přistupuje zdokonalený režim měření bleskového světla E-TTL, jehož dokonalost právě v podobných situacích může být spíše na závadu. Blesková expozice je totiž měřena na zaostřeném bodu autofokusu, takže když po zaostření překomponujete snímek a tento bod přejde do světelně jiné části snímku, nesprávná síla záblesku je téměř jistá. Takže zaostřete na požadovanou část scény, tlačítkem zablokujte expozici blesku (u dnešních systémových blesků se zpravidla provede měřicí předblesk, viz předchozí články tohoto seriálu), poté překomponujte a exponujte. Pro všechny portréty v protisvětle je to v podstatě nutnost, pro osoby či malé objekty ve stínu rovněž. Naopak, u velkých těles (stavby, soliterní objekty, …) je to zbytečné, záblesk nebude „správně“ nastaven, ale na potřebné jemné přisvětlení temných stínů bude ve většině případů naprosto postačující.

    Přisvětlení prostoru nebo velkých objektů

    V určitých místech v krajině, zástavbě i místnosti dostaneme nádhernou celkovou scénu, mohou nám ji však kazit temná místa (jeskyně, zákoutí, výklenky, slepá okna, atd.). Přes celkově prosvětlenou i zajímavou scénu pak zcela černá místa působí na výsledné fotografii nehezky a ruší. V jiné situaci se dostanete na hodně zajímavé místo, leč v nepravou chvíli a fotograficky to prostě nevypadá. Ať už je velmi brzké ráno a slunce se ještě nestačilo vyloupnout či pozdní večer s dlouhými a temnými stíny. Ač to bude vypadat zcela nesmyslně, vezměte blesk a fotografujte.

    blesk4
    Barvy a objekty

    Že použití blesku opravdu není nereálné ani pro relativně velké objekty ukazuje další příklad. Byli jsme nad Yellowstonským národním parkem v oblasti sekvojí, bohužel velmi brzy ráno a v lese panovalo poměrně výrazné šero. Proti němu pak kontrastovala už světlá obloha. Obrovský zbytek sekvoje, kterou byl proražen tunel pro automobily, jen tak čněl jak temná obrovská masa a já nevěděl, co s tím. Netušil jsem, jestli má smysl pokoušet se o fotografii, ještě ke všemu jsem fotografoval pouze na diapozitivní filmy. A ty nejsou schopné zvládnout příliš extrémní jasový rozsah scény. Nakonec jsem udělal fotografie dvě, jednu s bleskem, druhou bez něj. Přes velkou skepsi, která ranní situaci provázela, je výsledek s bleskem překvapivě čitelný. Je ovšem nutné upozornit, že použitý film měl vyšší citlivost (Provia 400F), takže směrné číslo blesku se pohybovalo kolem hodnoty 110 (tj. 2x více než standardní směrné číslo pro citlivost filmu 100).

    Následující fotografie s použitím blesku vznikla spíše náhodou, než nějakým záměrem. Počasí bylo nevábné, obloha typicky „plechová“. Navíc se na ní zcela ztrácel dým z lokomotivy a ona sama žádnou krásou v tom pološeru neoplývala. Takže jsem zkusil vytáhnout blesk a nechat přisvětlení na něm. Výsledek předčil očekávání. Obloha samozřejmě zůstala stejná, ale najednou vystoupila žlutá barva dřeva interiéru kabiny a všechny vnější i vnitřní detaily. Za horšího počasí se tímto způsobem dají „prosvětlit“ v podstatě libovolné snímky. A rozdíl je skutečně výrazný. Pokud jste v situaci, kdy prostě daný snímek musíte udělat, blesk může leccos zachránit.

    Přisvětlení dutin

    Zní to asi zvláštně, ale totožný problém, jako jsou hluboké stíny kolem objektů či v interiérech se vyskytuje i při běžném fotografování v krajině, ve skalách, na hraně lesa, atd. Pokud totiž krajina obsahuje v rozumné vzdálenosti třeba lem lesa a slunce svítí shora, hluboký stín těsně na hraně lesa bude černý. Zrovna tak sluncem osvětlená skála s náznakem dutin či jeskyň s hlubokým stínem, i ty budou černé. V této situaci je vhodnější udělat jeden snímek bez blesku a druhý s ním, pak vyberte ten subjektivně lepší. Dostal jsem se do podobné situace při vzdálenosti dutiny ve skále nad vodou kolem deseti metrů, takže mi použití blesku připadalo zbytečné. Jenže diapozitiv s bleskem vypadal výrazně lépe, než temné plochy ve snímku bez blesku.

    Blesk a fotografování akcí

    blesk4
    Také černobílá fotografie nevychází s bleskem špatně

    Každý z nás fotografů je dříve či později požádán o fotografování nějaké akce, kde zcela jistě bude potřebovat blesk. Ať už je to svatba, sportovní klání nebo kulturní záležitost, nejen poprvé je to pro každého nervák. Pokud jste nuceni fotografovat nějakou akci během slunečného dne a navíc přes poledne, nechejte prostě systémový blesk na těle fotoaparátu zapnutý a spolehněte se na něj. Rovněž tak při fotografování v místnostech, ať už při denním nebo umělém osvětlení. Snad jedinou odlišnou kategorií jsou snímky koncertů, divadelních představení a podobných míst, kde osvětlení samo o sobě doplňuje celkovou atmosféru a není možné jej tedy „vymazat“ bleskovým světlem.

    Existuje univerzální řešení jak nastavit fotoaparát pro běžné světelné podmínky v místnostech či prostorách s denním nebo umělým světlem. Znamená použít fotoaparát v manuálním režimu a blesk v automatickém. Ač to zní nelogicky, manuální režim zajistí zhruba konstantní expozici a blesk pak světelně dorovnává výslednou scénu. Dále lze pomocí manuálního režimu s výkonným bleskem držet nějakou rozumnou hodnotu clony, takže se zvětší hloubka ostrosti a nemusíte nic hlídat. V praxi tohle řeším tak, že v manuálním režimu nastavím hodnoty s ohledem na nejsvětlejší část prostor (prosvětlená okna, zasklení obecně, nejsilnější osvětlení, nejsvětlejší stěna, atd.) a čas s ohledem na ostrost. Raději spíše kratší kolem 1/125 vteřiny a méně, v tmavších místnostech pak samozřejmě čas delší, třeba 1/30 vteřiny a blesk na druhou lamelu. Tím jsem se zbavil potřeby hlídat čas nebo clonu a mohu se soustředit jen na snímek sám a správné zaostření. Kde je potřeba pak používám zámek bleskové expozice, jinak se na blesk zcela spolehnu. Takto relativně jednoduše lze fotografovat také večerní či noční akce.

    Proč o tom píšu takto? Většina fotografů se většinou hned po pořízení blesku snaží použít různé finesy, které mají jejich kamarádi či profesionální fotografové naučené dlouhým používáním a znají jejich účinek. Případně vznesou dotaz na internetovém fotofóru a dostanou řadu někdy i zcela rozdílných odpovědí typu „jak to dělám já“. Ty nemusí být vůbec špatné, ale nikdy nemohou zahrnovat i zkušenost a praxi tazatele. Výsledek pak nemusí odpovídat očekávání a občas bývá i hlubokým zklamáním. Po řadě vlastních zkušeností mohu potvrdit, že i pro amatérského fotografa je výsledek činnosti systémového blesku překvapivě kvalitní bez jakéhokoliv laborování. Přispívá k tomu i dnešní trend maximálně přesného měření expozice u amatérských těl fotoaparátů (např. 35 zón pro Canon EOS 300) a jejich spolupráce s připojeným bleskem.

    Zvýraznění objektů s potlačením pozadí

    blesk4
    Zvýraznění objektu v krajině

    Podobné snímky vídáme na výstavách. Nádherně nasvětlený drobný objekt v krajině a za ním tmavší, ale stále výrazné pozadí. První dojem je, že se jedná o noční fotografii s přisvětlením objektu bleskem, je většinou klamný, tmavší pozadí podobné večerní nebo noční scéně je řešeno pomocí podexpozice, není nutné čekat na noc nebo západ slunce. Na fotoaparátu máme klasické korekce expozice, kterými stáhneme jas pozadí, a pak korekce bleskové expozice, s kterými je potřeba si spíše pohrát. Velkou výhodou je, že například můžete potlačit nehezkou okolní krajinu, nezajímavé pozadí objektu, atd.

    Zcela obecný příklad, jak taková hra s korekcemi může působit, je na obrázku. Snímek sám o sobě se mi sice nepodařil dle představ, ale trs kapradí v popředí je bleskem vypíchnutý, aniž by bylo bleskové světlo výrazně poznat.

    Závěrečné poznámky

    Vždy je potřeba počítat s citlivostí filmu a výkonem blesku. Pokud použijete blesk s nízkým výkonem a málo citlivý film, neočekávejte zázraky. Nejspíš se konat nebudou. Při výkonném blesku a citlivém filmu je už situace jiná. Zaprvé citlivý film umožní nejen rozumný poměr času a clony, ale také „zvýší“ výkon blesku. U filmu s citlivostí 400 ISO dokonce dvakrát. Takže například při filmu 400 ISO nemám blesk se směrným číslem např. 50, ale 100. No a to jsou již jiné počty. Dosah blesku při cloně 5,6 je kolem 18 metrů, při cloně 8 je stále ještě téměř 13 metrů. A to zatím zmiňuji dosah blesku pro korektní expozici. Tu však zpravidla nepotřebujeme, stačí pouhé přisvětlení scény s výslednou bleskovou expozicí klidně v úrovni -0,5 až -2 EV pod tou správnou. A pak je dosah i málo výkonného blesku a jeho výsledný účinek překvapivě velký.

    Nebojte se ani manuálního režimu fotoaparátu, v rozumných světelných podmínkách poskytuje dobře exponované snímky a výkonný systémový blesk pak elegantně dorovnává chybějící světlo pro daný snímek.

    Jan Hlinák
    http://www.fotoamater.cz
    Další články autora

    1   2   3   4   5   
    1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
    Diskuse k článku
    Milosh6.10.2004, 09:23odpověď
    Jan Hlinák6.10.2004, 09:31odpověď
    Milosh6.10.2004, 09:38odpověď
    Jan Hlinák6.10.2004, 09:43odpověď
    MaSka6.10.2004, 12:17odpověď
    MaSka6.10.2004, 12:17odpověď
    Pavel6.10.2004, 22:02odpověď
    Pavel6.10.2004, 21:55odpověď
    Ivan Bumba6.10.2004, 09:53odpověď
    Marcel Straka6.10.2004, 13:28odpověď
    Martin Syrovatka12.10.2004, 08:58odpověď
    mk14.10.2004, 16:54odpověď
    Trhač6.10.2004, 14:49odpověď
    Karol Tomasch7.10.2004, 16:03odpověď
    MaSka8.10.2004, 09:35odpověď
    Jan Hlinák8.10.2004, 09:38odpověď
    MaSka8.10.2004, 09:54odpověď
    eSBe8.10.2004, 10:43odpověď
    thr8.10.2004, 12:19odpověď
    jankop15.10.2004, 14:20odpověď
    Karol Tomasch8.10.2004, 10:01odpověď
    Georg Black13.10.2004, 13:28odpověď

    přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

    Možná by vás mohlo zajímat




     

     

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace