motiv

Kaskády Králického Sněžníku

Králický Sněžník tvoří samostatný masív mezi českými Orlickými horami a moravskými Jeseníky. Nejvyšším bodem s 1424 m.n.m. je stejnojmenný vrch Králický Sněžník, třetí nejvyšší hora v České republice.

Kapradí u cesty Protože se v tomto článku dozvíte, kde ve zdejším kraji hledat kaskády, peřeje a vodopády, musím se zmínit také o jedinečnosti vrchu Klepý v západním hřebeni pohoří, na hranici s Polskem. Polský název Wierch trojmorski, dává tušit evropskou jedinečnost této hory. Představuje totiž rozvodí tří evropských veletoků - Dunaje (do něhož ústí Morava), Odry (kam se vlévá Kladská Nisa) a Labe (napájené vodami Tiché Orlice).

Vstavač Pro výstup lze zvolit několik variant, přičemž nejvíce atraktivních míst nabízí trasy delší. Jednu z těch náročnějších vám zde nabízím. Výchozím místem je vesnice Červený potok na trati Hanušovice - Letohrad, pokud jste odkázáni na služby ČD, nebo Velká Morava, která leží asi 4 km severně od Červeného potoka, jedete-li autem. V tom druhém případě se ovšem musíte vrátit na výchozí místo a namísto náročné trasy tu máme příjemnou procházku údolím mladé Moravy, celkem asi 10 km dlouhou a bez výrazného stoupání.

Vodopád Na strašidlech Tak tedy vydáme-li se cestou za nádražím v Červeném potoku přímo na sever přes pole, dostaneme se přibližně po třech kilometrech do Velké Moravy, aniž bychom museli šlapat po asfaltové cestě. Kdysi tudy vedla žlutá značka, takže ji místy můžete ještě zahlédnout. Na horním konci Velké Moravy, kde končí veřejná silnice a kde mohou automobilisté na parkovišti nechat odpočívat svého plechového miláčka, začíná žlutá turistická značka, kterou budeme následovat. Vede údolím Moravy po jejím levém břehu. Brzy míjí odbočku k první zajímavosti, kterou je Mléčný pramen (krasová vyvěračka Kamenitého potoka). Pod povrchem se totiž skrývá vápencová skála, ve které voda vyhloubila jeskyně, ponory a vyvěračky. O kousek výše ve svahu se nachází nevelký kamenolom, kde se těží krystalický vápenec, sněžnický mramor. Do lomu vede cesta z okraje Velké Moravy. O kilometr dále překročíme další přítok Moravy, ponorný potok Poniklec.

Strž pod Sněžníkem V místě zvaném Tvarožné díry se žlutě značená cesta znovu setká s asfaltkou, kopírující tok Moravy po pravém břehu. Po ní se dá pohodlně vrátit zpět na parkoviště do Velké Moravy. Nejdříve se však porozhlédněte po okolí. Najdete jistě vstup do nepřístupného jeskynního systému Tvarožné díry a také další vyvěračky. Název Tvarožné díry pochází od mazlavé vápnité hmoty, pokrývající stěny jeskyní. Podle pověsti ukrývá obrovský poklad, který ovšem může spatřit jen člověk narozený 24. prosince, a navíc jen jeden den v roce. Pustíme-li se po asfaltce kousek níže, dojdeme k turistickému odpočívadlu Pod vodopády. Jen 10 minut po lesní cestě do svahu a jsme u vodopádu Na strašidlech, ukrytém v jedlobukovém lese. Vodopád ve dvou stupních překonává výškový rozdíl 18 m. Kdo se pak vydá po silnici zpátky dolů, mine jeden z několika pravostranných přítoků Moravy, Hluboký potok, který těsně nad silnicí kaskádou překonává mechem porostlou skálu. Na cestě vinoucí se po pravém břehu jsem dokonce viděl skupinku vozíčkářů, pro něž je toto údolí vcelku dobře dostupné.

Sedlo pod Králickým Sněžníkem My, co se k autu vracet nemusíme, se vrátíme od vodopádu zpátky na žlutou značku. Prudším výstupem překonáme prameny Moravy a překročíme soutěsku Ve strži, kterou pravidelně na jaře sjíždějí laviny do údolí. Výše pak mineme lesnickou Sněžnou chatu, od které je báječný výhled do údolí a na Mokrý hřbet, po němž se budeme vracet. Po 1 km dorazíme na křižovatku s červenou značkou. Odtud se můžeme vydat kolem sochy slůněte a pramene Moravy až na samotný vrchol Králického Sněžníku. Z holého vrcholu vidíme dobře část údolí Moravy, kterým jsme vystoupali, a na opačné straně Jeseníky, Rychlebské hory a samozřejmě polské Kladsko. Vrátíme se zpět stejnou cestou přes křižovatku žluté a červené, až dorazíme k rozcestí s modrou značkou. Po ní se pustíme po Mokrém hřbetu na vrch Sušina. Cestou přejdeme několik hřebenových rašelinišť, místy po dřevěných chodníčcích. Celý hřeben střídavě pokrývají holá místa a les, zčásti umírající v důsledku exhalací. Místa jsou to poněkud depresivní, ale působivá. Náladu vám jistě spraví obrovské borůvky, kterých je tady v létě tolik, že se klidně můžete pást na jednom místě i 15 minut, aniž byste museli vstávat!

Rašeliniště na Mokrém hřbetu Když se konečně přehoupneme přes Sušinu, začneme po červeně značené stezce sestupovat do údolí. K nádraží do Vysokých Žibřidovic to už máme jen 11 km. Zpočátku jdeme lesem kolem několika opevnění z třicátých let, pak přejdeme pásmo bez lesa na Tetřeví hoře, až se konečně dostaneme k Prudkému potoku. Ten vytváří v hlubokém údolí nádherné kaskády na úseku dlouhém 2 km. V horní části svého toku, kde je les vykácený, jej hojně napájí prameny a mokřiny, do nichž se dá zapadnout i po kolena, takže si nemyslete, že boty s Goretexovou membránou vám pomohou - zde jedině sandály! Sestup je zde poměrně obtížný, často vůbec nevidíte, kam šlapete. Cestička totiž zarůstá ostružiníkem a kapradím a voda postupně ukrajuje více a více z břehů. O to více si užívejte, že jste zde sami. Během osmi výletů jsem zde potkal turisty jen dvakrát!

Až se dostanete na asfaltovou silnici, nesmutněte a dobře se rozhlédněte. Značka totiž vede kolem potoka dále, přes můstek, který nevypadá právě důvěryhodně, ale zatím drží. Teprve ta druhá asfaltka nás dovede po nudných 6 km k železniční zastávce Vysoké Žibřidovice.

Prudký potok Prudký potok Prudký potok

Vladimír Kryštof
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Daniel Hatina4.8.2002, 17:06odpověď
V. Kryštof5.8.2002, 06:56odpověď
Ziak Erik27.9.2002, 13:28odpověď
V. Krystof1.10.2002, 12:11odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace