Kinofilmově – digitální cesta za lepší fotografií II. – finanční stránka věci

O finanční stránce věci a o technických a časových nárocích z pohledu amatérského uživatele. Co budeme muset obětovat a co získáme.

  • Úvod

  • Film a skener

  • Orientační ceny kinofilmových skenerů

  • Počítač

  • Software

  • Vyvolání filmu

  • Zadání fotografií

  • Je to tedy levnější nebo ne?

  • Úvod

    Tentokrát zcela opustím fotografickou stránku a omezím se pouze na technický, finanční a časový pohled na digitální zpracování snímků z kinofilmu v domácích podmínkách. Nejsem samozřejmě schopen obsáhnout všechny možnosti, takže můžete brát další text spíše jako obecnou úvahu a námět k zamyšlení na dané téma.

    Film a skener

    Digi

    Na začátku všeho je samozřejmě film. Pro amatérské podmínky obvykle kinofilm, protože velkoformátové skenery jsou přece jen v poněkud jiné cenové kategorii. Základní fakt, ze kterého by následně měla vycházet volba typu skeneru, je, zda používáte negativní nebo inverzní materiál, případně kombinaci obojího. Ono totiž oba typy filmů se liší tím nejzákladnějším, denzitou. Fyzikálně se jedná o logaritmus poměru množství světla, které na film dopadá a které jím projde. Nás zajímá hlavně maximální možná denzita – tj. denzita v místech, kde je film nejvíce krytý (na negativech světla, na diapozitivech stíny). U negativů zpravidla nepřesahuje hodnotu 3,0, naopak u diapozitivů dosahuje o dost vyšších hodnot, až 4,0, u extrémně kontrastních filmů jako je například Velvia i více. Co z toho vyplývá? Zjednodušeně řečeno, negativ má relativně malý rozdíl mezi nejtmavším a nejsvětlejším místem, takže na něj stačí skener s poměrně malým rozsahem denzity. Diapozitiv má tento rozdíl naopak velmi velký, u některých typů filmů až extrémní. A tak se může lehce stát, že skener s malou maximální denzitou ho vůbec nedokáže přijatelně naskenovat. A pokud například exponujete diapozitivy s podexpozicí 1/3 EV (tj. film 100 ASA exponujete jako 125 ASA), kdy vycházejí lehce tmavší a jsou tím ideální pro promítání, jste právě v situaci, kdy jsou na skenerech s malou denzitou špatně skenovatelné. Alespoň částečně vím o čem mluvím, neboť přes relativně slušnou kvalitu skeneru Nikon CoolScan IV, který používám, mi způsobují tmavé diapozitivy značné problémy a nejtmavší části je potřeba upravovat přes masku a gamu. Pokud je vůbec lze upravit.

    Digi

    Takže pokud fotografujete jen na negativy, bude vám pravděpodobně zcela v pohodě vyhovovat téměř libovolný kinofilmový skener s udávanou hodnotou denzity kolem 3,0. V dnešní době je to v podstatě libovolný skener nad 10.000,- Kč. Skutečná denzita bude možná o něco menší, ale tady se to nijak zásadně neprojeví. Můžete-li si vybírat, zvolte raději skener s vyšší bitovou hloubkou. U diapozitivů je to otázka, tam je v každém případě lepší sáhnou po dražším modelu s vyšší denzitou – obvyklá standardní hodnota je 3,6. Špičkové scanery pak zvládají denzitu až nad hodnotu 4,0 (ovšem za odpovídající finanční prostředky). Dejte si při rozhodování pozor na reklamu – rozdílná je denzita teoretická, která vychází z bitového rozlišení A/D převodníku a denzita reálná se zahrnutím všech součástí skeneru, které ji ovlivňují. Typickým příkladem je v poslední době skener Minolta Dimage Scan Dual III. Přes jeho nesporné kvality je udávaná denzita 4,8 jen teoretickým údajem, v praxi prakticky nedosažitelným.

    Fotografujete-li snímek ve více expozičních variantách, můžete teoreticky pro promítání použít ten tmavší a pro skenování světlejší. To mi ale přijde jako zbytečně složité a drahé (nezkoušel jsem to). Nejlepší je si vzít pár nejvíce a nejméně kontrastních snímků s sebou a vyzkoušet skener u prodejce (pokud to ovšem lze – u Nikonu v předváděcím středisku ano, jiné značky nevím), případně si ho osahat u známého. Vím, že tohle je zatraceně hloupá rada (osobně ji vysloveně miluju…), jenže co vyhovuje jednomu, nemusí vyhovovat druhému. Než jen zkušenost kamaráda je lepší vlastní zkouška. Každý totiž máme jiné představy a požadavky. V dnešní době tuto možnost již mnohé vzorkovny nabízejí a je škoda ji nevyužít.

    Další záležitostí je automatické odstraňování prachu a škrábanců – funkce nazývaná např. u Nikonu a Minolty ICE, u Canonu FARE. Film se přitom snímá mimo běžného skenu ve viditelné oblasti také v infračerveném spektru, což umožňuje detekovat poškozená místa na filmu a prach. Odstranění je překvapivě dokonalé. Jedinou slabinou je nemožnost použití pro klasické černobílé filmy (a také diapozitivy Kodachrome) – zrnka stříbra jsou totiž identifikována jako nečistoty. Tento postup je hardwarový, tj. zajišťuje jej přímo skener během vlastního procesu skenování. Pozor, existují i čistě softwarová řešení, kdy nečistoty a škrábance jsou s větším či menším úspěchem hledány a odstraňovány analýzou snímku v paměti počítače (tj. bez přímé spolupráce se skenerem). Jejich účinek ale mívá k dokonalosti dost daleko. Buď není téměř žádný nebo naopak do snímku zasahují dosti hrubým způsobem – nejčastěji způsobují velice citelnou ztrátu ostrosti. Těmto variantám se vyhněte. Doporučuji nevěřit siláckým řečem na téma: „Tohle odstraním ve Photoshopu za pár minut“. Retuš snímku je zdlouhavá a pracná a skutečnost je taková, že každý film, již v okamžiku, kdy ho v minilabu přebíráte, obsahuje drobná poškození a nečistoty a není jich zrovna málo. A když se vám pak sejde pár desítek snímků, strávíte nad nimi spoustu hodin. Některým uživatelům vadí u snímků, na kterých extrémně záleží, i nepatrné změkčení skenu automatickým odstraňováním prachu. Souhlasím, jenže jednodušší je korekci pro těch pár důležitých snímků případně vypnout, než se trápit s retuší všech těch méně podstatných. Za ICE si samozřejmě něco připlatíte, ale dnes už patří mezi standardní funkce a není to již tolik jako dříve. Svým způsobem se ICE projevilo kladně i ve značném poklesu cen starších scanerů, které ho nemají. Pokud koupíte použitý scaner, může cena dále klesnout až k hranici kolem 5.000,- Kč. Což je pro negativy více než uspokojivé.

    Asi posledním podstatným bodem je automatické skenování, tzv. dávkový (batch) režim. On je přeci jen rozdíl mezi manuálním zakládáním pásku filmu do jakýchsi plastových rámečků a jejich následným podáváním do skeneru nebo jeho přímým „vcucnutím“ skenerem a následným naskenováním. Manuální vkládání zabírá čas a často při něm člověk i otiskne prst někam na film. To automatické se zase občas zasekává (starší provedení Nikonů).

    Pak ještě zbývá jedna technická a dost podstatná drobnost. Dnešní skenery s rozhraním USB téměř jistě nebudou mít ovladače pro Windows starších verzí (3.11, 95, někdy i 98). Pokud máte systém Windows staršího data, je dobré před případnou koupí skeneru si toto zjistit. Vyhnete se tak nepříjemnému překvapení.

    Orientační ceny kinofilmových skenerů

    Uvedené ceny platily v zimě roku 2002. Vzhledem k nabídkám různých firem se mohou u jednotlivých prodejců značně lišit. Pozor na značku Microtek, varianty ScanMaker. Jedná se o více než pět let starý výrobek a ani v tehdejší době neoplýval nijak extrémní kvalitou. Takže na dnešní dobu je jeho cena poměrně vysoká. Acer, Benq a UMAX jsou zcela totožná provedení skenerů dodávaná pod různými značkami.

    Výrobce a model scaneruMOC
    Benq Scan 2740S (jako UMAX, ACER)13.730,- Kč
    Canon CanoScan FS 4000 US33.350,- Kč
    Canon FS 271013.745,- Kč
    Microtek FilmScan 180017.270,- Kč
    Microtek FilmScan 3600 28.080,- Kč
    Microtek ScanMaker 35t Plus16.640,- Kč
    Minolta Scan Dual II 18.380,- Kč
    Minolta Scan Dual III12.990,- Kč
    Nikon CoolScan LS-4023.190,- Kč
    Nikon CoolScan LS-400045.100,- Kč
    Reflecta i-scan 18009.500,- Kč
    UMAX PowerLook 27015.190,- Kč
    UMAX PowerLook 270 Plus22.510,- Kč

    Počítač

    Digi

    V první části seriálu jsem uvedl pár úvah na téma potřebný počítač, teď se je pokusím rozvést dál. Úplně první poznámka bude o časové náročnosti vlastního skenování. Především zapomeňte na časy uváděné v prospektech výrobců. Zaručeně se bude jednat o holý čas skenování bez jakýchkoliv úprav – např. bez zapnuté funkce ICE. Ten skutečný bude minimálně dvojnásobný, pokud se zahrne manipulace s filmem a skeny, počítejte jako reálný čas spíše čtyřnásobný a delší. Navíc k tomu všemu budou případné časy ve firemních prospektech s použitím všech myslitelných funkcí krátké, protože použitý počítač bude posledním výkřikem techniky s nejrychlejším (a nejdražším) procesorem od Intelu. A to nejspíš nebude situace českého uživatele (upřímně řečeno, ani většiny těch zahraničních).

    Takže to vezmu dle skutečnosti – skener Nikon LS-40, jeden snímek s funkcí ICE trvá cca 2,5 minuty (PC Duron 1GHz, čipset VIA 133A, 512 MB RAM). Pokud budu skenovat v dávkovém režimu, nemůžu dělat výřezy (no, můžu, ale ten čas, co to zabere…), takže naskenuji plné políčko všech snímků a výřezy udělám později. Reálně pak trvá film o 36 snímcích minimálně dvě hodiny (no, v klidu spíše tři hodiny…), a to hovořím o snímcích 15 x 10cm do rodinného alba. Pokud se vrátíte z hodně zajímavé dovolené a přivezete pár desítek filmů, máte minimálně na měsíc a půl co dělat. Nevěříte? Moje zkušenost pro 72 filmů (polovina byly negativy) je následující. Skenování a úprava pro Ultralab mi zabraly téměř každý den večer či v noci 3 – 5 hodin práce. Skončil jsem za dva měsíce a měl toho plné zuby. Výsledek je jednoznačně lepší, než pokud by to byly přímé fotografie z minilabu. Na druhou stranu, ty bychom měli do týdne po dovolené a byl by od toho všeho pokoj.

    Digi

    Výše uvedené je zásadní maličkost, kterou v podstatě všichni před vlastním pořízením skeneru přehlížejí nebo si ji neuvědomují (mě osobně nevyjímaje). Takže vraťme se k prvotním úvahám. Pokud tedy máte starý počítač (486, počáteční Pentia) a skenujete občas pár snímků, bude vám stačit. Většinou ho stačí doplnit nějakou pamětí (rozumné minimum je 256 MB), případně doplnit desku s USB porty, pokud je nemá. Oplýváte-li příliš malým diskem s kapacitou kolem 2-5 GB, bude asi potřeba další, koupitelné minimum je 30 GB, rozumných je alespoň 40 GB. Když nemáte vypalovací CD-ROM mechaniku, doplníte ještě tu a… Řekl bych, že pokud potřebujete vše výše uvedené, je jednodušší rovnou koupit nový počítač, než se snažit naroubovat nové věci na starý systém. Ale to je téma pomalu na knihu.

    Při počtu snímků v desítkách či stovkách bude starší počítač zdržovat, při využití všech možností dnešních skenerů už hodně. Pak je rozumnější sáhnout po něčem třeba celkem obyčejném, ale současném. Čekají-li doma děti bažící po počítačových hrách a vy spojíte nákup počítače s jejich sny, můžete klidně spát. Požadavky dnešních špičkových her jsou totiž tak vysoké, že pokud počítač vyhoví jim, váš skener ho nemá šanci utahat. Naopak, požadujete jen pouhé psaní textů, občasné výpočty v tabulkovém kalkulátoru a skenování? Kupte si u nějaké slušnější firmy počítač s integrovanou VGA kartou, ušetříte a budete spokojeni. Dnešní integrované karty jsou herní kategorie (zpravidla GeForce 2) a mají více než dostatečné parametry. Osobně nejsem příznivcem velkých počítačových značek (Compaq, Dell, HP, IBM, …), zpravidla dostanete za více peněz sestavu srovnatelnou s jakoukoliv jinou, akorát bez toho velkého jména. Což si samozřejmě musí každý zvážit sám.

    Samostatnou kapitolou je počítačový monitor. Pokud se vážně zamýšlíte věnovat digitální fotografii, zapomeňte na LCD provedení. Snad jedinou značkou vyrábějící použitelné LCD monitory je EIZO, to si ovšem svou kvalitu nechá dobře zaplatit a i starší 15“ monitor nejde pod 20.000,- Kč. Rovněž bych doporučoval vypustit z klasických monitorů ty nejlevnější s klenutou obrazovkou, budou vás bolet oči a kvalita nebude žádná sláva. Rovněž varianty ploché sklo vpředu a kulatá obrazovka za ním neoplývají přílišnou kvalitou. Univerzální rada neexistuje. Pokud nejste příliš omezeni financemi, monitory s Trinitron obrazovkou jsou kvalitní a dlouhodobě stabilní (pokud vám nevadí dvě tenké vodorovné linky v obraze).

    Doplňujeme starší počítačMOC
    + 128 / 256 MB SDRAM520,- Kč / 905,- Kč
    + PCI karta s rozhraním USB385,- Kč
    + další disk 30 GB2.920,- Kč
    Kupujeme nový počítačMOC
    PC ekonomické – Duron 1.1 GHz, integrovaná VGA, 128 MB SDRAM, 30 GB HDD, CD-RW, klávesnice, myš, bez monitoru a software12.500,- Kč
    PC luxusnější – Athlon 1.7 GHz, 256 MB DDR RAM, 40 GB HDD, VGA GF2, CD-RW, klávesnice, myš, bez monitoru a software16.500,- Kč

    Software

    Pokud spadnete do digitálního zpracování, neobejdete se bez nějakého programového vybavení. Nemyslím tím základní systém, to ve většině případů budou „wokna“ od Microsoftu (příznivci jiných systémů prominou, to je prostě realita běžného uživatele). Mířím spíše ke zpracování snímků a jejich následnému organizování v nějakém přehledném systému. Základní grafický a skenovací program bude nejspíš součástí dodávky skeneru, pravděpodobně dostanete nějaký program od Adobe (Photoshop 5.0 LE nebo Photoshop Elements), případně od Mirasoftu nebo něco podobného. Pokud chcete více možností za rozumné peníze, můžete zvolit třeba solidní Corel Draw 8.0, který je momentálně vyprodáván v cenové relaci kolem 1.650,- Kč. Mimo grafického editoru Corel PhotoPaint s ním dostanete i vektorový Corel Draw spolu s některými dalšími utilitami.

    Horší to však bude s archivací, rychlým hledáním a případným dalším zpracováním několika souborů současně. Pokud vlastníte digitální fotoaparát, základní archivační program jste k němu nejspíše dostali. Pokud ne, je třeba hledat na internetu často zmiňovaný program IrfanView (zdarma částečně omezená verze), ACDSee 4.0 (zdarma 30 denní trial) nebo třeba český ZONER Media Explorer 5 (zdarma 30 denní trial). To, jaký program použijete, hodně záleží na čistě subjektivním hodnocení jeho vlastností. Pro mě je ideální ACDSee ve verzi 4.0, které jsme domů nakonec koupili. Spoustě lidí však naprosto nevyhovuje. Takže rada zní – stáhněte si trial verzi toho, co se vám zamlouvá, vyzkoušejte a uvidíte. Pak můžete program zakoupit nebo použít nějaký z řady programů dostupných zdarma. Spoustě uživatelů tyto programy svými vlastnostmi zcela vyhoví.

    ProgramMOC
    ACDSee 4.01.400,- Kč
    IrfanView10 Euro
    Zoner Media Explorer 5 Home970,- Kč
    Zoner Media Explorer 5 Profesional1.450,- Kč

    Vyvolání filmu

    Tuto službu poskytuje každý lab a otázkou je jen její cena a kvalita vyvolání. Má zkušenost, po skenování filmů z levných labů pro kamarády, je následující. To nejlevnější vyvolávání (DROXI, atd.) dává velké zrno i u relativně jemnozrnných filmů a celková kvalita je velice nízká. Střední cesta je tu opravdu zlatým řešením. Někde film odřou, někde ne, ale jde to. Ty největší laby s přízviskem „profi“ mají poskytovat špičkové služby. Za mnohem více peněz (až 120,- Kč za vyvolání negativu) jsem se setkal s kvalitou zcela srovnatelnou se standardem, včetně odření filmu a prachu. Nejlevnější vyvolání na skenu poznáte a při povedené fotografii vás jeho kvalita může hodně zamrzet. Naopak, u profi labu zaplatíte hodně peněz navíc, ale odpovídající kvalitativní rozdíl tu nebude. Spíše bych to bral tak, že profesionál potřebuje opakovaně kvalitní výsledek a je za něj ochoten zaplatit. Amatér se občas smíří, ač nerad, s případnou malou chybkou. Takže, najděte si rozumný lab a tam choďte. Pozor na ceny vyvolání, ty nejnižší jsou zpravidla podmíněny současným uděláním fotografií, pokud je nechcete, platí cena vyšší.

    Vyvolání filmuMOC
    Negativ39,- až 50,- Kč standard; až 130,- profi
    Diapozitiv50,- až 90,- Kč standard; až 150,- profi

    Zadání fotografií

    Zde už dnes máte také volbu poměrně širokou. Výroba fotografie z digitálního podkladu se díky razantnímu nástupu digitální fotografie stala naprosto normální záležitostí. Standardní cena za fotografii formátu 15 x 10cm je kolem 10,- Kč. Většina firem si účtuje za přečtení digitálního média částku 40,- Kč; pokud lze tedy data v rozumné velikosti odeslat pomocí e-mailu, ušetříte. Naopak, pokud použijete nějaké médium (ZIP, CD-ROM) je vhodné jej maximálně zaplnit, aby se cena za manipulaci rozložila na co nejvíce snímků.

    Je to tedy levnější nebo ne?

    Otevřeně řečeno – není! Výsledek je dosažen za finančně porovnatelných nákladů, u negativů je dokonce digitální cesta znatelně dražší. A to zde beru v úvahu, že fotografie nebudou dělány z celého filmu, ale pouze z 24 snímků z možných 36, tj. 1/3 snímků je brána jako špatná. Výsledek je ovšem kvalitnější a ve finálních možnostech zpracování mnohem flexibilnější. Další ne nepodstatnou „cenou“ je osobní čas, který je nutné zpracování fotografií věnovat. A také je třeba zahrnout pořizovací cenu skeneru, která rovněž není zanedbatelnou položkou.

    Pro určité, alespoň základní srovnání jsem vytvořil tabulku obecně porovnávající cenové náklady při kompletním zahrnutí všech výdajů, od koupě filmu až po výsledné fotografie. Zohledňuje standardní ceny ve značkových minilabech. Můžete samozřejmě použít zcela jiné firmy, s mírně levnější nabídkou, nicméně i pak bude poměr cen nejspíš podobný tomu v tabulce.

    Porovnání pro diapozitivKlasickyDigitálně
    Film – diapozitiv (trojbalení Sensia 100)100,- Kč100,- Kč
    Film – vyvolání60,- Kč60,- Kč
    Film – skenování *10,- Kč72,- Kč
    Fotografie – lab (10 x 15 cm) *2540,- Kč240,- Kč
    Poplatek za čtení z média0,- Kč40,- Kč
    Celkem – fotografie z diapozitivu730,- Kč542,- Kč

    Porovnání pro negativKlasickyDigitálně
    Film – negativ (trojbalení Superia 100)60,- Kč60,- Kč
    Film – vyvolání39,- Kč50,- Kč
    Film – skenování *10,- Kč72,- Kč
    Fotografie – lab (10 x 15 cm) *2306,- Kč240,- Kč
    Poplatek za čtení z média0,- Kč40,- Kč
    Celkem – fotografie z negativu396,- Kč462,- Kč

    Poznámky :
    *1 : počítáme-li pořizovací cenu scaneru 18.000,- Kč, životnost 5 let a skenujeme cca 50 filmů ročně, nezahrnuje cenu počítače ani strávený čas
    *2 : přímé zadání fotografií obnáší 36 fotografií, při digitální cestě předpokládám výběr 2/3 snímků z filmu, tj. 24 snímků na jeden kinofilm

    Mimochodem, vyšší cena za digitální zpracování, pokud přinesete snímky na CD, je jenom obchodním trikem na kapsy zákazníků. Pokud je totiž minilab digitální (mám na mysli vlastní stroj), je úplně lhostejné, jaký podklad dostane. Navíc standardně dodaný film musí rovněž před vlastním zpracováním naskenovat. Takže obsluha buď manipuluje s filmem zdarma nebo s počítačovým médiem za peníze. Je nejspíš jen otázkou času, kdy tento rozdíl zmizí.

    PS 1:Vzhledem k ohlášeným novinkám v oblasti digitální fotografie a (konečně!) existujícím CCD snímačům s velikostí rovnou formátu kinofilmu je bohužel pro většinu běžných fotografií vyřazení kinofilmu i skeneru z cesty digitálního zpracování asi pouze jen otázkou času. Novinky od Canonu a Nikonu jsou cenově zatím spíše v oblasti snů, ale po stránce kvality obrazu se kinofilmu a skeneru již vyrovnají. Hlavním rozdílem je neexistence zrna (což ovšem ne vždy je žádoucí!), velice solidní podání barev a poměrně vysoká citlivost snímačů. V současné době firma Fuji realizovala CCD snímač s dvojitým CCD pixelem (jeden malý a jeden velký snímací prvek na pixel snímku) pro snímání extrémně jasných nebo naopak extrémně tmavých částí snímku. Tím by se měl dále omezit základní problém digitální fotografie – vypalování světel ve snímku. Podívejte se na značkové výrobce a pěkné testy na www.dpreview.com.

    PS 2: Všechny uvedené ceny řádově platí pro zimu roku 2002. Vzhledem k rychlosti změn v digitální branži může být za půl roku hlavně ohledně cen skenerů všechno jinak.

    Poznámka poslední:Protože používám ke zpracování fotografií Ultralab, jsou výše uvedené ceny za zpracování brány podle něj. Nechtějte po mně mapování všech značkových minilabů, nemám takové možnosti. Můžete využít levnější i dražší provozovny, poměr ve zpracování negativních a pozitivních materiálů by měl být podobný. Rovněž mě nekamenujte za lehká doporučení kolem počítačů, tady mají uživatelé hodně rozdílné názory, zpravidla dané vlastní zkušeností.

    68 komentářů u „Kinofilmově – digitální cesta za lepší fotografií II. – finanční stránka věci“

    1. Doplnění

      Stran hardware bych možná dodal, že hodně záleží na rychlosti rozhraní použitého pro připojení scanneru. USB 1.x není nic moc a rozhodně se vyplatí použít SCSI, případně dnes novější FireWire nebo USB 2.

      Uvedený software pro archivaci se mi zdá nepříliš vhodný pro správu většího a strukurovanějšího archivu (protože tyto aplikace vznikaly jako prohlížeče různých formátů a archivační funkce byly přidávány později). Osobně znám pro Windows jeden jediný použitelný (=splňující moje požadavky) produkt a to Extensis Portfolio (http://www.extensis.com), na Macu pak kromě Portfolia ještě iViewMedia Pro (http://www.iview-multimedia.com).

      S tím časem je to bohužel velmi smutná pravda, už aby byl na trhu digitál, kvalitou srovnatelný s inverzními filmy…

      Odpovědět
      • doplnění

        Na trhu jsou dnes už digitální fotoaparáty, které se nejenom vyrovnají ve všem klasickým filmům (kinofilm,diapozitiv,střední,velký formát) ale už je i předčí! Stojí ovšem i s kvalitními objektivy velké peníze.

        Odpovědět
    2. Predchozi dil byl lepsi.

      A proc? Protoze uz mezi prvnimi uvodnimi vetami je hluboky omyl. Cituji – Pro amatérské podmínky obvykle kinofilm, protože velkoformátové skenery jsou přece jen v poněkud jiné cenové kategorii. A to neni vubec pravda. Tento mylny vyrok v podstate zpusobil chybne zavery celeho clanku – tj. ekonomicke vyhodnoceni filmove-digitalni cesty.
      Mam UMAX Astra 2200 (cena 9200Kc pred tremi roky) a pracuji s negativy 6×6 a 6×9 (P6 za 2500 a Moskva5 za 1500) a na nem lze scanovat i formaty jeste vetsi. Navic v cene scaneru je Presto Image folio a Adobe Photoshop – tedy zadne dalsi extra investice do software nepotrebuji.
      S timto vybavenim jsem minimalne na urovni spickovych kinofilmovych scaneru. Co se tyce filmu, medium format kombinovany s vynikajici optikou CZJ a objektivem Moskvy, dosahuji minimalne toho, co spickove kinofilmove kamery Canon, Minolta, Nikon. (Pro labuzniky v matematice ponechavam detailni vypocty dpi atd.).
      Konecny tisk fotografii realizuji na HP s PhotoRETIII.
      Zaver: Se vstupnimi naklady mensimi nez 10x realizuji fotografie nerozeznatelne od spickovych zarizeni. Vlasne kvalita mych fotografii je odvisla od umeleckych napadu, nikoliv od urovne fototechniky.

      Odpovědět
      • RE: Predchozi dil byl lepsi.

        Cituji : “Zaver: Se vstupnimi naklady mensimi nez 10x realizuji fotografie nerozeznatelne od spickovych zarizeni. Vlasne kvalita mych fotografii je odvisla od umeleckych napadu, nikoliv od urovne fototechniky.”

        Nerad bych se Vás dotknul, ale názor, že Vaše výsledky na plochém skeneru odpovídají dnešním špičkovým kinofilmovým skenerům vyjadřuje spíše Vaši neochotu reálné výsledky porovnat. Pokud tisknete na inkoustové tiskárně, není co porovnávat. Pokud si však dáte udělat z digitálních souborů skutečné fotografie, výsledek v prokreslení stinných a jasných partií bude poznatelný na první pohled, o diapozitivu ani nemluvě. Plošné skenery (ani ty dnešní, nemyslím však modely za 30.000,- Kč …) neumějí vysoký rozsah denzity, mimo jiné. A o tom to hlavně je, nikoliv o dpi apod. Existuje spousta uživatelů, kteří takto vyhodili poměrně slušnou hromadu peněz a je tedy zbytečné jim tvrdit, že výsledky jsou špičkové. Bohužel nejsou.

        Rovněž teorie, že prvotřídní fotografie lze udělat s vybavením z bazaru rovněž není úplně pravdivá. Pokud se budete pohybovat v amatérských podmínkách a inkoustovém tisku, pak možná. Ovšem pokud uděláte opravdu námětově perfektní fotografii a budete ji chtít profesionálně zpracovat (nemyslím tím jen 30 x 20 cm), musíte zákonitě narazit. Opravdu si myslíte, že si profíci kupují třeba objektivy z L řady od Canonu za ty šílené peníze jen proto, aby byli in?

        Poslední poznámka: článek je nazván “kinofilmově-digitální”, nikoliv “filmově-digitální” je tedy zbytečné mě napadat za chybné hodnocení.

        Pozdravuje Jan Hlinák

        Odpovědět
        • RE: RE: Predchozi dil byl lepsi.

          V zadnem pripade jste se mne nedotknul. A ani nerikam, ze kdo si koupil kinofilmovou vybavu za 40 a vice tisic ma spatne snimky (i s drahym scanerem).
          Ja rikam, ze existuje zpusob, jak se dostat na vysokou uroven pomerne levne a co vic, velmi snadno.
          Kriteriem pro mne je, jestli udelam dokonalou zvetseninu do 1,5×1,5 metru. A to hrave na zarizeni, ktere mam udelam. A relativne za par korun. Tot vse.

          Odpovědět
    3. Ploché scanery

      Bohužel použití plochého scaneru i s potřičným nástavcem nám v cenové kategorii dostupné normálnímu smrtelníkoví nikdy nezajistí zejména potřebnou denzitu. Kdo nevěří ať zkusí touto metodou scanovat saturovanější diáky. Pro negativ s přivřením obou očí bývá denzita dostačující.
      Dalším problémem bývá rozdíl mezi maximálním uvedeným a reálně použitelným maximálním rozlišením. Je hezké počítat s rozlišením z prospektu, ale po naskenování testovacího obrazce zjistíte, že realita je podstatně horší. Trvám na tom že použitím slušného kinofilmového scaneru dostanu vždy lepší výsledky než při použití 6×6 a BĚŽNÉHO plochého scaneru. Bohužel …

      Odpovědět
      • RE: Ploché scanery

        Nevim, jestli tento prispevek je reakci na muj predchozi. Pokud ano, mohu Vas ujistit, ze sam osobne na jakekoliv marketingove triky neverim. Pro mne je pouze smerodatne to, ze mohu vyrobit dokonalou fotografii o rozmeru az do 1,5×1,5 metru.

        Odpovědět
        • Dokonalá fotografie, dokonalá zvětšenina

          Je celkem pochopitelné, že se člověk snaží hájit si to své a být spokojen i s tím málem, co má.
          Jest to velmi důležité pro rovnováhu duševní i rovnováhu rodinného rozpočtu. Ovšem nelze to tak nekriticky přehánět.
          Rád věřím, že jste spokojen i s tou teoretickou obří zvětšeninou, pochybuji však, že jste jich skutečně několik vyrobil nebo nechat vyrobit. Ale i kdyby, asi bychom se neshodli na definici (technicky) “dokonalé fotografie či (technicky) “dokonalé zvětšeniny” 1,5 x 1,5m.

          Odpovědět
        • RE: RE: Ploché scanery

          Ruzni lide maji ruzne pozadavky, a predstavy o dokonalosti. Skener Umax 2200 shodou okolnosti vlastnim, dostal jsem ho zadarmo s pocitacem, a za tu cenu nemuzu rict, ze by to byl spatny skener – moc ho nepouzivam, jen pro papirove predlohy, obcas dela na jedne strane barevny pruh, ale jinak skenuje docela ostre, papirove fotky, mapy… Ale nedelam si iluze, ze by moc dobre skenoval film. Svym rozlisenim 600x1200dpi by vyrobil i z filmu 6×6 pomerne miniaturni soubor (odhadem 1400×2800). Samozrejme i takovy soubor dat lze zvetsit na 1.5m x 1.5m. Ale mnohem vetsi soubory nezvetsim na rozmer 30×45 v kvalite, kterou bych nazval dokonalou. Takze pro me by to v rozmeru 1.5m x 1.5m byla kvalita zalezejic na nametu bud uboha, nebo spatna, ale preji vam spokojenost.

          Odpovědět
    4. Dobry clanok

      Velmi dobre, som rad ze na nete su prave aj taketo veci. Snad si raz zadovazim nejaky lepsi skener ako ten serbel Musek… 🙂

      Odpovědět
    5. Autor je hodne velky optimista…

      A to konkretne v tom bode o 1/3 odpadu. Ma zkusenost je, ze odpad je tak 90%, tedy ze pri kinofilmove/digitalni ceste se z jednoho filmu delaji tak 3-4 fotky. Zalezi samozrejme na nametu, ale pres polovinu se clovek tezko dostane i u fotek z dovolene.
      Tahle debata je zdanlive akademicka, ma ale zasadni vliv prave na tu financni stranku veci, o ktere tento clanek je…

      A to uz se vubec vyhybam otazce, zda ma cenu i ty podarene fotky delat na papir, na bezne prohlizeni staci obrazovka a vystup na papir se udela jen kdyz to skutecne potrebujeme (darek, vystava, atd.).

      Secteno a podtrzeno – dobry clanek (plati i pro prvni dil), ale ty financni kalkulace jsou vice nez sporne.

      Odpovědět
      • RE: Autor je hodne velky optimista…

        Chapu, ze kdyz clovek vybira fotografie na kalendar, tak mu vyjde tak jedna fotka z jednoho az nekolika filmu, ale rodinna dovolena a 10% fotografii…?
        Skoro bych si Vam dovolil doporucit lepsi fotoaparat, ocni korekci, pripadne celeho fotografa…

        A prezentace takove dovolene svym prarodicum na pocitacovem monitoru? To Vas bavi vsude s sebou tahat notebook?

        Odpovědět
        • RE: RE: Autor je hodne velky optimista…

          …hmm
          Myslím se, že i “památeční fotografové” usilují o skutečnou obrazovou výpověď. Potom je přirozené, že mimo základního snímku “to velké vpředu je Máňa a to malé vzadu je Eifelovka”, zkoušejí alternativy, hledají co nejpřesvědčivější obrazovou výpověď.

          Ani vlastní babičku však nemusíme zahltit doklady našeho tápání. Měli bychom jí předložit ucelenou, jasnou a neukecanou výpověď. A to bude často i mnohem méně než 10% z vyfocených snímků. A to i tehdy, když všechny snímky byly technicky O.K.

          Nevím jak dnešní mládež, ale za mého mládí jsme zvetšeniny 13×18 považovali za “suráky”, či “náhledovky”, které nebyly určeny k prezentaci, ale výhradně pouze k posouzení kvality a výběru. Prezentovali jsme (a to i té babičce) jen ty skutečně kvalitní snímky.

          Pokud bych tento pohled aplikoval na výpočet ceny, tak digitální postup vyjde výrazně výhodněji. Nemusím počítat ony náhledové tisky (úpravy a výběr dělám na obrazovce), a finální tisky budou v obou případech v podstatě stejně nákladné. Pokud nemám dobrou fototiskárnu a http://www.nomorecards.com. Potom je digitální cesta výrazně levnější.

          Odpovědět
        • RE: RE: Autor je hodne velky optimista…

          Co takhle si prispevky, na ktere reagujete, nejprve precist? U fotek z dovolene jsem napsal neco k 50ti procentum, tam je jasne, ze bude uspesnost vyssi.
          Obecne ale u jakehokoli tvurciho nametu (pomalu i u krajiny) je uspesnost 2/3 proste nesmysl. Ano, mohu mit ciste technickou uspesnost 75, nebo i 90% (ostatne ja ji mam)… Ale delam-li jiste varianty, tak rozhodne budu pro tisk vybirat jen, co vypada nejlepe a to bude znacne mene. A mimochodem – podle me prave o tomhle by kinofilmove/digitalni cesta mela byt!!!! Cilem by melo byt s vetsinou fotek pracovat spise na monitoru PC a tisknout (nebo poslat do digilabu) jen to zcela nejlepsi. V tomhle pripade se tento postup vyplati i financne. Postupovat zpusobem, ze si vse naskenuji a vetsinu z toho poslu do minilabu mi ale prijde jako dost zvlastni – neni v tomto pripade preci jen lepsi hledat spolehlivy minilab?

          P.S. Upozornuji, ze neteoretizuji, ale pisu z osobni praxe. Na kinofilmove/digitalni variantu jsem najel jako mozna vubec prvni z lidi kolem fotofora jiz pred hezkymi par lety. Takze jsem scannerem prohnal jiz peknych par filmu a diaku…

          Odpovědět
      • RE: Autor je hodne velky optimista…

        Rozhodne souhlasim. Nevim o cem jsou vsechny ty poplatky v digitalnim fotografovani zminene autorem.
        Ja jsem na digitalu postupem casu usetril nejen penize, ale i spoustu casu.Vice se o teto tematice zminuji nize.

        Odpovědět
        • RE: RE: Autor je hodne velky optimista…

          Asi jste si nevšiml, že to jsou poplatky ne za focení digitálem, ale za zpracování fotek z kinofilmu digitální cestou.

          Odpovědět
    6. Profi scan

      Nechci dělat reklamu, ale nemaje kinofilmový scanner, objevil jsem službu ve Foto Škoda (www.fotoskoda.cz), kde mají digiminilab a součástí nabídky služeb je scan negativů a vypálení na CD. Cena je příznivá. Při zhotovení foto je to navíc jen 60kč, což při použití kvalitního zařízení (objem dat jako z 8M pixelového foťáku) mi přišlo jako dobré řešení bez nákupu scanneru, který by byl zřejmě jen kompromisem.

      Odpovědět
    7. Jeden doplňující dotaz

      Rád bych si upřesnil jednu věc kterou jsem si nemohl ověřit osobně: má smysl skenovat kinofilm na 4000 dpi ? V současné době skenuji na 2700 ( ACER ScanWit ) a mám pocit, že i u jemnozrného filmu ( Kodak T-max 100 ) vidím na skenu již zrno. Dá se vytáhno z filmu ještě něco navíc ?

      Odpovědět
      • RE: Jeden doplňující dotaz

        Kolem toho se vedou dlouhe debaty. Kontaktoval jsem nekolik DTP studii, kde mi bylo receno, ze opodstatneni ma skenovani do 5000 dpi. Samozrejme to bude zaviset na filmu, pripadne jeho vyvolani, ale 2700dpi v zadnem pripade neni limit dnesnich filmu.

        Odpovědět
        • RE: RE: Jeden doplňující dotaz

          Nejsem profik, jsem praktik. Volba “hustoty” skenovani odvozuji od toho, jak velkou zvetseninu chci udelat.0 Ja to v praxi provadim tak, ze si reknu ze snimek ma mit na tiskarne minimalne 300 dpi tj. cca 118 bodu na 1 cm. Tedy 0,08 mm je vzdalenost mezi 2 body. Myslim si, ze to staci, protoze prumerne oko vyssi rozeznatelnost nema (udelal jsem pokus s 600 dpi a lidi okoůo nic nerozeznali).
          Tedy 118 bodu na 1 cm. rekneme si, ze chcete zvetseninu 30×30 cm. Pak je potreba 30×118=3540 bodu. Cili Vas snimek musi mit 3540 bodu. Mate-li kinofilm pak pro kratsi stranu 24 mm musite mit na palec 3750 dpi. Mate-li medium format, jdete na 5,6 cm a tedy 1605 dpi. Mate-li scaner jen s 1200 dpi, udelate si snimky s teleobjektivem dva nebo vice – s presahem, a v Presto Folio oba snimky spojite funkci Stich. A je to.
          Reknete si, abyste si zjednodusil zivot, ze vsechno naskanujete s 5000 dpi. Ale zivot si zkomlikujete. Proc? Dostanete obrovske soubory, zaberou mnoho mista, a navic se s nimi skoro vubec neda na normalnim pocitaci delat.
          A nebojte se teoretiku. Jen svymi nesrozumitelnymi pojmy matou okoli, vetsinou tim zakryvaji svou tvurci impotenci.

          Odpovědět
          • jeden doplňující dotaz

            Ale nejak se z ty uvahy vykourilo, ze muze byt potreba vyrez. Pak by ta teoreticka hranice 5000dpi oproti 3700 dpi byla poznat…

            Odpovědět
    8. Vyvolání

      asi neznalost podmínek, ale CTK vyvolává (nebo ještě před Vánocemi vyvolávala) za 40,- Kč za film, případně 60,- za film pro push proces.

      Odpovědět
    9. Dotaz na scanner

      Pane Hlináku, mám na Vás konkrétní dotaz. Který scanner se Vám jeví jako nejvhodnější pro kinofilmové dia? Požaduji kvalitu. Jinak Vaše články považuji za velmi dobré. Díky.

      Odpovědět
      • RE: Dotaz na scanner

        Na Váš dotaz neexistuje odpověď. Vždy platí, že za podobnou cenu skenerů různých značek dostanu podobnou užitnou hodnotu. Takže je to spíše o finančních možnostech.

        Osobně preferuji Nikon a hodně lidí kolem ho má rovněž, verze 4000 by v rámci kinofilmu mohla být vynikající (ale mám 40, přece jenom, ta cena …).
        Nicméně na fórech občas někdo argumentuje ostřejšími skeny z Canonů.

        Prostě si to vyzkoušejte a pak kupte.

        Pozdravuje

        Jan Hlinák

        Odpovědět
    10. reakcia na Jardu – Umax Astra 2200

      Umax Astra 2200 by som vobec nedoporucil. Pouzivam ho, ale… Rozlisenie ma sice pekne, ale horsie je to s nastavenim farieb. Mam dohodu s labom, ze ked mi vyvolavaju fotografie, tak im mozem do toho hovorit. Po vyvolani fotiek mi to hned z negativu aj naskenuju. Musim povedat, ze oproti Umaxu Astra 2200 je to neporovnatelna kvalita hlavne vo farebnom prevedeni. Umax Astra je aj velmi pomaly. Kym naskenujem 36 fotografii, tak to trva aj vyse hodiny. V labe mi to spravia za skvelu cenu 150,– na pockanie (rozlisenie cca 3000×2000).

      Odpovědět
      • RE: reakcia na Jardu – Umax Astra 2200

        Martin, kde davas skenovat film? Taktiez som uvazoval o tejto ceste, kvoli vysokej pociatocnej investicii.
        Je to oficialna cena, alebo neoficialna, pre teba?

        Odpovědět
        • RE: RE: reakcia na Jardu – Umax Astra 2200

          Scany mi robia fo Fomei na Obchodnej v Bratislave. 150,- je neoficialna cena pre lepsich zakaznikov. Normalne to stoji 250,-

          Odpovědět
      • RE: reakcia na Jardu – Umax Astra 2200

        Je to pravda, zejmena pri nepresne exponovanych snimcich je velice obtizne vyvazit barvy. Ja to delam tak, ze na snimcich (zejm. v protisvetle) s nejistou spravnou hodnotou expozice si udelam nekolik stejnych snimku s ruznym osvitem. Tim si casto znacne ulehcim praci.
        Co se tyce pracovniho casu, na CB negativu jsem si otestoval, jak dlouho mi to trva klasickou cestou a jak dlouho digitane. Digitalne to bylo nekolika nasobne rychlejsi. To proto, ze vsechny zmeny jsou na PC prakticky okamzite videt, takze efektivneji udelam technicky dokonalejsi praci prave na PC a navic rychleji. Na barve zkusenosti nemam, protoze barevne zvetsovat neumim.
        Nejsem znalcem ruznych dpi, densit atd. Ale udelal jsem prakticky pokus. Vyznamne jsem zvetsil klasickou cestou (prakticky az k zrnu tj. pouzitelnost negativu, cili tento snimek nebyl prakticky pouzitelny – nebyl uz “hezky”) detail a ten samy jsem realizoval digitalne. Prakticky zadny rozdil – oba jiz byly stejne “nehezke”.
        Pozoruji, ze hodne lidi vice teoretizuje, namisto aby si udelali prakticke overeni. A to teoretizovani je casto odvadi od toho, aby se venovali tomu hlavnimu, tj. foto napadum……

        Odpovědět
    11. reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

      Este som zabudol napisat, ze ako Jarda tvrdi,tak ten Photoshop dodavany s tymto scanerom je len verzia cislo 5. a upozornujem nie je to uplna verzia!!!! Pouzivatelovi nie je dovolene pouzivat vsetky funkcie, preto ten nazov Special verzion!!!

      Odpovědět
      • RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

        Martine, promin, ale napsal jsem Adobe Photoshop. Je to “ostra” verze (musis tam zadat kody z prilozenych papirku) a ujistuji Te, ze vsechny funkce jsou dostupne.
        Nicmene se musim priznat, ze vsechny dostupne funkce tohoto software neovladam – zatim jsem je nepotreboval, a nekdy ani vlastne nevim, na co jsou.

        Odpovědět
        • RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

          Plnou verzi Photoshopu jsem ještě neviděl bundlovanou nikdy a k ničemu, nota bene vcelku lacinému scanneru. Dokonce i ke špičkové grafické pracovní stanici a ukrutně drahému LCD monitoru dostane člověk na Photoshop s bídou 40% slevu. To, co se běžně bundluje se scannerům, digitálním fotoaparátům a tiskárnám je Photoshop LE, případně Photoshop elements. U obojího se zadává sériové číslo z nálepky…

          Zajímavé je, že když ani nevíte k čemu tam jsou všechny funkce, tak dokážete autoritativně tvrdit, že to je plná verze ;-)) Co třeba zkusit práci v CMYK?

          Odpovědět
          • RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

            Pokusim se Vam odpovedet, i kdyz vim predem, ze Vas neuspokojim.
            Mym hlavnim cilem je udelat snimek tak, aby zaujal divaka – proste byl dobry. Fotografie musi mit “smrnc”. Cestu, kterou jsem si zvolil a popsal vyse, je relativne velice lacina a z mych zkusenosti vim, ze kritika mych snimku je smerovana predevsim k nametu, kompozici, aktualnosti apod. Nezaregistroval jsem vpodstate doted ani jednu vytku k technicke urovni dila (rozmazana, neverohodne barvy, fleky atd.). A tedy pokud jsem na svych snimcich v necem kritizovan, tak je to za uroven nametu a ne za uroven technickeho zpracovani. Tedy jiste pochopite, ze na reseni technicke problematiky jiz nekladu takovy duraz – neni to totiz muj aktualni problem.
            Omlouvam se, ale terminum jako jsou “bundlovani, Photoshop LE, Photoshop elements, CMYK” bud nerozumim vubec a nebo jen zcela povrchne. A ani mi to nevadi, protoze v soucasne chvili je vubec nepotrebuji. Absolutne necitim touhu divakovi mych fotografii tyto terminy vysvetlovat, kdyz se na me snimky diva. Nepta se na to a ani ho to nezajima.

            Preji vsem hezke namety a hodne stesti pri tvorbe snimku, pricemz tak jako vetsinu z Vas, tuto cinnost povazuji za velice vzrusujici.

            Odpovědět
            • RE: RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

              Ale já jsem se vůbec nevyjadřoval k Vašemu přístupu k fotografii či názorům na vybavení. To jsou ryze subjektivní záležitosti a můj postoj se dá nejlépe vyjádřit jako “Jedem das Seine” a “Leben und leben lassen”.

              K čemu jsem se vyjadřoval bylo vaše tvrzení, že k Umaxu Astra 2200 jste dostal zdarma plnou verzi Photoshopu. To je výrok, jehož pravdivost je možno jednoznačně stanovit a proto se k němu můžu vyjadřovat objektivně. A to co říkáte prostě není pravda. A opírat toto tvrzení o to že “tam jsou všechny funkce”, když je ani neznáte mi přijde poněkud zvláštní.

            • RE: RE: RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

              Nevim asi jsem nemocny, nicmene ostry Adobe Photoshop jsem v baliku dostal a pri koupi jsem vedel, ze ho dostavam. Prestoze si myslite, ze bych s nim vlastne delat nemel (protoze jak rikate nemam pravdu), tak s nim pochopitelne delam. Ale nebyl zadarmo – jak tvrdite, zaplatil jsem za cely balik prave 9200 Kc (to, ze je neco v baliku jako zadarmo, to je jen marketingovy trik. Dokonce v konecne cene je zakalkulovan nejen napr. cely naklad na reklamu, ale i jine ostatni naklady, to byste mel vedet.)
              Radce vzkazuji: na jeji tvrzeni, ze jsem demagog, na to opravdu reagovat neumim.

            • RE: RE: RE: RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

              Ja se porad nemuzu zbavit dojmu, ze tady jeden mluvi o koze a druhy o voze. Pokud terminem “ostry” mate na mysli pouze to, ze je potreba pri instalaci zadat seriove cislo, tak samozrejme mate pravdu, vas Adobe Photoshop je ostry. Nicmene to znamena jen to, ze jde o legalni kopii, ne ze jde o plnou verzi Photoshopu. Existuji ruzne verze Photoshopu – krome plne verze tu jsou i Photoshop LE a Photoshop Elements. Plna verze Photoshopu se normalne prodava v USA za vic jak 600 dolaru a podobne jako Jirka jsem ji v zivote nevidela pribalenou k nicemu, nota bene ne ke skeneru tak levnemu, jako je Umax 2200. Pokud jste skutecne dostal s timto skenerem za 9200 Kc plnou verzi Photoshopu, tak vam uprimne gratuluji, protoze jste ji dostal hluboko pod cenou a jeste k tomu skener zadarmo navrch. Se skenery se celkem bezne dodava (legalni, ostry) Photoshop LE nebo novejsi Photoshop Elements {ktere samostatne stoji asi 70 dolaru). Tyto omezene verze se v mnohem plne verzi vyrovnaji, pouze v nich chybi nektere funkce, ktere mohou byt dost podstatne pro kvalitni praci na profesionalni urovni – jde napr. o podporu CMYK, zpracovani v 16 bitech, adjustment layers a pod. Rada amateru se bez techto funkci obejde a omezene verze Photoshopu jim budou plne vyhovovat, jini ale maji naroky ponekdu vyse. V menu omezenych verzi vsechny funkce normalne funguji, zminene funkce tam zcela chybi. Pokud nevite, o ktere funkce jde, tak jednoduse pohledem na menu nezjistite, jestli jde o plnou nebo omezenou verzi Photoshopu.

            • RE: RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

              Prominte, ale krome toho, ze (jak uz poukazal Jirka Jirout), uvadite objektivne chybne fakty, tak take to, co tu pisete, je demagogie. Jsou oblasti a styly fotografie, kde hlavne predevsim na nametu, aktualnosti, emocionalnim pusobeni apod. a po technicke strance se snese ledacos a jsou jine, kde technicka kvalita vysledne fotografie – prokresleni detailu, bohatost skaly tonu, apod. – jsou kritickym faktorem pri posuzovani vysledku a do znacne miry na nich zavisi to, jestli fotografie ma vami zminovany “smrnc” nebo ne a jak moc divaka zaujme. Delat z toho, ze vam, pro vas zvoleny zanr (podle toho, co pisete, nepochybne patrici do te prvni skupiny), Umax 2200 staci na zvetseniny 1.5×1.5m (coz je navic format, o ktery asi vetsine lidi tady vubec nejde a u ktereho se taky – podobne jako u bilboardu – muze klidne snest i mnohem horsi kvalita tisku, je-li divak dostatecne daleko) nejake obecne zavery typu, ze pro bezneho amatera je takoveto vybaveni vic nez dostatecne, nebo dokonce tvrdit ze tyto skeny jsou minimalne tak dobre, jako skeny ze spickovych kinofilmovych skeneru a vysledne fotografie jsou nerozeznatelne od tech, produkovanych na spickovych zarizenich, je, mirne receno, ponekud odvazne. To, ze divakovi vysvetlovat nemusite, cim a jak jste fotku skenoval a upravoval, je samozrejme pravda, ale to neznamena, ze tato skutecnost je pro nej zcela irelevantni. Divak vidi vysledek vasi prace a ten na tom, jakou techniku pouzivate (a co o ni vite a dokazete z ni vymacknout) prirozene zalezi. To, ze si divak (a s prominutim vy osobne rovnez) otevrene nestezuje a shledava technickou kvalitu vasich fotek prijatelnou, muze byt ciste jen nedostatkem moznosti srovnavat. Zkuste si prosim nekdy porovnat originalni zvetseninu od Adamse (nebo jineho podobneho autora) s reprodukci v knizce, nedej boze navic trochu hure vytistene. Nebe a dudy. A prece i ta knizka spouste lidi staci a nestezuji si, specialne kdyz nikdy nic jineho nevideli…

            • RE: RE: RE: RE: RE: reakcia na Jardu II. – Umax Astra 2200

              Fandim Radke. Aspon niekto vie co pise. Ked som pisal special edition, tak som mal na mysli verziu LE. Pokial niekto robi v RGB a so subormi typu *.PSD alebo *.JPG, tak nech s tym robi. Ja som to mal nainstalovane len tyzden a potom som uz stratil nervy. Nastvalo ma aj to, ze tato verzia ma aj obmedzenu paletu suborov, ktore dokaze otvorit, a ktore dokaze ukladat. To uz nebudem ani hovorit o ostatnom. Este jedna vec Jardovi, ale neber to osobne. Ked si spokojni s vysledkami toho scaneru, tak musis mat asi sedy zakal. Poviem ti, ze fotky sa na tom uz ani nesnazim scanovat, lebo potom som z vysledkov mierne vykolajeni. Odporucam ho na scanovanie vo faxovom rezime :-))

    12. jak je to s korekcemi na CB negativu?

      To opravdu nejde korigovat scan CB negativu pomoci ICE apod? Je nejaka cesta, jak to resit? Hodne fotim prave na CB a je to vlastne jeden z mala duvodu, proc mam vedle digitalu i klasiku…

      Odpovědět
      • RE: jak je to s korekcemi na CB negativu?

        bohuzel alternativa je pouze rucni upravy v nejakem grafickem editoru. Pri kvalitnim velkem scanu z LS40 je bohuzel i sebelepsi film drobne poskrabany a rucni retus jednoho policka zabere celou radu hodin.

        mafi

        Odpovědět
      • RE: jak je to s korekcemi na CB negativu?

        ICE lze pro ČB filmy použít jen velmi omezeně. Rozhodně to nejde přímo při scanování tak, jak se to běžně dělá s barevnými filmy, nicméně dá se to částečně obejít následujícím trikem:

        Používám VueScan, který mi umožní oscanovat a uložit RAW soubor včetně IR kanálu. Ten soubor se pak dá otevřít ve Photoshopu a trochu si pohrát s tím IR kanálem. V podstatě je potřeba z IR kanálu odstranit vše, co není škrábanec/prach. Pak uložit a takto upravený soubor teprve předhodit VueScanu pro další úpravy.

        Je to o trochu méně pracné než retušovat celý obrázek ručně, na tom IR kanálu je většinou podstatně lépe vidět, co je opravdu prach/škrábanec a člověk se nemusí moc zabývat tím, co na místo poškození doplnit (to za něj udělá později software).

        Odpovědět
      • RE: jak je to s korekcemi na CB negativu?

        Hmm, takova “berlicka” by asi mohla byt fotit na monochromaticke filmy, tam to fungovat bude, ale samozrejme to neni pravy CB (nekamenujte me, jsem si toho vedom 🙂 )

        Odpovědět
    13. % fotek do papiru

      Ja se tady taky vyjadrim. 2/3 fotek je dle me dost velka anomalie. To si dovedu predstavit v pripade ze nekomu kdo nema pocitac fotim neco co on potrebuje zdokumentovat. Napriklad barak pred renovaci.
      Cca 80-90% fotek mam technicky OK (pokud nepustim nejaky bracketing burst apod.) ale pokud fotim jakekoli tema, tak si nedovedu predstavit co treba budu delat s 1400 fotografiemi 13*18 na tema “Vysocina” velmi prumerne kompozice a hodnoty. Mam bedny krabic s fotografiemi ktere mam schovane ve skrini. Co s tim? Co vidim kolem sebe, tak snad vsichni (10-20? lidi) delaji kontakty a pak 20*30, 30*45 z minima %policek. Pak to maji nejak jako svuj book. Uz dlouho jsem u aktivniho amatera nevidel desitky alb 10*15 apod. Tisk 2/3 fotek je podle me somarina a pokud takovy digitalista nafoti 6000 fotek rocne tak si to spocitejte jaka je to blbost. Ja treba tisku radove procenta az promile fotek a to jenom jako darky nebo prave 30*45. Tak 10% fotek davam ruzne po WWW. U nekoho to mute byt jinak, ale 2/3?

      Odpovědět
      • RE: % fotek do papiru

        Berte to tak, ze 2/3 jsou jeden konec spektra. Fotoamateri jsou ruzni. Ja jsem na tom podobne jako vy, tisknu jen male procento z toho, co vyfotim, a prakticky vyhradne ve formatu 30×45. Na druhou stranu muj tata, ktery foti hlavne lidi kolem sebe a na dovolenych, chce nejen par zvetsenin na zed, ale hlavne stos fotek 10×15, ktere rozda nebo z nich pak dela alba (jeho hobby jsou cestopisy, kde vedle porizenych fotek je i text, mapky, vstupenky…), takze u nej se to pohybuje spis nekde v oblasti zminenych 2/3.

        Odpovědět
    14. Co je levnejsi

      Momentalne ziji v US, Seattle, WA. V ketnich mesicich se snazime cestovat nejen po okoli a az do letosniho roku jsem fotil na film. Dlouho jsem pocital co je asi levnejsi a digital se mi zda levnejsi a jednodusi.
      1) zadne investice do filmu od jara do podzimu vyfotim okolo 100 roli = asi $500
      2) zadne investice do vyvolani = okolo $800
      3) minimalni investice do tisku – pokud se rozhodnu vytisknout si foto tak si ho tisku sam 13×19 inch
      4) odpada tahabi filmu a nekonecne starani se o nej
      5) neuveritelne bolave skenovani – cisteni atd.
      6) archivace slidu (kolik se mi jich vejde do bytu?)
      7) pokud se mi foto nepovedlo, nebo nelibi – skoda penez

      Mohl bych pokracovat, ale myslim, ze to zatim staci.
      DIGITAL JE VELICE DRAHA INVESTICE NA START, ALE POTOM SE UZ JEN PENIZE SETRI. Co se tyce kvality nejsem si jisty, ze pouze nejnovejsi digitalni fotoaparaty(1Ds atd.) jsou schopni konkurovat filmu z maleho formatu, ale to je debata na dlouho a nejspis by nas nikam nedovedla. Ja jsem s digitalem (D60) spokojeny.
      Jeste jedna malickost.
      Canon 600 f4 L IS – okolo $8000 – $9000
      Canon 100 – 400 L IS okolo 1300 a na d60 to udela stejnou praci za pouziti prevazne stredu objektivu , ktery je dost ostry. Jen si myslim, to patri do nakladu taktez.

      Odpovědět
      • RE: Co je levnejsi

        Absolutni souhlas! A navic:
        Vase veta “DIGITAL JE VELICE DRAHA INVESTICE NA START, ALE POTOM SE UZ JEN PENIZE SETRI” je platna v USA a Zapadni Evrope.
        Dovedete si predstavit, jak o to vic draha investice je to u nas v Cesku, kdy prumerny prijem je jeste zhruba 5 az 8 krat nizsi?

        Odpovědět
        • RE: RE: Co je levnejsi

          Ale ona Tomášova věta je přece platná jak V USA a Západní Evropě, tak i u nás!

          Je totiž pravda, že i u nás je D-SLR drahá investice, a také je pravda, že i u nás “se potom už peníze šetří”, tedy že provozní náklady na digitál jsou obecně o dosti nižší než pro klasiku. A to ještě zpravidla uvažujeme v klasice o kinofilmu, a ne o středoformátu nebo dokonce o velkém formátu.

          Odpovědět
          • RE: RE: RE: Co je levnejsi

            To bohuzel neni az takova pravda. Proc?
            Investice – tedy digital, pocitac, tiskarna, to je pravda stejne v USA a Západní Evropě, tak i u nás.
            Zpracovani – je u nas PODSTATNE levnejsi nez v USA a Západní Evropě, protoze holt ta prace je u nas vice nez 5x levnejsi. Abych byl presny, cena vyrobku (vyvolani) se sklada z primych nakladu (energie, pracovnici atd. z nejvetsi casti zavisle na cenach v Cesku – tedy ta levnejsi cast nez v USA a Západní Evrope) a pak z odpisu investice (stejne draha jako v USA a Západní Evropě). No a ty odpisy jsou u PC, digitalu, scanneru, tiskaren velice kratke (dva az tri roky) a tedy po ukonceni odpisu je cena z nejvetsi casti ovlivnena prave hlavne primymi naklady.
            “Soudruzi, kontrolni otazka!”
            Overeni v praxi: zajdete si vyvolat do Prahy a do Mnichova. Hadejte, kde zaplatite mene?

            Odpovědět
            • RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              Oprava: digitální fotoaparát se odepisuje 5 let!!!!!!!

      • RE: Co je levnejsi

        Dovoluji si více než oponovat. Pro sport, reportážní fotografii nebo experimenty je digitál ideální. U zvířat už bych si tak jistý nebyl, ono ptačí brko či srst zvířete má zatraceně hodně detailů, na ně Vám D60 nemůže stačit.

        Dále, jak jak vyfotografujete krajinu s ohniskem 17, 20, 24 mm? I z kvalitních 17 mm dostanete u D60 a jiných (nemluvím o nej… digitální zrcadlovce) 28 mm, z 20 mm dostanete 32 mm, atd. O rozlišitelnosti detailů u těchto ohnisek ani nemluvě.

        Také se finančně pohybujete na americké poměry možná v přijatelném pásmu, na české v tom nejvyšším a v podstatě pro normální lidi nedostupném. Pokud tam nežijete dvacet let, zamyslete se trošku, co je u nás rozumně dostupné.

        Pozdravuje Jan Hlinák

        Odpovědět
        • RE: RE: Co je levnejsi

          Rozlišení nejkvalitnějších kinofilmů je o něco málo větší než poskytuje ta 6Mp D60, může činit ekvivalentně zhruba 8-9Mp, ovšem s tím, že jeho zrnitost je mnohem rušivější než nízký šum D-SLR s velkoformátovým senzorem. Takže to není až tak dramatický rozdíl v rozlišitelnosti detailů. Do formátu A4 to nepoznáte, na A3 možná něco málo detailů navíc z toho kinofilmu bude vidět (z 10 cm nebo lupou).

          Nevýhoda nepokrytí nejširších ohniskových vzdáleností u D-SLR s “non full size” senzorem je zase vyvážena na druhém konci – právě u zmiňovaných záběrů ptáků a srstnaté zvěře 🙂

          A nelze pouze poměřovat cenu D-SLR s cenou klasikého těla, tedy nelze říct, že např. D60 za cenu 80kKč je 4x dražší než např. EOS-30 za 20kKč, a proto je ten digitál tak strašně drahý.
          Kde je cena za kvalitní objektivy a další příslušenství, které u lépe vybaveného fotografa klidně přesáhne 100kKč? Dále ke kinofilmu ještě připočtěme kvalitní skener… a už to tak jednoznačné nebude.
          A to nemluvě o provozních nákladech (filmy, vyvolání, náhledy, případně i skenování pokud není k dispozici vlastní skener…)

          A s D-SLR odpadá pracné (časově náročné) skenování, věčné problémy s prachem a škrábanci, riziko ztráty či znehodnocení filmů při vyvolávání, poškození rentgenem při letištních kontrolách, znehodnocení vysokou teplotou při cestách apod.

          S přátelským pozdravem
          Ovi

          P.S.
          Proti Vašim dvěma článkům nemám zásadní výhrady, reaguji tedy pouze na Váši připomínku k názoru Tomáše Kašpara.

          Odpovědět
          • RE: RE: RE: Co je levnejsi

            Ahoj Ovi,
            v pripade Tve vety “Rozlišení nejkvalitnějších kinofilmů je o něco málo větší než poskytuje ta 6Mp D60, může činit ekvivalentně zhruba 8-9Mp…..” bych byl strasne opatrny.
            V svem vyse uvedenem prispevku z 18.2.2003 01:02 rikam, ze abych udelal zvetseninu 30×30 cm potrebuji mit 3540 bodu (pravda, je to spocitane trojclenkou, na vic nemam, to priznavam). Tedy celkem 3540×3540 a to je urcite vice nez 12 Mpixlu. To je sranda, takova blba celkem relativne mala zvetsenina a takova hromada bodu (vedecky pixelu)? A to jeste z takoveho dobre zpracovaneho kino-negativu jde udelat skvela 50×80 cm. Kde je Tvych 6 Mp nebo 9 Mp?
            Ahoj!
            Jarda

            Odpovědět
            • RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              I já bych byl být tebou opatrný. Nejde vždycky jen o fyzický přepočet pixelů na rozměr. Záleží na spoustě dalších faktorů (např. u kinofilmu zrno, poměr zvětšení, ale i volba materiálu a jeho vyvolání) u digitálu zase další zpracování, velikost čipu, apod. V obou případech pak námět, pozorovací vzdálenost, způsob zhotovení zvětšeniny, materiál, na který se zvětšuje, apod.

            • RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              Ahoj Jardo,

              zní to hezky, ale ono to tak ve skutečnosti není.
              Mohl byste totiž taky argumentovat tím, že když ten kinofilm naskenujete při 8000 dpi, tak získáte zaokrouhleně 8000 x 12000 pixelů, což je 96 Mp soubor. Ano, máte pravdu, budet mít soubor s tolika pixely, ovšem informační hodnota uložená v tomto souboru, nebude výrazně větší než když to kinofilmové políčko naskenujete při např. 2700 dpi. Uvidíte totiž akorát pěkné detaily zrna 🙁
              Obdobně bych mohl resamplovat 6Mp soubor např. na 24Mp, ale další informaci také nezískám – pouze soubor s více pixely.

              Pokud máte chuť a chcete do toho poznání něco investovat, nechejte si to naskenovat a porovnejte to. A taky zkuste sehnat někoho, kdo má D-SLR (6Mp nebo 11Mp) a podívejte se snímky z nich. Budete zřejmě šokován a přehodnotíte své názory. Pokud ale chcete ušetřit peníze a čas, podívejte se např. na stránky Michaela Reichmanna (www.luminous-landscape.com). Ten člověk má více než 35 letou fotografickou praxi, poslední rok dva již prakticky přešel na digitál a ví proč.

              Je to v angličtině (Michael žije v Torontu v Kanadě), takže případně se nejprve podívejte na rozsáhlou diskuzi v češtině na toto téma na http://fotoforum.spika.cz/edittema.php?id=16682 s názvem Klasika versus digitál, kde jsem uvedl i konkrétní adresy…

              S pozdravem
              Ovi

            • RE: RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              Jak uz jsem predchozich prispevcich psal, nejsem zadny teoretik, ale vychazim stale jen z praktickych poznatku.

              1/Scanner o 8000 dpi jsem jeste nevidel, je to ma chyba, ale napad to takhle zkusit proc ne? Ja jsem pro! Ta zkusenost muze byt dobra.

              2/Zvetseninu 50×80 cm klasickou cestou z kinofilmu jsem na vlastni oci videl a ne jen jedenkrat. A byly pekne (prestoze, jak rika Martin mam sedy zakal, na ktery nehodlam vubec reagovat – takhle to totiz neumim). Z tohoto prameni, ze ten kinofilm proste ty informace v sobe obsahovat musi, kdyz se ta zvetsenina povedla! To je jasne.

              Takze si to shrnme. Takove male kinofilmove policko a obsahuje 96 Mp! A co teprve medium format? Dokazete si predstavit, kolik informaci muze nest? Neni to vyzva pro konstruktery miniaturnich pameti! Vzdyt je to uzasne!! Proto taky stale fotografuji zatim na film, ocekavam, ze v budoucnu se totiz budou moci stavajici snimky realizovat i jinak!

              Ale tohle uz neni o tematu “Financni stranka veci”, za coz se chci prave majitelum tohoto webu omluvit. Dekuji.

            • RE: RE: RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              Nevyčítám Vám, že jste praktik, to je v pořádku. A ani si nemyslím, že byste měl šedý zákal. Prostě jste spokojen s tím, co máte a co léta děláte. Jak jsem již dříve uvedl, je to v jistém slova smyslu pozitivní vlastnost – rozhodně to pomáhá duševní rovnováze a dobrým manželským vztahům resp. rodinným financím, takže OK 🙂

              Ale myslím, že jste nepochopil, o co mi šlo.
              Svědčí o tom Vaše slova, že když se Vám líbila kinofilmová zvětšenina 80x50cm, tak z toho vyvozujete, že “ten kinofilm prostě ty informace v sobě obsahovat musí”. Velký omyl.

              Rovněž tak Vaše shrnutí, že “takové malé kinofilmové políčko obsahuje 96 Mp”.
              Jsem rád, že jsme se na ten kinofilm nedívali pod mikroskopem, to byste možná říkal, že neobsahuje 96Mp, ale třeba dva gigapixely.

              Jinak ale myslím, že i tato debata o kvalitě patří k diskuzi o finančních aspektech, protože cena bez vztahu ke kvalitě sama o sobě nic nevypovídá.

              Buďte zdráv a přesto, že máte, jak se zdá, svůj pevný názor, zkuste se přece jenom někdy podívat na výstup z kvalitní D-SLR. A také na papírovou fotku za takového přístroje. Stojí to za to. Opravdu budete překvapen.
              Dříve nebo později to stejně uděláte. A budete si pak říkat, že jste to měl udělat už dávno…

            • Co je levnejsi

              1/Rikate “rozhodně to pomáhá duševní rovnováze a dobrým manželským vztahům resp. rodinným financím”, s tim plne souhlasim.
              2/Rikate “Jsem rád, že jsme se na ten kinofilm nedívali pod mikroskopem, to byste možná říkal, že neobsahuje 96Mp, ale třeba dva gigapixely”. Trefne. Pro Vase info, neslo o Fomapan vyvolany v Universalni vyvojce Foma……
              3/Rikate “Buďte zdráv a přesto, že máte, jak se zdá, svůj pevný názor, zkuste se přece jenom někdy podívat na výstup z kvalitní D-SLR. A také na papírovou fotku za takového přístroje. Stojí to za to. Opravdu budete překvapen”. Zkusil jsem to. A byl jsem prekvapen, ze prakticky to same zrealizuji pomoci stredniho formatu.
              4/Rikate “Dříve nebo později to stejně uděláte. A budete si pak říkat, že jste to měl udělat už dávno…”
              Ano, az ta dnesni kvalitni D-SLR bude po peti letech ve frcu za stovku, mozna si ji poridim jako zapisnik.

            • RE: Co je levnejsi

              Jardo,

              díky za Vaši otevřenost, jste jedním z mála klasických (fimových) fotografů, kteří takto veřejně přiznají (volně Vás cituji), že “jste byl překvapen, že pomocí středoformátu zrealizujete prakticky to samé, co pomocí kvalitní D-SLR”.

            • RE: Co je levnejsi

              P.S.

              ad 4) “Ano, az ta dnesni kvalitni D-SLR bude po peti letech ve frcu za stovku, mozna si ji poridim jako zapisnik.”

              Špatně pochopeno. Nevybízel jsem Vás, abyste svoji stávající výbavu zahodil a hned si běžel koupit tu kvalitní D-SLR, ale požádal jsem Vás, abyste se jenom podíval na její výstupy, ať v el. formě (na monitoru počítače) nebo v podobě papírové fotky, a porovnal je s tím, co většinou dostanete klasickou fotochemickou cestou z kinofilmu… 🙂

            • Pro Jardu a Ovi

              Podívejte se chlapi, tahle diskuse pod článkem ztrácí smysl a silně připomíná dva kohouty. Nejsem proti jejímu vedení po osobních majlech, ale ne takto.

              Přece jen by tato sekce měla sloužit spíše pro upřesnění článků, poukázání na nedostatky, vlastní zkušenosti, autorské nesmysly či přehlédnutí. Určitě nemá nahrazovat diskuzní fórum.

              Neberte to ve zlém, ale pokud si přečtete stromeček vlastních komentářů, točíte se pořád dokola a můžete tak pokračovat do nekonečna. Prostě se smiřte s tím, že máte rozdílný názor na věc – a život půjde přesto spokojeně dál.

              Pozdravuje Honza :-)))

            • RE: RE: RE: RE: RE: RE: Co je levnejsi

              Uz som si myslel, ze si si to neprecital :-)) Chcem sa este opytat: Nechcel si napisat, ze si lepsi teoretik ako praktik??

    15. Dotaz – skener vs. digitální fotoaparát

      Něměl jsem možnost vidět profi sken z kinofilmu – můžete mi prosím zodpovědět následující dotazy:

      1. Digitální snímky u nynějších digitálních fotoaparátů (nepočítaje SD9 s Foveonem) interpolují 2/3 informací obsažených ve výsledném snímku. Je skutečně množství detailů např. z D60 (6Mp) odpovídající kinofilmu?

      2. Filmové, případně ploché, skenery také používají Bayer vzorek nebo skenují RGB (např. postupně) pro každý bod?

      Děkuji

      Odpovědět
    16. archivacia

      Fakt super clanok.
      Ja som sa vybral touto cestou snad pred rokom.
      Pouzivam Minoltu Scan Dual III, predtym som si daval scanovat na Nikone.
      Pripomienku (samozrejme subjektivnu) mam len k archivacii. Je strasne, ako vsade vychvalujete ten Zoner Media Explorer. Nemyslim tym teda tento clanok, ale vsetky casopisy. Osobne som dost dlhu dobu zhanal nieco podobne, resp. program na archivaciu fotografii.
      Nainstaloval som si (nanestastie) aj verziu Zoneru, avsak este v ten isty den som ju odstranil. Prekvapilo ma uz len to, ze program nedokaze ani len otvorit snimku priamo z Exploreru. Po kliknuti na obrazovy subor Zoner otvori predvoleny priecinok, co je dost priblble, takze ako rychly prehliadac je nepouzitelny. V cechach vladne strasny patriotizmus nad domacimi produktami. Ale to je mimo tuto diskusiu (potreboval som to dostat zo seba :o)). Potom som skusil ACDSee, ktore som pouzival este vo verzii 2.xx uz ani neviem akej a bol som s nim nanajvis (ako prehliadac) spokojny. Ja som ale chcel archivovat. Nainstaloval som teda ACDSee 4 ci 5, ktory uz obsahoval kalendar a podpovroval pridavanie keywords ku snimkom, co bolo super. Avsak za nic na svete som ho nedonutil pracovat offline s CD mediami. Precital som snad vsetky dostupne recenzie a materialy, ale nikde som sa nedozvedel ako na to (a ci vobec).
      Potom som si vsak nainstaloval skutocne najgenialnejsi program na archivaciu fotografii, ktory je momentalne dostupny uz zdarma (ja, priznam sa mam este cracknutu verziu). Program pochadza z dielne autorov ktory o spracovani bitmapy co to asi vedia. Vola sa Adobe Photoshop Album. Tu je odkaz na stiahnutie:

      http://www.adobe.com/support/downloads/product.jsp?product=72&platform=Windows

      Avsak pozor, tato verzia pracuje len s MS Win 2000 a vyssie.
      Program podoporuje vytvaranie a pridavanie tagov, za ktorych pomoci je velmi jednoduche vyselektovat z velkeho mnozstva snimky ktore chceme. Ak by niekto moc chcel, popisem mu samotnu strukturu tagov ktoru som si casom vytvoril a ktora si myslim je dost univerzalna. Tak si vazeny Zoneristi skuste nainstalovat tento program a ak Zoner pouzivate len ako archivator, garantujem ze ho rychlo poslete kade lahsie…

      Pekny den a este sa ospravedlnujem za ten Zoner, ale tak to vidim ja…

      -dusan-

      Odpovědět
      • RE: archivacia

        A este jedna vec:
        Ak uz si mam vybrat v urcitej cenovej relacii SW na upravu fotografii, dufam, ze Zoner sa nechce porovnavat s Corel Photopaintom 8…

        -dusan-

        Odpovědět
        • RE: RE: archivacia

          No, ACDSee verze 4 umí off-line prohlížet CD, mám ho koupené a používám to. Akorát se napřed musejí nechat načíst k vytvoření náhledů, to je vše.

          Zoner je český program a je slušný, navíc je nový, takže nevidím důvod, proč o něm celkově nepsat. Třeba zrovna to ACDSee existuje leta a změny jsou malé, takže donekonečna se o něm taky psát nedá.

          Pozdravuje Jan Hlinák

          Odpovědět

    Napsat komentář