Kompakty na kinofilm

Kompakty nabízejí velmi jednoduchou obsluhu a pro nenáročné uživatele i uspokojivé výsledky – tím se ovšem netvrdí, že by kompaktem nebylo možno zhotovit i velmi kvalitní snímek…

Olympus AF-10 mini

Nejprve je třeba si říci, které přístroje se vlastně řadí do této kategorie. Kinofilm je materiál šíře 35 mm s perforací na obou krajích; název dostal podle toho, že původně byl určen pro použití ve filmových kamerách. Nejčastější (a v současnosti už jediný používaný) obrazový formát je 24 x 36 mm. Slovo kompaktní znamená to, že při malých rozměrech poskytuje předmět jím označený maximum možných funkcí, tedy že je pokud možno “vše v jednom”.

Zřetelnou nevýhodou kompaktních přístrojů je jejich nevýměnný objektiv (to ale pro jejich uživatele zpravidla není pociťováno jako problém). Člověk fotografující řádově jen několikrát v roce je přímo předurčen k tomu, aby zakoupil přístroj, kde stačí jen mačkat a ono to udělá všechno samo. Z tohoto zjednodušujícího popisu vyplývá i požadavek velmi jednoduchého ovládání, aby s přístrojem mohl manipulovat i ten, kdo v životě nefotografoval. Lákadlem bývá také velmi příznivá cena i poměr ceny a výkonu (samozřejmě v rámci dané kategorie). Cena přístrojů této široké kategorie se pohybuje od několika set do několika tisíc korun, výjimečně pak přesahuje hranici 10 000,-Kč. Kromě nejjednodušších kompaktů jsou všechny přístroje napájeny proudem z baterií různého typu.

Olympus Superzoom 130s

Protože při fotografování kompaktem nehledíme přes objektiv, ale přes průhledový hledáček, může se projevit tzv. paralaxa – jev, který v jednoduchosti znamená to, že existuje jistý rozdíl mezi tím, co vidíme v hledáčku, a tím, co bude na filmu. Příčina je jednoduchá – hledáček je jinde než objektiv a jejich optické osy nejsou totožné; paralaxa se proto zesiluje s tím, jak se přibližujeme k fotografovanému objektu. Pro její částečné vyrovnání jsou v hledáčku různé značky a rámečky. Paralaxa a nevýměnný objektiv (kromě jiného) bývají hlavním důvodem, proč lidé přecházejí od kompaktů k jednookým zrcadlovkám. Poslední markantní nevýhodou velké většiny kompaktů je efekt “červených očí” – je způsoben příliš malou vzdáleností objektivu od blesku (při malých rozměrech to ani jinak nejde…).

Pont de Brotonne
Pont de Brotonne (Francie); Olympus AF-S2, objektiv 34 mm f/3.5, materiál Konica VX 200

Nejlevnější kompaktní přístroje jsou určeny buď pro naprosté začátečníky a děti, nebo pro skutečně sváteční fotografy. Cena málokdy překračuje hranici několika set korun a “značka” buď není uvedena vůbec, nebo jde o zcela neznámé jméno. Tyto “krabičky” jsou vybaveny primitivním, málo světelným širokoúhlým objektivem s plastovou čočkou (nebo čočkami), jehož ohnisková vzdálenost bývá maximálně 35 mm, aby bylo dosaženo maximální hloubky ostrosti, protože objektiv bývá pevně zaostřen zhruba od 1 metru do nekonečna. Samozřejmě že ostrost není nijak úžasná. Přístroje mívají ruční posun filmu (kolečkem) a někdy i blesk, který je ovšem nutno zvlášť zapnout. Většinou aparát neumí číst DX-kód a citlivost se nastavuje ručně (pokud vůbec). Závěrka primitivní konstrukce mívá jen jeden čas. Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že výsledné snímky pochybné kvality jsou spíše dílem náhody; na to, že se snímek povede, se naprosto nelze spolehnout, pokud nefotografujeme za slunečného počasí, u moře nebo v horách.

Polární pes
Polární pes; Yashica Zoomate 110, objektiv 5,6-8,7/38-110, materiál Fuji Superia 400; portétní režim

Přístroje s cenou cca od jednoho do tří tisíc jsou už v naprosté většině značkové, vyrábějí je i renomované firmy (namátkou např. Minolta, Nikon nebo Olympus). Mívají solidnější vzhled, většinou mnohem kvalitnější objektivy a jednoduchý autofokus, umějí “rozluštit” DX-kód (ovšem většinou tak, že rozlišují jen dvě nebo tři citlivosti, např. 100, 200 a 400 ASA apod.). Závěrka je dokonalejší, mívá alespoň dva časy a běžnou výbavou je samospoušť. Blesk je schopen se samostatně zapnout, je-li to třeba, a někdy mívá přístroj jednoduchou korekci “červených očí” (světlo, dioda či – výjimečně – série předzáblesků). Snímky z takovýchto přístrojů jsou pak několikanásobně kvalitnější než u předchozí skupiny, lze bez problémů zvětšovat na 10 x 15 cm, při používání kvalitního filmu nezřídka i na větší formáty (zde už je ale znát velmi měkká kresba objektivu). Tyto fotoaparáty jsou schopny uspokojit lidi, kteří se fotografií nijak blíže nezabývají, nicméně někdy zkrátka chtějí mít snímky z dovolené nebo si zaznamenat nějaké důležité momenty. Právě proto se u přístrojů v této a vyšší cenové hladině poměrně běžně vyskytují i modifikace vybavené datovou stěnou (typ pak bývá označen písmeny QD) – přímo do snímku je vloženo datum (lze zvolit několik způsobů zápisu).

Čertovka pod Karlovým mostem
Čertovka; Canon Prima ZommShot, objektiv 38-60 mm f/4.5 – 6.7, materiál Konica VX 400

Kompakty v ceně nad tři tisíce už bývají většinou (dražší pak vždy) vybaveny zoomem, který může mít i poměrně velký ohniskový rozsah (např. 38 – 140 mm u Pentaxu Espio 140M). Zoomy s širokým rozsahem jsou ale pak velmi málo světelné (6 i více, často až 10), tudíž má majitel takového přístroje na výběr vlastně pouze filmy citlivosti 400 nebo 800 ASA, filmy nižší citlivosti lze s úspěchem používat jen při vynikajících světelných podmínkách. (Ne nadarmo má film Kodak Gold 800 ASA “příjmení” ZOOM…). Jistý handicap objektivu napravuje závěrka, která mívá často velmi široké rozpětí časů. S přístroji této kategorie lze s úspěchem tvořit opravdu kvalitní fotografie. Je to dáno kromě kvality optiky i dokonalejším měřením expozice (často lze volit mezi plošným a bodovým měřením, někdy je přístroj vybaven i několika expozičními režimy – portrét, krajina, snímky zblízka apod.), lepším (někdy vícesenzorovým) automatickým zaostřováním a v neposlední řadě i celkovým provedením aparátu (neškrábe film apod.). Takovéto přístroje často používají i zkušení fotografové (profesionály nevyjímaje) jako jakýsi příruční “zápisník” pro výběr motivů a jejich posouzení.

Ricoh GR 1s

Nejdražší kompakty se svou kvalitou vyrovnají zrcadlovkám (nikde není psáno, že každá zrcadlovka je dokonalá; je to dokonalejší systém, ale konkrétní přístroje mohou být i velmi problematické). Mají kvalitní optiku, systém měření na úrovni zrcadlovek a velmi precizní provedení. Pravděpodobně nejdražším kompaktem na našem trhu je Ricoh GR 1, který zájemce přijde na necelých 17 000,- Kč. Tento přístroj má objektiv 2,8/28 mm, nabízí možnost korekcí expozice a při plně automatickém režimu “zvládá” i ty nejtěžší světelné podmínky. Přístroje této kategorie používají např. novináři, protože jsou kvalitní a zároveň mnohem méně nápadné (a méně choulostivé) než zrcadlovky.

Výhody kompaktuNevýhody kompaktu
+ snadná a jednoduchá obsluha– nevýměnný objektiv
+ nenápadnost– neznámé expoziční údaje
+ vestavěný blesk– “červené oči” – blesk je příliš blízko k objektivu
+ příznivá cena– malý dosah blesku
+ vyhovující kvalita– malá světelnost zoomu
+ univerzální použití– paralaxa

Kompakty tvoří mezi ostatními přístroji velké procento hlavně proto, že fotografie se stala naprosto běžným fenoménem dnešní doby a každý člověk někdy chce mít obrazový záznam pro něj důležité události či oblíbeného místa. Právě pro tyto lidi jsou kompakty určeny a neměli bychom po nich chtít více, než jsou schopny nabídnout.

Napsat komentář