motiv

Londýn – Město tradic a neobyčejné historie

Mimo centrum se za památkami v Londýně vydá málokdo. Vyjímku tvoří Tower Bridge a Tower of London, dvě dominantní stavby na východě města, které přitahují davy. Podívejme se na ně zblízka, stejně jako na ty, kteří kolem nich denně spěchají odkudsi kamsi a tvoří malou část anglického národa.

Pouliční umělec v Covent Garden
Pouliční umělec v Covent Garden
Město, to nejsou jen domy, ulice a parky; jsou to především lidé, kteří v něm bydlí, prožívají svoje osudy, sportují nebo jen tak bloumají v nekonečném labyrintu uliček. Při pohledu z výšky vypadají jako mravenci, kteří spořádaně spěchají všemi směry a nehodlají ani na vteřinu zpomalit. Při bližším seznámení ale spatříte hrdé osobnosti, gentlemansky zdvořilé, jen občas zamračené a poněkud odtažité. Najít si k nim cestu rozhodně
Londýnský strážník
Londýnský strážník
Vždy elegantní londýnští strážníci
Vždy elegantní londýnští strážníci
není jednoduché. Angličan vám ochotně poradí, podrží dveře nebo pomůže s kufrem do vlaku, ale těžko se s vámi dá do řeči – ani o počasí. Někomu přiroste anglická povaha k srdci rychleji, někomu pomaleji, ale každý ji nakonec jistě porozumí. Nejlépe to při své návštěvě Anglie popsal Karel Čapek: „Je ti někdy úzko, jak se cítíš osamělý ve středu těchto vlídných a ochotných lidí; ale kdybys byl malý chlapeček, věděl bys, že jim můžeš důvěřovat víc než sám sobě, a byl bys tu volný a ctěný jako nikde na světě.“

Člen Královské stráže
Člen Královské stráže
Tradiční zdvořilostí oplývají zejména téměř vždy elegantní policisté, stráže a další lidé v nezaměnitelných uniformách a stejnokrojích. „Jsou jako bohové, o hlavu větší než lidé smrtelní, a jejich moc je neomezená; když takový dvoumetrový Bob na Piccadilly zvedne ruku, zastaví se všechny vehikly, utkví Saturn a Uran stane na své nebeské dráze čekaje, až Bob tu ruku spustí. Nikdy jsem neviděl něco tak nadlidského,“ napsal v Anglických listech Čapek o londýnských strážnících. Ti se pro Londýn stali doslova symbolem. Symbolem přetrvávajících tradic, kterých se Londýňané nehodlají vzdát. Zdá se, že focení jim nikdy nečiní žádné potíže, ba naopak snad ještě s potěšením zapózují a usmějí se do objektivu.

Buckingham Palace

Buckingham Palace
Buckingham Palace
Pokud se někde v Londýně schází pravidelně davy lidí, jenž zaměřují svoji pozornost jedním směrem a nehledí na nic a nikoho okolo, je tomu tak zaručeně před Buckinghamským palácem. Sídlo jedné z nejpopulárnějších královských rodin přestavěl architekt John Nash z původního Buckingham House pro krále Jiřího IV. (vládl 1820-1830), ale využívat jej začala až o několik desítek let později královna Viktorie. Domov současné královny Alžběty II. je sám o sobě lákadlem pro davy turistů, a co teprve půl hodiny před polednem, kdy zde probíhá výměna stráží – jeden z nejpopulárnějších tradičních ceremoniálů!

Výměna stráží u Buckingham PalaceVýměna stráží u Buckingham Palace Výměna stráží u Buckingham Palace
Výměna stráží u Buckingham Palace

Victoria Monument u Buckingham Palace
Victoria Monument u Buckingham Palace
Výměna stráží u Buckingham Palace
Výměna stráží u Buckingham Palace

Bláhově jsme si mysleli, že před brány paláce stačí dorazit s půlhodinovým předstihem. V té chvíli už ale bylo každé volné místo obsypáno stovkami turistů, jenž lemovali i postranní ulice, po kterých následně dorazila „čerstvá“ skupina stráží. I sousoší Victoria Monument se téměř ztrácelo pod masou lidí. Smysl čtyřicetiminutové podívané se tak pro většinu turistů smrskl v jediný úkol – dostat se co nejblíže k vysokým mřížím, které při ceremoniálu oddělují vojáky od přihlížejících. Jelikož takové štěstí mívá jen zlomek přihlížejících, je pak pro slabší nátury v Tower of London připraven minimálně jeden voják v červeném stejnokroji s chundelatou přilbou, jenž nehybně hlídá korunovační klenoty.

Krvavá pevnost Tower of London

Několikaminutovou cestu metrem do stanice Tower Hill, která je výchozím bodem k návštěvě pevnosti Tower, však stojí zato absolvovat nejen pro jeden snímek vojáka královské stráže. V krví nasáklých zdech pevnosti, mincovny, bývalé věznice a popraviště zároveň se totiž skrývá tolik lidských příběhů, nenaplněné lásky a zmařených osudů jako ve všech holywoodských filmech dohromady. Od 11. století, kdy Vilém Dobyvatel zbudoval na břehu Temže první pevnost na obranu města, se v Toweru psala historie Anglie. Radostná, pro Angličany ale také mnohdy hodně pohnutá. I proto je Tower tolik zatížen tradicemi.

Tower of London, poslední ze tří londýnských hradů Tower Green, místo poprav prominentních vězňů White Tower, nejstarší část Toweru
Tower of London, poslední ze tří londýnských hradů Tower Green, místo poprav prominentních vězňů White Tower, nejstarší část Toweru

Třeba Yeoman Warders – strážci Toweru ve známých modro-červených uniformách jsou typickým příkladem zdejších tradic.

Historie Toweru sahá až do 11. století
Historie Toweru sahá až do 11. století
Moderní brána do historie (Tower of London)
Moderní brána do historie
Už po čtyři staletí žijí i se svými rodinami přímo v Toweru, a i když už dnes nehlídají vězně či samotné brány pevnosti, jsou doslova nepostradatelní. Každou půlhodinu provádějí turisty a svým sugestivním výkladem je vtahují do historie Toweru. Vypráví o slavných vězních, popravených třech manželkách krále Jindřicha VIII. a devíti havranech, kteří pakliže opustí Tower, Britské impérium se rozpadne (ve skutečnosti mají přistřižené křídlo). Zvou k návštěvě výstavy korunovačních klenotů a vojenského arsenálu. Nechávají se fotit a přitom se ještě stačí optat, odkud jste do Londýna přijeli. Z České republiky? Jsem rád, že jste tady! říkají zdvořile a přitom se neustále usmívají.

Neil Smith, jeden z Yeoman Warderů Neil Smith vypráví o historii Toweru Yeoman Warders
Neil Smith, jeden z Yeoman Warderů Neil Smith vypráví o historii Toweru Yeoman Warders

Aby ne, vždyť šanci stát se jedním ze 36 strážců, kterým se většinou hanlivě přezdívá Beefeateři, mají jen ti nejšťastnější. Jde o tisíce vysloužilých příslušníků armádních sil, z niž se jednou za čas vybírají jeden dva noví strážci. Dotyční musí projít náročným testem znalostí z historie Toweru, stejně jako jsou taxikáři zkoušení z orientace ve městě. „Speciální dovednost? Kdepak. Jediné, co jsem musel dělat, bylo v mládí střílet do cizích vojáků,“ dodává ironicky strážce Neil Smith.

Unikátní most

Tower Bridge
Tower Bridge
Tower Bridge
Stojí tam, na východě Londýna a v těsné blízkosti pevnosti Tower, jako důstojný velikán, který by určitě turisty lákal, i kdyby neměl za souseda slavnější a letitější pevnost. Řeč je o Tower Bridge, 268 metrů dlouhém a 43 metrů vysokém mostu, který proslavily právě jeho dvě mohutné věže. Jistě, řeku Temži mohl na konci 19. století, kdy se mohutně rozvíjel obchod a průmysl v místních docích, překlenout podstatně skromnější most. Na utlumení stížností obyvatel, kteří k nejbližšímu mostu museli objíždět polovinu města, by možná stačila i nějaká větší lávka; to by ale nebyli Angličané. V roce 1894 byl po osmi letech práce postaven
Tower Bridge
Tower Bridge
neo-viktoriánský most s unikátním zvedacím mechanismem – to kvůli čilé lodní dopravě na Temži –, který se nyní vyjímá nejen na pohlednicích, ale také na obalech tradičního anglického čaje.

Na začátku 21. století je sice Tower Bridge důležitější pro londýnské řidiče, kterých mimochodem přes most projede denně 38 tisíc, a davy turistů dychtících po výhledu z vršku věže, ale ozubená kola, jenž zvedají jeho ramena, ani dnes nerezaví. Pravda, lodní doprava na Temži se za posledních sto let značně zredukovala. Zatímco jen první měsíc po otevření se most zvedl před projíždějícími loděmi 655krát, v současnosti je to maximálně 500krát do roka.

Historický epilog

Shakesperovo divadlo Globe v noci
Shakesperovo divadlo Globe v noci
Nebýt Římanů, jenž v roce 55 před naším letopočtem napadli Británii, možná by nevznikl Londýn, a tím pádem ani tento článek. Faktem je, že právě Římané vystavěli na břehu Temže přístav, který se později coby největší město v Anglii stal sídlem panovníků. Město bylo rozděleno na Westminster, centrum vlády, a City, kde kvetl obchod. Londýn se rozrůstal, lákal tisíce přistěhovalců z venkova – a pochopitelně také spoustu umělců. V 16. století se tak v Anglii zrodilo divadlo, ve skutečnost se měnily smělé plány architektů a zlatý věk zažíval také průmysl. Má to však i druhou stranu mince. Nebylo století, kdy by Londýn nezasáhla nějaká katastrofa. V roce 1665 morová epidemie, o rok později velký požár, který zničil polovinu města, v roce 1832 epidemie cholery a ve 20. století bombardování během druhé světové války. Vždy se Londýn dokázal postavit znovu na nohy, a možná právě proto je dnes tak fascinujícím městem.

Zrekonstruované doky na východě Londýna Zrekonstruované doky na východě Londýna Zrekonstruované doky na východě Londýna
Zrekonstruované doky na východě Londýna

Několik rad pro fotografování Londýna

  • Britská metropole je nejkrásnější za soumraku, přesněji zhruba půl hodiny po západu slunce. Rozhodně při balení nezapomeňte na stativ.
  • Pozor na zákazy focení v mnoha budovách. V hojně navštěvovaném British Museum se fotit smí dokonce i s bleskem, v londýnském metru naopak fotoaparát působí až nepatřičně a focení s bleskem je výslovně zakázané.
  • Neobávejte se nevyzpytatelného anglického počasí, o kterém někteří říkají, že je nehostinné. Nehostinné je možná v Moskvě ve třicetistupňovém mrazu, ale i tam pořídíte perfekní snímky.
  • Spolu s New Yorkem je Londýn místem, kde se mísí kultury z celého světa. Zaměřte se právě na lidi a jejich portréty. Nikde jinde nenajdete více námětů.
  • Londýnské puby si stále drží nezaměnitelnou atmosféru. Odlišují se znakem nad dveřmi a třeba The George na Borough High Street se prý nezměnil od dob, kdy z Anglie začali odjíždět první poutníci do Ameriky.
  • Někdo ji kritizuje, jiný o ní tvrdí, že je nejlepší na světě. Londýnská zoo, kterou kdysi „proslavily“ pochybnosti o etice držení zvířat, najdete v Regent’s Parku. Názor si můžete udělat sami.
    Tržnice v Covent Garden, kde prodávala květiny románová Líza Doolittlová Silná vášeň Klaun vybírá drobné po představení (Covent Garden)
    Tržnice v Covent Garden, kde prodávala květiny románová Líza Doolittlová Silná vášeň Klaun vybírá drobné po představení (Covent Garden)

    Použitá technika: Praktica BCA s objektivy Prakticar 50mm f/1.8, Prakticar 135mm f/2.8 a Prakticar 28mm f/2.8. Všechny fotografie byly pořízeny na filmy Fuji Velvia a Fuji Provia. Skenováno na Minolta Dimage Elite 5400.

  • Pavel Kalouš
    http://www.pavel-kalous.com/
    Další články autora

    1   2   3   4   5   
    1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
    Diskuse k článku
    Jozef Doboš31.3.2006, 10:29odpověď
    Martin Syrovátka5.4.2006, 23:40odpověď
    NAPOLEON BONAPARTE26.4.2006, 07:40odpověď

    přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

    Možná by vás mohlo zajímat


    aktuální akce

    aktuální články

    bazar nabízí

     

     

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace