motiv

Olympus OM-10

V 70. letech minulého století (tedy 20. - zní to opravdu velmi zvláštně…) firma Olympus začala vyrábět systémovou řadu jednookých zrcadlovek s označením OM, což při vědomí toho, že nabíjecí zdroj pro autobaterie se jmenuje NZ-1 a PC je Personal Computer, může znamenat pouze jediné - Olympus Manual.

Společným znakem celého systému je bajonet OM o vnitřním průměru 46 mm a úhlem otočení 70° - díky němu je možno používat pro všechny přístroje OM stejnou sadu objektivů Olympus Zuiko. Ohnisková vzdálenost celého sortimentu Zuiko sahá od 8 do 1000 mm. Systém zahrnuje také mezikroužky, měchová zařízení, filtry, datové stěny a s neposlední řadě také výměnné matnice, úhlové hledáčky atd. Místo zadní stěny také může být použit speciální zásobník pro 50 m kinofilmu.

Olympus OM 10 Pojďme ke konkrétnímu přístroji, který rozhodně je krásným starým strojem, ačkoli vím, že krása i stáří jsou pojmy pohříchu relativní. Olympus OM-10 je pokračovatelem typů OM-1 a OM-2. Objevil se v nabídce v 80. letech a u nás se nijak masově nerozšířil, protože tyto přístroje bylo možno zakoupit pouze prostřednictvím individuální objednávky přes Tuzex (ti starší si jistě vzpomenou, mladší si to nechají objasnit od rodičů…).

Olympus OM-10 je jednoobjektivová zrcadlovka na kinofilm s klasickým obrazovým formátem 24x36 mm. Rozměry těla jsou mimořádně malé (136 x 50 x 85 mm) a také hmotnost 510 gramů je u celokovového přístroje téměř nepřekonatelným vzorem. Přístroj je vybaven plátěnou štěrbinovou závěrkou s horizontálním chodem (tzn. že se závěrka pohybuje po delší straně filmového políčka). Plátěná závěrka není žádný důkaz konzervativních konstrukčních postupů, ale Olympus si zakládá na tom, že přístroje OM obstojí v extrémních klimatických podmínkách a expoziční časy jsou stabilní i např. při -50°C, kde všechny kovové lamelové závěrky dávno vypoví službu. Navíc přístroje používají unikátní způsob měření expozice, pro nějž je plátěná závěrka konstrukční nezbytností.

Závěrka a expozimetr jsou napájeny dvěma bateriemi LR 44. Posun filmu je manuální, na dně přístroje jsou kontakty pro spojení s motorovým převíječem. Zpět se film převíjí kličkou a zpětný chod zapneme malým voličem "R" (= Reverse) na přední straně těla (pod natahovací páčkou). Přístroj má i hlavní vypínač, což u manuálních zrcadlovek rozhodně působí nezvykle. Vypínač (kruh kolem kličky na zpětné převíjení) má 4 polohy - "On" (zapnuto; po 30 s nečinnosti jsou všechny obvody přístroje vypnuty bez ohledu na polohu vypínače), "Off" (vypnuto), "Self Timer" (samospoušť - běh 10 s, během chodu přístroj "pípá" a bliká červenou diodou; samospoušť aktivujeme stiskem spouště) a "Check" (pro kontrolu baterií; vysoký nepřetržitý tón a dioda svítí - znak, že baterie jsou v pořádku). Při samospoušti se aktivuje funkce Mirror Lockup (sklopení zrcadla před otevřením závěrky, aby jeho náraz nerozhýbal snímek). Expoziční doby jsou v hledáčku signalizovány diodami vedle pevné číselné stupnice.

Existují dvě varianty OM "desítky" - jedna bez manuálního adaptéru, druhá s ním. Manuální adaptér je malý ovládací kroužek (vedle objektivu), kterým je možno manuálně nastavit expoziční časy v rozsahu 1/1000 až 1s. Adaptér se dodával také jako zvláštní příslušenství, a pokud jím nebyl přístroj vybaven rovnou, bylo možno pomocí jednoduché montáže přístroj dovybavit. Hlavní volič režimů (vedle natahovací páčky) má 3 polohy - "Auto", "Manual Adapter" a "B". V poloze "Auto" přístroj funguje jako poloautomatická zrcadlovka a k předvolenému clonovému číslu automaticky změří a nastaví příslušný čas. V automatickém režimu má závěrka rozsah 1/1000s až 60s (plynule). Poloha "Manual Adapter" vyřadí z provozu automatiku (kromě měření) a může být nastaven libovolný čas, řízení závěrky však opět obstarává elektronika. Není-li přístroj vybaven adaptérem a přepneme-li hlavní volič do této polohy, přístroj nastaví 1/60s, což je jednak čas pro synchronizaci s bleskem a jednak také doba, kterou může závěrka "nabídnout" i v případě, že nemá baterie.

Řez přístrojem
Řez přístrojem
Zvláštní a dodnes unikátní je měření světla systémem TTL v poloze "Auto". Je-li expoziční doba mezi 1/1000 a 1/60 s, expozimetr měří se zdůrazněným středem, v rozsahu od 1/30 s do 60 s se měří integrálně. Expozimetr má dva obvody - obvod CdS (v polopropustném zrcadle) a obvod SBC (dole pod zrcadlem). Jakmile se po stisknutí spouště sklopí zrcadlo, převezmou měření modré křemíkové diody SBC, které měří bez zpoždění, a tudíž mohou reagovat na světlo odražené během expozice přímo od filmu v okamžiku, kdy je závěrka otevřena. Je-li expoziční doba kratší než 1/60 s, měří obvod SBC odrazem od první žaluzie štěrbinové závěrky. Na ní je umístěn tzv. "Computogram" složený z černých a bílých plošek. Tato plocha byla navržena po počítačovém vyhodnocení desetitisíců snímků a představuje "průměrný obraz". Tento způsob měření pracuje se zvýhodněním středu pole. U tohoto systému měření se tedy může expozice měnit i v době otevření závěrky, pokud se během této doby změní osvětlení (to platí hlavně při dlouhých časech, např. v noci). Expozici lze navíc - pro nestandardní světelné podmínky - upravit v rozsahu ±2 EV.

Na OM-10 a OM-20 (rozdíl pouze ve vestavěném manuálním ovládání časů a jejich rozsahu) navázala celá řada dalších typů řady OM, z nichž snad ani polovina se neprodávala u nás - OM 40, OM 707, OM PC, OM G atd. Všechny tyto typy zachovávají hlavní "rodové znaky", tedy bajonet OM a také systém měření expozice s odrazem od filmu resp. závěrky. Nyní jsou v nabídce tři typy řady OM, a sice OM 3Ti, OM 4Ti a OM 2000. OM 3Ti a 4Ti jsou vysoce profesionálními přístroji s nevídanou výdrží; jsou také vyrobeny z titanových slitin. Reklama na každém rohu na ně není proto, že se jedná spíše o přístroje individuálního zájmu, což se odráží také v jejich ceně. Ale platí zde mírně upravené heslo, že za hodně peněz dostaneme maximum muziky. Posledním "členem rodu" je OM 2000, který ovšem ve srovnání se svými předky vypadá jako chudší příbuzný. Společným znakem je pouze bajonet OM, protože přístroj má kovovou lamelovou závěrku, jednoobvodové měření atd. Nicméně je to velmi kvalitní přístroj, který se snaží vyjít všeobecnému pokroku vstříc kromě konstrukčních změn také cenou.

Fotografie byla pořízena přístrojem OM PC s objektivem Zuiko 50 mm f/1,8. Řez tělem přístroje je převzat z propagačních materiálů firmy Olympus Optical Co., Japan.

Milan Sýkora
http://www.milansykora.net
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Michal Kristek19.12.2005, 12:50odpověď
sledge11.5.2008, 10:50odpověď
sledge19.9.2008, 18:13odpověď
zemekf9.10.2013, 17:15odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace