Ostaš & Broumovské stěny

Některé regiony Čech jsou sice “pověstné” svou zcela zdevastovanou přírodou, ale také se zde dá najít mnoho míst, která “přejí” turistům i fotografům.

Ostaš je z dálky viditelná stolová hora , která je díky svému neobvyklému tvaru dominantou širokého okolí. Sama o sobě však hora není tak zajímavá; za svou přitažlivost vděčí mnoha skalním útvarům, které se na ní vyskytují. Malá a nepříliš známá oblast leží kousek od Police nad Metují v okrese Náchod. Jméno hory bylo údajně odvozeno od křestního jména Eustachius neboli Eustach (staročeská podoba tohoto jména zněla Ostach nebo také Ostaš). Svatý Eustach býval patronem lovců a pravděpodobně měl v těchto místech kapličku nebo obrázek kdesi na skále.

Podle písemného záznamu z roku 1421 vpadli do Čech Slezané, vypálili Polici a lidé utíkali do lesů a skal na Ostaši. Jejich úkryt prozradil mlynář Holinka z nedaleké obce Hlavňov. Slezané za to však Holinkovi nadělili nečekanou odměnu – sťali mu hlavu. Lidé skrývající se ve skalách byli údajně zlikvidováni, ženy byly věšeny na stromy a muži shazováni do propastí. Na místě Holinkovy smrti byl vystavěn kříž, roku 1484 pak dřevěná kaple. K ní směřovala v 16. a 18. století četná procesí (údajně se zde totiž stal zázrak, kdy se slepé dívce vrátil zrak…), takže v letech 1711 – 1720 byl vystavěn kamenný kostel, který však byl roku 1787 zrušen. Roku 1858 byl kostel znovu postaven (ze zbořeného zdiva původního kostela); vystavět ho dal chalupář Celestýn Venc na počest svého návratu z rakousko-italské války.

Na Ostaš se dostaneme velmi jednoduše: ze silnice č. 303 z Police nad Metují do Broumova se na rozcestí 3 silnic mezi Bukovicemi a Pěkovem dáme ostře doleva do kopce; parkoviště je u chatové osady.
Skalním labyrintem vede modrá okružní značka. Dovede nás mj. k Trpasličí skále (v jejíchž děrách prý trpaslíci hlídají poklad), Bludišti, Frýdlantské skále (to je s výškou 700 m nejvyšší místo Ostaše), Sluji českých bratří a konečně také ke Kočičím skalám. Kočičí skály jsou chráněnou přírodní památkou (plocha 6,08 ha) a rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co na Ostaši uvidíme. Tvoří je soubor pilířů a věží z křídových pískovců a také romantický útvar zvaný Kočičí hrad.

Na okraji lesa se nalézá malá osada Ostaš s restaurací a chatovým kempem. V restauraci lze ochutnat velmi dobré náchodské pivo Primátor a něco málo pojíst. Modré okružní značky je radno se držet a v žádném případě pak nevstupovat do skalního labyrintu na sousedním vrchu Hejda, protože se tam dá velice snadno zabloudit a je to místo víceméně opuštěné, takže jakákoli pomoc by vůbec nemusela přijít.

Stačí se přesunout jen o malý kousek dál (jde to i pěšky) a narazíme na Broumovské stěny, jež jsou tvořeny 12 km dlouhým pásem zalesněných pískovcových skal mezi Broumovem a Policí nad Metují. Směrem do Broumovské kotliny spadají strmé až kolmé svahy, a tudíž je odtud velmi dobrý rozhled po kraji. Cesta k Broumovským stěnám je podobná jako na Ostaš – v Bukovicích odbočíme na Hlavňov a Hvězdu. Parkovat se dá přímo v obci, kde je parkoviště. Do Broumovských stěn existuje ještě mnoho jiných přístupů, ale tento je nejobvyklejší.

Hvězda (původně Polická hora) je nejnavštěvovanějším místem Broumovských stěn. Roku 1733 zde nechal opat Otmar postavit kapli s půdorysem hvězdy (odtud novější název). Roku 1787 byla kaple zrušena, postupně rozbořena a zbylo z ní pramálo. Jakýsi Jan Rotter, student gymnázia, kdysi žertem slíbil, že až se stane broumovským opatem, dá kapli opravit a postaví i hospodu. Roku 1855 tento žert našel naplnění – Jan Rotter se skutečně opatem stal a od té doby kaple znovu stojí a vedle ní i dodnes fungující hostinec ve švýcarském stylu… Hvězda je častým východiskem cest po Broumovských stěnách.

Nejzajímavějším cílem je Kovářova rokle, která je velmi divoká a kdysi zde prý sídlila loupežnická banda. Dalším cílem jsou Laudonovy valy. Stopy připomínají opevnění zbudované rakouským generálem za tzv. sedmileté války s Pruskem. Celá oblast je velmi zajímavá i z hlediska fotografického; dokonce ani nucená těžba dřeva v 80. letech 20. století ji příliš nepoškodila, spíše otevřela dříve nevídané výhledy na skalní útvary. Na Ostaš a do Broumovských stěn je vhodné se vypravit vlastně kdykoli, snad s výjimkou zimy, kdy jsou cesty neschůdné a navíc vlastně ve skalách není co fotografovat. Z materiálů a techniky v podstatě vyhovuje cokoli, co jste ochotni s sebou nosit. Kvůli nedostatku světla ve skalních soutěskách je však vhodné vzít s sebou stativ a do přístroje založit citlivější film.

Snímky pořízeny jednookou zrcadlovkou Praktica B 100 s objektivy Prakticar (50 mm f/1.8 a 28 – 80 mm f/3.5 – 4.5) na materiál Konica VX 200. Černobílá fotografie pořízena dvouokou zrcadlovkou Flexaret VI automat s objektivem Belar 80 mm f/3,5 na svitkový film Orwo NP 22 (negativ 6×6 cm).

Použitá mapa – PJ Soft InfoMapa 7.0, ©1999

Faktografie zpracována podle knihy “999 turistických zajímavostí České republiky” (autoři Petr David & Vladimír Soukup), 1999