Pavel Dias: Nejen o Paříži

V Galerii u lávky v Praze – Troji právě probíhá výstava černobílých fotografií Pavla Diase, nazvaná Reminiscence – Paříž. Paříž roku 1968, včetně atmosféry tehdejších studentských bouří, je zaznamenána vynikajícím reportážním okem přesně v duchu principu zachycení “rozhodujícího okamžiku”.

Pavel Dias, významný představitel české reportážní a dokumentární fotografie, byl v 60. letech při svých četných cestách po nejen evropské cizině osloven Paříží natolik, že vytvořil v roce 1968 širší soubor fotografií, dokumentární fotografickou esej Reminiscence na Paříž. V roce 1989 uspořádal pak pod stejným názvem samostatnou výstavu v Boskovicích. Z postřehů Ludvíka Kundery k tehdejší výstavě a k autorovi ocitujme zejména tyto věty: “Jeho fotografie navozují většinou příběh. .…Má zbystřený smysl pro lidské houfování v okamžicích po zjitřených událostech a před vstupem do džungle budoucna….Paříž nevidí v technicistních zázracích, nýbrž skrze tváře zryté děním, věkem, prací, osudem….”. Malou reprízu této boskovické výstavy si právě můžete prohlednout na probíhající výstavě v Galerii u lávky.

Fotografická tvorba Pavla Diase je bezpochyby známa mnohým čtenářům, hlouběji se zajímajícím o fotografii. Připomeňme, že již jeho fotografie z počátku 60. let v tehdy vzniklém časopise Mladý svět měly zřetelné rysy nedogmatické reportážní fotografie a byly aktuálním bezprostředním svědectvím o obyčejném životě.
Do povědomí širší veřejnosti vešly i jeho snímky z Prahy, z pohnutých let 1968 – 1969. Z dalších prací uveďme nekonfliktní atraktivní téma jeho tvorby, realizované v 70. letech – koně a dostihy ( Tvář dostihu, Svět koní, svět lidí ). Jeho kniha fotografií Koně – formule A 1/1, která vyšla v roce 1986 v nakladatelství Pressfoto, se i díky značnému nákladu (70 tis. výtisků), patrně stala jeho nejznámějším fotografickým souborem. Neopomenutelným dalším autorovým okruhem je téma holocaustu, kterému se věnuje také již od 60. let. Výstava fotografií realizovaná v roce 1979 v Osvětimi se setkala s velkým ohlasem. V letech 1999 – 2002 Pavel Dias realizoval další široce koncipované celky fotografií – Židovská Morava a Slezsko, a Židovské Čechy. Výstava nazvaná Hlubiny paměti, která upřednostňuje zejména židovské téma jeho tvorby, probíhá právě nyní v Plzni, ve Velké synagoze (od 24.4. – 30.11.2002).

Pavel Dias je reportérem tělem i duší. Jeho výmluvné fotografie např. z roku 1989 (Praha, Berlín), jakož i fotografie současné z roků 2000, 2001 (Jeruzalém, Praha) k nám stále promlouvají, stejně jako fotografie z let šedesátých, aktuálními symboly tehdejších okamžiků i s nimi spojenými očekáváními. Kořeny zrodu Diase – reportéra a dokumentaristy – tkví již v druhé polovině 50. let, když se mu v roce 1956 dostal do rukou katalog Steichenovy výstavy Family of Man, jejíž humanistické zaměření na něj silně zapůsobilo. Pavel Dias nejen začal používat kinofilm, jeho celý formát bez ořezů a disponibilní osvětlení motivu, ale začal i uplatňovat teze o “rozhodujícím okamžiku” a o “události” – toto vše v souladu s francouzským fotografem Henri-Cartier – Bressonem, spoluzakladatelem agentury Magnum, jehož první malá monografie, obsahující definice těchto tezí, vyšla v Praze v roce 1958.

Diasovy schopnosti fotoaparátem zachytit dramatické a zlomové okamžiky, výstižně a každému srozumitelně, ale i zpracovat jak dynamické, tak statické scény tak, aby působily esteticky a přitom “lidsky promlouvaly”, spolu s jeho talentem kreslíře a malíře, vyústily také v četné případy jeho spolupráce s filmem. Namátkou zmiňme filmy Sedmikrásky (1967) a nebo Dědictví aneb Kurvahošigutentag (1993) Věry Chytilové, nebo filmy Zdeňka Sirového Smuteční slavnost (1966), Černí baroni (1990) a další, a nebo filmové dokumenty z let 1990 – 1994, v nichž byly použity Diasovy fotografie.

Pavel Dias

Narodil se roku 1938 v Brně, kde vystudoval SUPŠ. V roce 1964 absolvoval FAMU – uměleckou fotografii, obor kamera. V letech 1983 – 88 vedl obor fotografie na SUPŠ v Brně, od r. 1989 působí jako pedagog na fakultě fotografie FAMU. Uspořádal tři desítky samostatných výstav, zpracoval 12 dokumentárních fotografických esejů, spolupracoval na 10 celovečerních filmech.

Galerie u lávky

Povltavská 21/42, Praha 7 – Troja (bus 112 – zastávka Kovárna, galerie je asi 150 m východně od lávky pro pěší, vedoucí přes Vltavu z Císařského ostrova k Trojskému zámku, tj. výše proti proudu na pravém břehu, nedaleko parkoviště autobusů).