motiv

Praktica BCA, BCS a BMS electronic

Další pokračování krásných starých strojů věnované trojici zástupců (či spíše zástupkyň) systému Praktica B...

Co mají společného...?

Praktica BCS electronic Samozřejmě toho dané modely mají společného hodně, protože pocházejí takříkajíc ze stejné stáje a všechny navazují svou konstrukcí na svého prapředka jménem Praktica B200 electronic. Ta však proti nim byla vybavena mnohem lépe a spolu s pozdějším modelem BC1 a ještě mladším BX20 patřila ve své době k vlajkovým lodím systému Praktica B, který vyvinul a vyráběl kombinát Pentacon ve východoněmeckých Drážďanech. Tyto modely patří na opačný konec výrobní řady než výše uvedené top-modely; zde jde spíše o modely základní, ochuzené o řadu funkcí (a to i o některé dost podstatné). Modely BCA a BCS jsou určeny spíše začátečníkům, kteří toho nechtějí o technických podmínkách pořízení fotografie moc vědět – ostatně on jim toho ani jeden z přístrojů moc „neřekne“, neboť jedinou možností je plně automatický provoz (pokud tedy nepočítáme možnost použití mechanického času pro bleskovou synchronizaci nebo času B). Model BMS je poměrně výjimečný v celém systému (o tom ostatně svědčí i fakt, že označení BMS je na těle vyvedeno odlišným písmem než u všech ostatních modelů), protože naopak nemá žádnou automatiku a je to plný manuál, který – i když s bajonetovými objektivy – pracuje podobně jako starší modely Praktica řady L vybavené clonovým simulátorem s elektronickým přenosem, který umožňuje měření expozice s plně odcloněným objektivem (tj. LLC, PLC a VLC).

Praktica BMS electronic Základ všech modelů systému Praktica B je totožný. Tělo má vždy stejné rozměry 141 × 88 × 49 mm (š × v × h) a nejdůležitější součásti – tedy bajonet, šachta a dráha filmu – jsou z kovu, stejně jako zadní stěna a přítlačná destička filmu. Závěrka je rovněž stejná, tedy kovová lamelová s vertikálním chodem a elektronickým řízením. Mechanický čas je u všech těchto typů 1/60 s, což je zároveň čas pro synchronizaci blesku. Nabití blesku je – samozřejmě v případě použití vhodného systémového zařízení Praktica (např. BD26 nebo SB32) – v hledáčku signalizováno pomocí zelené diody LED. Všechny uvedené modely jsou jednooké kinofilmové zrcadlovky na formát 24×36 mm a ručním posunem filmu. Počítadlo záběrů je mechanické (po otevření zadní stěny se samočinně vynuluje) a ve srovnání např. s ruskými Zenity je přímo úžasně přesné, přehledné a spolehlivé.

Praktica BCA electronic Hledáček je rovněž stejný – zobrazuje 95% filmového pole a je vybaven trojicí zaostřovacích pomůcek: trojitým klínovým dálkoměrem, rastrovým mezikružím (Fresnelova čočka) a matovým mezikružím. Hledáček je relativně světlý, ovšem byl konstruován pro použití s velmi světelnými objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností; při použití ze zoomem se světelností nad f/4, s mezikroužky (případně s makroměchem) nebo v hodně špatných světelných podmínkách klíny dálkoměru ztmavnou a správné zaostření spíše ztěžují. Ovšem i tak patří hledáček mezi ty velmi dobré a zaostřování je v naprosté většině případů snadné a přesné. U jednotlivých modelů se liší expoziční hodnoty zobrazované v hledáčku, ale o tom později.

Praktica BMS electronic Všechny modely řady B jsou vybaveny vnitřním měřením světla (TTL) a clonovým simulátorem (Praktica EDC – electronic diaphragm control), jenž umožňuje měření světla a zaostřování při plně odcloněném objektivu. Citlivost filmu se nastavuje ručně (přístroje nemají čtečku DX-kódu) v rozmezí 12 – 3200 ASA (ISO) s krokem po 1/3 EV. Měření je relativně přesné (překvapivě i pro práci s diapozitivními materiály, přestože je pouze středové) a pracuje spolehlivě. Expozimetr napájí baterie 4LR44 (původní označení Varta V28 PX) o jmenovitém napětí 6V; použitelný je také adaptér na 4 knoflíkové baterie LR44 (SR44) – ten byl však dodáván jen na některých trzích a s některými modely (např. BMS).

Označení jednotlivých modelů může pro nezasvěcené vypadat dost nepřehledně, ale je promyšlené a typicky německy přesné. Písmeno B značí bajonet (B200 a B100), C na druhém místě jména typu označuje signalizaci nabití blesku v hledáčku (BC1, BCA apod.), písmeno M označuje možnost manuálního nastavení (BMS). Písmeno S na třetím místě znamená vestavěnou samospoušť (BMS nebo BCS; raritní model BM samospoušť v souladu s tímto systémem značení nemá), je-li na třetím místě A, značí pouze automatický provoz (BCA). Jedinou výjimkou z tohoto systému je Praktica BCC, která se prodávala pouze v NDR a je hodně podobná modelu BCS, jen nemá samospoušť a některé kusy mají překvapivě i tlačítko pro kontrolu hloubky ostrosti. Poslední Praktiky řady B měly v názvu i písmeno X – to značí TTL měření blesku (BX20).

Čím se liší...?

Odlišnosti jednotlivých modelů nejsou nijak zásadní, ale pro přehlednost a také proto, že se tímto tématem dosud nezabýval žádný mně známý článek, se zmíním o všech modelech postupně.

Praktica BCA electronic Praktica BCA electronic je jakýmsi základním modelem řady. Jeho cena byla relativně nízká, přesto však bylo možno používat stejně rozsáhlé příslušenství jako u vlajkových lodí B200 a BC1. Tento typ se vyráběl od srpna 1986 do prosince 1989 a celkem bylo vyrobeno 231 806 kusů – je to spolu s typem B100 nejrozšířenější typ řady B. Konstruktéry typu BCA byli Werner Hahn a Rolf Noack (ten byl také šéfkonstruktérem celé řady L). Závěrka pracuje s časy od 1/1000 do 1 s +B; expoziční časy vyjma B jsou nastavovány plynule, což přispívá k přesnější expozici. Mechanický a synchronizační čas je 1/60 s – ten pracuje i bez baterie. Stav baterie lze kontrolovat po přepnutí do režimu „Check“ – po lehkém stisku spouště musí svítit LED u hodnoty 1000-60 po dobu nejméně 3 s a žádná další dioda nesmí svítit ani blikat. Životnost baterie se pohybuje v řádu měsíců až let, podle použití. Nikdy však není na závadu baterii při delším nepoužívání z přístroje vyjmout; škody od vyteklého elektrolytu bývají velké.

Praktica BCA electronic Tento model má zachovánu kompatibilitu s veškerým příslušenstvím – z této trojice modelů jedině u BCA lze použít i převíječ (Praktica B winder). Rovněž zde zůstalo praktické okénko se zrcátkem, které odráželo do hledáčku aktuálně nastavenou hodnotu clony. Hlavní odlišností od lépe vybavených sestřiček je fakt, že přístroj si hodnoty aktuálně nastaveného expozičního času nechává víceméně pro sebe. Při nastavení režimu „Auto“ (ostatně jiný mód kromě mechanické šedesátiny a času B ani není k dispozici) totiž není žádná možnost jak nastavit či zjistit použitý expoziční čas. V hledáčku je celkem 5 diod (shora dolů) – červená OVER pro přeexpozici (čas nad 1/1000s a tedy mimo rozsah závěrky), zelená 1000/60, oranžová nebo žlutá 30/1, červená UNDER pro podexpozici (čas delší než 1 s) a konečně zelená pro signalizaci nabití blesku. Dozvíme se tedy jedině to, že čas se pohybuje mezi tisícinou až šedesátinou (a lze tedy fotografovat z ruky), případně že se nachází mezi třicetinou a sekundou (a je třeba použít stativ). Tato úspornost vhodná pro začátečníky je pro vážnější práci naprosto nevhodná a větší sdílnost by bécéáčku určitě prospěla. Jediná možnost, jak zasáhnout do automaticky stanovené a nastavené expoziční doby, jsou korekce v rozsahu ±2 EV v krocích po 1/2 EV. Možnost korekcí je fakticky mnohem širší, protože samozřejmě lze ručně nastavit jinou citlivost filmu, čímž získáme krok 1/3 EV; otázkou ale je, jestli to k něčemu vůbec je, když o expozici nevíme víceméně nic... Sběratelé si na BCA všímají ještě jedné věci – některé modely mají hodnoty u voliče expozičních korekcí označenou římskými, některé pak arabskými číslicemi. Další nevýhodou je absence tlačítka kontroly hloubky ostrosti, ale opět je třeba si uvědomit, že BCA je konzumní začátečnický model a konstruktéři zřejmě nepočítali s tím, že by nějaký začátečník kontrolu hloubky ostrosti potřeboval.

Praktica BCS electronic Praktica BCS electronic je docela zvláštní model a těžko říct, z jaké potřeby povstal. Představuje jakýsi sociální model řady B – zbyl opravdu úplný základ a říkám rovnou, že pro nějaké vážné fotografování se tato rarita moc (vůbec) nehodí. Je to nejhůře vybavená Praktica řady B. Na tento model narazíte opravdu zřídka; já jsem si ho pořídil právě proto, že jich je málo. Praktica BCS byla vyráběna od března 1989 do prosince 1990 a dost možná se právě na tomto modelu odráží tehdejší velká nejistota vznášející se na Pentaconem i nad nadřízeným podnikem Carl Zeiss Jena... Vyrobeno bylo 34 462 kusů, což není ve srovnání s masovými sériemi ostatních modelů Praktica B/BX opravdu příliš. Konstrukční tým byl stejný jako v případě Praktiky BCA, která je ostatně tomuto modelu konstrukčně i výbavou (či spíše "nevýbavou") nejblíže.

Praktica BCS electronic Hlavní odlišností je to, že horní kryt přístroje je z plastu, což je v celé řadě naprostá výjimka (kromě BCS jej najdeme už jen u BCC). Nápisy, u ostatních modelů vyražené do kovu, jsou zde jen nalepené a celý kryt je lesklejší a působí poměrně „fórově“. Stejné je to i se spodním krytem, který je rovněž plastový. Od BCA se tento model liší třemi vlastnostmi – nelze použít winder (na dolním krytu není náhon ani kontakty), přístroj nemá ani expoziční korekce (ale opět lze místo nich využít volič citlivosti filmu) a hlavně zde chybí okénko pro zobrazování clonového čísla v hledáčku. Stejně jako BCA ani BCS nemá zámek expozice, což je při výhradně automatickém nastavování časů další podstatný zápor.

Jinak je BCS stejná jako BCA – rovněž nevíme nic moc o expozičním čase (diody a jejich uspořádání jsou u BCA a BCS stejné) a nelze fotografovat jinak než v režimu „Auto“. Příbuzným modelem je BCC (ten bohužel zatím nevlastním) vyskytující se ve dvou variantách: buď s tlačítkem kontroly hloubky ostrosti, nebo bez něj. Společným znakem BCS a BCC je emblém závodu Carl Zeiss Jena na přední straně těla, vpravo při pohledu proti objektivu.

Praktica BMS electronic Hodně odlišná je Praktica BMS electronic – ta je totiž pouze manuální a naopak nemá automatiku. Pracuje stejně jako starší modely: ručně nastavíme čas a poté je třeba pohybovat clonovým kroužkem objektivu, dokud expozimetr nesignalizuje správnou expozici. Tento model byl určen nikoli začátečníkům jako předchozí typy, ale spíše fotografům, kteří o automatiku nestáli a přesto chtěli vstoupit do systému B. Praktica BMS se vyráběla od března 1989 do prosince 1990, celkem bylo vyrobeno 137 561 kusů a konstruktérem modelu byl Dietmar Tannert. Protože je model odlišný od ostatních, je použit i jiný font písma pro nápis BMS. Tělo je opět jako u drtivé většiny těl řady B celokovové, což je jedině dobře - optický i hmatový dojem z plastového modelu BCS je mnohonásobě horší...

Praktica BMS electronic Závěrka je stejná jako u jiných modelů, její řízení je však jiné. Zde se manuálně nastavují expoziční časy v rozmezí 1/1000 až 4 s + B; synchronizačním časem je opět 1/60 s. Hledáček je vybaven standardními zaostřovacími pomůckami, informační systém je ovšem jiný. Vpravo na matnici jsou všechny expoziční časy a každý z těchto časů má svou vlastní červenou LED. Při namáčknutí spouště se rozsvítí dioda u nastaveného času a bliká dioda u času, který odpovídá nastavené cloně a správné expozici; otáčením clonového kroužku je třeba zvolit takovou hodnotu clony, aby stabilně svítila pouze dioda u aktuálně nastaveného času. Pokud stiskneme spoušť v okamžiku, kdy dioda bliká u jiného času, lze odvodit expoziční odchylku a pracovat se záměrnou pře- nebo podexpozicí. Zámek expozice je na přístroji s plně manuálním ovládáním logický nesmysl, takže jeho absenci nelze vnímat jako nedostatek. Stejně tak ovladač korekcí expozice není nutný, protože lze exponovat kdykoli, i při „špatně“ nastavených expozičních hodnotách, což někdy může samozřejmě být záměrem fotografa. Nedostatkem však je chybějící tlačítko kontroly hloubky ostrosti.

Na BMS rovněž není možno připojit motorový převíječ, což však opět není na závadu, neboť absence automatiky aparát předurčuje spíše k pomalejší práci, a tak je vždy dost času na ruční natažení závěrky. I tento model má možnost kontroly stavu baterie, provádí se však jinak než u BCA a BCS. Vlevo (při pohledu fotografa) od kruhového voliče citlivosti filmu je tlačítko "Check"; po natažení závěrky, lehkém stisku spouště a současně i tohoto tlačítka musejí diody svítit a nesmějí zhasnout po dobu nejméně 3 sekund (jde zřejmě o zátěžový test, který krátkodobě zvýší odběr proudu), jinak je třeba vyměnit baterii.

Závěr

Tyto poněkud netypické přístroje Praktica B jsou spíše zajímavostí a nyní mají cenu hlavně pro sběratele. Na vážnější práci se z nich hodí snad jen model BMS, ovšem takové BC1 nebo BX20 se rovnat stejně nemůže. Tyto modely umožňují stejný způsob práce jako BMS, ale navíc mají možnost automatiky, na kterou si člověk zvykne hodně rychle a pak mu chybí.

Praktica BCS electronic Praktiky řady B tvořily ve své době ucelený a dobře vybavený systém, který i dnes může dobře sloužit. Z celé řady mám nejraději model BC1, který nabízí téměř vše a jeho jediným nedostatkem je snad absence TTL měření blesku (to má až BX20). Na BX20 mi však vadí dvě věci – poněkud plastový dojem (i když všechny důležité součásti jsou opět z kovu) a zejména spoušť umístěná uprostřed ovladače časů, na což si nemohu zvyknout. Praktiky řady B sbírám a fotografuji s nimi jen pro radost – monofokální objektivy Prakticar a hlavně Carl Zeiss Jena jsou skutečně velmi kvalitní a s každým modelem řady B jsou schopny vytvořit technicky vynikající fotografie. Kdykoli potřebuji pracovat rychle, volím AF zrcadlovky Nikon – digitální i filmové. Praktica je ale něco jiného, takový návrat ke kořenům. A ten nemůže nikdy škodit.

Ilustrační snímky byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D50 s objektivem Sigma AF 50mm f/2.8 EX Macro. Byl použit kruhový makroblesk Sigma EM-140 DG iTTL, dvě halogenové lampy a odrazná plocha Lastolite.

Milan Sýkora
http://www.milansykora.net
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
 BMS
insania19.2.2007, 13:36odpověď
C.K.19.2.2007, 14:34odpověď
Milan Sýkora19.2.2007, 17:04odpověď
fobust19.2.2007, 17:07odpověď
Milan Sýkora19.2.2007, 17:23odpověď
C.K.20.2.2007, 17:28odpověď
Milan Sýkora20.2.2007, 21:29odpověď
Doffi1.5.2012, 13:46odpověď
fobust19.2.2007, 17:05odpověď
MarekB21.2.2007, 21:02odpověď
Milan Sýkora22.2.2007, 08:14odpověď
Milan Sýkora23.2.2007, 22:57odpověď
Fabius26.2.2007, 13:04odpověď
Fabius26.2.2007, 13:06odpověď
Milan Sýkora26.2.2007, 16:34odpověď
petr2226.2.2007, 15:37odpověď
Milan Sýkora26.2.2007, 16:30odpověď
petr2226.2.2007, 16:47odpověď
Soks27.2.2010, 22:40odpověď
dr. Balu2.3.2007, 13:06odpověď
Milan Sýkora2.3.2007, 13:22odpověď
Milan Sýkora2.3.2007, 14:22odpověď
dr. Balu2.3.2007, 15:17odpověď
Milan Sýkora2.3.2007, 16:39odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace