Revue 400SE

Rád bych navázal na předchozí recenze krásných starých a stále dobře sloužících strojů Yashica Electra 35 a Canon Canonet QL17 GIII a představil vám jeden méně známý model. Revue 400SE je ukázkou toho, co si pod pojmem kompaktní fotoaparát představovali výrobci a zákazníci v 70. letech minulého století.

Revue 400SE
Jedná se o celokovový přístroj na kinofilm vybavený kvalitním objektivem téměř ideálně „základní“ ohniskové délky, zaostřovaným pomocí spřaženého dálkoměru a automatickým nastavením expozice s prioritou času.

Tělo a závěrka

Tělo aparátu je tvořeno kostrou z robustního odlitku a povrchovými díly z černě lakovaného plechu. Až na koncovku páčky pro posuv filmu a rámeček okolo čočky hledáčku nenaleznete na přístroji plastové součástky. 1/4″ závit pro šroub stativu je uprostřed spodní stěny, přístroj má patku pro blesk se středovým kontaktem i konektor pro připojení blesku kablíkem. Rozměry jsou 114 x 77 x 60 mm a váha 465 g.

Mechanická centrální závěrka Copal je vestavěna mezi čočkami objektivu. Časy lze nastavit v rozsahu 1/8s až 1/500s a B. Chod závěrky je tichý a bez otřesů, s trochou cviku lze udržet i čas 1/15s. Mechanická samospoušť má zpoždění asi 10s. Při použití času B a samospouště dojde k otevření závěrky asi na 1s.

Objektiv a hledáček

Revue 400SE
Objektiv Revuenon 40mm f/1,7 je složen z šesti čoček ve čtyřech skupinách. Čočky objektivu mají MC vrstvy. Zaostření je možné v rozsahu od 0,9m do nekonečna. Pětilamelová elektronicky řízená clona je vestavěna mezi čočkami a pracuje plynule v rozsahu f/1,7 až f/16. Závit pro filtry má průměr 49 mm. Objektiv je překvapivě kvalitní a není třeba se obávat výsledku ani při větším odclonění.

Průhledový hledáček je kombinovaný s dálkoměrem o základně pouhých 27 mm. Okénko pro zaostření má světle zlatou barvu a tvar obdélníku. Okraje snímku jsou vyznačeny žlutě svítícím rámečkem se značkou pro korekci paralaxy při zaostření na blízko. Hledáček nemá automatickou korekci paralaxy. V pravé části hledáčku mimo obrazové pole je svisle umístěná stupnice automaticky nastavené clony.

Napájení

Napájení zajišťuje jeden rtuťový článek PX675 se jmenovitým napětím 1,35V. Vzhledem k tomu, že rtuťové články se z důvodu rizika pro životní prostředí již téměř nevyrábějí, lze jej bez znatelného vlivu nahradit článkem alkalickým s vhodnými rozměry. Zinko-oxidové články do naslouchadel mají sice vhodné rozměry i napětí 1,4V, ale jejich použití ve fotoaparátu není příliš účelné vzhledem k životnosti, která bývá jen několik týdnů. Fotoaparát nemá vypínač a měření světla funguje nepřetržitě! Proto (mimo jiné) je důležité nasadit v době, kdy přístroj není používán, na objektiv tmavou krytku. Odpor fotocitlivého prvku se zvětší na maximum a odběr z baterie je pak nepatrný.

Posuv filmu a spoušť

Revue 400SE
Film je posouván klasickou páčkou na horní straně přístroje. Páčka má mrtvý chod prvních asi 30°, což umožňuje ji ponechat v pohotovostní poloze pro rychlé přetáčení na následující snímek. Zpětné převinutí filmu se děje obvyklou skládací kličkou na levé horní straně přístroje po odjištění tlačítkem vespod. Povytažením kličky se otevírá zadní stěna přístroje a uvolňuje kazeta s filmem. Počitadlo snímků je v blízkosti páčky pro posuv filmu a automaticky se nuluje po otevření zadní stěny.

Spoušť je na obvyklém místě vpravo na horní straně přístroje. Do otvoru ve spoušti lze našroubovat bowden dálkové spouště. Mechanická samospoušť s dobou běhu asi 10s se natahuje páčkou na přední stěně přístroje, vpravo od objektivu. Částečné zmáčknutí spouště funguje jako „memory lock” – naměřená hodnota osvitu se již nemění a segmenty clony se přesunou do pracovní polohy.

Měření a nastavení expozice

Fotografováno s přístrojem...
Přístroj je vybaven CdS prvkem pro snímání množství dopadajícího světla. Vstupní otvor čidla je umístěn nahoře mezi čočkou objektivu a závitem pro filtr, takže vliv případně nasazeného filtru je již uvažován při měření. Nevypínatelné automatické nastavení expozice pracuje s prioritou času, to znamená že čas nastavený na závěrce je respektován a k němu je přiřazena odpovídající hodnota clony. Tu také indikuje ukazatel na stupnici viditelné svisle při pravém okraji hledáčku. V horní a spodní části stupnice jsou červená pole ukazující pře- a podexpozici. Přístroj neumožňuje plně manuální nastavení. Citlivost filmu se dá nastavit v rozmezí 25 – 800 ASA, přístroj nesnímá DX kód. Elektronika je velmi jednoduchá, v podstatě pouze světlocitlivý prvek zapojený v odporovém můstku, jehož rozvážení je indikováno galvanometrem a přenášeno na indikátor a clonu. Nastavení citlivosti filmu i času závěrky se přenáší na čidlo měřící dopadající světlo čistě mechanicky, zařazováním clony před světlocitlivý prvek. Navzdory jednoduchosti je měření dostatečně přesné, podle testů provedených na větším počtu kusů a zveřejněných na internetu zpravidla nemá větší odchylku než 1 EV.

Flashmatic

Fotografováno s přístrojem...
V době, kdy se přístroje tohoto typu prodávaly, byly nejběžnější blesky bez regulace síly záblesku. Proto výrobci „automatů“ usnadňovali uživatelům život funkcí nazývanou Flashmatic nebo Autoflash. Ve skutečnosti je to prosté mechanické spřažení zaostření a clony tak, aby součin zaostřené vzdálenosti a clony byl konstantní a odpovídal směrnému číslu, které je dáno výkonem blesku a citlivostí filmu. Touto pomůckou je vybaven také Revue 400SE, kdy kroužkem objektivu nejbližším k tělu je možno vypnout režim AUTO a nastavit místo toho příslušnou hodnotu směrného čísla (německy Leitzahl, zkratka LZ). Potud funkce obvyklé. Ovšem Revue 400SE má něco navíc. Na rozdíl od jiných přístrojů zůstává měření světla stále v činnosti a koriguje nastavení clony tak, aby bylo vzato v úvahu existující osvětlení. Funkce je v této třídě přístrojů přinejmenším neobvyklá. Ve spojení se skutečností, že blesk je synchronizován na všech časech závěrky, otevírá se prostor ke tvůrčí práci s poměrem světla okolního a bleskového.

Značka Revue a dvojníci

Fotografováno s přístrojem...
Pod značkou Revue jsou a zejména byly prodávány nejrůznější produkty v německém zásilkovém obchodním domě Foto-Quelle. V chaosu nic neříkajících číselných označení naleznete fotoaparáty a příslušenství pocházející od rozmanitých výrobců a velmi kolísavé úrovně. Od kvalitních japonských kamer, přes slušné generické objektivy prodávané jinak pod značkami Exakta, Cosina, Vivitar a podobné, až po sovětské Zenity nebo FEDy.

Model Revue 400SE byl vrcholem řady, která obsahovala ještě:

  • Revue 400L – objektiv 38mm f/2,8, zaostřování odhadem vzdálenosti podle symbolů, automatické spřažené nastavení clony i času
  • Revue 400S – jako 400L, navíc zaostřování dálkoměrem a Flashmatic

To nejlepší nakonec. Revue 400SE je prakticky identický s aparátem Vivitar 35ES a konstrukčně i funkčně velmi podobný několika dalším, mnohem známějším a dráže prodávaným – Minolta HiMatic 7sII nebo Konica Auto S3. Pod nenápadnou značkou Revuenon se skrývá kvalitní šestičočkový objektiv, snad Rokkor nebo Hexanon, který v dalších modifikacích sloužil i v zrcadlovkách Konica Autoreflex. O skutečném původu objektivu koluje internetem ještě více spekulací než o samotném přístroji a některé indicie se zdají vést až ke společnému vývoji Leicy a Minolty.

Závěr

Revue 400SE neoslňuje extravagantním vzhledem ani astronomickou cenou. Je to tichý a spolehlivý pracant, dost odolný a levný na to, abyste jej nosili kamkoliv s sebou. Díky světelnému objektivu, tichému chodu závěrky a dálkoměrnému ostření je vhodný i pro fotografování za špatných světelných podmínek při společenských událostech, kde se překvapivě často obejdete bez rušivého blesku a hlasitých projevů zrcadlovky s motorovým posuvem.

U nás málo známý fotoaparát je poměrně běžný v německy mluvících zemích západní Evropy a lze jej tam často vidět v bazarech nebo na německém e-bay. Cena se pohybuje okolo 20-30 €, což je několikanásobně méně než u výše zmíněných značkových inkarnací.

Snímky fotoaparátu jsou převzaty ze stránek Erika Fisse s jeho laskavým svolením.
Snímky pořízené tímto aparátem pocházejí ode mne. Černobílá fotografie je pořízena za nepříznivých světelných podmínek na film Fomapan 400, na plně otevřený objektiv a čas 1/30 s. Barevné fotografie byly pořízeny za dobrých světelných podmínek na film Agfa Vista 200 a Konica VX 200.

6 komentářů u „Revue 400SE“

  1. omluva

    Mockrát děkuji za emaily od vás obou (Roman Dubravský, Pavel Pola)
    za to známkování se moc omlouvám, bral jsem to jako bodový systém i když teď vidím, že to pod tím bylo tučně napsáno.

    ještě jednou se omlouvám a nejraději bych udělal “výmaz” té 5ky a nahradil ji jak jinak jedničkou :o))

    budu si muset dávát velkého majzla, na to, co na internetu hodnotím a hlavně jak to hodnotím :o))

    díky moc za informace.

    Jarek Drlík

    Odpovědět
  2. dotaz ohledne tohoto fotoaparatu

    Dobry den, nezlobte se, pokud muj dotaz patri do sekce “dotazy”, ale radsi pisu sem, aby mi odpovedel autor tohoto clanku. Dekuju

    Premyslim o koupi Revue 400se. Hodne mi pomohl Vas clanek a dekuji za nej. Mam jen trochu obavy ohledne napajeni tedy baterii. Pise se zde, ze fotoaparat se neda vypnout, tudiz z baterek nonstop saje krev. Mam v planu fotoaparat pouzivat velmi velmi casto, a tak moznost po kazdem foceni baterky vyndat se mi zda vylucujici. Muzu se tedy zeptat, jakou mate zkusenost vy? Jak dlouho Vam baterie vydrzi? Co je to za baterie a asi pro me jako pro studenta taky dulezite; kolik stoji?? Nerada bych kazdy tyden vyhazovala penize za drahe baterie.
    Mohu se take zeptat, jakou alternativu byste mi doporucoval misto tohoto fotoaparatu? Studovala jsem stredni foto skolu, takze mam s merenim casu apod. zkusenosti, ale na reportazni foceni potrebuji fotacek, ktery je i tak nejak s volbou automatic (bez toho, abych musela neustale pouzivat expozimetr)

    Dekuji moc a nezlobte se. Velmi mi to pomuze.

    S pozdravem Breberka Hanka 🙂

    Odpovědět
    • dotaz ohledne tohoto fotoaparatu

      Dobrý den Breberko Hanko,
      Baterie nepředstavují podstatný problém. Pokud budeš fotit opravdu často, pořiď články zinko-vzduchové tzv. „do naslouchadel“. Jejich životnost bude jen několik týdnů, ale jsou levné a jejich napětí je stabilní a přesně odpovídá původním rtuťovým článkům. V případě použití zinko-vzduchových článků je vhodné udělat otvor do víčka, článek potřebuje ke své funkci přístup vzduchu. Pokud budeš fotit trochu méně, kup článek alkalický. Vydrží déle, ale jeho napětí není tak stabilní. Nicméně odchylka tím vzniklá není podstatná, jiné vlivy mohou přesnost měření ovlivnit více. Aparát sice nemá vypínač, ale odběr z baterie je velmi malý a při nasazení krytky bezvýznamný.
      Revue 400SE je na street foto docela dobrá volba. Tedy v případě, že rozpočet je omezený. Není-li omezený, Leica bude lepší 🙂 Jeho rodní bratři, tedy Minolta Himatic 7sII, Vivitar 35 ES a Konica Auto S3, mají navíc možnost manuálního nastavení, ale jsou sběratelsky hodnotnější a tím značně dražší. Kdybych měl nabídnout něco srovnatelného, vybral bych Yashica Electro 35 CC. Bude o něco dražší, ale používá běžně dostupné baterie a je o něco skladnější, objektiv je plošší. Jiné srovnatelné aparáty budou ještě dražší, např. Canon Canonet GIII QL, Olympus 35 RD nebo SP, Minolta Himatic E…
      Pokud by ti nevadily větší rozměry, máš velký výběr. Yashica Lynx, Yashica Electro 36 GT, GS, GL, Minolta Himatic 7s, 9, 11, Konica Auto S2 atd.
      Pokud bys nepotřebovala nutně tak světelný objektiv, máš obrovský výběr klasických dálkoměrných kompaktů, jmenoval bych třeba populární Minoltu Himatic F nebo Canon Canonet 28. Nebrat Yashica Electro 35 FC!
      Já bych ti ale na street foto nejvíce doporučil nějaký lepší kompakt automat, jako Olympus mju, Pentax UC-1, Yashica T4, Konica Big Mini, Ricoh R1… Je to malé a velmi pohotové.
      Přeji hezký den. Roman

      Odpovědět
  3. průměr závitu

    Dobrý den,
    můžete mi prosím poradit, jaký je průměr závitu u objektivu aparátu Konica Auto S2?

    Odpovědět

Napsat komentář