Souhrn osobních dojmů z přechodu na digitální zrcadlovku Canon EOS 10D.
V tomto článku bych chtěl vypsat některé postřehy, ke kterým
jsem došel po realizaci svého rozhodnutí rázně obměnit své fotografické vybavení
a zejména přejít na plně digitální režim. Předem všechny varuji. Jsem si jistý,
že leckteré názory a body se mnoha konzervativnějším fotografům líbit nebudou. Na
svou omluvu mohu uvést pouze to, že se jedná se výhradně o mé vlastní zkušenosti,
získané za vlastní peníze…
Úvodní situace
Jelikož už dnes nejsem mezi “lidem internetovým
fotografickým” tak profláklý jako před pár lety, tak musím začít několika řádky
o sobě, svém stávajícím vybavení a fotografickém zaměření.
Focení se věnuji s určitými
přestávkami už dobrých 20 let. Užíval jsem více fotopřístrojů, pro tento článek
je ale podstatné jen to, že zhruba posledních šest let jsem užíval převážně
Pentax MZ-5 s několika objektivy. Fotím převážně krajinu a přírodní motivy,
poměrně dost času věnuji makrofotografii. Mám za sebou víceméně klasickou
fotovýchovu včetně dnes již nespočitatelného počtu hodin v temné komoře při
zpracování černobílé i barevné fotografie. Co je ale pro názory v tomto článku
důležité, je to, že jsem mezi českými fotoamatéry jedním z prvních, kdo si pořídil
kvalitní skener na film a přešel na režim focení, který na Paladixu krásně
popsal J. Hlinák ve svém seriálu jako “kinofilmově-digitální cestu”. Má výstava “Malý svět” ve
Fotokuloáru byla pak v ČR možná prvním experimentem, kdy si někdo z amatérů
dovolil jít s kůží na trh a vystavit snímky focené sice na kinofilm, ale
následně skenované a vytištěné barevnou inkoustovou tiskárnou.
Pro úplnost ještě
dodávám, že se živím implementací produktů pro správu velkých sítí, takže s
výpočetní technikou problém opravdu nemám.
Bod zlomu
Dlouho jsem si poklidně fotil výše popsaným způsobem – kinofilm – skener – občas
tisk – a neměl jsem problém. Nástup digitálních fotoaparátů mě sice neminul
(nejprve jsem pro ryze informační weby užíval fotočást digitální kamery Sony a
před více než rokem jsem koupil docela dobrý 3 MPix fotopřístroj HP715), nicméně
nic z toho nemělo charakter souvislé tvorby a šlo spíš jen o fotky na web,
rodinné snímky, atd. Trh náročnějších přístrojů jsem sice sledoval, ale nešlo o
moc velkou prioritu.
Situace se ale začala lámat na přelomu let 2002-2003. Začal
jsem trochu víc fotit pohybové snímky, na což přeci jen mé stávající vybavení
nebylo optimální. Takže jsem přemýšlel o upgradu. V podobné době se začaly
objevovat pravé digitální zrcadlovky za ceny, které se stále více blížily tomu,
co jsem byl ochoten alespoň teoreticky zvažovat.
Další kamínek do mozaiky úvah o
plné digitalizaci bylo to, že v bezprostředním okolí svého současného
bydliště ani pracoviště nemám žádný vyloženě vyhovující minilab. Nechat
si vyvolat film znamená delší výlet a vzhledem k mé stále vyšší pracovní
vytíženosti se mi stále častěji stávalo, že mi film doma ležel třeba víc než
týden, než jsem ho mohl dát vyvolat. To se mi přirozeně moc nelíbilo.
Naopak se
mi vyloženě líbil EOS 10D, který začal být reálně dostupný. Proti inovovaným
modelům Pentaxu jsem měl jisté výhrady a tudíž mi začala vrtat hlavou možná
změna značky (nevylučoval jsem to ani v případě setrvání u klasického filmu). A
řekněme si otevřeně (ač to v Čechách není oblíbené téma), že jsem si podobný
upgrade mohl dovolit i po finanční stránce. Takže červíček v hlavě vrtal stále
více…
Ovšem běžně se stává, že dlouhé úvahy nevedou nikam a pak rozhodne zdánlivá
malichernost. A u mě takové nakopnutí opravdu přišlo po služební cestě na
kongres do Las Vegas, kdy jsem filmy hlídal jak to šlo, ale jeden byl
přesto mírně poškozen letištním rentgenem. Prkotina, odnesla to jen čtyři
políčka a z nich jen jednoho byla opravdu škoda, ale byla to učebnicová ukázka
nepatrného kamínku, který spustí lavinu. Takže zakrátko byl doma nový přírůstek –
EOS 10D s objektivem Tokina 28-70/2,8 a krátce poté i bazarová Tokina
80-200/2,8 a makroobjektiv Tamron 90/2,8 (makro 1:1).
První dojmy
Nechci psát recenzi 10D, na to možná dojde později. Nicméně pár poznámek k
vlastnímu přístroji neuškodí.
Stručně řečeno, EOS 10D je hodně pěkný foťák. Na
první pohled máte pocit, že držíte v ruce pořádný kus materiálu. Příjemně
pogumovaný grip mi okamžitě padl do ruky, krása… Velmi se mi líbilo i
ovládání, prakticky již po prvním dni focení mi plně přešlo do krve a
automatizovalo se. Opakuji, že jsem dosud měl Pentax MZ-5, který je jiný úplně
ve všem, ale vůbec to nevadilo. Zvykl jsem si prakticky okamžitě. Dobře pracuje
i automatické ostření, často diskutované problémy AF u 10D mě zatím minuly. Ve
srovnání s digitálními přístroji, které mi dosud prošly rukou, je pak
nejdrtivějším rozdílem rychlost a okamžitá odezva spouště.
Určitou nepříjemností je přirozeně to, že 10D ještě nemá
snímač velikosti kinofilmového políčka, a proto je obraz proti kinofilmu poněkud oříznut. Zorné
pole odpovídá objektivu s 1,6x větší ohniskovou vzdáleností. Vyhýbám se záměrně
pojmu prodlužovací faktor, neboť nejde o žádné prodloužení, ale spíš o
“ořezávací faktor”. Nadšen z toho nejsem, ale naštěstí jsem si nikdy nepotrpěl
na ultraširokoúhlé objektivy a v rozsahu, který mě zajímá, se to dá řešit. Navíc
má tato vlastnost jednu nečekanou výhodu: Levnější objektivy mají nejvíc
optických vad na okrajích a ty jaksi nejsou v tomto případě potřeba. Nechci
nikomu radit, aby šetřil na optice – ostatně sám zatím nic vyloženě pochybného také
nemám. Ale třeba u makrosnímků se zklenutí obrazového pole bude vždy projevovat
i u poměrně kvalitní optiky a faktem je, že oříznutí okrajů situaci pomůže…
Kvalita obrazu
Obligátní ukázka každého, kdo u mě 10D uviděl, je “kolik to má megapixelů”?
Odpověď je 6,3, ale tato otázka mi strašně leze na nervy. Ono totiž nezáleží jen
na megapixelech, ale hlavně na celkovém dojmu z obrazu. Měl jsem možnost fotky z
10D porovnávat s velmi dobrým přístrojem Canon G5, který má 5 MPix, tedy na
pohled jen o trochu méně. Ale praktický rozdíl je poměrně velký. Při základní
citlivosti ISO 100 jsou fotky z G5 velmi dobré, ale tak nějak “méně průzračné”.
Podle mě to není kvalitou čipu, ale tím, že objektiv G5 (ač ve své třídě určitě
nadprůměr) nemá dostatečné rozlišení, aby byl maličký snímač plně využit.
“Nasytit” senzor 10D s 8x větší plochou při podobném rozlišení je naproti tomu
zcela reálné. Situace se ale dramaticky změní v případě, že při horších
světelných podmínkách potřebujeme vyšší citlivost. Při ISO 400 už je snímek z G5
plný šumu, u 10D je kvalita jen nepatrně horší, než při ISO 100. Ovšem EOS tady
nekončí, lze jít až na ISO 1600 či dokonce 3200 a minimálně při ISO 1600 jsou
snímky pořád ještě celkem kvalitní. ISO 3200 už je horší, ale v extrémních
podmínkách se dá použít také.
Velmi složitá otázka je, jaká je kvalita ve srovnání s kinofilmem. Podle mého
názoru na fotografii do formátu zhruba A4 výsledky z EOS 10D překonají prakticky
jakýkoli kinofilm. Obraz nemá žádné zrno, je prakticky bez šumu, s podáním barev
také již nejsou potíže. Tak, tohle je první tvrzení, kolem kterého bude pokřik.
Ale je to prostě tak, zkuste si to…
Záludnější otázkou je ovšem to, jak to bude s větší fotografií, například A3.
Tady již samozřejmě na výstupu z EOSu jaksi nebude dost pixelů a bude se muset
interpolovat. Zastánce kinofilmu pak s pocitem nově získané půdy pod nohama
prohlásí (a mluví pravdu), že kinofilm může hravě skenovat třeba při 4000 dpi a
tím získat nějakých 22 megapixelů. Háček je ale v tom, že prakticky žádný film
tolik informací neobsahuje. Další pokřik… Ale věřte mi, skenoval jsem tisíce
políček a již při 2700 dpi (cca 10 MPix) prakticky u každého filmu vidíte výrazné
zrno. Dalším zvýšením rozlišení již jen zlepšujete podání zrna, ale nepřidáváte
další informace. Podle toho co jsem zatím viděl, si dovolím říci, že špičkové
perfektně naexponované inverze jako třeba Provia 100 mají limit tak kolem těch
2700 dpi, ovšem třeba běžné snímky na Superii 400 začínají zrnit již mnohem
dříve. To samozřejmě neznamená, že je kvalitnější sken zbytečný, analogové
zrno naskenované s dokonalou ostrostí může na výsledné fotce působit dobře a
zvětšenina A3 se zrnem z filmu může často opravdu působit lépe, než
interpolovaná zvětšenina z digitálu. To nikdo soudný nepopře. Ovšem zrovna tak
by se nemělo přehlížet, že reálných dat ani na té dokonalé analogové zvětšenině
o moc víc není. A znovu opakuji, bavíme se o perfektně naexponovaném snímku
na ultrajemnozrném filmu. Tam skutečně při srovnání velkých zvětšenin
má přístroj třídy 10D zatím pozici těžkou. Proti běžnému negativu 200-400 ASA ale
obstojí s přehledem.
Dost kontraverzí, můj závěr je zkrátka takový, že mi kvalita 10D vyhovuje.
Jelikož většinu fotografií dělám (a dělal jsem to tak i z kinofilmu) do formátu
20×30 (resp. A4) a spíše výjimečně jdu na 30x40cm (cca A3), tak mohu říci, že v
tomto rozmezí jsou výsledky kinofilmu zhruba rovnocenné. Mimochodem upozorňuji,
že při vyšších citlivostech jako ISO 400, 800 či 1600 je podle mého
subjektivního dojmu srovnání s kinofilmem stejné citlivosti pro 10D ještě
příznivější.
Svoboda ve focení
Co mě na přechodu na digitál nejvíc nadchlo (a poctivě doznávám, že jsem to v
takovém rozsahu rozhodně nečekal) je to, že vlastní focení je zadarmo a nemusíme
se starat o cenu filmu. Nikdy jsem nebyl typ “kropiče” a snažil jsem se před
snímkem přemýšlet, taky proto jsem nějak s významem tohoto bodu předem moc
nepočítal. Ale pak jsem za prvních 14 dní nafotil 870 snímků, tedy dobrých 25
filmů. Začal jsem plýtvat? Ani ne, spíše jsem si začal hrát.
Mnoho snímků
krajiny jsem s 10D dělal zcela s rozmyslem s více expozicemi a pak zkoumal, co
působí nejlépe. To bych možná – byť v menší míře – udělal i na film. Ovšem na film
bych si nedovolil to, co jsem provedl při focení šídla makroobjektivem, kdy jsem
prostě na jedno šídlo spotřeboval 80 snímků. Makro a speciálně vodní hmyz byla
tak trochu má specialita a pěkných fotek jsem udělal hodně, takže mě těžko někdo
může obvinit z toho, že nemám o tomto typu focení ponětí a jen to doháním počtem
pokusů. Ale fotit hmyz ve volné přírodě bez podchlazení atd. není snadné a
prostě se musí využít příležitost. A s digitálem člověk může bez rozpaků
zariskovat, nic ho to nestojí a může získat velmi zajímavé snímky.
Faktem je, že
když budu počítat film a vyvolání pouze za 150 korun, tak by mě stejné množství
snímků jako jsem udělal za prvních 14 dní s EOSem stálo 3750 korun plus několik
hodin u skeneru.
Hodnoťte to jak chcete, ale mě tahle volnost v experimentování nadchla.
Šíleně drahé?
Oblíbenou reakcí v diskusních fórech na téma D-SLR je něco na
způsob “hezké, ale nesmyslně drahé”. Také jsem si to myslel. Jenže po bližším
prozkoumání a úvaze o tom již nejsem tak přesvědčen.
Především se nehodlám vůbec
bavit o srovnáních typu “Můj bazarový xxx za 3000 Kč umí totéž”. Ona to sice může
být do jisté míry pravda, ale aby mělo porovnání cenu, tak musíme porovnávat
porovnatelné, tedy 10D například proti EOSu 30 či 33. Na první pohled je i v
tomto srovnání 10D minimálně o 40 tisíc dražší a tím vše hasne. Jenže v praxi má
mnoho (a možná většina) náročných amatérů analogová těla dvě, aby mohli mít v
každém jiný film (také jsem to tak dělal). To u digitálu odpadá. Zmenšení
rozdílu o 15 tisíc… A pokud budu chtít mít i z analogu digitální výstupy, tak
musím pořídit kvalitní skener – minimálně 10 tisíc, ale spíš až přes 25 tisíc. Rozdíl
dále mizí… A taky něco stojí filmy – nechme stranou extrémy, ale tak 50 filmů
za rok není u náročného amatéra až tak mimořádných. To je (bez fotek) minimálně
cca 7500, ale pokud je třeba například citlivá inverze, tak klidně i více než
dvojnásobek. Zbylo z toho cenového rozdílu ještě vůbec něco?
Je jasné, že tento výpočet lze zpochybnit a v mnohém právem. Například
jako druhé tělo k zmíněnému EOS 33 si leckdo obstaral nějaký levnější model, ne
každý chce filmový skener (pak ovšem zas výrazně narostou náklady za minilaby).
Nesmírně důležité pro mnoho méně majetných amatérů je i rozložení investic,
přístroj typu EOSu 10D je prostě velká jednorázová rána, zatímco kinofilmové
věci lze kupovat postupně (ale i tady máme např. splátkový prodej). Nicméně i tak si myslím, že pro osobu, která buď
ještě dobré analogové SLR vybavení nemá anebo ho má natolik staré, že přemýšlí o
obsáhlejším upgradu, je již dnes digitální SLR alternativou zajímavou i cenově.
Rozhodnutí o jejím pořízení jako doplňku pro někoho, kdo již vybaven je (zejména
má-li i filmový skener), však bude asi o dost těžší…
Sbohem, filmy?
Těžká otázka… Ke klasickým filmům mám dlouhý vztah a v podstatě se mi jich
vzdát nechce. Jenže oprostím-li se od sentimentu, tak musím přiznat, že důvody k
dalšímu focení na klasické filmy hledám jen těžko.
Kvalita fotek z 10D je velmi dobrá a je defakto jisté, že nejdéle za dva roky ho
bude možné za rozumnou cenu nahradit nějakým modelem s fullframe snímačem s
rozlišením přes 10 megapixelů a pak už vůbec nebude co řešit. Vzhledem k mé
profesi jsem na digitální data zvyklý a dobře zařízený, takže i tohle mi
vyhovuje. Vypadá to, že asi film opravdu lze opustit. Takže asi ano: Bylo to
krásných 20 let hrátek s 35 mm (i větším) materiálem, ale pro mne už je to asi
minulost. Je mi z toho ale opravdu trochu smutno. Možná si přeci jen nechám
aspoň Flexaretu na 6×6 a občas si nostalgicky pohraju pri klidnem foceni BW
krajiny. Kinofilmu ale asi sbohem řeknu…
Smutný konec…
Pěkný článek. Má sice trochu smutný konec, ale s jeho závěry plně souhlasím. Technologie musí jít kupředu, nelze se zdržovat nostalgií.
Jinak bychom software ještě dneska mohli prodávat v bednách s děrnými štítky (i když na druhou stranu by výrobci alespoň trochu přemýšleli jak optimalizovat kód …, ale to už je trochu od tématu).
Na konec jedna otázka: Na kolik Vás vyšla ona bazarová Tokina?
RE: Smutný konec…
Technologie nekam jde,akorat si nejsem jistej,jestli je to zrovna vzdycky do predu a nebo nekam sejdrem do neznama.Prikladu je mnoho a uvedu tady jeden,hodne jednoduchy a vsem dobre znamy – holeni.Oholit se muze pomerne dobre a rychle s elektrickym Brownem ci Philipsem vetsina z nas chlapu [mozna i nektere zeny],ale pouzit klasickou stetku s mydlem a ziletkou ci britvou uz zvladnou dobre a bezpecne jen ti zkusenejsi z nas.Britva ani ziletka tento svet neopusti dokavad homo sapiensum budou fousy rust.Zrovna tak nevymizi filmova fotografie.V zapadnim svete dosahne prodej filmoveho materialu jisteho kritickeho minima,ale opetne zaznamena rustovou krivku zesileneho prodeje.A neopomenme ani na rozvojovy svet,ktery cita vetsinu obyvatel sveta,tam se rozhodne film bude dobre “zivit” jeste hodne dlouho.Kolik asi utece vody,nez prumerne placeny pristavni delnik z Indonezie ci Vietnamu si bude moct poridit pocitac,aby si na nem prohlizel digi fotky.Miliony Indu,Cinanu a jinych pocetnych narodu budou vypalovat celuloid v daleke budoucnosti – pokavad nedojde tedy k armagedonu. Vlastnim digitalni aparat a stale jeste mne vychazi filmova fotografie levneji nez nakladne tisknuti digitalu.To ale mluvim za sebe,mozna do ty svy tiskarny lejete petrolej,ale mne stoji barvy 80$,parkrat ta skatule plastikova zavrci,vyprskne to nekolik malo serii fotek a je po barvach.Stara spolehliva firma Kodak mne kvalitne zhotovy 24 obrazku za 5$ a extra serii platim jen o 1 $ vic.
smutný konec…
Smutný konec? A proč? Proč mluvíte o cenových nákladech na zhtovení snímku jen ve spojitosti s inkoustovým tiskem a záměrně tak ignorujete nespornou výhodu osvitu na minilabech? Spíše z vás mluví neznalost či ignorance. Jestliže tuto oblast hodláte do budoucna vážněji sledovat, neměla by vám uniknout nesporná fakta, pokud se ovšem nehodláte nadále držet svých demagogických argumentů s přístavními dělníky a pod. Nemyslím si, že své myšlenky nemyslíte upřímně. To nikoliv. Vy pevně věříte, že digitály nemají budoucnost a že ti z nás, kteří místo”poctivého holení břitvou” používají drahé a neúčinné holící strojky jen proto, aby záhy zjistili svůj omyl a potichu se tak vrátili do “analogové náruče” právě těch výrobců, kteří na rozddíl od vás už dávno pochopili, že jejich zlatý věk už dávno odezněl a že teď již budou jen paběrkovat právě v zemích třetího světa. Možná se budete muset proto odstěhovat kamsi do Indonésie,či do Burkiny Faso, což vám upřímně nezávidím. Možná ani tam nevydržíte dlouho v klidu a nástup nových technologií vás přeci jen zastihne. Ale vážně: Já si myslím, že prostě nemáte dost odvahy podívat se pravdě do očí a učinit co možná objektivní závěr pro sebe k tomuto tématu. Fotografií se zabývám již 35 let, z toho dlouhou dobu profesionálně. Také jsem dlouho “odolával” a bránil se holícím strojkům. Teď už je to vyřešeno,protože praktické výsledeky jsou tím nejlepším argumentem vůbec. Mám-li závěrem zrovna jako vy použít nějaký příměr, snad jen tolik: Focení na film je pro mne pohledem na sice krásné, ale staré zvíře, které se zmítá v poslední smrtelné křeči a vy se ho pokoušíte nostalgicky postavit na nohy. Je mě líto, ale tohle je pro mne právě onen (a teď si vypůjčím s dovolením vaše slova” TEN PRAVÝ SMUTNÝ KONEC.
YEP Film is death, long life to digital
Uz jsem to tu rekl, asi pred rokem ze film pro me umrel , ale tenkrat an to lidi proste nebyli pripraveni. Dneska uz veysine lidi vzala do ruky, alespon nejak kompakt a hned to vidi jinak. Ja nejvic souhlasim s tou stranlou svobody a financi – film je drahej !!!!! ( a ne tak cistej ) Taky to tu uz bylo. Jsem rad, ze to uz dochazi i nekterym lidem u nas. Dik za clanek.
RE: YEP Film is death, long life to digital
Ono na to nejsou lide uplne pripraveni ani dnes, s timhle clankem byla v redakci docela zabava :-)))
Ale je to zkratka a dobre tak… Navic je dost mozne, ze za dalsi rok zacne byt pro bezne amatery cenove dostupny i 11mpix CMOS snimac nyni uzivany v EOS1DS a pak uz zacne mit problem i opodstatneni stredniho formatu. Pro neverici – prectete si treba na Luminous Landscape obsahle zkusenosti s Contaxem 645 s digitalni stenou Kodak a pak si zjistete, jak ma velky snimac a jake rozliseni… Ostatne srovnani s Canonem 1DS se tam najde taky.
RE: YEP Film is death, long life to digital
víš, někdo na ten film má…
Já mám jak digitální, tak klasickou zrcadlovku, takže myslím, že srovnávat můžu. A rozhodně bych to tak jednoznačně neviděl.
RE: YEP Film is death, long life to digital
Ne, ne, ne a ne.
Film mrtvý není a ještě dlouho nebude. Díky za digitál pro novináře a všude tam, kde mokrý proces jen zdržuje. Je to super, je to rychlé, je to snadné ale…
Uvědomujete si, digitální nadšenci, co je to například barevná hloubka? Digitál má řádově desetkrát menší barevné rozlišení než film.
Víte, že pixel nikdy nebude vypadat jako zrno, protože je zkrátka pokaždé stejný a na stejném místě? Proto je digitální obraz tak sterilní.
Co takhle hloubka ostrosti? Jeden ze základních stavebních kamenů tvůrčí fotografie. Jsou jen jedny zákony optiky a naštěstí nemají s digitálem nic společného. Jistě, jsou už i čipy veliké jako kinofilm a dokonce větší. Ale ty opravdu kvalitní stojí pořád víc, než si jakýkoliv amatér může dovolit. Jeden takový máme ve škole. Digitální stěnu od Polaroidu, která se používá k ateliérovému Sinaru. Stála asi půl milionu. Začněte šetřit…
Říká vám něco charakteristická křivka materiálu? Pružnost filmu je zhruba sedm resp. deset clon. Pominu-li to, že u digitálu je samozřejmě menší, nemohu pominout přechody. Ztráta kresby, at’ už v bílé či černé, je u filmu pozvolná. Digitál má hranici, kde se vytvoří ostrá hranice a “mapa”. Zkuste si někdy s digitálem vyfotit třeba lampu, tak, aby nejsvětlejší část byla bez kresby a uvidíte o čem mluvím.
Viděl jsem fotky z velmi kvalitních digitálů. Poznám je na první pohled. Zkuste vyfotografovat stejný motiv digitálem a na kinofilm s kvalitním objektivem, nebo ještě lépe na středoformát a uvidíte ten rozdíl. A pokud ne, klidně jděte do digitálu, film pro vás nemá opodstatnění.
Michal Šedý
RE: RE: YEP Film is death, long life to digital
Vážený pane Šedý,
i kdyby těch vašich \”ne\” bylo mnohokrát vic, tak s tím bohudík nic nenaděláte.
S vaším prvním odstavcem naprosto souhlasím, až na slůvko ale…
Co je barevná hloubka si my digitální nadšenci naprosto jasně uvědomujeme. Např. EOS 10D ve formátu RAW pracuje s 12 bity na kanál, což je 4096 jasových úrovní od každé barvy. Takže tady jste se netrefil.
Ano, pixel nikdy nebude vypadat jako zrno (i když přidat ho do snímku nečiní nejmenší problém). Digitální obraz není sterilní, on je jen čistější a průzračnější. Hloubka ostrosti u DSLR není nejmenší problém a zákony optiky platí jak pro analogy tak pro digitály. Co dnes stojí půl milionu může zítra stát 10 000. Nevím proč je pro Vás samozřejmé, že digitál má menší dynamický rozsah? Např. opět D10 jej má kolem 9 EV. Ano u světel jsou trošku problémy, ale zase na druhou stranu kouknu na histogram a problém napravím. U stínů naopak většinou žádný problém není digitál je na tom líp (lze srovnat v editoru). Z kvalitních digitálů a analogů se stejně kvalitními objektivy jsou kvalitní fotky. Pokud máte jiný dojem je to jen Vaše věc. Středo a víceformát jsou někde jinde zrovna tak jako datové stěny.
A ještě malá poznámka na závěr. Proč se Vy \”analogoví nadšenci\” tak čertíte? Vždyť Vám to vaše nádobíčko nikdo nebere! A pokud chcete něco kritizovat, tak si sežeňte více informací a pokud možno pravdivých.
Lubomír Němec
RE: RE: RE: YEP Film is death, long life to digital
tjo. My analogovi nadsenci bychom tak radi vyuzivali vyhod toho krasneho noveho digitalniho sveta, ale kdyz on jaksi neni schopen nas doopravdy nadchnout 🙂
Uz nejakou dobu se poohlizim po reseni, ktere by mi umoznilo delat printy asi do A3 v kvalite ne prilis horsi nezli ze stredniho formatu 6×4.5
Vcera mel muj obchodnik ve vyloze Kodak 14dcs, zlevneny z 9990 Fr. na 5990. Coz uz je docela lacinych 14Mpix na fullframe, a tak jsem se dneska k nemu vypravil, ze jej pres vikend trochu provetram a vysledky porovnam s temi, ktere jsem kdysi udelal s Canon 1Ds. No, zrejme neco podobneho napadlo nejen mne, protoze tu kameru asi pul hodiny prede mnou nekdo koupil :-/
Tak jsem se alespon jeste jednou podival na ty fotky, ktere jsem pred casem delal 1Ds… a hned jsem se zase uklidnil a hrozne se mi ulevilo 🙂 Fotil jsem tehdy pevnym ohniskem, Canonem 85mm/1,8. Vetsina fotek byl proste streetlife… pokud s tak objemnou kamerou vubec neco podobneho jde fotit 🙂
Facit 1: ani jedna z tech fotek nebyla ostra. Nektere byly vylozene neostre, nektere byly jakoby ostre, ale bez te rezave ostrosti, na kterou jsem zvykly od Leitze. Mel jsem zapnuty autofokus na ruzne rezimy, ani jeden mne stoprocentne neuspokojil.
Facit 2: fotil jsem na ISO 200, casy byly 1/200 a rychlejsi. Prekvapilo mne, jaky sum ta kamera byla schopna za jasneho dne produkovat. U svetlych mist bylo vse v poradku, ale stacilo treba se podivat do stinu kolem oka u cloveka, ktereho jsem pomerne zblizka fotil, a uz to tam hralo vsema barvama (a navic to bylo neostry :-/) Tolik k te pruzracnosti digitalnich fotek… Canon 1Ds se vsude udava jako meritko kvality, state of the art digitalniho zaznamu…
Facit 3: 50x33cm, to je maximalni velikost, kterou mohu bez interpolace z 1Ds nechat printovat na Lambde. V tom horsim rezimu, o 200dpi. Kdyz chci ten lepsi, tak je vse polovicni. Otevrel jsem si jeste jednou sken z 6×4,5 Astie, ktery jsem nedavno nechaval printovat na 120x80cm. Zadny sum, vse ostre, kde ma byt cerna, je cerna a ne nejaka smes tutti frutti…
Jiste, muzu vzit genuine fractals a zacit to zvetsovat. To ale muzu i s tim skenem…
Facit 4: budu ted testovat ten digitalni fullframe Contax a nekdy snad i ten Kodak. Uvidime. Ten Kodak ma misto 11Mpix te 1Ds celych 14Mpix, v testech delanych casopisem profifoto nepresvedcil ale o nic vic nezli ta 1Ds.
Facit 5: zatim jediny system, ktery mne opravdu presvedcil, byl Leaf Valeo o 22Mpix namontovany na Mamiye 645AFD. (Funguje i na Contaxu 645 a jiste ne hure 🙂 Perfektne ovladatelny, mobilni se zasobnikem na 500 snimku v nejvyssim rozliseni, proofy pres bluetooth na PDA v kvalite, ze ktere jde opravdu poznat co to vlastne fotim a jak… Ano, ten se mi opravdu nechtelo jit vracet. Ale musim opravdu vzit do ruky pul milionu korun, abych dostal digitalni system, ktery se da oznacit za uspokojivy?
Facit 6: v roce 2004 ma prijit na trh asi 12 novych modelu DSLR. My, zaryti analogisti, sedime, cekame a pijeme caj… 😉
RE: RE: RE: RE: YEP Film is death, long life to digital
Ukaz mi ty fotky se sumem, podle me kecas.
yep film is death, long life to digital
Hloubka ostrosti u DSLR není nejmenší problém a zákony optiky platí jak pro analogy tak pro digitály.
no právě – aby jste rozumně oddělil hlavní motiv od pozadí, potřebujete tu hloubku ostrosti zmenšit … pro makrofotografy je to asi výhoda, ovšem těch je přeci jen menšina … a fullframe je cenově pořád ještě nad středním formátem (a kvalitou někde u kinofilmu)
Ano u světel jsou trošku problémy, ale zase na druhou stranu kouknu na histogram a problém napravím
bohužel, to není vždy možné – protože se ukáže, že napravením světel zmizela kresba ve stínech 🙁
Proč se Vy “analogoví nadšenci” tak čertíte? Vždyť Vám to vaše nádobíčko nikdo nebere!
Ono je to trochu jinak – někteří lidé mají stále potřebu dokazovat, jak je digitál “lepší”, při srovnání s filmem, ačkoli jim to digitální nádobíčko nikdo nebere :o)
Například já si myslím, že ze své 30 let staré analogové zrcadlovky dostanu na papír výsledky minimálně srovnatelné s dnešní DSLR-fullframe, a DIA digitál zdaleka nenahradí. Čili možnosti fullframe digitálu jsou pouhou podmnožinou možností kinofilmového analogu. Samozřejmě – tato podmnožina početné skupině uživatelů vyhovuje + navíc se přidává “výhoda” v neomezené kvantitě pořízených fotografií
A kvantita samozřejmě převáží kvalitu, ale rozhodně ji nenahradí
YEP Film is death, long life to digital
Uz jsem to tu rekl, asi pred rokem ze film pro me umrel , ale tenkrat an to lidi proste nebyli pripraveni. Dneska uz veysine lidi vzala do ruky, alespon nejak kompakt a hned to vidi jinak. Ja nejvic souhlasim s tou stranlou svobody a financi – film je drahej !!!!! ( a ne tak cistej ) Taky to tu uz bylo. Jsem rad, ze to uz dochazi i nekterym lidem u nas. Dik za clanek.
rozlišení
S tím dostatečným rozlišením pro tisk A4 musím dát za pravdu. Sám používám Fuji S2 Pro, která má 12Mpx, sice interpolovaných, ale kdo se se SuperCCD čipy od Fuji setkal, ví, že interpolace vzniká při převodu z diagonálního na ortogonální režim a mnohdy není vůbec patrná. Není tedy problém udělat A3 při 250dpi a to zcela bez zrna. Drobná potíž u těhlech dSLR je, že vycházejí většinou z amatérských zrcadlovek (snad kromě 1Ds, S2 je stejně jako Kodak 14n z F80) a pokud ne, nemají zas takové rozlišení (Nikon D2H – 4Mpx).
RE: rozlišení
Ono to není jen o tom rozlišení. Jeden můj známý si Kodak DCS-14n koupil a je z něj VELMI zklamán. Prakticky je totiž použitelný maximálně do studia při konstantním osvětlení a při nastavení na minimální citlivost čipu. Jakmile se nastaví na ISO 200, tak už jsou podle něj výsledky dost mizerné.
Na druhé straně je Nikon D2H podle jiného zdroje naprostá špička a i při “jen” 4 Megapixelech strčí do kapsy všechny současné 6 MPix DSLR. Ono to opravdu není JEN o rozlišení.
RE: RE: rozlišení
Ano, v tom s vámi naprosto souhlasím. Kodak je naprostý propadák, to už asi došlo všem, oproti tomu D2H, pokud neudete zvětšovat na víc jak A4, asi málo co překoná, nemluvě o výbavě těla. Já osobně si S2 velmi pochvaluji, ačkoliv vím a vidím, že několik foťáků je na tom s výbavou a výstupem lépe, jenže jako začátečník pro mne nemá smysl kupovat špičku. Byly ale případy, kdy bylo nutné vyřezávat a tady se mi těch 12Mpx docela hodilo. Nicméně je pravda, že je to mizivé procento případů.
RE: RE: rozlišení
Jak si to tady čtu tak se mi ježí vlasy na hlavě !!! Kdo to kdy viděl aby 12Mpx stačilo na tisk A3 s 250dpi. Naučte se prosím alespoň základní počty. 12 Mpx je přesně navrženo pro ofsetový tisk 300 dpi na formát A4 !!! Na formát A3 a 250 dpi je třeba 24 Mpx !!! Jinak souhlasím že Fuji S2 Pro je opravdu dobrý digiťák. Ovšem zásadně musím nesouhlasit s názorem že když se 12Mpx interpoluje na 24Mpx že je vše OK. Není !!! Ty data která tam nejsou nelze vycucat z prstu – bohužel. Takže kvalita v těchto případech je značně podprůměrná, nicméně pro méně náročné uživatele ještě dostačující.
RE: RE: RE: rozlišení
Zajimave ovsem je, ze jsem jiz mnohokrat videl vedle sebe fotku s DSLR 4-6mpix a z kinofilmu ve formatu 30×40 a vystup z digitalu byl vesmes srovnatelny ci spise lepsi. Cim to bude, kdyz to elementarni matematika popira? Vysvetleni je celkem proste – ona ani kvalita filmu neni az tak super, jak si nekteri lide mysli. Od jisteho rozliseni skenu se jiz opravdu jen nafukuje velikost souboru a v podstate uz jde spis taky o neco jako interpolaci.
V podstate souhlasim s jinym vasim prispevkem – kinofilm je (samozrejme az na par specifickych situaci) prakticky mrtvy, pokud nekomu nestaci kvalita soucasnych DSLR, tak je spise kandidatem na porizeni stredo ci dokonce velkoformatu nez na navrat ke kinofilmu. Ostatne ja sam takto mozna skoncim – o tom, ze bych si k 10D poridil jeste analogoveho EOSe uz ani moc neuvazuji, zato nejaka Mamiya mi vrta hlavou cim dal tim vice…
rozlišení
já jsem na tom asi stejně. Mám kvalitní objektivy na canon, protože mám 10D a méně kvalitní objektivy na Nikon, protože mám S2 Pro a analogy (F4s a F90x). Středoformát je príma, ale zase to chce nové objektivy 🙂
Tak co s tím? Co jako zálohu k Canon 10D? Analog? Dogitál a jaký (finanční prostředky omezené).
RE: RE: RE: rozlišení
Já myslím, že na počty to se mnou nikdy nebylo špatný a vaše ježení vlasů se vám zřejmě přihodilo z vašich výpočtů… Počítejte se mnou: Oněch 12Mpx je u S2 přesně 4256x2848px a formát A3 má 420x297mm (to možná nevíte). Takže když rozlišení vydělím 250 (dpi), vyjde mi délka v palcích, tu vynásobím 25,4 a je tu výsledek v mm. Takže pro osu x: 4256/250=17,024. 17,024*25.4=432,4096mm. A to jsme na A3 i se slušnou spadávkou. Pro osu y: 2848/280=11,392. 11,392*25,4=289,3568mm. Tady necelých 8mm chybí, protože foťák neprodukuje A poměr. A až zase budete udílet rady do života, tady máte, kolik px potřebuje A4 při 300dpi: 297/25,4*300=3507px a 210/25,4*300=2480px. A tedy 3507*2480=8,69Mpx. A možná drobná rada na závěr. Když už si nejste jistý v kramflecích a tušíte (nebo byste měl), že plácáte blbosti, neupozorňujte na sebe hrdelními výkřiky a tučným fontem… 😉
RE: RE: RE: RE: rozlišení
tych 8 mega je spravny vysledok – ale len pre jeden kanal! obraz je tvoreny troma kanalmi v pripade RGB resp. Lab priestoru (t.j. krat 3 = 24mega), digital interpoluje vsetky tri kanaly z jedneho pixelu.
slavo
RE: RE: RE: RE: RE: rozlišení
To je pekna volovina :-). Tech 8MPix na A4 staci a snimek se nemusi interpolovat. Je to pro obrazovy bod, ne pro kanal.
rozlišení
jo, seš dobrej. a drž se.
RE: RE: RE: rozlišení
>> 12 Mpx je přesně navrženo pro ofsetový tisk 300 dpi na formát A4 !!! Na formát A3 a 250 dpi je třeba 24 Mpx !!!
Pro zvětšeninu A3 je myslím běžná pozorovací vzdálenost trochu větší než pro A4. Opravdu na ní potřebuju rozlišení 250dpi???
RE: RE: RE: RE: rozlišení
mohu jen potvrdit. Tento tyden jsem zkousel jaka zvecenina pujde z EOSu 10D. Vypocty, nevypocty, svete div se – A2 – t.j. 594 mm na delku. Bez interpolace neco kolem 130 dpi, tisknuto na sedmi barevnem plotru EPSON na “fotopapir” 1440 dpi. Vysledek SUPER! Ani pri blizsim zkoumani zadne kostickovani, nebo viditelnejsi zrno, vice jak prijatelne ostre. Myslim, ze pri stenem zveceni kinofilm takovou kvalitu neudela a tecka
RE: RE: RE: RE: RE: rozlišení
skutocne odborny prispevok…
RE: RE: RE: RE: RE: RE: rozlišení
citim zjevnou ironii – co se vam na tom zda neodborneho?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: rozlišení
Myslím, že celá diskuze o tom, jakou velikost fotografie lze vytisknout z toho kterého čipu vůbec není exaktní problém, který se dá vyřešit s kalkulačkou v ruce. Naopak, považuji za ryze subjektivní hodnocení kvality vytištěné fotografie. Pokud nebudete tisknout na osvitové tiskárně, ale zvolíte inkoust + papír s ultrajemným zrnem, může být 300dpi málo. Na druhou stranu, když si děláte plakát na zeď, těžko poznáte rozdíl 100 nebo 300dpi…
rozlišení
někde jsem na internetu našel, že canon 10D je používán v astronomii k fotografování hvězd. Což je vlastně pocta, protože jedna bílá tečka navíc a je objevená nová hvězda. A přitom to byl mrtvý dot.
Skoda
Este mam klasiku ale znacne ma uz laka prechod na digital. Hrooozne ma ale bude mrziet to, ze uz si nebudem moct sadnut a premietnut na stenu co som si nafotil na DIA. To mi bude chybat dost. Skoda, porovnavat vytlacenu fotku alebo pohlad na monitor s obrazom premietnutym na stenu sa zatial da len tazko :-(.
kup si projektor
Dnes existuju kvalitne projektory a obraz je snad este lepsi ako z diakov
RE: kup si projektor
nesouhlasim, kvalitni projektor s rozlisenim jako 17ti palcovy monitor stoji tolik co auto, taky sem o tom uvazoval, ale pri mejch 30ti filmech za rok se to jeste nevyplati, cenovej rozdil neprofotim ani za deset let a to bude technika teprv uplne jinde.
diaky sou proste diaky
Mam podobne zkusenosti s 300D.
Shodou okolností jsem take fotil na Pentax MZ5N a o to těžší bylo mé rozhodování k přechodu na jinou značku, zejména pro vlastnictví Pentaxoveho blesku a několika vynikajících objektivů s Pentaxovým bajonetem. Zaostávající vývoj Pentaxe, full frame v nedohlednu a nesmyslně vysoká cena Pentaxe istD však usnadnily rozhodování. Onou poslední kapkou bylo vydaných 5000 Kč za filmy pred dovolenou v Turecku. Tak jsem vzal kalkulačku a trochu počítal. Cena fotografie 10×15 z lepšího minilabu včetně nákladů na film, vyvolání, archivování atd. byla prakticky stejná jako cena diapozitivu s vyvoláním, rámečkem a archivací (asi 10,50 Kč). Pri 100 filmech za rok (asi 50 negativních a 50 dia) to byla cena téměř přesně odpovidající ceně nového Canonu 300D včetně základního objektivu s rozsahem (v přepočtu) 28-90 mm. K tomu jsem dokoupil bazarový Canon 28-135 (tedy 45-216).
Na rozdíl od autora zatím neříkám sbohem filmy, protože přece jen rád používám ohnisko 17-35 mm a promítnutý diapozitiv asi v brzké době digitály nenahradí, ale rozhodně jsem skončil s kinofilmovými negativy (tedy asi někdy vytáhnu svého Kieva 6×6 a zvětšovák).
RE: Mam podobne zkusenosti s 300D.
v případě, že máš zajímavé snímky, rád bych je porovnal, máš-li zájem provést porovnání 300D s dalšími, zda jejich kvalita je podobná či dokonce nějak konstantní, fotilo by se ve stejném prostředí.
mam podobne zkusenosti s 300d.
když se jede na dovolenou, tak taky se musí vzít ssebou něco na ukládání snímků s objemem asi 20GB + k tomu nabíječku. K foťáku si vzít další náhradí, kdyby ten první “kecnul”. A teď se vynořuje otázka JAKÝ náhradní. Protože už se na to místo nevrátím a MUSÍM přivézt snímky. A kvalitní, pro zvětšení alespoň 30x45cm. To jsou další náklady. Dřív jsem měl NIKON FM2 a bylo po starostech. Jedná malá baterie a filmy.
digital
Najdolezitejsie je to aku radost cloveku fotenie privediet. Mam EOS 50e + zopar objektivov, fotim na dia a som spokojny ked ich vidim premietnute na platno.
Je niekolko veci ktore ma od digitalu odradzaju. Napr: 1/cistenie chipu resp. prach na chipe 2/ak by som si kupil digital, tak stravim kopec casu sedenim za pocitacom, upravou fotiek … namiesto toho tento cely cas venojem chodeniu po prirode s mojim fotakom.
Dalsia vec je, ze vidim ludi, co travia viac casu hranim sa s technikou ako samotnym fotenim, ktori len menia znacky, upgraduju … ked si spocitam co ma to uz stalo tak sa mi kruti hlava. Namiesto toho je lepsie zobrat rodinu na dovolenku. Dnes si clovek kupi EOS 10d a stavim sa, ze o dva roky bude Tomas upgradovat zase na nieco ine a potom opet a opet (to si moze do nakladov zaratat). Z fotakov sa stane to co z pocitacov. Bude to len kopec hardware a software, ludia uz zabudnu o com fotografia vlastne aj bola, ziadna radost z fotenia. Namiesto toho aby sa vas niekto spytal “Ukaz svoje fotky, som zvedavy” povie skor “Ake mas CPU, kolko mega(giga) pixelov, …”
Ja skor inklinujem ku klasike … rozmyslam nad Voigtlander Bessa R2.
(trochu nekonzistetny prispevok … len take myslienky)
RE: digital
Nezlob se, ale tohle jsou prazdna slova… Cip jsem zatim ofoukaval presne jednou, jinak neni problem.
Nad pocitacem stravis tak 10x mene casu nez v temne komore. Jiste, fotky dlouze upravovat muzes, ale to je tvuj osobni tvurci zamer, nikdo te k tomu nenuti. Zrovna tak muzes kolorovat klasickou BW fotku, delat Sabatier, multiexpozici a x dalsich veci – to je ale jen tve rozhodnuti, ke kteremu te nikdo nenuti.
Ja sam treba s 10D fotim totozne jako pred tim s klasikou – cca 95% fotek nijak neupravuji (prkotiny jako doostreni, doladeni barev ci orez nepocitam, to se dela i u klasiky).
Mohu ti odprisahnout, ze od porizeni digitalu mam na foceni mnohem vice casu a ve vysledku je v jistem smyslu vice i te radosti z foceni.
Jedine v cem mas kus pravdy je to, ze zatim bude u digitalu rychlejsi inovacni cyklus, coz je trochu otrava.
Výborný a hlavně objektivní článek
Článek se mi moc líbí, nejen že vystihuje moje názory a zkušenosti, ale takovýchto objektivních článků je jako šafránu.
RE: Výborný a hlavně objektivní článek
Naprosto souhlasim. Takovych clanku je opravdu malo. 10D je mym snem na ktery nyni opravdu nemam, ale znam vystupy z tohoto DF.
Nejvice se mi libi zaver – 10D a flexareta je nadherna kombinace pro foceni :-))))
preji Dobre svetlo i v novem roce
Return to film
Zde můžete sledovat návrat zpět ke klasice.
http://homepage.mac.com/jlw/returntofilm/
Inflace
Bohužel máte pravdu, kinofilm opravdu nahradí velmi rychle digitální aparáty (zrcadlovky), jen u několika specifických případů zůstane výhoda kinofilmových přístrojů akceptována: DIA snímky za účelem promítání, ČB zvětšeniny na kvalitní papír a pak delší cesty mimo civilizaci, kde si akumulátory prostě nemůžete dobít (já vím, solární nabíječky, autonabíječky…), ale jde hlavně o to, že o takovou výbavu Vás velmi rádi místní zlodějíčci připraví a pak poslední a nejzávažnější záležitost a to náklady na případné opravy, celkově nutná vyšší opatrnost při přenášení a práci s touto technikou a obecně větší náchylnost na klimatické podmínky (teplota, vlhkost).
Sám mohu taky hodnotit a protože jdu v protiproudu (přešel jsem z DSLRlike D7i na klasiku), stále si myslím, že pořizování digi obrázků (i v kvalitě DSLR) moc s focením, kdy si záběr rozmyslím, zaznamenám si světelné podmínky a až posléze exponuji na kvalitní materiál (protože taky hodně stojí) ve valné většině srovnatelné není.
Jak jste sám zjistil, jste schopen nacvakat spoustu snímků, ale jsou to všechno snímky, které Vám řeknou něco i po měsících nebo i létech? Neberu Vám právo fotit stovky a tisíce snímků, jen (protože jsem si tím prošel) se nějak v té kvantitě ztrácí kvalita. Ano mohu si udělat více kompozic a použít různé filtry a srovnat výsledky v klidu u svého PC. Nicméně když jsem vedle sebe dal fotografie (20*30) z filmu a z čipu, dýchla na mě úplně jiná atmosféra, která u digitálních snímků chybí (i když byly oba dělané v digilabu).
Asi postupem času zjistíte i ty nevýhody, které jste zatím nepostřehl, nebo nebyl schopen domyslet:
– omezený barevný prostor (8bit na barevný kanál, více Vám žádný digilab nevezme)
– velmi špatné výsledky JPG formátu při zhotovování zvětšenin od 15*21 (slité plošky tam, kde je na filmu kresba, lab Vám TIFFy stejně převede na JPG)
– nižší dynamický rozsah čipu
– tristní výsledky domácky tištěných fotografií
– ztráta tonality u ČB snímků (jednoduchým převodem z barvy)
– nutnost velmi častého čištění čipu (při zaclonění se objeví vždy na nejméně vhodném místě)
– u 10d s crop faktorem 1,6 nikdy nebudete mít k dispozici široký objektiv (20mm a méně)
– vysoký pokles vložených investic do fototechniky a nutnost doplnit tělo nejen objektivy, ale i kartami, databankami, zdroji, náhradními accu, …
Mým názorem, za kterým si stojím, je to, že nástupem DIGI dochází ke značné inflaci fotografií, které nemají žádnou vypovídací schopnost ani pro své autory a jen zaplňují disky a WEB. Nicméně zřejmě nástupem mobilů vybavených fotoaparátem se značná část rodinných a příležitostných snímků přesune na bedra operátorů a z fotografií se stane opět estetická záležitost – ono pořízení snímku, který má oslovit, vyžaduje víc než jen zmáčknutí spouště…
RE: Inflace
Zdravim, takoveto prispevky ac vlastne nesouhlasne vitam, nad nimi lze seriozne debatovat a premyslet.
Nicmene ale v dost vecech tak docela nesouhlasim. Viz treba veta “tristní výsledky domácky tištěných fotografií” – dovolim si tvrdit, ze vysledky z tiskaren jako Canon S900 ci Epson 2100 na patricny papir jsou naopak v mnoha smerech lepsi nez vystupy z labu.
Ani s tim dynamickym rozsahem to neni tak zle – je horsi nez u negativu, ale oproti diaku je v nekterych pripadech dokonce lepsi.
S cistenim cipu se budu opakovat – zatim jsem ho musel ofoukavat jen jednou a i tehdy se necistoty projevily jen pri praci s makroobjektivem pri clone 32. Je jasne, ze treba v pousti by to bylo horsi, ale v beznych ceskych podminkach se mi jaksi tato hruzna vize nejak nenaplnuje.
Co se tyce poctu snimku, tak jsem velky pocet ocenil hlavne pri experimentech s pohybovou fotografii a zviratech ve volne prirode, kde je velky odpad a podobne vysokou spotrebu bych proste musel akceptovat (a zaplatit) i u klasiky. Pri foceni statickych nametu ten rozdil v poctu porizenych fotek nemam zas tak velky. Procento fotek, ktere stoji za archivaci mi nyni s 10D prijde zhruba stejne jako drive s klasikou.
Tohle vse je ale spis o osobnich preferencich – nekdo se zkratka svym zamerenim trefi do bodu, kdy mu vlastne nic z vad digitalu nevadi, u nekoho to ale vyjde opacne…
Jedina vec ve vasem prispevku, se kterou nesouhlasim zcela principialne, je ale prave to o inflaci.
Hlavni inflace hodnoty snimku totiz podle me nastala mnohem drive a to v momentu masoveho nastupu minilabu v kombinaci s narustajici automatizaci pristroju – od te doby opravdu mohl fotit uplne kazdy. Nastup digitalu jiz na tom nic moc nemeni. Spise je tomu naopak – u digitalu se dost lidi zase znovu zacina zabyvat volbou vhodnych orezu, experimenty, atd. U minilabu byly u vetsiny amateru vysledkem fotky tak, jak vypadly z fotaku a labu, digital je v tomto spise pokrokem. V ceskych podminkach to mozna neni az tak patrne, nebot u nas byla “minilabova era” preci jen kratsi nez v zahranici a proto jsou “nebohe digitaly” vice demonizovany :-))
RE: Inflace
Diky za clanek. Celkem vystihuje i me pocity 🙂
Jen s tim cistenim cipu tu neni tak ruzove. Mam rok a pul D100 a ze zacatku problem opravdu nebyl. Ted je to stale castejsi. Proste toho prachu v prostoru “za sklem” se casem nasbira trochu vic. Problem je v tom, ze to clovek zjisti az doma a o to vic to nekdy boli.
RE: RE: Inflace
Prach: bohužel podle zkušeností a zpráv z různých diskusních fór má D100 (a Nikony vůbec) o něco větší problémy s prachem než Canony s CMOSem (D30, D60, 10D, 300D, 1Ds). Důvody jsou hlavní dva: zaprvé CMOS pracuje s menším napětím než CCD, tudíž méně přitahuje prach. A zadruhé má Canon antialias filtr dál od čipu, takže drobný prach na něm usazený není prakticky do clony 11-16 vidět a i při větší cloně se projevuje spíš ve formě šedého obláčku než ostrých fleků nebo vláken.
RE: RE: RE: Inflace
Zdravim Vas,
Nevim, kde berete informace o snimacich v jednotlivych fotoaparatech, ale z mych znalosti, je kazdy CCD snimac postaven na principu CMOS, zatim to jinak delat nelze.
Martin
inflace
Coz je i neni pravda. CCD od CMOS snimacu se podstatne lisi ve sve konstrukci a praci se signalem. To co maji spolecneho je vlastni prevod svetlo -> elektrina pomoci prechodu (p-n na diode, MOS…).
RE: Inflace
Snad jediny rozumny nazor v zaplave nadsenych ovaci digitalum….
Tobe dobre svetlo, ostatnim spolehlive baterie, bez kterych digital neudela ani prd.
RE: Inflace
taky jsme to vzal opacne, nebo spis kruhem … Olympus IS3000 (analog) – Olympus E20 (digital)- Canon EOS30 (analog) … ted premyslim jestli zainvestuju jeste do digitalniho tela od Canonu, nebo do druheho analogoveho … 😉
Diskuse analog vs. digital je podle mne stejna jako LP vs. CD, VHS vs DVD …. (i kdyz ty primery trochu kulhaji …).
Spis je to podle mne o tom, ze jsou lidi kteri budou dal fotit na analog protoze jim to z jakehokoli duvodu vyhovuje … a jsou lidi kteri budou fotit na digi protoze jim to z jakehokoli duvodu vyhovuje …
Mne osobne to na film nejak vic “bavi”, zaberu udelam na analog mnohem min nez na digital, ale kdyz se nejakej nahodou povede, tak z nej mam na filmu nejak |pocitove| vetsi radost … 😉
RE: Inflace
Zdravím,
konečně mě něco donutilo ťuknout do kláves, naprosto souhlasím. Na ostatní snad nemá cenu reagovat. Těším se že nejsem sám. Poslední odstavec jako kdybych psal sám.
Dobré světlo? R.
inflace
Souhlasím, naprosto. Bohužel se díky digitálům z focení stává nejen inflace, ale spotřební záležitost, něco jako “cvakání pro každého” a výsledky podle toho vypadají. Nulové náklady na zmáčknutí spouště, tedy defacto funkce “undo” v každém zmáčknutí u digitálu vidím jako výhodu jen do jisté míry, jestli vůbec. Spíš mi připadá, že to není reakce výrobců na potřeby fotografů, ale pouze přenesení počítačové techniky do foťáku, který má tím pádem také “undo”. Každý, kdo se hlouběji zabývá focením ví, že špičkové kvality obrazu coby konečného a neměnného výsledku bylo dosaženo už dávno, před mnoha desítkami let a to na analog. Kdychom šli ještě dále, zjistili bychom, že byli i špičkoví fotografové fotící na jednorázové velkoformátové desky a ti si museli záběr setsakramentsky rozmyslet. Proto se musím trochu usmívat těm, co tvrdí, že k dosažení jednoho zajímavého a kvalitního záběru musejí stokrát zmáčnout.
Digitály chápu jako ukázku vývoje, který směřuje spíše ke komfortu a rychlosti, než ke kvalitě obrazu – to sebou zákonitě nesčtetné množství různých podpůrných a usnadňovacích funkcí, které bohužel často naprosto, až katastrofálně odvádějí pozornost od tvůrčího focení. Jako nedílnou součást tvůrčího focení beru práci ze základními opticko-expozičními parametry, tedy zaostření, čas a clona a použití filmu konkrétní citlivosti. Zjednodušeně řečeno, po výběru “co fotit”, z jakého stanoviště, za jakých světelných podmínek, atd. jsou tohle veškeré “technické páky” mezi tvůrčí představou fotografa a její realizací – tedy vším, co se nastavuje na foťáku.
Namísto toho se ale dnes diskutuje o počtu pixelů, velikosti paměti, rozhraní, jak se dostat z čínské nabídky, jestli je lepší elektronický či optický hledáček, jak dlouho vydrží baterky, tedy často věcech, které jsou absolutně mimo mísu tvůrčí fotografie. Přemýšlení o času a cloně se nahrazuje otočením kolečka na nějaký naprogramovaný režim “chci fotit to a to, otočím kolečko na tenhle obrázek a zmáčknu” – kdo si na to zvykne, už se ničím jiným nezabývá, i když digitál samozřejmě ruční čas a clonu má. A právě v tomhle vidím zásadní devalvaci fotografie dnešní doby.
inflace
Ne. K inflaci došlo už nástupem kinofilmových kompaktů, prodejem no-name filmů za 50.-Kč v řetězcích a zlevněním 9×13 na +- 1.-Kč ve velkých fotolabech. To není odsudek!!! Lidé měli od té doby radost z plných alb z dovolených, o kterých v době Zenitů, Praktik nebo i občas dovezených Petri nebo pod. jen snili a mají na to plné právo.
Ke stejné inflaci došlo v hudbě nástupem mp3. Někteří fotografují prostě jen pro radost. Můj přítel hodnotí mnohem výše fotografii sebe s ulovenou rybou, zhotovenou kompaktem s polykarbonátovou čočkou, než moje rádoby umělecké fotografie, fotografované Pentaxem MZ10. A znovu. Má na to právo. Fotografuje “pro účel”, ne “pro perfekci”. Buďme tolerantní. Tom.
Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Osobně Vám upřímně gratuluji k Vašemu přesvědčení, že právě digitál je to nejlepší, na co můžete fotit! Ale já děkuji, zatím nechci. Je jasné, že tam, kde je následně fotografie skenována do elektronické podoby je digitál velmi ceněný a práci velmi usnadní. Souhlasím však s těmi, kteří dávají digitálu za vinu inflaci fotografií, zahlcení různých fotobank a fotogalerií na internetu právě fotkama z digitálu… ta naprostá většina homo digitalis si myslí, že když má digitál, že to je vlastně vše pro udělání dobré fotky, že vše digitál udělá za něj (víte kdo je autorem myšlenky, že by digitální fotoaparáty nemusely mít zoom, protože je možné si udělat jakýkoliv výřez na počítači?)… Já osobně vidím velký rozdíl mezi fotografií klasickou a fotografií (ať již z minilabu nebo perfektní inkoustovky) z digitálu. Ale nemám dostatek síly, času, chuti a slovní zásoby na to přesvědčovat ostatní… Jako každé přirovnání kulhá, bude kulhat i přirovnání digitálu s “vynalezením” syntetizátoru či elektronických bicích – jsem zpátečník, ale prostě ta filharmonie má lepší zvuk a ty klasický bicí poznám na první poslech… Apropo – jak je to s digitálem a mrazem? Co takhle teplota -10 stupňů a čip?
RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Ad teplota – pri cca -12stC jsem jiz s 10D fotil bez problemu. Teoreticky by se mela u CCD v chladu kvalita naopak zlepsovat, u CMOS si nejsem jisty. Domnivam se kazdopadne, ze pri jeste nizsich teplotach nebude problem se snimacem, ale zacnou potize s vydrzi baterii.
Jeste k inflaci – prispevek na odkazu http://www.fotolovy.cz/digital.html je pro vas take prikladem inflace? A Moose Petersen (http://www.moose395.net) je od sveho prechodu na digital taky lenoch, preferujici snadnost porizeni? Podobnych odkazu mohu dat velmi slusny radek…
RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Nepochopen… to se stává. Takže: neříkám přece, že všechny snímky na internetu prezentují pouze lenoši, resp. na digitál fotí pouze lenoši. Jen jsem si “povzdechl”, že co jsou dostupnější digitální foťáky, jsou daleko více zahlcovány různé fotobanky a fotogalerie snímkama, které by velmi pravděpodobně vůbec nevznikly a tudíž ani nebyly na internet umístěny, kdyby měly vzniknout optickou cestou… a vím o čem mluvím: mám doma syna (13 let), který by rád také digitál a protože mám digitální kompakt v práci, párkrát jsem mu ho půjčil a výsledek nebyl vůbec špatnej. Ale já v jeho věku jsem s otcem v koupelně dělal fotky na barytový papíry (o RC papírech se nám ani “nesnilo”) a byl jsem strašně šťastnej, když se nějaká fotka podařila. Dnes to, co není hned, je špatné… a já neříkám, že je tento přístup špatný, jen ho já nepreferuji… A myslím si, že i digitálem se prostě fotit musí umět, že to není o pixlech a jpgečkách, kompresi, paměťových kartách… a že na něco je digitál lepší, na jiné věci je lepší klasika… Dost řečí. Přeji všem dobré světlo v roce 2004, … a to všem.
RE: RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Ale ja to asi chapu. Jenze si myslim, ze zamenujete pricinu a nasledek. Kdyby se z nejakeho duvodu (treba by se nedarila levna vyroba CCD/CMOS) nekonal nastup digitalnich fotaku, ale naopak Internet a PC mely rozvoj totozny jako dnes, tak budou databanky a weby zablite uplne totozne. Kdyz si totiz dnes date vyvolat bezny film v USA treba v obycejnem Wallgreen, tak je naprostou samozrejmosti moznost si vyzadat krome fotek i vypalene Kodak Picture CD. Takze snadno dostupna digitalni data by dnes mohla byt a asi i byla i bez rozmachu digitalnich fotaku.
RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Melo by to min sumet. Potvrdil to kamos s E-10. Fotil nekde prave kolem -10 a rikal ze je to sakra poznat.
Jinak to tady ale vidim jako skoroplanou debatu. Dva tabory – jenden analog druhy digital.
Me vzdycky zajimala pocitacova grafika a upravy fotek na complu jsou pro me snem. Takze me hrozne sedi digital. Chapu ale, ze jsou lidi kteri si hraji s vyvolavanim a klasika ma pro ne kouzlo a ti zase jsou (a troufam si rict ze vzdycky budou) pro klasiku.
RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Kdo byl autorem onoho tvrzení? Tuším, ale přeci jen se nechám raději podat.
Mimochodem… -10 stupňů a chip… bude chrochtat blahem. Při nižší teplotě se snižuje i náhodné generování náboje na chipu a tím se zvyšuje odstup signálu od šumu.
Problémy v mrazu jsou především s bateriemi, diplayi, a při enormních mrazech i s mechanickými částmi.
Mechanické části se týkají i analogu, baterie velkou většinou také. A LCD? No… tak se mu prostě sníží frame-rate a barvy budou vypadat trochu jinak… Při focení digiální zrcadlovkou to není nijak zvlášť velký problém.
RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Člověk, který se považuje za internetového a digi průkopníka – Neff…
RE: RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Jestli si dobře vzpomínám,pan Neff mluvil o digitálním zoom,což de facto výřez je(se zhoršenou kvalitou).
RE: RE: RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Já si to myslel! Má u mě další zářez, propagátor jeden. Radši se nebudu přiliš rozohňovat – určitě by se našly nějaké “fanynky”, které by ho začly obhajovat a celá diskuse by šla do kopru.
RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Z duse mi mluvis… preji dobre svetlo v roce 2004!
RE: Sbohem filmy? … Raději nashledanou!
Dva tydny jsem fotil nejake obleceni v alpach. MInusnm dvacet, ve třech tisících metrech na snehu. Pouzival jsem Nikon D100 a NIkon D1X. Oba fungovaly spolehlive, D1X mel pri delsim pobytu venku problem se ctenim karet. Takze zatezovym testem prosly oba bez vetsich problemu.
Myslim, ze vase reakce je v mnohem lehce mimo, predevsim pochybuji, ze by kdokoliv soudny rekl, ze digitaly nepotrebuji zoom. Samozrejme, ze jsou jeste v nekterych vecech pozadu, ale naopak jsou vlastnosti, kde klasickou fotku predci. Uz ted. A to vynechavam digitalmi steny se 16 a vice megapixely, ktere jsou dnes na stejne urovni jako stredni format.
Pribeh na zaver: muj kamarad se ted na mesic vratil z MIlana, kde foti modu, pouziva Hasselblad s motorem. A je to profik, vetsi nez kdokoliv kohonznam (roman ditrich) asi po ctyrech dnech diskusi a zkouseni si koupil NIkon D100:o) dobrovolne
sbohem filmy? … raději nashledanou!
Digital je v dnešnej dobe naprosto bezkonkurečný, už formát A4 je v prvotriednej kvalite už pri 5,0 MPx- a možnosti ,ktoré presahujú klasický film ,s výnimkou B-W fotografie,práve tak ako syntetizér v cene nad 50 000 /nebudem konkretizovať v spojení so zvuk.bankou tu filharmoniu už nahradí.. práve tak zrkadlovka- zas nebudem konkrétny- dnes už do 30 000 v digiformáte- presahuje kinofilm, či sa nám to lúbi alebo nie… taký je svet v 3 tisícročí.
Ešěte poznámka i v mrazoch digitál funguje velmi dobre, ale musí sa pamatať na zníženie kapacity baterií…a k tomu porovnaniu pre Romana- predch. príspevok, som hudobník a fotoamatér ale musím povedať že na posluch už dnes nič nerozoznáte! ak nepoznáte ako je to nahrané.
Práve tak ako nerozoznáte filharmoniu produkovanú špičk.syntetizérom od skutočnej filharmonie..ak sa Vám to nepovie…práve tak nerozoznáte digit. fotografiu už 5,0 Mpx s Ikjetom v 24 bit.
na papieri od klasickej fotografie…len si to musíme pripustiť ,že tá technika je už na vrchole dokonalosti a nebyť spiatočnícky… a hlavne nikomu nič nevysvetlovať…s názormi minulého tisícročia sa už musíme pomaly rozlučiť.
sbohem filmy? … raději nashledanou!
pokud tvrdite, ze syntetizator nahradi symfonicky orchestr, tak vam mohu doporucit dobre a pravidelne cisteni usi abyste ten rozdil poznal – pokud to nepomuze, tak vam mohu doporucit, abyste se k interpretaci hudby nevyjadroval
rikate-li, ze jste hudebnik, tak lituji ty, kteri musi vasi produkci poslouchat
signifikantni je, ze sam rikate, ze na poslech se neda poznat zadny rozdil v produkci hudby, tedy ani rozdil ve zpusobu zaznamu – jestlize vy ten rozdil nepoznate, tak jini urcite ano
dalsi psani reakce na vas text je zcela zbytecne, jestlize nechapete, ze nazory nasich predchudcu nejsou jen zajimave, ale take velmi poucne
kdo nechape minulost, nerozumi soucasnosti, nedovede videt do budoucna
sbohem filmy? … raději nashledanou!
Super článek. Díky za něho. Já osobně říkám,že každý kdo má v úmyslu se zabývat fotografií,by měl začít u filmu aby vážil každý pohled do hledáčku a každé domáčknutí spouště. Internet je zahlcen mraky dat od pofocování místo focení. Pod nějakou rozmazaninou nebo přepáleninou je napsaný….”tak tahle fotečka se mi povedla”. Berou mě při pohledu na taková data čerti ,a to prý čerti nejsou.Fotím sport,a mrzí mě každý nedostřený nebo utečený záběr,takže jsem i vděčný za digi,ale jak říkáte v zimě a pak i na slunci při velkých kontrastech má film navrch. Fotografie prožívá skutečně inflaci. Držme jí palce ať přežije….
Finanční srovnání je zavádějící
Ve finančním porovnání byly zcela pominuty náklady na akumulátory a na paměťové karty (databanku), které při dlouhodobém fotografování nebo bez stálého přístupu k elektrické síti a počítači nejsou rozhodně zanedbatelné. Rovněž odpočet druhého analogového těla je přinejmenším diskutabilní, záložní tělo neslouží jen pro jiný druh filmu ale také jako jistota pro případ poruchy nebo ztráty hlavního těla.
Pod obojim…:-)
Som amater, ktory foti tak 50% pre potesenie a 50% z pracovnych dovodov (najma mesta, krajiny a ludi v nich). Po rokoch s Canon EOS300 (som s nim velmi spokojny, aj ked som musel riesit problemy so slabym setovym objektivom) som kupil digital (nie SLR, ale tzv. “profesionalny kompakt” lepsej triedy Olympus 5050Z).
No a zistil som, ze v mojom pripade nejde ani tak o technicky posun (kvalita a ovladatelnost oboch fotakov je zhruba rovnaka, kazdy ma svoje plusy aj minusy voci druhemu), ale o posun mentalny: tam, kde som na analogovom fotaku sice podvedomo, ale vzdy (!) myslel na naklady a teda som isiel na istotu, teraz mozem viac experimentovat, viac sa hrat s manualnym rezimom, viac spekulovat a hladat nove cesty. No a co je pre mna ako vecneho samouka na nezplatenie, vysledky skusania vidim uz par minut po expozicii a nie az po dnoch, ked som uz vlastne zabudol, ako som ten ci onen snimok robil…
Myslim si, ze globalne “zahltenie” digitalnymi fotkami nie je problem digitalov, ale problem individualneho pristupu a rozumneho uvazovania:
Ja z nafotenych digitalnych fotiek archivujem asi tak 60-75%, ostatne vyhadzujem. Pritom ich archivujem digitalne, takze mi nezaberaju miesto. To sa o papierovych fotkach povedat neda – mam ich plno a pritom ked nad tym tak rozmyslam, tak drviva vacsina z nich je v tych albumoch takisto zabudnuta ako tie digitalne na tych CD. Tie fotky z tych albumov nevytahujem kazde dva tyzdne a nekocham sa nimi, len obcas v nich vyhladam nejaku pre pracovne ci rodinne dovody. Musim sa priznat, ze mam albumy, ktore som neotvoril snad dva roky… tak naco mam mat dalsie stovky a stovky papierovych fotografii, ked vacsinu z nich aj tak po prvotnom prezreti, nadchnuti sa nimi a poteseni zalozim do labumu a mesiace ich nevidim? Kto z vas sa tyzdenne prehrna stovkami fotografii, s laskou ich vytahuje z albumu a vravi si “no, tato fotka pred dvoma rokmi mi celkom vysla, toto tiez nie zle, tato z 1998 vobec nie je dobra, ale tato z dovolenky v 2001 je krasna…”? Takze (v mojom pripade!) povazujem za velku vyhodu digitalu oproti analogu jednak poskytnutie vacsieho priestoru pre experimentovanie a ucenie sa, jednak poskytuje lepsie moznosti archivacie pre rodinne aj pracovne ucely.
Napriek tomu svoj analogovy Canon neodkladam a pouzivam ho vsade tam, kde digital nestaci (najma ak predpokladam, ze fotka pojde na vacsiu offsetovu tlac, alebo tam, kde je potrebny externy blesk, ktory k tomu Olympusu zatial nemam, pripadne este ak je vonku skutocne zima), pricom ho stale a snad aj trochu intenzivnejsie vyuzivam na beznu rodinnu fotografiu (asi 20% snimok), kde ocenujem tu klasicku vec, ze fotky (v tomto pripade obycajne urobene na P rezime ci dokonca narychlo v Portrait mode) dam do labu, nemusim sa o nic starat, nic stahovat a tlacit a napriek tomu po case dostanem 36 kuskov v primeranej kvalite, ktore moze v klude a pri kave a fernete zobrat do ruky a poprezerat si moja zena, dcera, svokry, svokrovia, kamarati a ini bezni konzumenti, ktori kvalitu fotky tak ci tak nevedia ocenit, ale ich potesi aka je dcera vesela a aka je to more za nou pekne…:-) To pri digitali nie je dost dobre mozne, resp. pri danom mnozstve a ucele by prostriedky na to vynalozene neboli efektivne… Aj ked uz aj k nam do kopcov stredneho Slovenska dorazili digilaby :-), tak to idem vyskusat…
No a k tomu casu pri pocitaci – ja osobne prenechavam serioznu pracu s fotkou na profesionalov, ktori si zoberu RAW ci TIFF a robia si s nimi oni. Maximalna vec, ktoru tak s fotkou v pocitaci robim, je ze ju orezem, vymazem red eyes a poslem na tlaciaren… pritom mam stale vycitky svedomia, ze nie som fotograf, ze skutocny fotograf travi pri spracovani fotiek hodiny a hodiny (ci uz v tmavej komore alebo za pocitacom) a nie ako ja maximalne tak niekolko desiatok minut do tyzdna…
A este k tomu “symptomu upgrade”: Tiez som sa spociatku obaval, ze ak kupim digital, tak ma bude o dva roky ominat, ze uz su lepsie a lepsie a ze treba predat a kupit… ale spomenul som si, ze podobne obavy som mal aj ked som si kupoval EOS300 a vobec nic z nich sa nesplnilo. Skratka som zacal fotografovat na ten dany fotoaparat a uz som sa nezamyslal nad tym, ci je lepsi alebo horsi, ale ako z neho viac dostat. Aj v klasickych SLR ba dokonca aj priamo v EOS triede sa odvtedy vselico zlepsilo (a uznate ze EOS300 nebol na svoju dobu ziadny zly fotak, skor naopak a este stale je velmi dobry) a nikdy som si nehovoril, ze by som si mal kupit nove a lepsie telo (maximalne tak objektiv :-)… neocakavam to ani pri digitali, skratka budem fotit na to, co mam a budem sa snazit zlepsit nie hardware, ale ten najproblematickejsi prvok celej veci, ktory sa nachadza medzi topankami a hladacikom…:-))
Pekny novy rok.
Jano
RE: Pod obojim…:-)
Docela dobrý přípěvek. Ale myslím si, že problém upgrade, skutečně existuje. Filmové foťáky jsou a vždy budou oproti digitálům stojatá voda. Už proto, že digitály jsou vlastně malé počítače, založené na technologiích, které ještě zdaleka nenarazily na své hranice. Jinak pro firmy je dobré, že se musí pořád kupovat nové foťáky (nebylo by špatné, kdybych místo Nikon 5700 dnes koupil Nikon 8700: přechod z 5 na 8 Mpixels). Lidi to stojí peníze, i když ne tak zcela. Třeba Nikon 8700 stojí méně než stál Nikon 5700. No ale zase včas ho prodat v podstatě nejde, to byste museli mít známé v centrále Nikon. Ale zase na neustálém upgradu je přece báječné, že stále máte lepší parametry. Na to si asi nikdo nestěžuje, jen na ty peníze. Ale vše něco stojí, i když neříkám, že to firmám zase tak přeju. Jejich obchodní praktiky jsou leckdy poněkud nekalé, a tak foťáky a zejména příslušenství jsou předražené.
ani černá ani bílá…
Ahoj ve spolek, osobně nemám rád černobílé vidění s nímž se v poslední době střetávám. Ať již jde o články časopisu PL anebo houf digiťáků… Sám si fotím pro radost digitálkem a ve skříni mi zatím odpočívá starý zenit a flexareta a popravdě už se moc těším až jí zase provětrám…
tak zatím a nechme to koňovi bude určitě lepším prorokem…
duch
Plně souhlasím + digi EOS na mraze
Plně souhlasím s autorem, jen jsem si tělo EOS 300 nechal a používám. Můj 300D neumí ultraširoká ohniska (používám Canon EF 20-35, ale s přepočtem 1,6) a na 3 týdny do divočiny si ho vzít nemohu. Elektronice se na mrazu NEMŮŽE nic stát, pouze pozor na vlhkost vzniklou kondenzaní při prudké změně teploty.
(pro Roman: “digi EOS na mraze” – používání digitální zrcadlovky na mraze jsem se obával, bál jsem se, že se akumolátor brzo vypráská, ale byl jsem mile překvapen. Moje zkušenosti: Poprvé – Hluboká noc, zatmění měsíce, teplota -2°C, EOS 300D byl 2,5 hodiny na mraze na stativu a exponoval každých deset minut 3 snímky zatmění měsíce. Vydržel. Podruhé – Slunečný den, teplota -8°C, 1,5 hodiny focení racků v letu s objektivem Canon EF 75-300 USM IS (zapnutý AF). Opět bez problémů. Každopádně zakoupení náhradního akumulátoru doporučuji.
RE: Plně souhlasím + digi EOS na mraze
Mam Canon PowerShot G5. Fotil jsem nekolikrat pri teplotach -15C, docela bezne pri -8, teploty slabe pod nulou beru dnes uz jako standard. Docela jsem se bal, ale myslim, ze se pri trose opatrnosti mnoho stat nemuze.
Prijemne mne prevapily akumulatory, jednak original od Canonu a jednak replika od Unomatu.
Oba vydrzeli prakticky stejne a rozdil v jejich vydrzi proti foceni pri teplotach nad 0 jsem nezpozoroval.
Na co si ale davam pozor je pomale srovnani teploty, takze kdyz jdu fotit ven do takoveho mrazu, nechavam fotak postupne aklimatizovat (nez jdu ven, dam ho na cas do chodby, kde je chladneji, vozim ho v aute v kufru, kde neni takove teplo, necham trochu trochu rozepnuty zip u brasny a kdyz prijdu domu, tak to same, aby se neopotil, coz elektronice moc nesvedci.
Jedine, co se mi zatim stalo je, ze mi pri -15 pri vypnuti zcela nezajel objektiv, ale kdyz se fotak dostal trochu do tepla, po zapnuti a vypnuti uz zajel normalne. To bych ale spise pricital tomu, cim je fotak namazan.
Proč se stále zabýváme málo důležitými skutečnostmi
1.
Běžte se, pánové, někdy posadit s malíři nebo grafiky.
Jejich debaty o technickém postupu vzniku obrazu jsou
jen okrajovou záležitostí v diskusích o obrazech.
Ale jejich velkým a širokým tématem je povídání o
myšlenkovém vzniku obrazu, o tom, jak který výtvarník
uvažoval, aby dostal do obrazu to, co krásně popsal
Saudek paní Jílkové v kotli : Já to tam mám, a ti
ostatní …… to tam nemají. Čili jsem přesvědčen o tom dostaneme-li do našich fotek “TO”, pak je jedno, jakou techniku použijeme.
2.
Též jsem se dopracoval po třech desetiletích klasického fotografování “na chemii” k digi
-EOS 10D-takže vím, co Tomáš zažívá. Musím Tomáše jen pochválit za odvahu,s jakou se vyznal z dobrého pocitu nad pohodlnější digi cestou k fotografii, kterou zatvrzelí klasici stejně ještě dlouho nepřijmou. Ale dobře jim tak!
Ať nám “Dáma Fotografie” ale všem zůstane milenkou,
i když vzniká různou cestou.
A zkusme diskutovat raději o fotografiích. Lef .
Pouze fotky
Zajimal by me nazor ostatnich:
Melo pro me smysl porizovat si digital, kdyz chci pouze fotografie? (Tj. fotim proto, abych ve vysledku mel v ruce papirovou fotografii 10×15, parkrat za rok si necham udelat zvetseninu.)
Zatim jsem si poridil analogovou zrcadlovku, protoze se mi v mem pripade nezdalo rozumne mit drazsi digital (memu Dynaxu by odpovidal zhruba 4x drazsi Canon 300D), kdyz bych soubory stejne jen palil na cdcko a nosil do minilabu (nebo tiskl na domaci tiskarne, ale predpokladam ze tisk fotek taky neco stoji…).
RE: Pouze fotky
Jenze pokud opravdu chcete jen fotky 10×15, tak uplne staci nejaky digikompakt za 10 tisic… Tohle je tezka otazka na kterou neni snadne najit jednoznacnou odpoved. Snad jedina rozumna rada je tato: pokud vam stavajici postup vyhovuje, tak ho asi neni duvod menit.
Digi je fajn
Horoucné výlevy stavějící se strikně na tu či onu stranu digitální fotografie jsou přehnané a v principu nesmyslné. Každá technika má svoje oblasti, kde vynikne lépe než jinde. Já osobně fotím na digi ve firmě již několik let a s přechodem na tuto technologii jsme ušetřili stovky tisíc ročně. Zároveň se zlepšila kvalita snímků například proto, že bylo z čeho vybírat. Přesto ještě nehodlám se svým soukromým foťákem na digi přejít, a to z toho důvodu, že mi nevyhovuje malý čip a nízké rozlišení, spojené s omezením možnosti výřezů. Přesto ale věřím, že se digi stane vedoucí technologií mezi fotoamatéry, protože umožní to, co bylo samozřejmé v začátcích fotografie. Mluvím o možnosti fotografii dále zpracovávat v “temné komoře” a zpracované poslat k vyvolání. Nejhorší rozčarování z mých fotek pociťuji totiž především tehdy, když vidím, jak moji fotku a dokonce film dokáže znehodnotit minilab.
Mám ale před sebou několik velkoformátových kalendářů od rakouského fotografa Míčka, takže zároveň soudím, že do některých oblastí se digi ještě několik let neprosadí.
Fotografování je především o fotografii a až potom o technice.
Myslím, že nezáleží na prostředcích, ale na výsledku.
V Photolife to v č.33 napsal Petr Souček takto :Pokud uděláte fotografii, která svým vnitřním obsahem bude fascinovat diváka, bude mu sdělovat významnou myšlenku či zaujme krásou tvarů a tónů a bude technicky dosahovat minima pro daný námět, NIKDO SE NEBUDE ZABÝVAT OTÁZKOU, ZDA BYLA FOTOGRAFIE POŘÍZENA DIGITÁLNĚ, NEBO KLASICKY ….
A vo tom to je 🙂
RE: Fotografování je především o fotografii a až potom o technice.
Plně se zotožňuji s tímto názorem, neboť pokud si kupuji knížku, zajímá mě pouze její obsah, nikoliv zda ji autor psal na mechanickém psacím stroji nebo na klávesnici PC. To samé je u fotografie, kde mě zajímá především její obsah a kvalita, nikoliv zda byla vytvořena fotochemickou cestou, nebo digitálně. Samozřejmě, že vývoj nelze zastavit, což bylo příčinou toho, že mechanické psací stroje skoro vymizely, a rovněž tak budou kinofilmové přístroje postupně nahraženy digitálními. Další plánovaný rozvoj ve fotochemické výrobě zejména v USA a Japonsku však předpokládá ještě mnohaletý souběh klasické a digitální technologie ve fotografii. Takže v klidu užívejme každý takovou fototechniku která nám vyhovuje.
suhlasim
– fotim “poloprofesionalne” (cca 50% prijmu mam z fotenia)
– pracujem aj v minilabe (fuji frontier 350 (digital))
– nakupujem filmy za velkoobchodne ceny, spracovavam za cenu materialu (podstatne nizsie ako je cena na pulte)
– mam aj dobry skener (ICE + 4000 dpi) a aj frontier skenuje slusne
– mam doma peknu velku rokmi budovanu stabilnu komoru
Napriek tomu som dospel k tomu istemu co autor clanku – kinofilm umrel – cest jeho pamiatke
P.S. …*istD je uz na ceste (cakal som na telo od pentaxu “lebo objektivy”)
Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Nemohu (a ani nechci) vstupovat do debat o čipech a pixelexch, rozlišení, kompresích, digilabech… Nikdy jsem digitální fotoaparát v ruce nedržel a ani se k tomu nechystám. Na digitální fotografii mě drtí zneklidňující možnost její “nevěrohodnosti”. Byl jsem svědkem akce, při níž byli k řece Olši “přimontováni” tygři. Protože počítačový “eskamontér” byl opravdu zručný a fotošop (nebo jak se to jmenuje) ovládal, musel jsem uznat, že odhalení “podfuku” by na výsledné montáži asi dalo dost práce i lidem v této “technologii výroby” honěným. A co teď? Jaké byly ve skutečnosti barvy, kontrast, perspektiva, nálada snímané scény? A vůbec! Bylo TO tam vůbec?
Když jsem svůj “problém” nanesl ve společnství “digitalistů”, vyjeli po mně jako po červeném víně a metli mi do tváře, že i já přece upravuji expozici, používám filtry, nadržuji obrázky při “handarbajtu” v temné komoře, čaruji s jasnými a temnými tóninami, čas od času zkusím “toho efektního sabatiéra”, atd. atd. Ale to není totéž! Co do možností “následné úpravy” snímku – mnohdy až do podoby “výrobku” – nesaháme my “mokří analogisti” digitalistům ani po kotníky! Kdo chce rozumět – rozumí.
Na druhé straně si (dnes již) nedovedu představit souseda Vlastíka, jak tvoří katalog výrobků analogovou technologií (proč by to dělal? proč by do toho měl strkat astronomické sumy? proč by se měl do doby vyvolání kroutit srachem, že se mu nepodařilo objekt dobře nasvítit? proč by se měl tetelit strachem, co mu v labu udělají s drahocennými diáky?) když by výsledek focení stejně šel do skeneru (promiňte – mně to zní jako “pod nůž”)… Stejně tak bych považoval za šílence válečného fotografa, který se s exponovanými filmy pohybuje po území boje… Co víš, komu se zrovna jeho fotky (nebo už jenom jeho filmy) nebudou líbit? A doveze je do redakce? A bude na nich něco? A za týden už informace opravdu nemusí být aktuální.
To jsou snad jenom dva příklady.
Je nade vší pochybnost, že analogově-digitální šarvátky budou pokračovat ještě mnoho let, tu s menší tu s větší zavilostí a nebudou mít konec, pouze dočasně více či méně zastánců toho či onoho “směru”. Dost to připomíná nekonečnou americkou debatu o držení zbraní: pro zločin je nutná zbraň, ale zbraň nutně nevede ke zločinu.
Ovšem – je to m.j. o cti. Nevadí mi tvůrce, který pomocí “moderních” prostředků (digitální aparát, software, tiskárna) vyrobí “obrazový objekt” s použitím upravených prvků existující reality, ale bude mi vadit, když tento objekt nazve fotografií (“psáno světlem”).
Nemám v úmyslu se do krve bít za svůj názor na “pravdivost či nepravdivost” digitální fotografie – čiň každý dle gusta svého. Ale pohled na “filmovou fotku na barytu” ve mně bude vyvolávat vždycky libější pocit, než pohled na “digitálně nasnímané podmnožiny reality ‘zušlechtěné’ PhotoShopem do přenádherného obrazu virtuálního světa nastříkaného na papír”.
(Pravda, asi jenom do doby, než technologie nebo můj věk pokročí natolik, že to už nepoznám…)
Přeji všem hodně dobrých fotek v roce 2004 jakož i dalších.
Mirek
RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Dovolim si malinkou poznamku. Me na argumentaci zastancu analogu fascinuje strasna jednostranost a mozna bych rekl az naivita. Jaky je prosim pro porizeni fotomontaze rozdil mezi tim, jestli komponenty pro montaz nafotim digitalne anebo na analog a naskenuji? A v cem je fotka z analogu verohodnejsi? Jeste tak poctiva rucni zvetsenina na barytu, ale u barvy jiz dnes stejne valna vetsina radobyanalogovych fotek projde digitalizaci.
Navic otevrene receno – ona “verohodnost” fotky je slozitejsi problem. Typickym prikladem je situace, kdy nekdo nafoti demonstraci ci treba valecnou reportaz naprosto klasicky, neudela nejmensi upravu ci montaz, ale pro publikaci pak dusledne vybere jen zabery, ktere ukazuji jednu stranu jako obet a druhou jako agresora, i kdyz je tomu ve skutecnosti naopak. Vysledek je v duchu vaseho prispevku naprosto korektni, pritom je to ale s prominutim hnusna lez!!!
Ne, opravdu jsem presvedcen, ze na tom, zda se foti na analog ci digi vubec nezalezi. Podstatne je jen to, zda se s digi da dosahnout kvality, kterou pozaduji. Osobne si myslim, ze ano. Pokud nekdo uvadi argumenty pro opacny nazor, tak samozrejme muze mit minimalne ze sveho uhlu pohledu pravdu… Tak ci onak ale nakonec zalezi jen na schopnostech a poctivosti autora.
RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Souhlasim. Vzdyt je to jenom fyzika, elektromagneticke zareni a je opravdu uplne jedno, jestli ho zachycujeme tak ci onak 🙂
Je fakt, ze digitaly svadi k cvakani tisicu fotek – mam znameho ktery primo tvrdi, ze nafoti obrovske mnozstvi zaberu (treba nejakeho hradu na vylete 🙂 a pak si doma na PC vybira fotky ktere se mu libi. Jenze to je jen psychologie – je to JEHO vec a to same muze kdekdo delat s analogem – pokud bude mit hodne penez. Na samotne fotografii neni nic horsiho ani lepsiho. Krome technickych parametru, ktere se neustale meni a posunuji k lepsimu jak v analogu tak v digitalu.
RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Ano, záleží na “poctivosti” autora…
Způsob snímání, zachycení obrazu skutečnosti (analog, digi), je záležitost technická. Způsob vnímání a interpretace obrazu je záležitost vysoce subjektivní. Nevyzývám k “návratu na stromy”, ba nevyzývám ani k zavržení ozvláštňujících technik! Ale chtěl bych mít pocit, že když na fotografii vidím mraky, stromy, lidi, že TO TAM OPRAVDU BYLO i v okamžiku snímání, že nehodící se není dodatečně vyjmuto a nahrazeno “hodícím se”,že “krásno” (nebo naopak “škaredo”) nebylo “softverově vyrobeno”.
Já vím… když fotím aranžovaný portrét, tak si model také “našteluji” a nasvítím podle svého záměru, vyvolám způsobem, o kterém se domnívám, že může k modelu “pasovat” a nafiltruji při zvětšování tak, aby kontrast co nejvíce odpovídal charakteru modelu i “náladě”. Ale nechci se snížit k ořezávání uší (protože jsou moc velké), měnění barev očí, vlasů a pleti (modrooká blondýna s malými oušky může být atraktivnější než snědá balkánka), změnám světelné atmosféry (odpolední rozptýlené světlo “je lepší” než “blbé ploché světlo přímého blesku”)…
Když se na mě v Disneylandu tlemí Mickey Mouse, hýbe se a mluví “jako živý”, MÁM JISTOTU,že to není skutečná myš. Když na mě řve (dolbystereo) dinosaurus z plátna v Jurském parku, (MÁM) JISTOTU, že ta bestie neběhá po lese – ale jenom proto, že jsem chodil do školy a hlavně proto,že se tvůrci pochlubili, jak to udělali. Mám ale podezření, že sousedovy děti už tu jistotu tak pevnou nemají a vysvětluje se jim to o poznání hůře. (A “můj červíček” hlodá… o latimerii si také století mysleli, že vymřela, že?!)
Ale když mi někdo pošle péefku, na které se plaví kamarád ze školy popíjející s mrožem na ledové kře u břehů rovníkové Afriky finskou vodku servírovanou Santa Clausem, NEMÁM JISTOTU! Lze to zinscenovat ve skutečnosti? Lze! Je to kravina, ale lze! (To jsem trochu přehnal, co?!)
S virtuálním světem bychom se (a v tom je asi má naivita) měli setkávat ve snech, tužbách, pohádkách… Reálný svět si můžeme zpřijemňovat, ozvláštňovat (ba dokonce i “lakovat na růžovo”), ale nestojím o život v “generálním celosvětovém Disneylandu”. (Já jsem fakt naivní…)
RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Souhlasím, ale jádro problému není digitál versus analog ale dostupnost (odpovídající technologie) a náročnost (především časová) a z toho vyplývající pravděpodobnost, kdy se s fotomontáží (nebo virtuální realitou obecně) můžeme setkat. Fotografické triky vznikly prakticky současně s vynálezem fotografie (pamatuji si na jeden prastarý návod na perspektivní trik na fotku s uloveným zajícem stejně velkým, jako lovci) ale byly poměrně snadno odhalitelné anebo velmi pracné a tak se s nimi člověk setkával poměrně zřídka a tak když se mu něco nezdálo měl čas na zkoumání, zda nejde o podfuk. Teď když se dá fotografie předělat v grafickém editoru za pár minut, není reálná šance všechny fotografie prověřovat a výsledkem může být rezignace případně odpor k technologiím, které manipulaci umožňují. Nebo naopak fascinace možnostmi digitálních tecnologií vedoucí v podstatě k pohrdání “obyčejnou” skutečností a k vylepšování všeho, vždy a všude.
Myslím že nejdůležitějším aspektem je vždy vědět co je fikce a co je skutečnost. Nebojím se, že na mě z houští vybafne dinosaurus, nečekám že se setkám s člověkem skákajícím po mrakodrapech jako pavoučí muž ani nedoufám že přežiji pád z letadla – ale co ti, jimž virtuální realita připadá naprosto přirozená a samozřejmá. Když srazí autem chodce budou se hájit, že mysleli ze má ještě několik životů?
Teď se mnohým zdá, že jsem se vzdálil od tématu – ale i o tom to je. Analogové fotografování znamená, že to hlavní se odehraje PŘED stisknutím spouště a snímek je odraz reality – byť třeba aranžované, ale přece jen reality. U digitální fotografie tomu může být taky tak ….. ale nemusí! A nezřídka taky není. Realita je jen podřadná surovina a to hlavní je vytváření obrazu v počítači. A nezáleží na tom, zda snímek (snímky) byl vyfocen analogově a naskenován nebo rovnou snímán digitálně. Dělící čára by neměla jít mezi analogovým a digitálním snímáním ale mezi fotografií (tj. obrazem psaným světlem) a “computerografií” (tj. obrazem tvořeným v počítači).
RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Pokusil jsem se vydat na pro mne velmi tenky led a to do oblasti umeni obecne. Me uvahy za nic nestaly, proto se pokusim pouze nadhodit par otazek na zamysleni pro zajemce.
Fotografie je dilo (podobne jako obraz, socha, …), pro jehoz vytvoreni pouzil nejake prostredky (fotoaparat, pocitac, platno, stetec, …) a ktere autor vytvoril s nejakym zamerem pro nejaky ucel.
Neptejme se primarne jakymi prostredky to autor vytvoril, ale ptejme se nejdrive proc to vytvoril, co tim chtel rici a to hodnotme. Pri celkovem hodnoceni muzeme vzit v uvahu pouzite prostredky a zda by se ucelu dila nedalo dosahnout jinymi prostredky, efektivneji, ev. s vyssim uspokojenim autora …
Je-li cilem dila (fotografie) podvest divaka a presvedcit ho, ze u Olse jsou tygri, pak pranyrujme autora a ne prostredky, kterymi toho dosahl, za to, ze je podvodnik a lhar.
RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Ano, ano, ten led je ukrutánsky tenký…
Sochař může tvořit dle modelu-předlohy, může ovšem tvořit i abstrakci (kdosi použil výraz “zhmotnění myšlenek”).
Pro co je rezervován výraz “sochařství”?
Malíř může tvořit “metodou reprodukce skutečnosti”, může ovšem tvořit i “z hlavy”.
Pro co je rezevován výraz “malířství”?
Pro co je rezervován výraz “fotografie”?
Vůbec nejsem pro otrocké “pouzerealistické” snímání obrázků “klasickým fotoaparátem” na “klasické záznamové médium – film” – je-li to pro tvůrce z jakéhokoliv důvodu užitečné a výhodné! Vůbec mi nevadí, když někdo vmontuje tygry k Olši – má-li to jakýsi (byť mně utajený) smysl a autor tím chce cokoliv vyjádřit!
Domnívám se, že v každém oboru umění je a MUSÍ být v díle inkorporováno určité (skoro libovolné) kvantum čitelné, rozpoznatelné abstrakce (“nereálna”). Ale stejně tak se domnívám, že FOTOGRAFIE (jakkoli dotovořená, modifikovaná), která obsahuje “pseudorealitu” neodlišitelnou od fotografované reality, by neměla být fotografií nazývána.
(Hernajs, to jsem se odklouzal od “film – digi”! Nezaložime si “fotofilozofický” server?)
RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Jakkoliv dotvorena, modifikovana fotografie? Kde je tato hranice?
Co se povazuje za pseudorealitu, co jeste ne a co uz ano?
Nezacina modifikace skutecnosti uz vyberem “orezu reality” pri foceni a volbou okamziku stisku spouste? Kdyz se M. Schumacher stane mistrem sveta, vyfotim ho pri prebirani titulu, ale v okamziku, kdy se nebude radostne smat, ale bude se tvarit lhostejne nebo zamracene. Jedna se o zavadejici modifikaci skutecnosti? Jeho vyraz vyjadruje uplne neco jineho nez pri prebirani citil (radostny p[ocit z vitezstvi), ale na druhou stranu se jedna o “prosty zaznam skutecnosti”, ktera existovala.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Výběrem záběru a okamžiku stisku spouště fotograf realitu nemodifikuje, ale vybírá z ní něco, co chce sdělit, co považuje za podstatné, co je jeho pohled a názor na skutečnost:
Když se M. Schumacher stane mistrem světa a někdo ho vyfotí ho při přebíráni titulu, ale v okamžiku, kdy se nebude radostne smát, ale bude se tvařit lhostejně nebo zamračeně, nejde o o zavadějící modifikaci skutečnosti ale třeba o podnět k zamyšlení nad tím, že vše není tak jednoduché a že klišé ÚSPĚCH=ŠTĚSTÍ nemusí platit vždy. Jeho výraz může vyjadřovat právě to, co na zlomek vteřiny cítil – krom radostného pocitu vítězství mu může prolétnout hlavou i myšlenka, na smutné aspekty jeho triumfu, třeba na zranění, kamarády či soupeře, kteří se zabili nebo zmrzačili. Nebo třeba myšlenka, že to je jeho poslední vítězství, že končí s kariérou. Ale vyždy je to skutečnost – na rozdíl o toho, že při zpracování fotky v grafickém editoru mu snadno přidělám vyplazený jazyk a tím zmatu všechny, kteří si budou myslet, že ho skutečně vyplázl.
Pořád si myslím, že nejdůležitějším aspektem je vždy vědět co je fikce a co je skutečnost. Na rozdíl od ostatních druhů umění má fotografie stále punc záznamu reality. Když nakreslím karikaturu (např.) presidenta s oslíma ušima, každému bude jasné, že se jedná o karikaturu. Ale když přimontuji presidentovu hlavu k tělu v nějaké nelichotivé situaci, ne každý je schopen zjistit, že se jedná o fotomontáž. Polské školačky provozovaly porno web, kde k nahým tělům z časopisů montovaly hlavy spolužaček a svého času i jedna naše celebrita dementovala, že by fotila akty a prohlašovala, že jde o fotomontáž. Zkrátka, dokud se nezačneme dívat na fotografii jako na něco iluzorního, co nemá s realitou nic společného, do té doby bude pravdivost či nepravdivost fotografie prioritní. Pokud někdo vmontuje tygry k Olši nebo beduíny na Václavák, nevadí mi to tehdy, když vím, že jde o montáž – pak začnu přemýšlet, má-li to jakýsi (byť mně utajený) smysl a autor tím chce něco vyjádřit. Bohužel, 99% montáží se vydává (byť mlčky) za skutečnost a to je právě ten kámen úrazu.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
problem fotomontaze nebo vytvareni vlastni reality neni u digitalni technologie pro mne tim podstatnym. Jednak se totez a lepe da delat i klasickou technologii – kazdy soudni znalec vam potvrdi, ze digitalne se sice dobre neco montuje, ale stejne dobre i jako montaz odhaluje. Analogove montaze se pri ciste praci a trose know how prakticky odhalit nedaji. Ale to jsem trochu odbocil.
Otazka zni, zda snimam – pomoci vyrazovych prostredku ktere fotografie nabizi – realitu, takovou jaka je, nebo zda v zajmu zlepseni (nebo zmeneni) vypovedi obrazku zacnu cosi pridavat nebo ubirat. Krajinar, ktery si dokopiruje do banalniho obrazku dramaticke mraky podvadi predevsim sam sebe – ostatnim je to celkem jedno, obrazku s dramatickymi mraky existuji jiz miliony a lidske kultury se dalsi podobny prilis nedotkne. Neco jineho jsou podobne hratky v zurnalismu, tam nas sikula riskuje po pravu nejenom ztratu cti, ale i mista.
Kazdy musi sam vedet, na co ma zaludek. Kdo uz nekdy vyfotil vynikajici snimek, kde vsechno “hralo”, obsah, svetlo, kompozice… ten bude mit s temi “sikuly” nanejvys soucit 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Nevím, jestli jsem byl správně pochopen, šlo mi o to, že že diskuse klasika versus digitál se vede ve všech možných rovinách, ale ten (podle mého názoru) nejpodstatnější aspekt je naprosto pomíjen. Digitální technologie nesmírně usnadňuje zásahy do fotografie – od nepatrných úprav až po změnu k nepoznání. A to je podle mého jádro pudla analog v. digitál. Na problém odhalení fotomontáže mám sice přesně opačný názor, ale nechci o tom polemizovat, protože tady jde hlavně o to, že vytváření vlastní reality u analogové technologie je pracné a náročné na odbornost, zatímco digitálně to při vhodném programovém vybavení zvládne každý školák. A to zcela zásadním způsobem mění přístup k fotografii jako takové – najednou není proč se pachtit a snažit o nejlepší úhel záběru, nejlepší světlo, nejlepší výraz ….. naplácá se kvantum fotek, z toho se něco vybere a dotvoří …. třeba i smontuje s něčím staženým z internetu – on to beztak nikdo nepozná. Ostatně, proč (např.) čekat, až stíny budou tam, kde je chci mít, když je snadno předělám v počítači … atd. To je ta hlavní změna kterou přinesla digitální technologie, vše ostatní je z principiálního hlediska podružné.
Samozřejmě se naskýtá otázka, když digitální technologie nabízí možnost snadných úprav fotografie, proč ji nevyužít – a ona se zhusta využívá. Jenže tím se od fotografie posouváme někam úplně jinam – k “computerografii” :
Jeden můj známý takhle udělal portrét své dívky – vzal její banální fotku, přemístil ji na “romantické” pozadí mořského břehu, přidělal tajemný opar a efektní třpyty … výsledek byl zhruba jako když pejsek s kočičkou pekli dort. Ale o to ani tak nejde. Jde o ten přístup – místo aby se snažil udělat dobrý portrét, naaranžovat ji před vhodným pozadím a vyfotografovat ji co nejlépe, nejenže se dal cestou naprosto opačnou ale ani nechápal, proč by to měl dělat jinak. A o právě o tohle mi šlo, o ten přístup a chápání fotografie jakožto takové.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Myslim si, ze na pribeh o Vasem kamaradovi o pridelani morskeho prostredi, … nelze rici nic jineho nez proti gustu zadny disputat :-).
Tvori-li autor sam pro sebe (jakymikoliv prostredky), tak tim nejdulezitejsim je, aby vysledky jeho prace uspokojovali jeho sameho, na ostatnich divacich nezalezi.
Myslim si, ze rada novych majitelu digitalu je na tom podobne jako ja. Poridili si “novou hracku”, se kterou si musi nejdrive poradne a dlouho hrat a byt nadseni z toho, ze s tou novou hrackou mohou delat veci, ktere drive delat nemohli a jsou z toho bezmezne nadseni a snazi se svymi dily zahrnout sve okoli a predpokladaji, ze odmenou jim bude obdivny uzas. Myslim si, ze az si po case (rok, dva?) zvyknou na nove moznosti, tak sve vytvory zacnou hodnotit i trosku sebekriticky a jejich rana dila se jim nebudou zdat az tak uzasna, ale to chce cas.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Souhlasím s Vámi, to vše je pravda, ale mě se prostě nelíbí ten trend nezájmu o fotografii jakožto obor umění, nezájmu o fotografickou literaturu apod. a styl mnohých mi připomíná lovení ryb granátem – proč dumat nad nejlepší návnadou, vlascem a prutem a trpělivě vysedávat u vody, když stačí hodit do vody granát a ryby vyplavou břichem vzhůru. Nebo lovení zvěře kulometem – alespoň jedna střela zasáhne cíl.
Něco jiného je po předchozí přípravě nafotografovat více snímků obtížného motivu a vybrat ten nejlepší záběr …. a něco docela jiného je bezhlavě cvakání bez elementárních znalostí o kompozici, osvětlení apod. Fotit podobným způsobem na film finančně málokdo vydrží delší dobu, digitální foťák k tomu naopak vyloženě vybízí. Snad jednou konstruktéři vymyslí inteligentní digiťák, který svému majiteli oznámí: “Ze stovky nacvakaných snímků jsem jich 99 smazal, protože nestály za nic. A budu to dělat tak dlouho, dokud se nenaučíte pořádně fotit!” 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Marketing, reklama, … funguje, ponevadz mysleni a rozhodovani drtive vetsiny lidi lze temito “nastroji” zmenit. Myslim si, ze o zajmu nebo nezajmu o neco nerozhoduji vestsinou nezavisli lide, ale lide ovlivneni marketingem, reklamou, modnimi vlnami, … .
Jestlize se tim nekdo zivi, tak se tomu musi prizpusobovat.
Kdyz to ma nekdo jako konicek, tak si musi sam vyhodnotit jak moc chce byt popularni a uznavany ve svem okoli a podle toho se svemu okoli prizpusobit nebo ne. Kdyz to pro nej neni prioritou, tak mu foceni prinasi jine hodnoty a tech by se mel drzet.
Hybatelem vyvoje je lidska lenost. Kdyz to pujde nejak jednoduseji a lehceji, tak se touto cestou vetsina lidi vyda.
V kazdem oboru musi existovat pyramida. Kazdy vynikajici sportovec, umelec, … musi mit pod sebou pyramidu se zakladnou odpovidajici sirky. Cim lepsi je ten nejlepsi tim sirsi zakladnu tato pyramida musi mit. Proste ti nejlepsi fotografove pod sebou musi mit a potrebuji obrovskou zakladnu (armadu) “cvakalu”.
Budme radi, kdyz nekdo dela neco (at uz je to cokoliv) naplno a dela to rad.
Kdyz mne nekdo pozada o fotografickou radu, rad poradim a pomohu, kdyz vim. Nesnazim se vsak nikoho nasilim predelat na “jinou viru”.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Nesnažím se “obrovskou armádu cvakalů” předělat na “jinou víru”, jen nevím jak se ubránit záplavě snímků, kterou mě oblažují a které veskrze nestojí za nic. A pořízení tohoto ohromného množství jim umožňuje právě digitální technika – když už jednou digivybavení mají, tak je to množství snímků nestojí vlastně vůbec nic. V elektronické poště už byla spamu vyhlášena válka – ale co se “spamem” digitálních fotografií?
Vidím, že jsem tu se svým názorem zcela osamocen, ale diskutované problémy digitál vs. klasika mě připadají naprosto zanedbatelné v porovnání s tím, jak mě otravuje “spam” digitálních fotografií. Za blahých dob kinofilmu mě známí občas oblažili jedním skoro zajímavým a 35 zbytečnými fotogragiemi – to se dalo vydržet. Teď mě málem “pronásledují” stovkami, někdy dokonce tisíci naprosto nezajímavých fotografií. Když odmítmu se tím prokousávat, tak se urazí – a nedej bože abych jim otevřeně řekl, co si myslím, to bych si je znepřátelil nadosmrti. Ale přitom se nechci vyčleňovat ze společnosti, nechci přicházet o přátele … ale taky nechci zbytečně ztrácet čas a nudit se prohlížením neuvěřitelného množství naprosto zbytečných fotografií.
Zrovna předevčírem mi jeden známý – čerstvý majitel digitálního aparátu – přinesl snímky z večírku – z pořízených snímků nevymazal ani jeden jediný (!) a tak jsem mezi desítkami beznadějně nezajímavých záběrů, mnohdy špatně zaměřených, neostrých nebo i špatně exponovaných “lovil” pár, které jsem si chtěl okopírovat.
Mám tyhle problémy opravdu jen já, nebo to považujete za zanedbatelný problém?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Zacnu trosku mimo misu. Kdyz jsem pred 4 roky zacinal s focenim, tak jsem si v jedne knize o fotografovani precetl dve rady:
1. Udelejte, co nejvic snimku – nesetrete materialem
2. Udelejte vyber – nejlepsim pritelem zacinajiciho fotografa je odpadkovy kos
Podle bodu 1. se “digitalni cvakalove” ridi. Myslim si, ze casem (dva tri roky?) budou sami zahlceni mnozstvim snimku, ktere udelali, ze zacnou delat vyber.
Se zaplavou digitalnich fotografii problem zatim nemam, ponevadz v mem okoli nejsou vlastnici digitalu, kteri by mi ukazovali vse. Mam to stesti, ze vsichni delaji nejaky vyber. Ukazuji mi treba cca 100 dokumentacnich snimku, ale z mist, ktera mne zajimaji.
Ve Vasi situaci je kazda rada draha a zalezi na vztahu s tim kterym konkretnim clovekem. Urcite bych se jim snazil postupne vysvetlit bud asertivne nebo primo, ze mne jejich fotografie neoslovuji a ze mi je tudiz nemusi ukazovat.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Začínám nabývat pocitu, že začínám chápat, o čem mluví druzí.
Pro sebe si “shrnuji do odvážné formulace”:
0. Zneužít lze cokoliv.
1. Nevadí mi ani analog ani digitál – pokud nejsou zneužity možnosti obého k ošálení diváka. (Je vhodné uvést slovní spojení z oblasti práva: “…kdo jiného uvede v omyl…”)
2. Digitál se rozsahem možností “podvodu” přímo podbízí – ba tyto možnosti mnohdy deklaruje jako jednu z největších předností.
3. Digitál znesnadňuje odhalení “podvodu” – alespoň v běžné, tedy ne forenzní, praxi. (Představa, že by vystavovatel podroboval díla před vystavením “osobní prohlídce”, nebo by byl autor nucen je verifikovat “elektronickým rodným listem a čestným prohlášením”… to mě děsí (a není to v buducnu nemožné!))
4. Množství dobrých fotografů není podmíněno existencí velkého množství “cvakalů”. (Srovnáme-li počet deskových komor a počet kompaktů+zrcadlovek, muselo by po ČR chodit minimálně 500 pánů Sudků). Cvakalové NIKDY nebudou vybírat (ani z analogu ani z digitálu) – “dobří” nebudou nikdy cvakat (pomineme-li velmi krátké období okouzlení jakoukoliv technikou).
5. Množství dobrých fotografů není přímo úměrné zjednodušení technologií (vynecháme-li extrémy jako daguerrotypii a instantní polaroid – nemám pocit, že by polaroidovská technologie okamžité fotografie a průpovídka “vy zmáčkněte spoušť a my uděláme všechno ostatní” vedla k exponenciálnímu růstu počtu dobrých fotografů a kultivaci jejich projevu… Nebo se mýlím?)
6. Velmi se mi zalíbil pojem “computerografie”. Toto slovo mě nedráždí a “umisťuje se” v mém vnímání (foto)obrázků někam mezi “zvláštní”, ušlechtilé techniky, koláž, ohňostroj, hologram…
7. “Lenost” – resp. snaha o usnadnění života jistě vedla lidstvo k vymyšlení spousty užitečností. Ale jednou ze slepých cest snahy o “totální usnadnění života” je m.j. narkomanie… Něco heroinu údajně dokáže odstranit ze života všechno obtěžující. (Co budu čvachtat ve smradlavých vodách polyester se želatinou…?!) A pokud “úžasné nové technologie” vedou k “nemyšlení”, tak je nechci!
8. S nadsázkou myšlená poznámka o foťáku, který mi oznámí, které snímky vymazal a které ponechal, mě na 2 sekundy rozesmála, poté rozesmutnila… Pánové! Vždyť 80-90% procent fotoaparátů (které jsou na Zemi činné) to v jisté míře dělá už nyní! Kompakt mi sotvakdy dovolí podexponovat, přeostřit…!
9. Poznámka o “soucitu se šikuly” mi jde od srdce, ale jenom do doby, než si uvědomím, že takový šikula oblafává diváka tím, že vytváří virtuální realitu. Tato pseudorealita napomáhá k deformacím vnímání reality… On ten Goebels měl do značné míry pravdu: 1000x opakovaná lež se nakonec stane pravdou. A pak je mi líto “toho blbce (rozuměj nepodvodného) fotografa”, který se jako idiot snaží co nejvíce přiblížit realitě, místo aby realitu převedl do mnohem líbivější pseudoreality…
Zpočátku jsem si myslel, že tato diskuse vyústí v krvežíznivou potyčku, ale jsem rád, že tomu tak není.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
no, ja bych to tak nedramatizoval… Ve valce, v lasce a ve fotografii je stejne vse dovoleno… Mne vubec nerusi, ze nekdo pouziva nejake medium jinak, nezli se to libi mne. To jenom zvysuje moji jedinecnost :-)))
Ale jinak mas pravdu, ja take patrim k tem hlupakum, kteri do obrazku nic nemontuji… a obcas byvam konfrontovan s podezrenim, ze “to je nabeton fotomontaz”, proste jenom proto, ze divak odmita pripustit moznost, ze by dana situace mohla realne existovat :-). No a? Kdyz se rozhlednu po ulici, tak na ni vidim tolik lidi, jejichz nazor mne vice mene nezajima, jejichz zivotni postoje mne odpuzuji… proc by tomu u fotografujicich melo byt jinak? Proc bych si mel osobovat pravo absolutni pravdy, kdyz je nejsem ochoten poskytnout jinym? Ja kazdemu preju jeho presvedceni, jeho energii a tvurci schopnosti. Kazdy mame pravo volby vyrazovych prostredku… Pred prazdnym papirem i pred divakem jsme si nakonec rovni. Kdyz ma nekdo pocit, ze bez smudlani nejakych montazi to neni ono, a teprve s nima je to ten pravej vodvaz, ma moje pozehnani, jen houst a vetsi kapky. Zatim pokazde se totiz, nezavisle na pouzitych metodach, nakonec oddelilo zrno od plev… Pouze na pouzite metode nikdy zadna vypoved nestala. Kdo umi, ten si vzdycky najde cestu, jak neco sdelit. Kdo umi, ten zkratka umi 🙂
“výroba skutečnosti”. priklad.
premyslel jsem jeste jednou, o tom co jsem tu napsal. Menit na tom nechci nic, ale nebyl jsem si jist, jestli je z toho patrne, co mam vlastne na mysli. Takze dva priklady:
Loretta Lux (www.lorettalux.de). Podle mne jedna z nejgenialnejsich portretistek, specialne deti, opravdova supernova. Pozadi svych portretu maluje sama (je studovana malirka 🙂 a co se svymi obrazky dela v kompu je a asi zustane jejim sladkym tajemstvim. Kazdopadne foti (zatim) na film. U takovych vysledku je mne osobne uplne jedno, jake manipulace provadi.
Druhym prikladem budiz treba Mischa Gordin. Jeho manipulace jsou z tech nejhorsich: z mnoha snimku “sesiva” jeden jediny, meni vyznamy i skutecnosti. Nekdy je to poznat na prvni pohled, nekdy to poznat neni vubec, jako treba zde http://www.smog.net/photographers/gordin/misha04.jpg. Who cares? I on mimochodem foti na film a montaze dela v PC.
Oba dva maji jedno spolecne. Jsou dobri, a jejich vysledky snesou jakekoli kvalitativni srovnani i po remeslne strance.
V dnesni dobe v podstate nikdo neni zvedav na fotografie od kohokoliv, nikdo na nase vytvory neceka aby se jimi kochal nebo pohorsoval. Tim mene je zajimave, jak kdo sve patlaniny tvori. To je zajimave pouze pro autora sameho. Pokud se pokousi montazema docilit takoveho vysledku, ktery jini umi bez nich, je to jeho problem. Samozrejme je tu par vyjimek, ale pro nas ostatni plati, ze je lhostejne, jestli fotografujeme, nebo sbirame pivni zatky, lidstvu diky tomu vzejde zhruba stejny zisk nebo skoda 🙂
RE: “výroba skutečnosti”. priklad.
Je obrovský rozdíl mezi “výrobou iluze” a “výrobou skutečnosti”, tj. iluze, která se tváří jako skutečnost. Tak třeba u fotky http://www.smog.net/photographers/gordin/misha09.php?aID=19 nepředpokládám, že jako model byl použit pidimužík (po případně obryně) a protože je mi jasné co je fikce a co skutečnost, mám šanci uvažovat co tím chtěl básník říci.
Na druhé straně existují docela vážně míněné návody “jak lze i obyčejnou fotku, proměnit v obrázek ne nepodobný těm, které vídáme v časopisech”, jako příklad poslouží “královna plesu” na http://www.grafika.cz/art/photoshop/kralovna_plesu.html
kde autorka ze staré fotky kamarádky focené na výletě vytvořila “compografii” budící dojem, že ona dívka byla vyfocena na plesu. Změnila vše co se dalo – od pozadí, barvy vlasů, nalíčení, tvar nosu až po přidání šperků. Místo toho, aby se pokusila udělat skutečný fotografický portrét, snažila se ze sračky udělat fotografický skvost.
RE: RE: “výroba skutečnosti”. priklad.
Proboha!!! Pro TO snad ani není výraz…!!!
Jediné, co mě navrací alespoň částečně do “rovnovážného stavu” je, že nikdo z účastníků debaty se nenazývá fotografem – jsou to grafici.
P.S.: Jak by se dalo způsobit, aby si TO prohlédli účastníci “naší” debaty (viz výše i níže)?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Děkuji za shrnutí, Mirku, pochopil jste mě zcela správně, přesně tak jsem to myslel. Snad jen upřesním, že ta “výroba pseudoreality” mi vadí hlavně proto, že se dotyční ani nesnaží naučit se fotografovat, jako by fotografii samu o sobě považovali za něco nedokonalého či dokonce podřadného, co je potřena “vylepšit” nebo – ještě lépe – zcela předělat v počítači. Ne retuš či přijatelné odstranění nedostatků, které nešlo eliminovat při snímání, ale výroba koláže v pravém smyslu tohoto slova. A právě tak jako koláž lze srovnávat pouze s jinou koláží a ne třeba s malbou, “computerografie” není podle mě fotografie a lze ji porovnávat pouze s jinou “computerografií”.
Možná můj problém tkví také v tom, že fotografuji přes 30 let a digitálně už 4 roky, což všichni moji známí vědí a tak považijí za nezbytné mě seznamovat se všemi svými fotografickými výtvory. Nechci se povyšovat, nepovažuji se za nějak moc dobrého fotografa, ale s čím se setkávám, to je děs. Když jsem se učil fotit, tak jsem si o tom něco přečetl v knihách a fotografických časopisech a prohlédl si snímky uznávaných fotografů. Když mě nějaký “cvakal” ukazuje svoje zmršeniny, nabízím mu zapůjčení příslušné literatury – jenže se zpravidla setkávám s nechápavým pohledem – proč by měl něco studovat, copak fotografovat je potřeba se učit?
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Pekne pojednanie na temu manipulaccie pravdy a objektivity vo fotografii (vseobecne) bolo uverejnene pred casom na tychto strankach:
http://www.paladix.cz/rs/clanek.php?aid=10574
Po jeho precitani sa mozno niektore, tu diskutovane veci, ozrejmia.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečno
Díky za odkaz! Všechno je samozřejmě složité a na dlouhou debatu, tak jenom stručně jeden moment:
Rozlišovat realitu a fikci bude mít vždy význam, když ne ve všem, tak alespoň v něčem. Jinak by neměli fotografové a filmaři nejmenší důvod riskovat zdraví a život např. v Iráku, ale hezky by si válečné scénky nahráli v atelieru, popř. v Hollyvoodu. Ostatně, snad si ještě někdo pamatuje, jaký posměch utržil “odvážný” reportér, který v době války v Afghanistánu udělal “reportáž z Kábulu”, od kterého byl ve skutečnosti vzdálen stovky kilometrů. Zkrátka fotografie by měla v principu zůstat psaním světlem a ne počítačem.
RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
Mam velmi podobny dojem. Na mych narozeninach mel kamarad digital a neco malo tam s nim nafotil. Potom samozrejme obrazky upravoval, na jeho obranu musim prohlasit, ze by jinak nestaly za nic. Vubec mi nevadi, ze posune odstiny barev, protoze mu je bleskove svetlo posunulo do zlute. To je v poradku, ja bych na to pouzil nejaky filtr, on na to ma Photoshop. Co uz mi ale dost vadilo bylo, kdyz zacal “manipulovat se skutecnosti”. Treba uplne vyretusoval zaclony, protoze mu prisly skarede. Kdyz jsem pak ty fotky videl, tak me napadlo: byly to moje narozeniny, nebo nebyly?
RE: RE: RE: RE: Snímání skutečnosti vs. “výroba skutečnosti”
A byly? 🙂
snímání skutečnosti vs. “výroba skutečno
Tleskám jak jen můžu. Myslím, že světlu i času je fuk jak ho polapíme. Digi, nebo film. Pro diváka člověka je nejdůležitější úmysl lovce. Až budou fotky hodnotit laboratorní stroje bez lidí (diváků) pak teprve bude důležité kolik pixelů nebo zrníček na filmu to bylo. Vyfotím-li kravinu, vyvolám/vytisknu zase jenom kravinu. Dlouhé diskuse analog versus digitál jen maří čas pro focení. Za pár let je snadno možné, že oběma táborům se bude smát někdo třetí, asi tak jako my (někteří) tomu, že naši dědové neznali třeba kevlar. Ale nad dobrou fotkou je smích přejde a budou kroutit hlavou jak to ti staří mohli na těch krámech tak hezky trefit. A dost. Prdím na diskuse jdu se učit fotit.
Je to stale drahe
Jsem amater, ktery foti cca 50 filmu rocne. Kdyz bych pouzival pouze Provii 100F, tak se mi za dobu meho fotografovani s velkou bidou rentuje Canon EOS 300D; navratnost rozumnejsiho aparatu typu 10D je nekde kolem 6 let. Kdyz tomu pripoctu problemy s sirokymi objektivy (to bych jeste prezil) a prilis velkou hloubkou ostrosti (jak rikaji Anglicane: “mixed blessing”, nekdy je to fajn a nekdy je to k vzteku), tak moje nadseni vzdycky trosku opadne.
Na druhe strane me, vic nez rychlost a nizke provozni naklady, laka moznost menit ISO za pochodu a predevsim moci si zkontrolovat expozici a pripadne na miste udelat snimek znova.
RE: Je to stale drahe
Mne vysla navratnost 4-5 rokov. Za ten cas ten fotak bude mat nulovu hodnotu, pretoze budu 15MG pixelove, digitalX CMOS, …
Kedisy ludia kupovali fotak na cely zivot a dnes?
Budeme to menit kazde 3-4 roky. Ak by som mal na tieto veci domaci rozpocet, tak radsej pojdem do vecsieho formatu ako 35mm a nie ist do formatu mensieho ako 35 hoci aj digitalneho! Ked uz nie ten vecsi format, tak aspon kvalitne sklo.
Suhlasim so problemom 1.6. Prave som si kupil Canon EF 28/2.8 s clonou a nemam zaujem aby mi ho niekto zmenil na 45/2.8.
S tou spetnou vezbou priamo na mieste to podla mna nie je celkom tak. Nevlastnim digitalny fotoaparat, ale za to mam digitalnu video kameru a viem, ze 5cm LCD display toho napovie strasne malo o tom ci je to spravne exponovane. Nohovoriac ak na to svieti prudke slnko. A nosit zo sebou stale laptop? Ani nahodou (dost mam v robote a doma).
A co sa kvality tyka. Vyrovna sa to Fuji Velvia 50? – Otazka pre Tomasa.
RE: RE: Je to stale drahe
Co se kontroly expozice tyce, ta se dela z histogramu a ten prectu z LCD displeje vzdycky.
RE: RE: Je to stale drahe
Ad vyrovna se Velvii 50:
Prectete si prosim ten clanek 🙂 Je tam zcela poctive napsano treba toto: “…o perfektně naexponovaném snímku na ultrajemnozrném filmu. Tam skutečně při srovnání velkých zvětšenin má přístroj třídy 10D zatím pozici těžkou…”.
Domnivam se, ze Velvia da pri perfektnim scanu vysledek preci jen znatelne lepsi. Jina vec je, nakolik se bude realne lisit zvetsenina na papire v ruznych velikostech. Ona totiz jedna vec je, kdyz nejaky nadsenec analogu vezme lupu s cilem dokazat, jak je digital blby a kdyz se na vyslednou fotku nekdo diva na vystave z bezne pozorovaci vzdalenosti…
RE: Je to stale drahe
Při focení s digi-zrcadlovkami je hloubka ostrosti stejná jako s kinofilmovými – rozdíl je pouze v ořezu výsledku, což se zjednodušuje tím, že se jakoby přepočte ohnisko.
RE: RE: Je to stale drahe
Tomu nerozumim, mel bys nejaky odkaz na obrazek s malou hloubkou ostrosti na digi ? Dik.
RE: Je to stale drahe
Hloubka ostrosti je dana optickou soustavou a princip snimani obrazu na cip jako takovy na to nema zadny vliv. U daneho objektivu to je proste konstanta bez ohledu na telo. Nebavime se tu o kompaktu kde byva objektiv napr. 7,85-32,0 mm (a vyrobce udava tzv. “ekvivalent ke kinofilmu”). Takze u takoveho 70-200 f/2,8 bude hloubka ostrosti vzdy stejna, ale mnozstvi informaci bude oriznuto diky mensi velikosti cipu.
Pokud vsak jako vychozi budu uvazovat to, ze chci na cipu mit stejne mnozstvi informaci jako na filmovem policku, tak vstupuje do hry prepocitaci faktor a teprve v tomto pripade bude hloubka ostrosti vetsi. Ani to vsak neni neresitelne. Jen proste potrebuji rozmerove vetsi cip, nebo svetelnejsi objektiv 😉
Tedy snad jsem to napsal aspon trochu srozumitelne.
RE: RE: Je to stale drahe
Jestli dovolíš, napíšu to ještě jednodušeji:
Hloubka ostrosti je stejná, jenom zdánlivá ohnisková vzdálenost je jiná.
Pokud tedy fotím s crop-faktorem 1,6x, pak mám u 128mm objektivu (po přepočtu) hloubku ostrosti jako u 80mm (který to fyzicky opravdu je) – a tedy vyšší, než u nativního 128mm objektivu.
RE: RE: RE: Je to stale drahe
Smrt pseudoodborníkům !!! Nemám sílu ani chuť na něco takového reagovat. S tím ohniskem je to fakt trochu jinak :-)))
RE: RE: Je to stale drahe
Diky za vysvetleni, takze, kdyz chci na male ccd policko dostat stejnou scenu, musim jit od objektu dal a tim padem mi vyjde vetsi hloubka ostrosti.
Digital stale zaostava rozlisenym – dokaz
Na http://seus.cz/foto/fkinofilm2.html su vyrezy fotografii z kinofilmu a digitalnych fotakov (okrem ineho aj digizrkadlovky 6,3 Mp.). Z obrazkov je zrejme ze kvalita rozlisenia je na strane kinofilmu, a to je skenovany len na nejakych 2900 dpi (cca 11 Mp).
RE: Digital stale zaostava rozlisenym – dokaz
Nelze srovnávat jepeg fotky ,není zde ani napsáno na čem to bylo focené.Pokud použiješ RAW,tak ta fotka v PC vypadá ůplně jinak,prostě se tu srovnávají nesrovnatelné věci.Chci-li pořádnou fotku tak ji vyfotím v RAWu a pak z ní dostanu co potřebuji.Chci li soudit,tak bych měl objektivně a né vystavovat nějaké nesmysly.Můj foták má rozlišení 3072×2048 (10D),takže pokud jsem dobře četl ta fotka z 6,3M zrcadlovky je komprimovaná z toha plyne velmi dobrá čitelnost na tak malou fotku.A navíc jsem tam z toho trochu zmatenej, stejně velkej výřez a velikost fotky každá jiná(varianta 3 a 5).Asi to tam vystavuje někdo kdo držel Digi poprvé v ruce a nemá ho rád.Když mám 10D,tak přeci na něj nebudu fotit nejmenší rozlišení a největší kompresi na to mi stačí compakt.
RE: RE: Digital stale zaostava rozlisenym – dokaz
Obávám se, že se vůbec nejedná o fotky z digitálu. Jsou to JEN a JEN výřezy z kinofilmu odpovídající danému rozlišení, nic víc, nic míň. Absolutně to tedy není srovnání digi a klasiky, ale jen ukázka toho, jak velké výřezy lze z kina udělat a jak to asi bude vypadat.
RE: RE: RE: Digital stale zaostava rozlisenym – dokaz
Nie, nie. Je to skutocne ukazka nascanovaneho negativu na 2900 dpi a skutocnych snimkov z digitalnych fotakov. Ved to tak aj pisu na stranke
RE: RE: RE: RE: Digital stale zaostava rozlisenym – dokaz
a proc tedy maji vsechny ty fotky spinu a kapky na stejnych mistech?
Tiskárna
Otázka pro Tomáše: jakou tiskárnu používáš na tisk fotek a jak s nimi pak zacházíš (jde mi o teoreticky horší odolnost inkjetového tisku oproti jiným technikám)?
RE: Tiskárna
Canon S900. Odolnost hodne zalezi na papiru. Treba matny Ilford Smooth Pearl si necha libit prakticky totez co fotka (az na tekouci ci kapajici vodu :-), naopak treba Ilford Classic Gloss je dost haklivy. Jinak pro poveseni na zed uzivam bezny klipram, pro ukazky na setkanich pak katalogove knihy A4.
RE: RE: Tiskárna
Tiskarny sem sice nepatri, ale neda mi to abych se nezeptal:
muzete odhadnout gamut jaky Vase tiskarna dosahuje s nekterymi fotopapiry. Jde mi o radove porovnani, zda je to cca sRGB nebo Adobe 1998 nebo neco jineho.
Diky.
Pavel
RE: RE: RE: Tiskárna
Bohuzel exaktne jsem to zatim netestoval. Priznam se, ze me momentalne vic nez rozsah trapi jine veci 🙁
Asi nejvic se peru s vernosti barev pri pouziti refillu. U S900 se da totiz dostat na skutecne smesne nizke naklady na stranku, cenou za to je ale jiste rozladeni barevneho podani. A jako na potvoru se to nejvic projevuje prave pri snimcich ladenych spise do modra, coz je zrovna to, cim se ted dost zabyvam. Murphyho zakony v praxi :-(((
RE: RE: RE: Tiskárna
Doma pouzivam tiskarnu epson7600, uvadena zivotnost tisku na dobrych papirech je kolem 100let, 100% odolnost proti UV a take nektere druhy odolne proti kapajici a tekouci vode. Uvadena hustota tisku je 2-2.2D. Vzhledem k dvema odstinum cerne (cerna+seda) je tisk CB fotografii naprosto perfektni, srovnaleny s temi nejlepsimi postupy s kombinaci vystupu 10D vznika super sametove cista fotografie. Netreba zadne kalibrace, nebot tiskarna disponuje barevnym prostorem sRGB, coz je pro tisk fotografii idealni. Sve CB i barevne vytisky jsem ukazoval nekterym svym kamaradum, kteri jsou ortodoxni chemikari. Nejprve kvalitu hodnotily velmi pozitivne, ale jen to do te doby, dokud jsem jim nepopsal cely postup vzniku vysledku. Rekl bych, ze je to castecne dano tim, ze jsou o sve pravde presvedseni, ale take proto, ze se jim proste nechce investovat tezke penize do obnovy sveho strojoveho parku.
honza
RE: RE: RE: Tiskárna
Nutne to musi byt neco jineho. Vzhledem k tomu, ze inkjetova tiskarna pouziva ctyri a vice CMYK inkoustu, ma jeji gamut zcela odlisny tvar nez gamut jakehokoli RGB prostoru. Tak saturovanou modrou, jako je “monitorova” (0,0,255) z inkjetu tezko vyloudite, naopak tiskarny zase umi lepe jine barevne tony.
RE: RE: RE: RE: Tiskárna
Ctu knihu Adobe Photoshop 7.0 for Photographers. Mam nacatou kapitolu o konverzi RGB -> CMYK. Zacinam tusit k jakym problemum pri teto konverzi dochazi.
Nevite, prosim, jestli se tematu gamutu injetovych tiskaren (cena cca 10 000 – 30 000 Kc) venuji nejake stranky na Internetu. Eventuelne konverzi RGB -> CMYK pro tyto tiskarny. Dekuji.
RE: RE: RE: RE: RE: Tiskárna
Knihy Photoshop x.0 for Photographers venuji konverzi do CMYKu hodne prostoru. CMYK prostory se navzajem ale navzajem hodne lisi (mnohem vic nez RGB prostory) a pokud se ma delat konverze do CMYKu, musi to opravdu byt ten spravny CMYK prostor, ne nejaka genericka odruda. Konverzi do generickeho CMYKu se pouze napacha vic skody nez uzitku. Moderni inkjety jsou delane na to, aby akceptovaly RGB data a konverzi do jejich specialniho CcMmYKu, ci jaky prostor pouzivaji, je nejlepsi ponechat jim. (Porad si ale clovek muze zobrazit soft proof…)
ať žije světlo
Fotím už roky, mám 6 x 4,5 i kinofilm, dělám na dia a velké čb zvětšeniny. Vyvolávání čb filmu je pro mě nádhernou relaxací, i s tím strachem, co na filmu bude.
Od letoška mám v práci digitál (Olympus 5050), čistě na dokumentační účely. Bál jsem se ho, teď jsem spokojený, je to velmi užitečné.
Víte ale co se mi na digitálu líbí? Že je to taky takovej ubohej nástroj, zcela závislej na SVĚTLE. Pro své účely potřebuju dělat makrozáběry v terénu s naprosto věrným barevným podáním. Stativ je nutný a je velká dřina dostat na snímek přesně ty barvy, které chci. Nedoženu to ani v počítači, protože večer už si nepamatuju, jaké měl objekt přesně barvy (fotím jich desítky denně)a tudíž jak mám nasnímaný soubor barevně upravovat. Toho hraní s tím, aby třeba byly na snímku jemňounké přechody světlých fialových nádechů…. Nejde to o nic rychleji, než u klasiky.
Klasika mi vyhovuje ještě v jednom – nemusím sedět u počítače. V práci jsem u něj skoro pořád, už mi zničil oči a ještě to mít doma? To ne…
Ať žije světlo, tvůrce našich klasických i digitálních fotek, které nás tak trápí a ohromuje svou nepostižitelností!
RE: ať žije světlo
Myslím že s tzv. barevnou tabulkou a pevným nastavením bílé by to neměl být žádný velký problém.
k porovnání
ve svém článku píšeš: Měl jsem možnost fotky z 10D porovnávat s velmi dobrým přístrojem Canon G5, který má 5 MPix,……. Porovnáváte dva druhy čipů a to CCD a CMOS. CCD má při delším focení zvýšení šumu z hlediska zahřátí a další. CMOS ten ze své konstrukce má menší spotřebu energie, menší zahřívání a u modelu CANON EOS 10D a 300D jsou vylepšené obvody pro potlačení šumu při přenosu z čipu do paměťového média. Horší kvality obrazu než u zmíněných dvou modelů je CANON EOS 1D ( má CCD čip ). V případě focení do RAW a s posledním Photoshopem 8, dokážete udělat velice rychle kvalitní fotografie v krátkém časovém sledu, než by jste časově potřeboval s kinofilmem. To už vůbec nepočítám cenové náklady na realizaci. Váš článek je pěkně napsaný. Přeji Vám pěkný Nový rok.
Kolik višní tolik třešní
Debata stará jak metuzalém, co bylo dříve vejce či slepice ?
Dle mých skromných osobních skušeností je Digitální technologie vítaným DOPLNĚNÍM technologie klasické.
Přednosti jedné nemá druhá a naopak.
Film mi umožňuje fotit na citlivost kupř 6400 při výborné obrazové kvalitě, digi (zatím) nikoli.
Na film můžu fotit ultraširokoúhle, na digi (zatím) nikoli.
Film zvládne jasový rozsah o hodnotách 10-15 EV bez větších obtíží, digi nikoli.
Černobílá fotografie (která mne enormě zajímá) mi nabízí úžasně tónově dokonalé zvětšeniny, digi (zatím) nikoli.
Film mi umožňuje fotit poměrně levně na formát 6×9 a zvětšovat na formát 42×60 za 35-50 kč za 1ks papíru, při naprosto dokonalé obrazové kvalitě.
V digitální podobě bych se nedoplatil a ani současné digitální stěny pro velký formát nedosahují takových parametrů.
S manuálním přístrojem nejsem ničím omezen (krom zásoby filmů) naproti tomu mne digitál omezuje každým okamžikem hrozícím vybitím baterie (již nekolikrát mi zhasl uprostřed dokonalých podmínek pro focení).
Přednosti digitálu jsou jasné. To co mi nabízí je přesně to co jsem marně u klasiky “hledal” a zoufale potřeboval. Především nenápadnost, rychlost přenosu informace (kontroly výsledku) a levnější operační prostor při snímání.
Po měsíci horečného focení na 5Mpx digitál jsem se rád zavřel do komory a vášnivě se oddával lučbě stříbrných maleb.
Jednoduše tu máme vdolky pro ty co jsou na sladkosti a vepřové pro predátory.
Jestliže skutečně masoví cvakalové zabijí film, bude to velká a smutná prohra jedné legendární uměny.
RE: Kolik višní tolik třešní
současné digitální stěny pro velký formát nedosahují takových parametrů…
Digi stěna Kodak, kterou používá Sinar dokáže při statickém záběru 90Mpx. Nově představená středoformátová stěna Fuji 41.3Mpx (7648×5408), což představuje tisk A0 při 180dpi, podotýkám bez zrna. Ze středoformátu. To jen tak na okraj…
RE: RE: Kolik višní tolik třešní
Nejde právě jen o to rozlišení.
Já udělám z 6×9 což je tedy v rozlišení “pouhých” cca 48Mpx (nebo to celé 2x ?:-) zvětšeninu na AO taky bez zrna, pravda 6×9 je taktéž vpodstatě středoformát.
Ale o rozlišení tu vskutku nejde.
RE: RE: Kolik višní tolik třešní
Teda pane Radek, tou Kodak stěnou pro Sinar jste mu to teda chudákovi vytmavil. Určitě jí doma už dlouho úspěšně používáte. Jen by mě zajímalo, jestli nebyla přehnaně drahá. Asi bych si místo ní radši koupil dům…
trouba nebo mikrovlnka
zdravim všechny,
I přes dnešní rozmach digitální fotografie jsem si před par měsíci koupil novou analogovou zrcadlovku CANON EOS3. Před dvěma týdny nový zvětšovák za zhruba 20 000,- + misky na zvětšeniny 50*60. Všichni známí si ťukali na čelo, co jsem to za blázna.
Ale řeknu Vám, udělat si doma zvětšeninu 50*60, v temné komoře s vývojkou a ustalovačem a pak čekat až onen výsledek uschne ……… něco ůžasného.
To jen pro lidi, kteří to nikdy nezkusili.
Ale upřímně řečeno, jediný důvod proč jsem ještě nekoupil digi zrcadlovku je velikost čipu. A kdyby EOS1 nestála čtvrt milionu, už ji mám doma.
Možná si řeknete, tak proč jsem ještě nepočkal rok a utrácím teď za vybavení fotokomory.
Odpověď je jednoduchá. Prostě klasiku používám pro jiný druh fotek než digitál (momentálně mám ještě OLYMPUS 5050).
Já klasiku a digitál přirovnávám ke klasické troubě a mikrovlnce. Máme je tu obě, jen jde o to se je naučit správně používat k maximalizaci svého užitku.
RE: trouba nebo mikrovlnka
Suhlasim.
Hlavne, ze sme vsetci spokojni s tym co mame.
Tiez som pozeral, ze na ebay ludia hromadne predavaju EOS 1/v/n pripadne EOS 3/5 za zaujimave ceny.
Digitál už dávno nahradil kinofilm !!!
Nevím o čem vlastně tento článek je. Digitální technika už minimálně rok plně nahrazuje klasický kinofilm. Stačí se podívat na vybavení novinářů. Kdo z nich ještě fotí na klasiku? No a o tom kinofilm je – o reportážní fotografii o ničem jiném. Pokud chcete fotit jakýkoliv jiný žánr a myslíte to skutečně vážně tak tady nikdy kinofilm nestačil. Pro vše ostatní je tady střední a velký formát.
Ještě jedna poznámka k digitálu o které se jaksi nemluví. Životnost CCD čipu je omezená. Co opravdu CCD čipu neprospívá jsou intenzivní zdroje světla. S časem se mění jak citlivost čipu, tak hustota filtrů. Dá se říci že se neustále mění kvalita výstupu. Takto postupně, pomalu, ale jistě spěje čip k jisté záhubě. Až dlouholeté zkušenosti ukážou, které čipy jsou opravdu kvalitní.
RE: Digitál už dávno nahradil kinofilm !!!
Stačí se podívat na vybavení novinářů. Kdo z nich ještě fotí na klasiku?
No, z tech, co na to maji cas (tj. tydeniky), zatim vsichni :-)))
Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Analogové fotoaparáty fungovaly desetiletí vcelku spolehlivě. Trochu rozruchu sice vnesly technicke novinky (TTL, AF, IS), ale stále bylo tempo inovace u běžných amatérů únosné.
V digitální fotografické sféře však tempo inovace dosáhlo takového stupně, že to, co ušetříme za filmy hravě spolyká nákup nových a nových fotoaparátů, pokud možno nekompatibilních s naším nynějším příslušenstvím (blesky, objektivy,…).
Tomáši, upřímně, přemýšlel jsi o tom, za jak dlouho budeš kupovat nový EOS 3D, 20D, či co já vím? A co s tím nynějším, za dva roky pomalu neprodejným nebo jen za zlomek nákladů?
RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Ano premyslel… Mohu ti rict jedno – cena fotaku tridy 10D neni to nejdulezitejsi. Uz ted mam v optice a dalsim prislusenstvi penez znacne vice nez stalo telo, a to jsem optiku vesmes kupoval bazarove. A jestli si opravdu koupim i 2,8/300, o cemz silne uvazuji, tak uz tuplem neni co resit. Pokud Canon zachova objektivy, tak me inovace nechava v klidu. A vsechny naznaky ukazuji, ze se s timto snad pocitat da – Canon ma k dispozici i fullframe snimac a tak nema az takovy duvod uvazovat o zmene a tvorbe specializovanych objektivu. U Nikonu je to o trochu horsi 🙁
Pak jeste jedna vec – ono tempo inovace v oblasti DSLR neni az tak kriticke jak tady pises. Podivej se na novy ryze profi Nikon D2H – ma “jen” 4,1mpix. Proste se ukazuje, ze v praxi neni o moc vic potreba a tak se zvolna i v DSLR zacina inovovat podobne jako drive v analogu, tedy kvalita a principy beze zmeny, zato narusta rychlost, presnost AF, rychlost snimani, atd.
Ostatne i EOS10D je vznikly takto – v podstate se parametry od sveho predchudce D60 nijak moc nelisi. Jen plynula evoluce 🙂
RE: RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Ale lidi, no tak, co máte pořád s tím Nikonem D2H? Přečtěte si recenzi Dava Etchellse, rozhodně vám to doporučuju. Zjistíte, že D2H má výstupní kvalitu srovnatelnou s jinými foťáky dané kategorie, tedy že ony “zázračné výstupy” se nekonají. Je tam snad taky více šumu, ono s tím šumem je to ale dost problematické (Etchellsova pasáž o šumu u D2H je skvělá). Je to taky logické – primární je u D2H počet snímků v plném rozlišení za vteřinu, protože tento foťák je určen pro reportáž, rychlé děje – fotografovat s ním krajinu či v ateliéru je nepochopením jeho účelu. Musí to však i tak být skvělý foťák – sám velký Steve ve své recenzi na závěr prohlašuje, že přístroj má pouze jednu vadu – totiž, že ho musel po recenzi zase vrátit.
Jinak, je pravda, že film je smrt (nemělo být mrtvý?). Avšak – podívejte se třeba na http://blanik.colorado.edu/~rtezaur/photo/, pak si se svým digi zkuste pár takových fotek udělat (mám na mysli ty, kde je systě modrá obloha s blankytnými oblaky, a dole pěkně prokreslená krajina), a až budete zírat na skorobílé nebe (které bylo původně modré), nebo na hodně podexponovaný spodek (aby ta obloha teda byla modrá), tak třeba zjistíte, že ještě nějakou dobu nebude film smrt (alespoň pro určitý druh fotografií)…
RE: RE: RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Hrome, můžou být blankytná oblaka (to jsou ty příspěvky na Silvestra před půlnocí, aneb kdo jinému jámu kopá …)? No, ať je to jak chce, tak jak už bylo konstatováno jinými, negativní film má stále navrch v dynamickém rozsahu (otázka zní, jak dlouho – nějaké tipy? – já říkám – pět až deset roků (pesimista?)).
RE: RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Tak ci tak kupovat kazde dva roky nove telo v cenovej kategorii 10D je vela. Napriek tomu, ze dovolit (momentalne) si to hravo mozem by som to neurobil. Ale to je iste individualne. Chapem studia a profikov co fotia denne kvanta, ze na to fantasticky usetria.
Ten cyklus JE kriticky. Pri klasickych SLR to bolo mozno kazdych 5 rokov, teraz to bude kazdy rok.
So svojim EOS telom fotim uz nejaky cas a este aspon 5 rokov budem, to znamena, ze jeho zivotnost (1995-2008) bude viac ako 10 rokov. Ono podla mna pridu casom aj ine dovody ako velkost chipu koli ktorym budeme chciet upgradnut. Som si isty, ze marketingove oddelenia nikdy nespia.
Musim reagovat k poskodenim negativom. Ano stane sa z casu na cas, ze sa poskodi ako sa vam stalo na letisku v Los Ang. a aj mna to dopali, ale to iste sa moze stat aj pri pametovych mediach. Ja si prenasam data na CompactFlash (praca/domov) a uz sa mi par krat stalo, ze obsah sa poskodil a musel som ich preformatovat. A to ich hranim v specialnom puzdre.
Prajem vam, aby ste v buducnosti menili uz iba tela a nie celu znacku.
RE: RE: RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Ja si ale myslim, ze ten inovacni cyklus u DSLR je jiz dnes delsi – spis tak 2-3 roky. Vezmete si D60 a D30 – D60 dosud zdaleka neprodava kazdy jeho majitel, spis se zvolna zacaly v bazarech objevovat D30… Jinak s vami samozrejme souhlasim, jde jen o drobne rozdily v durazu na ruzne detaily. Jenze ve vysledku to na realne cenove vypocty ma vliv docela znacny. Osobne tipuji, ze EOS10D budu menit tak nekdy v roce 2005…
RE: Ja vidím problém digitální techniky jinde – v inovacích.
Jo asi bych to taky tak videl…proste nemam tolik prachu … ani ted na 10D a ani na to abych za rok 10D prodal a koupil novejsi verzi …to pokryje naklady za filmy plne :)) ja si na DSLR pockam 🙂 az budou mit dostatecne velky cip, budou umet CB foto atd. :)) a do ty doby budu fotit na film :))
Kvantita
Ještě k aspektu kvantity – tou skutečně kvalitu nelze nahradit. Vzpomněl jsem si, jak mi přišel známý ukázat fotografie z Kanady, kde trávil dovolenou. Měl toho plné CD. Nevím kolik tisíc to bylo fotek, ale byla to síla. Fotil na rozlišení 480×640 a vysokou kompresi, aby se mu ta vysněná dovolená vešla na paměťové karty. Tu a tam byla nějaká fotka i celkem dobrá, ale to naprosto zaniklo v záplavě fotek snímaných přes okno autobusu (s více či méně patrným zrcadlením na skle), které se mnohdy lišily jen tím, že autobus mezi jednotlivými snímky o pár set metrů popojel. Po dvaceti minutách listování, když jsem byli pořád ještě prakticky na začátku jsem to vzdal. Snažil jsem se známému vysvětlit, že je to na můj vkus přece jen moc fotek, ale on to prostě nepochopil a do teď si myslí, že mu tu jeho fantastickou dovolenou závidím.
Možná kdyby fotil na film, tak by se pod hrozbou průvanu v peněžence trochu mírnil, takhle ale skutečně fotil vše kolem bez rozmyslu. Kdysi jsme si ve fotoklubu v podobných případech říkali, že nejlepším přítelem fotografa je koš na papír. V éře digitální fotografie to platí dvojnásob a nikdo by neměl zapomínat že i Windows má koš a že na klávesnici je taky tlačítko “delete”.
Dobré světlo v novém roce!
Nejlepší je foťák v mobilu
Klasický foťáky patří do muzea, za chvíli koupíte kinofilm jen v jedné specializované prodejně v Praze. Samostatné digitální foťáky jsou moderní a módní, ale za chvíli je převálcují mobily s digiťákem. Už i dneska mobily fotí obstojně, tzn. pro většinu národa se stanou vhodným nástojem pro focení. Vývoj jde rychle dopředu a mobil s foťákem + počítač jsou dalším krokem vpřed. Doufám, že to výrobci i prodejci pochopí a v obchodech už nebude překážet nepřehledné množství těch hrozně neforemných, velkých a jednoúčelových foťáků (jak klasických, tak digitálních). Jde prece o to, udělat co nejpohodlněji co největší počet fotek, z nich vybrat ty nejlepší, upravit je na počítači a moci se s nimi pochlubit, posílat je dál. A pro těch pár lidí, co berou focení jako umění, ať se zřídí jedna specializovaná prodejna.
RE: Nejlepší je foťák v mobilu
:))) tak to me pobavilo :)) je fakt ze na MMs to staci ale to je asi jediny k cemu je to dobry a kvalitou dostatecny … osobne ani nevidim ani moznost nakyho zlepseni pri velikosti toho sklicka ktery ma slouzit jako objektiv :))…i dys vyrobci se snzaej aby nalakli 🙂 … to uz je pravdepodobnejsi ze si casem zavolam z DSLR 🙂
RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Bohužel, přesně taková je budoucnost – rozmazaný a neostrý flek rozměrů 200×200 bodů ….. proč se snažit o něco, co přetrvá věky a bude poselstvím a inspirací i příštím generacím ….. bezvýznamné cosi poslané komusi … digitální éra zvoní hranu nejen kinofilmu, ale i celé fotografii ………
RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Tak tohle je ta nejvetsi pitomost,co jsem cetl za posledni rok a bohuzel to neni pravda, a jeste dlouho nebude. A to jsem clovek, ktery foti 70% zakázek digitálně:o)
RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Hmm, velmi zajímavý příspěvek! Píšete, že \”…pro lidi co berou focení …atd\” by se měla zřídit specializovaná prodejna. Netroufám si říci, co za zařízení by mělo být zřízeno pro podobně uvažující lidi jako jste Vy… Dovolte mi pár otázek: viděla jste vůbec kdy fotografii (vzdálený to výraz…) z nějakého mobilu/digitálu? Krásné, že? To barevné podání, kontrast…radost pohledět! Čím fotografujete Vy?
RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Vždyť je to jenom provokace, tohle normální člověk nemůže myslet vážně 🙂
Jinak s tou jednou specializovanou prodejnou souhlasím, aspoň budu mít záruku kvality. Ve spoustě labů (i celkem velkých a ne levných) mi už pěkných pár fotek i filmů parádně zmršili.
Jestliže to Máňa opravdu myslela tak, že kvalitní fotka je umění, potom ano – umění nepatří do rukou masy, ale umělecké menšiny.
Kdyby stála kytara 100 korun, měla kolečka a vak na nákupy a sama se ladila, taky si ji pořídí každý druhý a bude na ni křečovitě hrát dva tři základní akordy, co je schopen se naučit? Věřím, že s dobrým marketingem to tak opravdu dopadne. Digitální nahrávací studia budou na každém rohu. Pokud bude technická kvalita vyhovovat jazzmanům, klidně na to budou hrát – a od rychlokvašených novodobých “hudebníků” je stále snadno poznáme. Pokud to kvalitní nebude, vystačí jazzmani s jedním jediným specializovaným obchodem, kde ale dostanouto, co chtějí.
RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Podívejte se do časopisu Reflex. Tam je v každém čísle jedna stránka fotek (MMS)- členové redakce i další tam mají zveřejněné fotky z libovolné události (někdy je to i příběh) a jsou to fotky z mobilu.
V posledním čísle Reflexu je článek O. Neffa, kde kromě jiného předpovídá rozmach focení z mobilů (až se zlepší kvalita optiky a digiťák v mobilu bude mít 2 – 3 Mpx).
Hodně z vás tady nechápe ty, kteří zavrhují digitální focení a stále trvají na focení na kinofilm. Když vám napíšu názor, že je možné, že za pár let bude hodně běžných fotografů fotit z mobilu (dovolená, setkání s rodinou a kamarády, apod.), reagujete stejně, jako někteří podrážděně reagují na to, že kinofilm je mrtvý a převáží digitální focení.
Pro LUP: tak tohle není diskuse pro většinu národa? Já myslela, že to je diskuse pro všechny fotoamatéry. Promiňte, že jsem zabrousila do vaší elitní společnosti.
RE: RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Ano, tohle je diskuse pro všechny fotoamatéry, ale i já se přikláním k názoru, že nikoliv pro fotofušery.
RE: RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Reflex čtu.Ty “fotečko-obrázky” na MMs stránce podle toho vypadají. Fotečky různých lidiček z dovolených taky. Když Vám toto stačí nechte si to, jen mě nepřesvědčujte, že to je či bude to pravé. Posílejte si své obrázky po telefonech a nám nechte radost z kinifilmových zvětšenin. Já například skoro nic nevím
o mostních konstrukcích a tak se těchto debat taky neúčastním. Proč trávíte svůj čas na těchto stránkách jsem dosud nepochopil. Mějte se.
RE: RE: RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Aááá pán se zlobí
RE: RE: RE: RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Tak trošku..jinak v pohodě..tak taky něco připište..nebo naznačte..nebo nemůžete ani naznačovat…/Cimrmani/ Mám rád klasiku tak to prostě je. Nechávám druhé aby si řekli své, ale když něčemu nerozumím a /”Máňa” asi nee/ tak svůj názor nevydávám za jedinou rozumnou, pravdivou informaci. Tolik vše.
Máňa tomu nehoví, každý jsme jinde, jen zaryla a
nevěřím, že nečekala reakci. Zdravím Morton
RE: RE: Nejlepší je foťák v mobilu
pro Petr: pro lidi uvažující jako já ve svém příspěvku se nemusí zřizovat žádné další zařízení. Takových zařízení – prodejen, supermarketů, minilabů, sběren filmů apod. je totiž už dnes většina. A kdyby byla úzce zaměřená, kvalitní prodejna ne pro “většinu”, ale pro pokročilé fotoamatéry, bylo by to dle mého názoru jen přínosné (bez ironie).
RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Mobil s fotoaparatem není krokem vpřed, spíše krokem vedle, možná počátek další větve spotřební elektroniky. “Fotí obstojně” – pro většinu národa. No, jak kdysi řekl jeden můj profesor – těžko někomu cpát humry s majonézou, když mu stačí buřty s cibulí a to “většině” národa asi stačí. V každém případě Máňa nepochopila jedno – tahle diskuse není o tom, co stačí většině národa a také není pro většinu národa. Jinak je to také o možnosti srovnání. Pokud Máňa nic jiného kolem sebe nevidí, tak to pro ni prostě je “obstojné”. Úkolem těch, co chtějí “humry s majonézou” je pak ukázat konzumentům buřtů, že je i něco lepšího.
RE: Nejlepší je foťák v mobilu
Máňo ses moje holka. Naprosto s tebou souhlasím!
nejlepší je foťák v mobilu
A já si naivně myslel, že mobilní telefon je na telefonování a ono je to na focení 🙂 Ale je opravdu zvláštní kolik lidí má tyhle absurdní představy. Jeden můj známý majitel této dírkové kamery s číselníkem dokonce uvažoval jestli by mohl nabídnout své “fotky” z telefonu fotobankám :-)))))))) !!!!!!!
mobilní telefon
Ke konci roku 2004 má být údajně 2MPx fotoaparát v mobilním telefonu. Největší brzdou v současnosti je optika pro digitální fotoaparáty. Komerce je jedna věc, ale srdeční záležitost k chemicky zpracované fotografii zůstane. Bude to akorát cenově někde jinde. Proto pokud máte velké lednice nakupte si filmy, v roce 2005 budou cenově stoupat.
Pre THR: Da sa videt nejaka ukazka?
Pisete, ze ste spravili 80 zaberov zo sidla (vazky).
Bolo by mozne vidiet zopar zaberov z tejto serie?
RE: Pre THR: Da sa videt nejaka ukazka?
Toto je muj velky dluh – po zruseni Fotozony nemam zadnou svou galerii. Je to ale ma priorita a v dohledne dobe snad neco vypublikuji. A samozrejme znacna cast snimku bude pochazet z 10D. Jinak ale treba testovaci snimky v plnem rozliseni na DPREVIEW jsou zcela v souladu s mymi poznatky, podivejte se zatim tam.
Rada pre mňa.
Ďakujem pánovi Hrubému za článok, rád čítam názor a poznatky ľudí, ktorý majú záľubu vo fotografii. Prečítal som aj odpovede a to je niekedy ešte vačšia sradna. Rád by som Vás všetkých týmto požiadal o jednu radu. Sám sa považujem za amatéra, ktorý fotí pre seba a považuje foto za relax od tohto sveta. Zvládam PC na veľmi dobrej úrovni a sám sa živím automatizačnou technikou. Fotím hlavne ČB portréty a ľudí. To čo sa mi páči tak si dám zväčiť na formát 40 x 60 alebo 30 x 40. V dnešnej dobe som pred voľbou novej fototechniky a je pre mňa dôležité, aby mi dala výsledok a nie koľko stoja náklady na jednu fotku. Sám som pred časom predal Olympus E – 10 lebo mi výsledky nevyhovovali, ale nevravím nie ani analógu ani digitálu. Na druhej strane som ochotný vnútorne stráviť, že fotka stojí o toľko viac alebo menej, ale nie že s nej nemám dobrý pocit. Tu je moja otázka – je digitál cestou ? Aj pre mňa sú jeho výhody jasné, ale to že môžem odfotiť X krát viac snímkov ako na kinofilm bez nákladov nie je pre mňa argument. Vopred všetkým ďakujem a zároveň prajem všetkým veľa krásnych snímkou do roku 2004 či už digitálnych alebo klasických.
RE: Rada pre mňa.
Po pravde – pro cloveka vyrazne preferujiciho BW ma klasika vice vyhod proti digitalu nez v oblasti barvy. Jak jsem jiz v teto debate napsal, tak me samotnemu trochu vrta hlavou to, ze bych si koupil k 10D jeste M645 prave kvuli BW.
Digitální foto
Časopis Digitální foto (asi č. 12/2003), který jsem našel u svého otce, otiskl na obálce fotografii černocha v pozadí s rozostřeným bělochem (myslím to byly děti). Fotografie pěkná, ale… Rozostřený běloch má doslova vyžrané tváře a černoch zase vyžrané bělmo očí. Nevím, nebyl bych s takovou fotografií spokojen. A na obálku…??? O nižším dynamickém rozsahu čipu tu už někdo psal… a protože nejsem odborníkem na digifoto a předpokládám, že na obálku časopisu dogifoto propagující jde to nej… říkám digifotografii zatím ne… uvidíme dál. Zatím je film nenahraditelný a obálka časopisu Digitální foto je tím důkazem!!!
RE: Digitální foto
Neznam tu fotografii, ale dokazu si to predstavit. Nizsi dynamicky rozsah (5-6EV) byva castokrat jeste snizen prenosem na papir (ale to mnoho lidi zna i u “klasiky”).
Jinak tento “problem” se v nekterych pripadech da trochu obejit. Jenze pokud nelze vyuzit mekci svetlo, pouzit filtry, nebo prisvetleni sceny a presto potrebuji fotit prilis kontrastni scenu, tak se musim rozhodnout co obetovat.
Vetsinou vsak vytahnu vic z tmavsich mist. Prepalena svetla mista nezachrani proste nic.
Je tedy jeste jedna moznost, ale tu nemam rad. Pokud to lze, tak udelat dva snimky a ty pozdeji spojit.
Poděkování autoru článku
Nelze srovnávat časopis, který má majitele co investuje své peníze, má šéfredaktora co má zodpovědnost za ten časopis, má grafika, který tu práci dostal a je jen nějak zaplacený. Bohužel vše je dnes jen otázkou peněz. Tato vložená částka definuje, co je a jak je provedené. Zde už nejde jen o to jestli digitálně či kinofilm. Je zde jen jeden rozměr mám peníze, abych si to mohl koupit konkrétní fotoaparát. Či hledám nějaké nedostatky, které mohu prezentovat tak, abych si zdůvodnil proč nekoupit. Záleží pouze na nás zda to bude jen o těch penězích nebo tam bude i něco navíc ( cit, pocit, úcta, pokora, osobnost atd.). Digitální fotografii se věnuji, už nějakou dobu. Poznal jsem lidi co tvrdili, že nikdy fotit digitálně nebudou. Dnes fotí digitálním fotoaparátem. Co je k tomu vede? Náklady, redakce to preferují, ale jejich znalosti s PC nedosahují znalostí s chemickou cestou v oblasti fotografie. Z tohoto důvodu jsou fotografie v této kvalitě. Někde je tomu zase naopak. Každá cesta má své specifikace a je na každém z nás jak se k tomu postavíme. Každý si musí najít svůj úhel záběru i míru poznání. Je to stejné jako u toho, kdo dokáže udělat pěknou fotografii. Druhý pól je, že ta fotografie se nelíbí. To je asi na tématu to nejpodstatnější z mého osobního hlediska. Každý máme svůj úhel a proto se mi moc líbí tento článek. Je v mém úhlu poznání a pocitu.
Svíčka nebo žárovka
Děkuji za zajímavou diskusi.
Ráda bych přidala své přirovnání. Digitální fotografování mi připadne jako žárovka a fotografování na kinofilm jako svíčka. Za pár let bude skoro každý fotit digitálně, jako dnes svítíme žárovkou. Bude to asi kvalitnější, moderní a normální. Ale přesto, tak jako si dnes zapalujeme doma svíčky pro jejich atmosféru, pohodu a romantiku, pro manipulaci s nimi, tak hodně z nás bude fotit (občas a při určitých příležitostech) klasickými fotoaparáty. Alespoň v to doufám. Tolik chvilka poesie.
RE: Svíčka nebo žárovka
S tim bych i souhlasil.Problém je jen v tom, že v současnosti je digi fotografie teprve na úrovni obloukové lampy a v ceně špičkových atelierových blesků.Nepočítám v to digitální stěny kardanových kamer Sinar jim podobné(22 Mpix a jiné vychytávky).
No jo, ale když ty lázně tak pěkně šplouchají
To je možná všechno pravda, ale argumenty neargumenty, mne pořád víc baví to čvachtání a pohled na vyvolaný čb. negativ či barevný diák (zvlášťě vlastnoručně a nejlépe ve formátu 13×18) mi prostě nic nenahradí.
A protože se zde pohybujeme v rovině citové, tak u mne bude hrát číselná technika vždy jen druhé housle. I tak se na to musíte koukat.
(Takže mě potěšilo, že se na trhu objevila další mrtvola – Fuji Neopan CN 🙂
RE: No jo, ale když ty lázně tak pěkně šplouchají
Tobiku, mas samozrejme pravdu, ale jadro srovnavani neni v rovine nejake digi vs. diak 13×18, ale nejlepsi amaterska digi vs. kinofilm – a to jeste jen za predpokladu vyuziti jen v casti fotografickych disciplin.
Rad fotim hmyzi makro, ale nikdy bych neudelal, ze bych chmyz lapal a chladil, casto je to o snaze nevyplasit a najit nejlepsi mozny uhel treba v obtizne schudnem terenu. Dokonce i diky 1.6 orezu se zdanlive vetsi DOF hodi, protoze muzes fotit na nizsi clonovy cisla aby i dosahl kratsiho casu, ktery potrebujes, protoze makro “by melo” byt dokonale ostre a kdyz se plizis, vsemozne se kroutis s pomerne tezkym fotakem na obliceji tak fotku nekdy maznes kdyz se hnes. Mnozstvi odpadu je pomerne velke a ja z cca 50ti fotek zachovam 5-15, na papir dam 0-2. Digi je proto naprosto vyhovuje).
Ve sporu analog vs. digital preci nejde o vyhlazeni toho ci toho media ale mom pocit, ze zejmena analogisti to tak chapou:) A pritom jednine, co “se po nich chce, je aby pripustili” ze digitalni foceni se v casti disciplin vyrovnalo a v casti predcilo (a v nekterych treba dosud zdaleka nedosahuje) foceni na analog (na urovni dslr vs. kinofilm).
RE: RE: No jo, ale když ty lázně tak pěkně šplouchají
Ale vždyť já říkám pravý opak – sám mám digi a díky němu jsem mohl realizovat časovou lupu a dělat animovaný film, na což jsem si s kamerou netroufnul. Jen říkám, že u mne je film citová záležitost.
Hrob tu kopali, pokud čtu dobře, digitalisti.
Canon EOS 10D a objektivy jiný značek než Canon
Autor článku píše, že na EOS 10D používá objektivy jiných značek než Canon, např. Tokina.
Sám digitál nemám a již dlouhou dobu jeho pořízení zvažuji. Naposled mě však od jeho koupě odradila informace o neúplné kompatibilitě těla s objektivy jiných značek než Canon. Na objektivy Canon prostě nemám. Vlastním Tokinu 287 SV 28 – 70/2,8 a Sigmu 50-500/4-6,3.
Podle toho co jsem zjistil, je kvalita fotografie s použitím objektivů jiné značky než Canon značně horší a dokonce se na snímcích objevují kazy.
Prosím o váš názor a zkušenosti.
Díky
RE: Canon EOS 10D a objektivy jiný značek než Canon
To jste cetl neco “odborneho”, ze? Samozrejme pri pouziti noname objektivu se neobjevi zadne kazy, pri rucnim ostreni je zkratka nektery objektiv lepsi, jiny horsi. Treba Sigmy rady EX jsou rozhodne lepsi nez mnohe “amaterske” originalni Canon, naopak profi L rada Canon je ve vetsine pripadu jeste lepsi. Jde ale o rozdil ve smyslu “mekci kresba”, “lepsi ostrost v rozich”, atd., ale rozhodne ne o neco, co by se dalo nazvat pojmem “kazy”.
Problem s noname objektivy je jiny. Jde o to, ze nektere objektivy s nekjorektnimi cipy mohou mit problem s autofocusem a nekdy i s jinymi funkcemi. Nejcasteji se o tom mluvi v souvislosti s nekterymi starymi Sigmami (pred r. 2000), ale obcas se to objevi i jinde. Podle me dostupnych udaju by digitalni Canony 10D i 300D mely byt dokonce o neco “tolerantnejsi” nez treba analogove EOSy 30/33. Ja sam momentalne mam dve Tokiny, Soligor 19-35, konvertor Soligor 2x, makro Tamron a original EF 24mm – vsechno chodi. Dale mi pri testech chodila perfektne i Sigma EX HSM 4/100-300. Jedine co mi neostrilo, byl nejaky hodne stary Tamron, a pak kombinace telekonvertoru Sigma EX a Tokiny 80-200. Jak vidite, s 10D toho od jinych vyrobcu nez Canon funguje spousta. Z vasich objektivu bude Tokina SV chodit prakticky jiste, Sigma 50-500 asi take, ale tuto kombinaci by bylo lepe overit.
RE: Canon EOS 10D a objektivy jiný značek než Canon
To Ondra: Prosimtě, můžeš popsat zkušenosti s tímto objektivem 50-500/4-6,3. Jeho koupi zvažuju a stále nevím jak kvalitní na tom dlouhém konci je na plnou díru a nakolik se musí clonit pro dobrý výsledek a jakou má kresbu. Díky – stačí odpovědět na můj mail.
výhoda digi
Mrkněte na tuto adresu: http://www.fotolovy.cz/ ,do sekce DIGITÁL a sekce TECHNIKA. Je to zrovna to focení při kterém se kinofilm nevyplatí. Na konci článku se též dovíte že “pouze” 4Mpx EOSu 1D stačí na perfektní výsledky i na formát 30x45cm. Můj názor je stejný jako názor Tomáše Hrubého – kinofilm umřel. Pokud vím tak mi z fotobanky občas chodí mail ve kterém se určité věci stále opakují a mezi nimi je KINOFILM NASKENOVANÝ POUZE NA FORMÁT A4 PŘI 300Dpi – více NE!!!. Vědí o čem mluví. A pokud někdo začne vytahovat velkoformátový kalendář, tak velice pochybuji, že byly použité snímky focené na kinofilm, 100procentně to byl minimálně formát střední. Reálně je možno dostat z kinofilmu kolem 6-8Mpx informací pak už se pouze (jak zde bylo uvedeno) nafukuje soubor (jakoby interpolace).
RE: výhoda digi
zajimave, mam na mysli to s tou fotobankou. Zda se mi ale, ze fotobanka si hleda sve prispevky mezi ambicioznimi amatery a proto prizpusobila sve pozadavky technice, ktera je v techto kruzich rozsirena.
Obrazova agentura, kam obcas neco poslu ja, je v tomhle dosti prisna. Neprijmou jen tak neco, a co se tyce technickych pozadavku, tak v kapitole o rozliseni se dozvite asi toto:
skeny z filmu:
48 MB minimum (unless reportage material); Interpolation is not acceptable. Maximum file size of 70 MB
digitalni kamera:
48 MB minimum. All digital camera images must be captured on a digital camera capable of producing files of 14MB and upwards. Please then interpolate the images to a minimum of 48MB using professional upsizing software. We recommend Genuine Fractals (http://www.lizardtech.com) for the best results. We reserve the right to reject over manipulated images. Maximum file size of 70 MB.
Ta velikost se vztahuje na nekomprimovany TIF o 8 bitech, RGB modus. To by znamenalo, ze aby byla fotografie prijata, musi byt porizena minimalne asi 5Mpix kamerou a interpolovana na 48MB (asi 17 Mpix), nebo jeste lepe by mely obrazky mit tuto velikost jiz pri snimani.
U skenu z filmu se dokonce i pri skenovani z kinofilmu dostanu bez problemu na nejvyssi limit (sken z kinofilmu o 4800 dpi mi vyprodukuje obrazek, ktery ma 90MB a asi 32 Mpix)
Existuji pomerne velke rozdily v cene, kterou je nutno zaplatit za obrazky male (48MB staci pri 300dpi asi na A3) a za ty vetsi (70MB odpovida asi 25 Mpix a pri 300dpi je to zhruba 50×35 cm)
Drive nepripousteli resamplovani ani u digitalnich kamer, protoze ale prodavaji hodne royalty free obrazku na homepages a jako miniaturni ilustrace do ruznych prospektu a firemnich publikaci, trochu “zmekcili” normu 🙂
RE: RE: výhoda digi
Sken z kinofilmu na 4800dpi vyprodukuje mozna 90MB nebo jake cislo to tam pises, ale je to ze znacne casti jen zrno a sum. Ta fotobanka bude muset casem jit s dobou.
RE: RE: RE: výhoda digi
no, ja bych ti asi odpovedel, ze kdyz si to jeste parkrat zopakujes, tak tomu treba nakonec i uveris 🙂 Alespon do te doby, nez nekde na vystave uvidis kvalitni barytovou zvetseninu z kinofilmu na 70x100cm nebo vice. V takovem pripade doporucuju trikrat rychle opakovat “film je mrtev” a opustit vystavni sal :-)))
Ale reknu to spis tak: digi technologie je OK, predevsim ta, kterou si momentalne nikdo ze zucastnenych diskuteru nemuze dovolit. 22Mpix je slusne rozliseni, dynamicky rozsah o tri clony lepsi nezli u filmu, fantasticky workflow, to vse je prijemny vyhled do budoucnosti, kdy to snad jednou bude dostupne pro kazdeho.
RE: RE: RE: RE: výhoda digi
Opakuj to casto a treba tomu jeste nekdo uveri. Ja uz videl lecjake zvetseniny z kinofilmu, 1 x 1.5 m, vypada to slusne pri pohledu z dalky, pri pohledu z blizka chybi jak detail, tak je tam desne zrno. Z bezneho digitalni zrcadlovky tam chybi o drobet malo vic detailu a neni tam to zrno.
RE: RE: RE: RE: RE: výhoda digi
A jeste pripomenu, ze jsem nerikal, ze film je mrtev, jen komentoval tva prehnana vyjadreni o poctu uzitecnych pixelu, ktere lze ziskat skenovanim.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: výhoda digi
no vsak jo, ja jsem to tak pochopil 🙂
Hele, a uz jsi nekdy nejakej takhle rozlisenej sken z filmu videl? Jako teda na vlastni voci? 🙂
Nemusis se rozcilovat, ja se tak ptam protoze by to nebylo poprve, kdy se diskutuje o donekonecna opakovanych moudrech nekoho jineho… a moje kazdodenni praxe jaksi tvym zaverum moc neodpovida.
Bubnovy skenery se delaj s rozlisenim 6000dpi uz od te doby, kdy digitalni kamery produkovaly cosi srovnatelneho s dnesnimi mobilnimi telefony… a staly tehdy asi tak jako v cesku rodinnej domek. Takze vsichni ti blbecci, kdo je vyrabeli, prodavali, kupovali a hlavne pouzivali to vlastne delali jenom proto, ponevadz se zapomneli pana hele zeptat, ze jo? :-)) Ty blaho, takovejch prachu mohli usetrit, kdyby to vsechno vojeli nejakym kafemlejnkem na 2200 dpi, a vysledek by byl uplne ten samej, jo co ten samej, lepsi by byl, staci kdyz pomyslim na to hrozny zrno, a ten sum :-DDD
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: výhoda digi
Videl, a porovnal na jednom zaberu. Ale podle zpusobu tveho vyjadrovani soudim, ze tady o realitu a pouceni nejde, takze to radeji z me strany koncim.
RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: výhoda digi
Tome, ono je ale dobre dodat, ze se vyviji vse, tedy i scannery. Kdyz jsem zacinal se skenovanim, tak byl muj Nikon LS30 spicka, dnes je to hluboky podprumer. Co ale u filmovych scanneru slo extremne nahoru je spis densita, barevna hloubka, atd., rozliseni je az druhotne. Dovolim si tvrdit, ze nazor, ze je znatelne vysledek ze scanu treba 4000dpi nez z 2700dpi je sice pravdivy, ale spis nez rozlisenim je to tim, ze napriklad Nikon LS-4000 s 4000dpi ma treba proti levnejsi LS40 s 2900dpi znacne lepsi ostatni parametry. A objektivne srovnat to moc nejde, nebot pokud u scanneru s rozlisenim 4000dpi nastavim nizsi rozliseni, tak vetsinou zacne probihat nejaka interpolace a vysledek bede problemovy. S tim bubnovym scannerem to mas totez – ma proste perfektni D, ostreni, atd. a vyssi rozliseni uz je spis jen bonus. Mohl jsem sveho casu porovnat svuj diak skenovany na bubnu a na LS30 – ano, z toho bubnoveho scanneru byl vysledek super a vyrazne lepsi nez z LS30. Po trech letech mi to ale kamarad preskenoval na LS40, ktery ma jen 2900dpi, ale zato mu o dost narostla hodnota D atd. A hele – rozdil proti bubnovemu scanneru byl najednou videt jiz jen podstatne hure, ac bylo rozliseni v podstate stejne jako predtim z LS30…
Rozliseni opravdu neni pro srovnani kvality fotek primarnim a uz vubec ne jedinym parametrem. K porizeni spickove zvetseniny toho potrebuji daleko vice. Mohu vsem treba garantovat, ze i na fotce s rozlisenim EOSu 10D je moc dobre videt, ze tamhle clovek neco nedoostril, tamhle by to chtelo stativ, tento objektiv neni uplne dokonaly, atd… Teprve kdyz jsou vsechny tyto veci perfektni (myslim tim opravdu PERFEKTNI), tak se da zacit uvazovat o tom, jestli by nemohl byt jeste o neco lepsi taky snimac…
high end sken z filmu
Jiste, mas naprostou pravdu.
Teze na kterou jsem odpovidal ale znela v tom smyslu, ze skenovat film ve vysokem rozliseni nic neprinese, naopak, sken v rozliseni kolem 2200dpi ma produkovat lepsi vysledky.
Nechme stranou moji denodenni praxi, ktera svedci o nesmyslnosti vyse receneho.
Ja jsem pouze konstatoval, ze v grafickem prumyslu je jiz po desetileti praktikovano skenovani bubnovymi skenery, ktere s vysokym rozlisenim pracuji. Ze maji i ostatni parametry spickove je neoddiskutovatelnym faktem. Ceny techto pristroju byvaly vyslovene astronomicke, prace s nimi komplikovana (negativy se lepi olejem na skleneny buben) a presto se tato metoda prosadila jako state of the art prakticky dodneska.
V posledni dobe jsme svedky toho, ze stolni pristroje pozvolna dohaneji kvalitu, ktera byla drive vysadou bubnovych skeneru – a to nejenom co se tyce rozliseni. Dnes se da koupit skener od Imacon, ktery je pod dvacet tisic svycarskych franku a bubnovy sken muze docela dobre suplovat. Dokonce i spickove pristroje pro amatery jsou uz schopne produkovat velmi slusne vysledky. To vsechno jaksi implicitne svedci o tom, ze urcity kvalitativni rozdil mezi skenem o 2200dpi a 6000dpi zrejme bude existovat – jinak by tento vyvoj nemel ekonomicky absolutne zadnou sanci a prumysl by se vyvojem stale lepsich pristroju nezabyval.
Mezi vytiskem dat z bubnoveho skeneru a primym analogovym printem z filmu na baryt je ale porad jeste kvalitativni rozdil ve prospech barytu – pokud i zde mame k dispozici kvalitativne spickove zpracovani. Sken je dobry pro vytvareni podkladu pro tisk nebo monitor, ale kdo chce opravdovou kvalitu “unlimited”, tomu nezbyde nic jineho nezli si jit vymachat par papiru v chemii 😉
Ja nemam v umyslu presvedcovat nekoho o tom, jestli jsou data z jeho digitalni kamery lepsim zaznamovym mediem nezli film, respektive jestli produkuji kvalitativne lepsi vystup. Na to si musi kazdy odpovedet podle svych moznosti sam. Podle toho, jak vypada jeho konkretni produkcni retezec, muze dojit kazdy k uplne jinym, svym osobnim vysledkum. Tedy konkretne: pokud nekdo srovnava treba cernobilou fotku z minilabu delanou na chromogenni film, tak mu rad verim, ze svym digitalem a barevnou fototiskarnou muze dojit k lepsim vysledkum. To je samo o sobe krasne, a tak mu to prejme…
RE: RE: výhoda digi
Máte pravdu, že některé fotobanky neberou z digitálních fotoaparátů. Proč je tomu tak. Majitelé jsou většinou starších ročníků, nemají technologie na úpravu, zpracování a jsou jistě i další důvody. Dnes už to není ale kvalita digitální fotografie. Kde jsou lidé ekonomicky počítají, tak v tisku se používá už převážně digitální fotoaparáty. Ta kvalita je různorodá z hlediska použití určitých modelů a jejich možností. Dále záleží na dopracování v počítači jako tomu bylo v temné komoře. Kdo dnes nezvládne počítač, tak to je jako by nezvládal určitá kouzla a možnosti v temné komoře. Největším nepřítelem v digitální fotografii je prach usazující se na čipu. Z tohoto jednoho důvodu mění profesionální fotografové tak často své digitální těla. Proto pozor pozor při koupi z druhé ruky.
RE: výhoda digi
Kouknul jsem na tyto stránky jsou pěkné. V případě focení lidí a pleťovky je určitý problém u tohoto modelu( důvod je CCD čip ) za to rychlost byla nejlepší, teď je na tom z hlediska rychlosti Nikon podobně. Autor převážně fotí přírodu a je pro něj důležitější rychlost snímání. V případě focení lidí je lepší podání u lidské kůže s čipem CMOS od firmy CANON z hlediska šumu a citlivosti. Osobní zkušenosti porovnávám digitální fotoaparáty pro svou potřebu od roku 2000, kdy jsem začal fotit s digitální zrcadlovkou. V současnosti se digitální nejlevnější zrcadlovka pohybuje okolo 35000,- Kč. Ke konci roku nejpozději během příštího roku je předpoklad okolo 25000,- Kč.
Digitální technika a budoucnost
Děkuji za Váš článek o vašich zkušenostech s digitální fototechnikou, celkem obšírně jste vyjádřil i můj názor na věc, ale přece jen bych chtěl ještě připomenout, že digitální technika – píšu spíš o skutečných SLR, je pro zcela normálního fotoamatéra mého formátu přece jen poněkud drahá – chci kvalitní snímky a to za rozumnou cenu /s tím že fotím příležitostně a relaxačně = makro + krajina/ – to znamená, že jak počítám, tak počítám, pořád mi vyjde levněji kinofilm, než digital. Digitální foťák sice nabízí prostor k experimentům, ale když si uvědomíte, jak jste kdy experimentovali, tak i kinofilm poslouží /mnohdy jsou jeho omezení výhodou/, jen se toho prostě nebát.
Podstatnější věcí je ale podle mého fakt, že digitální technika se vyvíjí obrovskou rychlostí, takže se rozhodně zatím vyplatí počkat, protože digitální technika je opravdu zatraceně mladá a nikdo moc neví /vlastně ví/, co přinese budoucnost. Velikost čipu bude stejná jako políčko kinofilmu (Nyní Kodak), možná se dočkáme i středoformátu (datová stěna pro Mamayu) a to za čím dál tím nižší ceny, které budou skutečně dosažitelné i normálnímu člověku, který fotí rád, ale stále je to pro něj okrajová záležitost. Pak možná můžeme mluvit o smrti kinofilu, i když si ještě pamatuji diskuze na téma smrt černobílé fografie a ona se nám mrška vrací a má se k světu … tím chci naznačit, že nedám dopustit na svůj manuální Nikon, nabitý černobílým Ilfordem a červeně osvícenou fotokomoru. (zapůjčeným digitálním Canonem D60 jsem rozumnou černobílou fotku skutečně neudělal – používám filtry a ani když jsem pak výsledek upravoval ve photoshopu, nedosáhl jsem tonálního podání klasického černobílého negativu a taky jsem příšel o možnost ovlivnit obraz jak vyvoláváním, tak zvětšováním /a taky to nebyla taková legrace/). Takže si myslím, že smrt barevným kinofilmům opravdu nehrozí, jen jakýsi úpadek, který doprovázel i černobílou fotografii. Závěr je takový, že si digitál pořídím … otázkou však je kdy a vlastně taky na co ?
RE: Digitální technika a budoucnost
On je tu v pohledu do budoucnosti ještě jeden faktor. Všichni porovnavaji ceny digi versus analog, ale jedná se jen a pouze o krátkodobě výhodný stav ve prospěch analogu. Ceny analogu odrážejí svojí úrovní skutečnost, že se jedna technologický výprodej, bez investic do dalšího výzkumu. Během velmi krátké doby se přestanou analogy masově vyrábět a jejich cena poroste, zatímco cena digitálů bude klesat. Bude klesat i cena spotřebního materiálu pro domácí tisk (inkoustové kartridge, tiskárny, fotopapíry, velké monitory, záznamová média, mechaniky apod) a naopak stoupat cena při analogovém zpracování. Analogové kinofilmové přístroje už prakticky nikdo nevyvíjí, doběhne pár posledních projektů a je s nimy konec. Novinky budou, jestli vůbec, tak určeny jen pro úzký okruh specialistu nebo profesionálů a zřejmě na střední formát. A protože se jich prodá jen pár kusů, budou pořádně drahé…
RE: Digitální technika a budoucnost
Ztotožňuji se s tímto názorem a navíc mám rád hodně široké skla. Jinak ať si každý pořídí to co je mu milejší. “Někdo holky, někdo vdolky” – války mezi digi a analogem a dokonce války mezi značkami nemají cenu, tak jako nemá cenu někomu vnucovat svůj názor. Každý ať si přebere to co chce. Pojďme se bavit o fofotgrafiích… VT
Zalezi na zvyklostech, potrebach, etc.
Pro me boj analog vs. digital zatim neni nijak jednoznacny :-). Jako digital mi pro tisky do formatu A4 bez problemu staci digitalni kompakt s kvalitnimi 4mpix, jako analog mam zrcadlovku s nekolika pevnymi ohnisky.
A me duvody pro setrvani na kinofilmu:
1) Mala hloubka ostrosti (oproti dSLR s mensim snimacem) – asi ani nema smysl vysvetlovat, proc je to pro me hodnotne 🙂
2) Urcity prubeh jasovych krivek na CB filmech – jejich urcita sympaticka nelinearita, stejne jako sympaticke a nenapodobitelne zrno (narozdil od sumu, ktery ma (ci nema :)) digital)
3) Expozicni pruznost (lze nahradit focenim s exp. bracketingem)
4) Expozicni rozpeti / dynamicky rozsah (u kvalitniho kinofilmu udajne az 8EV)
5) Feel – pocit, ze vse ovladam ja, nehrabe se mi do toho elektronika… Navic ve spojeni s pevnymi ohnisky u nekterych objektivu napriklad spickovy bokeh, sverazne podani barev a tonu, hezka je napriklad Fuji Superia Reala pri miseni zarovkoveho a venkovniho svetla – velmi pekne barvy… A jde i o to, ze co nastavim na fotaku, to se stane. Otevre se zaverka, zacloni objektiv, otiskne se svetlo a posouvam na dalsi snimek… Myslim ze asi bude trvat jeste dlouho, nez nekomu digital nahradi napr. OMka od Olympusu ci FM radu od Nikonu
6) Zpracovani dSLR vetsinou neumoznuje prilis hazet tyto fotaky volne do brasny beze strachu o jejich poskozeni (vs. mnohe kovove a jednoduche kinofilmove zrcadlovky), stejne jako pouziti napriklad za snehu, deste ci v podobnych klimatickych podminkach (kdy mechanika vetsinou funguje, kdezto elektronice ma moznost uskodit plno vlivu)
Je to tedy myslim v zasade kazdeho vec, na co foti… A kinofilm urcite jeste neni odsouzenihodny :). A v pripade, ze by me nekdy lakaly diaky, mam projektor za par tisic, kdezto projektory pro digitalni data (pocitacova data) stoji napriklad od 50 tis. Kc vyse
Fiiha, kolko reakcii na taky pekny clanok… 🙂
Pekny clanok, ale uz menej pekne reakcie. 🙂 Ja zatial u kinofilmu ostanem, dakujem vsak za pekny popis toho, ako sa da prejst na digital (ten kinofilmovy skener nemate nahodou na predaj? :-). Kazdy ma svoje dovody uprednostnit tu ci onu techniku. Nuz, ked bude kvalitny a dostupny fullframe chip, tak preco nie? Ale co som sa zatial o tych pristrojoch docital, tak to moc nechvalili… K tomu ta cena… Ach jaj, a sme pri starej zmanej teme. A hura, ideme sa hadat, ze??? Aaaale nie.
Prajem vsetkym pekny den a hlavne dobre svetlo pri foteni (teraz jedno cim)!!!
důležitý je výsledek a pocit
Tak teda nevím, kvalitní skenner s hardwarovým ICE nestojí míň než 35-50tisíc, kde je teda cenová výhoda analogu??? Jinak je zde fakt velice důležitý prvek: to co je mezi hledáčkem a zemí. Ale to vše už tu bylo řečeno. Každý použije to co mu vyhovuje. dobré světlo a pevnou ruku všem
RE: důležitý je výsledek a pocit
bingo ! jen budu drsnejsi a cenovou hranici za jakztakz rozumny kinoskener posunu nekam k 50 – 100 000 🙂
jinak asi moje reakce jako vlastnika 3 tel anolog nikonu (ty profi) a jedne D100 je asi takova:
a) obraz dela objektiv vse ostatni je relativni resp irelevantni
b) na vystavu muzu pouzit i fotku focenou na jpeg i ve vetsim formatu nez 30×40 a neni problem (existuje sqvely plugin pro fotosop, ktertery velice ale opravdu velice pekne a inteligentne interpeluje rozliseni)
c) CB fotka je CB fotka a fotosop a digi ji nenahradi 🙁
d) komercni fotolaby pro barevnou fotku nelze ve vetsine pripadu pouzit pro “vaznou praci” a “zamknute” soubory z digi vychazeji ve vetsine pripadu lepe
RE: RE: důležitý je výsledek a pocit
Co, prosim, myslite slovem “zamknute”.
Dekuji za vysvetleni.
Pavel
Díky za článek!
Asi se tady v té záplavě příspěvek ztratí, ale i tak – chci hlavně autorovi poděkovat za výborný článek.
Přesně takový pohled mi chyběl a jsem za něj vděčný.
Pro zuřivě diskutující zastánce toho či onoho média bych se mohl rozepsat o tom, na co jsem fotil, o čem přemýšlím teď, jak jsem počítal rozlišení, pixely, zrno, ostrost, náklady fixní i variabilní, porovnával návratnost investic, sledoval diskuse, recenze, testy… …ale nerozepíšu.
Už jsem to párkrát udělal a stejně to k ničemu nevedlo.
Jako amatér jsem o tom přemýšlel až moc a zbytečně do hloubky, místo abych se věnoval důležitějším věcem.
Podle mě je jedno, na co kdo fotí, kolik záběrů naseká, kolik jich pak skutečně vybere a kolik vyhodí (říkám tomu “výtěžnost”) a kolik času stráví jejich úpravami. Je to věc fotografa samotného a ne použité techniky.
Důležitá je fotka. To, že když na ten obrázek kouknu, nějak mě to osloví. Je v tom nějaká emoce, mám z toho estetický pocit, je v tom nějaké sdělení. Mám radost se na to podívat. Můžu kriticky zhodnotit vystižení okamžiku (neplést s prodlevou spouště, o tom to tak docela není), kompozici, zaostření, zvolené ohnisko, pozici snímání, nasvětlení…
Když je v pořádku tohle, je mi už jedno, jestli to bylo foceno na film nebo na čip, skenováno, vyvoláno doma, v minilabu nebo tisknuto na inkoustovce.
Mám samozřejmě jakési požadavky na minimální kvalitu, ale to je spíše o určité úrovni techniky obecně, ne o technologii. Myslím si, že nové dražší výrobky jsou co do kvality vyhovující u obou médií.
Jedno rýpnutí si ale neodpustím: Kdosi tady napsal, že autor článku do cenové kalkulace nezahrnul archivaci svých souborů a tudíž že digitál vyjde díky paměťovým kartám a velkokapacitním diskům podstatně dráž.
Ptám se, vážený pane, jestli jste si zkusil spočítat náklady na zarámečkování a zarchivování diapozitivů? I proužky negativu přece vyžadují jakousi péči. Uvažte i to, v jakém prostředí je musíte přechovávat, aby se udržely v nezměněné kvalitě stejně dlouho jako digitální záznam.
RE: Díky za článek!
Vážený pane, nikdo tady nenapsal, že autor článku do cenové kalkulace nezahrnul archivaci svých souborů a tudíž že digitál vyjde díky paměťovým kartám a velkokapacitním diskům podstatně dráž. Jiná věc je, že já jsem napsal, že ve finančním porovnání byly zcela pominuty náklady na akumulátory a na paměťové karty (databanku), které při dlouhodobém fotografování nebo bez stálého přístupu k elektrické síti a počítači nejsou rozhodně zanedbatelné. A také že odpočet druhého analogového těla je přinejmenším diskutabilní, záložní tělo neslouží jen pro jiný druh filmu ale také jako jistota pro případ poruchy nebo ztráty hlavního těla. Na to se autor ani nepokusil reagovat, protože by mi musel dát za pravdu a přiznat se k úmyslnému zkreslení porovnání ve prospěch digitálu.
Ptám se, vážený pane, jestli jste jste někdy zkusil přemýšlet nad tím, co napíšete? Mám na mysli tu “duchaplnou” poznámku jakou péči je třeba věnovat proužkům negativu aby se udržely v nezměněné kvalitě stejně dlouho jako digitální záznam. Nikdo neví, jak dlouho se zachová digitální záznam! Všechny údaje o životnosti jsou jen odhady a proklamace.
Existují černobílé negativy podstatně starší než 100 let a to byla tehdy technika zpracování filmu na velmi primitivní úrovni – proto lze předpokládat, že současné čb filmy se za vhodných podmínek uchovají ještě déle (u barevných snímků je tato doba přibližně poloviční).
Víte o tom, že filmy (televizní pořady) zaznamenané na manetických páskách (sice analogově, ale princip uchování a životnosti se v podstatě neliší od digitáního záznamu) z padesátých a šedesátých let jsou zhusta nečitelné?
První digitální fotoaparát v dnešním slova smyslu je z roku 1981 a snímky ukládal na tzv. Mavipak – je to pouhých 22 let (!) a dnes patrně nikde (možná jen v muzeu výrobce) neexistuje zařízení, na kterém by se pořízené fotografie daly přehrát nebo vytisknout.
Před pouhými 15 lety připadaly pro obyčejného smrtelníka pro archivaci dat buď magnetofonové pásky nebo 5 1/4 diskety – pokud je teď budete chtít přehrát, budete mit sakra potíže! I když na to zázrakem seženete HW, může být záznam nečitelný. (Alespoň dost ze starých 3 1/2 disket, na kterých jsem archivoval, je částečně nebo úplně nečitelných).
V současné době je nejběžnějším a takřka výhradním archivačním mediem pro digitální snímky vypalované CD – tato technologie se používá pár let a halasně se proklamuje víc než stoletá životnost. Kdo chce, at tomu věří, já jsem si všechna CD starší než 3 roky pro jistotu znovu přepálil, protože jedno z těch nejstarších se po pár letech nedalo korektně přečíst. A taky jsem se už setkal s tím, že se CD v mechanice rozpadlo na kusy (byť ne mě osobně).
Vážený pane, jste si doopravdy jist, že dnes vypálená CD přečtete za 10, 20, 30 či více let? Jednak CD stárne fyzicky ale taky morálně – kdo ví, jaký se bude za pouhých 20 let používat HV a SW, je docela pravděpodobné, že se časem přejde na flashové paměti či ještě na docela něco jiného a CD se přestane používat. Delší život bude mít možná DVD, ale už teď jsou problémy s formáty a kdo ví, jak vývoj bud postupovat. A zatím se jedná o tecnologii v amatérskách podmínkách ne 100% spolehlivou.
A to jsem se dosud nezmínil o formátech souborů – je velmi pravděpodovné, že v horizontu desítek let se ty současné přestanou používat, každopádně to platí přinejmenším pro RAW. Naproti tomu bez problému udělám fotografii z libovolně starého kinofilmu či svitového filmu a jsem schopen zajistit i zvětšení snímků i z desek do formátu 13×18 … a z těch větších lze bez problémů udělat kontakt. Nehledě na to, že se dají naskenovat a budou se dát naskenovat i kdykoliv v budoucnu.
Ať si každý používá technologii, která mu vyhovuje a ať si třeba přitom teatrálně vykřikuje, že kinofilm je mrtev. Ale ať na podporu svého názoru nepoužívá demagogii nebo nesmyslné žvásty!
RE: RE: Díky za článek!
Uprimne – na vas prispevek jsem nereagoval, protoze je podobna debata nesmyslna. Jo mate pravdu, jenze jsem zas na druhe strane hrube podcenil cenu filmoveho scanneru, v praxi za nej bezne date 40-50 tisic coz je o hodne vic, nez jsem napsal ja. Taky je vypocet delan pouze pro 10D, dnes je ale jiz k mani 300D. A cena 300D je jiz proti souctu ceny adekvatniho analogu a skeneru casto nizsi primo!!! Mimochodem me archiv stoji cca 120 korun za 300-400 snimku (2x DVD – vse palim dvojmo), proti diarameckum a dalsim archivacnim pomuckam na filmy je to zlomek.
Ale takhle pokracovat fakt nema smysl, argumenty na tu ci onu stranu lze psat donekonecna. Muj vypocet mel jediny duvod – ukazat, ze proste neni pravda obecne tvrzeni, ze je DSLR vyrazne drazsi nez analog. A to je zkratka holy fakt…
RE: RE: RE: Díky za článek!
Nevadí mi, když někdo fandí té či oné technologii, ale vadí mi pokud se finanční srovnání snaží upravit tak, aby dokazovalo jeho teze, protože pak je taková debata skutečně nesmyslná. Podle Vašich slov, Váš “vypocet mel jediny duvod – ukazat, ze proste neni pravda obecne tvrzeni, ze je DSLR vyrazne drazsi nez analog” a taky to dokazoval … bohužel za cenu zkreslení faktů (právě na některé aspekty tohoto zkreslení výsledku jsem se snažil nekonfrontačně poukázat – a to jsem ani neuvedl záležitost životnosti a inovačního cyklu, to také hodně dokáže zamíchat kartami).
Opravdu nemá smysl abych poukazoval na to, že kinofilmový skener renomované značky o rozlišení 4000dpi (5400dpi) stojí vč. DPH mezi 25 a 30 tisíci Kč a za 50 tisíc už je skutečná špička kterou je nutno srovnávat s Canonem EOS 1Ds – sám to moc dobře víte. Možná ale nevíte, že mě archiv kinofilmu na 350 snímků stojí cca 150 Kč, což je cena konečná, na rozdíl od Vaší hodnoty, protože jste neuvažoval s náklady na DVD vypalovačku, která rozhodně ještě není za hubičku a není ani standardní součástí běžných počítačů.
Ale takhle pokračovat fakt nemá smysl, argumenty na tu či onu stranu lze skutečně psát donekonečna. Obecné tvrzení, že je DSLR výrazně dražší než analog je zkrátka holý fakt … a platí pro široký rozsah průměrných spotřebitelů. DSLR se finančně vyplatí jen v případě značného kvanta snímků a jejich aplikace v elektronické podobě. Píši FINANČNĚ, protože nelze objektivně srovnávat okouzlení ze šplouchání vývojky s okouzlením rejem pixelů na monitoru. A proč za každou cenu se snažit dokazovat, že jedna z diskutovaných alternativ levnější – pokud někomu vyhovuje a má na to, tak mu nikdo nemá co kecat do toho, za co svoje peníze utratí, to je jen jeho věc. Vím že snímky co fotím by se daly udělat s řádově levnějším vybavením – ale když si koupím nějakou pěknou fotografickou “hračku” kterou třeba ani nevyužiji – co je komu do toho, jsou to moje peníze a za co je utratím, z toho se nikomu (vyjma vlastní ženy 😉 nemusím zpovídat. Ale pokud dělám finanční porovnání, tak se ho snažím dělat poctivě a objektivně.
Vím že z toho co píši patrně soudíte, že jsem skalním zastáncem kinofilmu – ale není tomu tak. Fotím jak na kinofilm tak na digitál a musím přiznat, že na digitál o hodně víc. Ale to je naprosto podružné. Já vidím problémy digitální technologie jinde – psal jsem o nich výše. Přít se zda anolog či digitál je stejná blbost jako hádat se zda Canon nebo Nikon. Ať si každý fotí jak mu to vyhovuje, technologie je z hlediska fotografie – jakožto oboru umění – naprosto podružná záležitost.
RE: RE: Díky za článek!
Ano, nenapsal jste nic o archivaci, ale o databance. Pokud se ta nepoužívá k archivaci jako vysokokapacitní médium, opravdu mi něco uniklo.
Tou péčí o filmy bylo myšleno zajištění nízké míry prašnosti, s čímž mám v normálním čistém bytě problém, když chci s proužky negativu pracovat.
Jak dlouho negativy vydrží, to nevím, nemám je tak dlouho, ale diapozitivy po mém otci jsou barevně znehodnocené po 20 letech. Takto jednou zestárlé filmy nelze nijak obnovit (pouze digitálně – scanováním – a jsme opět u digitálního záznamu, ne u filmu).
Srovnání s magnetickými pásky mi přijde poněkud nevhodné – výhodu digitálního záznamu spatřuji v možnosti přesouvání z jednoho média na druhé v případě ukončení životnosti prvního v nezměněné kvalitě. Současné formáty jistě zaniknou, ale soubory se dají ze starého formátu převést na nový, jak je tomu už dnes například u hudby. Z CD na flash paměť se přejít může, fotografie si z CD překopíruji na flash disk, protože tyto technologie budou nějaký čas fungovat souběžně, stejně jako flash paměť se svým nástupcem.
CD v mechanice praskne při čtení asi tak, jako když se filmu ve fotoaparátu potrhá perforace při převíjení.
Nebudeme se ale dále tahat za slovíčka, když z jiných příspěvků vidím, že nemáme příliš rozdílný názor. Já většinou archivuji diapozitivy – a tam to mám opravdu dražší.
Pokud se Vás mé oslovení v prvním příspěvku nějak dotklo, pak vězte, že skutečně nebylo myšleno ironicky.
RE: RE: RE: Díky za článek!
Na rozumnou reakci rozumná odpověď:
Databanka se nepoužívá k archivaci ale k odkládání fotek z paměťových karet při focení. Jde v podstatě o přenosné diskové zařízení pro ukládání velkého objemu dat s přímými sloty pro paměťové karty o obvyklé kapacitě 10 až 20 GB. Tahle databanka (někdy se jí říká i “datová peněženka”) stojí řádově 20 000 Kč ale dá se sehnat i 30GB za 13 000 Kč – stejná kapacitu (30GB) v paměťových kartách by podle druhu karty stála nejméně čtvrt až půl milionu Kč.
Prach je problém vždy, ale při skladování archivu v plastikových sáčcích a běžném úklidu se to dá zvládnout – u digitálu je zase nebezpečí prachu na čipu.
Diapozitivy 20 let staré mají sice problém se stárnutím, ale to, co se obvykle považuje za “barevné znehodnocení” je většinou nedokonalé barevné podání materiálů té doby. Takové filmy lze obnovit nejlépe digitálně – scanováním, zestárlý a znehodnocený digitální záznamu obvykle obnovit nelze, nebo jen zčásti.
Nevýhodou digitálního záznamu je nutnost přesouvání z jednoho média na druhé v případě ukončení životnosti prvního nebo v případě zastarání formátu, výhodou je, že pokud se to dělá dostatečně často a zálohuje se duplicitně, pak jsou kopie v nezměněné nebo v zanedbatelně změněné kvalitě.
CD v mechanice praskne při čtení zcela vyjímečně, protržení perforace filmu ve fotoaparátu při převíjení je podle mě určitě častější. Rozdíl je v tom, že při protržení perforace přijdu o 1 snímek (zjistím-li to včas), zničené CD znamená buď nenahraditelnou ztrátu spousty snímků – anebo bezvýznamné náklady na vypálení dalšího CD v případě, mám-li ještě jednu kopii.
P.S. Jde mi o věcnou diskusi a proto jsem možná přecitlivělý na zkresování faktů.
RE: (4x): Díky za článek!
Vaši citlivost na zkreslování faktů chápu, problém je v tom, že někdo zkresluje úmyslně, a někdo ani při dobré vůli nemá dostatek informací nebo zkušeností.
Pro mě je diskuze přínosná právě výměnou názorů a velkého množství různých úhlů pohledu, ze kterých by mne samotného nenapadlo se na věc podívat.
Ještě poznámka k ekonomické výhodnosti digitálu: Záleží opravdu na počtu snímků. Autorovi článku se digitál vyplácí nebo na to prostě má, proč ne.
Zkusil jsem si obyčejným bodem zvratu, jak se učí na ekonomických školách, porovnat náklady, kde jsem ještě digitálu spíše nadržoval.
Vyšlo mi, že i kdybych nafotil dvojnásobek toho, co jsem nafotil před rokem, v horizontu dalších 5 let by se mi pořízení digitálu nevyplatilo, ani kdybych po tu dobu nemusel nijak upgradovat. Nefotím zdaleka oněch “amatérských” 50 filmů ročně a kinofilmi mi pořád vychází levněji i s druhým záložním tělem (počítal jsem s Nikonem F80) a drahými filmy (Fuji Velvia).
Chápu ale, že jiní mají samozřejmě potřeby jiné.
RE: RE: (4x): Díky za článek!
Samozrejme nejde nic generalizovat. Tomas Houda ma tisice negativu a DIA v naprostem cajku a ma problem s archivaci dat. Ja mam znicenych 90% filmu lhostejno jestli pet let starych nebo 20. O data ve smyslu fotek jsem neste nidky od roku 1996 kdy jsem ziskal prvni JPEgy neprisel. Data mam na dvou HDD v PC, na jednom HDD v databance, zhruba 50% “produkce” mam jeste na CD a 100% mam jeste na dvou DVD. Az bude modry laser, budu mit fotky na disku vypaleny modrym laserem. Nechapu jak nekdo muze treba argumentovat zivotnosti CD. Ja mel prvni fotky zalohovane na HDD a disketach a pouze dusevne nedostatecny by argumentoval zivostnosti a spolehlivosti disket. Data jsou 100% kopirovatelna a nema vliv to jakou zivostnost ma aktualni medium. Je to o schopnosti kazdeho jedince se o veci postarat, proto jednoznacna rada neni.
RE: RE: Díky za článek!
V mnohém máte pravdu, ale v úvahách o archivaci dat, nekompatibilitě a podobně jste vedle. Proces neprobíhá tak, že se data zaznamenají na nějaké médium, a pak se je čeká, až jej nebude na ničem možno přečíst. To může udělat jen ten, komu na datech nezáleží. S příchodem nových médií je vždy tak (zatím to tak bylo), že se zvýší objemová hustota uložených dat. Většinou i spolehlivost. A to je samo o sobě důvodem pro to, aby se archívy přepsaly na nová média. Klasický vývoj zná každý , kdo se pohybuje v IT posledních asi 15 let: 360 kB velké diskety se přepisovaly na malé 1.44 MB. Poté přišel (u někoho) stupeň v podobě médií ZIP, JAZ s kapacitami okolo 100 MB. Dnes jsou běžná CD, kdo by rád doma neuvolnil místo archivací nějakých 400 disket na 1 CD. A přicházejí DVD, sám uvažuji o přepisu kazet Video Hi8 na DVD po zdigitalizování. Podobně se postupuje i se starými analogovými zvukovými nahrávkami a klasických mgf. páscích – dnes je mám všechny na minidiscích, pokud nejsou nově na CD. Naopak stárnoucí diapozitiv prostě nijak klasicky neobnovím. Moje diapozitivy z poloviny 80. let jsou už nějak “vyblité”.
Proč se mi ale vnucuje pocit, že tohle všechno přece musíte vědět.
RE: RE: RE: Díky za článek!
Váš pocit, že tohle všechno vím, je naprosto správný, ale nikde jsem nenapsal nic, co by tomu odporovalo, tak proto nechápu proč píšete, že v úvahách o archivaci dat, nekompatibilitě a podobně jsem vedle. Tím co jsem napsal jsem chtěl jen upozornit že i to kontinuální přepisování na nová média je zapotřebí zahrnout do cenového porovnání – autor článku ani nikdo z diskutujících o něčem podobném neuvažoval. I když to výslovně nikdo nenapsal, všichni počítají s tím, že fotku vypálí na CD a mají navěky vystaráno. Jenže je potřeba, aby si nutnost kontinuálního přepisování dat uvědomovali a ty náklady taky zahrnuli do cenové i časové kalkulace.
Jen tak mimochodem – když jsem si koupil první vypalovačku za bratru 10.000,-Kč, tak jsem si taky myslel, že mám vystaráno. Jenže zanedlouho se mi zdála pomalá a tak když ceny klesly, tak jsem si za cca 6.000,-Kč koupil lepší – ta mi odešla těsně po záruce. Oprava by stála přes 2.000,-Kč, proto jsem si raději za ty dvě tisícovky koupil novou a po čase ještě jednu záložní – ta už byla za 1.500,-Kč. Pokud bych dělal kalkulaci, kolik mě vlastně stálo jedno vypálené CD, tak tam ty peníze prostě zahrnout musím bez ohledu na to, že teď jsou CD vypalovačky za “hubičku”. Proč mluvím o něčem tak překonaném, jako pomalé vypalovačky CD kupované za řádově větší ceny než jsou v současnosti? Protože historie se takřka identicky opakuje u vypalovaček DVD. A principiálně stejně prakticky u všech nosičů dat.
Vaše diapozitivy z poloviny 80.let jsou “vyblité” nejspíš proto, že byly vyblité už v době svého vzniku – barevné podání tehdejšího Orwa i Fomy nestálo z dnešního hlediska za mnoho. Podívejte se na barevnost fotografií otištěných ve starých knihách a časopisech a budete vědět o čem mluvím. Mám diapozitivy 25-30 let staré focené na profesionální Kodak a barvy jsou pořád přijatelné.
A ještě k Vaší otázce ohledně úvah o efektivním rozlišení kinofilmu ve srovnání se snímacím čipem. Exaktní porovnání je možné podle několika kritérií, ale spoustu věcí nelze jednoduše postihnout a tak podle mě má takové porovnávání zhruba takový smysl jako debata zda byla dřív slepice nebo vejce. Vyfoťte pár věcí jak na kiňák tak na digiťák a porovnejte si to sám a sám si vyberte, co se Vám bude víc líbit. Já sám jsem si pro sebe představu udělal, ale kdybych Vám ji řekl, tak by to bylo jen na další zbytečnou polemiku. To je každého věc, co mu vyhovuje víc a na tom sebeserioznější vědecké rozbory obvykle nic nezmění.
RE: RE: RE: RE: Díky za článek!
Dobrá, nechme disuse o přepisování dat, je to koneckonců věcí osobního náhledu a prostě určitá daň pokroku a době.
Co se týče těch diapozitivů, netvrdím, že ORWO a FOMA byly špičky, nicméně degradace barev je zcela zřejmá. V tom jsem si jist, mám docela dobrou visuální paměť a nejsem s takovou zkušeností sám. Prostě v tom diáku k nějakému procesu rozkladu barviva dochází. Příčinu neznám, jsou uloženy ve tmě. Možná nějaké výpary z nábytku nebo z jejich obalu nebo jednoduše ty suroviny (nebo proces vyvolání) nebyly tak kvalitní a barviva nejsou stálá.
Přeji mnoho úspěchů do roku 2004.
RE (5x): Díky za článek!
Nemůže to být zbytky vyvolávacích látek v emulzi, které se při vypírání nepodařilo (nebylo možné) dokonale odstranit?
RE: RE (5x): Díky za článek!
Dovolim si k tomuto par poznamek. Sam jsem zacinal s experimenty s barevnymi fotkami jeste za totality na papiry Foma PM20 a PM30. Kazdy kdo s nimi delal potvrdi, ze treba na svetle z nich obraz za cas doslova zmizel. V tehdejsich filmech Fomachrom, Orwocolor atd. byly pouzity v podstate stejne latky, proto se postupnemu starnuti neni co divit (osobne mam stejnou zkusenost). Jen to u filmu, ktery je vetsinou ulozen ve tme, trva preci jen dele.
Situace se hodne zlepsila po nastupu procesu C41, E6, CN2 a RA4 ktere uzivaji jine vyvolavaci latky a predevsim barvotvorne slozky NEROZPUSTNE VE VODE.
Vec ma ale jeden hacek. Tyto procesy jsou cim dal tim vice zkracovane a napriklad filmy se dnes vubec neperou, susi se rovnou po utvrzovaci lazni. Duvod je jednak produktivita, ale hlavne narustajici ekologicke naroky na cistotu odpadni vody. A jsem opravdu zvedavy, zda se nezacnou po case projevovat negativni jevy i tady. Ono tady zastanci analogu halasne tvrdi, jak filmy vydrzi dlouho, popravde receno je to ale plne overeno jen u klasicky zpracovanych BW filmu. Treba u barvy ale ani nahodou – zkusenosti s poslednimi verzemi C41 nejsou o moc delsi nez treba s CD vypalovackami. Rad bych veril, ze problemy nenastanou, sam mam klasickych filmu vyvolavanych v tomto obdobi v archivu taky spoustu.
RE: RE: RE (5x): Díky za článek!
V tomhle máte naprostou pravdu. Uvědomuji si, že jsem vycházel především ze svých zkušeností – v minulosti jsem fotil převážně černobíle a když na barvu, tak na kinematografický materiál který jsem měl (vč. vyvolání) z Barrandova. A proti Kodaku se mi tehdy Orwo či Foma zdály “vyblité”. Zatím jsem skenoval jen filmy, kteé jsem dál zpracovával digitálně, asi by to chtělo preventivně oskenovat celý archiv :-/
Světlo?
Článek sem mi moc líbí a nemůžu se dočkat, až budu mit finance. Mám ale jeden takovej dotaz:
Naposledy jsem se o digi trochu zajímal asi před rokem, a to ještě měly foťáky dost problémy s druhem osvětlení. Třeba zářivkový světlo byla dost hrůza, někdy byly problémy i při žárovkovým osvětlení. Jak je to dnes? Pokud už jsou tyhle problémy překonaný, je to další plus pro digitální fotku.
RE: Světlo?
denes? Treba u EOS 10D i jinych takhle: Udelate pri jakymkoliv osvetleni fotku bile plochy a fotaku reknete “toto je bila” a vse je pri tomto svetle barevne sladeno tak aby bila bila byla. Dnes uz zadny problem.
Mimochodem
Napadlo už někoho z vás, že výrobci digitálních fotoaparátů by mohli ve vzdálenější budoucnosti přijít s funkcí, která bude na digitálních fotkách simulovat filmové zrno?
Chci čistou fotku – fotím “normálně” na digitál o N Mpix, chci zrnitou fotku, zapnu funkci “Grain” (nebo tak nějak by se mohla jmenovat), nastavím “Grain Speed” (ekvivalentní citlivost – ovlivní velikost zrna) a fotím.
Věřím, že s pomocí algoritmu používajícího generování náhodných čísel nebo něco podobného spojeného s vyhodnocováním intenzity na čip dopadajícího světla to zrno bude opravdu “random”, na každé fotce jiné, a nebude vypadat jako rastr.
Teprve to bude definitivní rána pro film!
RE: Mimochodem
Ve spojeni s urcitou tonalni a jasovou krivkou by to opravu mohlo simulovat film, ale jaktoze nic takoveho jsem zatim nenasel (ani jako plugin nebo program na PC)?
Myslim ze to asi nebude zas tak snadne … navic by to po DF logicky vyzadovalo, aby snimky prepocitaval na rozliseni treba 15mpix a pak teprv dodal to zrno … coz by bylo imho vypocetne dost narocne, kdyz vezmu, kolik casu zabere obycejna interpolace pomoci specializovanych programu na interpolaci.
Ale uz dlouho nad touhle myslenkou premyslim … kdybych sehnal program na falesne zrno (ktere je zavisle mj. na mire expozice filmu v ruznych mistech), myslim, ze z 4mpix souboru kvalitnich dat (coz mam :)) by nebyl problem delat CB zvetseniny i vetsi nez 30x45cm – a pritom naprosto srovnatelne s CB filmy, ktere maji zrnitost zpravidla kolem RMS 10…
RE: RE: Mimochodem
Jistěže to není tak jednoduché, proto jsem také psal o “vzdálenější budoucnosti”.
Ten algoritmus, pokud má být výsledek věrný, bude opravdu složitý. Kdybych o tom věděl víc, určitě to tady neroztrubuji ve formě primárního nápadu, ale začnu to programovat a nějakému tomu výrobci se ozvu i s číslem mého účtu 🙂
RE: RE: RE: Mimochodem
ted jsem hledal na webu – a nasel jsem Auto FX Film Grain, bohuzel nikde nevidim demoverzi 🙁
ale podle vysledku na webu se to tvari jako docela verny simulator filmoveho zrna, spolu s genuine fractals na resize by to mohlo davat slusny vysledky podobny kinofilmu …. pokusim se nekde sehnat demo a mozna bych pak byl schopen popsat funkce programu na kratsi “recenzi” ci “uvaze” 🙂 (s psanim do webovych magazinu mam urcite zkusenosti…)
no, uvidim…
RE: Mimochodem
No fuj….umely zrno …to je jak predstava ze v budoucnu se budem zivit jen morskyma rasama s chuti bifteku… brrrr :))) Na druhou starnu k tomu kracime vstric trakze umely zrno taky bude 🙂 ale myslim ze nez resit umely zrno by bylo lepsi vyresit aby ty tikitaly umely CB fotku :))
RE: RE: Mimochodem
No fuj….umely zrno …to je jak predstava ze v budoucnu se budem zivit jen morskyma rasama s chuti bifteku… brrrr :)))
I ty naivo, z ceho myslis, ze se dnes delaji napr. parky? Z masa?!
… sorry, ale nemohl jsem odolat ;-)))
RE: RE: Mimochodem
digitaly (jak se jim neposmesne rika) samozrejme umi cb fotku uz z jejich principu. Ale vazne neni problem barevny vystup prohnat v editoru prez ruzne filtry a vysledek si prizpusobit dle prani (ne jenom desaturovat). A sum? Od ceho je v PS “add noise”. Pokud si s tim clovek vyhraje – dobry.
RE: RE: RE: Mimochodem
Jo a jeste dovetek:
je to obdobne jako na cedecko dodavat sum a praskot, z nostalgie po gramofonovych deskach
Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Měl bych jednu otázku ohledně úvah o efektivním rozlišení kinofilmu ve srovnání se snímacím čipem. Hodně se o tom tady psalo, někdo říkal že film má okolo 22 MPix, jiný, že lze využít efektivně asi tak 8-10 MPix. To by se už blížilo dnešním DF. Ale nikde jsem se nedočetl, jestli tohle srovnání již počítá s tím, že snímací čip má barevné “vrstvy” na rozdíl od filmu “dírovaté”. Je to mozaika elementů reagujících na jednotlivé barevné složky, z nichž obvykle 1/4 je “červených”, 1/4 “modrých” a 1/2 “zelených”. Ty díry se potom dopočítají. Naproti tomu má film 3 barevné vrstvy spojité. Takže jak se ty odhady pro film dělají – pro všechny vrstvy dohromady nebo je to pro každou jednu vrstvu? Děkuji za odpověď.
RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
vetsina tech, kteri se pokouseji neco podobneho seriozne zjistit, dochazi ke dvema hodnotam. Jedna hodnota uvadi, od jakeho rozliseni cipu lze zobrazit stejny pocet paru linii. Druha hodnota, o neco vetsi, udava, pri jakem rozliseni cipu je srovnatelne podani barev.
RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
A jakepak ty hodnoty jsou? Specialne ta druha. A nejen cislo jako takove, ale take jak se k nemu doslo. Nejaky konkretni odkaz by nebyl?
RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
jiste, nejaky konkretni odkaz, ze 🙂
Mne pripadaji celkem dobre udelany testy od J.N. Clarka. Nejsou vsechny uplne nejnovejsi, ale zato jsou delany s metodikou, ktera je mi sympaticka. A zajimave je i to, ze pozdejsi testy vysledky tech novejsich spise potvrzuji.
http://clarkvision.com/imagedetail/film.vs.digital.1.html
Konkretni srovnani se tam daji najit pro ruzne formaty. Tady je treba grafika ktera srovnava nektere filmy s nekterymi DSLR:
http://clarkvision.com/imagedetail/film.vs.digital.35mm-c.gif
Je tam tech testu celkem spousta, kdo ma chut, at si je projde. On foti obojim, DSLR pouziva D60 a 10D, na film bere i velky format.
Jinak jsem obcas videl i jina srovnani, ale protoze nebyla tak systematicky provedena a operovala se stejnymi vysledky, linky na ne jsem si neukladal.
RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Hezke, docela dost me tam ale zarazi fakt, ze bere u digitalu rozliseni jako konstantu bez ohledu na citlivost. To je ale spatne, treba u 10D je sice u 3200ISO vystupem soubor s totoznym pixelovym rozlisenim, ale vzhledem k narustu sumu se detaily jiz vice slevaji. Tohle mi prijde jako principialni chyba.
Paradoxem ale je, ze i tak dosel v podstate stejnym zaverum, jako jsou me subjektivni usudky, v podstate bych to rozdeleni oblasti, kde je lepsi film a kde digital, ktere je na tom GIFu beze zbytku podepsal. Zajimave…
Jinak docela vystizny je tento odstavec textu: Examples: If you want to do landscapes and use the finest grained films, like Fujichrome Velvia as ISO 50, current top end cameras like the 6.3 megapixel Canon 10D will not deliver the detail of fine grained film. The 11 megapixel canon 1Ds comes close to 35mm Velvia. Example 2: If you do wildlife or action photography, you want to record the image with fast shutter speeds. You need fast film/digital sensor speed and or fast lenses. Some stop action wildlife photography requires shutter speeds faster than about 1/2000 second. Slow speed film will simply not work in many lighting situations. Professional wildlife photographers often use 100 speed film pushed one stop to ISO 200. In the above plot, we see that a 6 megapixel camera operating at ISO 200 will deliver more image detail than the corresponding ISO film. So, determine what film you have been using for what conditions. Check the above plot and see what digital megapixel equivalent that corresponds to and choose a digital camera that would be better.
Tohle proste podepisuji, je to v presnem souladu s mymi zkusenostmi.
RE: RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
no, na jednom miste tam to srovnani ruznych ISO u digitalni kamery ma take. On toho tam ma celkem dost, mimo jine take par obrazku zabyvajicich se ruznymi rozlisenimi pri skenu filmu, coz by tu taky nekoho treba mohlo zajimat 🙂
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Nerej, ono ostatne nektere ty jeho ukazkove skeny spis nazor, ze realne neni moc velky rozdil treba mezi 2700 a 4000dpi spis potvrzuji 🙂
Kazdopadne bych ti ale chtel za ten odkaz velmi podekovat a vsem bych zejmena clanek http://clarkvision.com/imagedetail/scandetail.html doporucoval ke precteni. Upozornuji, ze je to docela obsahle. S nekterymi zavery se mi tam skoro chce polemizovat, ale kazdopadne je to skvely podklad k premysleni…
Mimochodem ale to srovnani ruznych ISO u digi jsem tam nenasel. To samozrejme muze byt ma chyba 🙁
ruzna ISO
mel jsem na mysli treba tohle:
http://clarkvision.com/imagedetail/film.vs.6mpxl.iso.jpg
RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Tenhle odkaz pomerne dlouho znam, treba tady http://www.fotopruvodce.cz/clanek.phtml?clanek=30332&hledej=clark,
a lze k nemu najit dost vyhrad. Ve svem hlavnim clanku porovnava skeny s vysledky 2Mp Coolpixu z roku 1999, coz samo osobe neni moc fer, existuji ostrejsi aparaty s mene sumu, navic to porovnava na casto resamplovanych fotkach fotografie, ktera neni zdaleka kontrastni jako pouvodni scena a film s vybuzenym kontrastem jako je Velvia v tom okamziku zari, zatimco digital ne nutne. Ty novejsi cisla a grafy jsou ponekud zahadne a neprilis dokumentovane vypocitana, ale nakonec exaktni porovnani neexistuje, a kazdy udela nejlepe, kdyz si to sam vyzkousi. Nekdy to skonci jaksi jak tomu tady rikaji “in denial”, ale kola melou pomerne jasnym smerem. Vetsina kdo to srovnani peclive udela dojde k tomu, ze dnesni 6Mp digitalni zrcadlovky za rozlisenim nejmene citlivych barevnych filmu sice jeste drobet zaostava, na druhou stranu to vyvazuje jinymi atributy jako je minimum sumu, a snadnost porizeni. V pripade 11Mp Eosu 1Ds uz barevnemu filmu ve 35mm formatu skutecne dochazi dech, a okruh atributu, ve kterych se da nazvat lepsim uz zacne byt dost tenky.
A koukam, ze vedle vedete debatu o rozlisitelnosti skenu. Ty zavery Clarka jsou opet s generaci skeneru z roku pet, ale i tak ukazuji ze jakesi subjektivni rozliseni filmu nad treba tech 2400dpi neroste v zadnem pripade linearne s rozlisenim v dpi. Detailu pribyva, ale pomaleji. Mistni lab (www.pcraft.com) skenovani vetsiny filmu nad 4000dpi nedoporucuje.
A nakonec, Tomas Houda tady pise o tom, ze do vyvoje bubnovych skeneru se dale invetsuje atp. No podle mych informaci to moc velka slava neni – snad jedina jakz takz aktivni firma je AZTEC (posledni a nejlepsi je 8000x16000dpi, muj lab ma jen 8000×8000), ktera se tak nejak spojila s Howtek. Podle stavu jejich internetovych stranek to s nimi ale zas tak moc dobre nevypada. Dalsi puvodni hraci vetisnou vycouvaly a maji potize prezit v jinem segmentu (Heidelberg), nebo byly pohlceny (ICG) a prodavaji podoru na sve stare skenery, nebo vycouvaly uz davno (Fuji), atd. No treba to je v Evrope jinak. Jedna potiz je v tom, ze jednak stolni CCD skenery udelaly velky pokrok, jednak plosne CCD skenery udelaly ohromny pokrok, jednak digitaly okupuji cim dal vetsi cast trhu, takze segment trhu se zajmem o bubnove skenery se zrejme rychle scvrkava. Ale nekdo jiste prezije, ten trh, i kdyz maly, tady porad bude – na druhou stranu to tak pracne a drahe bubnove skeny asi zrovna nezlevni.
RE: RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
rt, ja jsem nemel na mysli bubnove skenery, do jejichz vyvoje se dale investuje. Take si myslim, ze tam je vyvoj asi uzavren a dochazi spise ke kondenzaci trhu. Myslel jsem na pristroje typu Imacon, nebo stolni skenery s rozlisenim od 4000 dpi, ktere se dale vyvijeji a vylepsuji. Nevim, jak dlouho tomu tak jeste bude, nejspis tak dlouho, dokud se budou pouzivat filmy 🙂
Pro mne ma skenovani filmu hlavni vyznam v pouziti stredniho formatu, tam to pro mne predstavuje docela dobre praktikovatelnou pracovni metodu s velmi uspokojivym vystupem bez nutnosti interpolace az do formatu 130x80cm (na domacim pristroji, buben umi pochopitelne vic). Kdybych mel k dispozici pouze kinofilm, je mozne ze bych cely problem hodnotil jinak. Takhle jsem po kvalitativni strance jeste dlouho v klidu, a jedine co mne muze donutit k nahlemu digitalnimu cinu je narust objemu placenych praci s vystupem do velikosti A3 – tam mi zacina byt lito meho casu straveneho postprodukci…
Momentalne mne pohled do regalu s DSLR jeste do extaze neuvadi, ale pry se ma v pristim roce dostat na trh asi 12 novych modelu ruznych vyrobcu, kdovi, treba je mezi nimi i neco pro mne 😉
RE: RE: RE: RE: RE: RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Jojo.
Ale tak vse je relativni, pokud se nepletu fotis s 6×4.5, to je tak 1.6x vetsi nez 35mm, hm, velkofromatnik by se treba nekdy nad 130x80cm z tohohle formatu pousmal, vse zalezi na nametu, ale vetsi format i u digitalu v detailech nakonec vyhraje. Je pravdepodobne (nekdo by rekl uz zcela jasne), ze digital moznosti v mensich formatu posune smerem nahoru. Jestli tak udela za rozumnou cenu i v kategorii nad 35mm je asi zatim otevrena otazka.
RE: Otázka na pixely versus rozlišení filmu
Co jsem videl prime printy pro srovnani, tak kvalita je shodna z Canonu 10D s Fuji Velvia 100 pri zvetsenine na zhruba tech 30x40cm … tam nekde je hranice, od ktere by zrejme slo dle rozliseni poznat, ze nejde o film … alespon me to tak prislo 🙂
Jen pro ty co hledaji URL na srovnani EOSu a Velvia
http://www.sphoto.com/techinfo/ocesideharbor.htm
\”This page contains a 4 image comparison between the Canon 10D, Canon 1Ds, 4X5 Velvia film scan and a 35mm Provia F ISO100 film scan.\”
RE: Jen pro ty co hledaji URL na srovnani EOSu a Velvia
O téhle věci už někde padla zmínka.
Mně nezajímají scany, mě zajímá fotka. Dobrý záběr si chci pověsit na zeď, ne na něj koukat do monitoru.
Ať ty RAWy prvně vytiskne, z diáků udělá stejně velké fotky (ne digitálně) a teprve potom to může nascanovat a hodit na web.
Tento použitý postup zvýhodňuje digitály – u dia je při digitalizaci krok navíc, který snižuje jejich výslednou kvalitu.
RE: RE: Jen pro ty co hledaji URL na srovnani EOSu a Velvia
Ja si vesim na zed vytiskle fotky z EOS 10Dcka v rozmeru cca A2 a rekl bych v docela rozumne kvalite, tak v cem je problem?
RE: RE: RE: Jen pro ty co hledaji URL na srovnani EOSu a Velvia
Zkus si vedle toho povesit A2 z Fuji Velvia 50… sice bude mit mirne zrna, ale myslim ze detailama na tom bude lip 🙂
barva je barva a BW je BW
Ja to vidim nasledovne: Jsem si jisty, ze v barevne fotografii za par let vyhraje digital. Proste predci klasickou chemii – mam dojem, ze timhle smerem jde vyvoj. Bojim se ale toho, aby se to nestalo i u BW. Digital by se mi hodil na prochazky, s kamosema do hospody atd., taky na pripravu a “osahani” pripravovane sceny, ale konecne foto bych stejne nechal na BW negativ, i za cenu nekolika filmu. Pro me je BW neco jako platno na malovani, tak to beru. U digi je uprava obrazu rychla, ma spoustu moznosti, ale v urcitem bode zpracovani se z ni stava kolaz, eventuelne matematicka hricka (za pouziti efektu a dalsich srandicek ).
Zaver: fotim na BW materialy, lezu do komory a bavi me to. Proti digi nic nemam, ale jeho vyuziti bych rad videl spis u barevne foto. Do BW at se proboha necpe.
RE: barva je barva a BW je BW
S tymy 256 odtienmi sedej by to bolo aj asi dost o nicom, ze? 🙂
RE: RE: barva je barva a BW je BW
No neubirejte nam odstinu sede 😉
Je jich vice nez 256 🙂
Zalezi kolik vase kamera dokaze zaznamenat bitu a tim je pak taky dano kolik odstinu sede obdrzite pri “prevodu z RGB” (nebavim se o spec CB kamerach)
8bit = 256 odstinu sede
12bit = 4096 odstinu sede
16bit = 65536 odstinu sede
Napr Canon EOS uklada do 12bit RAW, z ktery se pro dalsi zpracovani prevede do 8bit nebo 16bit TIFu.
Takze nakonec bych mohl mit po prevodu RGB -> seda skala obdrzim 65536 odstinu sede. Nebo se pletu?
Dalsi otazkou je zda mi nejaky digilab vezme 16bit Tif a dokaze z toho udela CB fotku.
Existuje plugin do Photoshopu ktery dokaze ten 16bit Tif prevest do sede skaly a mixovat kanly, aplikovat barevne filtry a dokonce simulovat charakterisiky proslavenych znacek Ilford,Kodak,Foma 😉
RE: RE: RE: barva je barva a BW je BW
Vám nestačí 256 odstínů šedé a přitom v klasické fotografiii se občas počet odstínů šedé redukoval na 2-3 (co takhle dát si izohelii :-)))
RE: RE: RE: barva je barva a BW je BW
Mate na mysli Black and White Photo Studio? 🙂
RE: RE: RE: RE: barva je barva a BW je BW
Je to plubin Convert to B&W Pro. Jen ta cena je neprijemna (99$) http://www.theimagingfactory.com/data/pages/info/cbwp.htm
RE: RE: RE: RE: RE: barva je barva a BW je BW
Tenhle plug-in zrovna neni nic moc :-). Jsou lepsi nastroje…
RE: barva je barva a BW je BW
Asi mě budete nenávidět, ale já bych naopak uvítal, kdyby se dělaly digiťáky s černobílými čipy – odpadlo by snížení intenzity světla barevnými filtry a dopočítávání bodů, každý bod by byl doopravdy změřený. Nejlepší by bylo řešení výměnnými čipy, něco jako když do foťáku dám barevný nebo černobílý film. A umožnilo by to upgrade čipu!
P.S.
To je jen povzdech, nic takového určitě nebude 🙁
RE: RE: barva je barva a BW je BW
Koupim APS B&W CMOS chip s bajonetem EF 😉
Snek
RE: RE: barva je barva a BW je BW
Nebuj, čip časem určitě bude. Ach jo… :-((( Konec konců, výměný digitální stěny na střední formát už nějakej ten pátek zvesela chrlí data. Sem asi měsíc přihlášenej na PP a dost BW fotek jsou z digi prohnaný PhotoKrámem. Je to holt trend.
na barvu digi,na bw klasik!
predem se omlouvam,ale tady ve skole nejde mezernik(CVUT No Money) – (pozn. redakce: puvodni podtrzitka jsem nahradil mezarama).
S clankem celkem souhlasim,taky se prevazne pise o barve.
Zatim jsem vetsinou fotil na barevny film-scan filmu-v pocitaci uprava,kdyz jsem chtel cb tak jsem to prevedl,upravil tonovou krivku a bylo to…Jenze jsem pred pul rokem premluvil tatku,snesl Magnifax z pudy…komora byla na svete.Musim rict,ze mit penize,ihned kupuji digital na barvu,ale cernobila fotka ma stale takove kouzlo,ktere nezacina jen zmacknutim spouste,ale i praci v temne komore…je to vasen…nekdy lepsi nez drepet u pc.(asi nepochopi,kdo nezkusi…)
Porovnani
Tady jsem nasel jakesi porovnani 5 megapixelu, skenu a zvetseniny porizene mikroskopem z Velvie a Kodachromu. Nahodou jsem na to narazil a zda se mi, ze se to k teto diskusi hodi.
http://www.mindspring.com/~tony1964/MicroSlides.html
začátečník
Nejdřív bych chtěla poděkovat za nápad napsat takovýto článek (který je velmi zajímavý, čehož je důkazem i ohromující počet reakcí!)
Hrozně mě překvapilo to kvantum podrobných znalostí většiny z vás, co jste se přidali k diskusi… kde jste se to vše dozvěděli? Pokud mi můžete doporučit nějakou literaturu/časopis, kde bych se dozvěděla nějaké užitečné informace, prosím pište.
BW – v čem je problém?
Blahopřeji autorovi k takovému úspěchu článku, upřímně mě překvapuje, že smrt kinofilmu stále ještě vyvolává tak silné emoce.
Mám konkrétní dotaz a sice proč je zde několikrát zmíněna nevhodnost DSLR pro černobílou fotografii? Má být problém na straně záznamu nebo na straně printu, tj. dostupnost pouze 8-bitových výstupních zařízení? Díky za odpověď.
RE: BW – v čem je problém?
Barva leccos zamaskuje ale jemné přechody a polotóny v ČB fotografii v digitálu opravdu chybí, ve středních tónech to ještě jde, ale zejména v nejvyšších světlech je to dost znát.
Možná že je to těmi 8 bity, ale určitě se na tom podepisuje filtrování světla barevnými filtry čipu, následné dopočítávání bodů a pak znovu redukce do černobílé škály. Proto bych uvítal, kdyby se dělaly digiťáky s černobílými čipy aby každý bod by byl doopravdy a přesně změřený a odpadly kotrmelce, jimiž se digiál dopracuje k ČB obrazu.
RE: RE: BW – v čem je problém?
Ono je to taky trochu o pomeru vykon/cena a komfortu – holt u BW si kazdy muze udelar zpracovani doma podle vlastnich pozadavku a casto i levneji, zatimco u barvy jsou vyhody digitalu vyraznejsi. Je to zkratka a dobre od kazdeho duvodu neco…
Osobne jsem ale jiz par BW fotek z 10D delal a vysledky nejsou spatne. Nicmene objektivne musim rici, ze color vysledky z 10D si ve srovnani s color kinofilmem stoji lepe nez BW vysledky.
RE: RE: RE: BW – v čem je problém?
Samozřejmě je to i o tom, že si ČB mohu udělat sám přesně tak, jak chci … ale to mohu jak v analogu tak v digitálu. Neříkám, že černobílé fotky z digitálu jsou špatné, ale zatím to na rozdíl od barvy prostě není ono. Uvidíme, co přinese čas.
bw – v čem je problém?
V čom je problém?
Práve v hĺbke 8bit RGB priestoru a v tom, čo je všeobecne v počítačovom spracovaní považované za šedú farbu. Za šedú farbu sú považované iba tie, ktoré majú rovnakú hodnotu pre každý farebný kanál, to jest R=G=B. A to je pri 8bit práve tých 256 stupňov, započítajúc aj čiernu a bielu.
Pre prevod farebného obrázku do B&W je používaný relatívne jednoduchý vzťah vychádzajúci z televíznych technológií (a digitálna foto z nich vychádza), ktorý je nasledovný:
Y=30%R+59%G+11%B
Tento vzťah hovorí o tzv. fotopickom videní, kedy oko vníma jednotlivé farebné zložky rovnakým jasom.
Všetky algoritmy pre daný prevod z tohto vychádzajú s drobnými úpravami jednotlivých percent (skôr ich desatín).
Klasická B&W foto má proste podstatne väčšiu škálu šedej, ktorú je na fotkách aj naozaj vidieť (pri dodržaní technologických postupov, aj B&W je samozrejme možné zmršiť).
V tejto diskusii podstatne vyššie spomínané počty stupňov šedej pre 12 a 16bit sú síce pravda, ale…
Keď použijem 12bit RAW na prepočet do 12bit B&W je všetko v poriadku, pre prevod. No ak na 8 alebo 12bit zdroj použijem 16bit interpoláciu, čo som vlastne dostal? Odkiaľ sa vzali tie dodatočné stupne šedej? Viem si síce predstaviť taký algoritmus a ani nemusí byť zložitý, ale sú to dopočítavané data, ktoré nezodpovedajú skutočnosti.
A nakoniec, čo s takým obrázkom? Keď to zoberiete do labu, zase to zrazia na 8bit hĺbku a doma to nevytlačíte, lebo žiadna tlačiareň nevie stupne šedej. To čo vidíme na vytlačenej fotke je len veľmi umne oklamané oko. Nič viac, nič menej.
Inak ďakujem autorovi za veľmi zaujímavý článok, ako aj ostatným diskutujúcim za mnohé veľmi zaujímavé názory. Sám digitál používam, ale skôr pre dokumentačné účely. K B&W sa momentálne po rokoch a malých krôčkoch opäť vraciam, tie fotky majú proste svoje čaro.
černobílá fotografie z digitálního fotoaparátu
Jak udělat čb lepší fotografii z digitálního fotoaparátu? Já osobně fotím do RAW a pak provedu další práci v PC. Rád bych porovnal fotografii alespoň 30×20 digitální s fotografií 30x20z kinofilmu. Protože, ale nejsem mistrem v procesu výroby chemicky zhotovené fotografie. Hledám někoho, kdo se pokládá za znalého a má chuť a čas to realizovat. Máte zájem a fotoaparát CANON EOS. Tak můžeme udělat porovnání. Nafotíme stejnou fotografii ze stativu při různých časech a jedné citlivosti popřípadě citlivosti 100,200,400,800,1600 a stejného objektivu. Pouze musíte super ovládat vyvolání čb negativů nebo pozitivu. Dále být znalým procesu v temné komoře. Nafocené fotografie zpracujeme a vystavíme. Má někdo odvahu. Můj e.mail: a-a@volny.cz
Bude levněji
Ahoj všichni,
především bych podotkl že fotím pro radost a z 80% ČB. Občas jsem sice za fotku něco získal, ale nikdy bych se tím neživil, to bych si nikdy neudělal. Obdivuji ty co tak činí(mám mezi nimi pár přátel) neboť oni jsou ti digitální průkopníci – protože musí.
Za druhou polovinu svého žití jsem naskládal slušnou fotovýbavu a naučil se využívat jejich vlastností. Hlavně ale preferuji možnost ovlivnit celý postup až po konečný výsledek(i kdyby šlo jen o pohlednici). I s PC jsem se za posledních pár let skamarádil a docela si rozumíme. Digitální techniku (1DS,Mamiya ap.) si díky své profesi mohu vyzkoušet a MOŽNOSTI mě dost fascinují už delší dobu. Jenže, stále musím srovnávat:nový a hlavně ryhlejší PC – koupelna/Opemus s Rodagonem, Ilford Gallery – výtisk z vrzající a toner chlastající drahé krabice atd. ALE TĚŠÍM SE, DISKUTUJTE, FOŤTE, HÁDEJTE SE A UTRÁCEJTE, ZA NĚJAKÝ ČAS(AŽ SE PIXELY NAUČÍ SHLUKOVAT JAKO TO STŘÍBRNÉ SMETÍ)DÍKY VÁM TO BUDE DOSTUPNÉ I PRO MNE.
Dobré světlo R.
ked uz tak: “Film is dead”
ked uz tak: \”Film is dead\”
Jednoznačně nutno vlastnit D-SLR i Kinofilm
A co sken kinofilmu Fujichrome Velvia 100F na skeneru Nikon LS-5000ED. Materiál je nasnímán Contax G2/Carl-Zeiss Planar 45/2 (neznám lepší kinofilmové sklo v tomto ohnisku, včetně objektivů Leica). V porovnání s Canon EOS-1Ds do 20×30 srovnatelné. Velvia umí bez rušivého zrna až 30x45cm (cca 24.mil pixel). Letos v březnu představí Canon EOS-3D uvidíme jaká bude cena.
Specifikace: Specs stolen, of an EOS 3D Image Sensor: Approx. 11.3 effective megapixel CMOS sensor Image Size: 35.8 x 23.8mm Number of Recording Pixels: Large/Fine 4.2 MB (4064 x 2704 pixels) – Large/Normal 1.7 MB (4064 x 2704 pixels) – Small/Fine 1.4 MB (2032 x 1352 pixels) – Raw 11.4 MB (4064 x 2704 pixels) Sensitivity (Equivalent film speed): ISO 100 – 3250 (in 1/4 stop increments; can be expanded to ISO 25 with C.Fn 5-1 Image Data Storage: Compact FlashTM (CF) card Type I or Type II standard; 1 slot Image Compression : Still image: JPEG or RAW (16 bit) Image Compression Level : Raw/Fine/Normal Image Storage Capacity (with 4GB WA CF card) : Sound Recording: Lens: Canon EF series with effective focal length 1x Shutter: Vertical-travel, mechanical, focal-plane shutter with all speeds electronically controlled. Shutter Speed: 1/12000 sec. – 30 sec, bulb, X-sync at 1/500 sec. Focusing Method: TTL-AREA-SIR type, 45-point Area AF Focusing Modes: Autofocus (One-Shot AF, AI Servo AF) and Manual Focusing AE Control: Shutter-priority AE, Aperture-priority AE, Depth-of-field AE, Program AE, E-TTL program autoflash, Manual exposure, Flash metered manual, Bulb Depth-of Field Preview: Enabled with depth-of-field preview button Light Metering Method: TTL full aperture metering with 21-zone SPC 1. Evaluative metering (linkable to any AF point) 2. Partial metering (approx. 8.5% of viewfinder at centre) 3. Centre spot metering (approx. 2.4% of viewfinder at centre)
4. AF point-linked spot metering (approx. 2.4% of viewfinder) 5. Multi-spot metering (max. 12 spot metering entries) 6. Centre weighted average metering Metering Range: EV 0-EV20 (at 20° C with 50mm f/1.4 lens, ISO 100) White Balance Control: Hybrid auto white balance with the CCD sensor and a dedicated external sensor White Balance Settings: Auto, Daylight, Shade, Overcast, Tungsten Light, Fluorescent Light, Flash, Custom, Colour Temperature Setting, Manual White Balance (Total of 10 settings) Drive Modes: Single frame, 10 fps continuous shooting, Self-timer 10 sec., Self-timer 2 sec. Shooting Modes: Intelligent Program, Shutter-priority, Aperture priority, Depth-of-field, Full Auto, Manual, E-TTL autoflash program Continuous Shooting Speed: 10 frames per second for up to 80 frames Self Timer: Yes: 10 seconds and 2 seconds delay Flash (External): E-TTL autoflash with EX series Speedlite; PC Terminal provided Optical Viewfinder: Glass pentaprism Viewfinder Adjustment: -3 to +1 dpt Viewfinder Coverage: 105% LCD Monitor: 2.0″ 120,000 pixel TFT colour, liquid-crystal monitor File Format: Design rule for Camera File system (DCF*) Interface: Computer I/F: FireWire (IEEE 1394) Power Source: Rechargeable Ni-MH battery (type: NP-E3), Ni-MH Charger (type: NC-E2), DC coupler Kit (type: DCK-E1) Number of Shots: Approx. 600 images (at 20 degrees Celsius with fully charged NP-E3) Operating Environment: Temperature: 0 -4 5 degrees Celsius; Humidity: 85% or lower Dimensions (W x H x D): 66 x 144.6 x 80.0 mm Weight: Approx. 1,065g (body only excluding battery and CF card)
Mince má dvě strany
Nejsem odpůrce D-SLR ale je tu docela jedna důležitá věc.Když budete vlastnit DSLR s čipem o rozlišení 10Mp-20Mp a budete používat objektivy,které jste byli zvyklí u klasické SLR tak zjistíte (jedná se převážně o širokoůhlé objektivy),že nejsou schopni vykreslit celý obraz.Problém je v objektivech,nedokážou “zatím” vykreslit celou plochu obrazu.Měl jsem možnost si vyzkoušet EOS 1DS+ objektivy EF 16-35/2,8 L ,17-40/4 L a s velkou hrůzou jsem zjistil,že při cloně 11 jsou totálně rozostřené rohy.Přední výrobci se musí zaměřit především na výrobu zcela nových objektivů pro DSLR.Nikon již to pochopil a začal tyto objektivy vyrábět.
Digitál a film
Diskuse o tom, zda je lepší digi nebo film bude probíhat asi dost dlouho. na rozdíl od jiných autorů se nedomnívám, že by byl filmu zcela konec. Myslím, že oba systému budou vedle sebe působit aniž by si příliš vzájemně konkurovali. Mám oba přístroje a i když jsem vyrostl a učil se fotografii v éře především černolílé fotky a strávil až neskutečně času ve fotokomoře, nevzpomínám na to s nějakou nostalgií. Mám rád oboje. Rád si sednu k druhé temné komoře – počítači nebo si vlezu do fotokomory. Pokrok nelze zastavit a proč také. Kdyby žádný nebyl dodnes bychom pravděpodobně rozdělávali oheň třením dvou klacků. To jistě není náš cíl Chápu ty kteří nedají dopustit na klasické fotopřístroje, zejména střední formát, ale rozumím i těm, kteří propagují digitál. Možná však právě proto, že nic jiného nepoznali. Nejsem vyhraněným zastáncem žádné technologie. Každá má totiž své výhody a nevýhody a tak se nažím využít z každé co nabízí. Digitál je skvělý záznamník / mám Olympus E20p / i skvělý pro dokumentaci a zkoušení a hraní si s fotkou. Právě proto, že to nic nestojí. Problém nastanec, když chcete něco velkého. To však stačí vzít střední formát a diák a nafotit to, co jsem už prozkoumal nafotil s digitálem. V běžné fotce myslím nejde moc poznat rozdíl a osobně mám s digitálem skvělé zkušenosti, když fotím oslavy a podobně. Pomýšlím i výš. Autor článku hovoří o Canonu D10. Souhlasím s jeho názorem na foťák. Méně již s tím, že se zbavil všeho filmového. Možná by se chtělo zamyslet nad tím, že čipy pomalu slepnou takže zase životnost digitálu je poněkud asi menší. Nebo potom vyměnit čip. Otázka je, zda bude fungovat nový čip s elektronikou foťáku. Dle mého názoru je příliš brzo na zahazování klasiky / gramofon se také vrací a již jsem viděl i kotoučové mgf/. Mám i plně mechanikcý foťák, kde musíte dělat všechno sami. Běhat s expozimetrem pozorovat světlo. Čekat až bude světlo, na které jste expozici změřili a když konečně klapne závěrka jste z jednoho snímku unavení jako z celého dne focení. A ať chcete nebo ne i v současné uspěchané době to má svůj půvab.
Ať máme však jakékloli názory na technologie a všechno ostatní co s tím souvisí bude na prvním místě vždy fotografie a k ní budeme všichni bez rozdílu potřebovat Dobré světlo a to je to co nám všem společně přeji.
RE: Digitál a film
To je úžasnej nápad! Mnozí to dělají…
Až díky takovýmto kulihráškům přijdem o práci, asi si začnem říkat grafici a budem následovat jejich tvůrčího ducha…………………..
Jo, a budem tomu říkat umění!
Dík za inspiraci, jdu hodit své nádobíčko do popelnice, chytám se myši a konečně začínám TVOŘIT!
Velká výhoda digitální fotografie
Velkou výhodou je, že pomocí počítače lze fotografii přepracovat. Například při focení krajiny trvalo několik hodin než nastaly potřebné podmínky pro pořízení fotografie. Nyní je možné fotku upravit na počítači a například přidělat na oblohu zapadající slunce. Vyladění stínů a barev mnoho programů zvládne automaticky.
Také není potřeba takové množství filtrů, protože většinu lze nahradit na počítači.
RE: Velká výhoda digitální fotografie
skutocne, naco fotit ked pocitac to spravi za nas? a naco vlastne potom kupovat fotak? nestaci si uz z internetu stiahnut pekny obrazok a urobit fotomontaz podla nasho vkusu? pri vsetkom tom saturovani, dofarbovani a inych PC upravach, najde sa este miesto pre taku malickost ako fotografia? kriklave pixelove obrazky su mozno z dialky na pohlad efektne, ale s fotenim to uz moc spolocneho nema.dnes uz naozaj clovek nacvaka stovky obrazkov na pamatovu kartu, sadne za pocitac a ‘kuzli’. co na tom ze obrazky su neostre, kompozicne slabe, zle nasvietene. ved pocitac vsetko spravi za nas. digitalizacia zabija fotografiu a tvori gyc. cest vynimkam.
RE: Velká výhoda digitální fotografie
Nejde Ti také o to, že na klasiku si ty filtry musím koupit, kdežto při úpravách na PC si kdekdo programy na úpravu snímků někde ukradne, a to včetně filtrů. To se to pak chlubí … a ty výsledky jsou většinou katastrofální, nehledě na fakt, že filtry v PC prostě nejsou to pravé co fotografii “vylepší”. Když jdu s klasikou fotit, už před expozicí vidím jaký filtr je nebo není potřeba, a ne že nad tím budu pátrat až u PC.
Film nebo digi?
Moc nerozumím o co jde? Copak dobrou fotku udělá technika? Film má svá omezení i své výhody, stejně jako čip. Vždyť je to jedno, vyměnil jsem autofokusový Canon za starý plně manuální Olympus, protože mě to baví s ním fotit a když potřebuju, vezmu si digitál, fotky jsou ucházající a je to rychlé a pohodlné. Když se někdy zmohu na velký formát, tak mě bude bavit si hrát s jedním jediným záběrem, když půjdu fotit závody aut, vezmu si digitál a nastřílím fotek co se na kartu vejde.
Dobré světlo
poznamka
poznamka pre seba: neklikaj viacej na tuto debatu.
😉
RE: poznamka
jednoznacne nejlepsi clanek tady napsany
vůbec neklikat na tuto debatu :-)))))))))))))))))
p.s radeji bych chtel videt fotky vsech techto autoru co tady neco napsali :-))))
Tak už se na sebe nezlobte!
Vždyť je ta diskuse zbytečná: Kdzž mám vyfotit polámanou součástku a poslat konstruktérovi obrázek emailem, je digi foťák tím nejlepším pomocníkem.(Středoformátový Linhof Tecnika bych si na to určitě nevzal!) Když budu dělat holce book, to už bych se ošíval, ale pro nástřely bych to bral. Ale že bych si vzal digitál na tvůrčí fotografii, nebo na měsíc do hor na focení krajiny, o tom mě nikdo nepřesvědčí. Každá věc má prostě své a nezapomínejte, že každá tvůrčí fotka musí mít duši, nápad. Pokud nemá, patří do koše, ať vnikla elektronicky, nebo chemicky. Já považuji za obrovskou výhodu digitálu snadné mazání. Jsou mezi námi i lidé, (nechci urazit, ale holt ten dar vidět svět na fotce nemají), kteří by mohli kontinuálně vymazávat staré fotky a z karty tak nic nestahovat… Padon, jestli jsem urazil, občas si při probírání svého archivu, čítajícího tisíce políček filmů říkám to samé o sobě…
Zkuste si někdy udělat nějakou vícenásobnou expozici na BW filmu a na počítači! Ten rozdíl tam prostě je, i když tato technika snímání bývá na film značně dobrodružná.Ale chápu, že do multiexpozic se mnoho nových majitelů digitálů nepouštělo, ani když fotili na film. A na tom PC to jde tak snadno, co na tom, že už jsem viděl i výtvory, kde stíny šly směrem ke Slunci… Ale zpátky k věci-každé je holt na něco jiného(pro někoho jiného).Neodsuzujme něco jen proto,že se nám to nehodí.Malý příklad:Pojedete na dovolenou traktorem? Asi málokdo.A budete vyorávat brambory osobákem?
Sbohem filmy
Článek pana Hrubého se mi velmi líbí. Jsem ve stejné situaci s tím rozdílem, že jsem na eosd10 přešel z eos3 (o to jsem měl těžší rozhodování, poslední kapkou bylo, když jsem zaplatil cca 2000 za fotky, které obsluha minilabu nechala málo exponovat a byly na vyhození. S obsluhou jsem se nedohodl ale dal jsem inzerát na prodej eos3). Hlavním důvodem tedy bylo čím dál tím méně času a chuti na obíhání minilabu a postupný úpadek mého koníčka. D10 mne vrátila zpátky. Mám jí cca necelý rok, za sebou 8000 fotek a když pominu ty s přepálenými světly nebo s plochou pleťovkou (to bych digi zatím vytknul, naštěstí takových není mnoho ale i tak je jich víc než pokažených negativů z eos3) tak je kvalita fotek lepší než z negativu, natož pak skenovaného. Mám cnanner nikon 2900 dpi, Dmax 3.6, na D10 vůbec nemá. Nechal jsem v labu udělat několik fotek 30 x 45 z 50mm 1.4 a kvalita je více než dobrá. Jestli bych měl najít ještě nějakou chybu digi tak je to umění nastavit bílou. Automatika nepracuje vždy správně a barevné posuny jsou znát a ani photoshop je zcela neeliminuje. Nejde o to, že by se nedala bílá nastavit, ale je to jen poněkud pracné.
Závěr – zpátky bych se nevrátil, protože víc než A3 nehodlám dělat a už vůbec nehodlám diskutovat s obsluhou minilabu, jestli si dali dostatečně záležet a zda mi nějaké fotky předělají…
spinoza
RE: Sbohem filmy
Mozna se budete nekteri smat, ale ja taky prechazim :
ale z digi na kinofilm (z 300D na 33V) – ano i to se stava.
Rozlisenim je digi v pohode, ale dynamicky rozsah chybi. Proste uz neustojim ztratu kresby ve svetlych / tmavych mistech. Moc se kinofilm tesim….
RE: Sbohem filmy
Mame 300D i 300V.
Ked foti manzelka 300D ja 300V.
Ked nefoti mam, obe tela v batohu a prekladam objektivy!
Viac nafotime 300D, v urcitych podmienkach viac vyhovuje 300V (zvlast na BW).
Kvalita fotografii je porovnatelna! Cenovo v komplexe je drahsia fotka z V, ale je ich menej a viac si “vychutnavame” samotny akt stlacenia spuste a otvorenie obalky z fotolabu.
A po case, pri prezerani si narychlo tazko spominame ako sme ziskali tu ktoru fotografiu.
Ale pre digitalne spracovanie, pre digitalne media a podklady je lepsie hned fotit do digitalu! Skenovat negativ nieje to prave!
Ale ludsky tvorivy proces je v oboch smeroch, len v kazdom trosku inde sa kladie doraz a skusenost ale na konci je: FOTOGRAFIA!
…a spozdravom!
Cesta je cíl
Digitál je asi opravdu rychlejší, snadnější, levnější.
Znáte prosím vás někdo jedinou rychlou, levnou a snadnou věc na světě, která stojí za to?
Vrtačky na jedno použití, fast food, šaty a boty z asijské tržnice, počítačová hudba, digitál… to vše má své výhody, opodstatnění a důvody existence. Nechtějme ale po sádrokartonu, aby ho po pár stech letech někdo chodil obdivovat a čerpal z něj inspiraci. Já dávám přednost klasice. Když to jde a když na to mám. Čas, peníze, ale hlavně trpělivost a klid uvnitř. Díky všem digi nadšencům mám teď klasickou techniku, o jaké se mi před lety ani nezdálo. Díky za vaše peníze i vaši potřebu mít vše hned, teď… .
DSLR-SLR
Možná že už to tu někdo psal , nečetl jsem všechny příspěvky – měl jsem také DLSR (Olympus E-20P) a vrátil jsem se ke klasice(Canon EOS 30V) – hlavně z několika důvodů – s DSLR se sice dá dobře experimentovat , ale vzhledem k tomu že dost často jezdím do míst , kde je sotva elektřina , takže PC je věc nemyslitelná , vrátil jsem se zpět k SLR . Filmy se určitě ještě dlouho prodávat budou , takže paměť taky nedojde o:) což se u CF 1GB říct nedá – opravdu jsem cestou po vrcholech Jeseníků a Beskyd nenašel obchod , kde by se prodávali CF , ale filmy ano a také se mi negativy neztratí z HDD o:) , jako se mi to u digitálu staloo:( , nicméně netvrdím , že nejsou zničitelné .
Jinak co se týče fotolabu – filmy mě vyvolávají v Kodaku za 30minut zdarma , protože podmínkou je koupit si u nich film , takže mě to nic nestojí , a fotky si naskenuju doma . Takže mám kinofilm , protože přemýšlel jsem sice o Canonu 20D , ale 50.000,- za tělo , které za 2 -3 roky nebude mít ani z poloviny takovou hodnotu , to je lepší kinofilm za 15.000 a za ten zbytek si můžu koupit hodně kinofilmů a ještě mi zbyde na objektiv . Nicméně mám DF nouzově na DV kameře ( brutálních 2 Mpx o:))) ).
Nechcete jít raději fotit…
…než tady takto literárně fotograficky masturbovat ? Vývoj asi stejně nezastavíte !
FILM ZATÍM MRTVÝ NENÍ
S mnoha tezemi autora nelze než souhlasit, nicméně platí pouze v určitých oblastech fotografie. Pokud jde o krajinu, makro nebo produkty je jistě digitál velmi dobrou volbou. Opak však platí především pokud jde o reklamní, módní nebo portrétní fotografii. A zcela vynechávám ČERNOBíLOU FOTOGRAFII, kde je digitál zatím nepoužitelný.
Mám poměrně rozsájhlou zkušenost se všemi profesionálními zrcadlovkami, které jsou na trhu a to včetně třeba Canon 1Ds Mark II. Dvě digitální zrcadlovky mám doma a zároveň fotím na kinofilm a pro většinu zakázek používám Hasselblad 6×6.
1/ Sken filmu není vůbec jednoduchý. Naskenovat dobře negativ umí v ČR málokdo. Nicméně např. ateliér Gorana Tačevského skenuje na bubnu Imacon a podle Gorana to, co dostane z negativu by z digitální zadní stěny neměl šanci vydolovat.
2/ Zcela jste vynechal možnost fotografie zvětšit. Porovnání analogové zvětšeniny a digitálního printu je situace zcela jiná. U filmu se nezvětšují pixely. V časopisech vám potvrdí, že se většinou skenují fotografie 1:1 a ne negativy.
3/ Pro mě je v důsledku jednodušší odevzdávat zvatšeniny, protože na ně víceméně nemusím sáhnout. Zatímco digitální soubory musím poměrně masivně retušovat a nad jednou fotografii strávím cca hodinu času a tak vlastně o žádnou úsporu nákladů nebo času nejde. Nakonec stejně musím s tím souborem jít do labu, kde ho analogově zvětší.
4/ Barevnost. Osobně moje největší bolest. Digitální snímky /stále mluvím o lidech a portrétu/ nemají stejně syté a živé barvy jako např. Fuji Reala v chemii kodak. I zvyšování saturace snímky ujíždějí do červené růžové nebo purpurové a opět je nutné je poměrně komplikovaně barevně upravovat.
Závěr:
Digitální fotoaparáty jsou skvělé, nicméně ne por všechno, alespon zatím. Počkáme si co předvedou digitální stěny. Testoval jsem Phase One 22mpix a výsledky byly ohromující. Nicméně studíí, které tady takovou stěnu uživí je v ČR do deseti
film zatÍm mrtvÝ nenÍ
Ja už fotografujem asi 40 rokov, preišiel som od Flexaretu,Zenitu, Praktiky a PentaconSix-u, vrátane farebných fotografií, robených aditívne idoma v kúpelni,
súpr. Fomacolor a ČB – i s formátom 30x 40, ale posldných 5 rokov som sa nejak viacej začal zaujímať a prakticky experimentovať s digit.fotografiou, vyskúšal som užniekolko compactov, od 1 ,2 a 3.1 až po súčastný 4 MPX Canon A85, a formát A4 i doma , či z fotolabu z digizálu, s využitím dorbných úprav dáva výsledky porovnatelné s kinofilmom, resp.- malou expoz.pružnosťou skorej ako zdiapozitívu, ale myslám si, že už to máchanie v miskách vobec nepotrebujem abysom vyrobil slušnú fotku formátu A4 , počítačové úpravy sú pomerne jednoduché a finančne je to už dnes únosné.Myslím si, že dnešné ceny filmov a papierov i fotovýbavy sú neúmerne vysoké,i keď sú vyššej kvality.Pre mňa už film pomaly mrtvý, je, mám ešte klas. kinofilm. zrkadlovku Nikon, a compact Olympus so zoomom a dat.stenou, ale používam ich už úplne minimálne. Cena CF karty a zprac. vo fotolabu a cena pre amatérov je už doszpná. Ale to nie je o sposobe výroby fotografie ale o obsahu!! a ten je daný tým čo vidíme v hladáčiku či na displei, a je jedno či je klasické foto alebo digitál.Naviac u digizálu , to čo sa mi nevidí moženm s 0 nákladmi zmazsť a nofotiť ihneď znova.Film už iba na ČT, kde digitál ešte stále nedosahuje kvality klas.kinofilmu s ferebnými fotkami pri slušnom zpracovaní už len digitál.
klasika vs. digital
Koukám, tak to tady pěkně vře. Také si trochu přisadím do mlýna. Jsem zastáncem klasické fotografie, převážně B&W, ale vývoj digi technologie nezatracuji. Můj názor je takový. Pro běžné domácí focení a “hraní” si s obrázky digitální tech. stačí. Je to rychlé, snadné, pohodlné.
Pro proprofesionální práci, ale zatím klasika nemá konkurenci. Vyrábím si fotky sám a ty zdařilé dělám na barytovaný papír. Neviděl jsem dosud žádný kvalitní tisk, který by se vyrovnal rozsahem tónů a maximálním zčernáním papíru ať z plotru Ilford STUDIO či sebelepších tiskárnách pro obyčejné smrtelníky dostupné. Ale toje právě ta profi.
Dalším neduhem tisku je životnost. Dobře udělané klasické fotografie má životnost 100 a více let. Fotografie z labu cca 25 let. Z tiskárny ????? barvy blednou :o( Pokládám si tedy otázku. Když snímek převádím na papír. Jak chci dlouho se na tu fotku dívat v nezměněné kvalitě? Já osobně jsem na svou práci hrdý a chci, aby to co dnes zaznamenám, mohli vidět moje děti, vnoučata. Já vím lze udělat i digitál na baryt. Ale to musíte mít půl mega na digitální Durst zvětšovák, ale tam budeme narážet na dynamický rozsah.
Dalším opomíjeným problémem jsou data. Jedničky a nuly.
Klasické fotografie se prakticky vyrábí stejným spůsobem něco okolo 100let. Ale když se podívám na rozvoj digitální techniky, tak tu máme vážný problém. Tak například klasická disketa 3,5′ žila 20 let. Za 10 let nevím jestli bude vůbec možné toto médium někde přečíst ajestli ještě bude co přečíst. Další CD či DVD. Z vlastní zkušenosti, obyčejná (neobrazová) data po 5 letech skladování ve tmě při stálé teplotě jsou v kopru. Obrazová data se rozpadají vlivem nestálosti materiálu CD. Za 20-25 let už pravděpodobně DVD bude známo něco jako fonograf. Kde a jak si data přečtete? Dnes odborníci řeší obrovský problém v kompatabilitě záznamových zařízení a o životnosti dat už nemluvě.
Jistě mi budete oponovat, že se to prostě přehraje na nový druh média. Ale každý zásah, i kopírování způsobuje zhoršení kvality dat. A každých rok vše zálohovat, protože o to nechci přijít, protože nikdo vám dnes nezaručí, že to DVD nezmění rozměr vlivem stárnutí, je docela drahá a náročná sranda za záruku zachování dat.
Trochu mě mrzí, že to co se vyvíjelo 100 let k dokonalosti se náhle tak houfně opouští k zatím nezvládnutému fenoménu digitální
http://www.rkrejci.com
klasika vs. digital
K tým datam, digital ani po 100 prepisoch neztráca kvalitu! na rozdiel od analogového záznamu, existuju špec. CD disky – foto – vyvinuté pre ukladanie fotografií, naviac, kvalita fototisku v dnešnejdobe na správny fotopapier nebledne atakďalej…už ma to nbaví, ale stále niekomu vysvetlovať že tá digitálna technologia je už dokonalá ! na rozdiel od klasiky ,ktorá už dosiahla svoj vrchol a digi prežije určite viac ako 100 rokov ale stále v dokonalejšej podobe.
Iste zatial je film drahá zábavka pre anatéra a pre profesionála zostane určite i naďalej ako LP platne pri CD a DVD ,profesionáli však už tiež vyuřívajú digitechnologie v bežnej praxi.
klasika vs. digital
Tak mě celá tato debata připomíná doby předinternetové a předdigitální, kdy se fotografové dohadovali, zda je lepší zoom nebo pevné sklo, diák nebo negativ atd.. A výsledek ? Doposud se prodává vše.
Stejně to dopadne i s filmem a digitálem. Oba záznamové systémy budou existovat vedle sebe, protože každý znich má své výhody a nevýhody.
Ač jsem příznivcem klasické fotografie, tak v každodenní praxi při práci na zakázku používám již několik let digitechniku, jejíž technické parametry postačují na cca 90% produkce. Těch 10% opravdu technicky náročných věcí dělám stále na dia 6 x 9 nebo větší.
Když jsem s digifotografií začínal, tak jsem předpokládal, že mě plně nahradí kinofilm a to i ve volné tvorbě. Postupem času a zkušenostmi s tímto způsobem záznamu obrazu jsem ale zjistil, že jsem se mýlil a nedávno jsem opět zakoupil kinofilmový přístroj.
Myslím si, že razantní nástup této technologie není způsoben její kvalitou, ale agresivní reklamou výrobců. Svou roli hrají, mnohdy zavádějícím způsobem napsané “odborné” články k tomuto tématu, publikované ve fotografických a jiných časopisech.
Snad největší přínos digitechniky, alespoň pro mne, je v tom, že se fotobazary naplnily kvalitní fototechnikou na film a to za velice příjemné ceny.
A tak se lze, relativně levně, vybavit kvalitním středním formátem a podobně.
Z.
klasika vs. digital
To,že digi.technika přežije 100 let je asi přehnané tvrzení.Film vznikl v nesrovnatelně pomalejší době a dnes již nic nemá dlouhého trvání.Není vůbec jisté,že za tu dobu bude čím a bude kdo by přečetl digitální data.
klasika vs. digital
Mám dojem, že jste se Vaší rakcí trefil do černého. Rembranta a jiné umělce si můžete přečíst v galeriích v jejich původní kvalitě a jako originály. Podobně i klasické fotografie. Ale jak bude někdo uchovávat data několik století nebo déle je stále nezodpovězenou otázkou. Věnuji se výpočetní technice víc jak 30 let a inovační cykly v digitálních technolodiích se víc a více zkracují. To se budou asi muset naše data neustále kopírovat, v tom lepším případě. Jak velkou životnost budou mít formáty na kterých je to dneska uložené. Toť otázka. Je docela možné, že se bude dlouhodobě archivovat zase přes klasiku? Jinak co se týče kvality na digi-fotky je polemika zbytečná. Patřím ke generaci, která si vyráběla některé chemikálie pro své první barevné šílenství se svými kamarády laboratorně doma (ekvivalenty barv.vyviječe TSS a pod.) Vývoj se nedá zastavit a už dnes fotochemický proces nestíhá. Držím palce všem, kteří tlačí káru s pokrokem kupředu.
klasika vs. digital
Polemika o digi a klas.filme je ako baviť sa o aute, či je lepší karburátor-teda klasika alebo elektronický riadený vstrek paliva, To že by bol karburátor lepší , leda ak pre veteran rallye… a to samé platí už i vo fotografii, s výnikou BW fotografie už klas. film je digitalom dostihnutý, a dá sa povedať v blízkej dobe bude i prekonaný.Digitálna technologia stále napreduje a klesajú ceny.Vývoj sa zastavit nedá.
klasika vs. digital
Zapoměl jste k té vaší frázi uvést, jaký film a jakým digitálem je dostihnutý … !?
pomalá změna pohledu
byl jsem zarputilím zastáncem klasiky, ale změna mnoha okolností mne donutila pošilhávat po nových technologiích. Třeba přestěhování mne připravilo o fotokomoru, pracovní vytížení mne připravilo o čas si ve fotokomoře hrát (prostě strávit celý den ve fotokomoře je pro mne již luxus).
A tak se stalo že jsem několik měsíců na fotoaparát nesáhl (snad kromě focení kombajnů).
A tak doufám že mi digitální technologie umožní návrat k mému oblíbenému koníčku.
Taky názor………..:-)
film nebo digital?
Dlouho jsem se této diskusi vyhýbal, ale nedá mi, abych nepřipojil svůj názor. Dost mne překvapuje nevraživost některých příspěvků z jednoho či druhého tábora, vždyť jde především o fotografii a zda je nebo není dobrá. Fotografuji asi od svých 15let, čili již asi 20 let, převážně černobíle P sixem 6×6. V poslední době jsem si díky nástupu digitálu a následnému poklesu cen analogu koupil za skvělý peníz zrcadlovku Minolta Dynax5. Skvělé fotky, pohotová, prostě spokojenost. Jeden háček to ovšem má, byl jsem zvyklý fotografie zvětšovat a zpracovávat sám, udělat si výřez dle svého pohledu a pod. To u klasického barevného negativu v domácí fotokomoře dost dobře za přijatelný peníz nejde. Fotolab vám za prijatelnou cenu zhotoví z negativu foto 10×15 a jinak toho moc neovlivníte. Když chcete něco navíc, výřez, větší formát a pod. všechno draze zaplatíte a stejně to není ono.
A zde jsem u problému, kde jako jediné řešení vidím digitální fotoaparát, který mi v podstatě umožní i u barevné fotografie realizaci zcela podle vlastních představ. Zatím digitální aparát nemám, ale zkousěl jsem zrcadlovku Nikon D70 a mohu říct,že to bylo skvělé. Myslím,že zanedlouho se i u fotoaparátů této kategorie dostaneme na velmi příznivé ceny.
Slovy klasika, můžeme s tím nesouhlasit, polemizovat, ale to je asi tak to jediné co proti tomu můžeme dělat.
Přeji dobré světlo všem, ať již fotí na digital nebo jako já na film.
ROK 2006
je zaujimave sledovat vyvoj tohto clanku a diskusie
dnes mame rok 2006
vacsina vyrobcov pomaly ukoncuje vyrobu ANALOGOV
naposledy sa ohlasil NIKON (no 2 modely este predsa len vyrabat bude), 95% jeho prijmov robi digital
analog modla LEICA pomaly ale iste vyraba a vyvyja stale viac a viac digi modelov
som zvedavy na tah canonu (kodak ten bol jasny uz davnejsie)
otazka je co na to vyrobcovia filmov
nuz uvidime zase o rok
rok 2006
Dnes možno konštatovať v segmente rodinnej fotografie a dalo by sa povedať i fotoamatérov ,pri bežnej potrebe fotografie do max. 24 x 30cm, je boom digikompatkov a EVF kompaktov, dovod sú velmi dobrá kvalita fotografií z digitálu, minimálne náklady ,jednoduchosť obsluhy, ako i dostupnosť PC zpracovania každému.Nevýhody ako prekroč.dyn.rozsahu čipu, aberácia, atd. sú opakovane konštatované a každému jasné.S týmiti omezeniami však digitál preniká už i do profes. sféry, prevažne vo forme DSLR.No uvidíme, či výrobcovia filmov, budú mať o rok okrem konzervativistov a profesinálov komu ešte filmy predávať.Je to vidieť na ústupe analogovej fotografie, či si to chcemne alebo nechceme priznať, pokrok sa zastavižt nedá, viď Leica, digital, a Hasslblad digi stena.Všetkým dobré svetlo.
Jedině digitál! Nebo ne?
Vyzkoušel jsem jak digitální zrcadlo, tak i klasickou SLR. Nyní nejraději fotím na F-80 a jsme nadšenej. Foťák jsem koupil za 5000 i s objektivem. S další 70-300 a 19-35 mě to vyšlo na 10500 Kč a mám vše co k focení potřebuju. Nebo někdo z vás koupí nový objektiv 19-35 k DSLR za 2.500 Kč ? A co filmy? Když fotím na služební Dynax 5D, tak leda tak do PC. Kloudnou větší fotku přírody z toho nedostanu. Proč? Čip nemá žádnou pružnost (dynamiku), rozlišení vzdálených detailů je v háji a barvy? Celkem vzato, když to neupravím ve Photoshopu, tak to zanic nestojí. Nebo je lepší u každé fotky vyvažovat manuálně bílou či fotit na RAW? Pěkně děkuju, ale to pak nic jinýho nedělám, než sedím u monitoru. Takže jak to vidím? S filmy konec není a to ukazuje i trh. Pokud fotím dokument, tak na DSLR. Přírodu prozatím jedině na film. Nechrlím sice kvanta fotek, ale učím se stále lépe komponovat a více času věnovat fotce přímo na místě v přírodě. Jeden film mám ve foťáku měsíc a zvažuju každou fotku. Vyvolání je moment překvapení a tam teprve vidím, jestli umím fotit či ne. Když se to nepovede nic pak nedoháním v PC a přemýšlím jak fotit líp. A když se mi to jednou povede, tak můžu mít fotku i 50×60. Nesouhlasíte?
jedině digitál! nebo ne?
Napsáno obšírně a přesně. Jedině souhlas.
jedině digitál! nebo ne?
Nic proti pokroku, ale myslím, že pokrok (přechod na digitál) potřebovali hlavně výrobci. Filmové přístroje dosáhly (téměř) dokonalosti (AF, maticové měření apod.) a nebyly argumenty jak vnutit spotřebitelům nové a nové stroje. Tak přišel digitál. Ten je zatím přes nepochybný pokrok proti filmu v plenkách, což je opět výhoda pro výrobce. Mohou nutit větší rozlišení, lepší dynamický rozsah, další detekce otrávených obličejů atd. V tichosti si nechávají samozřejmě některé velmi závažné problémy spojené s tímto “pokrokem”. Jedním z hlavních je velmi problematické zálohování snímků. Kdo z nás, kteří pamatují první diskety, by je dnes dokázal přečíst? Co bude za pár let s dnešními CD, DVD? Ty byly mimochodem vyvinuty pro záznam analogových dat jako je film či hudba a disponují vyspělými algoritmy pro rekonstrukci chybějící části zvuku či filmu, ale jsou naprosto bezmocné proti ztrátě kusu snímku. Ti, kdo po pouhých pár měsících po vypálení a nevhodném skladování takového CD-R přišli o obsah, vědí své. Proto si musí pořizovat externí disky, další paměťové karty a nevím co ještě, což se samozřejmě v cenových srovnáních výbav většinu neuvádí, aby náhodou film “nevyhrál”. Co bude za pár let s dnešním standardem JPG (nemluvě o nestandardních raw formátech)? Ten kdo pracuje v oboru, ví kolik “standardů” už zmizelo v propadlišti dějin. Jako úsměvný působí jeden článek z odborné literatury, kdy renomovaná firma v oboru archivace dat přichází s nápadem archivovat digitální data (samozřejmě už ne analogově, ale ve formě nul a jedniček) na pásek filmu 😉 Možná, že se brzy dočkáme. Ani u profíků (často příklad ve využití výhod nových technologií) to s pokrokem není tak růžové, jak se často uvádí. Nedávno byl v jednom časopisu otištěn článek srovnávající výbavu profesionálního reportéra před mnoha lety a nyní. Tomu “dřívějšímu” se houpala na krku jedna Leica a kapsu boulil náhradní objektiv, ten současný potřeboval na transport své výbavy (Nikony D200, fotobanky, notebooky, USB disky…) několik nosičů. A porovnání jejich fotek? Co myslíte, byl ten “pokrok” poznat?? Já to tedy nepoznal. Snad byl ten “dnešní” snímek v redakci mnohem dříve a mohl více šokovat čtenáře, nevím. Jeden renomovaný sportovní fotoreportér si na svém webu posteskl, že místo vychutnávání atmosféry soutěží a setkávání s kolegy tráví večery i noci archivací fotek na disky a fotobanky, vyřazováním nepovedených, jejich úpravami, posíláním do redakce – to všechno před “pokrokem” dělat nemusel.
Nedávno jsem byl na krásné výstavě starých fotek. Z kopií (zřejmě) skleněných desek přímo dýchlo umění a láska dávného fotografa ke své práci. Kvalita (doufám, že i díky digitálnímu vylepšení) byla neskutečně dobrá. Pravda, nebylo zřejmě “nacvakáno” několik tisíc snímků za pár dnů a pak “pohodlně” vybráno několik nejlepších. V tom ale to “umění” zřejmě nespočívá. Nic proti pokroku, je to jistě skvělá věc, ale přál bych si, aby z těch dnešních digitálních přístrojů zbyly za pár desítek let (až zmizí všechny notebooky a hardisky a budou nahrazeny něčím lepším) také tak pěkné fotky, které by vydaly na podobné výstavy.
starý digi článek – stále aktuální! (?)
Nezbývá než pogratulovat Tomáši Hrubému – aby se diskutovalo k článku o digitálech starému skoro 5 let, to je unikum!!!!! Tomu říkám digitální nadčasovost!
Trošku smutné je, že argumenty zůstávají stále stejné. Jinak k tomu, z mého hlediska, nemá cenu diskutovat (vzhledem i k dalšímu rozvoji digitechniky)
Jenom pro informaci “jobika”: po technické stránce je pokrok zcela jistě poznat (z “žurnalistických” kategorií např. sportovní fotografie). Samozřejmě vždy je zde vliv toho, kdo mačká spoušť. Ale to je snad všeobecně známo a diskutovat to nemá cenu (je to prostě uznávaný fakt, proč tedy mlátit naprázdno slámu?)
A hledisko životnosti dat? I to je téma široce promrskávané. Jenom si tedy dovolím poznámku – filmové technologie jsou docela trvanlivé ve “stříbrné variantě”. “Pigmentové” již ne. Svého času jsem skenoval staré diapozitivy a negativy. Řeknu Vám, starobylé barevné patiny se jentak nezbavíte!
Omlouvám se, že jsem se neudržel a naznačil bušení do prázdné slámy. Již toto téma dále nerozvádím. Myslím, že digitální fotografie dávno dosáhla hranice kvality “filmové”. Záleží ovšem v jakém oboru člověk pracuje. V mém (nature, wildlife) již dávno digi vede. A u profíku to není kvůli tomu, že by mohli rychle poslat fotku do redakce (alespoň to není tak důležité).