Město na úpatí Beskyd je někdy nazýváno Moravským Betlémem – i to může být důvod, proč se tam vypravit…
Štramberk leží v Severomoravském kraji, v okrese Nový Jičín. Horské městečko bylo založeno roku 1359 listinou Jana Jindřicha Lucemburského, syna krále Jana Lucemburského a mladšího bratra krále a císaře Karla IV. První zmínky o Štramberku pocházejí z roku 1211, ale teprve od povýšení na město výše zmíněnou listinou (která se mimochodem dochovala, což je na Novojičínsku jediný případ) se historie Štramberku dá soustavněji sledovat. Místo mezi kopci bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí i nálezy v jeskyních Šipka a Čertova díra (ta je již dnes zasypaná, ale Šipka je zpřístupněna veřejnosti). V obou jeskyních byly nalezeny zbytky sídliště a kosterní pozůstatky člověka neandrtálského z doby cca před 40 tisíci let. V mladší době kamenné a v době bronzové bylo na kopci Kotouč hradiště; na tomto místě byly také nalezeny četné archeologické artefakty.
Město bylo založeno údajně pro ochranu míru na severovýchodní Moravě a dostalo svá práva, např. právo mílové (1 míle je cca 8 km), podle něhož nesměl nikdo provozovat v tomto okruhu řemesla, která fungovala ve městě, právo várečně (tj. vaření piva), právo prodávat maso a chléb. Každé úterý se konal týdenní trh. Město bylo řízeno rychtářem a konšely, přičemž bylo zproštěno všech poplatků a dávek. Štramberský mikroregion se již v 15. stoletím stal centrem nekatolického náboženství – většina obyvatel vyznávala víru Jednoty bratrské. To byl jistě důvod, proč se nedlouho po bitvě na Bílé hoře stalo město majetkem řádu jezuitů (1624). Jezuité byli hlavními nositeli rekatolizace českých zemí – řada lidí proto po Bílé hoře emigrovala (zejména do Saska). Jezuité se však snažili i o hospodářský růst města: pořádali poutě, založili dva nové kostely a křížovou cestu. Snahy jezuitů vyšly ve výsledku prakticky naprázdno – koncem 18. století byly zrušeny jak pouti, tak i samotný řád. Město také trpělo nájezdy Maďarů a Turků, zejména v 17. století. Mnoho obyvatel bylo zabito a jen díky přílivů valašských osadníků bylo město nejen zachráněno, ale došlo i k jeho růstu. V té době se také vžila klasická podoba místní zástavby v podhradí: dřevěné roubenky na kamenné podezdívce, což je věc málokde jinde viditelná.
Někdy ve 13. století byl na kopci nad dnešním městem vystavěn hrad, jehož historie je však poměrně záhadná. Podle pověsti měl být původně hrad postaven na protějším kopci Kotouč, ale jeho stavbu překazili skřítci z jeskyně Čertova díra. Ať tak či tak, původ hradu a jeho zakladatelé se stále pohybují v říši dohadů. Podle posledních teorií měla snad hrad postavit olomoucká přemyslovská knížata. Ve 13. století hrad patřil tajemnému řádu templářů, který byl však roku 1312 zrušen – hrad pak přešel do majetku českého krále Jana Lucemburského a poté jeho syna Jana Jindřicha, za jehož panování se začal také užívat název Strallenberg. Po roce 1380 byl hrad majetkem moravsko-slezské větve rodu Benešoviců, pánů z Kravař (do roku 1433). Zhruba v polovině 16. století začal hrad chátrat. Nejstarší obrázek hradu pochází z 18. století a dokazuje, že hrad měl dva paláce a dvě hranolové bašty. Koncem 18. století (1783) se přední část hradu zřítila a stala se tak zdrojem levného stavebního materiálu – to byl přístup v té době zcela běžný a snad se to ani nepovažovalo za přestupek.
Na samém začátku 20. století (1901 – 1903) byla kulatá věž (tzv. bergfrit) o výšce 40 a průměru 10 metrů opravena, zastřešena, opatřena schody a stala se rozhlednou. Opraveny byly i hradby a dostavěny dvě brány. Toto vše se dělo podle projektu známého architekta Kamila Hilberta, který se mimo jiné podílel i na dostavbě katedrály svatého Víta v Praze. Iniciátorem akce byl štramberský starosta a lékař MUDr. Adolf Hrstka, jenž neúnavně propagoval své město široko daleko (u paty věže má tento významný rodák pamětní desku). Pro nově vzniklý komplex hradeb, bran a rozhledny se vžil název Trúba. Od roku 1994 je majitelem celého objektu město Štramberk. Trúba se stala zcela jedinečnou dominantou města a málokterý návštěvník vynechá její návštěvu. Pro svůj jedinečně dochovaný vzhled byl Štramberk od roku 1951 chráněnou lokalitou a od roku 1969 je městskou památkovou rezervací, díky čemuž byl uchráněn před vpravdě již klasickým poškozením historických center českých a moravských měst, kdy se na historickém náměstí „vyjímá“ ohavný panelák nákupního centra nebo nějakého úřadu.
Další zajímavostí jsou místní názvy. Maně jsem si vzpomněl na scénu z filmu Dušana Kleina „Konec básníků v Čechách“, kdy se profesor chemie v podání Josefa Somra baví nad tím, jak dělníci odmontovávají ceduli s nějakým „budovatelským“ názvem ulice a nahrazují ji tabulkou s nápisem „Severní“… „Městskému zastupitelstvu konečně došlo, že světové strany jsou konstantní…!“, smál se učitel. Jako by to platilo i pro Štramberk – sice nevím, jak se ulice jmenovaly dříve, ale dnešní názvy jako „Kopec“ jsou prostě neměnné, resp. nedovedu si představit důvod, proč by se ještě někdy mělo toto místní jméno změnit. Mimochodem – náměstí se jmenuje Náměstí…
Každý návštěvník se jde podívat na Trúbu. A stejně tak prakticky každý si zakoupí štramberské uši, perníkovou specialitu, která se jinde nevyrábí a ani moc neprodává (možná třeba ve skanzenu v Rožnově, ale určitě uši nenajdete v každé prodejně potravin). Zato ve Štramberku se uši snad pečou v každém druhém domě. Je mnoho variant a všechny jsou dobré. Tato místní specialita získala i certifikát o místním označení, a tak se uši nemohou vyrábět nikde jinde (jinak by už možná hypermarkety nabízely „zaručeně pravé štramberské uši“, ovšem vzadu by bylo psáno třeba Made in Poland). Zvláštní název této pochoutky vznikl podle pověsti tak, že když město obléhali Turci, utínali křesťanům uši; prý jich měli několik pytlů – Turci však byli za pomoci vody (jednak se strhla průtrž mračen, jednak obránci města zatopili tábor vodou z rybníka) vyhnáni. Na památku tohoto vítězství se pečou perníkové uši.
Fotograficky je Štramberk také velmi zajímavý, nejen jeho historie. Samozřejmě stojí za návštěvu Trúba i náměstí, rovněž přilehlé uličky. Z hradu a věže je vynikající výhled na všechny strany – nejlepší viditelnost je těsně po dešti, jako se poštěstilo mně. Co s sebou? Žádné speciality nejsou třeba – fotografovat se jistě dá lecčím, ale myslím, že se hodí širokoúhlý objektiv, přechodový a polarizační filtr a pokud máte rádi detaily, pak jistě užijete teleobjektiv. Stativ jsem s sebou neměl. Štramberk by jistě byl zajímavý večer a v noci, stejně tak jako v zimě pod sněhem. Zatím jsem si toto nevyzkoušel, ale aspoň mám nějaký plán na příště…
Ilustrační fotografie byly pořízeny digitální zrcadlovkou Nikon D70 s objektivy AF-S DX Nikkor 18-70mm f/3.5-4.5G IF-ED a Sigma 10-20mm f/4-5.6 DC EX HSM. Dále byl použit šedý přechodový filtr B+W 25% (67mm) a polarizační filtr B+W C-POL MRC Slim (77mm), redukce Hama 77->67mm a paměťová karta CF SanDisk Ultra II 8GB.
Stramberk a okoli
Dobre, Stramberk a jeho ulicky mam moc rad, pred par lety jsem se tam taktez jeden vecer zdrzel s fotakem.. v okoli stoji za to i hukvaldy, resaky, pustevny, roznov…
Štramberk a okolí
Ještě bych doporučil muzeum Tatra v Kopřivnici, která je opravdu co by kamenem dohodil. Pro ty, které aspoň trochu zajímá technika, je tam mnoho a mnoho zajímavých exponátů. S návštěvou Štramberku se návštěva kopřivnického muzea dá výborně spojit. My jsme právě v muzeu přečkali dost divokou průtrž mračen – chvíli po ní vznikly ilustrační snímky k článku…
MS#
Štramberk a okolí
Muzeum Tatra Kopřivnice:
http://www.milansykora.net/2007/tatra.html
MS#
ŠTRAMBERK A OKOLÍ
Inspirativní! Vhodným přístrojem je i Canon! Doporučuju park nad městem směrem k Šipce, kde jsou i různé sochy klasiků. A nad Trúbou vede cesta na novou rozhlednu, je to asi půlhodinovej výstup, jestli si to dobře pamatuju. Je tam vidět až do Ostravy. V okolí doporučuju malinké Hodslavice, rodiště Františka Palackého s rodným domkem a pár zajímavostí – Muzeum klobouků (snad ho nezrušili…) v Novém Jičíně. No a sám Štramberk je v proměnách denního světla (i nočního) stejně vzrušující jako městečka-vesničky ve Středomoří…
Štramberk a Šipka
Hezký článek. Hned jsem se vrátil zhruba o měsíc zpět, kdy jsem byl ve Štramberku na výletě s rodinou. Pár fotek okolí a jeskyně najdete tady
http://www.tofa.ic.cz/galerie/rodinne/070406/index.htm
Stramberk
… jeste bych zminil botanickou zahradu , ktera je smerem na tzv “Kamenarku” , jinak nejhezci mesecko na Severni Morave , v podstate kdykoliv , doporucuji se kazdopadne zajet podivat . Pod Stramberkem na Libotine na koupalisti tece pitna zelezita voda primo ze zeme a celkove je tam fajn jak v lete tak i v zime
Štramberské uši
Minulý rok se štramberské uši prodávaly o Svatováclavské pouti na Proseku. Také v létě na Pustevnách, ale to už je od místa jejich původu co by kamenem dohodil…
To jen taková poznámka pod čarou pro ty, kteří by chtěli ochutnat a do Štramberku se ne a ne dostat.
Tataři, ne turci
Moc hezký článek, až na malou chybu. Ti řezači uší nabyli Turci, ale Tataři v první polovině 13. století ( to ještě nebylo po Turcích ani vidu ani slechu). Výboje vedli Čingischánovi vnuci.