motiv

Tam u Královýho Hradce (bitva u Sadové, 3. července 1866)

Další díl seriálu o evropských bojištích.

Trochu historie

V padesátých a šedesátých letech 19. století v německém spolku (Bund) postupně vzrůstal vliv Pruska a to na úkor do té doby dominantního Rakouska. Zejména po nástupu kancléře Otto von Bismarcka bylo jen otázkou času, kdy se Prusko pokusí zbavit se svého rivala a převzít jeho úlohu. Zámikou se stal rakouský záměr poskytnout nezávislost Holštýnskému vévodství. Pruská vojska Hoštýnsko obsadila a zároveň prusko v Bundestagu iniciovalo vyloučení Rakouska z Německého spolku. Logickou odpovědí Rakouska pak bylo 17. června vyhlášení války. V ní se k Prusku připojila Itálie a k Rakousku několik dalších německých států (Sasko, Bádensko, Würtenbersko). Prusko si navíc obratnou diplomacií zajistilo neutralitu Ruska, Anglie a Francie.

Rakousko očekávalo útok z pruského Slezska přes Moravu směrem na Vídeň a hlavní síly proto soustředilo okolo Olomouce. Po zahájení postupu pruských armád bylo zřejmé, že Prusko zaútočí přes Čechy a Rakousko tedy začalo s urychleným přesunem svých vojsk do prostoru severovýchodních Čech.

CHL08
Pohled na bojiště směrem z Chlumu na severozápad, odkud přitáhla Pruská armáda. Zasněžené vrcholky Krkonoš by lépe vynikly při použití polarizačního filtru. Ovšem snímek je panorama sestavené ze šesti záběrů a polarizační filtr tedy musel zůstat v brašně.

Koncem června vtrhly dvě pruské armády (severní a Labská) na území Českého království u Rumburka a Liberce a začaly postupně porážet rakouské oddíly. K větším či menším bitvám docházelo v podstatě u každého města - u Jičína, Trutnova, Náchoda, České Skalice atd. Obě armády se spojily a postupovaly dále na jihovýchod. Bitva na Chlumu (také označována jako bitva u Hradce Králové, či u Sadové) byla posledním vážnějším pokusem rakouského velitele L. Benedeka o zastavení pruského postupu.

Po porážce následovalo Pruské tažení směrem na Vídeň, ukončené diplomatickým zásahem francouzského císaře Napoleona III. 22. července 1866 bylo v Mikulově podepsáno příměří a 23. srpna pak v Praze mírová smlouva.

Pruské vítězství bylo úplné, vliv Rakouska v německém spolku (Bundu) byl jeho nuceným vystoupením eliminován a v roce 1871 se pak Otto von Bismarckovi podařilo (po vyhrané válce s Francií) pod pruským vedením sjednotit celé Německo a vytvořit tak druhou německou říši. 28. ledna 1871 byl pruský král Willhelm I. prohlášen německým císařem.

Bojiště na Chlumu

První pomníky, hřbitovy a křížky začaly na Chlumu vznikat brzy po bitvě, některé dokonce už v létě roku 1866. Byly budovány převážně bohatšími rodinami a přáteli padlých důstojníků. Koncem roku 1866 bylo na bojišti okolo dvaceti takových kamenných čí železných křížků či pomníků. Na rozdíl od většiny pozdějších konfliktů si nikdo příliš nelámal hlavu s identifikací padlých řadových vojáků a ti byli tedy zpravidla pohřbíváni v masových hrobech po dvaceti, čtyřiceti i více. Počet padlých se odhaduje na minimálně osm tisíc. Hromadných hrobů bylo minimálně 300, ale vzhledem k tomu, že byly označovány jen provizorně, na mnoho z nich se zapomnělo. Na těchto místech byly první pomníčky vybudovány až o rok později, a to zejména zásluhou pruského řádu Johanitů, ale i oficiálních institucí Pruska a Saska. Později vzniklo také mnoho pomníků věnovaných vojenským útvarům, které se bitvy zúčastnily. Ty byly zřizovány příslušnými útvary a umisťovány převážně do míst, kde se tyto jednotky obzvláště vyznamenaly, případně poblíž míst, kde jsou pohřbeni jejich příslušníci.

V roce 1888 vznikl v Hradci Králové (a později i v jiných městech) "Komitét pro udržování památek z války roku 1866". O něco později vznikl "Centrální komitét" pro české země. Opravy pomníků byly prováděny žáky sochařské a kamenické školy z nedalekých Hořic. Při této škole také vznikla nadace, která tyto opravy financovala. V devadesátých letech 19. století pak začaly vznikat stavby mající za cíl podnícení turistického ruchu. V roce 1894 to byl domek pro placeného strážce bojiště a v roce 1899 pak 25 metrů vysoká rozhledna a restaurace. Restaurace a strážní domek stojí dodnes, rozhledna byla v roce 1999 nahrazena novou, jejíž vyhlídková plošina je ve výšce 35 metrů. V roce 1936 bylo otevřeno válečné muzeum a v roce 1997 byl celý areál vyhlášen chráněnou památkovou zónou.

CHL02 CHL04 CHL06 CHL07

Prostor bojiště se nachází asi deset kilometrů severně od Hradce Králové, u obce Sadová. Jediný rozumný přístup je autem, případně na kole, od Hradce Králové směrem na Hořice a Jičín. Cesta je dobře značená jak přímo z Hradce, tak i od státní silnice, po které se přijíždí od Prahy. Auto je možno zaparkovat na parkovišti u rozhledny.

Celý areál je velmi dobře značený. Je možné si vybrat z několika připravených tras, nebo si připravit trasu vlastní. Mezi nejzajímavější místa určitě patří rozhledna, takže je dobré zvolit si pro návštěvu den, kdy je dobrá viditelnost. Velmi známá je "Baterie mrtvých", u které se při příležitosti výročí bitvy konají vzpomínkové akce, kostnice, pruský hřbitov atd. Velmi podrobné informace včetně otevíracích dob, cen a přehledů zajímavých míst a vzpomínkových akcí je možno nalézt na specializovaných stránkách webu Východočeského muzea v Hradci Králové, které se v současnosti o bojiště stará.

CHL03
Baterie mrtvých. Když rakouští dělostřelci zjistili, že Prusové pronikli do týlu, zastavili palbu a v navzdory intenzivnímu ostřelování přemístili děla a pokusili se Prusy zastavit, přičemž utrpěli velmi vysoké ztráty. Tato událost je základem písně, jejíž začátek jsem si vypůjčil do názvu článku, o hrdinném kanonýru Jabůrkovi, který "u kanónu stál a pořád ládoval" a to i poté co "přiletěla koule prudce a utrhla mu obě ruce".

A ještě jeden příběh, známý z textu "zpívajícího právníka" Ivo Jahelky. Řidič náklaďáku ze zastavil na grog v hospodě. Následně při policejní kontrole ještě před dechovou zkouškou toto přiznal, ale ani dechová ani krevní zkouška přítomnost alkoholu v jeho krvi nepotvrdily. Do hospody byla tedy vyslána kontrola, která zjistila, že hospodský nepoužívá pro přípravu grogu rum, ale pouze rumovou příchuť. Řidič tedy vyvázl jen s pokutou, zato nepoctivý hospodský skončil ve vězení. A co má tento příběh společného s bojištěm na Chlumu? Moc ne, ale něco přece jen: Ona hospoda, kterou dr. Jahelka nazývá "U vzteklé dogy" se ve skutečnosti jmenuje "U kanonýra Jabůrka" a nachází se přímo na bojišti v obci Sadová, ani ne pět kilometrů od Chlumu směrem na Hořice.

Snímky byly pořízeny na filmy Kodak Ektachrome 100VS a Fuji Sensia přístroji Nikon F3 a Nikon F5 s objektivy AF Nikkor 24-85/2.8-4 D IF, Nikkor 180/2.8 ED a AF Nikkor 50/1.8 U části snímků byl použit polarizační filtr ze systému Cokin.

Jirka Jirout
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace