motiv

Tomáš Chadim - Inteligence roje & Potrubí

15.7.2015 - Petr Jiskra - Výstavy
V pondělí 21. července 2015 v 18:30 proběhne v populárním Café v lese vernisáž výstavy fotografa Tomáše Chadima. K vidění budou dva jednosnímkové projekty, nazvané Inteligence roje a Potrubí.

Tomáše znám již několik let a jeho práce mě dlouhodobě zajímá. Měl jsem navíc možnost pomáhat mu se zpracováním zvukového doprovodu k výstavě, chytrý telefon se sluchátky s sebou! A při této příležitosti mám na autora pár otázek.

 

Nejsi profesionální fotograf a ani nemáš v úvahu se profesionálně fotografií živit. Co tě vůbec tedy vede k tomu, aby si zaznamenával svět kolem sebe?

Zjistil jsem, že mi to uvnitř hlavy prostě obrazově automaticky funguje. Umím nejen svět kolem zaznamenat, ale umím si i výslednou fotografii v hlavě naprojektovat. Tak tento potenciál prozkoumávám.

Inteligence roje
Inteligence roje
Ale pravé důvody jsou o dost komplikovanější. Jsem přesvědčen, že někde v naší samé podstatě, tam někde hluboko uvnitř, je ukryta symetrie. Je v nás silně zakořeněna a podvědomě se jí řídíme. A já tu symetrii pomalu objevuji ve svých pracích. Nějak se mi ta moje podstata pomalu prokresluje „ven“ a já si ji pak mohu prohlédnout v rámu na zdi. To mě zajímá. Přicházím na to až nyní a postupně.

A pak je tu samozřejmě fakt, že mě fotografie prostě fascinuje.

Doposud jsi každou ze sérií fotografií, kterou jsem od tebe viděl, věnoval jinému tématu. V sérii Singles ses zabýval vyjádřením svých pocitů z období, kdy jsi byl "singl", v Labyrintu jsi dokumentoval odosobněné prostředí pražského metra a teď krajinářským okem znásilňuješ krajinu, jak jsi soubor sám nazval. Kde jsou pojítka? Nebo je ti to jedno?

Pojítka tu nejsou. To je evidentní. A jedno mi to také není. Koukněme se na to tak, že Singles byla studentská práce, kterou dávno opovrhuji. Je to totálně nezajímavá práce. Labyrint vznikl jako studentská práce pro Jindřicha Štreita. Ale zajímavý dokument dělalo a dělá takové množství dobrých autorů, že já tuto disciplínu přenechávám jiným. Připravená (a rozhodně zajímavá) témata jsem ponechal „v šuplíku“. A tam už zůstanou.

Co mě ale začalo zajímat, to je progresivní krajinářská fotografie. Jsem jihočech. Mám ke krajině silný vztah. Jsem v ní zakořeněn, jsem s ní spoután. A z tohoto úhlu pohledu mě začal zajímat člověk. Nezajímá mě přitom ale člověk jako jednotlivec a individualita. Zajímá mě celé společenstvo lidí, celý ten lidský roj a jeho chování. Začínám hledat drobné nenápadné důkazy o našem propojení s přírodou. Jdu po stopě, kterou člověk v krajině zanechává.

Vím, že se poslední dobou tě přece jen více poutá zaznamenávat krajinu, ale také vím, že rád fotografuješ dobrovolně a zadarmo na svatbách. Krajina je dle mého niterní spolupráce s něčím trancendentálním a fotografování na svatbách je úplně jiná káva. Není to trochu rozpor?

Potrubí
Potrubí
Jasně, že je v tom rozpor. Vlastně ten největší. Mé poslední práce vznikaly řádově roky a jsou to, jak říkáš, velmi niterní záležitosti. Je v nich ticho a napětí. Naproti tomu svatby mají úchvatné tempo a je na nich zajímavý „povrch“, který lze fotografovat. Za jeden den se toho stane tolik. Silné emoce. Slavnostní den. Závazek. Napětí. Uvolnění. Lidé se na svatbě úplně odkryjí, jsou většinou velmi uvolnění, jsou otevření. Je to slavnostní den. Všechny problémy světa v ten jeden den mizí.

Nutno podotknout, že fotografuji výhradně na svatbách svých přátel. Rád je vidím, rád jsem s nimi a fotografování svateb mě skutečně velmi baví. Je to takový freestyle fotografie.

Zajímavé ale je, že v momentě, kdy se fotografují obě rodiny dohromady. Mám na mysli takové ty poobřadní portréty. V tento moment je velmi dobře poznat, jaké skutečné vztahy jsou v obou rodinách nastaveny - v které rodině panuje pohoda vzájemné přátelství a v které rodině to nefunguje ideálně. Vše lze vyčíst z různých gest, z toho, jak blízko si k sobě bratři, tatínkové, maminky a dcery při fotografování stoupají apod.

Dostáváme se tedy k tomu, že práce s krajinou a fotografování svateb jsou sice dvě zcela odlišné disciplíny, ale obě odkrývají naši duši.

A to vše mne na svatbách baví.

V posledních pracích jsi přešel od sérií snímků na vyložené solitéry. Už ti stačí pouze jen jedna fotografie na vyjádření myšlenky?

Z cyklu Znásilněná krajina
Tomáš Chadim - z cyklu Znásilněná krajina
Velmi dobrá otázka a díky za ni. Fotografie, která zajímá mne, nemusí být nutně postavená na sériích. Všimni si, že velmi mnoho současných prací trpí tím, že velmi dobrý nápad a zajímavé fotografie jsou autorem utopeny do série, která to vše ve finále rozmělní. Každá fotografie ze souboru, musí fungovat samostatně (pokud nemluvíme o nějakém konceptu). A postupně jsem se dostal k tomu, že některé mé projekty jsou pouze jednosnímkové.

Spíše mám nyní radost, že si postupně nacházím svůj rukopis a to je pro mě důležité. Když pověsím na zeď vedle sebe vždy jednu zarámovanou fotografii ze souborů Planety, Znásilněná krajina, Zóna (rozpracovaný projekt) a promíchám je se solitérními projekty Intelligence roje, Dialog, Potrubí, Mýtická hora Říp I a Říp II a Dům, tak každá fotografie je jiná a je zajímavá. Ale všechny jsou o člověku, jeho zakořenění do krajiny, jeho touhách, jeho záhadách, jeho agresivitě, jeho kreativitě a jeho potenciálu… a o jeho zakódovaném smyslu pro symetrii.

Jsi sběratelem současné fotografie. Podle čeho vybíráš?

Že tu nemluvíme o kýči je asi jasné. Vybírám si fotografie, které jsou inteligentní, fascinují mne, je mi příjemné mít je doma na zdi a vidět je každý den. Zatím jich vlastním několik a jde o začínající autory.

V budoucnu se chceš stát galeristou a prodejcem fotografie. Jaké máš na těchto cestách plány?

Tento plán je stále platný a postupně jej konkretizuji, ale čas na jeho realizaci ještě neuzrál. Rozjet fungující komerční galerii, která má ambice hledat, propagovat a prodávat mladé perspektivní fotografy, není v našem českém prostředí jednoduše realizovatelná vize. Celý projekt má několik fází.

Nyní pracuji na sobě. To je první úkol. Až budu umět zpropagovat a prodat své věci, pak budu umět najít, zpropagovat a prodat i díla jiných fotografů. Ale každopádně se chci zabývat zajímavou, originální, inteligentní, svěží a progresivní fotografii. Taková fotografie má prodejní potenciál. O jedné věci jsem totiž pevně přesvědčen. K fotografiím z předposledního oddělení obchodního domu s nábytkem existuje alternativa.

Mýtické hory Říp I a Říp II
Mýtické hory Říp I a Říp II

Petr Jiskra
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace