Týřov a kraj Oty Pavla

V dnešní tipu na výlet se podíváme do řídce osídleného okolí středního toku Berounky, navštívíme hrad Týřov a vzpomeneme si také na spisovatele Otu Pavla.

Most ve Skryjích
Cestu začneme v obci Skryje, kam se dostaneme nejlépe autem nebo také na kole po silnici č. 201 z Křivoklátu. Možná jezdí do Skryjí i autobus, ale na to bych při dnešní dopravní obslužnosti malých obcí moc nespoléhal… Dáte-li se po přejetí krásného železného obloukového mostu přes Berounku ihned doleva (při cestě z Křivoklátu), najdete zde přímo ideální parkovací místo. Chcete-li si prohlédnout celou obec, pokračujte za mostem doprava nahoru. Skryje byly poprvé připomínány už v roce 1229. Původně zde měla končit koněspřežná buštěhradská dráha, ale ta byla nakonec ukončena severněji, v polesí Píně. A tak Skryje proslavil až francouzský geolog Joachim Barrande, který se zde podílel na vyměřovacích pracích pro dráhu a hlavně zde sbíral zkameněliny trilobitů. Barrande má ve vsi památník; je otevřen v červenci a srpnu a je zde bohatá sbírka zkamenělin.

Výhled z Týřova
Na zříceninu hradu Týřov vede červená značka (jak je vyznačeno v mapce) po uzoučké cestě zaříznuté do příkrého srázu přímo nad řekou. Je to asi 2 km. Cesta byla letos nebo vloni opravena (v roce 2000 byla ještě v dost tristním stavu a loni jsem tam nebyl…), byla opatřena zábradlím, kde bylo třeba i schodišti a řetězy a nad řekou byla vybudována vyhlídková terasa. Přímo pod hradem už není nutné brodit či skákat přes Úpořský potok; byl zde instalován dřevěný most. Dnes už cesta není tak nebezpečná jako dřív, ale přesto bych nedoporučoval se na ni pouštět s malými dětmi ani s jízdními koly. Také starší lidé zde mohou mít problémy.

Týřov
Týřov byl na tomto strategickém místě založen v 1. polovině 13. století jako královský hrad. Roku 1249 zde svým otcem Václavem I. zajat kralevic a budoucí král Přemysl Otakar II., v letech 1315 – 1316 zdejším vězněm Jindřich z Lipé. Ve 2. polovině 16. století byl Týřov pravděpodobně již pustý a postupně se rozpadal, až vznikla malebná zřícenina s dalekým výhledem na údolí Berounky a okolní lesy. Týřov býval mohutným hradem s příkopem a opevněním. Příkop je dodnes patrný a za ním jsou zbytky hradní brány a součástí opevnění. Musíte se ale trochu snažit a mít fantazii; také vám pomůže nákres pravděpodobné podoby hradu. Najdete jej na tabuli s informacemi o historii místa i o zdejší květeně, která je natolik unikátní, že zde byla vyhlášena rezervace. V nejvyšším bodě hradu je zachována válcová věž, která je dole prokopaná (zdivo je dobré 3 m silné). Dovnitř nedoporučuji chodit, protože je tam v lepším případě smetiště, v tom horším i záchodky. Nad srázem nad řekou se tyčí patrové zbytky hranaté obytné věže – donjonu – je to nejvýraznější část hradu a právě ona je vidět už při příjezdu přes Týřovice, které jsou na druhém břehu řeky. Vstupné na hrad se neplatí a není zde ani žádné občerstvení, takže je rozumné přinést si vlastní zdroje. Vodu z potoka pod hradem, jakkoli potok vypadá čistě, bych pít nedoporučoval. Nejsme v Alpách.

Berounka pod Týřovem
Po návštěvě Týřova se můžete buďto vrátit do Skryjí, nebo sejít dolů a podél Berounky dojít po neznačené cestě až k osadě Kouřimecká Rybárna, kde je mimo několika jiných domů také legendární chalupa pana Proška, převozníka. K němu jezdila rodina pana Poppera, jak znělo pravé jméno otce spisovatele Oty Pavla, na letní byt. Někdejší Otto Popper si po válce změnil jméno a stal se Otou Pavlem. Byl to původně novinář a sportovní komentátor. Rád rybařil a tento kraj měl velmi rád. Jemu jsou také věnovány jeho nejkrásnější knížky, Smrt krásných srnců a Jak jsem potkal ryby. I filmy Smrt krásných srnců a Zlatí úhoři byly natočeny právě zde. V bývalé Proškově chalupě je pamětní síň Oty Pavla, protože O. P. k tomuto kraji neodmyslitelně patří.

Rezervace Jezírka
Neměli byste opomenout ještě dva další možné cíle. Prvním z nich je rezervace Jezírka, která byla na kaskádách Zbirožského potoka vyhlášena v roce 1995. Do tohoto divokého koutu přírody se dostanete po turistické značce, na kterou se můžete napojit třeba ve Skryjích na návsi. Návštěva rozhodně stojí za to. Druhým cílem je hospoda U Rozvědčíka na levém břehu Berounky. Mají tam dobré pivo i jídlo a můžete si zavzpomínat na filmy podle knížek Oty Pavla. Všechna místa zmíněná v textu najdete na přiložené mapce.

Mapa Křivoklátska
Kraj Oty Pavla můžete navštívit kdykoli, snad kromě zimy. V žádném případě bych však nedoporučoval vydávat se v zimě, když je sníh, na hrad Týřov. I když je cesta opravená, bezpečná není ani po dešti, natož pak za sněhu a mrazu.
Fotografovat můžete čímkoli, vhodné snad jsou širokoúhlé objektivy, které zachytí široké výhledy, a možná nějaký ten teleobjektiv, máte-li rádi detaily. Při návštěvě rezervace Jezírka budete asi potřebovat stativ nebo hodně citlivý film.


Snímky byly pořízeny zrcadlovkami Olympus OM 10 a OM 2002 (obj. Zuiko 35 – 70 mm f/3.5 – 4.8 a Tamron 24 mm f/2.5) a Praktica B 100 (obj. Prakticar 50 mm f/1.8 a 28 – 80 mm f/3.5 – 4.5). Materiál Fujicolor HR 100, Agfa Optima II 200 a Fuji Superia 200.

Použitá mapa: InfoMapa 9.0 ©2001 PJSoft

1 komentář u „Týřov a kraj Oty Pavla“

  1. připomínka – pozdě, ale přece

    Díky za článek o jednom z nejkouzelnějších míst snad na světě (pro mne určitě), ale dovolím si jednu věcnou poznámku:

    Proškova převoznická chalupa není v osadě Kouřimecká Rybárna, ale v osadě V Luhu pod vesnicí Branov. Je to dost rozdíl. Luh najdete na pravém břehu řeky cca 2 km po proudu od Rozvědčíka a cca 1 km nad Nezabudickým mlýnem. Pro milovníky Oty Pavla všechno známé názvy.

    Odpovědět

Napsat komentář