Reportáž z vědecké konference aneb kde všude lze fotografovat.

Pokusím se zde prezentovat slovem i obrazem nezapomenutelnou atmosféru krásného prostředí, maratónu přednášek a trocha zábavy.

Prakticky každá odborná společnost pořádá čas od času své vědecké konference. Ty jsou pro šíření poznatků mnohem důležitější, než by se na první pohled zdálo. Jistě lze namítnout, že v době volné dostupnosti informací pomocí Internetu jsou konference s osobní účastí zbytečné, ale není tomu tak. Vždy pro mě zůstane nezapomenutelným zážitkem osobní setkání největších odborníků mého oboru, objevitelů, kteří posunuli znalosti významným krokem kupředu, osoby, jejichž jména se navždy stala součástí odborné terminologie. Takováto konference je navíc vždy pomocníkem pro orientaci v záplavě informací a mnohdy i impulsem k rozvoji vlastních činností. Velmi důležitá je výměna zkušeností s kolegy z Čech i ze zahraničí při neformálních setkáních a v neposlední řadě i prezentace nových přístrojů a zařízení.

Malebné rakouské výletní městečko.
Malebné rakouské výletní městečko.
Místo konání konference - hotel Scalaria.
Místo konání konference – hotel Scalaria.
Účastníci konference odcházejí ze svého hotelu.
Účastníci konference odcházejí ze svého hotelu.

S jednou z takových konferencí si Vás zde dovolím seznámit a pomocí několika fotografií sjezdovou atmosféru přiblížit. Zpravidla se konají vědecká setkání v některé ze světových metropolí nebo v krásném krajinném prostředí tak, jak tomu bylo v tomto případě. Na břehu jednoho z malebných rakouských jezer stojí rozsáhlý hotel, který neslouží ubytování hostů, ale právě pořádání různých společenských akcí. Několik set hostů bylo ubytováno v kouzelných hotýlcích v okolí. K těm vzdálenějším dojížděly několikrát denně místní mikrobusy.

Projížďka po jezeře.
Projížďka po jezeře.
Večerní koncert.
Večerní koncert.
Venkovní hudební produkce.
Venkovní hudební produkce.

Úmorný maratón přednášek probíhal 10 hodin denně po dva dny. Ráno začínal v 8 hodin a poslední diskusní příspěvky se protáhly do šesté hodiny večerní. Krátké přestávky na kávu a hodina na oběd stačily sotva k nabrání dalších sil. Po dni nabitém informacemi následovala příjemnější část konference. Dlouhý červnový den umožnil využít večer k projížďce po jezeře na dvou lodích. Slavnostní večeře se podávala přímo v přednáškovém sále, se schopností neskutečných variací prostoru sálu. Po večeři se rozhrnuly těžké závěsy, které celý den zatemňovaly sál kvůli promítaní z dataprojektoru a nám se odhalil výhled na jezero, v němž se zrcadlily protilehlé hory. Ten pak tvořil kulisu menšího jazzového koncertu.

Ohnivé rogalo na noční obloze.
Ohnivé rogalo na noční obloze.
Diváci při závěrečném ohňostroji.
Diváci při závěrečném ohňostroji.
Pódium se spouští s hrající kapelou.
Pódium se spouští i s hrající kapelou.

Když se setmělo, přesunuli se účastníci konference ven na terasu hotelu přilákáni sólovou hrou na saxofon mladíka stojícího na vysunuté plošině. Poté několikrát projel po jezeře rychlý člun, ze kterého byl odpalován ohňostroj. Zdrojem dalšího ohňostroje bylo vysoko se vznášející osvětlené motorové rogalo a nakonec ozářilo tváře účastníků odpálení závěrečného mohutného gejzíru barev.

Plný parket.
Plný parket.
Zpěvačka vydržela zpívat celý večer téměř bez přestání.
Zpěvačka vydržela zpívat celý večer téměř bez přestání.
Malebné výletní městečko v noci.
Malebné výletní městečko v noci.

Personál hotelu mezitím připravil sál pro zábavu po zbytek večera. Ze stropu sálu se pomalu začalo snášet pódium s hrajícími hudebníky, osvětlovanými barevnými reflektory. Hudba svým temperamentem vzápětí vyhnala hosty na taneční parket, kde setrvali až do pozních nočních hodin.

Ranní výhled na jezero.
Ranní výhled na jezero.
Zahájení druhého pracovního dne.
Zahájení druhého pracovního dne.
Soustředěné auditorium.
Soustředěné auditorium.

Druhý den ráno se prostor opět změnil na auditorium, aby přednáška za přednáškou zaplňovala poznámkové bloky posluchačů. Patnáct minut přednáška, deset minut diskuze a znovu a znovu. Krátké přestávky na kávu, přestávka na oběd a tak až do večera, při kterém následovalo už jen rozloučení a odjezd domů.

Maraton přednášek pokračuje.
Maraton přednášek pokračuje.
Malé pohoštění při krátké přestávce.
Malé pohoštění při krátké přestávce.
Hosté se rozcházejí na cestu domů.
Hosté se rozcházejí na cestu domů.

Použitá technika: Canon 20D s objektivy Sigma AF 18-50mm f/2,8 EX DC, Canon EF 70-300mm f/4.5-5.6 DO IS USM, SanDisk Compact Flash 512 MB a 1 GB ULTRA II, i-Tec Digital Databank FlashTrax 40 GB.

17 komentářů u „Reportáž z vědecké konference aneb kde všude lze fotografovat.“

  1. Jaky obor?

    O cem byla konference? V jakem oboru pracujete?

    Jinak hezka reportaz. Je fakt, ze tyhle konference jsou velmi prijemne zpestreni vedecke prace. Taky mne to bavi. Cestovat za penize danovych poplatniku 🙂

    Diky za clanek …

    Marek

    Odpovědět
    • jaky obor?

      Reportáž byla napsána tak, aby nebylo zřejmé, o jaký obor se jedná a měla tedy obecnou platnost.
      Pokud se týká daňových poplatníků – jeden z našich předních politiků kdysi prohlásil něco v tom smyslu, že vědci oblbují společnost, aby z ní tahali stále více peněz. Zde bych chtěl vyjádřit prosbu, aby diskuze na toto téma zde již nepokračovala, neboť se nejedná o téma fotografické.

      Odpovědět
      • jaky obor?

        Nebylo to mysleno zle! Omouvam se, jestli to tak vyznelo! Jen me zajimalo v jakem vedeckem oboru pracujete nic vic. Ja delam molekularni biologii a cestovani na konference k tomu vsemu proste patri! Myslim, ze bez osobnich kontaktu s lidmi to stale jeste nejde. Z konference se vzdy vracim s plnou kartou fotek a hlavou plnou napadu, co delat dal!! Pro praci vedce jsou koference dulezite at si jakykoliv politik mysli, co chce! Male pravdu, ze to tady ale nevyresime, a to nejenom tady 🙂 Preji mnoho uspechu v praci a dalsi skvele clanky …
        Marek

        Odpovědět
      • jaky obor?

        Reportáž byla napsána tak, aby nebylo zřejmé, o jaký obor se jedná a měla tedy obecnou platnost.

        Kdyz uz to ma byt obecne platne, docela by me zajimalo, jak casty je na dvoudennich vedeckych konferencich ohnostroj.

        Odpovědět
    • jaky obor?

      Radeji prispeju na cestovani vedcum, nez na povalovani ruznym nefachčenkům. To jen tak na okraj. A teď už nepokračujte :o)

      Odpovědět
      • jaky obor?

        Ale i tak můžete být bez obav. Tipuju, že na téhle konferenci šlo spíše o obchod než o vědu, suchaři vědátoři by si tohle nikdy dovolit nemohli i kdyby rozfofrovali všechny granty co maj (něco o tom vím…).
        Bude v tom nějaká ta farmacie, řekl bych 🙂

        Odpovědět
  2. Kongresová turistika – foto

    Nevím jak nazvat dobře udělané fotky ze sterilního prostředí turistického průmyslu. K exteriéru hotelu lze připojit obrázky fantasticky vybavených pokojů, napěchovaného minibaru, orosené sklenky Martini…
    Z pohledu amatérského fotografa by bylo možná lepší dát si chvíli pauzu a fotit třeba přírodu kolem. Z pohledu účastníka konference lze hltat zajímavé informace v prezentacích a rozhovorech s těmi, kteří znají. Většina fantasticky provedených prezentací je fantasticky prázdná. „Maraton přednášek“ buďto přinesl něco nového nebo ne.
    K čemu byl dobrý ten ohňostroj?

    Není to žádná reportáž z konference, ta by měla zahrnout vlastně vše, co tu není. Co to bylo, kdo přišel s čím novým, jaké byly závěry.
    A co to tedy je?

    Odpovědět
    • kongresová turistika – foto

      “Co to bylo, kdo přišel s čím novým, jaké byly závěry. ”

      To je právě to! O některých věcech je lépe pomlčet. Nespletl-li jsem se v odhadu účelu konference, jsou totiž její závěry až příliš hmatatelné.

      Jinak bych se autora článku chtěl zastat – podle mého soudu není tak lehké pořídit v Rakousku fotky, které by nevypadaly sterilně. Vše je tak pečlivě srovnáno, vyčištěno a vycvičeno, že i stromy vypadají, jako by rostly podle ISO 9001 a krávy jako by se pásly na louce vyhovující ISO 9002. Ordnung must sein. V takové krajině je těžko pořídit příjemnou fotku.

      Odpovědět
      • kongresová turistika – foto

        Přesně tak. Když projíždím několik hodin rakouskými vesnicemi, mám dojem, že jezdím pořád dokolečka kolem jednoho domu. Muškáty, muškáty, pak zas něco muškátů, všecko seřazené podle velikosti… Děsná mentalita. Pak přejedu hranice a sláva, všude krásný občerstvující český bordel!

        Ale ani s tím zdejším bordelem už to není co to bývalo, země kráčí k otřesnému německému pořádku desivou rychlostí. Třeba jen před deseti lety, to býval bordel dočista jinačí a před dvaceti! Škoda mluvit.

        Odpovědět
  3. Zpěvačka vydržela zpívat celý večer témě

    ´Zpěvačka vydržela zpívat celý večer téměř bez přestání.´ – ake zvlastne. 🙂

    Odpovědět
  4. bohatý vědec?

    Trochu jsem zmaten. Všeobecně se publikuje, že vědecká obce je chudá. Tady je slušné fotovybavení, veselé cestování atd. Asi jsem něco nepochopil, ale asi je vše jinak…..

    Odpovědět
  5. Zaráža ma

    Zaráža ma “číšíci” závisť z niektorých príspevkov a aj ma dosť mrzí. Autor článku v dobre viere nechcel povedať nič viac a nič menej, len to, že aj konferencia, nech je akéhokoľvek druhu, môže byť vhodná na reportáž. A ilustoruje to akože inak fotkami…musím povedať, že mne sa páčia a do istej miery vystihujú atmosféru…nechýba mi udanie, o čoma ským všetkým tá konferencia bola, pretože nejde o novinársku reportáž určenú pre médiá, a to čo autor uviedol na ilustráciu bohato stačilo…
    To čo je pre nás ešte stále snobské, inde platí ako spoločenská norma, ktorú buď akceptujeme, alebo sa budeme stále cítiť ako “drohoradí” a menejcenní.
    Vlastná skúsenosť z Holandska. Miesto konania technická univerzita v Delfte. Záver školského roka, oceňovanie študentov a potom veľká recepcia za účasti stoviek vysokškolákov a ich profesorov. Všetci boli vo frakoch a smokingoch. Faktom je, že mnohí ich mali požičané z požičovne….Na tejto škole to ale tak bolo proste zaužívané…Nevidel som v tom nič snobského.
    Mal som možnosť absolvovať viacero medzinárodných vedeckých konferencií aj u nás a je úplne bežné, že ich súčasťou bol pestrý spoločenský program…ani vedci nie sú zase až takí suchopárni, ako by si mohol niekto myslieť…

    Odpovědět
    • Sponzoři

      Zdravím všechny.

      Na úvod bych rád ocenil dobře napsaný Lukyho článek o vědecké konferenci, resp. pořizování obrazové dokumentace z ní. Není to snadné, vím o tom také své.
      Rád bych se připojil k Mariánovi a několika dalším. Když si vědec zaplatí 6000 Kč za vědeckou konferenci ze stotisícového grantu, který sám získal, na tom není nic špatného, naopak patří to k povolání a rovněž patří (nebo by mělo) k požadavkům zaměstnavatele.
      Mrzí mě, že tu nikdo nezmínil důležitou věc, a tou je otázka sponzorů. Jejich “dary” totiž obvykle pokryjí velkou část nákladů konference a umožní tak značně snížit konferenční poplatek. Organizace konference a shánění sponzorů není snadná věc (rovněž osobní zkušenost) a když už zavedená a movitá firma podpoří vědce ze svého oboru, proč si nezaplatit třeba výlet lodí.

      Mimochodem, v mém oboru (organická chemie) se sponzoři shánějí snáze z řad obchodních firem než výrobních podniků. Proč by nám nedali část z těch peněz, které jim zaplatíme na chemikáliích a přístrojích?

      Přeji všem pěkný den a vědcům hodně námětů a inspirace z vědeckých konferencí.
      Pářa

      Odpovědět

Napsat komentář