Šel jsem zase jednou po dlouhé době na óbrkoncert, tentokrát na Genesis. Fotoaparáty bývají na takovýchto koncertech zakázané, tentokrát jsem si ale říkal, proč jsem neprotáhl aspoň kompaktík.
Vždyť tam byli lidé, kteří cvakali nejen mobily, ale měli tam i kompakty; viděl jsem tam vzadu, kde jsem stál, projít i borce se zrcadlovkou. A nevypadal příliš akreditovaně.
A přece jsem tři hodně dobré fotky udělal... Stál jsem skoro až vzadu. Když jsem se ohlédl, viděl jsem na tribuně za sebou, jak se to od zadních zaplněných řad mírně svažuje dopředu. A tam v první lajně nad přední stěnou tribuny těsně vykukovaly hlavičky, někdy jen oči, jako by se jejich nositelé topili. Jak z nějakého kresleného vtipu. Tak jsem si to cvakl.
Pak tatáž tribuna, ale z většího odstupu trochu zepředu a z boku. Zase ty zaplněné řady, nic nerušilo pravidelnost těch těl a hlav a jen nahoře, v úplně poslední řadě, jeden človíček nadšeně mával oběma rukama nad hlavou. Za sebou měl jen oblohu a celé to bylo krásně osvětlené odcházejícím sluncem. Ten člověk byl vytrvalý, takže bylo dost času zakomponovat a stisknout spoušť.
A třetí obrázek. Po obou stranách pódia byly takové dvě veliké elipsovité, zarámované projekční plochy, vypadalo to jako zrcadla. V jednu chvíli se mi v záběru potkal detail Phila Collinse na jedné z těch projekčních ploch a kousek přede mnou v reálu nějaká dívčina, sedící komusi na ramenou. Na okamžik to vypadalo jako by si ti dva (ona a Collins) něco důvěrně sdělovali. Takže co nejdelší ohnisko kvůli zploštění perspektivy a cvak...
A vzal to čert, že jsem neměl foťák, stejně by to dopadlo jinak a nevalně. Takhle mi v představách zůstaly tři povedené fotky. I když radši fotím naostro, tak toto také není špatné. Existuje vůbec fotograf, který by neměl aspoň pár takovýchto "fotografií" ve své sbírce?
