motiv

Digitální zrcadlovka proti kinofilmové - fámy a skutečnosti

Velmi volné povídání o digitální a analogové fotografii, osobní pohled na problém kinofilm kontra digitální zrcadlovka.
  • Úvod
  • Trocha volného povídání kolem „neostrosti“ digitální zrcadlovky
  • Vysoké rozlišení kinofilmu
  • Velká barevná hloubka kinofilmu
  • Expoziční rozsah filmu
  • Dlouhý čas strávený u počítače
  • Úvahy a počty kolem DPI čipu i tisku
  • Subjektivita je nade vše – aneb co přinesla digitální technika mně osobně
  • Závěrečné slovo amatéra
  • Úvod

    Protože se v poradně neustále množí dotazy týkající se digitálních zrcadlovek, setkáváme se s fotografy rozčarovanými nad špatnými výsledky po přechodu z kinofilmového přístroje na digitální a k tomu všemu se v diskusích objevují spousty zcela protichůdných názorů, rozhodl jsem se vytvořit následující článek. Přechod nebo souběžné používání „digi“ techniky totiž mimo jiné znamená pochopit jiný způsob fungování fotografického vybavení a s tím související záležitosti. Navíc pokud takto přecházejí ryzí fotokomorníci, je rozdíl ještě větší a občas méně pochopitelný. Částečně zde rozebírám svůj vlastní názor na digitální techniku jako takovou. To je dáno častým charakterem dotazů v poradně, kde část tazatelů je až příliš negativní a část naopak oplývá nesplnitelnými očekáváními. Proto se pokuste v klidu přežít článek, který je věnován spíše volnému povídání. Rovněž doporučuji k přečtení vynikající čtení zabývající se podobnou tematikou od Tomáše Hrubého Sbohem filmy a Sbohem filmy po dvou letech.

    Jinak ještě dlužím čtenáři krátké vysvětlení. Fotografuji na diafilmy a filmy skenuji vlastním skenerem Nikon LS-40 (2900 dpi). Jenže ten na ledacos nestačí, a tak mi občas kamarádi skenují vybrané diapozitivy na lepším skeneru s fyzickým rozlišením 4000 dpi. No a k tomu jsem si pořídil digitální zrcadlovku Canon EOS 350D, takže momentálně pracuji s obojím, jak s filmem, tak i s digitálem. A samozřejmě srovnávám, přemýšlím, přemítám. Výsledkem mé mozkové činnosti (alespoň doufám, že je to činnost mozková a nejsou to moc velké bláboly) je následující článek. Možná vám pomůže pochopit možnosti obou technik, kinofilmové i digitální, a rozdíly mezi nimi a také snad vyvrátí některé poměrně často omílané mylné představy a údajné nedostatky. Nemíním zde vyzdvihovat digitální techniku do nebes a zatracovat kinofilm, jen bych rád přesvědčil soudného čtenáře, že pro nejběžnější fotoamatérskou tvorbu s formáty fotografií kolem 20x30 cm a občas i většími, což bývá u amatérů většina, jsou si oba formáty, tedy kinofilm a zrcadlovka s rozlišením 6 až 8 mil. bodů při kvalitním objektivu v podstatě rovnocenné. Také musím přiznat, že díky kvalitě výstupů ze zrcadlovky Canon EOS 350D jsem na diapozitivy v podstatě fotografovat přestal. Je ovšem pravdou, že fotografuji výhradně do RAW formátu.

    Ještě dodatek, jednoznačně se věnuji kinofilmu jako nejrozšířenějšímu filmovému médiu a s ním porovnávám pravou digitální zrcadlovku. Žádné exaktní výpočty ani testy zde nenaleznete. Na celou záležitost se dívám z pohledu člověka, který rád fotografuje a chce si srovnat v hlavě, jaké jsou rozdíly mezi fotografováním na kinofilm nebo čip. A že ty rozdíly zdaleka nejsou tak markantní, jak se nás snaží někteří lidé přesvědčit. Nic víc, nic míň.

    Trocha volného povídání kolem „neostrosti“ digitálního snímku obecně

    Napřed cimrmanovský úkrok stranou. Je veliký rozdíl ve snímku získaném z kinofilmu, jestliže máte černobílou či barevnou fotokomoru, nebo z kinofilmového skeneru či digitální zrcadlovky. Snímek tady vznikne v digitální podobě v počítači a teprve následně na papíře v digitálním minilabu. V čem je základní problém? Když vytvoříte v komoře papírovou fotografii, je její ostrost daná, máte ji před sebou, prohlížíte si ji, ale nemůžete ji více zvětšit. Jakým dojmem působí, taková je. Nic víc, nic míň. Jenže při vlastnictví digitálního fotoaparátu nebo kinofilmového skeneru, a může to být ten nejlepší, se chováme jinak. Snad každý uživatel zobrazí digitální snímek ve velikosti 100%. Při rozlišení 1280x1024 bodů se pak na 17“ monitoru díváme na snímek s rozlišením kolem 100 dpi. Takže při skenu kinofilmového políčka ve fyzickém rozlišení 4000 dpi se v uvedeném případě díváme na fotografii, která by měla v reálné velikosti rozměr skoro metr, klidně si to spočítejte. Kdybychom se dívali na klasickou fotografii této velikosti vzniklou optickou cestou z kinofilmu, byla by více než neostrá. Řečeno zcela jasně, stála by za houby. S tím se srovnáme všichni bez problémů. Jenže když přejdeme na digitální způsob zpracování, přesně tohle děláme a neumíme se s tím srovnat. Pak vidím rozmazanou fotografii a říkám si, to v komoře jsem tedy větší borec. Jenže to je právě ta strašlivá hloupost, tak to prostě není. Je potřeba se na ní dívat v rozumném, ale ne extrémním zvětšení. Což se nakonec týká nejen digitální fotografie, ale také snímku skenovaného kinofilmovým skenerem. Naprosto každá velká fotografie z kinofilmu bude při pohledu z pěti centimetrů „neostrá“. Toť poznámka první a nejzásadnější.

    Další vlastností jakéhokoliv snímku získaného skenováním (pokud nemáte bubnový skener) nebo z digitální zrcadlovky je zcela přirozená malá neostrost, v každém případě se snímky nepatrně doostřují. Buď přímo v zrcadlovce při fotografování nastavením parametrů (nelze pro RAW formát), nebo v nějakém grafickém programu (Adobe Elements nebo Photoshop, Zoner, …) případně u digitální zrcadlovky třeba při převodu z formátu RAW do běžně používaných formátů tif nebo jpg. Základní podstatou ale je, mít ostrý snímek již na začátku. Tady se do úzkých dostávají vlastníci špičkových digitálních kompaktů, pokud přejdou na digitální zrcadlovku. Zatímco kompakt má velkou hloubku ostrosti, snímky působí povětšinou ostře a drobné odchylky v zaostření nelze poznat, zrcadlovka má hloubku ostrosti mnohem menší a prvním dojmem jsou snímky výrazně horší. Přesto, že technika je o řád výš. Toť poznámka druhá, méně podstatná.

    Za třetí, zatímco za tělo digitální zrcadlovky dáváme desítky tisíc, na objektivech se často snažíme šetřit. Jenže zatímco kinofilmové políčko nám díky své velikosti občas něco promine, digitální čip je výrazně menší a nároky na objektiv jsou vyšší. Takže zatímco u kinofilmového těla není zas tak zásadní rozdíl při přechodu z objektivu střední třídy na objektiv polo- nebo profesionální třídy (no je tam rozdíl, já vím, mám na mysli třeba finančně dostupnou řadu L s clonovým číslem 4.0 nebo objektivy s pevným ohniskem), u digitálního těla je rozdíl viditelný téměř na první pohled. Skoro chybí ono známé duhování hran na kontrastních přechodech, mnohem přijatelnější je podání míst mimo hloubku ostrosti a hlavně – tyto objektivy jsou většinou ostré na „plnou“ díru (což ty setové či alternativní zpravidla nejsou). A to je zcela zásadní rozdíl, který řada nových uživatelů digitálních zrcadlovek tvrdě podceňuje. Představa, že s univerzálním kinofilmovým zoomem s rozsahem ohniska kolem 28-200 (300) mm nebo 24–300 mm dosáhnete dokonale ostrých snímků a ještě k tomu na „plnou díru objektivu“, je lichá. Ať se vám to líbí nebo ne, pokud bude neostrý podklad, bude neostrá i finální fotografie. Proto je vhodné pořizovat objektivy minimálně středních tříd, případně se snažit sehnat v bazarech něco lepšího „jetého“. Pokud máte jen digitální tělo, jsou ale mnohem vhodnější novější objektivy pro toto tělo určené, než dvacet let starý, byť značkový objektiv. Optika je neukecatelná a právě nízká kvalita zvoleného objektivu je zcela prvotním důvodem zklamání nad snímky z digitální zrcadlovky. Na druhou stranu pro řadu nejen dovolenkových fotografů jsou vynikající širokorozsahové objektivy z jiných důvodů. Stojí přijatelné peníze a poskytují plný komfort, není nutné sebou tahat celou tašku s fotografickým vybavením a bát se o něj. Pokud jsou drobet přicloněny, dávají překvapivě slušné výskedky. Toť poznámka třetí a nejdůležitější.

    Za čtvrté, přepočet ohniskové vzdálenosti poskytne u teleobjektivů velice příjemné natažení maximálního ohniska (z 200 mm máte příjemných 300 mm u Nikonu a 320 mm u Canonu), ale často se zapomíná na co nejkratší expoziční čas. Takže najednou nestačí 1/250 vteřiny, ale mnohem lepší je alespoň 1/500 či méně. Pokud máte běžný teleobjektiv se základní clonou na delším konci 5,6 nebo 6,3; bude na nejdelším ohnisku bez přiclonění alespoň o jeden stupeň, lépe dva, snímek přece jen už měkký. Pokud ho ještě rozostříte dlouhým časem, nebude měkký, ale spíše „mázlý“. Je tedy třeba u digitální techniky zvýšit citlivost nebo použít stabilní postavení (opřít lokty, stativ, atd.). Tahle maličkost ohledně expozičního času je hodně podceňována a za sebe mohu v klidu říci, že právě z tohoto důvodu jsem byl loni fotografovat motýly v botanické zahradě dvakrát. Byla to moje první zkušenost s kvalitním teleobjektivem a první snímky stály za houby, rozmazal jsem si je sám příliš dlouhými časy v ruce neudržitelnými.

    POZOR - velký obrázek má 1 MB
    Přijde vám daný snímek rozmazaný, zubatý, neostrý? Bez korekcí, ze stativu, Sigma 18-50/2,8 EX, ohnisko 18 mm (tedy 28 mm), clona 8, čas 1 vteřina, bez zámku zrcátka, nepatrně doostřeno v Zoneru 7, fotografováno do JPG. POZOR velikost 1 MB

    Vysoké rozlišení kinofilmu

    Vždycky když dojde na verbální či internetové souboje digitál kontra kinofilm, mě pokaždé překvapí, že nejvíce argumentů proti digitálním zrcadlovkám či digitálům obecně vznášejí lidé, kteří s nimi mají minimální až žádnou zkušenost. Základním kamenem jejich argumentů proti digitálu je analogový charakter kinofilmu s nedefinovatelným rozlišením a u nejmodernějších filmů také s velkou rozlišovací schopností až kolem 160 čar na milimetr.

    Analogový charakter kinofilmu je samozřejmě s čipem nesrovnatelný, přináší však s sebou, alespoň pro mě, jednu komickou záležitost. Tou je analogové zrno. Poměrně dobře si pamatuji těžké peníze vydané za Velvii, diafilm s dříve nejmenším zrnem vůbec. Sice hodně kontrastní, málo citlivý, ale téměř bez zrna. Spousta fotografů dávala obrovské finanční prostředky za nejjemnozrnější filmy, protože právě zrno samo o sobě bylo hodnoceno záporně. Pak přišly první digitály, mimo malé dynamiky jasů měly obrovský šum (což lze považovat za ekvivalent zrna u filmu), to bylo v pořádku. Jenže dnešní digitální zrcadlovky s čipy o 6 a 8 miliónech bodů mají šum minimální, ve skutečnosti má mnohem menší vliv než zrno u kinofilmu, a najednou je všechno naopak. Filmové zrno je vlastně kladem (přesto, že po desetiletí se ho výrobci i fotografové snažili minimalizovat), a digitály jsou špatné, protože ho nemají. Nepřijde vám to poněkud postavené na hlavu?

    Vrátím se k rozlišovací schopnosti v čarách na milimetr pro objektiv. Jako vynikající se bere řekněme schopnost přenést na film 80–100 čar na mm, ty nejlepší objektivy z nejlepších pak dosahují 100 až 120 (ale zpravidla ne v celé ploše pole), naopak ty nejhorší klidně jen 40 (přitom spoustě fotografů naprosto postačují!). Jenže kolik amatérů má finanční prostředky na profesionální skla? Běžné objektivy i dražších kategorií se pohybují někde mezi 60 až 80 čarami na mm a připadají nám špičkové. Další záležitostí, naprosto opomíjenou, je kvalita vyvolání filmu. Mohu osobně ukázat desítky diapozitivů jediného typu (Fuji Provia 100F) vyvolávaných ve stále stejné a nikoliv levné laboratoři, s naprosto rozdílným zrnem podle kvality regenerace či novosti použitých lázní. To je tvrdé podcenění reality a pokud si nevyvoláváte film doma (což s procesem E-6 dává lepší výsledky než laboratoř, zkoušel jsem to), dochází k docela slušné degradaci obrazu nebo minimálně k neopakovatelnosti špičkového snímku. Tím chci říci, že z kinofilmu dostanete mnohem lepší snímek než z digitálu za podmínek, kterých podle mého názoru 95% fotoamatérů nikdy nedosáhne, a je tedy zbytečné to uvádět jako klad. A to mám na mysli spíše diapozitiv než barevný negativ. Neznám amatéra, který by z kinofilmu standardně doloval těch 160 čar na milimetr, a pochybuji, že takový existuje.

    Velká barevná hloubka kinofilmu

    Opět záležitost, která jde ruku v ruce s digitální technikou. Pokud nemáte přístup k bubnovému skeneru, skončíte buď v minilabu nebo u kinofilmového skeneru. Barevná hloubka, pokud máte kliku na dobrý skener, je 16 bitů na barevný kanál. To je jeden z velkých argumentů analogistů proti digitalistům, protože ti mají jen 8 bitů na barevný kanál (pokud fotografují do formátů JPG nebo TIF, bude ještě probráno dále), a když upravují snímek upravují, zákonitě dochází k degradaci jemných barevných přechodů a vznikají „díry“ v histogramu. Jenže to nemusí být až tak pravda. Osobně jsem poslední dobou zaregistroval mírně řečeno velmi zavádějící články, které zapomínají na RAW formát, který má barevnou hloubku 12 až 16 bitů na kanál a je s kvalitním skenerem (ne za absolutně všech podmínek) plně srovnatelný. Pak záleží jen na fotografovi, jestli si ušetří čas a rovnou fotografuje do již 8mi bitového JPG či TIF souboru (RAW a TIF není totéž!) nebo použije RAW formát a fotografii jemně doladí podle svých představ. Na konci samozřejmě dostane opět těch 8 bitů na barvu, stejně jako při zpracování podkladů ze skenu - laboratoř nakonec ani jiný podklad nevezme. Nicméně tento podklad již není dál výrazně upravován, a tak je to jedno. Pak se ovšem zásadní rozdíl kinofilm kontra digitál opět nekoná, protože jak bylo uvedeno, výsledný podklad je v obou případech podobný. Jediný způsob, jak dostat z filmu maximum, je výroba fotografie plně optickou, nikoliv digitální cestou. Tj. procesem film – zvětšovák – fotopapír, což dnes žádný obyčejný minilab nedělá, protože je digitální. Ovšem u barevné fotografie to není zas tak velká legrace, takže je otázka, kolik koníčkářů – fotografů má na tuhle cestu chuť, prostředky a čas. Navíc potřebujete další objektiv ve slušné kvalitě – ten ve zvětšováku!

    Na druhou stranu jsem přesvědčen, že doménou klasického zpracování zůstane kvalitní černobílý pozitiv z fotokomory, kompletně vzniklý optickou cestou. Má totiž nádherný a digitálně nedosažitelný (běžnými způsoby) rozsah polotónů a podání nejčernějších míst. Navíc řadu papírů se speciálními (třeba metalickými) povrchy nelze zatím nahradit podobným materiálem pro inkoustové tiskárny. Samozřejmě, pokud investujete několik desítek tisíc korun do černobílé tiskárny s více než šesti speciálními černými inkousty, výsledek bude srovnatelný. Jste ale ještě amatéři?

    Expoziční rozsah filmu

    Další z velmi probíraných témat ohledně jednoznačné výhody filmu. Většina článků na podobné téma se zabývá vynikající expoziční pružností filmu, hlavně negativu (klidně 10 a více EV), a v tichosti vypouští zásadní bod – tenhle rozsah bez nadržování či vícenásobné expozice (pro ČB) či několikanásobného skenování s následným složením více snímků v počítači (pro například extrémně kontrastní barevný diapozitiv) nikdy, a za tím si stojím, nikdy nedostanete normální cestou na fotopapír. A jestliže akceptujete nadržení ve fotokomoře nebo vícenásobnou expozici, máte pak nějaký problém s toutéž operací realizovanou v počítači?

    Jako několikaletý fotograf na diapozitivy dodávám, že dynamický rozsah diapozitivu je nižší než digitální zrcadlovky. Pokud udělám stejný snímek z pohledu expozice světel, v nejtmavších místech diapozitivu je již pouze černá barva a skener zde nemá co skenovat nebo produkuje hromadu šumu (Velvia, Provia 100F), v RAW formátu ještě informace jsou a je jich překvapivě dost. Případné kritiky tohoto textu prosím, ať si to osobně vyzkouší, já to již udělal.

    Dlouhý čas strávený u počítače

    Další z mýtů, asi nejčastěji používaný úder proti digitální fotografii vůbec. Po pravdě, tento argument je pro mě ze všech nejméně pochopitelný. Když už si odmyslím to, že každý časopis vydává články na téma „upravujeme fotografie ve Photoshopu“ bez ohledu na to, že žádný amatér ho nebude mít legálně, nevidím naprosto žádný důvod, proč tím trávit čas. Osobně používám Zoner 8, fotografie se mi do počítače stáhnou automaticky po připojení fotoaparátu, převod na TIF nebo JPG udělá program od Canonu v batch režimu (ukážete které, spustíte, jdete na kafe), pokud zároveň nastavím doostření, se snímkem zpravidla nic dál nedělám. Když už, mohu použít k tahání křivek funkce Zoneru, které jsou docela slušně nastavené. Pokud zvorám expozici, což se mi stává, jsem ve stejné situaci, jako když špatně nafotografuji diapozitiv. Nic víc. Pokud mi na snímku extrémně záleží a dělám z něho velkou fotografii, mohu křivky jemně doladit přímo v RAW formátu a teprve poté vygenerovat finální obrazový soubor. Řečeno ještě jinak, přijde mi to nejen rychlejší (o to nejde), ale hlavně jednodušší (o to už jde), než když jsem přinesl vyvolaný film a začal se skenováním. Případně rozbalil fotokomoru s strávil celý víkend v koupelně. Tam naopak padla spousta času. Tak si to nějak přeberte.

    Úvahy a počty kolem DPI čipu a tisku

    Dalším poměrně nejasným bodem pro většinu uživatelů filmových skenerů i digitálních zrcadlovek je potřebné rozlišení výsledných fotografií, zpravidla udávané hodnotou dpi. Je velký rozdíl mezi fotografií z digitálního minilabu, vzniklou osvitem bod po bodu, a fotografií z inkoustové tiskárny, která vznikla soutiskem barevných bodů spolu s různou kvalitou rozrastrování tiskovým programem. Uživatelé jsou masírováni řadou reklam, že čím vyšší rozlišení digitálního minilabu, tím kvalitnější fotografie. Se vší úctou, je to ta největší hloupost. Nazvěme to bilboardovým efektem. Bilboard viděný zblízka je změť jednotlivých bodů nedávající příliš velkou představu o tom, co na něm je. Pokud na něj mrknete z přiměřené vzdálenosti, vidíte docela rozumný snímek s přiměřenými detaily. A naprosto stejná záležitost je fotografie z digitálního minilabu nebo velkoplošného tisku. Zatímco na fotografii 10x15 cm koukáte z několika desítek centimetrů, u téhož námětu ve formátu 50x60 cm se pohledová vzdálenost přiměřeně zvětší. V reálném životě jsou naprosto pohodové tisky s rozlišením klidně pouhých 150 dpi. Nakonec doma na zdi mám sám, naprosto v pohodě, ohňostroj 50x60 cm při 250 dpi, přičemž se jedná o výřez zhruba 1/3 kinofilmového diapozitivu, který jsem resamploval směrem nahoru. Takže nepřeceňujte potřebné rozlišení podkladu pro tisk a na tom závislé rozlišení skeneru nebo čipu. Spíše jde o to, že řada reklam se snaží potenciální kupce přesvědčit, že potřebují maximální rozlišení filmu/fotografie/čipu. Ano, profesionálové tyto vlastnosti využijí. Pokud jste ale pouze rozumně nároční amatéři, tak věřte svým vlastním potřebám, a když vaše fotografie splňují představy a nemáte k nim výhrady, nenechte se oblbnout reklamou. Ještě jednou doplňuji, na zdi mám fotografie z diapozitivu, negativu i digitálního čipu 8Mpix, větší rozměr čistého obrazu je 40 až 50 cm, něco z toho zalaminováno, nalepeno na kapu, v rámu. Tj. běžné provedení do interiérů. Přesto není nijak zřetelné, ani při bližším průzkumu, který snímek je z jakého podkladu.

    Nevěřícím Tomášům doporučuji vyzkoušet dvě záležitosti. Za prvé si nechat naskenovat kinofilmové políčko (opravdu ostrý námět) a následně z něj vyrobit fotografii 20x30 cm. Za druhé vzít snímek z digitální zrcadlovky, opět ostrý, a také z něho udělat snímek 20x30 cm. V tomto formátu nerozlišíte zdroj, při kvalitním objektivu ani při fotografování krajin. Pokud půjdete na 30x40 cm, rozdíl už možná poznáte, ale zase, při normální pohledové vzdálenosti opět ne. A takto se dá pokračovat. Ano, pokud fotografujete krajinu, chce to střední formát, nicméně u kinofilmu opravdu nepotřebujete sken s rozlišením 12000 dpi.

    Ještě doplním jednu přehlíženou maličkost. U filmu analogový charakter mimo jiné znamená, že hrana je složena z jednotlivých zrn, není tedy přesně definována a použití až extrémního rozlišení při skenování nemusí již být přínosem. Naopak, u digitálu nemusí být hrana až tak vizuálně zřejmá, jenže díky digitálnímu charakteru dat je pro případné grafické programy mnohem více „viditelná“ a lze ji snáze doostřit. Ostré hrany dokáží do jisté míry zamaskovat absenci drobných detailů. Takže je možné, při větším zvětšení, paradoxně získat lepší výsledek z digitálního podkladu než z filmového. Je potřeba s tím ovšem umět pracovat.

    Subjektivita je nade vše – aneb co přinesla digitální technika mně osobně

    Výše uvedenými body jsem poněkud zrychleně projel povětšinou technické argumenty, kterými se ponejvíce argumentuje proti digitální fotografii jako takové. Jenže existuje ještě řada ani ne tak argumentů, jako zcela logických záležitostí. Vezmu to za sebe osobně.

    Za prvé jsem se dlouho bránil digitální zrcadlovce, přesvědčen o její nekvalitě a drahotě. Jenže pak jsem si půjčil na víkend Canon EOS 300D a zjistil pár maličkostí. Tou první byla svoboda, pavučinu v půl šesté ráno jsem mohl vyfotografovat s makroobjektivem v řadě variací, protože mi v hlavě neblikalo světélko s cenou diafilmu + vyvolání a nekřičelo, proboha už dost. Pak jsem používal velký systémový blesk ve slunečním protisvětle a poprvé mohl experimentovat, důvod je stejný jako výše. Výsledky jsem viděl po víkendu v počítači, aniž bych nechával krvavé peníze za vyvolání pěti diafilmů v labu a hlavně, výsledky byly překvapivě kvalitní.

    Za druhé, protože vlastním kinofilmový skener (Nikon LS-40, 2900 dpi), mohl jsem po čase porovnat výstupy z diapozitivů s výstupy z digitální zrcadlovky a také ze slušnějšího digitálního kompaktu (a klidně si říkejte fuj). Pro nekontrastní a neslunečné snímky i ten zatracený kompakt (Canon A80, 4 mil. bodů) dával docela přijatelné výsledky. Na krajinky to samozřejmě nebylo, ale běžné rodinné fotografie do formátu A5 pohoda, Canon EOS 300D byl v pohodě do A4, víc jsem nezkoušel. Jinak řečeno jsem zjistil, že kvalita mi stačí, a když nebudu zkoumat fotku lupou z pěti centimetrů, je diskuse o ní zbytečná. Pokud samozřejmě nechci střední formát a ten já nechci. To mě poněkud zaskočilo, protože jsem to nečekal. Jakmile jsem sečetl roční náklady na diafilmy + jejich vyvolání, vyšla mi cena digitálního těla. Nebylo tedy co řešit, šel jsem do Canonu EOS 350D, a následně přišly další příjemné záležitosti.

    Za třetí, začal jsem fotografovat záležitosti podle své chuti a pocitů, protože to prostě šlo a nelezlo to do peněz (doslova). V klidu jsem si šel vyfotografovat parní lokomotivy, vychutnal jsem si technické detaily těchto nádherných strojů, zaexperimentoval si ze stativem a dlouhými časy. Prostě pohoda. Stejně tak letecký den v Roudnici, opět pohoda. Na letadla jsem rád chodil léta, ale nikdy je kloudně nefotografoval, v letu už vůbec ne. Co tím chci říci? Že jsem zaznamenal až netušenou svobodu. Na diapozitiv jsem totiž často pohybový snímek nechytil nebo prostě hned po cvaknutí závěrky věděl, že to není ono. Někdo mrkne, zakryly se dva objekty, objevila se srostlice, nakonec, vždyť to znáte. Začal jsem experimentovat s makrem, protože jsem mohl výsledek vidět hned a hledat své vlastní chyby. To je svoboda, kterou si málokdo uvědomí, dokud to nezkusí. Co je však poměrně zásadní, musíte k tomu použít slušné objektivy. Pak totiž odpadne ono dilema o kvalitě snímků a rychle zjistíte, že porovnání s kinofilmem je zcela zbytečné, protože to na výsledné fotografii 20x30 cm stejně nepoznáte.

    Za čtvrté jsem si uvědomil tu malichernost diskuzí nad tím, co je lepší. Pokud si dám záležet, vychutnám si to, vytvořím fotografii jakou chci, je mi úplně fuk, kde jsem pro ni vzal podklad. A to je asi ta největší výhoda, kterou jsem si uvědomil až poté. Skončila honička kolem různě citlivých filmů, kterými jsem plnil lednici, jejich přílišného zrna, nemožnosti fotografovat za horších světelných podmínek. Prostě jsem zjistil, že film mi nějak moc nechybí. Pokud chcete fotografii 120x80 cm, stejně musíte sáhnout po středním formátu, proč se tedy jeho dokonalosti snažit dosáhnout s kinofilmem či digitálem? I když, při statické scéně lze použít skládání několika fotografií a tím se střednímu formátu docela slušně přiblížit.

    Za páté, pohybuji se mezi řadou opravdu amatérských fotografů majících fotografování jako svého koníčka. Před čtyřmi lety jsme se všichni společně smáli, jak je ta digitální fotografie nedokonalá, digitální zrcadlovky neuvěřitelně drahé a diapozitiv Velvia 50 naprosto dokonalý. Před dvěma lety nás už smích přešel a několik prvních jedinců se zdigitalizovalo už jen proto, že jejich roční náklady na filmový materiál a jeho zpracování dosahovaly na cenu digitálního těla. Přitom degradace obrazu nebyla tak hrozná, jak řada lidí uváděla. Pak přišel Canon s „lidovým“ modelem EOS 300D s CMOS čipem s malým šumem (příznivci ostatních značek nechť to prosím berou jako prosté konstatování faktů) a tím tak trochu strhnul lavinu. Dnes v podstatě každý, až na opravdu malé výjimky, fotografuje digitální zrcadlovkou, důvody jsem si dovolil shrnout výše.

    Závěrečné slovo amatéra

    Tenhle textík nemá být konfrontační, ani si nebere za cíl znevažování kinofilmových či digitálních fotografů. Je psán amatérem pro amatéry. Co to v mém pojetí znamená? Pokládám za amatéra každého člověka fotografujícího pro svou radost i radost jeho okolí. Občas si nechá udělat fotografie o velikosti 20x30 cm nebo dokonce 30x40 cm. Když se zadaří, výjimečně i fotografii větší. Jakmile je námět typu „je to tam“, nekouká na nějaké pixely či zrno, protože obojí je nepodstatné. To je fotoamatér a to jsem snad i já. Pokud si přitom tyká s počítačem, není co řešit. A z tohoto pohledu je třeba na daný článek nahlížet.

    Mimochodem, získat kvalitní fotografii z fotokomory dá práci a vyžaduje zkušenosti, získat kvalitní fotografii z digitální zrcadlovky vyžaduje něco se naučit a mít nějaké zkušenosti, nic se na tom našem světě nezměnilo.

    Rovněž bych čtenáře rád přesvědčil, aby občas až krvavé internetové diskuze na téma nekvalitních fotografií z digitálů v klidu ignoroval a šel fotografovat to, co ho baví. Ať už na digitální čip nebo kinofilm.

    Jan Hlinák
    http://www.fotoamater.cz
    Další články autora

    1   2   3   4   5   
    1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
    sdilettisktisk
    Diskuse k článku
    wolfram22.2.2006, 07:19odpověď
    dr. Avalenche22.2.2006, 09:21odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 07:56odpověď
    pignon10.3.2006, 00:25odpověď
    Milos22.2.2006, 08:12odpověď
    Pavel D.22.2.2006, 08:53odpověď
    ce22.2.2006, 09:11odpověď
    Belmondo22.2.2006, 08:32odpověď
    Radek22.2.2006, 08:53odpověď
    Milos22.2.2006, 09:12odpověď
    Radek22.2.2006, 09:40odpověď
    Milos22.2.2006, 09:49odpověď
    Radek22.2.2006, 09:56odpověď
    Milos22.2.2006, 10:03odpověď
    Martin Slunečko27.2.2006, 15:42odpověď
    Radek1.3.2006, 08:57odpověď
    pepe1.3.2006, 11:33odpověď
    m.1.3.2006, 07:50odpověď
    Radek1.3.2006, 08:55odpověď
    m.4.3.2006, 13:52odpověď
    Lubor5.3.2006, 10:44odpověď
    m.7.3.2006, 13:21odpověď
    Kyklop23.2.2006, 23:45odpověď
    Fantomas22.2.2006, 09:13odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 09:36odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 09:46odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 10:06odpověď
    to-mas23.2.2006, 01:59odpověď
    Pety23.2.2006, 06:28odpověď
    Radek22.2.2006, 09:44odpověď
    Kyklop23.2.2006, 23:47odpověď
    dr. Avalanche24.2.2006, 14:15odpověď
    Kyklop3.3.2006, 21:54odpověď
    John26.6.2006, 17:19odpověď
    to-mas23.2.2006, 01:57odpověď
    Vojta22.2.2006, 08:54odpověď
    David Girsa22.2.2006, 09:10odpověď
    MartinK22.2.2006, 09:32odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 09:42odpověď
    MartinK22.2.2006, 09:47odpověď
    Radek22.2.2006, 09:50odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 10:02odpověď
    lezec26.2.2006, 17:50odpověď
    Tobík26.2.2006, 21:46odpověď
    lezec28.2.2006, 02:18odpověď
    Nikonista28.2.2006, 09:07odpověď
    lezec28.2.2006, 21:41odpověď
    Ante19.3.2006, 22:05odpověď
    Jan Hlinák20.3.2006, 09:53odpověď
    Martin Koala Cakl23.3.2006, 13:48odpověď
    Romi19.4.2006, 19:40odpověď
    Mard24.5.2007, 19:02odpověď
    Henry1.6.2006, 15:49odpověď
    Vlastimil2.6.2006, 11:58odpověď
    Kolbiš22.2.2006, 11:10odpověď
    DaB22.2.2006, 13:05odpověď
    MartinK22.2.2006, 09:44odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 09:53odpověď
    Michal22.2.2006, 21:24odpověď
    bubla24.2.2006, 12:41odpověď
    Radek24.2.2006, 13:08odpověď
    krab22.2.2006, 09:52odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 10:13odpověď
    Milda22.2.2006, 14:32odpověď
    Davidus22.2.2006, 10:08odpověď
    Jindra Hojer22.2.2006, 10:20odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 10:31odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 10:41odpověď
    thr22.2.2006, 10:56odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 11:10odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 11:36odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 12:49odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 14:11odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 14:49odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 11:18odpověď
    Pew24.2.2006, 11:03odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 11:50odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 12:24odpověď
    thr22.2.2006, 12:50odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 13:16odpověď
    thr22.2.2006, 13:40odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 14:26odpověď
    Teg Miles22.2.2006, 17:26odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 01:00odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 01:25odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 02:05odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 06:49odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 13:48odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 14:18odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 14:43odpověď
    Jan Hlinák22.2.2006, 14:44odpověď
    Radim Žůrek22.2.2006, 15:31odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 15:35odpověď
    Radim Žůrek22.2.2006, 15:43odpověď
    Kyklop23.2.2006, 20:41odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 16:22odpověď
    to-mas23.2.2006, 02:21odpověď
    to-mas23.2.2006, 02:20odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 09:02odpověď
    to-mas23.2.2006, 09:11odpověď
    Lukáš_ST22.2.2006, 15:49odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 16:53odpověď
    DaB22.2.2006, 17:24odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 00:25odpověď
    Jan Hlinák23.2.2006, 09:54odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 11:37odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 11:44odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 11:57odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 13:22odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 14:13odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 14:18odpověď
    Radek23.2.2006, 14:34odpověď
    koalix23.2.2006, 14:54odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 15:16odpověď
    Mojmír Šera23.2.2006, 15:58odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 16:07odpověď
    Mojmír Šera23.2.2006, 16:30odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 16:37odpověď
    Mojmír Šera23.2.2006, 16:56odpověď
    Nikonista23.2.2006, 17:19odpověď
    Rudolf Stolař28.2.2006, 01:42odpověď
    achi25.2.2006, 16:07odpověď
    Jantar27.2.2006, 21:37odpověď
    Pavel Pola27.2.2006, 21:41odpověď
    Ivan23.2.2006, 01:09odpověď
    to-mas23.2.2006, 02:26odpověď
    Kyklop23.2.2006, 20:45odpověď
    rt22.2.2006, 18:34odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 23:52odpověď
    Ivan23.2.2006, 00:31odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 01:37odpověď
    Hadrburg23.2.2006, 09:32odpověď
    Jan Strnad23.2.2006, 09:46odpověď
    Radim Žůrek24.2.2006, 14:21odpověď
    T drozd24.2.2006, 15:36odpověď
    Jan Strnad25.2.2006, 02:05odpověď
    Ivan25.2.2006, 07:10odpověď
    Radek25.2.2006, 11:53odpověď
    pepe25.2.2006, 15:05odpověď
    Radek26.2.2006, 11:24odpověď
    Jan Strnad25.2.2006, 12:24odpověď
    Ivan25.2.2006, 12:32odpověď
    Radek25.2.2006, 14:56odpověď
    pepe25.2.2006, 15:09odpověď
    Radek27.2.2006, 08:52odpověď
    Ivan25.2.2006, 15:51odpověď
    Radek27.2.2006, 08:59odpověď
    Ivan27.2.2006, 09:07odpověď
    Radek27.2.2006, 16:04odpověď
    Ivan27.2.2006, 19:19odpověď
    Radek28.2.2006, 09:11odpověď
    Ivan28.2.2006, 09:38odpověď
    Radek28.2.2006, 11:17odpověď
    Radim Žůrek26.2.2006, 01:02odpověď
    thr26.2.2006, 09:47odpověď
    Jarda26.2.2006, 10:02odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 01:08odpověď
    Jarda22.2.2006, 11:00odpověď
    thr22.2.2006, 11:38odpověď
    koalix22.2.2006, 22:41odpověď
    rugon22.2.2006, 11:42odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 11:54odpověď
    rugon22.2.2006, 12:23odpověď
    wombat22.2.2006, 12:13odpověď
    jarda22.2.2006, 12:46odpověď
    Pentaxista22.2.2006, 19:23odpověď
    to-mas23.2.2006, 02:31odpověď
    ce22.2.2006, 15:32odpověď
    Caryk22.2.2006, 21:10odpověď
    rugon23.2.2006, 14:43odpověď
    mk1.3.2006, 12:52odpověď
    michal22.2.2006, 21:13odpověď
    Pavel Pola23.2.2006, 00:49odpověď
    achi22.2.2006, 11:23odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 11:30odpověď
    achi22.2.2006, 12:19odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 13:00odpověď
    Kyklop23.2.2006, 20:58odpověď
    pepe23.2.2006, 23:53odpověď
    achi25.2.2006, 16:11odpověď
    JitkaCL22.2.2006, 12:27odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 13:22odpověď
    Tomas Houda22.2.2006, 12:44odpověď
    tomas szepe22.2.2006, 12:53odpověď
    thr22.2.2006, 13:00odpověď
    Tomas Houda22.2.2006, 13:57odpověď
    Jan Strnad22.2.2006, 13:02odpověď
    rt22.2.2006, 18:20odpověď
    Tomas Houda23.2.2006, 09:04odpověď
    rt23.2.2006, 10:26odpověď
    Tomas Houda23.2.2006, 10:53odpověď
    tomas szepe22.2.2006, 12:49odpověď
    T123.2.2006, 16:18odpověď
    Tomas Szepe24.2.2006, 12:37odpověď
    T19.3.2006, 12:32odpověď
    martin_dejmal21.7.2006, 16:21odpověď
    Pepa22.2.2006, 12:51odpověď
    Martin22.2.2006, 13:11odpověď
    ouzin22.2.2006, 13:13odpověď
    Martin22.2.2006, 13:08odpověď
    Amos22.2.2006, 14:19odpověď
    Milda22.2.2006, 14:44odpověď
    Jose22.2.2006, 16:10odpověď
    Mojmír Šera22.2.2006, 16:50odpověď
    koalix23.2.2006, 09:24odpověď
    Pep22.2.2006, 18:04odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 19:37odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 20:11odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 21:29odpověď
    Pavel Pospisil22.2.2006, 21:35odpověď
    Michal22.2.2006, 23:15odpověď
    Michal22.2.2006, 21:34odpověď
    Petr Podhajský22.2.2006, 23:17odpověď
    Radek23.2.2006, 12:08odpověď
    rt23.2.2006, 00:32odpověď
    Petr Podhajský23.2.2006, 06:41odpověď
     ad
    to-mas23.2.2006, 01:51odpověď
    Vasek23.2.2006, 02:37odpověď
    achi23.2.2006, 07:19odpověď
    Bitovod23.2.2006, 08:44odpověď
    to-mas23.2.2006, 09:06odpověď
    Bitovod23.2.2006, 08:42odpověď
    afak23.2.2006, 10:12odpověď
    Jan Hlinák23.2.2006, 11:47odpověď
    afak23.2.2006, 12:36odpověď
    thr23.2.2006, 13:25odpověď
    Petr Lavička23.2.2006, 13:40odpověď
    afak23.2.2006, 13:50odpověď
    Radek23.2.2006, 13:51odpověď
    thr23.2.2006, 13:57odpověď
    Radek23.2.2006, 14:12odpověď
    MartinK23.2.2006, 18:10odpověď
    petr bonek23.2.2006, 14:11odpověď
    Václav Pitucha23.2.2006, 15:05odpověď
    Michal Horáček23.2.2006, 15:36odpověď
    Mojmír Šera23.2.2006, 16:02odpověď
    DaB23.2.2006, 17:39odpověď
    Mojmír Šera23.2.2006, 18:02odpověď
    JFL23.2.2006, 18:56odpověď
    Petr Podhajský23.2.2006, 20:05odpověď
    Václav Paluzga23.2.2006, 20:49odpověď
    JFL24.2.2006, 11:11odpověď
    Pilát Miroslav23.2.2006, 20:26odpověď
    radka24.2.2006, 02:55odpověď
    PetrPodhajský24.2.2006, 06:34odpověď
    Tomas Houda24.2.2006, 08:52odpověď
    Pilát Mirosla27.2.2006, 10:20odpověď
    mikča23.2.2006, 20:53odpověď
    Tomáš Marek23.2.2006, 21:07odpověď
    Libor23.2.2006, 21:32odpověď
    David23.2.2006, 22:46odpověď
    dr. Avalanche24.2.2006, 09:31odpověď
    Radek24.2.2006, 10:00odpověď
    David24.2.2006, 11:03odpověď
    afak24.2.2006, 12:53odpověď
    Kyklop23.2.2006, 23:53odpověď
    Jantar24.2.2006, 11:01odpověď
    Jan Hlinák24.2.2006, 11:14odpověď
    Radek24.2.2006, 13:11odpověď
    Jarda25.2.2006, 10:13odpověď
    ouzin24.2.2006, 11:20odpověď
    Libor24.2.2006, 00:26odpověď
    Jantar24.2.2006, 10:39odpověď
    lexik25.2.2006, 11:14odpověď
    T drozd25.2.2006, 15:05odpověď
    Josef25.2.2006, 16:06odpověď
    Lubor25.2.2006, 16:46odpověď
    Radek27.2.2006, 09:06odpověď
    Ruda25.2.2006, 16:58odpověď
    medved26.2.2006, 09:58odpověď
    Josef26.2.2006, 11:18odpověď
    Ruda26.2.2006, 19:50odpověď
    forest26.2.2006, 21:07odpověď
    Tomas Houda27.2.2006, 07:50odpověď
    rt27.2.2006, 08:36odpověď
    Pentaxista27.2.2006, 18:26odpověď
    Petr Podhajský27.2.2006, 19:13odpověď
    thr27.2.2006, 21:23odpověď
    Pentaxista27.2.2006, 23:10odpověď
    bobr28.2.2006, 10:34odpověď
    Jan Strnad27.2.2006, 21:30odpověď
    Medvěd Bedřich27.2.2006, 23:02odpověď
    MarS28.2.2006, 09:44odpověď
    David Girsa28.2.2006, 12:32odpověď
    Ila28.2.2006, 12:16odpověď
    Radek28.2.2006, 15:24odpověď
    misa1.3.2006, 07:18odpověď
    pepe1.3.2006, 07:30odpověď
    XGAS28.2.2006, 18:18odpověď
    Milos28.2.2006, 19:29odpověď
    Vojtěch1.3.2006, 14:21odpověď
    Nikonista1.3.2006, 15:24odpověď
    Vojtěch1.3.2006, 15:31odpověď
    DaB3.3.2006, 13:38odpověď
    Honza1.3.2006, 21:46odpověď
    Marek2.3.2006, 21:52odpověď
    Radek3.3.2006, 08:16odpověď
    Marek3.3.2006, 10:44odpověď
    Marek3.3.2006, 21:11odpověď
    Roman2.3.2006, 22:18odpověď
    Roman2.3.2006, 22:51odpověď
    Roman4.3.2006, 01:24odpověď
    Stach7.3.2006, 22:50odpověď
    kubik23.3.2006, 21:35odpověď
    Jan Hlinák9.3.2006, 15:10odpověď
    karel16.4.2006, 13:41odpověď
    Ivan16.4.2006, 15:19odpověď
    karel17.4.2006, 11:04odpověď
    Roman4.3.2006, 01:10odpověď
    pignon10.3.2006, 00:22odpověď
    Tobík15.3.2006, 17:44odpověď
    pignon15.3.2006, 23:41odpověď
    chose14.3.2006, 19:27odpověď
    vladys15.3.2006, 12:38odpověď
    pepe19.3.2006, 10:12odpověď
    Vi'tek17.3.2006, 21:07odpověď
    rover24.3.2006, 08:33odpověď
    alex22.5.2006, 19:13odpověď
    arete22.6.2006, 19:42odpověď
    BloodyBrick25.6.2006, 22:11odpověď
    MARTIN ČIHÁK13.7.2006, 15:27odpověď
    martin kluvánek31.7.2006, 14:30odpověď
    Nony2.8.2006, 10:33odpověď
    9999.8.2006, 22:48odpověď
    bobik16.8.2006, 18:14odpověď
    99918.8.2006, 23:02odpověď
    Vlado Petras26.5.2007, 01:08odpověď
    wlken25.9.2006, 11:43odpověď
    Jan Hlinák25.9.2006, 11:56odpověď
    wlken28.5.2007, 20:16odpověď
    tibor vigh15.2.2007, 09:01odpověď
    Templ11.6.2009, 12:50odpověď
    plumbum16.11.2015, 14:47odpověď

    přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

    Možná by vás mohlo zajímat


    aktuální akce


     

     

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace