Sbohem filmy po dvou letech

Zhruba před dvěma
roky vzbudil na Paladixu poměrně značný rozruch můj článek „Sbohem, filmy?“.
Myslím si, že neuškodí určité ohlédnutí za tím, v čem jsem tehdy měl
pravdu a v čem ne, a stojí za to i shrnout, co si o přechodu na digitální
fotografii myslím dnes.

Obecné přijetí digitální
fotografie

Jestli se za ty
dva roky něco změnilo opravdu zásadně, tak je to právě uznání pevné pozice
digitálního fotografování i pro náročné uživatele. Když po dvou letech publikuji fakt,
že se zveřejnění původního článku probíralo snad dva měsíce a bylo tématem
redakční rady Paladixu, tak budou čtenáři prskat smíchy a klást otázky o tom,
co že jsme to za zkostnatělou redakci atd. Jenže zkuste se podívat na tehdejší
situaci objektivně. Pořádné DSLR byly ještě velmi drahé (i když EOS 300D již
byl na spadnutí), převládaly různé kompakty, které byly objektivně kvalitou
sporné. S tím, co se dá z lepšího digikompaktu dnes, se nemohly měřit.
Ještě ke všemu dobré pověsti digitálu moc nepomáhaly ani rádoby popularizující
výroky typu „analogová fotografie je mrtvé maso“ na některých masověji
zaměřených serverech. A za této situace si někdo dovolí napsat nejenže je digitální fotografování
rovnocenné filmu i pro náročné použití, ale dokonce, že to není objektivně ani
dražší… To byly pro dost lidí silné kapky.

Dnes už by po podobném článku nikdo ani nevzdechl a asi nejlépe je posun vnímání vidět
v debatách pod články. Jestliže před dvěma roky se pod článkem o digitálním fotoaparátu
vždy objevila flame na téma film kontra digitál, tak pod mým posledním článkem o EOSu
5D již převládá válka na téma, jestli je vůbec snaha o tak velkou obrazovou
kvalitu nutná a využitelná. Velmi výrazný posun…

Dozrání podpůrných technologií

Tento titulek možná někoho zarazí, proto zkusím pro ilustraci malý příklad. Za patrně první digitální fotoaparát (tehdy nazývaný Still Video) lze pokládat přístroj Sony
Mavica z roku 1981. Přístroj měl rozlišení ani ne jako videokamera,
data ukládal na speciální magnetické médium Mavipak.
Zamysleli jste se ale někdy nad tím, co by se stalo, kdyby v roce 1981
někdo vyrobil snímač třeba jen 3 MPix jako měl například Canon EOS D30? Odpověď je prostá – snímač by
tehdy mohl být klidně i zadarmo a stejně by zůstal jen kuriozitou. Ani profesionální redakce by tehdy nedokázaly s daty z podobného přístroje rozumně pracovat a archivovat je. Nikdo
by nedokázal soubory třeba z olympiády poslat do redakce na druhém
kontinentu – tehdy se modem 1200 Bd pokládal za velice rychlý. Takže byla
smysluplná pouze Mavica s malým rozlišením a defakto analogovým záznamem,
který se dal poslat po telefonu protokolem podobným faxu.

A ono je to podobné (byť samozřejmě ne tak extrémní) i v současnosti. Třeba zálohování – když jsem
v roce 2003 chtěl vypálit DVD, tak jsem musel využít firemní vypalovačku,
neboť cca 15 tisíc za její koupi bylo pro mě nepřijatelných. Dnes je toto
zařízení tak běžné a levné, že jsem si na prezentaci o archivaci dat na OA 2005
mohl naprosto vážně dovolit doporučení dát do PC dvě DVD vypalovačky od různých
výrobců a každou kopii vypálit na jiné mechanice pro minimalizaci rizika
selhání. To samé s počítači – dnes už jen výjimečně narazíme na počítač, po
který by konverze z RAW a vůbec práce se snímky s větším rozlišením
byla velkým problémem. V roce 2002-2003 to ale tak jednoduché nebylo. Nebo
kapacita disků – mám archív cca 300 GB a v podstatě to není problém, mohu
si dokonce dovolit reálně zvažovat pořízení rychlého diskového pole
s kapacitou minimálně 1 terabyte. Nic nemožného. Před dvěmi lety by to ale
byl značný oříšek (minimálně finanční). A cca před pěti lety bych si
s objemem dat třeba jen z EOSu 20D neporadil nejspíš vůbec. Zlevnily
i tiskárny či zpracování digitálních fotografií v minilabech.

Tohle je pro rozvoj digitální fotografie velice důležité a možná dokonce vůbec
nejdůležitější. Prakticky žádnou technologii totiž nelze vnímat odděleně od
širších podmínek pro její využití! Jiná věc je, že marketingoví odborníci toto
často ignorují…

V čem je vlastně focení na digitál pro mně přínosem?

Nejčastěji se automaticky uvádí úspora za filmy a tedy peníze, pak snadnost zpracování atd.
Osobně ale zrovna tyto argumenty pokládám za dost sporné. Ano, jistě ušetříme
za materiály, třeba mně se při mém zaměření digitál opravdu zaplatí poměrně
brzy. Ale dovolím si tvrdit, že u převážné většiny fotoamatérů je to
s návratností dost sporné a při objektivním pohledu by se setrvání u
analogu stalo prodělečným až po několika letech. Úspora je spíš nepřímá ve
smyslu, že s digitálem si zkrátka skoro každý dovolí fotit i náměty, ke
kterým by se na klasiku neodhodlal, ale to už nelze hodnotit tak jednoduše.

Ani se snadností zpracování to není tak horké – pro opravdu plné využití možností DSLR
musíte mít znalostí víc než dost. Jsou to znalosti jiného druhu než u analogu,
ale rozhodně si nedovolím říci, že by jedno bylo lehčí a druhé těžší, platí asi
„jak pro koho“. O tom ale až později.

Mě u digitální fotografie asi nejvíce oslovují věci jako pružnost a časová úspora v kombinaci
s kontrolou procesu. Názorný příklad – v loňském roce jsem na
několika leteckých přehlídkách kombinoval digitální a analogový EOS kvůli
možnosti jen přehmátnout pro druhé tělo s jiným ohniskem (na dvě digitální těla
zatím prostředky nemám). Při focení praktické. Ovšem pak následovalo zpracování
a zatímco základní protřídění a popis fotek z digitálu jsem měl z větší
části ještě večer po akci, tak u analogu se muselo čekat do pondělka na
odnesení do labu, pak nějakou dobu na vyvolání (sice je to možné mít cca do
hodiny, ale to bych musel do daleko vzdálenějšího labu, takže jsem většinou
užil sběrnu na cca 2 dny). A potom skenování – reálně také dva večery práce. Ve
výsledku jsem měl s nesrovnatelně větším úsilím výsledky dejme tomu
podobné kvality jako s digitálem o zhruba čtyři dny později. Nic moc… Problém
se ještě znásobí při delší akci v zahraničí – běžně na cestách popisuji
snímky z digitálu na notebooku večer v hotelu či v kempu, při užití
analogu už nastávají problémy i s tím, že než se člověk dostane
k hotovým snímkům, tak půlku věcí z focení zapomene. Přiznám se,
že sám pro sebe v podstatě ani jiné zdůvodnění pro plný přechod na digitál
nepotřebuji, předchozí zdůvodnění je pro mě zcela dostatečné.

Focení digitálem je v podstatě stejně těžké jako analogem

V předchozím odstavci si digitální focení velice chválím. Chci ale zdůraznit to, co už zaznělo – tvrzení, že je focení digitálem nějak jednoduché a ve výsledku méněcenné je velké zjednodušení, které může šířit jen někdo, kdo toho o problematice ví pramálo. Ano, pouhé mačkání spouště u digitálů a tisk či zadání do labu bez jakýchkoli úprav je triviální. Ovšem přesně stejně je to u filmu – uživatelé kompaktů (což je a bylo tak 90% fotografujících) také jen mačkali spoušť a pak předali film do labu, který se postaral o ostatní. V podstatě žádný rozdíl. Ovšem pokud se někdo s takovýmto přístupem nespokojil, tak se toho musí naučit až dost v digitální fotografii úplně stejně jako v analogu. Nemá cenu komentovat využití zrcadlovek, objektivů, finty s expozicí a podobné věci, to je v podstatě stejné. Digitál je v jisté výhodě jen tím, že si lze vše ověřit rychleji a levněji. Další zpracování se pak už liší více – u filmu musím zvládnout temnou komoru, komunikaci s labem anebo se naučit skenovat. U digitálu to ale také není tak snadné – jedna věc je použít JPG snímek přímo z foťáku, zcela jiná věc je dostat z obrazu naprosté maximum s využitím RAW či dokonce HDR a podobných věcí. Vůbec to není snadné. Navíc si u digitálního procesu musí každý zažít věci jako archivace, což u analogu do jisté míry odpadá.

Mám-li být upřímný, tak jsem se do stádia, kdy si mohu dovolit říct, že si výhody digitálu vyloženě užívám, dostával zhruba 1,5 roku. Ne že by to dříve nešlo, ale v mé činnosti bylo víc než dost improvizace a věcí, které bych dnes už dělal jinak. A to jsem ještě měl velkou výhodu, že s ohledem na mou profesi jsem nepotřeboval žádný čas pro naučení se obecné práce na počítači. Přitom ale i dnes vím, že se mám stále v čem zdokonalovat, například pořád ještě neumím ani zdaleka plně využít kouzel Photoshopu a řadu dalších věcí.

Proto pozor, opravdu přechod na digitální focení nepodceňujte a neberte příliš vážně ty úplně první dojmy. Pokud někdo umí dostat z kinofilmu opravdu maximum, tak asi bude zpočátku trochu zklamán. Výsledky se ale časem dostaví…

Kinofilm je tedy mrtvý? No, skoro…

Předesílám, že formulace o „mrtvých“ technologiích nemám rád. Pominu-li jistou bulvárnost, tak
je hlavně těžké definovat, co se pod takovýmto pojmem skrývá. Pokud tím myslíme
blížící se konec výroby, nedostupnost atd., tak je to samozřejmě nesmysl, na
to si ještě počkáme. Pokud ale uvažujeme o defacto stagnaci, kdy setrvačně jede
výroba existujících produktů s pramalou vyhlídkou na inovaci, tak pak je
bohužel nutno uznat, že se film do tohoto stádia již dostal a nejvíc se to týká
právě klasického kinofilmu.

Již při psaní původního článku před dvěma lety jsem dost těžko skrýval názor, že výsledná
kvalita z DSLR je kinofilmu zcela rovnocenná a pro focení na film není moc důvod. Od
té doby jsem leccos prožil a při některých akcích jsem dokonce užíval paralelně
s DSLR i starý dobrý EOS 100 jako pomocné tělo, hlavně pro zmíněné omezení
prohazování objektivů na leteckých přehlídkách, takže jsem měl možnost i
přímého srovnání fotek, pořízených v jediném dni na jediné akci. A
výsledkem je popravdě jen potvrzení původního názoru. Snímky z 20D jsou prostě
skoro vždy lepší než to, co dostanu z kinofilmu, a důvod, proč upřednostnit
analog, prostě nevidím. A zase to v diskusi schytám, ale nebudu prostě
zapírat fakta… Ano, dá se najít občas nějaká situace, kde je film ve výhodě,
třeba taková hodinová noční expozice se stopami hvězd do oblouku, ale už jde
skutečně jen o výjimky.

Na druhé straně to neznamená ani to, že by měl někdo, komu kinofilmové vybavení slouží dobře a
nevadí mu pomalejší zpracování, tuto výbavu vyhodit. K tomu není důvod,
výsledky jsou také velmi slušné – jde zkrátka o ten v úvodu odstavce
zmíněný setrvalý stav, kde nelze čekat žádný velký pokrok, ale v daných
parametrech samozřejmě budou výsledky slušné.

Střední a větší formát? Sporné…

Jestliže si o kinofilmu dovolím tvrdit, že mi v podstatě nemá co nabídnout, tak u
větších formátů to nevidím tak jednoznačně. Přeci jen se najdou témata,
kterým prospěje opravdu velké množství detailů a tolik nevadí menší pružnost
v práci u analogu. A je zkrátka faktem, že ze středního formátu lze dostat
výsledek, kterému běžné digitální přístroje mohou konkurovat jen těžko. Canon
EOS 1Ds mark II sice při kvalitním využití střednímu formátu velice šlape na
paty, ovšem tam už zase začíná hrát roli cena a ekonomika. A ač jsem příznivcem
digitálu, tak nemohu přehlédnout fakt, že (v momentu psaní článku) mohu mít za
cenu holého těla EOS 5D například Mamiyu 645 PRO TL včetně převíječe,
základního a širokoúhlého objektivu (novou s plnou zárukou). A přiznejme,
že z M645 dostanu přeci jen například u krajiny znatelně prokreslenější
snímek než z 5D.

Proto se zatím nad možnostmi středního (a případně většího) formátu zlomit hůl nedá. Navíc
nejde ani o nějak mrtvou a zaostalou větev vývoje z hlediska techniky,
komfort práce s moderními středoformátovými přístroji jako M645AFD, Pentax
645N II nebo nové Hasselblady je velmi slušný. A v dalším výhledu se
nedají přehlédnout ani možnosti digitálních stěn k středoformátu –
paradoxně je za poslední 2 roky pokrok v této oblasti zřejmě ještě o něco
větší než u masovějších DSLR odvozených od kinofilmu. Nejpatrněji je to vidět
v rozlišení – v roce 2003 již byl na trhu EOS 1Ds s rozlišením
cca 11 MPix, současný EOS 1Ds mark II pak dosáhl 16,7 MPix. U digitálních stěn pro
střední formát ale je skok z cca 16 MPix na současný vrchol 39 MPix.
K tomu si připočtěte, že se u digitálních stěn většinou pracuje s větší
barevnou hloubkou (což by asi u klasických DSLR šlo taky) a lze laborovat s různými fintami pro omezení šumu jako třeba podchlazování snímače (což si u něčeho jako EOS 1 naopak moc představit
neumím). Zatím je to samozřejmě velmi drahá „legrace“, ale určitě ji nelze
opomíjet a minimálně jako přechodné řešení může posloužit právě klasický film –
u některých přístrojů jsou dokonce kazety na film za digitální stěny do budoucna
přímo záměnné.

A samozřejmě je také střední formát výborným vstupním médiem pro nadšence černobílé fotografie,
kteří mají rádi práci v temné komoře a třeba zvětšeniny na baryt…

Je také nějaký důvod k zklamání?

Tuto otázku bych mohl rozšířit na zamyšlení nad tím, zda jsem se před dvěmi lety v něčem
mýlil. Otevřeně řečeno přímo v tehdejším článku žádný podstatný omyl není,
hned ale poctivě doznám, že to není až tak mou „genialitou“ či
„vizionářstvím“, jako spíše jeho relativně konzervativní formulací. Kdybych do
něj dal úplně všechny své tehdejší názory, tak by to dopadlo hůře a popravdě
zde právě dochází i k jistému překryvu s věcmi, které mě těší už méně.

Například musím přiznat, že jsem vůbec nečekal, že DSLR půjdou cenou tak rychle dolů a stanou
se tak masově přijímanou technikou. Čekal jsem spíš větší rozvoj v oblasti
pro náročnější uživatele, ale na trhu to šlo trochu jiným směrem. Také bych
nečekal, jak dobré výsledky bude možné dostat z malých digikompaktů či EVF
přístrojů – DSLR se sice zdaleka nevyrovnají, ale s ohledem na rozměry,
dostupnost a snadnost užívaní je kvalita velmi slušná. A obecně jsem si
nemyslel, že převládnutí digitálu bude až tak rychlé… To je sice na první
pohled kladem, jenže na straně druhé je patrné i soustředění výrobců spíše na
masovou produkci a pro náročnější je pořád v nabídce mezer až dost.

Další můj omyl v odhadu se týká toho, jak dostat fotografie na papír. Očekával jsem výrazné převládnutí
domácího tisku, ale provozovatelé klasických labů dokázali reagovat natolik
pružně, že dnes „chemická cesta“ asi stále převládá. Internetové sběrny a
samoobslužné kiosky ve spojení s digitálním osvitem na fotopapír jsou
natolik pohodlné pro zákazníky, že jsou ve spojení se zajímavými cenami velmi
praktické. Ale opět to má i stinnou stránku v tom, že pokles cen zejména u
vyšší kategorie domácích tiskáren není až tak velký, rovněž není tak výrazný
tlak na ceny inkoustů. Zrovna tak pořád není tak docela dotažen černobílý tisk
– pro nekompromisní kvalitu se musí pořád volit neoficiální doplňkové sady inkoustů, což má své vady.

Podobných věcí by se našlo více, ale popravdě řečeno jde vesměs o námitky ve smyslu „mohlo by být
i lépe“, nemohu ale říci, že by mě v nějakém ohledu přechod na digitální
fotografii opravdu hodně zklamal.

Nějaké shrnutí?

Snad ani ne, můj názor je dlouhodobě známý a nemám na něm co měnit. Digitální fotografie
se zkrátka a dobře stala zcela plnohodnotnou náhradou „klasiky“. Samozřejmě její
přínos je ale pro různé oblasti focení velmi různý a v některých případech
může být setrvání u „analogu“ praktické či minimálně ekonomické. V tomto ohledu
mě popravdě řečeno nijak moc netěší, že byla výroba analogové techniky převálcována
až tak výrazně. Možnost volby je totiž vždy kladem a bohužel se asi blíží doba, kdy se
focení na film stane dost problematickou záležitostí z hlediska podpory výrobců.
Ale ono to ještě pár let potrvá a stejně se s tím nedá nic moc dělat, takže
je asi zbytečné se kvůli tomu příliš trápit…

251 komentářů u „Sbohem filmy po dvou letech“

  1. ?

    sice mi zcela uniklo, jaky smysl by pro me clanek mohl mit, nicmene nepochybuji, ze opet vyvola bourlivou diskusi.

    Odpovědět
    • čím se fotí reklama na digi?

      Víte pane Hrubý čím se fotí ty krásné reklamní obrázky na digitály ? na diáky…

      Odpovědět
      • čím se fotí reklama na digi?

        Jo a v počítači jsou břidlicové destičky… a země je palacatá…to ví přece každy!:-)

        Odpovědět
        • čím se fotí reklama na digi?

          nevim proč zuřivy, ja sem v klidu.. 🙂 a i kdybych četl PL nechapu jak to souvisí s otázkou? když je digi tak výhodné a kvalitní proč ty reklamy nefoti digitalně..
          Jinak sem měl možnost srovnání EOS 20D s obyč kinofilmem na krajinky / i ukrajinky :-)/ a digi mě hodně zklamalo.

          Odpovědět
          • čím se fotí reklama na digi?

            To reeb: to nebylo na tebe. Směřoval jsem to “o patro” (příspěvek) výše 🙂

          • čím se fotí reklama na digi?

            a jo,sorry.. 🙂 jinak v tom članku vubec chybi ze se z digi neda udelat kvalitni BW fotka..

          • čím se fotí reklama na digi?

            Jak to vim? Cetl sem ho. Muj posmesek nebyl na to ze cetl PL ale ze papouskuje nazory velkeho JK…

          • čím se fotí reklama na digi?

            Jen k “slyseni v Brne”. Hrozne by me zajimalo kde jsi to slysel, brnensti prodejci jsou az na jednu vyjimku uplne tupi, kolikrat netusi jak vlozit film do fotaku – to neni prdel, kupoval sem fotak na Pekarske v antiku a ten hnup ho tam furt rval obracene i kdyz sem mu rikal ze to dela blbe… takze si vubec nedovedu predstavit ze by nejakej prodejce mohl vedet neco o tom jak se foti reklama…

          • čím se fotí reklama na digi?

            at to řekl třeba g.bush,na to kašlu.. Když je digi ale tak kvalitní a výhodné proč to fotí pořád na diáky..?

          • čím se fotí reklama na digi?

            podle urovne projevu se pozna uroven cloveka
            text je trapnou ukazkou nizke urovne pisatele,
            ktery ani “nevi, ze nevi”
            chudak

    • ?-reakce

      Domnievam sa, že autor urobil dobre, keď sa vrátil k tejto téme po dvoch rokoch. Čítal som jeho prvý článok, ktorý vzbudil taký rozruch. Teraz analyzuje, v čom sa mýlil, v čom sa trafil do odhadu vývoja fototechniky. A či má zmysel písanie takýchto článkov. Podľa môjho názoru áno. Ja prosto nemám čas, aby som sledoval vývoj techniky, navyše nie som v tomto smere ani odborník. Rád si však na túto tému tému niečo prečítam, kam sa svet fotografickej techniky uberá a je to jedno či je na paladixe, alebo na grafike. Myslím si, že autor odviedol poctivú prácu snažiac sa objektivitu a vôbec ho nepodzrevam, že článok napísal len preto, aby rozpútal vášne. Zaujal, o čom svedčí rozsihla diskusia. 🙂 Dobré svetlo 🙂

      Odpovědět
        • ?-reakce

          Ano. Autore je velmi subjektivní. Píše totiž o svých zkušenostech a to si na tom článku cením. Je vcelku jedno, jakým způsobem je ten či onen obrázek přiveden na svět. Podle mého názoru je podstatné, zda je s ním (a také sám se sebou a svou činností) jeho autor spokojen a zda mu fotografování přináší uspokojení. Jestli na digitál a nebo na analog je přeci jedno. Mám oboje (digi i analog) a musím říct, že s obojím se musí umět správně zacházet, každé chce něco jiného. Nejpodstatnější je však to, zda nás to baví, ne?

          Odpovědět
  2. Sbohem filmy po dvou letech

    hmmmmm..mám pocit,že z Vašich slov cítím akorát lenivost…Nesnáším ty rádobyfotografy,kteří se v době digitálních fotech jakoby vynořlili z vod všeumění a radili a radili– a diskutovali a tlachali nad fotkami(samozřejmě digitálními) o technice,focení a bůh ví o čem…těhle zoufalců je až přlíliš na tuhle malou zemi….chtěl jsem být :IN: a koupil jsem EOS 20D,teď jde z domu..smykem..!!Nechávám si klasiku,komoru mám..Fotky jsou nesrovnatelné..Vy jako server byste se měli stydět,jste prostě další rádobyfotografové alá NEFF..Je zarážející,kolik lhářů se dokáže přiživit….

    Odpovědět
      • sbohem filmy po dvou letech

        mnó, já bych zase moc neříkal, aby ukázal fotogtafie. Proč by nemohl mít pravdu? Jenom proto nesouhlasíte, že se vám to nelíbí ten názor? Podívejte se na negativ z Contaxu 645 a nějakýho 11Mp digitálu. Teď se rozpoutala válka za spotřebitele. Ať je jakej chce. čím je hloupější, tím mu více poklepáme na rameno a řekneme jak tomu rozumí. P”ánové, firmám (nadnárodním) jdem o kšeft! A tady ho v této oblasti vycítily. Zažili jste někdy, aby byl takovýhle boj a rádoby odborná tlachání v době “analogů”? Samozřejmě, že ne. Já stále říkám, podívejte se na Ansela Adamse, na pana Sudka, pana Drtikola a Briana Petersona. Studujte jejich fotky a potom diskutujte. O něčem a proboha ne o Ničem. Ten, kdo odhazuje 20D v dál, jak klobouk pan Cirano, tak má asi důvod, a nezabrání mu v tom ani ten ,který o něm říká, že je padlý na hlavu.
        Má úcta,
        raven

        Odpovědět
    • sbohem filmy po dvou letech

      Promiňte, ale já díky digitálnímu fotoaparátu nalezl novou zálibu, která by mi pravděpodobně jinak nebyla dopřána. Myslím si, že právo fotit mají všichni, nejen profesionálové a osobně jsem rád, že díky digitálnímu fotoaparátu si mohu nechat vytisknout až ty fotografie, které za to podle mého názoru stojí.

      Odpovědět
    • sbohem filmy po dvou letech

      Opravdu odborník! Přeji více trpělivosti s učením se nové technologii a technice. Ono to opravdu není tak jednoduche … cvak … cvak … A je opravdu jine, než analog.

      Odpovědět
    • sbohem filmy po dvou letech

      K invektivám se neuchyluji, ale teď si nemohu pomoci – mám pocit, že z pralesa jste se vynořil Vy, jinak bzste těžko mohl přehlédnout Tomášem samojediným udržovanou Fotozónu – dnes již zmizelou (což je v tuhle chvíli škoda, protože by byla ukázkou běhu času v životě fotografa).

      Odpovědět
  3. žádnou paniku, o nic nejde

    Nemyslím si, že by jste se v něčem mýlil už před těmi dvěma lety, kdy jsem Váš článek četl s panikou a možná vstekem co pak bude s klasikou. O dva roky později stále fotím na klasiku, mám mrazák natřískaný diákama a práce s nimi mě naprosto vyhovuje. A o tom to je, vy popisujete svůj styl práce který vyhovuje Vám a proto mi již nedělá problémy být v menšině mezi většinou digitálních fotografů – no řekněme spíše uživatelů digitální techniky. Napsal jste tam vhodnou poznámku o středním a větším formátu, právě touto cestou bych se dal já kdybych uvažoval o zvýšení kvality výstupu. No vidíte a zas bych fotil na film a budu v ještě menší menšině, se středoformátem takřka druh před vyhubením – ale já bych to podstoupil. Jde o styl práce a ten mě na klasiku naprosto vyhovuje a nehodlám jej měnit (ještě k tomu přepočítávání ohniska – pane bože!).

    Odpovědět
    • žádnou paniku, o nic nejde

      Řekl bych že o přepočítávání ohniska zas tak moc nejde. Kdybychom porovnávali úhel záběru ve vztahu k ohnisku u středoformátu a kinofilmu, taky bychom mohli dojít k “přepočítávání ohniska”. Ale jinak souhlasím.

      Odpovědět
    • žádnou paniku, o nic nejde

      Jen tak pročítám tyto řádky,protože jsem se po několika letech vrátil k nějakému focení, je fakt že si připadám jako blbec před všemi s těma digi cvakátkama ,ale zatím z těch jejich nikdo neviloudil nic takovýho coby se dalo aspon srovnat stim co jsem vytvoril já, a to jsem asi tak 17let co se věnuji svoji soukr práci nic nefotografoval .Jenom po této době jsem si vzpoměl na nějakou tu opravu a vyčištění mého starého aparátu MINOLTA XG2 zakoupenou vroce 1985 a ejhle vono to nikdo nedokáže akorát tak vyměnit neco v digitálu, a ještě sháním nějaké objektivy pro tento fotoaparát jsem jenom amatér ale kdysi jsem ,, je mě 49″ kamarádil s panem Ventem filmařem (můj soused) učil mě ve fotokroužku a jezdili jsme do Prahy k panu Havlíkovi to jenom bokem ale kvěci ,potřebuju sehnat ještě nějakej objektiv:MD2.0/135, 2,8/24,4/17,nebo2/28, 2,8/200 z Vaši odpovědi jsem usoudil že jste odborník a že mužete mět taky otomhle přehled a mohl jste mě poradit jakej se tam může hodit jestli to musi bejt jenom original MINOLTA a nebo něco taky jinýho, já vlastnim 1,4/50 4/200 a je to dost málo na to co se mě pávě naskýtá kfotografování,a taky třeba kde se dají ještě sehnat třeba v zahranicí Rakousko ,SRN a tak protože u nás jsem dost narazil bud na neochotu,, jako to nemá cenu kupte si DIGI a tak a dál se nikdo z pesonálu se mnou nikde nebavil slo jim jenom o peníze a kšeft aspon tak vtej kvalite co mam se vždy jednalo o 50-80 tisic , když si nekoupíte tak odejdou a vůbec je nezajímáte”.Prto si myslimže se to dá ještě někde slušně sehnat jenom nevim kde. Za případnou radu kde neboWWW Vám děkuji. Mrek František f.marek@tyhan.cz.

      Odpovědět
  4. článek za každou cenu?

    Nemůžu se zbavit dojmu, že tento článek vznikl jen jako výplňová vata. Díval jsem se na tvorbu p. Hrubého a přijde mi to jako hromada běžných snímků na které si nemusel pořizovat tak drahou techniku. Chápu ale, že pak by nemohl psát podobné sebe pochvalné články.

    Odpovědět
    • článek za každou cenu?

      Rozhodně se nepovažuji za fotografa s velkým F, ale fotografování mne přesto baví. Digiální fotografie a DSLR se pro mne staly impulsem, proč se tomuto obotu začíát věnovat. Postupně jsem se propracoval ke špičkové technice. Ne proto abych měl bílé objektivy které přitahují pozornost, ale proto že rychlou akci (motorismus) při horších světelných podmínkách prostě přístroj typu běžné DSLR zrcadlovky nezvládne.

      Články pana Hrubého mám rád. Nemusím s ním ve všem souhlasit, ale to ještě neznamená, že jej budu kritizovat. Pokud ho focení baví a pokud navíc dokáže své nadšení ještě poměrně čtivou formou přenést na podobně zapálené čtenáře, tak buďme rádi že takový člověk je.

      Obecně je na českých diskusních fórech snad až příliš závisti. Na Dpreview.com nebo Fredmiranda.com nikomu nepřijde zvláštní, že si někdo pořídí Canon 1D mkIIN. V krajích českých se takový člověk stane nejspíše terčem kritiky.

      Zkuste být trochu nad věcí a zachovejte si větší odstup. Společný zájem by nás měl spíše zbližovat a nikoliv rozdělovat.

      L.Lála

      Odpovědět
      • článek za každou cenu?

        Protoze Canon 1D mkIIN se da v USA, ale i v Nemecku koupit i v supermarketu (nekecam 🙂 a vydelas na nej za mesic, kdezto v Cechach za rok…
        Proste takovou Plasmou udelas vetsi dojem. Tohle je jen normalni spotrebni zbozi 🙂

        Odpovědět
        • článek za každou cenu?

          No to je pak ale videt typicka ceska (odporna) vlastnost – zavist 🙁
          A mimochodem i plamenne vykriky na forech jsou u nas mnohej beznejsi, na renomovanych serverech v cizine jsou diskuze mnohem vyrovnanejsi a vice “k veci”.

          Odpovědět
      • článek za každou cenu?

        Plně souhlasím s panem Lálou. Panu Hrubému za článek děkuji, byť je subjektivní (což ostatně ani nezastírá). Společný zájem o fotografování by měl sbližovat. Příspěvky plné záště a jednoznačných soudů mě mrzí… Každý nech si dělá co chce a jak chce, ale budovat si sebevědomí na urážení práce druhého asi není ta nejlepší cesta. Stavět se dá jen na pozitivních věcech.

        Odpovědět
      • článek za každou cenu?

        Keby aspon nezavadzal neznalostou a ruku na srdce za zahranicnych forach moc kvality nenajdete

        Odpovědět
    • článek za každou cenu?

      To tedy nevim jak jste se dival. Ja tam vidim prekvapive hodne velmi kvalitnich snimku, ktere by se dobre vyjimaly napriklad v National geographic. Ale pano, kde jsou vase snimky? Pochlute se.

      Odpovědět
    • každej….

      se musí musí nějak živit. Víte jak je těžké, být třeba retušérem. A navíc, to by člověk musel něco umět.- Takle stačí blafat. Vždy se najde ovce, která přežvykuje a poslouchá. A přežb´vykuje.

      Odpovědět
  5. Údiv

    Naprosto souhlasím s kolegy Johnym a MartinemK. Mrknul jsem se na stránky autora článku p.Hrubého a byl jsem poměrně překvapen. Jak někdo kdo tak perfektně rozumí digitální technice, umí užívat Adobe Photoshop, ví co je to RAW nebo má dokonce diskové pole o neuvěřitelné kapacitě může mít www stránky plné, řekněme, hodně průměrných fotek. Můžete nám řící o co vám na vašich snímcích jde? Co chcete zachytit? Jde vám o atmosféru, nebo pohyb, nebo okamžik? …… Á já zapoměl, jde o to mít fotku v počítači během 5-ti minut.
    Bez ohledu na techniku, přístroj nebo objektiv musí mít snímek především co říct, pak se nikdo neptá jak vznikl. Doporučuji zajít do antikvariátu a koupit si pár čísel československé fotografie např ze 70-tých let. Ty snímky co tam byly tehdy otištěny se dnes už téměř nevidí. Orientace na techniku nám bere soustředění na motiv, na námět.
    Dnes každý kdo si koupí digikompakt se považuje za fotografa, kdo chce být uplně in si koupí DSLR. Fotky pak vznikají stylem byl jsem se na 20 minut projít za vsí a pak jsem do 3 do rána stahoval a upravoval fotky.
    Ale ty fotky jsou ubohý.
    Děkuji nechci, nechám si své mechanické Minolty a diapozitivy.

    Odpovědět
    • Údiv

      Zajímalo by mě, kde berete tu jistotu, že když Vám fotky autora nic neříkají, nemohou oslovit někoho jiného?

      “Orientace na techniku nám bere soustředění na motiv, na námět.”

      Opravdu si myslíte, že kdyby Sudek měl moderní techniku, tak bude fotit horší snímky? Že pro kvalitní fotografie je potřeba mít aspoň 20 let starý foťák?
      Přijde mi, že tak jako Vy museli reagovat před mnoha lety zastánci fotografování na skleněné desky, když jim jacísi divní novátoři nabízeli film.
      :-))

      Odpovědět
      • Údiv

        ale on Sudek opravdu měl starý foťák. V jeho době existovaly poměrně moderní zrcadlovky a on fotil 40 starým krámem. Víte?
        Že by na tom opravdu něco bylo? Že na moderní technice vůbec nezáleží?

        Odpovědět
      • Údiv

        Ale já si vůbec nemyslím, že je to o technice. Naopak. Fotku si prohlížíme na papíře a tak ji hodnoťme. Fotka je buď dobrá nebo špatná. Vyjímkou je rodinná fotka, která má pro tu konkrétní rodinu hodnotu vzpomínkovou – tam nehodnoťme dobrá / śpatná.
        Pokud se bavíme o výtvarné fotografie, dokumentu atd pak mi je jedno čím ta fotka vznikla, film, digi, Hasselblad za 200 000,- nebo Zenit z bazaru za 500,-.
        Sudek měl vynikajicí fotky, protože se uměl dívat, znal kompozici.. je jedno čím fotil. Saudek dělá perfektní fotky, protože ví přesně co chce vyjádřit, Jiří Havel dělá vynikajicí fotky hor a rostlin, protože miluje a zná přírodu a umí to vložit do svejch snímků…..
        Fotky p.Hrubého typu “květ lupiny z blízka” mě přijdou jako naprosto běžné nic neříkající záležitosti. Nemyslím to zle, netvrdím že jsem lepší nebo horší. Jsme amatéři a focením se bavíme. Já taky zkouším fotit květy a kytky – černobíle – jde mi o tvar a skrytou krásu třeba i kopřivy. Zkouším portrétovat kytky jako se portrétují lidé. Možná, že moje snímky nestojí za nic, ale nejde mi jenom o to vyfotit kytku zblízka protože je pěkná. To je moc povrchní. Jsem pro zajít někdy do kavárny a diskutovat nad našima fotkama a neřešit objektivy, filmy nebo pixely.

        P.S. Za názorem, že mnohým lidem bere soustředění na techniku koncentraci na námět si stojím. Né každý kdo umí používat MS Word je spisovatel.

        P.P.S. Svým příspěvkem jsem nechtěl nikoho urazit, pokud jsem tak učinil moc se omlouvám. Server Paladix je jinak perfektní. Focení je náš koníček, kterým se bavíme, tak přistupujme i k této debatě.

        Odpovědět
        • Údiv

          Trochu mě fascinuje, jak dokážete snadno posuzovat podle webu, jenže realita je často jinde…
          Třeba s tou kytkou jste se totiž krásně trefil do části snímků, která mě tak moc nebere a ty galérie jsou převzaté ze staré (řekněme vyhnívající) verze webu spíš jako vycpávka a čekají na to, až to někdy překopu. To je samozřejmě moje chyba, měl jsem tam napsat podobně jako třeba u některých věcí z oblasti hmyzu, že jsou určeny k přepracování, to uznávám 🙁

          Myslím si, že ode mně hodně lidí vidělo dost poměrně sladěných kolekcí na papíře v rozumném formátu a potvrdí, že to se mnou zas tak beznadějné není. Zrovna tak daleko důležitější než to, co je na webu, je pro mě třeba spokojenost zákazníka, pro kterého právě teď dodělávám kalendář a řada dalších věci.

          Tím samozřejmě netvrdím, že nemám nedostatky ani nepopírám, že budu věnovat úsilí i právě webu, jen doporučuji trochu umírněnosti.

          Odpovědět
          • Údiv

            O.K. Omlouvám se, nechal jsem se příliš unést vášněmi. Přiznávám, že neznám celou Vaši tvorbu, takže mi nepřísluší nějaké hodnocení a v žádném případě Vás nechci urazit nebo kritizovat. Pokud si od Vás někdo koupí fotografie na kalendář je to samozřejmě vizitka a tyto fotky jsem neviděl, takže ještě jednou omluva. Já přiznávám, že jsem žádny kalendář ještě nevydal, takže v tomhle směru mám jistě co dohánět. Vaši připomínku k umírněnosti beru.

            Jenom mě v dnešní době trošku rozčiluje fakt, že příliš přeceňujeme techniku (myšleno obecně). Já pracuji ve strojírenské konstrukční kanceláři a z vlastní zkušenosti vím, že ne každy kdo umí CAD je konstruktér. Bohužel např. dnešní střední školství preferuje výuku CAD před výukou obecného strojírenství a konstruování. Pokud ke mě přijde uchazeč o zaměstnání s tím, že umí asi 5 různých systémů CAD a následně zjistím, že neumí hledat v tabulkách (papírových) např. rozměry závitů, pak mám o jeho tvůrčích konstrukčních schopnostech vážné pochyby. Trochu z jiného soudku, ale jako příklad se to asi hodí. CAD je perfektní nástroj, ale pokud neumím čmárat tužkou je mi nanic.

            Zrovna tak digi (ale i film) je perfektní nástroj, ale pokud neumím kompozici, světlo, obsah atd je mi taky na nic. To jsem měl na mysli. Nebezpečí digi je v jednoduchosti – pak vidíme nekonečnou záplavu technicky dokonalých ale obsahově špatných snímků.

            Hezký den

            Stanislav Pleva

          • Údiv

            Ano, jak film tak i digi jsou nastroje pro vytvoreni fotky.
            Vsichni fotografove vcetne uznavanych profesionalu vytvareji lepsi, horsi a hrozne snimky. Nektere jsou obsahove hodnotne, jine jsou obsahove bezcenne. Zalezi na fotografovi, zda umi ze sve tvorby vybrat opravdu jen to nejlepsi.

            Nektere z nas ukazi 100% toho co vyfoti. Nekteri z nas vyberou 10%, nekteri vyberou 1%.

            Kdyz je nekde vystava Sudkovych fotografii, tak se vystavuje cca 50 – 100 fotografii z jeho celozivotniho dila. Jak uzky je to vyber? Kolik je to procent ze vsech fotografii, ktere v zivote udelal?

          • Údiv

            Já třeba, když čtu všechny tyto diskuse (a fakt mě to baví), se daleko víc podivuju nad tím, že se dohadujete právě o tomhle a ne o technice. Fotím krátkou dobu na “strašný” EVF kompakt. Fotím jím pro sebe. Nikomu ty fotky neukazuju, protože nepředpokládám, že by někoho mohly zajímat. Líbí se mi, protože si je dokážu vyfotit přesně tak, jak chci (viz zaklínadla kompozice, námět, světlo,…). To je něco, jako bychom si tady předváděli přítelkyně, kdo ji jak vidí a komu se zdá či nezdá fotogonecká, atd. A ty diskuse mám rád technicky zaměřené prostě proto, že mi řeknou, čím a jak to mám vyfotit lépe z hlediska vybavení.

            P.S. To sem se teda poprve vyjádřil do takové prima diskuse. 🙂

          • Údiv

            Tak vy jste ouplně mimo. Vámi opovrhovaná kompozice, námět a světlo je to hlavní o co ve fotografii jde, ale omlouvá vás vaše začátečnictví.

          • Údiv

            Nojo, ale aby se člověk mohl věnovat kompozici, námětu a světlu, musí mít možnost je něčím zachytit. Technika je tedy na řadě nejdřív. Ostatně ani článek pana Hrubého není o kompozici, námětu a světle – ale o technice. Proto diskuse k němu – by měla být taky o technice…

          • Údiv

            To jste mě špatně pochopil, ničím neopovrhuji. Konstatuji, že si sám řeknu, co se mi povedlo (líbí se mi) a co ne (nelíbí se mi, špatně jsem komponoval, podexponoval, atd.)

        • Údiv

          Za Názorem: mnohým lidem bere soustředění na techniku koncentraci na námět si stojím také. V současnosti to vidím sám na sobě (jsem těsně před koupí pro mnoho zde diskutujících velmi levného a maximálně nekvalitního objektivu Tokina 28-70/2,8). Rozhodnutí mě stojí dost sil a čtení diskusí.

          Zajímavé je na tom to, že diskuse ať už na Paladixu nebo např. Fotopátračce se skutečně točí kolem MPixelů, Lobjektivů a novinek od Canonu za 100 000, kritiky Nikonu D200 (která stojí pro mě nedostupných 50 000). Překvapivě nikde nejsou diskuse nad fotkou samotnou. Nikde nenajdu jak to bylo osvětleno, jak exponováno a proč, maximálně udělej to unsharp maskou v Photoshopu. Sám sebe se ptám proč se všichni tak upnuli na techniku.

          Na druhou stranu pokud chci koupit sám nový stroj, objektiv atd. mnohdy, ten kdo fotí už má svou techniku vyřešenou a jen fotí – je to přeci fotograf a neumí radit co si mám koupit já a pak jsou technici, kteří dobře poradí při nákupu, ale neumí fotit – jsou to přeci technici. Proto bych autora nehanil a byl bych mu vděčný za článek.

          Otázka však je: Kde najít server, který se zabývá skutečně fotografii?

          Odpovědět
          • Údiv

            Mohl by jste zkusit časopis PhotoArt – ten začal výcházet letos v lednu. Já jsem ho objevil náhodou v trafice. Stojí sice 95Kč, ale jsou tam jenom autoři a jejich práce a ,světe div se, žádné recenze objektivů ani přístrojů nebo rozličného sw. Tak jenom doufám, že zůstane i nadále podobně zaměřen.

          • Údiv

            Myslim si ze tam nejen autori a fotky…, ale pokud tam bude reklama (jak jinak?) tak nejmin’ 100 stran o fotografie zustane. Chci tim rict, ze reklamou nebudou zaplneny stavajici stranky, ale naopak – reklama zpusobi zvyseni poctu stranek.

      • …pro eMVé

        pane Ministerstvo vnitra,
        dneska je debata o něčem jiném. Dříve by se takové debaty vůbec nevedly. Ne. Byli jiní lidé.

        Odpovědět
    • Údiv

      Tak mi přijde, že jen proto že neumím fotit jaku Sudek, tak nejsem oprávněn koupit si zrcadlovku (neřku-li digitální)… A světe div se přesto ji mám. Nechci o sobě tvrdit jak dobrý jsem fotograf. Nejsem, ale baví mě to. Navíc mi přijde, že digitální fotoaparát (ač se to může zdát povrchní) mi při učení umění fotografovat pomáhá právě svou “rychlostí zpracování”. Mohu zkoušet různé témata, techniky, učit se správně exponovat a kdo ví co ještě. Když něco nevyjde, nemusím brečet nad rozlitým mlékem (vyplácaným filmem) a prostě půjdu a zusím to znova. Lépe a radostněji.

      Odpovědět
    • Údiv…….ano

      Pane Pleva, naprosto souhlasím. V nějakém článku, který jsem sice také 24.2. ale je někde nahoře, píši o panu Sudkovi, panu Drtikolovi a panu Adamsovi. Třeba. Dneska se těmto fotografům málokdo vyrovná. I když má DSLR za 150 tisíc. To není kumšt pro někoho, mít takový foťák. Má ho ale neumí fotit. Ale všichni si sedaj před ním na zadek. Nojo, co člověk nadělá.
      Maark

      Odpovědět
    • Údiv

      Dobrý den,

      jste prosím ten, kdo tak pěkně psal o fotografování Magnolou a Jičínska ? Můžete mi sdělit, jaké mělo Vaše fotografování výsledky, a zda ještě v tom pokračujete ? Právě si chci koupit také Magnolu, a nevím jestli to není hloupost. Při ceně 30 Kč za obrázek od Fomy? Uvítal bych vaše upřímné vyjádření. Jsem spíše na středoformát a zvláště Panorama. Předem děkuji a zdravím do Jičína . Jiří Dostál, Praha 4

      Odpovědět
  6. taknejak

    Asi problem trochu bude v tom, ze proste nejsme cilova skupina pro obchodniky s digitechnikou a tim padem asi ani jako ctenari tohoto clanku. mam pocit, ze autor si potreboval nektere veci s odstupem ujasnit, roztridit. Taky to delam, akorat si nejsem jist, jestli by to melo pro nekoho dalsiho cenu. Uz kvuli tem fotkam, ktere by mi neposkytovaly dostatek autority. Ale snad tenhle material muze byt uzitecny pro nekoho, kdo “jede na stejne vlne” jako autor. Pro me jsou film a cip rozdilne nastroje. Asi bych na diak nefotil zrovna automobilove zavody, kde bych mel vysokou zmetkovitost. Na druhe strane mam rad sve vlastni /sic! nehorazna drzost ;-)/ cernobile vycvaky z zivota ulice.

    Odpovědět
    • dynamický rozsah

      A Vy jste stoprocentně přesvědčen, že máte pravdu? Minimálně diapozitiv má nižší dynamický rozsah než digitální zrcadlovka dnešní doby, při srovnání expozice na stejné prokreslení světel je v nejtmavších místech diapozitivu již černá, kdežto u digitálního podkladu (RAW) docela dost slušná suma dat.

      Musím říci, že mě v celé diskuzi překvapuje, jak všichni vyjadřují nesouhlas s článkem, protože právě pro ně není. To je ale přece naprosto běžné, ne každý článek člověka osloví, ne každý je určený všem.

      Tak v čem je problém?

      Pozdravuje Jan Hlinák

      Odpovědět
        • dynamický rozsah

          No vidis, ja jsem taky majitel analogu, ale na digital chci prejit uz dost dlouho. Jen je problem, ze ten digital jeste nesplnuje vse co chci. Nikon D200 dosahl skoro dokonalosti (chci FF :-), ale jak si chces ty fotky prohlizet? NA monitoru? At si rika o rozsahu filmu kdo chce co chce, kdyz si promitnes diak, tak to je proste o necem jinem nez digi. Pokud jen tisknes tak je to neco jineho, ale v tom pripade bych uz byl u dikitalu roky. A ony uz jsou sice promitacky s 1900×1080, ale jaksi stoji 30 tisic (navic dolaru).

          Odpovědět
          • dynamický rozsah

            Jako nenáročný uživatel si chci pěkný fotky hlavně vytisknout, zbytek prohlídnout na monitoru. Promítat si je nehodlám,pravda.

          • dynamický rozsah

            Jo mluvíš mi z duše, také mě digital láká, ale mám Nikon objektivy a rád bych si pořídil nějakou střední třídu (z pohledu fyzické výdrže, ne morální něco jako Nikon F-100 nebo alespoň F-80), ale FF a v relacích 20-30 000.

            Takže si ještě počkám, anolog mi vůbec nevadí, kromě toho mám slušnou zásobu filmů (kupuju je po 20 ks/typ), takže je stejně potřebuju spotřebovat. Teď jsem se nachal inspirovat Photolifem (to je ten časopis, kde vydavatel stále hlásá výhody analogu, ale články má pro digitály, recenze digitálních kompaktů atd) pro Konicu Impressa a fakt mě tento film zaujal. Doporučuji vám ho vyzkoušet.

          • dynamický rozsah

            Kodak Imprassa mě též velmi zaujal, jeden jsem vyzkoušel a když jsem šel koupit další balík, .. už byly vyprodané. Ty barvy jsou naprosto jedinečné.

      • dynamický rozsah

        Ano, u diapozitivu je rozsah srovnatelný, ale jinak ne. A navíc u digitálu s rostoucí citlivostí citelně klesá. Samozřejmě další věc je poměr signál/šum jak u digitálu tak u filmu. Jinak testy jsem sám nedělal, pouze konstatuji na základě testů serverů jako dpreview.
        Jinak já nevyjadřuji nesouhlas s článkem, pouze jsem konstatoval podle mě důležitou upřesňující poznámku, proč pro někoho může být analogová technika plus. Sám fotím digitálně, to jen pro pořádek.

        Odpovědět
  7. Klid,

    ono je to jedno čím člověk fotí. Kdo chce fotit automobilové závody a pro koho je hlavním měřítkem ostrost a pěkné barvy, pořídí si DSLR. Koho baví čb proces, klidně zůstaně u flexarety. Kdo chce vyjádřit vlastní myšlenky, fotí klidně nějakou krabičkou, jako je LOMO nebo Holga, nebo videokamerou nebo mobilem. Někdo zas dřevěnou velkoformátovou bednou. V čem je problém? Proč by měl být čip lepší než film nebo obráceně? Takové možnosti tu nikdy nebyly. Každý si může vybrat.

    Odpovědět
    • klid,

      Naprosto souhlasím s dipsomanem. A o to přeci jde. Fakt si rád užívám možnost výběru. Někomu asi dělá problém vybrat si a tak kritizuje vše ostatní, co ani nezná. Lepší je mít vše jasné a nalajnované:o))

      Odpovědět
  8. Nesouhlas s autorem

    Popravdě řečeno přínosu, názoru a objektivitě autorova článku naprosto nerozumím. Pokud je závěrem tématu skutečnost, že v současné době je zcela nejlepší cesta pořízení fotografie cesta digitální, tak je to čirý nesmysl. Digitální technologie je samozřejně cestou nejjednodušší, avšak kvalitou stále nedostatečná. Proto je nutné napsat vždy prostou pravdu, neboť dle mého názoru šlo fotografovi, v kterékoliv době jeho tvůrčí cinnosti, především o kvalitu výstupu jeho obrázků. Málo opravdu velkých jmen dnes, ve věku již pokročilé a přiznejme si kvalitní digitální fotografie, pracuje na digitál. Jak dnes opravdový fotograf pracuje?
    Fotograf zaměřený na reklamní tvorbu s potřebou naprosté dokonalosti fotí na střední formát – tedy film, a to dokonce i při skládání větších reklamních fotografií (jistou vyjímkou je práce na bilbordech a masivních plátnech) Stačí se podívat na nejúspěšnější autory do zahraničí. Fotograf architektury používající speciální vybavení – shift objektivy atd… fotí na film – opět nejčastěji střední formát, ale i klasiku. Umělci, oceňovaní a slavní autoři, které na výstavách tolik obdivujeme, fotí především opět na střední formát – např. příroda L.Kamarád (především Hasselblad) nebo akty J.Saudka vznikají na film (Flexareta). Pokud se někdo věnuje opravdové volné tvorbě nebo miluje černobílou fotografii a dobře ovládá práci v temné komoře fotí na film. Pokud někdo vlastní kvatilní kinofilmový fotoaparát a s jeho výstupy byl v minulosti spokojen, ten zůstává u kinofilmu.
    Digitálně dnes fotografují samozřejmě žurnalisté, fotoreportéři a jejich fotky jsou velmi kvalitní. Digitálně dnes fografuje, nebo ještě začíná, veškerá široká veřejnost – rodinné fotografie, oslavy, dovolené, výlety, pracovní činnosti firem a to je samozřejme. Digi je jednoduchost. A možná právě široké masy lidí fotící digitálně si ani neuvědomují, že trochu zabijí tu nejkvalitnější fotografii, kterou tolik obdivují, jelikož přední výrobci se klasické fotografii logicky tolik nevěnují.
    Ale řekněme si pravdu – nejkvalitnější, nezajímavější a nejslavější obrázky dnes ještě nevznikají digitálně. Zatím ještě ne, ale jednou asi (bohužel?) budou muset.

    Odpovědět
    • nesouhlas s autorem

      Nevim jestli pracujete v reklamnim prumyslu, ja ano a uz se menuzu dockat az vsichni reklamni fotografove (spousta uz digi pouziva) budou digital pouzivat. Film ma bohuzel (pro montaze) zrno a kdo nekdy zkousel nastavovat pozadi (bezna reklamni prace) vi o cem mluvim. Sum digitalu se da totiz prima napodobit narozdil od zrna. 🙁

      Odpovědět
    • nesouhlas s autorem

      Dneska jsem se koukal na dokument o foceni posledniho cisla Sport Illustrated (pochopitelne z fotografickeho zajmu, i kdyz baby jsou to ukazkove – dve cesky 🙂 a casto tam fotily digitalnim Hasselbledem (H1?), ale rekl bych ze to byly vetsinou nahledy. I kdyz to asi zalezelo na tom konkretnim fotografovy. Ten co fotil Petru Nemcovou (ani neumi vyslovit jeji jmeno) treba fotil Hasselbledem naostro. Ale nejvic tam pobihali fotografove s Pentaxem 67 (a co jsem mohl posoudit, na film). Ale taky tam byl jeden fotograf a ten fotil na kompakt – na film. A to dost levnej. Pry ze fotil s velkymi fotaky, ale pak se mu zhorsil zrak a uz se mu nejak nedarilo divat skrz hledacek a pak kdyz zjistil ze kvalita vystupu s kompaktu je srovnatelna (sic!), tak si nechal jen kompakt. I ty modelky mluvily o tom, jak je to foceni s kompaktem jine, ze na to nejsou zvykle… Evidentne jim na velikosti zalezi 🙂
      Jeden fotograf taky fotil nahledy s digitalni ne-tak-kompaktni Leicou.
      BTW, taky tam produkcni rikala, ze s jednou modelkou na jednom miste vyfoti tisice snimku a vyberou jeden! a kdyz ne, tak tam jedou a foti znovu!!!

      Odpovědět
  9. Nazor

    U amateru s kompakty, kterych je tak min. cca 90% proste digital jasne vyhrava. Duvod je uplne jasny, cena za filmy a rychle “zpracovani”, tj. prohlednuti na monitoru PC. V techto podminkach samozrejme neni treba vysoke kvality a kompakty dnes tedy bohate postacuji(dig. kompakty take udelali veliky skok v kvalite). V mem okoli si snad jeste nikdo nesel koupit filmovy kompakt. S tim usetrenim za film bohuzel souvisi i jedna vec, a to, ze lide (porad myslim amatery) foti kdejakou blbost a nesoustredi se na foceni. Proste vedi ze je to nic nestoji tak mackaji spoust jako o zavod aniz by rozmysleli jak foto bude vypadat. Priklad snad ani nemusim uvadet, kazdy se s tim urcite setkal. Kdyz jdu na prochazku a vidim plno lidi jak drzi pul metru od obliceje fotak a mackaji spoust, tak je mi trochu smutno. Mnoho lidi proste nemelo na film takze fotak ani nevlastnili az ted s prichodem digitaku proste pristroj poridili…….stava se z toho takova masovka a trend v oblasti laicke verejnosti….tot muj pohled.
    U profesionalu ci narocnych amateru (to jsou ty zbyvajici procenta 🙂 ) je to samozrejme jinak. Ikdyz si myslim ze proste nyni uz klady u digitaku prevladaji(viz. clanek). Urcite jsou jeste oblasti kde je “lepsi” film, ale myslim ze jich uz je malo a technika digitalu jde rychle dopredu a v budoucnu urcite bude uz malo lidi s filmem, bude to spise vyjimecna zalezitost. Prijde mi ze nekteri zastanci filmu ho haji jenom z nostalgie. A to je spatna cesta, proste vyvoj nezastavis, a pokud nekdo videl foto z DSLR a film.zrcadlovky rozdily uz proste nejsou. Vemte si jenom ten skok za poslednich 5-6 let….

    Odpovědět
    • nazor

      > S tim usetrenim za film bohuzel souvisi i jedna vec, a to, ze lide (porad
      > myslim amatery) foti kdejakou blbost a nesoustredi se na foceni. Proste
      ? vedi ze je to nic nestoji tak mackaji spoust jako o zavod aniz by rozmysleli
      > jak foto bude vypadat.

      Nemyslel bych si, ze vsichni “profesionalove” foti s jistotou odstrelovace jedna rana a co snimek to “kasaštyk”. Videl bych to tak, at si kazdy foti jak chce, kdyz mne nenuti se na to divat :o)

      Odpovědět
    • nazor

      Caryk film rozhodně nemám jen z nostalgie… když chceš srovnávat vem si foto z libovolné DSLR a zrcadlovky s optikou Carl Zeiss s filmem třeba Kodak Ektar nebo Adox CMS20 zvětši na 60×50 a větší a dojdeš k tomu, že digitál si prostě neškrtá a u BW působí přinejmenším šměsně zoufale….

      Odpovědět
  10. nepřiměřené reakce

    Pominu-li informační hodnotu článku, neboť se jedná o obecně všem dostupná fakta, která si každý kdo sleduje dění v digitální fotografii může zjistit a porovnat sám, chápu jedině tak nařčení autora ze sebechválení se, jakýže byl pragmatický před dvěma lety.
    Na jeho obranu však musím říct, že naprosto nechápu výlevy lidí, kteří zcela neférově argumentují “pochybnou uměleckou úrovní” jeho snímků (sami jsou asi “Mistři”, bože kolik a kde všude jich máme!) a kladou rovnítko mezi autorskou vyspělost a použitou techniku, autorskou vyspělost a informovanost o technologiích a já nevím co ještě. Můžeme milionkrát opakovat že technika nedělá fotgrafa a stejně to vzápětí zase všichni popřeme svými přisprostlými výroky na adresu všech, kdo používají něco jiného, jinak nebo dosahují jiných výsledků než My (rozuměj My, fotografický pánbůh).
    Vážení, pokud je vám líto, že stratégové velkých výrobců klasické fototechniky, fotomateriálů a fotochemie házejí flintu do žita a Vy nemůžete prostě jít, a dát jim pár facek, nevylévejte si svoji žluč zbůhdarma na autorovi článku, který Vás přece nenutí nikdo číst. Pokud Vám nestačí nadpis jako vyrování že je to tase o té “zasr… digitální technice”, která plive na kinolfilm, čtete na vastní nebezpečí. Popravdě řečeno se divím, proč tak povykujete, když od autora samotného Vám nehrozí žádné nebezpečí. Leda, že za pár let možná bude dosahovat nejen technicky ale i autorsky takové úrovně, na kterou jste Vy stačili dorůst ve zlaté éře klasického filmu.
    Prosím, berte fotografování jako radost, zálibu a potěšení. Ne jako příležitost plivat si vzájemně do tváře. Nebo už je opravdu náš národ a lid fotografický také tak s prominutím “zparchantělý”?

    Odpovědět
    • nepřiměřené reakce

      Souhlas. Nevidím důvod k urážkám autora. To, že má někdo jiný názor, není důvod k neslušnému chování.

      Odpovědět
    • nepřiměřené reakce

      to so pisete sice moze byt pravda, mozno nie je najstastnejsie napadat uroven autorovych fotiek (hovorim mozno, lebo tiez si myslim ze ak niekto pise ako velmi mu digi ulahcuje pracu a umoznuje tvorit, chcelo by to vidiet aj tie vysledky – ale to je nie je teraz podstatne). je tu ale aj druha cast kritiky, ktoru ste nejak vo svojej obhajobe vynechali: na co je podobny clanok dobry? paladix je foto server velmi slusnej urovne, bolo by skoda premenit ho na verejny blogersky portal kde si kde kto vyleje srdce. ja osobne v clanku nevidim jedine hodnotne info, inovaciu, napad, postreh, ktory by nebol vseobecne znamy, nic co by rozsirilo obzory fotografa amatera, vy ano? autor sam dobre vie, ze jeho clanok je drazdenim osieho hniezda a napriek tomu ho pise. keby islo o polemiku na zaujimavu ci odbornu temu, horuca diskusia sa da nejak pochopit, ale tento clanok okrem stupnovania emocii podla mna neprinasa nic nove(prosim opravte ma ak sa mylim). preco ho teda autor napisal? snaha zalozit ohnivu diskusiu? pochvalit sa cim foti a ake je to super? uistit sam seba ze urobil dobre ked kupil digi a zopakovat tvrdenia o prekonanom filme (milionkrat omlete na tomto i inych serveroch)? osobne si myslim ze podobne vylevy maju svoje miesto i na webe, preco nie – v diskusii ci osobnej stranke, ale paladix by si mal trosku strazit uroven toho co zverejni… a prosim nehovorte, ‘ked sa vam to nepaci, necitajte’ – fotoserver je na to aby sa clanky na nom citali, pokial ide jeho tvorcom o kvalitu a jej udrzanie, myslim ze kritika je dolezitejsia nez pochvala…

      Odpovědět
      • nepřiměřené reakce

        Promiňte, ale “odsoudil” jsem autora, resp. smysl jeho článku hned v první odstavci svého textu. Víc nemám, co bych tu rozmazával.
        A úroveň portálů? Tu snad dělá taky to, že někdo má kvalitnější články a někdo méně. Tím se tříbí úroveň a složení redakce. Nebo ne?
        Mimochodem, Vám se taky vždycky všechno povede? Mě ne. A pokud jsem to napsal dost nejasně, nešlo mi o tohoto konkrétního autora, ba dokonce ani o Paladix. Ba co víc, nešlo mi ani o fotografování. Šlo mi o to, co si lidé dovolí anonymně na internetu druhým “říct do očí” – to je najednou siláků a mistrů světa habaděj. Stejně tak jsem mohl reagovat na jakýkoliv jiný článek kdekoliv jinde.
        Omlouvá se všem za odklon od tématu.

        Odpovědět
        • nepřiměřené reakce

          ja vas predsa nijako nenapadam… vraciam sa k clanku samotnemu. neodsudzujem jeho autora za to ako foti ani neobhajujem ludi co ho za to kritizuju. jedine co mi vadi, ze je to ak dobre ratam uz druhy clanok s tou istou tematikou. tento clanok, rovnako ako predchadzajuci ‘sbohem filmy’ nenauci nikoho nic. zaryty analogista ho bude vidiet na cerveno, digitalista horlivo obhajovat, zvysok umiernenejsich sa rozdeli niekde medzi tymito dvoma extremamy, ludia sa pourazaju a nic sa nezmeni. nemyslite si vsak ze niekto na zaj\klade podobneho clanku prejde na digi alebo naopak na analog, vsak? islo mi o to, ze podobny clanok okrem nesvarov a urazok nemoze vyvolat absolutne nic pozitivne. autor o tom dobre vie, sam to i v uvode priznava, ostatne je to uz jeho druhy clanok na tuto temu, a predsa ho zverejni. mozno sa mylim, ale ak niekto pise uz druhykrat po sebe na odborny server clanok s minimalnou informacnou hodnotou, ciste subjektivnym pohladom, s vedomim, ze to vyvola len a len plamennu diskusiu o nicom… iste, mne sa tiez nie vdzy vsetko podari, ale ako vravim, tuna autor velmi dobre vedel co robi a co to sposobi…. preto, pokial neslo o cistu provokaciu, nechapem jeho umysel a tajne dufam ze mi ho v tejto diskusii niekto ozrejmi.

          Odpovědět
          • nepřiměřené reakce

            Nebojte se, nebral jsem to jako napadení. Opravdu ne. To, že některé články na internetu nesplňují naše očekávání je bohužel fakt. Nelze se zavděčit nám všem a možná se najde někdo, kdo si v podobně laděných bezobsažných textech naopak milerád počte. Je to vlastně legrační, jaké hysterii dokážeme co chvíli propadnout kvůli, troufám si říci, prkotině. Já sám zpravidla na podobné texty nereaguji i když mě někdy zvednou ze židle. Dnes jsem jenom nechal průchod vášním, nic víc. Snad jsem byl korektní, na rozdíl od některých kritiků volajících ve “kulturnosti”.
            Chápu, že hledáte všechny cesty k naučení se něčeho. To děláme koneckonců všichni. Tohle je průvodní nutné zlo. Ani kamenná škola Vám nedá všechno a jistě Vám bude nutit i některé vyloženě zbytečné předměty. To jediné pozitivní, co si z toho můžeme vzít, je poznání, že to tak opravdu v životě chodí. Hledáme zrna mezi plevami a ten článek o konci kinofilmu můžeme chápat jako onen plevel a tak se tím i vyrovnat. Těžko budeme diktovat autorům, co pro nás mají psát. Jsou svéprávní stejně jako my. Ale to už jsme daleko od tématu.
            Mějte se dobře a ať Vám to fotí.

  11. hlavně klídek….

    No dejme tomu že pan Hrubý se nevěnuje nijak fotografii tvůrčí, ale spíše užité a podle mně to sám tak cítí. Nehraje si na žádného umělce dělá fotky tak jak umí jak chce. Takže článek je obraz jeho subjektivního pohledu. Kdyby to měl být pohled objektivní tak by asi měl více připomenou černobílou fotografii, který tady byla je a bude a jak to vypadá tak u ní bude pořád kralovat negativ. Jinak hurá digi, jít fotit svatbu na film bych asi přišel na hunt a hlavně o nervy, nebo svítit v ateliéru a čekat 2 dny než nascanujou diák to by mě asi trefilo. Já si užívám oboje a krásně to jde. Udělat čb fotku klasicky na papír je pro mě rychlejší než z digi. Každému co jeho jest a nejlépe si vybrat ze všeho to nejlepší.

    Odpovědět
    • hlavně klídek….

      Ano, toto beru bez rozpaků. Sice byste u mě našel věcí, které si bez rozpaků dovolím zařadit do tvůrčí fotografie taky dost, ale souhlasím, že minimálně na webu to moc neprezentuji a tak je vaše hodnocení na místě.

      Jinak co se týče BW, tak momentálně sice sám dost užívám klasiku s EOSem 100, ale řekl bych, že například nová řada tiskáren Epson velmi zlepšuje pozici digi i v této oblasti. Tady bych doporučoval vyčkat…

      Odpovědět
  12. pohled z druhé strany

    Taky si dovolím poohlédnutí. Nebudu polemizovat o kvalitě obsahu, ale čistě o technické kvalitě. Pracuji 5 let na digitálním minilabu Frontier. Před 2 roky jsem každému říkal, že kvalita digitálu rozhodně nedosahuje kvalit kinofilmu a ať si počkaj tak dva tři roky. Minulý týden jsem si koupil taky svůj digitál (spíš z nostalgie – jsem minoltista), i když s firemními digitály pracuji už několik let. Ta kvalita je totiž objektivně půl na půl. Na něco je lepší digitál, na něco klasika. Na rozdíl od pana Hrubého mám možnost skutečně porovnat kvalitu, jelikož mám k dispozici kvalitní skener, ale to je na dlouhou polemiku, radši uvedu příklady.
    Známý pardubický fotograf, který fotí denně a pravidelně vystavuje si před časem koupil EOS 20D, že na děti a portréty v atelieru to bude stačit. Po měsíci šla z domu a koupil 5D. S kvalitou se smířil. Vzal si ji ale dvakrát na ples …. a v pátek si bere znovu klasiku.
    Další fotograf z malého města používá digitál přes dva roky v ateliéru, letos i na plesy – s kvalitou se taky smířil, protože je cvakálisty tlačen s cenou dolů a neuživil by se. Ale svatby fotí jedině na klasiku.
    A takových příkladů by bylo. Takže žádné sbohem filmy (Fuji pokračuje s vývojem), poměr zakázek od běžných zákazníků je 1:1, bude se sice převažovat postupně na stranu digitálu, ale dokud výrobci nepřijdou s jiným typem (mám skutečně na mysli jinou technologii) snímače, tak film nezmizí.

    Odpovědět
    • pohled z druhé strany

      Dovolím si malou polemiku – u uživatelů digitálu je velmi vysoké procento těch, kteří do labu nechodí vůbec. Buď jedou čistě digitálně (což vůbec nemusí být žádní “cvakalové”, já taky dávám fotky do agentur bez výjimky rovnou jako data a často jsem je nikdy na papíře neměl) anebo tisknou doma (což opět není žádný důvod pro nižší kvalitu). Pokud máte poměr 1:1, tak je to podle mě v reálu spíš argument pro převládání digi než naopak.
      Pokud si myslíte, že tomu tak není, tak mě zajímají důvody, argumenty od někoho, kdo jasně uvede, jak k nim přišel, třeba jako vy praxí z labu, jsou vždy podnětné (i když se mi třeba nezdají)…

      Odpovědět
      • pohled z druhé strany

        To máte sice pravdu, ale i to vysoké procento jednou do toho labu dojde. Většina z lidí fotících digitálně totiž časem zjistí, že mít na cd tuny fotek není úplně ideální a že je občas dobré udělat si průřez a dát si foto do alba (a když na to nepřijdou fotografové tak jejich manželky určitě :-)). Jako příklad uvedu prosinec, kdy jsme dělali spoustu zakázek 100 foto a víc, kde byly mimo jiné i loňské vánoce. Napsal jsem poměr zakázek, ale měl jsem na mysli počet fotografií (omlouvám se). Shodneme se na tom, že skutečně velká většina digitálních fotografií zůstane bez vytištění, ale to nemění poměr zakázek (fotících lidí). Ten zatím vede u nás klasika a to mě opravňuje k názoru, který jsem napsal. Ale zároveň jsem uvedl, že dojde k převážení na stranu digitálu (vánoce byly bohaté na tento typ dárku).
        Dovolím si jen upřesnění pojmu cvakal – člověk, který nikdy nefotil, koupí si drahý digitál a hned je z něj profík. Nevěřil byste, kolik jich je a jak příšerné dělají fotografie.

        Odpovědět
    • pohled z druhé strany

      No vidíte, kde mohl být Šibík, kdyby si od těch dvou nechal poradit a nepřecházel z analogu komplet na digi(EOS 5D). Cena za cenou by se hrnuly,kvůli lepší kvalitě:-)

      Odpovědět
      • pohled z druhé strany

        Je mi Vás líto, že neumíte číst. Psal jsem, že mluvím čistě o technické kvalitě. A už jsem viděl mnoho fotografií, které měli výborný obsah, kompozici atd. ale díky mizerné kvalitě byli prostě nevystavitelné vedle fotografií téhož fotografa z klasiky, než abych mohl tuto část fotografie pominout. Techncká kvalita k fotografii prostě patří, i když je samozřejmě méně důležitá než obsah. Náhodou jsem zavítal na výstavu známého českého fotografa ve stanu na Václaváku, byly to fotografie z nemocnic někde na Ukrajině. Už si přesně nepamatuju, o co přesně šlo, ale dobře si pamatuju, jak byl obsah až neskutečně degradován kvalitou a že bych jenom správným zásahem v photoshopu a kvalitním tiskem zvýšil emotivnost fotografií na dvojnásobek.

        Odpovědět
        • pohled z druhé strany

          Navíc já se nepřu o vylepšení fotografií ve Photoshopu, ale o tvrzení o “kvalitativní” nadřazenosti kinofilmu nad digitálem (hlavně netvrďte, že to v příspěvku nemáte:-) )

          Odpovědět
          • pohled z druhé strany

            Ne opravdu o kvalitativní nadřazenosti kinofilmu nemluvím (to jsem tvrdil před 2 roky a byla to pravda – Proč by jinak Canon, kterej vydával 6Mpix za super profi, lepší než kinofilm šel dál a dělal 16Mpix, kdyby na 6Mpix ta kvalita byla?), je tam jasně napsáno, že je to půl na půl – něco na něco. A uvedl jsem dva příklady, které dokazují, že kinofilm má stále své místo na trhu. O uměleckou fotografii se nepřu, tam má každý fotograf své vyjadřovací prostředky a jde o celek. Pokud fotograf dokáže nedostatky digi využít jako záměr (a děje se tak) tak je to jeho plus. To je ovšem pouze jeden segment fotografie.

      • pohled z druhé strany

        jelikoz jsem od pana Sibika cast jeho vybaveni kupoval a mluvil s nim, tak vas muzu ujistit, ze se pro prechod na digital nerozhodl z nadseni nad kvalitou, ale jako zurnalista pod tlakem vydavatelu…

        Odpovědět
    • pohled z druhé strany

      Příspěvek p. Strnada mě pobavil. Teda jen částečně (to, že si koupil DSLR z nostalgie protože je Minoltista, já zatím používám kinofilm Nikon a doufám, že za rok dva z nostalgie nebudu kupovat svlůj DSLR Nikon – pod tlakem Samsungů, Sony atd).

      Jinak zbytek mi přišel v dlouhém výčtu názorů o něčem.

      Odpovědět
  13. Skonečme ty trapné dohady

    Je obdivuhodné, jak diskuse o fotografii vždy sklouzávají od pohledu výtvarného k technickému a všichni se předhánějí v “objektivnosti”. Samotná fotografie jde stranou. Souhlasím s MartinemK a S. Pechanem. Je každého věc, jakým způsobem snímek vytvoří, důležité je, jaký je výsledek. Na kolika debatních fórech se řeší ostrost, histogramy, aberace a bokeh, ale výtvarné vyznění snímku nikomu nestojí ani za zmínku.

    Debaty o tom, jestli je lepší digi nebo klasika, jsou dnes již zbytečné a trapné. Pro rutinní praxi je digi jasně správnou volbou. Kde se objeví většina snímků? V časopisech. Jak se připravují časopisy? Na počítači. Většina snímů stejně nakonec skončí v digitální podobě a po jejich analogové formě ani pes neštěkne. Já zůstávám u klasiky ne kvůli pofidérní objektivní kvalitě, ale kvůli povaze samotného procesu, proto, abych si alespoň na chvíli mohl sáhnout na to, co vytvořím. Ale vysmívat se uživatelům digi – to dnes svědčí spíš o nevzdělanosti, než pevném postoji.

    Odpovědět
    • skončeme ty trapné dohady

      Konečně rozumný názor. Souhlasím. A přidávám, že totéž platí o vysmívání se uživatelům filmu.

      Odpovědět
    • skonečme ty trapné dohady

      Ohledně diskuze o výtvarném vyznění snímku je jaksi v širším veřejném kruhu nemožná. Neboť jde o subjektivní názory, nedá se to jentak změřit, spousta lidí neví o co jde a píše bludy podle nějakých napsaných pravidel. Tohle spíš funguje v reálu na živo v partičce, po hospodách, na výstavách. Na netu tohle prostě nefunguje, alespoň na veřejných diskuzích ne.

      Když jsem chodil do kurzu tvůrčí fotografie tak nás lektor nutil kolegovi kritizovat fotky. Museli jsme říkat která proč se nám nelíbí a často jsme sepsuli fotky který nezapadaly do pravidel o kompozici, ostrosti, ….., Pak nám jejich obdoby ukazoval v knížkách od Koudelky, Baňky, Holomíčka, Sudka….. takže po půl roce konzultačního drilu mám rád vlastně ani nevím co…, ale vím co nemám rád a to jsou ostrý fotky bez nápadu přefocený témata po miliontý… A najednou nikoho nezajímá čím to bylo foceno ale jaký to má obsah, máš recht trapný dohady…..

      Odpovědět
      • skonečme ty trapné dohady

        Tak, zlatá slova. Jenze nelíp prodás takový ty ostrý, barevný, se známým tématem 😉

        Odpovědět
  14. WTF?

    Nechápu, nerozumím. Když vidím fotku, buď mě zaujme, nebo ne. Tečka. Je snad přece uplně jedno, čím byla pořízena.

    Odpovědět
    • wtf?

      Ano buď zaujme nebo ne. Ale vyfoťte si tentýž záběr digitálně a klasicky (stačí kinofilm, ale u svitku uvidíte ten propastný rozdíl) typicky krajinu. Udělejte zvětšeninu 40×60 a na obě se podívejte. Pak se vraťte k této diskuzi a budte si přát, abyste to nikdy nenapsal.

      Odpovědět
      • wtf?

        Viděl jsem krajiny, které Taras Kuščinskij fotil Werrou – zrnité jak kráva, ale měly duši … na rozdíl od mnohých technicky dokonalých sraček.

        Odpovědět
        • wtf?

          Ano, protože byly přirozené, přirozeně ostré (nebo neostré, podle záměru). Proti zrnitosti jak kráva ani slovo, taky se mi líbí, hlavně u čb. Werra byl fotoaparát s výbornou optikou (co jsem slyšel). Takže si dovolím tvrdit, že kdyby měl možnost vyfotit ten stejný záběr ve stejném okamžiku digitálně, tak by ta fotka nebyla tak dobrá. Digitální fotogarfie musí projít tolika degradujícími úpravami, než je použitelná, že je obraz prostě umělý, nerálný.

          Odpovědět
          • wtf?

            No, pořád si myslím, že pokud někdo umí fotit, může mít v ruce cokoliv. Zavrhovat digitály je stejně hloupé, jako zavrhovat kinofilmy 🙂

          • wtf?

            Pokud se přizpůsobí tomu, co si s danou technikou může dovolit, tak samozřejmě ano, ale v tom je celý problém. Mnoho lidí preferuje jen jedno, nebo druhé a jsou ochotni se za to poprat. Jak jsem psal ve svém příspěvku: “Ta kvalita je totiž objektivně půl na půl. Na něco je lepší digitál, na něco klasika.” Tak za tim si stojím a v žádnép případě ani jedno neodsuzuji. A pokud někdo fakt umí fotit, tak moc dobře ví, která technika je pro jeho záměry nejlepší.

          • wtf?

            Musim jen souhlasit s p. Strnadem. zacinal sem na klasice pak sem si koupil digi a 4 roky fotim na digi. presel sem od kompaktu k zrcadlu (digi samozrejme :-)) ale fotky ktery lezou z analogu sou nesrovnatelny. Vetsinou sem spokojen s tim co vyleze bez brutalnich uprav. to bohuzl v digi moc nevychazi a to diky technicke nedokonlosti. prikladne zrno u filmu je nahodnekdezto sum u digi je plosny. a to je i pro necvcene oko ktere vnima simtricnost a stejnost primo bijici do oci. to nepocitam dinamicky rozsah. at si kdo chce c chce rika film je daleko pruznejsi(CB foto).

      • wtf?

        Mám kolegu, který fotí:
        – okrajově na kinofilm kvůli její kvalitě, po použití pevného ohniska si nechá zvětšovat fotky na velikost okolo jednoho metru (stojí to zhruba 1000).
        – a pak na digital a ty se mu zdají zvětšitelné na A4 někdy prý 30×40, ale to většinou ne.
        Většinou však používá digitál, prý kvůli pohodlí. Na druhou stranu kolik fotek máte na to, aby stály za takové zvětšení? Ale zase těžko říci, která fotka nakonec vyjde natolik aby se nechala zvětšit.

        Odpovědět
  15. dozrani podpurnych technologii

    Dozrani podpurnych technologii povazuji za dulezitou poznamku. Vyvoj v oblasti pocitacu asi tahne digitalizaci ostanich odvetvi, ktere drive digitalni byt nemohli, protoze pro ne nebyli dostatecne vykonne a cenove dostupne pocitace.

    Jsem rad, ze muzu mit doma barevnou digi foto komoru a ze si to muzu doma pokazit sam :-).

    Odpovědět
  16. Jednoduchost a rychlost?

    Jako nejsilnější argument pro digi se uvádí jednoduchost, rychlost a časová úspora … u mě je to přesně naopak. Když jsem fotil na film, tak jsem ho hodil do minilabu a z náhledů 10×15 jsem vybral fotky na nazvětšování. Znamenalo to pro mě 4x se stavit v minilabu a hodinku nad náhledy. U rodinných snímků to byly jen ty 2 cesty a ještě jsem tam vždycky nechodil sám osobně. Když jsem fotil svatbu apod., tak jsem po hostině odevzdal negativy a tím to pro mne skončilo. Digitání focení pro mne znamená u rodinných snímků 2-3x více záběrů a pak pracný výběr fotky, na které nikdo nemá zavřené oči a všichni se tváří inteligentně. U svateb &spol. výběr nejlepších záběrů a jejich zpracování, vypálení a cestování k odevzdání. A u vlastní tvorby detailní studování, který ze záběrů ponechat , který vymazat a následné zpracování. Suma sumárum, přechod na digi pro mne znamená cca 5-10x větší spotřebu času 🙁 přesto už jsem na kinofilm 3 roky nevyfotil jediný snímek 😉

    Odpovědět
  17. A proč ne oboje!

    Tomáši, je dobře, že si každý může vybrat podle jeho potřeb, ale tvrdit že má digi navrch…
    Používám digizrcadlovky od doby 300D, pár jsem jich už vyzkoušel. Pro můj hlavní objekt zájmů (focení zvířat) je výhoda digi zřejmá a nemusím detaily pisovat.
    Pokud se však věnuji focení krajiny, makra nebo i zvířat (pokud mám jistotu záběru), vždy si to nasnímám i na Fuji Provia 100. Proč? Mám možnost srovnání. Před nějakou dobou mi pravidelně vycházely články v jednom časopise, který měl velice kvalitní papír (Outdoor), dodával jsem fotky jak z digi, tak z analogu (Provia) a rozdíl byl nepřehlédnutelný. Prostě DIA je pro reprodukci např. v časopise to nejlepší.
    Závěr? Když je něco skutečně pěkného a mám čas, vždy si to nafotím i na tu Provii, tolik času mi to (třeba i v krytu) nezabere. Vždy si říkám, až bude zájem, ať je to fakt dokonalé.
    Ondřej Prosický – http://www.naturephoto.cz

    Odpovědět
    • a proč ne oboje!

      Ahoj Ondro, nemohl bys prosím to svoje info trochu zpřesnit? Myslím hlavně ve smyslu, jak jsi dodával do časopisu data – přímo dia a oni to skenovali na bubnovém scanneru nebo nějak jinak?

      Já totiž za sebe musím říct, že na analog fotím poměrně často, počítám, že mi jaké druhé tělo pro některé akce zůstane i nadále, sice teď zrovna mám DSLR dvě, ale z ekonomického hlediska jedna půjde pryč. Takže opravdu mám z některých akcí zcela přímé srovnání a fakt nemohu potvrdit, že by diák 100ISO z kinofilmu byl proti DSLR kolem 8mp výrazně lepší, spíš naopak. Prostě to z toho filmu mě dostupnou technikou skenování nedostanu… A výrazné zvýšení kvality skenu by stálo tolik, že už bych si mohl rovnou pořídit 1DsII 🙁
      Nevím, možná je chyba na mé straně, ale zrovna v tomto se asi nezlepším. A co mám zkušenost, tak časopisů, které příjímají jako podklad film je stále méně, takže je pro mě opravdu rozhodující to, do jaké kvality digidat to dokážu převést sám…

      Odpovědět
      • a proč ne oboje!

        Dovolím si reagovat. To co píšete je přesně jádro Vašeho problému. Tím že skenujete film na běžném skeneru (a pokud nestál statisíce, tak je běžný), nejste schopen dostat do počítače, v kterém nejspíše kvalitu porovnáváte, tu kvalitu, kterou ten film má. Dělali jsme kdysi testy v atelieru s 6Mpix zrcadlovkou versus fuji 100 naskenovanou také na 6Mpix, tedy za ideálních podmínek pro digitál (chtěli jsme mu dát šanci). Hádejte kdo vyhrál na plné čáře?

        Odpovědět
      • a proč ne oboje!

        Ano, měli skutečně kvalitiní bubnový skenr a já jim půjčoval DIA. Ještě lepší než moje, byly výstupy kolegů, kteří fotí pouze DIA (tzn. mají expozici 100% v ruce). Ty fotky v časopise byly (technicky) to nejlepší co jsem na českém trhu viděl. Ani NG nemá tak kvalitní papír a reprodukce, snad jen Photo Life měl ještě tak před rokem technicky pěkný fotky (papír!). To mi bylo buřt, protože moje fotky tam prezentovane jsou vždy z digi a podle toho ty skenované reprodukce vypadají, a diak jim posílat nechci.
        Záleži na cestě, kvalitni skenery dokonalejši fotografii než digi neudělaji, právě z důvodu které píšeš (šum,…) Ale ten buben… co to vlastně, jak to funguje, nikdy jsem to neviděl?
        Osobně můžu říci, že fotím nyní na analog čím dál častěji, ale zatím nedokážu říci proč. Dokonce přemýšlým, že koupím kvalitní (rychlé) analog. tělo (EOS 3, 1V,…), protože se bojím, že se přestanou prodávat 🙂

        Odpovědět
        • a proč ne oboje!

          Díky za odpověď, čekal jsem to… No, pokud máš takovéto zákazníky, tak ti mohu jen závidět, bohužel realita dnes je taková, že třeba i ten v debatě zmíněný Šibík přešel na digitál vlastně jen proto, že se u jeho odběratelů nebyl se skenováním nikdo ochoten patlat 🙁

          Ad analog – já se ho taky zatím úplně nezřeknu, osobně ale uvažuji spíš o bazarovém EOS1N, tam mi poměr výkon/cena připadá jako zcela ideální…

          Odpovědět
        • a proč ne oboje!

          K clanku se radsi vyjadrovat nebudu, rozpoutalo by to dalsi hadky. Jinak na bubnu jsem neco naskenoval a jestli skenuji na bubnu, bud rad, ze to nevidis. Je to takova silena bedna, vevnitr je takovy skleneny valec, kterej stoji peknej balik, kdyz ho rozbijes, (jak ktery, ten maly ve studiu pry 60tacu), na nej se nalepi na specialni montazni stanici isolepou diak, nalepi se jedna strana, pod diak se da specialni emulze-gel, valeckem se rozprostre na celou plochu (kvuli vzniku “ňůtnových” krouzku), nalepi konec diaku, otre zbytek gelu a hura s valcem – bubnem do skeneru, kde stravi tak 30 min. Po naskenovani se zase odlepi a specialnim cisticem cisti. Takovy diaky od J. Havla byly v zoufalem stavu, po nekolikakerem skenovani v ruznych studii. Nehlede na to, ze takove skenovani je narocne na cas, taky tak primerene stoji. 500 az nekolik tisic za naskenovani jednoho diaku. Ale jestli mam trochu nekoho popichnout, tak z meho EOSu 5D jsou po patricnem zpracovani z RAWu vysledky lepsi, nez skeny z toho bubnu – kinofilmu urcite a skoro i 6×6, ktrere potrebuji mj. stejne retusovat a maji zrno. Buben za 10mil. je na tom urcite lepe. Tenhle byl jen za 2 mil (4000dpi) ! Ale to radsi 1Ds MKII, nebo rovnou digitalni stenou 39mpx!

          Odpovědět
        • a proč ne oboje!

          Jo, taky se mi honí hlavou EOS 3. U nás tak ke 40 papírům. Na to, že před pár lety za něj chtěli 60, tak to jde, ale i tak je to pro mne dosti drsné. Z druhé ruky se mi moc nechce. Venku jak jsem se zběžně díval, se zdá sehant laciněji, no uvidíme, řekl slepý. Nevěděl bys o něčem? S pozdravem Jirka

          Odpovědět
  18. sbohem filmy, sbohem fotografie?

    Tenhle článek a trochu rozezlené a konfrontační odpovědi řady z nás jsou jen dokladem toho, do jaké krize se celý obor fotografie vlivem technického rozvoje dostal.
    Samozřejmě my všichni, kteří jsme vyrůstali na filmu a náročném procesu zpracování, jsme nemálo popuzeni tím, jak to z hlediska nové generace a nové techniky jakoby bylo všechno marné. – Jsme popuzeni tím, s jakou snadností noví digiuživatelé produkují záplavy snímků, které jsou mnohdy svou technickou úrovní vysoko nad tím, k čemu my jsme se s kinofilmem jen snažili přiblížit. A současně je v nás zoufalý pocit bezmoci z toho, jak z fotografie zvolna uniká to osobní, netechnické – ta snaha člověka, který vládne relativně nedokonalou technikou a musí počítat každý obrázek drahého filmu, udělat z každého obrázku aspoň trochu cosi výjimečného, kdoví, snad i umění – a jak to, kupodivu, stále méně vadí.
    A bylo těch dobrých obrázků a dobrých fotografů dříve přeci jen omezenější množství, zatímco dnes na nás z každého časopisu trčí záplavy technicky dokonalých snímků – jako jsou třeba snímky pana Hrubého. I mně vadí na jeho snímcích tu a tam nějaké ty kompoziční detaily, třeba krávě s pěknou čepicí sněhu bych špičky rohů neodřezával, nebo bych jí raději nezveřejňoval, ale na druhé straně z rubriky “Nabídka snímků” chápu, že pan Hrubý se prostě tak jako mnoho nových fotografů snaží svou prací dobře uživit, a pak už prostě není tolik času na každou maličkost. Potom je ovšem ten digitální proces – námi snílky a konzervativci tolik odmítaný – nezbytností. Tak jako soupeř Schumachera nemůže jezdit v autě ze šedesátých let.
    Já s tímhle vývojem také nesouhlasím. Ale výrobci techniky a podpůrných technologií, kterým takovýto vývoj nejvíc vynáší a koneckonců jej zpovzdálí dirigují, ti se o můj (náš) názor pranic nezajímají. – Tož budeme si svoji techniku obnovovat v bazarech, a až dojdou zásoby filmů a poslední výrobce ztratí s námi trpělivost, půjdou naše s láskou udržované 6×6 Yashicy, OM-1, MX, FM2 a jiné kouzelné relikvie do vitrin, a já osobně už pak hodlám jen darovaným digikompaktem fotit vnoučata, protože v té stále větší záplavě spotřebního kýče a všudevnucované fotopseudodokonalosti pomalu a jistě ztrácím chuť té nové době vzdorovat.
    K technice začasté nejblíže mají lidé, kteří právě neoplývají uměleckým cítěním… Čím větší jsou vlivem médií a technických možností ony záplavy technicky dokonalého braku, tím je i divák otupělejší a tím víc ona opravdová, krásná fotografie hyne.
    Zatím bojujme.
    (mimochodem: tahle nová technická doba už zničila hudbu. Miluji klasiku, miluji krásné melodie; hudba, která dnes vzniká, je plná techniky a primitivních rytmů. Zničeno bylo výtvarné umění: Knížákovské instalace a provrtané bloky kamene za ně nepovažuji. Kdysi se dalo dívat i na televizní seriály, naši herci v nich podávali skvělé výkony, a za zlomek peněz co ti dnešní. Dnešní herci v dnešních seriálech už jen vydělávají peníze. Fotím si černobíle do šuplíku na 6×6 zátiší a krajiny. Jsem staromilec, ale hodlám ještě nějaký čas bojovat svůj osobní boj, ač vím, že marně.)

    Odpovědět
    • sbohem filmy, sbohem fotografie?

      Jste naprosto zbytečně zahořklý!
      Fotografie žije víc než kdy jindy….. stačí otevřít oči = nebýt zabedněný staromilec
      Výtvarné umění stejně jako hudba letí vpřed rychlostí blesku, a ne že není to co to bývalo….
      Pořád je to o tomtéž – o lidech, kteří to všechno tvoří z nejrůznějších pohnůtek…

      Mimochodem, mě se z toho tempa chce také často zvracet. Občas mívám tendece to přisuzovat trhu a já nevím čemu ještě – ale nejspíš je to blbost. Taková je prostě doba – nic víc, nic míň. Můj dobrý přítel, člověk, který se stará spíš o věci “mezi nebem a zemí”, mi před nedávnem vysvětloval, že se Země nachází v přechodném období. Vstupujeme do věku Vodnáře. A tenhle přechod – stejně jako každý – se neobejde bez zvratů a záchvěvů v systému. Zbývá Vám věřit, že se ještě dožijete klidnějšího věku.

      I když já o tom upřímě pochybuji. Viděl bych to spíš na pořádný masakr 🙂
      Tak ho můžem alespoň v bleskovém tempu zaznamenávat digitlama i analogama v nejlepší kvalitě a můžem si u toho připadat třeba důležitě 🙂

      S pozdravem Honza Strnad

      Odpovědět
    • sbohem filmy, sbohem fotografie?

      Pane Skalický, děkuji za všechny příznivce krásných fotografií za perfektní příspěvek. Já jsem se (viz výše) nechal bohužel strhnout k příliš horlivým reakcím. Foťme si do šuplíku na naše “blbé” filmy našimi “starodávnými” přístroji. Třeba jednou tyto fotky najdou své obdivovatele, třeba příjde ještě jednou nějaká renesance (nejen ve fotografii) – já jsem optimista.

      Odpovědět
    • sbohem filmy, sbohem fotografie?

      No, já si nemyslím, že technická doba ničí fotografii či umění obecně. To vše ničí lidská povrchnost, které se v “moderní civilizaci” objevuje až přílišný nadbytek. Ano, soudobé, nebo-li moderní umění začíná být hrůzostrašné, vodu z ledovce v umělé láhvi, děravý šutr, bordelové srdce nad hradem a jiná zvěrstva za umění rovněž nepovažuji. Přesto se mi dál budou líbit Śibíkovi fotografie, i když právě začal fotografovat digitálně.

      Pořád nevidím jediný důvod, proč neudělat emotivní fotografie mimo jiné i digitální cestou. No a co?

      U analogistů obecně mě překvapuje, jak reagují. Obrácenou reakci jsem kupodivu nezažil ani jednou. Přijde mi to jako reakce ne na to, že digitál je horší, ale taková trošičku zapšklost, protože člověk, který dobře fotografuje (má pro to cit, nemluvím o technické stránce) a ještě si tyká s počítačem, se v rámci digitální techniky (digitální SLR) dobere ke stejnému výsledku jako kinofilmový analogista, aniž by musel strávit x let v temné komoře. A to se obávám, je základní kámen úrazu, proč to nejde zkousnout. A napadání autora článku je jen takovou tou smutnou třešničkou na dortu.

      Na zdi doma mám několik fotografií, jak čas šel. Počátek kinofilmový negativ, pak diapozitiv, nakonec digitální zrcadlovka. Podle mého skromného názoru nelze na první pohled rozlišit, co z čeho je. Formát je od 30 cm čistá hrana obrazu až po 50 cm, přesto to není tak výrazný rozdíl, jak se mi tady někteří diskutující snaží vnutit. Naopak, přechod labů na digitální osvit způsobil (když jsou dobře nastavené), že novější fotografie z filmu jsou kupodivu kvalitnější než jejich věrné kopie staré 12 let.

      Často se mi nelíbí takové to “staromilství”, podporované různými nesouhlasnými agresivními komentáři pod články o digitální technice. Jako existuje vypínač pod televizní obrazovkou, tak existuje možnost prostě tento článek nečíst, je v tom nějaký zásadní problém? Proč někteří okamžitě pociťují potřebu dělat z autora úplného pitomce? Jen proto, že napsal článek, který se zrovna Vám nelíbí?

      Musím říci, že podobné komentáře, které čtu pod tímto článkem, ve mě často vyvolávají dilema, jestli má moje psaní pro Paladix vůbec nějaký smysl.

      Jan Hlinák

      Odpovědět
      • sbohem filmy, sbohem fotografie?

        Honzo, klid, jak se to říká? “Psi vyjí na měsíc, ale karavana jde dál”, tak nějak to bylo?

        Mám dojem, že jsi narazil na jádro problému: “Když jsem se X (desítek) let učil dělat fotky klacikou cestou, tak přece MUSÍ vypadat lépe, než ty od nějakého digitálisty, co je má hotový za chvíli, to přece MUSÍ (dup, dup, dup!) chápat každý…”

        Já to taky nechápu. Kdo si to nezkusí, nepochopí, že ke stejnému výsledku nevede přes digitál jednodušší nebo kratší cesta, ta cesta je jen jiná – stejně pracná a náročná na zkušenosti, jen vede jinudy. Ale ti “zarytí klasici” to neuznají, protože je nikdo a nic na světě přece nemůže přinutit, aby se s něčím takovým špinili, tak házejí špínu na všchno kolem. Ale kvalita fotky se přece neposuzuje podle toho, kolik hodin nebo let člověk potřeboval k jejímu vytvoření, počítá se výsledek…

        Jako velkou nevýhodu klasiky vidím to, že se výcvak a blbá fotka daleko hůř maže, a že jich doma v pergamenu skladuju dost 🙂

        Každá technologie má svoje klady i zápory, každá je vhodná na něco jiného a ani jedna není tak univerzální, jak by si její fanatičtí stoupenci přáli. Nepůjdu fotit krajinu digikompaktem, co jsem dostal ve Špáru k deseti rohlíkům jako bonus, a stejně tak nepůjdu fotit rychlá auta velkoformátovým kardanem. Jak říká náš společný kamarád ZB (snad ho cituju jakž takž správně) – “Na každej šroubek musí bejt správnej šroubovák. Utáhneš ho i kleštěma, ale není to ono”. Mnou zmíněné kombinace také jdou použít pro zcela specifický výsledek při jasném a konkrétním záměru, ale ta hlavní oblast použití zmíněné techniky je maličko jinde (ovšem v případě toho digikompaktu bych byl pro zcela specifické fotografie popelnice zevnitř 🙂

        Každá výtvarná fotografie musí mít v první řadě myšlenku, technická kvalita by jí jen měla podpořit nebo alespoň nebránit.

        Technická fotografie musí mít především kvalitu zpracování…

        Reportážní fotografie musí mít vystihnutý správný moment a děj…

        Rodinná fotografie musí mít šibalská světýlka v Venouščiných očíčkách…

        A nad každou z nich je potřeba přemýšlet a dát jí to, co potřebuje, ať už je to myšlenka, světlo, moment nebo technika. Nikoho nezajímá, čím to bylo focené, když tam některý z těch základních atributů není – je to prostě špatná fotka, a je lhostejno, jestli vznikla filmovým kompaktem za dva tisíce, nebo DSLR za dvěstě. Je to ve fotografovi – války jsou zbytečné.

        Pavel Kutina alias Bitovod

        Odpovědět
        • sbohem filmy, sbohem fotografie?

          Tak tak, lide s klasikou argumentuji proto, ze nevideli kvalitni zvetseniny z DSLR zpracovavany profesionalne ! Tito jsou jen stouralove, co nevi so jsou ICC profily, barevny gamut, raw a asi PC vubec, maximalne neco vysazi ve wordu a tisknou doma na obycejne inkoustovce. Nekteri fotici do jpg take. Takze treba za 2 roky to zase bude jinak. Kazdy bude pocitacovy mag, s doma zkalibrovanym monitorem EIZO s gamutem adobeRGB, bude mit DSLR 22 mpx FF a bude jen spominat, jake to driv bylo trapeni v komore. I kdyz to tehdy byly zajimave chvile, proste doba se meni, kvalita vzrusta (bohuzel u cvakalistu i s DSLR do jpg i kvantita o nicem).

          Odpovědět
          • pro Milose

            Nechci se hádat, ale váš povýšený postoj k fotografování do JPG mě poněkud irituje. Zkoušel jsem fotit do RAWu a porovnával s JPGem a zjistil jsem, že pokud je fotka správně exponovaná, tak nikdo není na zvětšenině A3 schopen poznat, zda snímek byl focen do RAW nebo JPG. Snímek v RAWu má samozřejmě lepší výchozí pozici pro editaci ale pokud se v počítači nedohání co bylo zanedbáno při focení nebo nejde o nějaký speciální případ, tak tradované výrazně lepší výsledky RAWu jsou jen placebo efekt.

          • pro milose

            Jestli jste zkousel konverzi z rawu v nejakem profesionalnim programu, kterym je PS ci C1 a nevidel rozdil, tak to smekam ! … ale asi jste si zapomel vzit bryle 🙂 Ten rozdil je opravdu markantni ! Co se tyce detailu, vetsi dynamiky, doladeni absolutni expozice, dorovnani barevne teploty. Prace s grafikou je moje prace, tak vim, o cem pisu, co delam.

          • pro milose

            Nebyly to jen moje oči, bylo jich celkem 10 párů – jestli vám něco říká dvojitý slepý pokus. Nemám v úmyslu se v vámi hádat, ale nelíbí se mi vaše povýšené jednání. Ovšem to, že jste grafik mnohé vysvětluje.

          • pro milose

            Jasne, beru to z hodne odborne stranky a kdyz vidim, co mi zakaznici nosi v jpg s DSLR treba z 20D je katastrofa ! Pro priste si radsi vyzaduji rawy. Hlavne, ze maji DSLR. Ale doporucuji provest zkusebni konverzi z rawu do jpg ve vyse uvedenych programu.
            Nektere me fotky z EOS 5D 30×45 videli zkuseni a dlouholeti fotografove a neverili, ze je to focene digitalem – tipovali to na stredoformat. Samozrejme po technicke strance zpracovani jsem z dat “vymackl” maximum.

            Take se nechci hadat, ale proste pri teto praxi jsem “alergicky” na takovato tvrzeni (ze je zbytecne fotit do rawu apod.) a kdyz vidim v nejakem tisku nekvalitni obrazek, popripade nazelenaly (tipycky nikon s focenim do jpg), vzdy me to hne s zluci 🙂

          • pro milose

            “co mi zakaznici nosi v jpg s DSLR treba z 20D je katastrofa” – k tomu jen to, že nejeden náš známý fotograf nafotil Flexaretou špičkové fotky a naproti tomu bych postavil rodinné fotografie nasnímané stejným aparátem.

            Jsem “starý praktik” a nikdy nevěřím ničemu, co si osobně nevyzkouším. Porovnání JPEG, RAW a TIFF jsem provedl u E-10, E-20 a F828, konverze RAWu v dodaných programech a u 350D porovnání JPEG a RAW, konverze v PS. Ve všech případech byl JPEG nafocen při různých kompresích.
            Správně exponovaná fotka (prakticky skoro bez dodatečných úprav v počítači) vytištěná na A3 byla v podstatě identická ať jako primární formát byl použit RAW, TIFF nebo nejvyšší kvalita JPG. Ve všech případech jsem to nechal posoudit 10 lidmi (nepočítám sebe) aby se to dalo jednoduše vyhodnotit, správné odpovědi byly v rámci statistické chyby.

            Nikdy jsem netvrdil, že je zbytečné fotit do RAWu, ale že snímek v RAWu má sice lepší výchozí pozici pro editaci ale pokud se v počítači nedohání co bylo zanedbáno při focení nebo nejde o nějaký speciální případ, tak tradované výrazně lepší výsledky RAWu jsou jen placebo efekt. Mám-li to říci polopatičtěji, tak neznám žádného zkušeného fotografa který by standardní reportáž nefotil do JPEG, ale na druhé straně pokud je nutno snímek zásadněji upravovat nebo je zapotřebí ze snímku “vymáčknout maximum” pak je RAW jako vstupní formát nejvhodnější.
            (S nazelenalým jpg Nikonu zkušenost nemám.)

          • pro milose

            Dalsi kapitolkou pro dodatecny prevod je foceni do vyssich ISO, kde se da pri dodatecnem postprocesingu docilit lepsi kvality, zejmena na snimcich s naroky na co nejvetsi dynamiku. Uz ani nepamatuji, kdy jsem fotil naposled do jpg. Nijak se nebranim postprocesingu. Takove reportaze, i rodinne fotky apod. vse jen ciste do rawu. Svatby, krajinky atd. samozrejme take. Mam rad, kdyz je tez fotografie po strance zpracovani vyladena do detailu. Mam k tomu 4+6GB microdrive. Spokojenost maximalni.
            Je fakt, ze rok od roku jsou fotky v novinach lepsi, zacatky byly hodne nazelenale (nikon), podruhe hodne naruzovele (canon), ted je jeste takto vidavam v regionalnich tiskovinach a nekterych reklamnich letaku amaterske urovne. Canonni AWB je uz lepsi, jak drive, nikon stale AWB to jeste neni ono, ma stale nazelenaly nadech, i kdyz nova D200, co jsem videl je na tom uz podstatne lepe.

          • pro milose

            Fotit běžné svatby apod. do RAWu je buď profesionální deformace nebo hobby, profesionální fotograf by se takhle neuživil. U rodinné fotografie to může být ještě nutnost brutálních úprav motivovaná snahou zkrášlit manželku nebo tchými 🙂

          • pro milose

            Mozna do zni divne, ale podle me, kdo nefoti do rawu, tak nema pro nej DSLR smysl (mozna ve sportu a potreba rychlych snimku do novin budiz) a dost lidi uz na to prislo! Raw je stejny jak negativ, snese drobne preexpozice i podexpozice. Tuhle jsem to ukazoval znamemu, tak se nestacil divit, co se s tim da delat a uz ma take stale prepnuto na raw! Nechapal, ze driv mohl vubec fotit do jpg. Ono si totiz dost lidi neuvedomuje, ze foceni do jpg je jako na diapozitiv, tam uz neni cesta zpet. Co je bile, bile zustane, barevna teplota se musi dohanet v PS apod. Kdo foti na negativ, tuto praci vyladeni presne expozice za nej delaji v minilabu. Takze raw=negativ, jpg=dia. Nehlede na to, ze z rawu lze upravit vetsinu parametru bez nejake vetsi ztraty na kvalite, nez jak by to dopadlo z jpg dodatecne v PS.

          • pro milose

            objevil se zajimavy novy clanek “Digitální zrcadlovka proti kinofilmové – fámy a skutečnosti” takze uz v uvodu je jaksi neco o rawu naznaceno !

          • pro milose

            Nemám nic proti perfekcionistům, pokud svojí “pravdu” fanaticky nevnucují hlava nehlava a výměnu názorů si nepředstavují tak, že ostaním vymění jejich názor za svůj. Zhruba 90% mých reportážních nebo rodiných fotek není zapotřebí jakkoli upravovat a ten zbytek buď smáznu nebo upravím – možná je výsledek hoprší jak z RAWu ale to je mi šuma fuk, protože ve finále stejně vše zresampluji na 5Mpx. A abych strávil spoustu času nad fotkami které si někdo bude prohlížet na monitoru nebo si je nechá zvětšit v nejlepším případě na 13×18 a stejně každé věnuje jen pár vteřin pozornosti, to bych musel být magor. Ale nikomu tenhle názor nevnucuji a neříkám, že DSLR má smysl možná ve sportu a snímků pro noviny, že na statickou fotografii je fomnát 6×7 absolutní minimum.

          • pro milose

            Nemám nic proti perfekcionistům, pokud svojí “pravdu” fanaticky nevnucují hlava nehlava a výměnu názorů si nepředstavují tak, že ostaním vymění jejich názor za svůj. Zhruba 90% mých reportážních nebo rodiných fotek není zapotřebí jakkoli upravovat a ten zbytek buď smáznu nebo upravím – možná je výsledek hoprší jak z RAWu ale to je mi šuma fuk, protože ve finále stejně vše zresampluji na 5Mpx. A abych strávil spoustu času nad fotkami které si někdo bude prohlížet na monitoru nebo si je nechá zvětšit v nejlepším případě na 13×18 a stejně každé věnuje jen pár vteřin pozornosti, to bych musel být magor. Ale nikomu tenhle názor nevnucuji a neříkám, že DSLR má smysl možná ve sportu a snímků pro noviny, že na statickou fotografii je formát 6×7 absolutní minimum.

          • pro milose

            Začínám mít nepříjemný dojem, že musíte mít pravdu za každou cenu. Snímek na http://fotosalek.humlnet.cz/img_0822.jpg je typická atelierová fotka (ať už byla focena v atelieru či nikoliv) tudíž jako argument že do JPEG reportáž v žádném případě nefotit je naprosto irelevantní. Zběžně jsem se koukl na http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba01/index.htm a nenašel jsem žádný snímek, který by fotografování do RAWu vyžadoval. Ale pokud vám do RAWu fotit vyhovuje, budu ten poslední kdo by vám to rozmlouval. Ale nelíbí se mi, jak dáváte rovnítko mezi JPEG = diletant.

          • pro milose

            Pro foceni svatby je RAW obzvlaste dulezity, kde se da doladit expozice maximalne presne. Chtel bych videt spickove nafocene diaky ze svatby, to musi byt opravdovy machr! Treba tato svatba http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/index.htm byla focena mezi prvnimi, jeste jen do jpg (mel jsem tehdy jen 512 MB + 1GB kartu) a proste to neni ono, je fatk, ze v PS jsem se zapotil, abych to jaks taks doladil, ale z rawu je to jednodussi.
            Fotka maleho kluka byla focena v byte u kamarada, hozene obarvene prosteradlo na kreslo oraz od blesku s difuzerem a odpolem i do boku, pripojeny kabelam na prave strane v zadu s odrazem do velike odrazne desky, kterou drzel nad chlapcem, do toho svitily zarivky. Docela zajimava kombinace svetel s ruznou barevnou teplotou. Focenen na manual, bez nastaveni expozimetrem (ale to v dobe digi neni problem nastavit na pokus omyl na miste).

            Hlavne, at nam to foti a svetlo nam dobre sviti 🙂

          • pro milose

            No nevím, ale http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/index.htm se mi zdá slušně řemeslně zvládnutá, třeba i na http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/ipage00017.htm mají šaty nevěsty kresbu na rozdíl třeba od http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba02/ipage00011.htm která by navíc potřebovala srovna, proč když si dáváte si práci se zpracováním a necháte fotku padat? Expoziřně dobře je zvládnutá třeba http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/ipage00016.htm jen škoda že není ztmaven světlý pruh nahoře, když už to nešlo vyfotit bez něj.

            A když už jste se piplal s expozicí – proč na http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00007.htm jsou vyžraná světla, na http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00008.htm je hlavním motivem infrazářič a na http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00001.htm není ztmaven igelit v popředí, když už zatáhnout pozadí v levé části by bylo moc pracné?

            Protože o kritiku patrně nestíte nebudu vaše fotky dál pitvat, ale celkem se mi líbí http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/jj/ipage00002.htm, expozičně je zvládnutá perfektně, jen bych uřízl tu tyč při levém okraji, protože zbytečně ruší.

          • pro milose

            Diky za kritiku 🙂 Nektere fotky samozrejme 100% nejsou, ale v ramci moznosti. Vypiplavam vice az ty nejdulezitejsi zabery.
            Nektere fotky jsou na expozici narocne, treba ta z vyzranymi saty by ani na negativu nedopadle nejlepe. Festival BK je reportaz, tam se da neco prehlednout, jinak na te fotce vyzrana svetla na zkalibrovanem monitoru nevidim. Festival jsem fotil z asi 20 metru, v desti pod slunecnikem ! a obas prebehnul ze strany na stranu pod dalsi slunecnik 🙁

          • pro milose

            Neberte to jako kritiku, jen jako letmý dojem. Bílé šaty jsou vždycky problematické. Pokud je pod mrakem http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/ipage00007.htm tak to většinou dopadne docela dobře, v protisvětle záleží dost na štěstí co je ve stínu a co na slunci, tady http://fotosalek.humlnet.cz/galery/svatby/svatba03/ipage00001.htm to dopadlo nad očekávání dobře, ale zářivě bílé na přímém slunci je doslova a do písmene průser 🙁

            U http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00007.htm není kresba na pravé tváři a předloktí, zejména na nose a hřbetě ruky. Působí to na mě dojmem, že chybějící kresba byla nahrazena ztmavením, ale soudím ze zmenšeniny ne z originálu. Samozřejně jsou tyhle věci nesmírně expozičně obtížné, ale snímek mi připadá přibližně o clonu přeexponovaný. Prospělo by ho udělat trochu tmavší, odříznout spodní půlku břicha, nepatrný kousek zleva a zatmavit modravou obrazovku. A perfekcionista by zaretušoval lupy na triku 😉

          • pro milose

            Takže vidím že i vy nakonec přiznáváte, že nemá smysl se pachtit za maximální kvalitou neodpovídá-li tomu výše odměny 😉
            Líbí se mi třeba snímek http://www.brilien.com/gallery/displayimage.php?album=25&pos=11 (http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00005.htm) k dokonalosti mu chybí jen větší odstup mikrofonu od nosu, ořínutí zbytečného spodku a příliš výrazný odlesk na kytaře – je sice hezký ale odvádí pozornost. Je zajímavé, že snímky na http://www.brilien.com působí poněkud neostře, výrazné je to třeba u třeba http://www.brilien.com/gallery/displayimage.php?album=25&pos=30 zatímco http://fotosalek.humlnet.cz/galery/akce/festival_bk_2005/ipage00016.htm je přiměřeně ostrý – že by se vloudila chybička při zmenšování? Nejspíš ano, protože ty malé náhledy jsou neostré naprosto příšerně 🙁 Pokud s tím mají problém, ať zkusí http://software.macek.cc/resamplercz.php a nastaví si jemné doostření, je to rozumná kvalita za rozumnou cenu – ten program je totiž zadarmo 🙂

          • pro milose

            musim jen upresnit:
            Fotky v Brilien fotogalerii jsou umistovany pomoci COPPERMINE PHOTO GALLERY, je to (pro me) nejlepsi zpusob jak umistit vetsi objem fotek na web. Zaroven tato fotogalerie slouzi pro navstevniky webu, ktery neni zameren na fotografovani (http://cs.wikipedia.org/wiki/Heavy_metal). Profesionalni fotky necht uverejnuji primo profesionalove na svych strankach.
            Pokud budou u nas uzivatele, kteri se pripojuji na internet pres modem tak fotky asi nebudou dosahovat kvalit jake by jste schteli Vy a mozna i my vlastnici kompaktu v hodnote 4 tisic.
            Jinak musim rici, ze v dobe kdy se konal festival bylo opravdu pekelne pocasi.
            To jen tak naokraj a mozna i trochu mimo misu:-)

          • sbohem filmy, sbohem fotografie?

            Já jsem viděl fotografie nafocené profesionálem digitálně. Byly super. Přesto však zůstávám u klasiky. Důvodů je několik – dynamický rozsah, větší kresebnost, možnost volby vhodného materiálu na dané téma ale tím nejhlavnějším je že i s klasikou jdou dělat úžasné fotografie. Vše je pouze o fotografovi, o ničem jiném. To že fotoaparát bude FF a 22 mpx není rozhodující. Dnes se např. produkují nové filmy s daleko menší zrnitostí a s větším dynamickým rozsahem, jsou lepší digilaby. Ale jak jste zmínil, když někdo jen cvaká …..

          • tedy….

            co řádka, to samý odporný, pardon, odborný výraz. Jejejeje. Fakt, gamut, mamut, eizo, piezo. raw, haf. noteda…
            fakt, já nevím. asi sem spolk´ moc vývojky. nebo mně spadnul do voka pixel.
            co to fšechno je. ničemu nerozumím. panu Saudek,,, halóó….

      • Jan Hlinák Re: P.Skalický

        Ale ano, pane Hlinák, já si také myslím, že digitál v rukou povolaného fotografa mnoho škody nezpůsobí. Jen si myslím, že tvorba takového fotografa po čase ztratí na určité niternosti, zaujatosti, osobitosti, a začne víc klouzat po povrchu. Jeho stále dokonalejší a pohotovější tvorba bude jistě více vyhovovat mezinárodním porotám a bude ještě častěji zveřejňována v renomovaných časopisech, ale přece nevěřím, že bude silnější než dřív.
        – Digitál je ovšem úžasně mocný prostředek demokratizace, zpřístupnění fotografie daleko většímu počtu lidí. A odtud, ze stále dostupnějších prostředků se – podobně jako v jiných oborech umění – bere ta lidská povrchnost, o níž také hovoříte, která ničí jeden obor za druhým.
        Pokroku je samozřejmě marno bránit; jen v skrytu duše můžeme se zabývat otázkami, co je vlastně pokrok, komu slouží pokrok, a zda vůbec jde o pokrok v oboru FotoGrafie. Co je objektivně pozitivní pro výrobce, pro média(!), nemusí být nutně přínosem pro obor lidské činnosti, který dlouho usiloval být považována za cosi trochu vznešenějšího nežli např. točení klikou flašinetu.
        – Je nad slunce jasné, že zástupy zdatných techniků si v zájmu Velkého Kšeftu dají záležet a vychytají brzy digitálním technologiím všechny mouchy, takže i malé digiťáčky budou produkovat obrázky, nad jejichž technickou dokonalostí nám staromilcům nezbyde nežli se potupně zastřelit (a předtím se ještě všem vám, věrozvěstům lepších digitálních zítřků, řádně omluvit). Je mi to do té míry jasné, že i svého syna (20) s těžkým srdcem přemlouvám, ať už se raději nezdržuje s filmem; že nemusí být nutně solidární s mou stařeckou nostalgií, která jemu v jeho věku nepřísluší. Ale on hraje na housle, starou hudbu, a docela dobře, a zatím mě nechce poslechnout. Jsem mu v duchu vděčný.
        Chtěl jsem jen říci, že je mi toho technicky dokonalého nového světa, do kterého se všichni řítíme, moc líto. Jsem do jisté míry rád, že třeba takový pan Sudek se toho nedožil. I když, on by si jistě dál stranou všeho ruchu a internetu dělal ty své pigmenty. A jistě nejen proto, že jednou rukou by ani jinak nemohl.
        Je to vše na mnohem hlubší debatu – a Paladix, ač rád sleduji, asi pro ni nebude tím pravým fórem.

        Odpovědět
        • jan hlinák re: p.skalický

          No hlavně věřte, že takovýhle nějaký příspěvek psal někdo před sto lety do novin a bude psát za sto let zase někdo kdoví kam:-)

          Odpovědět
        • jan hlinák re: p.skalický

          Vážený pane Skalický. Právě lidi jako Vy jsou velmi důležití pro nás, začínající fotografy. Raději než víše uvedený článek bych si přečetl Vaše pojednání o fotografii. Určitě by mě i jiným, bez ohledu na to zda fotí digitálně nebo klasicky, dal hodně. Možná bychom pochopili, že není důležité mít v ruce Canon Mark za 180000 kč nebo poslední model kinofilmové zrcadlovky, ale spíše jet na oblíbené místo, sednout si na skálu a čekat na ten správný rozhodující okamžik, který dá fotografii duši, bez které je fotografie pouze jakýmsi obrázkem.

          Odpovědět
        • jan hlinák re: p.skalický

          No já nevím, školy nemám, ale o čem chcete hlouběji debatovat, když už předem – v první větě – přisoudíte “povolanému fotografovi” s digitálem v ruce schopnost tak maximálně neuškodit? Tady už na základě použité techniky předjímáte výsledek. Proč potom ta další spousta krásných, vznešených, kudrnatých vět?

          Odpovědět
          • jan hlinák re: p.skalický

            Taky jsem se zřejmě nechal tématem poněkud unést, tedy omlouvám se za ty zbytečné kudrlinky a ukecanost… A s tím uškoděním jsem byl taky asi příliš šroubovaný: myslel jsem to tak, že dobrému, trochu přemýšlivému fotografovi digitál neuškodí, on si bude záběry promýšlet i s tím digi v ruce, kdežto z jiného může udělat, jak se tu říká, “cvakálka”.
            A ještě jednou se všem omlouvám za své nepřiměřené krasořečnění. (čímž neříkám, že je odvolávám… jen tuším, že tohle technické fórum je o něčem jiném.).

          • jan hlinák re: p.skalický

            No, já myslím, že není potřeba se omlouvat za krasořečení. Nic proti němu :o). Ale prostě mi to nějak ta první věta celé znehodnotila.
            Tak jak to bylo napsáno v tomto příspěvku, nelze než souhlasit. Ovšem, jak už tu někdo napsal, cvakalové byli a jsou i s klasikou. S digitálem ale ve větší míře, toť je pravda.

  19. Klasika

    Plný souhlas s panem Skalickým. Lépe bych to nenapsal. Ještě dodám, že mi vadí, když se srovnává klasická fotografie z kinofilmu v naskenované podobě s výstupem z digitální zrcadlovky. Film totiž nebyl koncipován na skenování, ale na přímé zvětšování optickou cestou na papír. Pak fotka vypadá mnohem lépe, než s touhle mezicestou, při které většinou zrno vypadá příšerně a musí se všelijak žehlit atd.
    Ale ať si fotí každý, na co chce. Jen některé obdivné ódy na moderní technologie a vítězné pokřiky jejich zastánců mě někdy zvednou ze židle, ale co. Jsem staromilec a je mi 33 let, co dodat? :o)

    Odpovědět
    • klasika

      Mě je 25, ale syntetika dnešní doby mě taky pomalu přestává bavit… Ve filmu,fotce,muzice… Digidigidigidigi,píp sem,píp tam. Fotim černobíle a tam si klasiku vymluvit nenecham. Nejde jen o material,ale i proces zvětšování,je to hraní si. A ja si rad hraju (a doufam,že mi to vydrží..). U barevny fotky už nejsem tak vyhraněný.Rad fotim motokros a tam by se mi digital (kterej nemam) hodil,film je přeci jen drahá sranda… Chci říct,že proti tomu nejsem,ale dělat z digitálních technologií (obecně) spásu světa? Aby to nebyl hrob… Ale postěžuju si obecně o fotce. Kde je lidskost fotek z konce 60 a celych 70 let 20. stoleti? Myslim,že to je klasika,která dnes chybí! Mě se už krajinky a vyžehlený slečny začínají pomalu, ale jistě zajídat… Hezký,ale furt stejný. Bohužel mezi tim pak snadno zapadnou ty dobrý kousky… No nic,ať si každej fotí na co chce. Jen… viz předchozí 🙂

      Odpovědět
  20. Je to pravda

    Ano, ano… ani knihy uz nie su to co byvali. Kde su tie doby, ked sa muselo skladat pismenko po pismenku.. alebo ked mnisi prepisovali knihy.. to boli casy! A clovek mal hned pocit, ze je to take kvaliltnejsie.. lepsie… No proste jedinecne…

    Je zbytocne sa branit novym technologiam. Mam uz toho celkom slusne nafotene na film… Iba na CB, na film som nikdy nefotil vo farbe. Nepacilo sa mi farbne podanie. I ked taka Astia je Astia, ze? A nemam kvalitny skener… Takze vzdy iba CB. CB fotky z delty 3200 vyvolane v microphene a dane na baryt su jednoducho neuveritelne… Pravda s digi takehoto vysledku nikdy nedosiahnem… Ale digi rozhodne nezavrhujem. Kupil som KM D5D a som nadmeru spokojny…. su veci, ktore su pre mna na digi pristupnejsie… Takze hrajem na obe strany.
    🙂

    Odpovědět
  21. ale jaképak sbohem …

    ani po dvou letech digitál nedokáže nahradit diapozitiv … nemluvě už o tom, že když mám “analogové” tělo, tak si mohu zvolit negativ, diapozitiv, čb-dia … prostě jakýkoli film dle svých představ, a nejsem omezen jedním senzorem.

    navíc digitální zrcadlovky mi zatím nesednou do ruky – při srovnání mi přijdou poněkud “oteklé”, ale to se snad časem poddá

    pokud jde o archivaci – je strašně krásné, že jsou dnes hdd levné a dvd vypalovačky i média také – jenže když si postavím to terové pole, a za dva roky disk zachrčí a s celým archivem klekne ? a údajně 100let trvanlivá cd, která jsou po 10 letech nečitelná ? a jak to bude s čitelností dvd ?

    i z tohoto hlediska je tedy nejspolehlivější kodachrome, který se ač pozitiv i ve stínech osvědčuje lépe než to co vyleze z dslr, to samé foma r100 …

    kdo má rád vysokou kvalitu za nízkou cenu, ten sáhne po kinofilmu
    komu stačí průměrná kvalita za vysokou cenu, prosím, jsou tu dslr 🙂

    Odpovědět
  22. Síla fotografií Ant. Kratochvíla

    Nemám rád příliš dlouhé diskuzní příspěvky, ale panu Petru Skalickému děkuji za jeho napsání. Já sám bych to takhle napsat nedokázal. Jsem fotograf-amatér, nevím, v jakém formátu chtějí různé redakce snímky, nemám přístup k bubnovému skeneru a po skenování fotografií na plochém skeneru a jejich srovnání s předlohou soubory raději mažu než abych je vystavoval v jedné z mnoha galerií. Jsem prostě amatér se vším všudy a ty, kteří dělají hezké fotky a ještě se tím dokáží živit, obdivuji.
    Jedním z nich je Antonín Kratochvíl. Byl jsem loni v Brně na jeho výstavě… všechny fotografie – i z dob dávno minulých – byly vytištěny na tiskárně Epson. Rozumím tomu… tolik fotografií, přes oceán, práce, čas, peníze… Kvalita zpracování leckdy mizerná, ale… Ty fotografie byly silné i tak!!! Ale… jak by asi působily na barytu, tónované selenem…

    Odpovědět
  23. Teda ty zase provokuješ 🙂

    S prvním článkem jsem byl ochoten polemizovat, ale doba pokročila a už mi taky nezbývá, než souhlasit…

    Odpovědět
  24. Digi=všelék?

    1/Digi je technicky stále ještě v plenkách, ve svých začátcích. K dokonalosti, byť jenom ke kinofilmu, musí ještě hodně přidat! Vždyť udělat zvětšeninu 30×40 s rozmezí vykreslení 6 osvitových stupňů! To je pro digi stále jen sen. A ve srovnání se středním formátem, to je jako dráždit tygra bosou nohou…
    2/Z uměleckého pohledu naopak mezi digi – film nevidím žádný velký problém. Ten kdo skutečně umí, kdo si digi odzkouší, tak využije všechny možnosti této ještě omezené technologie a připůsobí se. Tedy jestli má umělecký vkus, píli a talent. Protože ten, co dělal špatné nebo průměrné snímky před tím, ten je bude dělat i s digi (a naopak). Kde nic není, ani smrt nebere, holt.
    3/Velký problém je cenový. Ten, kdo si koupil před dvěma roky tehdy špičkový stroj za 50-80 tisíc (jak byl tehdy třeba i na Paladixu vychvalován v recenzích), tak dnes nejde prodat ani za stovku. To u kinofilmových strojích neexistuje, a to je taky indikace, jak je vlastně skutečně vážná alternativa digi k filmu.
    Digi, i přes svůj překotný vývoj, je stále spíše zábavou cvakálků, kteří přijedou z výletu a mohou říct: tam jsem byl.
    Digi stále čeká na svou etapu. Dnes ale ještě jeho čas nenadešel, počkáme si, o nic nepřijdeme…..

    Odpovědět
    • digi=všelék?

      Váš názor svědčí o tom, že odsuzujete vše nové, digitální fotografie není jenom zábavou cvakálků, ale i záležitostí profesoinálníh fotografu, a to čím dále ve větším rozsahu.Přeji Vám, abyste pochopil, že již nesvítíme petrolejkama,a nepíšeme husím brkem…

      Odpovědět
      • digi=všelék?

        Sorry, ale ne vždy vše nové nutně musí být lepší než to staré, a potom je to také otázka užití. Např. MP3 … to už si raději poslechnu hudbu z kazety, protože moje uši si zaslouží víc.

        Odpovědět
          • pro Pepe

            tedy Pepe, ty jsdi kabrňák. Ty si myslíš, že co člověk, to blbec (kromě tebe ofšem), že? Fakt, ne jenom 64?:-) ?
            Tybrďo.
            seš dobrej.
            promiň nám tupejm.

          • pro pepe

            Pokud někdo preferuje kazetu před MP3 a nenastaví u obojího laťku, co považuje za kvalitu…

      • digi=všelék?

        Škoda, že jste si nepřečetl muj příspěvek až do konce.
        “Digi stále čeká na svou etapu. Dnes ale ještě jeho čas nenadešel, počkáme si, o nic nepřijdeme…..”
        Navážu alespoň na Vaše “nesvítíme petrolejkama” takto:
        Vy chcete, aby vesničan vyhodil petrolejku, když ještě do jeho vesnice není přiveden proud. Ale dynamo na kola už prodávají, takže podle Vás jeho manželka by mohla po celých dluhých večerech šlapat – tedy to kolo s dynamem. Já mu ale říkám: radši si počkej, až do té vesnice přivedou proud z elektrárny a petrolejku ještě nevyhazuj!
        Tak asi takhle, jestli rozumíte………

        Odpovědět
  25. Můj názor

    Dobrý den, dovolím si prezentovat svůj názor.Dříve když jsem fotil na ČB film a pak filmy a fotky “máchal” v panelákové koupelně (kam najednou všichni potřebovali) bylo to krásné a kouzelné. S přechodem na barvu jsem neměl na zpracování možnosti – a přiznám se, i znalosti a tak jsem se nikdy nesmířil, že obrázek jen cvaknu – a pak už nic – až fotka z labu a ani ten “blbý” výřez si neudělám.Digitál a následná práce u PC mi dává zase možnost “být u toho” když fotka vzniká.Svým názorem jsem nechtěl nikoho nahněvat.

    Odpovědět
  26. Demagogie

    V této diskusi se opět objevuje množství demagogií,polopravd a hlavně míchání jablek s hruškama. Vždy mě pobaví,když někdo nazve masou cvakalistů uživatele digitálních kompaktů,z čehož má jasně vyplývat,že digitální technologie je o ničem..Je třeba si uvědomit,že tato drtivá většina nemá žádné ambice v oblasti fotografie,stejně jako je tito lidé neměli ,když ještě užívali kompakt analogový.Stačí se podívat na fotografie z filmů v albech 99 % lidí a uvidíte ,že mají takřka společné toto -kompozice nic,ostrost nic,obsah nic-jedním slovem naprostá katastrofa-vyplývá snad z toho,že film je nanic ? Na jedné straně se tu argumentuje těmito lidmi,na druhé se bere jako srovnání výstup ze středoformátového dia /pokud možno na ilfochrome/.Je to naprosto směšné.Lidem,kteří se o fotografii naprosto nezajímají a pouze cvakají přinesla digi technologie rozhodně samá pozitiva / je to levnější,ostřejší /dokonce se na fotografiích i poznají !!! / atd. A pro ty,kteří to berou jako vážného koníčka jsou oba směry ve vývoji již na takové úrovni,že jen opravdový fanda a navíc s talentem dokáže využít všech jejich možností.Zmáknutí klasického procesu není otázkou měsíců nebo roku či dvou,ovšem vytváření opravdu kvalitních digitálních fotografií také vyžaduje značné množstí studia a vyzkoušení slepých cest /viděl jsem to u bráchy,který po letech strávených s klasikou přešel na digi/.P.S. Sám dělám výhradně domácí ČB.

    Odpovědět
    • demagogie Re: Orlík.P.

      Velmi věcné a přesné posouzení situace, se kterým nelze než souhlasit. Digitál vskutku spoustě lidí umožňuje zvěčňovat si své blízké aj. způsobem neskonale kvalitnějším, než jaký jim, při nedostatku znalostí a zkušeností, byl dostupný s dřívější amatérskou technikou.
      Je to velmi přesné a věcné, ale nemyslím, že by proto současné v diskusi zaznamenané obecnější spory o dopadu masového nástupu digitálů na estetickou úroveň či přímo smysl oboru fotografie postrádaly smysl či byly nějak příliš směšné. Ale jistě, každý může mít na věc jiný názor.

      Odpovědět
  27. A hned se chytím první části …

    Vašeho zajímavého článku, ve kterém se zabíváte, kde technologie byla před pěti lety a kde je teď … K tomu bych jen doplnil, že například užitná hodnota zmíňěného Canonu D30 je dnes v porovnání s novými modely vcelku nulová, a to se nikoho nechci dotknout, ale prostě to tak je. Narozdíl od třeba kinofilmového Canonu A1 nebo Nikonu FM, kteří mnoha uživatelům slouží naprosto spolehlivě do dnes – což je vzhledem k jejich datumu výroby úctyhodné. Souhlasím ale s tvrzením, že kinofilm je mrtev! Důležité je ale tuhle větu trochu doplnit, aby byla absolutně v pořádku. Kinofilm je komerčně mrtev, to znamená, že je mrtev v průměrné spotřebitelské “hypermárketově-dovolenkářské” sféře a již je řekl bych i komplexně nahrazen digitálem – a digitál je v tomhle ohledu dokonalý produkt, protože vývoj na tomto poli je nyní přímo překotný – tedy výrobce má záruku, že si stejně díky právě technickému pokroku za několik let koupíte přístroj jiný … Vrátím-li se k uživatelům zmíňěného Canonu D30, zajímalo by mě, kolik z nich ještě tento 3 mpx přístroj používá a kolik z nich si již pořídilo zrcadlovku modernější, která má víc megapixelů a kdoví čeho všeho. No, osobně sice digitální fotoaparát používám – ale pouze jako kapesní hbitý pořizovač akčních záběrů nevážného žánru (dokumentace narozenin, sešlostí, večírků atd. a jsem nadmíru spokojen. Kamarádi jsou rádi, že se na internetu vidí a že vůbec vidí, jak že to tenkrát vypadalo – s tím že to tenkrát a ten zájem trvá maximálně 14 dní … Když ale chci z focení “něco” mít, vezmu na procházku svůj manuální Nikon z roku 1980 (o dva roky starší, než já) a pak strávím večer ve votokomoře. Vzhledem k tomu, že mám ale právě díky oné “komerci” strach o svoje černobílé živoření, učím se pomalu míchat si vývojky sám z vlastních chemikálií …

    Odpovědět
    • a hned se chytím první části …

      Jan L.
      Ja D30 vlastnim asi mesic k naproste spokojenosti(“pořizovač akčních záběrů”) a nevidim duvod proc by mela mit nulovou uzitnou hodnotu i vzhledem k tomu ze jsem si ji proridil v bazaru s EF50/1.8 za cenu obycejneho kompaktu. Je to dobra alternativa k analogovemu telu 🙂

      Odpovědět
      • a hned se chytím první části …

        Ano, sám jste napsal: pořizovač akčních záběrů – na Vážnější práci se již nehodí, protože zastaral … Takže? 🙂

        Odpovědět
        • a hned se chytím první části …

          Zbytecna krec…
          Vzdyt je to jedno kdo na co, podstatne je aby vysledek tem kterym je urcen neco rikal, pokud neda zakaznik pozadavky co konkretne chce.

          Rozplyvat se nad tim, ze JA si vezmu lety proverenou, dnes jiz jakoby “klasickou techniku”, material a jenom tak muze vznikat kvalitni dilo je kravina prvniho radu.
          Kdo foti na stredni format by se ti vysmal o jake kvalite to v souvislosti s kinem mluvis. Sveho casu byl krok na kino downgrade a hotovo a dnes se tihle prebehlici vysmivaji dalsi technologii, ze je malo kvalitni. Jak priznacne…

          Odpovědět
  28. Senzace mě nezajímá

    Zdroj: http://www.novinky.cz/kultura/66749-antonin-kratochvil–senzace-me-nezajima.html

    Antonín Kratochvíl: Senzace mě nezajímá

    “O vás ale bylo léta známo, že se světu počítačů vyhýbáte, a tak jako rád fotíte klasické černobílé snímky, tak se straníte i digitálního fotoaparátu.”

    “Nedávno jsem byl v Iráku a pracoval jsem tam s digitálem. Redakce prostě chtěla hned a aktuálně fotografie. Tak jsem je pomocí satelitu posílal přímo z pouště. Kvůli zakázkám jsem dělal i barevné fotografie. Pokud však mohu, tak se vrátím ke klasickému fotografování na negativní černobílý film. Vyhovuje mi to víc.”

    … a někomu to zase vyhovuje obráceně. A to je vše.

    Odpovědět
  29. Kouzlo klasiky

    Z čistě objektivního hlediska má autor bezpochyby pravdu, digitální fotografie je kvalitativně na srovnatelné úrovni z klasickou. A velice pravděpodobně v budoucnosti dosáhne úrovně vyšší a to i třeba v oblasti čb fotografie-tak mě třeba napadá, zda by technicky nebylo možné zkonstruovat datový projektor pro osvit fotopapíru z digitální předlohy.
    Pro mě jako pro naprostého amatéra je však fotografování srdeční záležitostí.Mě osobně nejvíc baví samotný proces focení, kdy čekám, na ideální světlo, vymýšlím kompozici a nakonec čekání na vyvolaný film.Když bych fotil digitálem, tak bych určitě nafotil řádově víc snímků-pravděpodobně i lepších, ale ztratilo by to pro mě ten pocit tajemnosti a dost pravděpodobně by mě to přestalo bavit. Navíc mi nikdo nevymluví že klasika má jisté kouzlo, které digitál nikdy mít nebude-už ta možnost výběru filmů-nádherně syté barvy Provie, jemné pastelové tóny Portry atd.
    Takhle třeba přijdu na určité místo, za 4 hodiny nafotím 5 snímků a všechny nakonec na nic,ale ty pocity, co má člověk při focení, to úžasný uvolnění to je k nezaplacení.
    A to nemluvím o zrnu na klasické fotce-taková nádherně zrnitá čb fotka to prostě nemá chybu-u fotky z digitálu dostanu tak maximálně šum, ale zrno to není šum, to je přidaná informace.
    Takže to nevidím s filmem tak tragicky, ono to bude jako z LP deskama, taky to vypadalo, že skončí, že je zlikvidují cd, a nedávno jsem někde četl, že v Loděnicích obnovili desek výrobu a vyrábí 50 mil desek ročně.
    Každý, kdo nemá hudební hluch, musí potvrdit, že zvuk gramofonové desky a zvuk cd to je nebe a dudy-ta nádherná barva zvuku, co má gramofonová deska je nenapodobitelná žádnými digitálními efekty.

    Odpovědět
  30. Offtopic

    Když jsem se tak prokousával diskuzí, napadlo mě jestli by nešlo tady na paladixu udělat galerie – různá témata a různé skupiny. Diskuzi o tom zda jí platit či nechat otevřenou nechám na Vás a na provozovatelých serveru. Domnívám se však, že spousty lidí by se alespoň dozvědělo co znamená “fotit analogem do šuplíku” nebo “cvakat zběsile zrcadlovkou”, nechť každý autour dokáže co si za léta pečlivě nastřádal do šuplete na film, nebo v rychlosti nacvakal na nejnovější technice.
    Ono se to krásně drbe, když autor dá k dispozici svoje fotky, hlavně když nejsou vidět ty vaše! Rád si poslechnu rady zkušenějších a starších, ale nechť si slávu a obdiv vydobudou tím, že nám ukážou své chlouby a né hlasitými řečnimi na fórech.
    Já sám se považuju za naprostého hobíka za těch několik let co se focení aktivně věnuju bych dal dohromady stěží 10 fotek co bych chtěl někde prezentovat, ale nestydím se za to a klidně řeknu, že se stále hledám.

    S úctou
    Teg Miles

    Odpovědět
    • offtopic

      Na ty galerie bych moc nesázel. Ad 1. jich je na netu ažaž, ad 2. spousta snímků vyvolá skoro totéž, co článek nad touto diskusí.

      Odpovědět
      • offtopic

        Omlouvám se, nevím co jsem kliknul ale odešlo to na web a hned 4x.
        Chtěl jsem poznamenat, že i pro mne (a jak vidno i řadu dalších) je důležitý vlastní proces. Když vznikne něco lepšího, tak je to dobře. Když ne, jde to do koše. Ale ten proces, představte si pod tím cokoliv, to je to, proč básníci básní a malíři malují (kromě Knížáka tedy). A za možnost tohoto díky. A doufám, že mne v nějakém minilabu nezastřelí, když tam přinesu negativ a že mi EU nezakáže pracovat se stříbrem v koupelně. A prosím profesionály, ať mi nehacknou předpotopní Pentium protože musím chodit do práce a vychovávat děti a na ty profily už mi moc času nezbejvá. Dík za hezké počtení i dalším, třeba se někde potkáme jak lovíme cos…

        Odpovědět
    • offtopic

      Na ty galerie bych moc nesázel. Ad 1. jich je na netu ažaž, ad 2. spousta snímků vyvolá skoro totéž, co článek nad touto diskusí.

      Odpovědět
    • offtopic

      Na ty galerie bych moc nesázel. Ad 1. jich je na netu ažaž, ad 2. spousta snímků vyvolá skoro totéž, co článek nad touto diskusí.

      Odpovědět
    • offtopic

      Na ty galerie bych moc nesázel. Ad 1. jich je na netu ažaž, ad 2. spousta snímků vyvolá skoro totéž, co článek nad touto diskusí.

      Odpovědět
  31. Nestačím zírat

    Musím říct, že bouřlivá diskuze pod tímhle článkem mi dost vyrazila dech. Zatímco původní článek Sbohem filmy ve své době ještě byl lehce kontroverzní, o tomhle ohlédnutí po dvou letech jsem se domnívala, že je to již pouhé mlácení prázdné slámy, zcela bezzubé konstatování toho, co každému je už dávno jasné. Kdyby fotografie z digitálu byly ve srovnání s klasickými tak špatné, jak se zde někteří pokouší naznačovat, tak by největší firmy produkující zrcadlovky na kinofilm (kompakty nechme zcela stranou) jejich vývoj a výrobu houfně nebalily a výrobci klasických filmů, papírů a chemie pro jejich zpracování (včetně těch pro klasickou černobílou fotografii!) nekapali jako mouchy. Ono se ale pořád najde dost těch, kteří věří tomu, že digitál za nic nestojí, protože fotky z odpoledního rodinného výletu do Prahy, co digitálem nacvakal a v drogerii přes ulici si si nechal na papír udělat počítačově pologramotný soused, nevypadají jak nejlepší klasické velkoformátové fotky od Sudka, které člověk může vidět na výstavách. A konec konců, přece i tamhleten slavný profesionál, co má pětadvacetiletou praxi s filmem a teď už čtrnáct dní z donucení používá digitál, říká, že z filmu dostane lepší výsledky. Ten musí přece vědět nejlíp, jestli digitál už má na film. Jsem zvědavá, jak dlouho ještě bude trvat, než všichni konečně přijdou na to, že diskuse jestli digitál je lepší než film, je asi tak plodná jako debata jestli auto je lepší než kůň. Ano. Z projetí na koni můžete mít úplně jiný požitek než z cesty autem a i dnes stále ještě jsou na světě místa, kam se jinak než na koni nedostanete. Většině lidí je ale jasné, že auto má něco do sebe a zdaleka ne každý, kdo má v garáži místo koně auto, je akorát líná oběť konzumu.

    Odpovědět
    • nestačím zírat

      odbarvit a doplnit zrnem digitalni fotografii je jako jet v autě a na CD si k tomu pouštět řehtání 🙂

      Odpovědět
    • nestačím zírat

      Ve svých příspěvcích k tématu zdůrazňuji, že není důležité čím fotíte ale jak fotíte. Digitální fotografie je super, ale mne se více líbí klasická fotografie. Klasický film má podle mne určité přednosti oproti digitálnímu čipu, stejně tak jako digitální čip oproti kinofilmu. Produkují se nové filmy s větším rozsahem, s menším zrnem. Moji kolegové dělají z kinofilmového políčka fotografie 90 x 135 cm!! Takže pokrok jde kupředu i ve vývoji filmu. Je mi jasné že film se bude postupně nahrazovat čipem. Ale když někdo napíše takový článek, z kterého je zřejmě že film je špatný, tak se to snažím uvést na pravou míru. Paní Radko, Vy by jste se však měla zamyslet jestli tímto příspěvkem a i vašimi články se nedostáváte právě na úroveň těch které kritizujete. Podle mne i např Váš poslední článek, nebyl zrovna objektivní. Na závěr bych rád řekl že se můžu mýlit, a pokud jsem se Vás dotknul tak se omlouvám.

      Odpovědět
      • nestačím zírat

        Radka ma pravdu, nekteri si proste nechteji pripustit tento pokrok foceni na cip. Ja mam fotku z jeste 6 mpx. DSLR 70×100 a vypada lepe, nez z kinofilmu 50×75. Takova je realita ! A uz to nikdo nezmeni. Kdyz se clovek ohledne zpet, jak to pred dvema roky bylo a jake je to dnes, tak za dva roky uz nebude debatovat o cem. Digitaly budou fotit i zatvrzeli dnesni analogisti, kteri se za tu dobu treba nauci na PC a zjisti, jak je to vlastne jednoduche 🙂 Ale treba se jeste nejaci, co jezdi radi na koni najdou.

        Odpovědět
        • nestačím zírat

          Ja mám fotku 90 x 135 a fotka z kinofilmu vypadá lépe než fotka z čipu :o)))) Jestli to tak je nebo není je na každým z nás.

          Odpovědět
          • nestačím zírat

            Jestli byla fotka z cipu zpracovana neodbornym zpusobem (foceno do jpg), popripane nebyla focena na cip alespon velikosti APS-C 6mpx, tak se nedivim 🙂

          • nestačím zírat

            Já jsem si dělal srandu. Proto ten smích. Jen takovýto argument, jaký jste uvedl mne nepřesvědčuje. Mne se jednoduše líbí více analogová fotografie, ale jsem vstřícný i k fotografii digitální. Já jsem viděl digi foto od profesinála, stejně tak jsem viděl foto od profesionála focené na film.

          • jestli….

            jestli si nezlomím nohu, tak domu dojdu.
            Noné, pánové, že vás to baví, debatovat o tom,. jestli je lepší voda s džusem nebo džus s vodou.

    • nestačím zírat

      Paní radko, sice vím, co jste chtěla svým přirovnáním říci, ale nedá mi to abych nenapsal že mi připadá neskonale povrchní a hloupé a že všichni jsme líné oběti konzumu. Kůň je jednoznačně lepší jak auto a právě automobilizace snad ze všech “moderních vymožeností” nasměrovala lidstvo na cestu sebezničení. Za cenu výkonnější dopravy platí lidstvo ničením životního prostředí, válkami o ropu a vlastním zdravím a životy. A ten účet je už dnes možná vyšší jak obě světové války. Automobil je jednoznačně technický pokrok, ale typu “Z Brescie do Brescie” jak to geniálně vystihl E.M.Remarque v knize “Nebe nezná vyvolených”.
      Vím že tohle do debaty diditál v. film zdánlivě vůbec nepatří, ale třeba by nebylo od věci se zamyslet nad skutečností, že hodně z těch, kterým dřív stačil jeden film na dovolenou a jeden na vánoce a zbytek roku, nyní chrlí kvanta snímků – a čím je jich víc, tím jsou nudnější – a jejich vnucováním ztrpčují svým bližním život. Informační smog také škodí.

      Odpovědět
      • nestačím zírat

        Perfektní reakce.Nevystihl bych to lépe.
        Včera mě tento článek nadzvedl ze židle a napsal jsem pár cholerických reakcí, které určitě nepatří do diskuzí nás fotoamatérů, za což se ještě jednou omlouvám.
        Je to přesně jak říkáte, když se vzpomíná a promítají se např diáky z dovolených před x lety jsou na plátně slušné snímky a úplně stačí jeden film – 36 obrázků. Dnes vás známí bombradují několikasty nudných snímků ze svých rodinných oslav a dovolených a fotky jsou většinou naprosto příšerné. Bohužel do této kategorie spadá i drtivá většina všech internetových galerií různých “fotografů”.

        Odpovědět
      • nestačím zírat

        Vidíte pane Šero, a já jsem zase docela ráda, že moji rodiče, sestra a někteří kamarádi už nesuší ve fotoaparátu jeden film vždycky půl roku, než ho konečně dofotí, a pak si z něj nenechají udělat jednu sadu fotek, které zastrkají do rodinného alba, a udělá mi radost, když mi trochu toho svého digitálního “informačního smogu”, který zachycuje jejich život a ukazuje, co se zrovna doma děje, e-mailem sem za moře pravidelně pošlou. Každá mince má dvě strany…

        Odpovědět
        • nestačím zírat

          Teď nevím, jestli skutečně nechápete nebo chápat nechcete, že v něčích rukou se digiťák mění na zbraň hromadného rodinného ničení 🙂 neb touha prezentovat několik set mnohdy se opakujících snímků ať to někoho zajímá či nikoliv bývá často nezměrná. Ze začátku jsem se snažil vysvětlit, kde je na klávesnici tlačítko “delete” ale posléze jsem rezignoval. Pokud vám vaši blízcí pošlou pár fotek, je to příjemné, pokud by vám zahlcovali e-mail tisíci nicneříkajících fotek, možná byste mi za pravdu dala. Jen pro ilustraci – na loňské dovolené jsem nafotil přes tisícovku fotek, po selekci jich zbyly necelé dvě stovky. Ne proto, že by byly technicky nekvalitní nebo byly o ničem, jen jsem z variant lidských fotek vybral tu nejlepší bez šklebů a zavřených očí, z “nelidských” smázl ty nejméně zajímavé a protože i tak jich bylo zbytečně moc, tak jsem je na několikrát promazával.

          Odpovědět
          • nestačím zírat

            Tak to jste tedy na velkém omylu “digitálně fotografický smog” je právě problém této technologie, která ho umožňuje. Doba kdy zvětšeniny z jednoho filmu znamenaly finanční ultimátum anebo hodiny ve fotokomoře, znamenala přirozenou regulaci množství produkovaných fotek. Dnešní doba, kdy po zakoupení digiťáku jsou další finanční náklady na stovky fotek jen pár korun za CD umožňuje narcisům nebo nekritickým altruistům otravovat své bližní svými zbytečnými výtvory víc než je zdrávo.

            Jen tak mimochodem, podobná je situace u dokumentů – teď je běžnou praxí, že kvůli jedinému překlepu se tiskne znovu celá stránka … jak by to vypadalo a je to přece tak snadné. Ale nikdy v minulosti jsem se nesetkal s odvážlivcem, který by se pokusil donutit písařku přepsat na troji celou stranu kvůli jednomu překlepu.

          • nestačím zírat

            Opet podotykam, ze problem ktery popisujete je v lidech a nikoliv v technice a prijde mi takova argumentace jako hon na carodejnice.

            Stejny problem je vsude, kde se snizi naklady na vyrobu ci provoz, ale chybu bych opravdu hledal jinde.

          • nestačím zírat

            Samozřejmě je problém v lidech ale nejen v těch co tu techniku používají tak i těch, co ji vymýšlejí, technologie přece nepadají z nebe. Není to hon na čarodějnice jen realistický pohled na skutečnost. Náklady obvykle nejsou nějak výrazně nižší, jen jsou jinak rozloženy, u focení na film jsou průběžné u digi jsou na začátku větší investice a pak levný provoz. Ale stejný problém je např i u e-mailů, prořídit si počítač a připojení něcstojí apak jsou náklady na elektronickou komunikaci skoro nulové, což jsou velmi vhodné podmínky pro spam, který málen e-mailovou poštu zahubil. Kdyby odeslání e-mailu stálo alespoň symbolický poplatek, normálních uživatelů by se to prakticky nedotklo ale plošný spam by znamenenal neúnosné náklady a tudíž by fungovalo něco jako samoregulace.
            V této souvislosti bych chtěl ještě podotknout, že skoro každý má pár malinkých černobílých fotek po pra- nebo praprarodičích které pečlivě opatruje … protože je jich jen pár. Až naši pra- nebo prapravnuci budou mít archiv ne tisícovek, ale spíše desetitisíců a možná i statisíců digitálních rodinných fotek, tak si namátkou vyberou několik na kterých jsou příbuzní, které znají a zbytek bez prohlížení zlikvidují.

          • nestačím zírat

            Tohle uz se posunulo nekam uplne jinam. vyber materialu pro dalsi uchovani je predmetem oboru archivnictvi a takove maleho archivnika si delame dnes a denne sami, kdyz probirame zda uz vyhodime zarucni list nebo ne, zda si ponechame fotku z prvni tridy etc.

            Kdybych tu diskuzi mel jeste nasadit zpet do puvodnich koleji, shrnul bych to asi takhle. Presel jsem z kina na digi. Na pocitaci delam denne, takze to pro mne neni problem technicky, ale byl to problem ideovy, protoze jsem si u klasiky od pocitace rad odpocinul. Jsem programator, zadny urednik co dela ze na pocitaci “dela”. Nakonec jsem zjistil, ze mne fotomaterial stoji pomerne hodne a zacal jsem to doplnovat digi a pak jsem postupne presel na digi zcela, protoze jsem zjistil, ze mi vlastne staci. Proc?

            Fotka na papir 20×30 se da z digitalu udelat slusna, vetsi v podstate nepotrbuji. Jednou jsem delal 30×40 v ramu to jeste vypada rozumne.

            Abych s sebou vlacel jeden fotak s filmem jen kvuli par snimkum se mi proste prestalo chtit z mnoha duvodu, jednim z nich je i to, ze mam rad kdyz si na fotak zvyknu, naucim se s nim videt, takze tim byl polozen zaklad meho prechodu. Dnes to tak proste beru, nebylo to jednoduche, ale dalo mi to vetsi svobodu, protoze mohu vice fotit, neb mne to nestoji tolik penez. Vecer se na ty svoje fotky podivam, porovnam je mezi sebou, nekompromisne promazu, poucim se. I tohle mi digi dava a beru to jako velky plus.

            Kazda svoboda s sebou prinasi i vetsi odpovednost. V tomto pripade za sebe, ze nebudu prudit svoje okoli stovkami snimku. Drive jsem si cas od casu nechal udelat par 10×15 do alba, at je v hospode nad cim povidat. Dnes uz tak jednou za mesic ci dva si necham udelat tak tri az ctyri 20×30 a kdyz je prilezitost, ty tri fotky se daji prezit :o)

          • nestačím zírat

            Výběr co smazat a co stojí za to ponechat je nedílnou součástí fotografování, kvalita se kvantitou nahradit nedá. Společnou fotku z první třídy si ponechá v podstatě každý, stovku fotek jak si na písku hraje s neznámými dětmi uchovávají jen otrlé povahy, lenoši a narcisové, normální člověk provede alespoň částečnou selekci. Nikdo nevyhodí malou černobílou fotku kde je s babičkou na prázdninách i když je podexponovaná a pomačkaná … proč? Protože má jen jednu. Pokud by jich měl stovku tak z nich nechá jen pár nejlepších. Párkrát jsem byl svědkem, jak se krabice fotek z pozůstalosti překládala z místa na místo a po čase si děti rozebraly těch pár fotek na kterých věděly kdo je a zbytek putoval do popelnice.

            A u počet fotek z digitálu roste takřka geometrickou řadou. CD stojí pětku a u leckoho se jich vrší desítky. Koho bude za pár let zajímat kvanta nudných fotek cizí rodiny se kterou se spřátelili když shodou okolností trávila dovolenou pod vedlejším slunečníkem a kterou od té doby nikdy neviděli, nikdy ani neuvidí a nikdo si už ani nevzpomíná na jejich jméno a odkud jsou?

            Je to přesně o té odpovědnosti vůči bližním a v důsledku i vůči sobě. Jeden kamarád do popisu (části) fotek přidává ještě znak & nebo $. & značí fotky které mají význam jen dočasný, takže je zhruba po roce vybere a vymaže. $ značí ty nejlepší fotky o kterých říká, že si vybere a vypálí na CD, až půjde do domova důchodců s jedním kufrem. Ten nápad mi už dlouho vrtá v hlavě, ale obávám se, že bych si ty znaky popletl a v rámci odlehčení archivu smazal omylem ty nejlepší 🙂

          • a zlikvidují….

            třeba i fotky, které jste zapomněl po dovolené, kde jste jich nastřílel přes tisícofku, zničit.
            A říkáte, že e-mail nic nestojí?? To asi používáte ne svoje vlastní připojení, že? Každý platí nějaký paušál nebo, pokud je vytáčené připojené, tak to nelze tvrdit vůbec, že?

          • nestačím zírat

            Naprosto souhlasím s panem Šedou.mám známou za mořem a ta mne bombarduje stovkami fotek.
            Dřív jsem si je prohlížel,ale ted je mažu.Nejsem otrok monitoru.
            Raději se půjdu projít ven s analogem a udělám si 5-10 fotek.a ne 200,u kterých bych zase strávil půl dne s ne-přítelem volného času počítačem.
            6ivot není jen o megapixelech.
            Dříve se většina amatérů více dívala kolem sebe a když zmáčkla spoušť,tak to mněla promyšleno.
            Dnes není problém napráskat za odpoledne několik desítek ,ba i stovek snímků a potom dva dny sedět u počítače,třídit,upravovat.A výsledek.Zase jen několik solidních snímků-stejně jako z analogu.

          • zase, pane Šera,

            teď před chvílí jste psal, že jste udělal na dovolené přes tisíc fotek. Takže Vy taky “sviníte” ovzduší, a mluvíte o jiných. Tak já nevím. Jsem hloupej nebo jen tak vypadám…? Nemůžu to furt pochopit. Fakt. Flákáte fotky, potom doma vybíráte, jestli je na fotce ten úsměv, kterej jste očekával. pokud ne, tak DELETE. Knoflík, zmáčknout – a je to. Bez bolesti.

          • teda, pane Šera,

            Vy jste na dovolené nastřílel opravdu taky tisíc fotek? A kdy ste se vopaloval? A jedl? A spal? Noteda…. To ste fakt dobrej. Já sem na dovolené dělal fotky na připravovanou svoji výstavu, ale teda fakt, kam se na Vás hrabu. Já jsem nafotil pouze asi 300 fotek. Víc ne. teda ste úžasnej. Tisíc fotek. To ste teda musel udělat v průměru asi 10 fotek za hodinu, snídaně nesnídaně, oběd neoběd, opalování neopalování, milování nemilování, večeře nevečeře. Fakt, gratuluju. A kam ste ty fotky ukládal? Měl ste digitál? Pokud ano, tak asi dvoumegapikslovej, žejo? Páni…

        • za moře, před moře,

          já si nechávám posílat za moře krásné fotografie 30x40cm udělané na papír Ilford s umělohmotnou podložkou (kvůli schnutí) a fotky jsou udělány, jak jinak, objektivem ZEISS Planar 2/80mm na formát 6x6cm. Obdivuhodná škála polotónů. Nechci, aby mně posílali 50 fotografií. Mně stačí čtyři, ale kvalitní.
          Nojo, každej sme nějakej. Jo a mezi náma, nepiju Cocacolu.

          Odpovědět
        • nestačím zírat

          Nemyslím si, že by v obou názorech byl nějaký rozpor. Určitě pokud jste většinu známých a příbuzné nechala za oceánem, tak se ráda podíváte na více fotek, jelikož je to jeden z mála kontaktů s nimi.

          Ale ta zdrženlivost, ke které vědomí, že každý stisk spouště něco stojí, vedlo, to je podle mne užitečný efekt filmu. Zvlášť když v amatérských podmínkách není cena za film, vyvolání a zpracování rozhodující – hluboce věřím tomu, že je zbytečné snímat tisíce fotek, a všechny dát na papír. Možná ale prostě nechápu ty amatéry, kteří každoročně tisíce a více fotek vyfotí, ukládají a rozesílají. Možná to má nějakou přitažlivost nebo smysl, který je mi utajen.

          Cena DSLR sice sympaticky klesá – ale u fullframu je pro běžného amatéra stále velmi vysoká. Je ale fakt, že velmi velké skupině lidí vyhovuje možnost fotit zdarma ve velkém množství, a plně jim vyhovuje aps-c, přes nepříjemně velkou hloubku ostrosti a relativní protažení ohniskové vzdálenosti …

          Bohužel to co popisuje pan Šera, tj. zaplavování přátel a známých kvanty fotografií, prakticky bez předvýběru – to je běžný jev. Samozřejmě každý autor by měl mít trochu empatie a sám zvážit, jsou li jeho výtvory opravdu tak zajímavé i pro druhé. Za tohle technologie nemůže, ale umožnila to a vlastně se to obrátí proti samotným autorům – v kvantitě ta zajímavost opravdu není.

          Odpovědět
      • Pane Šera,

        díky, jste dobrej. Taky jsem chtěl něco podobnýho říci. To, co říkáte je pravda. Začínal jsem v roce 1957-1958 s černobílou fotografií (teď se do mně pustí spousta odkojenců digitálu, kteří nevědí, co je práce s fotkou v koupelně). Digitální foťák sice mám, to je pravda, asi jenom tři roky, ale pro lidi, kteří neznali minulé zkušenosti, chrlí snímky velmi překvapivým tempem. A komu to vyhovuje? Obchodu. Proto obchod se nechává slyšet a radí: fotografujte, fotografujte. Čím víc, tím líp. Na všechno vám půjčíme, jenom foťte. A potom budete splácet, budete-li mít z čeho. I tyhle debaty, jsou, mám takové podezření, cílený výsledek někoho, kdo má zájem na tom, aby se “digiobchod ” točil.
        Nojo. co naděláme. Digitál mně v zimě “odešel” a platil jsem za opravu 6 tisíc. Mechanická M645 mně slouží stále a nemusím se bát, že přestane sloužit.

        Odpovědět
        • pro ravena645

          Přemýšlím, na který v vašich příspěvků reagovat a především, jestli vůbec … no co, vezmu to popořadě.
          Když se to způměruje, tak skutečně vycházo 100 fotek za den a tedy cca 10 fotek za hodinu – jenže nefotil jsem stylem, každých 6 minut 1 fotku, některý den jich bylo ani ne 20 a jiný přes 300, podle počasí. Ostatně, když fotíte panorama, tak během pár minut máte pár desítek fotek násobených ještě variantami s rúznými filtry (vč. IR) a varianty s různými mraky, nevím jestli máte ponětí jak se obloha může během pár minut změnit a jak hodně to ovliňuje náladu, vyznění a kompozici snímku. Celkově to bylo necelých 1100 osmimegových fotek, v RAWu jen asi 20 problematických, zbytek nejlepší kvalita JPEG, tudíž do limitu 5GB paměťových karet jsem se vešel docela v pohodě. Z toho počtu byla asi padesádka “lidských” fotek, ostaní byly krajinky. Po selekci zbyly necelé 2 stovky fotek a z toho jsem vybral asi 40 na prezentaci.

          Říkal jsem, že u digitálních technologií jsou větší investice, provoz je pak skoro zadarmo, to platí i pro e-mail. Pokud budete mít kabel jako já a zaplatíte paušál, tak pak už je jedno jestli za měsíc pošlete jeden, dva, deset nebo tisíc e-mailů, je to za stejné peníze.
          Nebyl by samozřejmě pro mě problém mít uložené všechny nafocené snímky, bylo by to jen pár CD navíc, ale právě proto že digitální smogem nechci otravovat ani sím sebe mám tlačítko “DELETE” celé ošoupané 🙂

          Odpovědět
    • Re

      ty klasické velkoformátové fotky od Sudka jsou ve skutečnosti docela malé kontaktní kopie :-). Fotky metr krát dva jsou v poslední době spíš taková digitálně zpracovávaná a na plotrech tištěná módní vlna.

      Odpovědět
  32. Není to jedno?

    Dámi a pánové, není to jedno, jestli se fotí digitálem nebo analogem, pokud jsme jen amatéři a fotky máme jen pro známe nebo klubové výstavy? Jisté je, že pokud se někdo rozhodne fotit v dnešní době, tak si asi těžko bude kupovat výbavu na analog a kdo má výbavu na analog, tak nebude jen proto, aby vypadal IN kupovat digitál. Pro mě jsou takovéto články jen pusté plácání prázdné slámy, které stejně nic nevyřeší a nikam nevede. Jen se zapláclo místo v řadě článků. Každý si prostě bude stát za svém a jak jsem měl možnost poznat p. Hrubého osobně, tak bude tvrdit o něčem, že je to červené, i když to bude žluté.

    Odpovědět
    • není to jedno?

      > Jisté je, že pokud se někdo rozhodne fotit v dnešní době, tak si asi těžko bude kupovat výbavu na analog

      Jisté to není, začal jsem fotit relativně nedávno a fotím na film. Počítačů mám docela dost během dne (víc jak 12h) a film je příjemná změna.

      Odpovědět
  33. Celá tato diskuze –

    – je dost komická. Argumenty zastánců filmů (neříkám, že u digi není co zlepšovat) mi připomněli podobné spory o digitální zvukový záznam. Např. obhájci vinylových desek – třeba nově vydaných-jako HI END (za majlant), ti zapomínají, že tyto desky se lisují z digitálních primárních záznamů, po zpracování na počítačích. Náramně si pak doma pochvalují, jak je ten zvuk z gramofonu lepší než digitálních nosičů. Líbí se jim, že jim gramodeska opatří orginální zvuk šumem, praskoty a zkreslením, které dodají reprodukci “šťávu”, kterou orginální záznam, (ani zvuk ve studiu) neměl.
    Pro kinofilmový formát tento příměr už plně platí. Dá se říci, že mnohé “klasické” fotografy totiž dráždí právě ta možná dokonalost dig. fotografií, která může výsledek dost odlidštit. O možnostech, které nabízejí editační programy (pro zvuk, video i foto) se zastáncům klasiky ani nezdálo, a taky je to třeba pro ně moc z jiného světa – nebo aspoň ze Španělska. U počítače samozřejmě lze i hodně pokazit-o tom ovšem rozhoduje autor sám. Jisté v každém případě je, že jako všechny prostředky k vyjádření musí být ale i tyto perfektně zvládnuty, a v tom je asi další čertovo kopyto. (To už tu někdo naznačil, a řeč byla i o tom, že příprava fotek pro předání, nebo tisk zabere poctivým hodně času u PC – často víc, než dřív v komoře.)
    Z mnoha příspěvků pak též přímo trčí, že jejich autoři neznají (nebo nedovedou využít), kvalitativní možnosti dnes běžně dostupných digi přístrojů. Už před rokem s Minoltou A1 jsem udělal dost fotek, které bych asi s filmem neměl v té kvalitě, pak jsem dělal s EOS350, zkoušel i Nikon D70 a na doma mám Dynax 5D. Neživím se tím, ale celý život pracuji s médii (hlavně se zvukem-proto ten příklad na začátku). Zastáncům filmu se nepošklebuju, ale ti by zase nemuseli útočit (nebo že by to bylo jako s těmi štěkajícími psy?), na digi (stejně je to jen otázka času a měli by se raději učit). Cena “mokrých” procesů je už dnes pěkně vysoko – asi jako ceny těch Hi-Endových gramodesek. Taky bych mohl být staromilcem, protože když jsem začínal, byla cena BW filmu asi 10Kčs a stovky pohlednic asi 25 Kčs. Jenže je to jinak.

    Odpovědět
  34. abych to tak nejak shrnul…

    Precetl jsem si cely clanek a bohuzel i vsechny prispevky. Kdyz se tak koukam na hodiny, stalo me to docela dost casu. Byl bych mnohem radsi, kdyby se kazdy kdo si tu neco precte a pociti nalehavou potrebu to nekomu poradne vysvetlit sel napred projit tak na dve hodinky ven, vycistil si hlavu a pak se zamyslel, co a jestli vubec sem napsat.

    Objevilo se tu par podivnych prirovnani a samozrejme spousta silackych reci, jak uz se dnes asi na takove internetove fotrum slusi a patri, ale sem tam na neco bych si dovolil reagovat.

    Treba ten primer s konmi a auty, to bylo fakt neco. Celkem chapu dopravce, ktery kazdy den najezdi tisice kilometru a zivi ho to. Nevim jestli ma z te prace radost nebo by dal prednost pivovarskym valachum, ale asi uz dnes nema na vyber. Vetsina z nas tu ale pouziva dopravni prostredek jen na projizdky kolem vody a rad bych nechal na uvazeni kazdeho, jestli radeji posloucha broukani motoru, nebo souhlasi s T. G. Masarykem ze nejkrasnejsi pohled na svet je z konskeho hrbetu.

    Pak tu zaznely i silacke vyroky typu “dnes uz by si filmovou zrcaklovku nikdo nekoupil” a “stejne za par let budete vsichni fotit digitalem”… Prijde mi to jako zbytecne kategoricky soud. Na rozdil od rady lidi tady bych asi uplnemu zacatecnikovi doporucil prave kinofilmovou zrcadlovku, protoze se s ni podle meho nazoru nauci vic, alespon v zacatcich. K pouzivani digitalniho fotoaparatu je treba vetsi sebekazen a sebekritika, kterou se s nim clovek stezi nauci a mel by si ji uz prinest. Ocenuji na nem sice to, ze clovek muze fotit vice a vidi sve vysledky driv, ale musi tak nejak “vedet co dela”. U filmu trochu brzdi cena za zmacknuti a nuti ho vice nad fotografii premyslet, ale je tu jeste jeden rozdil, mozna dulezitejsi.

    S digitalni fotografii je nerozlucne spjata i digitalni uprava v pocitaci a tady vidim kamen urazu. Verim ze je daleko dulezitejsi dobre fotit nez dobre upravovat, soucasny trend je ale nanestesti presne opacny. Obrovska spousta zacinajich fotografu sve spatne fotky (kterym se v zacatcich samozrejme nemuze nikdo vyhnout) upravuje a snazi se z nich delat dobre, cimz bohuzel stravi mnohem vic casu nez focenim samotnym. Tak nam zde vznika pocetna generace lidi, kteri sice mistrne ovladaji praci s photoshopem, ale foti mizerne. Presto se casto povazuji za slusne fotografy, nebot jejich snimky jsou technicky dobre… Staci se podivat na internetova fora a cloveku muze byt jasne, proc spousta lidi konci takhle.

    Nemohu se pritom ale ubranit dojmu, ze s filmem by k tomu v takove mire nedochazelo. Kdyz vyfotim neco spatne, dostanu to ve fotolabu na papire a uvidim tu hruzu, vim ze si za ni muzu sam a nezbyva mi nez to priste vyfotit lepe. Zadnou otocit babicku aby se koukala na druhou stranu, vyretusovat ty stromy co ji rostou z hlavy a nahradit tu perfektne ostrou hromadu odpadku v pozadi necim libivejsim nebo ji aspon rozmazat proste nemam. Musim se to zkratka naucit vyfotit poradne. Az tohle pochoim, pak jsem pripraven na DSLR, ktera mi naopak nabizi vyhodu rychlejsi moznosti pouceni z vlastnich chyb, do te doby na ni ale jeste nejsem dost zraly.

    A k tomu konci filmu a vyrobcu: ano, rada jich skoncila, ale treba Nikon uvedl loni do prodeje novou generaci profesionalni filmove zrcadlovky – Nikon F6 – a vlozil do nej ty nejlepsi technologie z jeho aktualnich DSLR. Dodrzel tak zhruba desetilety cyklus inovace sve vlajkove lodi a ani masivni prevaha digitalu ho od toho neodradila. Takovy fotoaparat se asi nevyplati vyvinout a uvest do vyroby, aby se pak prodaval pouhe dva roky nebo kolik tu rada proroku filmu davala. Jisteze se nejedna o fotoaparat pro amatery a siroke masy, tam digitalni kompakty jasne film valcuji a mnohde jsou i prinosem, ale sve kupce si jiste najde. Nejak se mi nechce verit, ze by si takovy krok u Nikonu dopredu poradne nerozmysleli a nespocitali, ostatne i Fuji dal pokracuje ve vyvoji novych emulzi, takze bych to s filmem prozatim nevidel tak cerne a jeste mu sbohem nedaval.

    A jeste jednu poznamku si dovolim: pokrok samozrejme nikdo z nas nezastavi, ale pokrok tady neni o tom delat veci lepsi, ale delat jich vic, rychleji a s nizsimi naklady… Od toho presvedcit lidi o tom ze je to lepsi je tu marketing a reklama. Je to smutne, ale je to tak. Staci se podivat (a nejlepe si i sahnout) na objektivy, tam je to myslim docela dobre patrne. Vlastnosti objektivu se natahuji (kratsi zaostirtelna vzdalenost, sirsi siroky konec), pritom ale vyrobni naklady navzdory slozitejsi konstrukci spise klesaji. Je prijimano mnoho kompomisu, aby objektiv vypadal papirove co nejlepe, a to vetsinou na ukor sferickeho zkresleni, chromaticke vady, chovani v protisvetle a bokehu. Vim ze prilis zobecnuji a pro radu povedenych kousku toto neplati, technologie jsou prece jen o kousek dal a vzniklo i par opravdu povedenych objektivu, ale slo mi spise o to ukazat, jak se nove vyvinute technologie vyuzivaji. Co je mi platne, ze by dokazali vyrobit mnohem kvalitnejsi objektiv, kdyz to neudelaji? Fakt ze (co do poctu prodanych kusu) nejvetsim vyrobcem objektivu na svete je Sigma, nechvlane proslula poruchovosti, zmetkovosti, nizkou mechanickou odolnosti, castym spatnym vycentrovanim a vubec velkou ruznorodosti co se kvality jednotlivych kusu tyce, mi prijde dostatecne vypovidajici. Proto jsem mnohem opatrnejsi v ocekavani svetlych zitrku a nemyslim si, ze pokrok odstrani vsechny problemy – odstrani jen ty, o kterych marketingovi odbornici rozhodnou ze nas trapi.

    Krasny den a dobre svetlo vsem kdo to docetli az sem… 🙂

    PS: Kdyz tak koukam na to co jsem tu posledni vic nez hodinu a pul psal, vypada to skoro jako clanek. Byl bych opravdu nerad, kdyby mel vyvolat dalsi plamenou hadku. Snazte se ho proto prosim brat tak jak byl myslen – s nadhledem. Zejmena ten posledni odstavec, neni namiren proti dnesnim objektivum (cehoz by se nekdo urcite rad chytil), nybrz proti samospasitelnosti pokroku jak tu byla kymsi predkladana…

    Odpovědět
    • abych to tak nejak shrnul…

      Omlouvám se, ale to shrnutí je tak dlouhé, že ani nejde číst – a navíc to není shrnutí, ale vlastní polemika. Na polemiku s touto polemikou skutečně již není sil a je v podstatě o ničem. Spíš bude zajimavé, jak bude takováto diskuze vypadat za 10 let (tj. co proti čemu?).
      Ale asi hezká tečka na závěr rozsáhle a neplodné diskuze.

      Odpovědět
      • abych to tak nejak shrnul…

        Shrnout jsem chtel vlastni nazory, ne tu diskuzi, to by uz vubec nemelo smysl. A za tu zdlouhavost se omlouvam, ale kdyz jsem tak tady na to koukal, tak mi prislo lepsi ctenare prispevku ukolebat delsim povidanim nez popudit zbytecne kratkym odstavcem naslapanym argumenty proc vidim vsechno jinak. Kdyz si to nahodou nekdo precte, aspon uz nebude mit silu se o tom hadat… 🙂

        Odpovědět
    • film vs digital

      Pokud chceš vidět zajímavý rozdíl, ukážu ti svoje zvětšeniny z Fujicolor PRO160S ve velikosti 100x60cm. Pak mi můžeš předvést totéž.

      Odpovědět
      • film vs digital

        Ja si nechci nic premerovat 🙂 Verim, ze mate dokonale zvetseniny! Jen me zajimal nazor na tento clanek nic vic, nic min … Ja tak nejak stale verim, ze film je lepsi, ale asi ne na dlouho …

        Odpovědět
        • film vs digital

          jasně, fullframe digitál se vyrovná filmu, naskenovaném na dobrém skeneru – ale při čistě optickém zpracování (promítání DIA, zvětšeniny z filmu) obsahuje obraz z filmu větší množství informace.

          V případě DIA je to množství větší mnohonásobně, a jednoznačně je rozdíl vidět bez nějakých dohadů, 1024×768 promítnuté na 2×2 m, to je opravdu parodie na skutečnost, kdežto DIA fokáže člověka vtáhnout do scény

          Odpovědět
          • film vs digital

            ja fakt nechapu, proc lidi umyslne zkreslujete udaje, neni mozne, ze by jste byli tak omezeni… proc proboha srovnavate dia s promitnutym digitalizovanym obrazkem v tak malem rozliseni? Nebylo by fer k tomu promitat ten diak, ktery bude take oriznuty/zmenseny na tretinu nebo jeste mene sve puvodni velikosti? Ja jsem zastancem toho nazoru, ze nelze jednoznacne rici, ze je lepsi DSLR ani ze je lepsi konofilm… zalezi na tom co kdo preferuje – nazory pana Šedy, ktery vydava mentalni problem jedince za problem techniky uz jsou uplne mimo misu… (souhlasim vsak naprosto s Radkou a souhlasim i s nazorem, ze auta jsou krokem šikmo, s ohledem na zasvinění prostředí, deformaci lidí, obezitu atd… ). Je na čase si ale uvědomit (a to platí i pro zapřísáhlá tvůrce ČB fotografie), že svět není černo-bílý a záleží z jakého úhlu se na věc nahlíží. A všem musí být jasné, že i pokud se přpustí, že digi technologicky dnes “nestíhá” , je otázkou měsíců/pár let, kdy se tak stane…
            Hlavně jsem ale přesvědčen, že pro většinu dnešních tvrdošíjných zastánců filmu dnešní lepší DSLR nejen stačí, ale jejich možnosti budou – s ohledem na nedostatek lidského umu fotografického – ještě nevyužity.

  35. k věci pánové

    Tahle “diskuze” se tak trochu odtrhla od tématu článku, zda-li má filmový materiál budoucnost.
    Ať se mi to líbí nebo ne, film, ve formě malého formátu, se dle mého názoru cca do 5 let přestane vyrábět. Ne že by snad měl horší vlastnosti než digi, to v žádném případě, ale nebude skoro niko, kdo by ho kupoval.
    80% lidí, kteří živí fotografický průmysl, si pořizuje fotoaparát, aby jednou za rok fotili dovolenou u moře, vánoce a pak sem tam nějakou tu akci s kamarády. Fotografie si nechávají dělat ve formátu 10*15 cm, a jestli má film o něco lepší zobrazovací vlastnosti, je vůbec nezajímá, protože oni tu kvalitu prostě nepotřebují, ba ani nepoznají, kor na takhle malých fotkách. Chtějí mít fotky hned, posílat je kamarádům na e-mail, chtějí cvakat aby si pak mohli vybírat to, co se jim líbí, a nečekat několik dní na vyvolání a zpracování.
    Ten zbytek, ta menšina, která na film fotí, sama si ho doma vyvolává, a využije jeho kvalit a předností, dělá si zvětšeniny, prostě nemůže tenhle kšeft, bohužel, ufinancovat. Pokud pro firmy přestane být výroba filmového materiálu zisková, ať si nikdo nedělá iluze, že z nějaké nostalgie či ohledu, bude filmy dál vyrábět!
    Kdybych si teď měl jít koupit filmový fotoaparát, tak jedině na střední nebo velký formát, tam bude ještě nějaký čas film kralovat. Ale na malý formát už bych si nový přístroj rozhodně nekupoval.
    Ještě si neodpustím vlastní poznatek s filmovými materiály. Budete-li chtít dostat z filmu na papír tu kvalitu, kterou oproti digi, film poskytuje, zapomeňte na zpracování v běžných fotolabech, tam se ve výsledcích rozdíl mezi filmem a digi naprosto ztráci. …ale to už je na jinou diskuzi.
    Sám fotím na P-six a představa, že by se filmy přestaly vyrábět, mě doslova děsí. Protože na nové digi vybavení, které by mi poskytovalo stejnou kvalitu jako střední formát prostě nemám a mít asi ani nikdy nebudu.

    Odpovědět
    • k věci pánové

      Ja bych to tak cerne nevidel.

      Ono to neni tak, ze by 99% lidi zahazovalo svoje kinofilmovy aparaty a prechazelo na digi. Zkuste zapremejslet, kolik lidi z vaseho okoli, vyjma profiku, co ma ted digi by vubec nejakej pristroj mela, kdyby digi nebylo. A specialne skupina dovolenkovejch kompaktistu si nerada zvyka na novy pristroje; cena zpracovani jejich 3-ech rolicek filmu rocne je nepresvedci. To mate jako s mobilama – ty staricky co umej jen telefonovat a smskovat drzej co to da, protoze jsou na ne zvykly.

      Navic je to taky financne jinak na zapade, jinak v brazilii a jinak treba v indii. A to nejsou maly trhy.

      Ovsem pro vyrobce filmu neni relevantni, kolik lidi aparat kupuje, ale kolik ho uz ma a pouziva.

      A pak si racte uvedomit, jakej je rozdil mezi vyrobou kinofilmu a vetsiho formatu – emuzle je stejna, material podlozky stejnej, jenom je to jinak tvarovany. Ergo kladivko, vyrabet o format vic, nebo min zas tak moc nestoji. Takze bude nejspis vyrabet vsechno nebo nic.

      A uplne posledni podotek – i kdyby nakrasne filmovej trh klesnul na desetinu, jako ze ted zadnej vyraznej klesajici trend neproziva, tak co to znamena pro vyrobce? Snizit vyrobu na desetinu. A ta desetina, to je porad jeste sakra moc penez, nez aby kvuli tomu kopletne pozavirali vsechny fabriky.

      Odpovědět
    • k věci pánové

      Mate na ten nazor pravo, ale domnivam se, ze, byt v budoucnu jeden jediny vyrobce, nabizejici omezeny sortiment, na trhu vzdy bude, a tezit bude prave z onoho maleho procenta lidi, kteri zustanou filmu verni. Kolik procent lidi dle Vas dnes nataci na 8 mm filmy? A prece Foma pred par lety (v dobe jednoznacne videa, jednoznacne praktictejsiho pro vsechny amatery) obnovila vyrobu techto materialu a dosud jsou na trhu. Proste vyrobce temer nema konkurenci a jiste vyrobu neudrzuje z nostalgie… U kinofilmu vs. digi je (ve prospech fimu) tento rozdil mnohem mensi

      Odpovědět
      • k věci pánové

        zanikne VHS, tak jako u filmu zaniklo APS … super-8 má svoje kouzlo vzhledem k mnohem lepšímu zachycení kontrastu než dvi – proto přes svoji mnohem vyšší cenu a mnohem vyšší zpracování existuje v barevné i čb verzi – a to ty náklady jsou opravdu velmi vysoké, nesrovnatelné s focením na film

        Odpovědět
        • k věci pánové

          přesně tak (APS navíc přišlo pozdě), právě toto kouzlo lepšího zachycení kontrastu a celkově větší “hloubky” má oproti digi film (nejen DS8 vs. video; alespoň v oblasti dostupné techniky, ale co není může být..:). Připadá mi, že se často naprosto zbytečně pohřbívá film za živa (viz už jen odvážný nadpis tohoto článku – kdo ví kolik takových “loučení se” s filmy po X letech ještě bude;-) Ta doba, kdy se film úplně vytratí, možná někdy přijde (nikdo neví kdy a zda vůbec), ale myslím si, že už dnes odepisovat špičkové médium, které nikdy nebylo na lepší kvalitativní úrovni, je předčasné.

          Odpovědět
  36. Kyklop

    Ono to není o tom, zda-li je lepší FILM nebo DIGI. Takto může otázku postavit jen ten poslední neznalý amatér. Pokud se nebude rozlišovat, na jaký film, nebo na jaký čip byla scéna zachycena, nemá diskuse význam. Ve výběru filmů je dnes obrovský rozdíl, stejně jako v použitých čipech. Nelze tedy srovnávat nejlepší čipy s nejhoršímu filmy ani nejlepší filmy s nejhoršimi čipi. A k tomu všemu přistupuje faktor použité optiky, čímž se porovnání ještě dále komplikuje, takže něco odsoudit či zvýhodnit jen podle technologie skutečně hraničí s fanatismem.

    Odpovědět
  37. Z mého deníčku

    Je sobota ráno a já se vydávám s rodinkou na malý výlet. Vše nezbytné máme už s sebou, ještě kontroluji povinnou výbavu, jo, můj miláček, Canon 10D a potřebná hromádka skel od těch pěkných bílých zoomů až po 40 let stará pevná skla, všechny jsou v objemné fotobrašně, tak můžeme jet…
    Konečně nacházíme krásné místo, kde si děti můžou krásně hrát. Trávník, písek, prolézačky, dokonce bazén. Hned cítím svou příležitost a otevírám fotobrašnu. Už vidím tříletou Kačenku v pozici, kterou musím cvaknout, náběh trvá nekonečné dvě vteřiny, pak ještě zvolit pevnou clonu, tak 4 bude akorát. Během deseti vteřin začínám fotit, dostavuje se ten neopakovatelný stav vzrušení. Cvakám raději více, večer to přeberu. Občas kontroluji na displeji, co tam mám a ujišťuji se, že je to dobré. Ještě vyměním jiné sklo, aby i fotky byly jiné. Blahořečím digitálu, být tam film, měl bych tak 5 fotek a určitě všechny špatný. Pětiletý Kuba si hraje ve vodě, tak hned měním sklo za dlouhý teleobjektiv a hledám šikovné protisvětlo. Voda stříká a protisvětlo je mimořádný efekt, stačím udělat tak 15 snímků, než si mě všimne. Expozici jsem hned nestrefil, na automat z toho lezou blbosti, ale po dvou korekcích vím, že to bude také dobré. Ještě zkouším starý Zeissův teleobjektiv, uvidíme, třeba to bude i lepší….. Musím hlídat kartu, už jen 150 snímků. Má žena si to chce také zkusit, je nadšená tím, jak je to snadné, i děti občas přiběhnou s prosíkem tati, ukaž a jsou nadšené, já taky…..
    První kroky po příjezdu domů vedou k počítači. Pravda, to přenášení je zbytečně zdlouhavé, neměl bych koupit něco rychlejšího? Napřed fotky projíždím, hned mažu ty nepovedené, je jich dost, nebyl čas vše kontrolovat, také expopzice někdy není dokonalá a někdy je to i neostré. Ale žádný problém, stále z těch 450ti snímků zbývá asi 150. Selektuji nejlepších dvacet a ty upravuji expozičně, také trochu doostřuji. Zlatý digitál, fotka, která za moc nestála je jako mávnutím proutku jako ze škatulky. Pak obřadně zavolávám rodinku, všichni jsou nadšeni a chtějí fotky na papíře, aby nebyli omezováni sezením u monitoru. Fotky tisknu na své inkoustovce a jak vylézají, pyšně zdůrazňuji, že až doposud nás tolik krásných fotek vůbec nic nestálo a i to vytištění je vlastně levné, nemusím ztrácet čas ježděním do minilabu, čekáním a pak vyhazováním většiny fotek do koše.
    Sedím s manželkou v obýváku, popíjíme lahev vína a na fotkách obdivujeme, jak ty děti rostou a jak jim to sluší. Dokonce i fotky, které fotila manželka, jsou parádní, škoda, že jsme digitál neměli už před deseti lety, měli bychom takových fotek o mnoho více. Já trochu přemýšlím, jestli by nestálo za to vyměnit svou 10D za novou D5, přeci jen to rozlišení a kvalita…. Navíc, když to focení nic nestojí, tak by stálo za to se rozšoupnout a těch 80000 našetřit, vlastně jsme to našetřili už tím focením. Držím se ale při zemi, zůstane při starém, jen, kdybych měl ještě jeden objektiv, ten mi dneska chyběl….
    Jdu spát, dnes byl krásný den a ráno vstávám.
    Neděle ráno. Je 5 hodin a budík zvoní. Hned vstávám a kontroluji, jestli je ještě skutečně tma, abych nic neprošvihnul. Povinná kontrola výbavy, ano, je tam vše. Ježíšmarjá, destička ke stativu, málem bych zapomněl. Rychle vše nakládám do auta a odjíždím.
    Zastavuji a vyndávám z auta vše potřebné. Ta velká černá kožená brašna má snad 15 kilo. Nikdy jsem jí ale nevážil. Ještě přemýšlím, jestli budu ten velký teleobjektiv potřebovat a usuzuji, že ne. Ale kazety, ty musím vzít obě, 6krát 9 a kdyby bylo třeba i 6krát6. Můjpohled spočine na samotném fotoaparátu Linhof Press70. Je to má pýcha, před čtařiceti lety se za to dalo koupit slušné auto a velké procento světových fotografů s tím širokoúhlým Distagonem 53mm udělalo skvosty světové fotografie. Jsem na to pyšný. Ještě stativ přes rameno a můžu jít. Poslední kilometr jen pěšky, ale vím přesně kam a navíc, do východu slunce to určitě stihnu. Cestou potkávám dva čundráky, jednomu z nich se na krku houpe nějaký digikompakt, jak říkám, krabička na mýdlo. Usmívám se nad tím kouskem bakelitu, vždyť s tím se nedaj dělat ani rodinný snímky, navíc se mu určitě během několika měsíců rozsype. Přicházím na to přesné místo. Byl jsem tu již několikrát, ale zatím nikdy štěstí nepřálo na to správné světlo. Vybaluji stativ a pak na hlavu obřadně přidělávám Linhofku. Asi deset minut přemisťuji stativ po decimetrech do stran a po centimetrech nahoru a dolů. Konečně mám ten úhel, který potřebuji, ještě musím srovnat aparát do vodováhy. Ještě kontrola raději kontrola přes matnici, přeci jen něco nemám, jeptišku jsem doma nechal, ale nevadí. Drátěná spoušť je na místě, planžeta vytažená, závěrka natažená a film převinut již z posledního snímku. Čekám s expozimetrem v ruce, abych mohl před expozicí nastavit správný čas, clona 11 je již připravena. Vzrušení je velké a očekávání také. Dnes by to mohlo vyjít. Slunce vychází za obzorem a já vím, že je to tady. Pečlivě měřím a nastavuji půlvteřinu, ještě chvíli počkat a cvak. Ten lahodný zvuk, kam se hrabou ty digitální hračky. Vím, že když to nezkazím, mám obrázek na celé dveře. Pro sichr ještě dvakrát opakuji s upravenou expozicí a ještě stihnu popondat stativ o 30 cm doleva. Minule to vypadalo taky výborně, ale světlo bylo špatný. Za 20 minut je po všem. V srdci plápolá nadšení a uspokojení.
    Večer vyvolávám film, je to jako první rande, vždy stejné očekávání. Dnes to určitě vyjde. Ruce mám sice potřísněné vývojkou, ale s vývojnicí se mazlím, jako s dítětem. Vyvolaný film věším na uschnutí, nikdy ale do rána nevydržím. Letmý pohled na negativ mě utvrzuje v tom, že dva obrázky jsou ty, na které jsem čekal. Ještě lupou kontrola ostrosti a zrna. Ostrost dokonalá, zrno žádné, kdepak, kam se hrabe nějakej digitál… Vysílen, ale nadšen jdu spát, ráno musím jít pro filmy a vývojku, ještě, že jsem těch 1500 Kč ušetřil.
    Prožil jsem krásný a neopakovatelný víkend. Děkuji fotografie, že existuješ.

    Odpovědět
  38. o ničem

    Nechci vůbec srovnávat, nemyslím si že bych byl nějaký odborník, ale práskat s digitálem je o ničem. Kultovní záležitost je podle mě kinofilm, je prostě paráda když vytahneš starýho Nikona a strčíš s tím do kapsy všechny ty digitální mašinky za neskutečný prachy.

    Odpovědět
    • o ničem

      aaaaa, pan je exhibicionista a zalezi mu na tom co dobre vypada… to mi Te bude lito az se vedle Tebe kdyz budes stat se starym Nikonem, objevi clovek s jeste starsi Leicou, protoze to Te strci taky do kapsy… :-))

      Odpovědět
  39. Analog pro zacatecnika

    Take sem neco pridam. Mohu rici ze analog je pro zacatcnika nestesti. Hlavne nemoznost experimentu (ano, ale na ukor jejich drasticke ceny). Koupil jsem si z druhe ruky Nikona F80. Vzal si ho na dovolenou + dva filmy. Vyfotil jsem cca 50 snimku takze nic mic. Ocekavani po navratu bylo velike, ale o to vetsi bylo zklamani. Vetsina se opravdu nepovedla, mozna 10 bylo pouzitelnych. Takze petikilo za 50 snimku v haji… Priznavam, poradne s fotakem neumim, ale proto je dulezite ucit se a fotit, fotit a fotit. A to s analogem leze skutecne dost do penez a vysledek je zpocatku nejisty. Takze jsem F80 prodal a koupi starsi D70. O moc draz me to nevyslo a jsem spokojen. Nerikam, ze je analog spatny, ale nic pro me (zacatecnika), kdyz s fotakem jeste moc neumim a neumim vyuzivat vsechny jeho moznosti a najit tu spravnou kompozici.

    Odpovědět
  40. Recenze

    Článek je dost osobní a hoden slohovky v 7 třídě…. Bohužel jste mě nezaujal:-( zkuste se propříště zamýšlet nad tím zda je lepší na záchodě dřevěné prkénko či plastové. Třeba vnitřně trošku dospějete.

    Odpovědět
  41. Morafa

    Vole natřu ti to se svojí leicou versus mark 18 mpix:-) To je přeci mrkef čím fotíš. Když to neumíš tak potem se hádáš o pixely.

    Odpovědět
  42. digitální televize

    Víte proč se digitalizuje televizní vysílání? Obraz je jako brus a má to mnoho dalších výhod.
    Fotografování za pár let dopadne úplně stejně.

    Odpovědět
  43. Sbohem filmy po dvou letech? Neeeeeeeeee

    Pridam svuj amatersky pohled.
    Ono sami vidite, ze tento problem se neda resit nazorem z jednoho uhlu pohledu a tento nazor vyhlasit malem dalsim clankem ustavy CR. Typu: Digital je lepsi! Smrt filmum do peti let!!!!!
    Pocas diskuze se vykristalizovalo nekolik skupin. Prvni spolu s autorem se diva na problem z uhlu prakticnosti a technickych prednosti digitalu pred analogem. Mnohdy jsou to profesionalove, pro ktere cas=penize. Ano s timto uhlem pohledu se da souhlasit, za jistych okolnosti. Dalsi skupina narazi na problem financni. Tady si myslim ze klasicka zrcadlovka bude este hodne dlouho vyhodnejsi reseni. A dalsi skupina se na problem diva srdcem a rozumem dohromady. Priznava vyhody digitalu, ale nenecha dopustuit na klasiku, ktera jim prirostla k srdci. A tady se musime podivat co fotograf od svoji fotografie ocekava, protoze fotografie uz neni tak uzky pojem jak pred 150 lety. Pokud jde o fotografii umeleckou, tak by to umeni malo byt zive a mel by do toho autor vlozit vsechny svoje schopnosti, ktere by meli prevazovat nad technickymi vymozenostmi fotoaparatu. Pokud chcete rychle dokonalou technickou fotografii bez ducha a mate statisice korun k dispozici, tak se nabizi siroka paleta naprosto “dokonalych” digitalnich pristroju. Ja se priklanim k posledni skupine. Priznavam vsechny vyhody digitalum, ale… Ale pro me cim starsi a nejneautomatictejsi fotak tim lip (nemyslim sice az deskove harmoniky). Pro me nejdokonalejsi a nejvic vypovidajici fotky reportazno/umelecke fotky jsou s obdobi 2. sv valky. Smekam pred fotografmi, kteri spoceni spinavi od krve, vytahli nekde z kozacky otlucenou leicu “drevenima” prstama do ni pod gulometnou palbou zalozili film. Od oka nastavili expozici. A udelali neuveritelne fotografie na ktere nema nikdo. To je tvorba ktere autor klidne aj obetuje zivot a na tom dile se to zobrazi. A ne sedet v teploucku u pocitace tridit stovky jalovych fotek. Je to jako ve vsem. Dobry herec musi hrat, jako by to melo byt naposled v zivote.
    Mozna vam budu k smichu ale fotim na Zorkij S, protoze na leicu nemam a sem fakt spokojeny, protoze je to konicek a extreme me to bavi. Pak sahnu na milovanou Prakticu L, ktera ma uplne vsechno, co by mohl fotoamater potrebovat, aby se naucil fotit (mozna az na exposimetr). Nesouhlasim ze by mel fotak vsechno udelat za vas, to neni umeni!
    Takze, jestli se prestanou delat filmy, tak se asi zabiju a verim, ze se toho nikdy nedoziju.
    Predem se omlouvam za svuj naivni a neprofesionalni pohled, ale srdci neprikazes!

    PS: Jeste jeden priklad: Jeden rusky profesionalni reportazni fotograf (jmeno sem zapomel) fotil Smenou 2. Byl strasny ochlasta a rika se, ze v jeho vyvojce pri obcas plavali aj kysele okurky vajgly a pod. Ale jeho fotografie se vyznacovali nebyvalou ostrosti (u smeny!!!), presnosti a vystiznym momentem. To jenom takova kulturna vlozka 🙂

    Odpovědět
  44. DIGI TV ETC

    Coece jak muzete vypustit takovej blabol. Digitalni tv ma dle meho vyhodu leda tak v prijmu. Bud kvalitni nebo nic. Schvalne se nekdy zkuste pri fotbale podivat treba na travnik. Uvidite leda tak zelenej flek a nejake ty kosticky. Pak se podivejte na analog a 50hz TV. Digi TV vcetne LCD televizi je momentalne zoufalstvi. Snad az bude vyssi rozliseni a nizsi komprese tak to pujde. Do te doby se sve stare 50hz nevzdam.
    Pokud jde o foceni tak tam maji obe technologie misto na slunci. Stredni format ma stale co rici a digital ve sve uzivatelske jednoduchosti a rychlosti tez. Dynamicky rozsah filmu je vyssi. Pokud si to chce nekdo overit at si udela treba svetelne narocny akt na film a pak na digital. Mam 20D, Pentacon Six…. Kazdy se hodi na jinou akci.

    Odpovědět
    • digi tv etc

      Bohužel klasický film končí, to se nedá zachránit žádnou diskuzí. Filmové materiály se rozvíjely a zdokonalovaly ksyž na to byly peníze a byl to dobrý obchod. Dnes, kdo zůstal jen u filmu skončil, třeba kdusi slavná Agfa v Německu. Film se bude vyrábět dál ale asi tak jako dnes vinylové desky, pro pár lidí. Další vývoj ho nečeká, stejně jako VHS a analog v televizi, karburátory v autech, pístové motory v letadlech. Jestliže jsou nějaké rozdíly v kvalitě, je to jen otázka času. Fotím průmyslové věci a s filmem jsem vyrostl a žil spoustu let. Teď jsem rád že Linhof technika dodává k aparátúm 32M digistěny, takže není třeba měnit objektivy ani přístroje a práce je to lepší, to bezesporu, když člověk něco pokazil na filmu, tak se to muselo vyhodit, na digitálu se spousta věcí dá ještě zachránit. To také znamená, že je to levnější a tak kdo se nepřizpůsobí má smůlu, přijde o zakázky. Srovnávat kvalitu nemá cenu, technika je to rozdílná, ale při správném přístupu budou výsledky stejné. Proto také nakonec ten bouřlivý rozvoj. Proč se ještě některé profesionální věci fotí na film? Když je někdo vynikající fotograf a nechce nebo neumí fotit digitálně a já jeho fotky chci, tak je koupím a v tichosti digitalizuji, protože by mi je jinak tiskárna nevzala. Když se před deseti lety objevily první digitální fotoaparáty a prorokoval jsem tuto budoucnost, málem mi natloukli, ale to by asi vývoj zastavilo jen těžko. Dá se jen s Cimrmanem konstatovat, že stím můžeme nesouhlasit a to je tak všechno co proti tomu můžeme dělat.

      Odpovědět
  45. Píchnutí do vosího hnízda

    Před léty jsem začal ponikat, otevřel si obchod foto a koupil minilab.
    S digitály fotím od samého začátku, Fuji S1, dodnes s ní fotíme.
    Ale k polemice digitál nebo film. Nejde jednozančné říct nyní je doba digitálů, analog patří do sběru.
    Opět jsem oprášil filmové přístroje a černobílou fotografii fotím na film. Používám filmy s vyvolávacím procese C41, abych nemusel doma míchat vývojku a ustalovač. Filmy si kvalitně naskenuji v TIFU a dál se snímky pracuji v počítači. Žádný program nedokáže nahradit strukturu filmu. Jemnou nedokonalost zrna. Hlavně černobílý film má úplně jiné podání polotónů a kresby v šedé. Výslednou fotku si udělám na labu, umím formát až 30x90cm, nebo si ji vytisknu na velkoformátovém plotru.
    V podstatě mám neomezené možnosti zpracování.
    Pdotýkám záleží na autorovi, na jeho záměru a tvůrčím záměru.
    Dnes je skutečně doba, kdy se fotogrfování blíží malířům, kdy si snímky můžeme utvořit k obrazu svému. V krajině vymažeme co se nám nelíbí, doplníme co by se nám líbilo, změníme perspektivu, stejně jako malíři.

    Přeji všem dobré světlo a nehledejte techniku, ale tvořte
    Milan Lhoták

    Odpovědět
  46. Po dvou a půl letech….

    …působí každá podobná úvaha úsměvně…… uvědomuje si autor vůbec kolikátým špatným prorokem v pořadí vlastně je ? …. “Pokud ale uvažujeme o defacto stagnaci, kdy setrvačně jede výroba existujících produktů s pramalou vyhlídkou na inovaci, tak pak je bohužel nutno uznat, že se film do tohoto stádia již dostal a nejvíc se to týká právě klasického kinofilmu” – toto tvrzení dnes působí komicky a nutí mě se ptát – proč se autor snažil přesvědčit sám sebe o tom že jeho cesta je ta správná a neušetřil si raději čas pro svůj krásný koníček ? ? ? ? Film žije, digi žije. Filmů je k dispozici více než 20.2.2006, digi je na tom také určitě lépe…. Nicméně, vzhledem k tomu že film byl pohřbíván již mnohokrát a vždy mylně (a zcela nepodloženě), myslím si pane Hrubý až až film do zmiňované stagnace dospěje, vy už tady nebudete. možná že ani já ne….

    Odpovědět
  47. film nás baví

    podle mě je důležité , že existuje stále určitá skupina lidí , které baví fotit na film . je jedno jesli na kino nebo větší . asi nás bude málo co si to myslí ale prace v temné komoře není stejně zábavná jako u monitoru a tiskárny. je to prostě něco jiného a mě osobně baví negativ-pozitiv… už když zakládam film tak cítím určitý relax nebo prostě příjemný pocit…nejde jen o samotné zmačknutí spouště . celé je to proces , který je nesrovnatelný s digitálem. ovšem pokud se posuzuje konečný snímek je přece jedno co se komu líbí a jak fotka vznikla….škoda že klasiků není víc a tím pádem asi výrobci filmů začnou zdražovat…to jediné mě mrzí …

    Odpovědět
  48. Sbohem filmy po dvou letech

    Samozřejmě digitalizaci se nevyhneme, sám ji využívám, ale když chci přemýšlet a vyfotit kvalitu tak se analogu nevyhnu. Podívejte se na co fotí světová špička.

    Odpovědět
  49. Už je to 6 let!

    Dívám se na článek a říkám si, sakra vždyť je to už víc než 6 let a žádné katastrofické scénáře se neodehrávají. Znám čím dál tím víc lidí, kteří začali dávat přednost klasice před digitálem (buď kvůli lomu, nebo kvůli tomu, že zkusili v práci v komoře, která je začala bavit). A myslím si, že je absolutně zbytečné dávat filmům sbohem, protože film si vždycky najde dostatečné množství zájemců, kteří milerádi dají přednost klasice před digitálem. Někdo tady psal o zhodnocení za 10 let ,a i když je to jen 6 let, tak rád píšu, že na filmy se stále fotí, že většina firem, které vyráběly fotomateriály je vyrábí stále a zdá se, že situace trhu se uklidnila natolik, že film tady bude věčně.

    Odpovědět
    • už je to 6 let!

      A přidávám po dalším roce, že FILM je KRÁL a vždy byl a vždy bude. Nějaké ty vlny nul a jedniček ve spotřebních škatulkách zvaných digitální fotoaparát zase odplují. Vždy říkám, “digitál je dobrý sluha, ale zlý pán”. Je to jako namalovat Caravaggia digitální malbou:) Jinak návrat ke klasice stále roste:) Dobrý světlo!.)

      Odpovědět

Napsat komentář