Hornické muzeum Ostrava

Technické památky mají zajisté své nezastupitelné místo v kulturním bohatství každé země, patří mezi důležité turistické cíle a jsou vděčným objektem pro fotografii. Kombinaci toho všeho nabízí dnešní tip na výlet.

Ostravsko a Karvinsko bylo – a do jisté míry stále je – důležitým centrem českého průmyslu, zejména těžebního a hutnického. Je jasné, že po tak velkých zásazích člověka do přírody musí na každém takovém místě zbýt velmi mnoho různých artefaktů. Po uzavření většiny kamenouhelných dolů v Ostravě a okolí vyvstala otázka, co s takovými pozůstatky dále dělat. Zničit? Nešlo by to beze stop a navíc by to v mnoha případech byla nenahraditelná kulturní škoda, vždyť některé průmyslové komplexy jsou i ve světovém měřítku unikátní. Jistě je třeba zdevastovanou krajinu zase uvést do „zdravějšího“ stavu, o tom není sporu. Nicméně není dobré pálit za sebou všechny pomyslné mosty, protože industrializovaná krajina je lidským výtvorem a měli bychom na ni mít alespoň nějakou památku. Ekologové, ekonomové a jiní odborníci na toto budou mít zajisté docela jiný náhled, ale toto není (a nemůže být) žádná odborná diskuse, protože jednak nejsem odborník a jednak je mým jediným cílem nabídnout další – pokud možno zajímavý – tip na fotografický nebo jakýkoli jiný výlet.

Hornické muzeum v Ostravě je svého druhu největší instituce u nás a jeho rozloha i množství vystavených exponátů jsou jistě významné i v celosvětovém měřítku. Možná ani slovo muzeum nevystihuje pravou podstatu věci, spíše jde o skanzen s exponáty umístěnými uvnitř i vně historických budov a dolů. Areál leží na jihovýchodním úpatí vrchu Landek, poblíž soutoku Odry a Ostravice. Vrch Landek je Národní přírodní památkou (od roku 1992) a světově významnou geologickou a archeologickou lokalitou. Na Landeku byla nalezena tzv. Landecká Venuše – 46 milimetrů vysoké torzo ženy vyřezané z krevele. Je to údajně jediná (tedy jediná známá) štíhlá paleolitická venuše v Evropě. Na úpatí této hory tedy leží skanzen Hornického muzea, jež bylo slavnostně otevřeno 4. prosince 1993 na svátek svaté Barbory, patronky horníků.

Areál Hornického muzea leží asi 5 kilometrů od centra Ostravy ve čtvrti Petřkovice a je velmi dobře dostupný městskou hromadnou dopravou. Z ústředního autobusového nádraží můžete jet tramvajemi č. 1, 2, 8 a 12 (vyjma tramvaje č. 12 jedou stejné linky také z hlavního vlakového nádraží) na zastávku Muglinovská a odtud dále autobusy č. 34, 52, 67, 68, 70 nebo 73 na zastávku Hornické muzeum, odkud vede asi půl kilometru dlouhá značená cesta do muzea. Cesta z autobusového nádraží trvá cca 25 minut, od nádraží ČD asi o 10 minut méně. Na místě je rovněž parkoviště, ale není zrovna z největších.

Muzeum vlastní mnoho exponátů a můžete zde vidět např. povrchovou expozici strojů a zařízení souvisejících s těžbou uhlí v regionu (exponáty jsou popsané a rozmístěné v celém areálu), ve výstavní budově se můžete seznámit s historií osídlení Landeku, s vývojem důlních svítidel či s rozdělením důlních profesí. Podzemní expozice nabízí návštěvníkům možnost spatřit na vlastní oči 250 metrů původních důlních chodeb, imitace důlních pracovišť a dva stěnové poruby či štoly z první poloviny 19. století. Lákadlem je jistě také fárání těžní klecí do podzemí. Rovněž jsou ve zvláštní budově k vidění hornické umývárny a řetízkové šatny. Expozice báňského záchranářství (mimochodem – počtem a významem svých exponátů největší soubor svého druhu na světě) nabízí ucelený pohled na vývoj a historii tohoto specifického povolání – uvidíte dýchací přístroje, obleky, potápěčskou výstroj či model zkušebního záchranářského polygonu, tzv. dýmnici.

Samotný areál můžete navštívit bez průvodce a shlédnout pouze povrchovou expozici, čímž se ale o mnoho ochudíte. Vstup do areálu v tomto případě činí 10 korun pro dospělé, děti do 15 let mají vstup zdarma. Kromě toho si můžete zvolit tři možné trasy s průvodcem: malou, střední a velkou. Základem muzea jsou 3 expozice: výstavní budova, báňské záchranářství a důl. Malá trasa (vstupné 30 Kč, děti 6 – 15 let polovic, děti do 6 let zdarma) zahrnuje návštěvu výstavní budovy nebo expozice báňského záchranářství a trvá asi hodinu. Střední trasa (vstupné 60 / 30 Kč) je tvořena kombinací dvou expozic (důl + záchranářství, výstavní budova + důl nebo výstavní budova + záchranářství) a její délka jsou zhruba 2 hodiny. Velká trasa pak zahrnuje všechny 3 expozice a vstupné je 90 / 45 korun, délka zhruba 3 hodiny. Muzeum je otevřeno celoročně, od pondělí do neděle (v pondělí je na rozdíl od většiny památek otevřeno!) od 9 do 18 hodin, prohlídky začínají každou celou hodinu a poslední prohlídka dne startuje v 16 hodin. Průvodci jsou bývalí horníci a jejich výklad je velmi zajímavý, nikdo zde neodříkává naučené fráze jako na mnohých hradech a zámcích. Organizované skupiny je dobré – stejně jako na jiných místech – objednat předem. Areál je otevřen denně od 9:00 do 19:30 (v areálu je kromě muzea např. dětské hřiště, lanový park pro horolezecký výcvik nebo tenisové kurty či restaurace).

V muzeu se může – a to i v interiérech – fotografovat i pořizovat videozáznam, nic se za to nepřiplácí a personál je velmi vstřícný. Jaké vybavení s sebou? Já jsem zvolil digitální zrcadlovku se zoomem a externí blesk. Nic jiného než jedno tělo, základní zoom a blesk stejně nebudete potřebovat; na výměnu objektivů či dokonce stavění stativu jednak nebudete mít čas, jednak je – zejména v dole – dost stísněný prostor, takže stativ nechte klidně doma. Digitál jsem si vzal hlavně proto, že nabízí možnost okamžité kontroly výsledků práce – nechtěl jsem být doma zklamán, protože světelné podmínky v šachtě jsou pochopitelně dost extrémní. Nic proti filmu, samozřejmě! Budete-li chtít fotografovat na film, zvolte co nejcitlivější materiál a raději externí blesk s vyšším směrným číslem než nějakou vestavěnou „lampičku“. Dávejte si pozor na vodu odkapávající ze stropů štol a chodeb. V dole je vcelku normální teplota, a tak nebudete mít ani po vstupu do podzemí ani po vyfárání ven žádné problémy s orosenými objektivy a kondenzovanou vlhkostí obecně. V případě, že byste si chtěli vyfotografovat exponáty ve výstavní budově a v expozici báňského záchranářství, vezměte s sebou polarizační filtr, abyste mohli odstranit odrazy ve sklech vitrín.

Ještě jeden tip – ten se však týká nejen tohoto, ale všech výletů a víkendového cestování obecně. České dráhy odnedávna nabízejí jízdenku s názvem SONE+. Pod tímto téměř kódem se skrývá vynikající věc – síťová jízdenka, s níž mohou 2 dospělí a až 3 děti do 15 let cestovat bez omezení vzdálenosti celou sobotu nebo celou neděli. Ale hlavně – pokud nepotřebujete použít rychlík a vystačíte s obyčejným osobákem, stojí tato jízdenka 130 korun, na rychlíky, spěšné vlaky a expresy (vyjma vlaků EC a IC) pak 360 korun, což je pro až 5 lidí na celý den opravdu skoro zadarmo. My jsme cestovali do Ostravy a zpět ve dvou a to vše za 180 korun na osobu. Zkuste si porovnat cenu této jízdenky s běžným lístkem do Ostravy… Nestačíte se divit. Více informací najdete zde. A když už jsme u těch síťových jízdenek – čtyřiadvacetihodinová jízdenka pro MHD Ostrava stojí neuvěřitelných 32 Kč, takže jsem opravdu nenašel jediný důvod, abych cestoval z Prahy do Ostravy autem…

Technika: Digitální zrcadlovka Nikon D70 s objektivem AF-S DX Nikkor 18-70mm f/3.5-4.5G ED, UV filtr Kenko MC a externí blesk Sigma EF-500 DG ST iTTL
Mapa: PJSoft InfoMapa 9.0 ©PJSoft