Použití blesku s clonovou automatikou nebo manuálním provozem

Nejprve si pojďme blesk prohlédnout, podívat se, co umí a jak se ovládá. Na pomoc jsem si vzal blesk Metz Mecablitz 28 C-2, který v dnešní době seženete za cca 1400,- Kč. Jedná se o blesk s clonovou automatikou, vertikálně výklopným reflektorem a jednoduchou botkou se středovým synchronizačním kontaktem, který nám umožňuje jednoduchou synchronizaci záblesku. Většina manuálních blesků a blesků s clonovou automatikou bude mít podobné ovládání a bude fungovat na stejném principu, takže si zde nabyté vědomosti lehce přenesete na svůj model. Na přední stěně převládá reflektor blesku a pod ním se v ústraní krčí neméně důležité čidlo pro měření množství světla při záblesku. Na horní straně těla blesku najdeme víčko bateriové šachty pro 4 AA baterie. Nejzajímavější a nejdůležitější bude pro nás ovšem zadní stěna blesku, která skrývá veškeré ovládací a kontrolní prvky pro obsluhu.

Blesk nasazený na těle, hlava blesku nastavena pro přímý záblesk.

Zadní stěna blesku - blesk je nastaven na citlivost 100 a bude pracovat v manuálním režimu (dolní přepínač v poloze M)

Zadní stěna blesku - blesk je nastaven na ISO 400 a připraven pro záblesk na vzdálenost do 14 metrů (dolní přepínač na červené).

Nejvýše na zadní stěně je umístěn jezdec pro nastavení citlivosti filmu či čipu, jež máme nastavenu na fotoaparátu. Lze zde nastavit citlivost 25 až 1600 ISO, což je dostatečný rozsah pro většinu případů. Při nastavování citlivosti si určitě všimněte, že se pod jezdcem posouvá stupnice s clonovými čísly a navazuje na stupnici s metry. To souvisí s výkonem a zároveň dosahem blesku. Možná by stálo za to si nyní zopakovat vztah mezi směrným číslem blesku, clonovým číslem a dosahem blesku. To nám vyjadřuje jednoduchá rovnice kde platí:

Toto platí při použití citlivosti ISO 100. Převeďme si tuto poučku do praxe s naším bleskem, který má směrné číslo 28. Nastavme si na jezdci citlivost ISO 100 a ihned si můžeme rovnici ověřit na stupnici. Clona 2 se tak dostane nad vzdálenost 14 metrů, clona 4 nad 7 metrů atd. a to udává, na jakou vzdálenost bude snímaný a bleskem osvětlený objekt správně nasvícen. Pokud zvýšíte citlivost, zvýšíte tím i dosah blesku a naopak. Všimněte si, že některé údaje metrů jsou barevně zvýrazněny a odpovídající barvou jsou zvýrazněny i polohy přepínače umístěného poblíž stupnice. Na některých typech blesků najdeme zvýrazněné hodnoty dvě, u některých i tři. Tento přepínač slouží právě k provozu s clonovou automatikou. Většinou na zadní stěně najdete ještě hlavní vypínač, tlačítko a kontrolku stavu baterií a kontrolku správného osvitu.

Přímý záblesk z delší vzdálenosti (byl použit teleobjektiv) a clona na fotoaparátu byla nastavena o 1 EV do podexpozice. Zabránilo se tím vypálení bílých částí oděvu a lesklého šátku.

Dobré rozmístění barev na scéně. Tanečnice v bílém je dále než barevně oblečené děti v popředí. Tím byla i méně nasvícena přímým zábleskem a na bílém oděvu je kresba a fotografie působí přirozeně.

Světlý objekt (beránek) v popředí je díky své vzdálenosti od blesku a celkové skladbě scény přeexponován a působí na fotografii rušivě.

A nyní již k samotné práci s bleskem. Nejdříve probereme tu příjemnější a jednodušší variantu, kdy blesk bude počítat za nás a nadávkuje správné množství světla pro korektní osvit fotografovaného objektu. Nebudeme se momentálně zajímat ani o okolní světlo a budeme předpokládat pouze nasvícení bleskem. Na jezdci nastavíme shodnou citlivost filmu (čipu), kterou máme nastavenu i na fotoaparátu, a přepínač posuneme na stejnou barvu odpovídající vzdálenosti fotografovaného objektu od blesku. Nastavená vzdálenost by měla být o něco (cca o 1/3) větší, než je vzdálenost skutečná. U nastavené vzdálenosti si pak odečteme hodnotu clony, kterou je potřeba nastavit na fotoaparátu. Jestliže máme nastaven i správný synchronizační čas, můžeme začít fotografovat. Pro pořádek si uvedeme příklad.

Fotografujeme osobu na večírku, kterou máme od sebe 4 metry, ve foťáku založen film ISO 200. Nejbližší vyšší barevně označená hodnota vzdálenosti na stupnici je 7 m (modrá). Přepneme na blesku přepínač na modrou barvu a na stupnici nad modrou sedmičkou odečteme clonu 5,6. Tu nastavíme na fotoaparátu a celá sestava je připravena pro použití. Co se bude dít dál a jak to vlastně funguje? Blesk po zmáčknutí spouště a otevření závěrky blýskne a svítí tak dlouho, dokud na čidlo nedopadne správné množství odraženého světla. To vyšle signál a včas přeruší záblesk. Proto pozor na zakrytí tohoto čidla. A jak vypadá fotografie? Portrétovaná osoba má korektní expozici, ale pozadí je tmavé, jako by ona osoba byla v tunelu a naopak, vyskytne-li se něco blíže k blesku, je toto přesvícené a bez kresby. I tomu se dá v rozumné míře zabránit.

Hlava blesku je vyklopena nahoru a připravena osvítit scénu odraženým světlem od stropu místnosti.

Za hlavu blesku byla přidána odrazná destička pro lepší prosvětlení scény

Pracovat budeme ve stejném režimu, ale před fotografováním si vyklopíme reflektor blesku směrem ke stropu a osvítíme model pomocí odraženého světla. Hlavici nemusíme vyklápět o celých 90°, stačí jen tak, aby světlo směřovalo po odrazu k modelu (úhel dopadu se rovná úhlu odrazu). Já většinou vyklápím tak na 60 - 80°. A nyní dvě základní a důležitá upozornění, které si dobře zapamatujte. Pozor na barvu stropu. Ta se vždy podepíše na barevnosti snímku a není nic horšího, než lidé zelení jako vodníci, červení jako kdyby strávili nadměrnou dobu na solárku či mající modrý nádech jak čerstvě vytažení nebožtíci z mrazáku. A druhé důležité upozornění je to, že model - aniž by se kamkoli přesunul - již není 4 m od blesku, ale mnohem dál. Stejně jako musí světlo z blesku urazit větší vzdálenost nejprve ke stropu, tam něco (pro dnešek je to zanedbatelná část) ztratit odrazem a teprve pak dorazit na obličej fotografované osoby. Odhadem to může být tak 8 - 10 m. Záleží na výšce stropu. Takže automatika na 7 m bude málo a budeme muset přestavit přepínač na červenou barvu, která odpovídá 14 m a clonu na fotoaparátu nastavit na 2,8. Správnost našeho odhadu si můžeme zkontrolovat vynuceným zábleskem, který provedeme tlačítkem ze zadní stěny blesku. Správný osvit ukáže rozsvícená kontrolka správnosti osvitu.

Nyní bude fotografie osvětlena rozptýleným a odraženým světlem, za modelem nebudou ostré stíny a obličej nebude tak plochý jako u předešlého záběru. Stále to ale není ono. Model má kruhy pod očima, stíny pod nosem a bradou, jak šlo světlo shora. Nevadí, pomůžeme si malou berličkou - odraznou destičkou na blesku. Některé modely ji mají již vestavěnu a stačí ji jen vysunout. Pokud ji nemáte, stačí na vyklopený reflektor libovolně přidělat kus bílého papíru nebo kartonu, v nouzi postačí i účet, vizitka přitažená gumičkou do vlasů nebo pouze nastavená dlaň za reflektorem. Hlavní světlo půjde opět do stropu, ale jeho část se odrazí od nastavené destičky a půjde přímo k fotografovanému objektu. Odraz je tak slabý, že působí pouze jako doplňkové světlo a projasní stíny a vytvoří odlesk v oku. Takže portrétovanou osobu máme již nasvícenou celkem v pohodě, ale stále nám sedí v onom pomyslném tunelu, který neříká nic o atmosféře okolí. I na to vyzrajeme.

Osvětleno přímým zábleskem. Obličej je plochý, jsou na něm něm nepříjemné lesky a tvoří se stíny. Místnost v pozadí je o poznání tmavší.

Osvětleno odraženým bleskem od stropu. Nasvícení obličeje je přirozené a díky rozptylu světla je prosvětlena i místnost v pozadí.

Jak jste již určitě pochopili (a vyplývá to i z dané rovnice), zábleskové světlo "krotíme" clonou. Co tedy dělá nastavený čas? Ten řídí okolní osvětlení. Ještě než se pustíte do onoho temného tunelu, zapamatujte si, že nikdy nesmíme překročit synchronizační čas. Na fotce byste pak měli neosvětlené temné pruhy různé šířky, dle hodnoty překročení mezní hodnoty. Jestliže máte foťák se synchronizačním časem 1/125s, můžete použít čas 1/125s a delší (1/60; 1/30; 1/15...), ale nikdy ne kratší (1/250; ...). A nyní již na prosvětlování pozadí. Budeme určitě potřebovat citlivější film, a tak sáhneme třeba po nějaké čtyřstovce. Změříme si scénu bez blesku a řekněme, že expozice v příjemně nasvětlené vinárně, kde s vámi sedí váš(e) model(ka), vychází při cloně 4 na 1/30s. To je úplně ideální stav. Blesk nastavíte na 400 ISO a u clony 4 máte červenou "čtrnáctimetrovou" značku, což je větší než vzdálenost fotografovaného objektu od blesku, a tudíž bude toto nastavení dostačující. Nastavíte přepínač na červenou, čas na 1/30s a fotíte. Blesk správně nasvítí model a dostatečný čas zajistí dobře exponované a prokreslené pozadí, které dokreslí atmosféru snímku. Navíc na pozadí už blesk "nedosáhne" a to bude nasvětleno teplým žárovkovým světlem. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že čas spíše vyjde na 1/2 vteřiny nebo i méně, což nejste schopni udržet. Nevadí, přepneme na foťáku manuální režim a nastavíme nejdelší možný čas, na který si ještě troufnete (např. 1/15s), a necháme to tak. Expozimetr sice bude hlásit podexpozici, ale i tak bude pozadí prokresleno určitě více než u synchro-času. U dlouhých časů si dejte ovšem pozor na pohyby modelu, který by pak mohl mít dvojité kontury. To ovšem nemusí být vždy na závadu. Například pěkný portrét s rozmázlou rukou nám hned naznačí, že fotografovaná osoba něco zaníceně vyprávěla. Rozevlátí tanečníci na parketu nemusí být také k zahození (zachycení pohybu s bleskem či bez něj se však budu věnovat v jiném článku).

Přímý záblesk - tvář v popředí je přesvícena a stíny tvoří nepříjemné kontury. Ani barevnost pleťovky není ideální.

Hlavice blesku byla vyklopena nahoru a byla použita odrazná destička (papír). Podání scény je přirozenější. Oba obličeje jsou nasvětleny stejně, bez stínu a i pleťovka je příjemnější.

Pokud se vám výsledný snímek osvícený bleskem nezdá korektně exponovaný, což se může stát při světlých nebo naopak tmavých scénách, které oklamou čidlo resp. odrazí více či méně světla než střední šedá, na kterou je vše nastaveno a korigováno, můžeme blesk umírnit pomocí clony na fotoaparátu. Blesk necháme nastaven korektně dle metrů a citlivosti (např na clonu 8) a pokud byla scéna přesvětlena přivřeme clonu na fotoaparátu na 11. Tak "utlumíme" zábleskové světlo. Pokud chceme zachovat osvětlení pozadí na stejné hodnotě, musíme přestavit čas o stejnou hodnotu (EV) směrem na druhou stranu (např. z 1/30 na 1/15). Toto samozřejmě platí i naopak.

Nasvětlení bleskem bylo provedeno odrazem od stropu. Nejsou zde žádné výrazné stíny a obě postavy jsou osvětleny relativně stejně.

Opět nasvíceno odrazem s použitím odrazné destičky. Při přímém záblesku z takovéto vzdálenosti by byla fotka nepoužitelná a i bych hazardoval s přízní modelu, který by ještě dlouho nezapoměl na naše focení.

Předpokládám, že jste již pochopili i práci s naprosto manuálním bleskem, kde nemůžete nic nastavovat. Je to podobná práce jako s bleskem s clonovou automatikou, pouze místo přepínače výkonu a posuvných číselníků clon a metrů musíme používat mozek a počítat dle výše uvedeného vzorce. Víme, že máme film ISO 100, blesk se směrným číslem 28 a model 7 m daleko a automaticky nastavíte clonu na 4 (28/7=4). Pokud máme ISO 400 (v tuto chvíli má blesk směrné číslo 56) nastavujeme clonu 8 atd. Pokud nejste dobří počtáři či vám dělá problém přepočtu ISO, můžete si na blesk nalepit podobnou pomocnou tabulku, jaká je zde pro blesk se směrným číslem 28. Pokud máte jiný výkon blesku, stačí tabulku lehce poupravit.

Opakování je matka moudrosti, takže ještě jednou na závěr základní poučky při práci s bleskem:

• dosah blesku (metry) = směrné číslo blesku / clonové číslo
• clonou dávkujeme světlo z blesku a časem světlo okolní

Poslední poznámka: "zvýšení" směrného čísla blesku spolu s vyšší citlivostí čipu nebo filmu se počítá jako odmocnina ze dvou. To jest, směrné číslo (G) pro ISO 100 je např. G = 50, pro citlivost 200 pak G = 71 (50 * 1,414); pro 400 pak G = 100 (50 * 1,414 * 1,414 to jest 50 x 2);, atd.

Přeji mnoho úspěchu při práci s bleskem a ani již vám nemusím přát dobré světlo, jelikož věřím, že si ho již dokážete namixovat v každé situaci.

Lem klobouku vytvořil na tváři stín a proto byl záběr dosvětlen pomocí přímého blesku. Oproti správné expozici byla clona nastavena na podexpozici -2EV a čas přizpůsoben na korektní expozici pozadí. Blesk je proto skoro nepatrný a pouze prosvětlil stín v obličeji.

Přisvětleno bleskem do dlouhého času. Zároveň bylo panováno a tím došlo k rozmazání pozadí. Hlavní motiv zůstal ostrý díky sledování jeho pohybu a přiblesknutím.