Použití blesku s clonovou automatikou nebo manuálním provozem

Máte doma starší manuální blesk či blesk s clonovou automatikou, nevíte, jak ho ovládat a jak s ním fotografovat? Přestože nejde o systémový blesk, při správném zacházení může posloužit i s moderními fotoaparáty včetně digitálních zrcadlovek.

Nejprve si pojďme blesk prohlédnout, podívat se, co umí a jak se ovládá. Na pomoc jsem si vzal
blesk Metz Mecablitz 28 C-2, který v dnešní době seženete za cca 1400,- Kč. Jedná se o blesk
s clonovou automatikou, vertikálně výklopným reflektorem a jednoduchou botkou se středovým
synchronizačním kontaktem, který nám umožňuje jednoduchou synchronizaci záblesku. Většina manuálních
blesků a blesků s clonovou automatikou bude mít podobné ovládání a bude fungovat na stejném
principu, takže si zde nabyté vědomosti lehce přenesete na svůj model. Na přední
stěně převládá reflektor blesku a pod ním se v ústraní krčí neméně důležité čidlo pro měření
množství světla při záblesku. Na horní straně těla blesku najdeme víčko bateriové šachty pro
4 AA baterie. Nejzajímavější a nejdůležitější bude pro nás ovšem zadní stěna blesku, která
skrývá veškeré ovládací a kontrolní prvky pro obsluhu.

Blesk nasazený na těle, hlava blesku nastavena pro přímý záblesk.

Zadní stěna blesku – blesk je nastaven na citlivost 100 a bude pracovat v manuálním režimu (dolní přepínač v poloze M)

Zadní stěna blesku – blesk je nastaven na ISO 400 a připraven pro záblesk na vzdálenost do 14 metrů (dolní přepínač na červené).

Nejvýše na zadní stěně je umístěn jezdec pro nastavení citlivosti
filmu či čipu, jež máme nastavenu na fotoaparátu. Lze zde nastavit citlivost 25 až 1600 ISO, což je dostatečný
rozsah pro většinu případů. Při nastavování citlivosti si určitě všimněte, že se pod jezdcem posouvá stupnice
s clonovými čísly a navazuje na stupnici s metry. To souvisí s výkonem a zároveň dosahem blesku.
Možná by stálo za to si nyní zopakovat vztah mezi směrným číslem blesku, clonovým číslem a
dosahem blesku. To nám vyjadřuje jednoduchá rovnice kde platí:

Toto platí při použití citlivosti ISO 100. Převeďme si tuto poučku do praxe s naším bleskem,
který má směrné číslo 28. Nastavme si na jezdci citlivost ISO 100 a ihned si můžeme rovnici
ověřit na stupnici. Clona 2 se tak dostane nad vzdálenost 14 metrů, clona 4 nad 7 metrů
atd. a to udává, na jakou vzdálenost bude snímaný a bleskem osvětlený objekt správně nasvícen. Pokud
zvýšíte citlivost, zvýšíte tím i dosah blesku a naopak. Všimněte si, že některé údaje metrů
jsou barevně zvýrazněny a odpovídající barvou jsou zvýrazněny i polohy přepínače umístěného
poblíž stupnice. Na některých typech blesků najdeme zvýrazněné hodnoty dvě, u některých i tři. Tento přepínač
slouží právě k provozu s clonovou automatikou. Většinou na zadní stěně najdete ještě hlavní
vypínač, tlačítko a kontrolku stavu baterií a kontrolku správného osvitu.

Přímý záblesk z delší vzdálenosti (byl použit teleobjektiv) a clona na fotoaparátu byla nastavena o 1 EV do podexpozice. Zabránilo se tím vypálení bílých částí oděvu a lesklého šátku.

Dobré rozmístění barev na scéně. Tanečnice v bílém je dále než barevně oblečené děti v popředí. Tím byla i méně nasvícena přímým zábleskem a na bílém oděvu je kresba a fotografie působí přirozeně.

Světlý objekt (beránek) v popředí je díky své vzdálenosti od blesku a celkové skladbě scény přeexponován a působí na fotografii rušivě.

A nyní již k samotné práci s bleskem. Nejdříve probereme tu příjemnější a jednodušší variantu, kdy blesk
bude počítat za nás a nadávkuje správné množství světla pro korektní osvit fotografovaného
objektu. Nebudeme se momentálně zajímat ani o okolní světlo a budeme předpokládat pouze nasvícení
bleskem. Na jezdci nastavíme shodnou citlivost filmu (čipu), kterou máme
nastavenu i na fotoaparátu, a přepínač posuneme na stejnou barvu
odpovídající vzdálenosti fotografovaného objektu od blesku.
Nastavená vzdálenost by měla být o něco (cca o 1/3) větší, než je
vzdálenost skutečná. U nastavené
vzdálenosti si pak odečteme hodnotu clony, kterou je potřeba nastavit na fotoaparátu. Jestliže máme nastaven i správný synchronizační čas, můžeme začít
fotografovat. Pro pořádek si uvedeme příklad.

Fotografujeme osobu na večírku, kterou máme od sebe 4 metry, ve foťáku založen film ISO 200. Nejbližší vyšší barevně označená hodnota vzdálenosti na stupnici je
7 m (modrá). Přepneme na blesku přepínač na modrou barvu
a na stupnici nad modrou sedmičkou odečteme clonu 5,6. Tu nastavíme na fotoaparátu a celá
sestava je připravena pro použití. Co se bude dít dál a jak to vlastně funguje? Blesk po zmáčknutí spouště a otevření závěrky blýskne a svítí tak dlouho, dokud na čidlo nedopadne
správné množství odraženého světla. To vyšle signál a včas přeruší záblesk. Proto
pozor na zakrytí tohoto čidla. A jak vypadá fotografie? Portrétovaná osoba má korektní expozici,
ale pozadí je tmavé, jako by ona osoba byla v tunelu a naopak,
vyskytne-li se něco blíže k blesku, je toto přesvícené a bez
kresby. I tomu se dá v rozumné míře zabránit.

Hlava blesku je vyklopena nahoru a připravena osvítit scénu odraženým světlem od stropu místnosti.

Za hlavu blesku byla přidána odrazná destička pro lepší prosvětlení scény

Pracovat budeme ve stejném režimu, ale před fotografováním si vyklopíme reflektor blesku směrem
ke stropu a osvítíme model pomocí odraženého světla. Hlavici nemusíme vyklápět o celých 90°, stačí
jen tak, aby světlo směřovalo po odrazu k modelu (úhel dopadu se rovná úhlu odrazu). Já většinou vyklápím tak na 60 – 80°.
A nyní dvě základní a důležitá upozornění, které
si dobře zapamatujte. Pozor na barvu stropu. Ta se vždy podepíše na barevnosti snímku a není
nic horšího, než lidé zelení jako vodníci, červení jako kdyby strávili nadměrnou dobu na solárku
či mající modrý nádech jak čerstvě vytažení nebožtíci z mrazáku. A druhé důležité upozornění je to, že model – aniž by se kamkoli
přesunul – již není 4 m od blesku, ale mnohem dál. Stejně jako
musí světlo z blesku urazit větší vzdálenost nejprve ke stropu, tam něco (pro dnešek je to
zanedbatelná část) ztratit odrazem a
teprve pak dorazit na obličej fotografované osoby. Odhadem to může být tak 8 – 10 m. Záleží
na výšce stropu. Takže automatika na 7 m bude málo a budeme muset přestavit přepínač na červenou barvu, která odpovídá 14 m
a clonu na fotoaparátu nastavit na 2,8. Správnost našeho odhadu si můžeme zkontrolovat vynuceným
zábleskem, který provedeme tlačítkem ze zadní stěny blesku. Správný osvit ukáže rozsvícená kontrolka správnosti osvitu.

Nyní bude fotografie osvětlena rozptýleným a odraženým
světlem, za modelem nebudou ostré stíny a obličej nebude tak plochý jako u předešlého záběru.
Stále to ale není ono. Model má kruhy pod očima, stíny pod nosem a bradou, jak šlo světlo
shora. Nevadí, pomůžeme si malou berličkou – odraznou destičkou na blesku. Některé modely ji
mají již vestavěnu a stačí ji jen vysunout. Pokud ji nemáte, stačí na vyklopený reflektor libovolně
přidělat kus bílého papíru nebo kartonu, v nouzi postačí i účet, vizitka přitažená gumičkou do
vlasů nebo pouze nastavená dlaň za reflektorem. Hlavní světlo půjde opět do stropu, ale
jeho část se odrazí od nastavené destičky a půjde přímo k fotografovanému objektu. Odraz
je tak slabý, že působí pouze jako doplňkové světlo a projasní stíny a vytvoří odlesk v oku.
Takže portrétovanou osobu máme již nasvícenou celkem v pohodě, ale stále nám sedí v onom pomyslném
tunelu, který neříká nic o atmosféře okolí. I na to vyzrajeme.

Osvětleno přímým zábleskem. Obličej je plochý, jsou na něm něm nepříjemné lesky a tvoří se stíny. Místnost v pozadí je o poznání tmavší.

Osvětleno odraženým bleskem od stropu. Nasvícení obličeje je přirozené a díky rozptylu světla je prosvětlena i místnost v pozadí.

Jak jste již určitě pochopili (a vyplývá to i z dané rovnice),
zábleskové světlo “krotíme” clonou.
Co tedy dělá nastavený čas? Ten řídí okolní osvětlení. Ještě než se
pustíte do onoho temného tunelu, zapamatujte si, že nikdy nesmíme
překročit synchronizační čas. Na fotce byste
pak měli neosvětlené temné pruhy různé šířky, dle hodnoty překročení mezní hodnoty. Jestliže máte foťák se synchronizačním časem 1/125s, můžete použít
čas 1/125s a delší (1/60; 1/30; 1/15…), ale nikdy ne kratší
(1/250; …). A nyní již na prosvětlování pozadí. Budeme určitě potřebovat citlivější film, a tak sáhneme třeba po
nějaké čtyřstovce. Změříme si scénu bez blesku a řekněme, že expozice v příjemně nasvětlené vinárně,
kde s vámi sedí váš(e) model(ka), vychází při cloně 4 na 1/30s. To je úplně ideální stav. Blesk nastavíte na 400 ISO a u clony 4 máte červenou
“čtrnáctimetrovou” značku, což je větší než vzdálenost
fotografovaného objektu od blesku, a tudíž bude toto nastavení
dostačující. Nastavíte přepínač na červenou, čas
na 1/30s a fotíte. Blesk správně nasvítí model a dostatečný čas zajistí dobře
exponované a prokreslené pozadí, které dokreslí atmosféru snímku. Navíc na pozadí už blesk “nedosáhne” a to bude nasvětleno
teplým žárovkovým světlem. Z vlastní zkušenosti ovšem vím, že čas spíše vyjde na 1/2 vteřiny nebo
i méně, což nejste schopni udržet. Nevadí, přepneme na foťáku manuální režim a nastavíme nejdelší
možný čas, na který si ještě troufnete (např. 1/15s), a necháme to tak. Expozimetr
sice bude hlásit podexpozici, ale i tak bude pozadí prokresleno
určitě více než u synchro-času. U dlouhých časů
si dejte ovšem pozor na pohyby modelu, který by pak mohl mít dvojité kontury. To ovšem nemusí
být vždy na závadu. Například pěkný portrét s rozmázlou rukou nám hned naznačí, že fotografovaná
osoba něco zaníceně vyprávěla. Rozevlátí tanečníci na parketu nemusí být také k zahození
(zachycení pohybu s bleskem či bez něj se však budu věnovat v jiném článku).

Přímý záblesk – tvář v popředí je přesvícena a stíny tvoří nepříjemné kontury. Ani barevnost pleťovky není ideální.

Hlavice blesku byla vyklopena nahoru a byla použita odrazná destička (papír). Podání scény je přirozenější. Oba obličeje jsou nasvětleny stejně, bez stínu a i pleťovka je příjemnější.

Pokud se vám výsledný snímek osvícený bleskem nezdá korektně exponovaný, což se může stát při světlých
nebo naopak tmavých scénách, které oklamou čidlo resp. odrazí více či méně světla než střední
šedá, na kterou je vše nastaveno a korigováno, můžeme blesk umírnit pomocí clony na fotoaparátu.
Blesk necháme nastaven korektně dle metrů a citlivosti (např na clonu 8) a pokud byla scéna přesvětlena přivřeme clonu na fotoaparátu na 11. Tak “utlumíme” zábleskové světlo. Pokud chceme zachovat osvětlení pozadí
na stejné hodnotě, musíme přestavit čas o stejnou hodnotu (EV) směrem na druhou stranu (např. z
1/30 na 1/15). Toto samozřejmě platí i naopak.

Nasvětlení bleskem bylo provedeno odrazem od stropu. Nejsou zde žádné výrazné stíny a obě postavy jsou osvětleny relativně stejně.

Opět nasvíceno odrazem s použitím odrazné destičky. Při přímém záblesku z takovéto vzdálenosti by byla fotka nepoužitelná a i bych hazardoval s přízní modelu, který by ještě dlouho nezapoměl na naše focení.

Předpokládám, že jste již pochopili i práci s naprosto manuálním bleskem, kde nemůžete nic
nastavovat. Je to podobná práce jako s bleskem s clonovou automatikou, pouze
místo přepínače výkonu a posuvných číselníků clon a metrů musíme
používat mozek a počítat dle výše uvedeného vzorce. Víme, že máme film ISO 100, blesk se směrným číslem 28 a model 7 m daleko a automaticky
nastavíte clonu na 4 (28/7=4). Pokud máme ISO 400 (v tuto chvíli má blesk směrné číslo 56) nastavujeme clonu 8 atd. Pokud nejste dobří počtáři či vám dělá problém přepočtu ISO, můžete
si na blesk nalepit podobnou pomocnou tabulku, jaká je zde pro blesk
se směrným číslem 28. Pokud máte jiný výkon blesku, stačí tabulku
lehce poupravit.

ISO / clona	1,4	2	2,8	4	5,6	8	11	16	22	sm.č.
50	14	10	7	5	3,5	2,5	1,8	1,25	0,9	20
100	20	14	10	7	5	3,5	2,5	1,8	1,25	28
200	28	20	14	10	7	5	3,5	2,5	1,8	40
400	40	28	20	14	10	7	5	3,5	2,5	56
800	56	40	28	20	14	10	7	5	3,5	79
1600	80	56	40	28	20	14	10	7	5	112

Opakování je matka moudrosti, takže ještě jednou na závěr základní poučky při práci s bleskem:

• dosah blesku (metry) = směrné číslo blesku / clonové číslo
• clonou dávkujeme světlo z blesku a časem světlo okolní

Poslední poznámka: “zvýšení” směrného čísla blesku spolu s vyšší citlivostí čipu nebo filmu se počítá jako odmocnina ze dvou. To jest, směrné číslo (G) pro ISO 100 je např. G = 50, pro citlivost 200 pak G = 71 (50 * 1,414); pro 400 pak G = 100 (50 * 1,414 * 1,414 to jest 50 x 2);, atd.

Přeji mnoho úspěchu při práci s bleskem a ani již vám nemusím přát dobré světlo, jelikož věřím, že si ho již
dokážete namixovat v každé situaci.

Lem klobouku vytvořil na tváři stín a proto byl záběr dosvětlen pomocí přímého blesku. Oproti správné expozici byla clona nastavena na podexpozici -2EV a čas přizpůsoben na korektní expozici pozadí. Blesk je proto skoro nepatrný a pouze prosvětlil stín v obličeji.

Přisvětleno bleskem do dlouhého času. Zároveň bylo panováno a tím došlo k rozmazání pozadí. Hlavní motiv zůstal ostrý díky sledování jeho pohybu a přiblesknutím.