Naše cesta začala na dnes již neexistující letecké lince Praha – Allepo – Damašek – Praha. Tato linka byla pozůstatkem kdysi velmi čilých obchodně politických vztahů Československa se Sýrií.
 Dodnes mají Syřané k Čechům a Slovákům velice vřelý vztah a mnozí pociťují i vděčnost za hospodářskou pomoc a výstavbu řady průmyslových objektů z doby před rokem 1989. Soudě podle značného množství automobilů Škoda na ulicích syrských měst zřejmě některé obchodní vztahy pokračují i nadále. Letadlo přistálo v Allepu v noci a natankovalo palivo. Část cestujících vystoupila, část nastoupila a letělo se do Damašku. Tam se zase částečně vyměnili cestující a letadlo pokračovalo do Prahy. Kdo zaspal, mohl se klidně probudit opět v Praze.
Dodnes mají Syřané k Čechům a Slovákům velice vřelý vztah a mnozí pociťují i vděčnost za hospodářskou pomoc a výstavbu řady průmyslových objektů z doby před rokem 1989. Soudě podle značného množství automobilů Škoda na ulicích syrských měst zřejmě některé obchodní vztahy pokračují i nadále. Letadlo přistálo v Allepu v noci a natankovalo palivo. Část cestujících vystoupila, část nastoupila a letělo se do Damašku. Tam se zase částečně vyměnili cestující a letadlo pokračovalo do Prahy. Kdo zaspal, mohl se klidně probudit opět v Praze.
Někdy po 3. hodině v noci jsme se dostali mikrobusem do našeho hotelu, kde nás nechali spát až do 8 hodin. Příjemně odpočatí jsme se po snídani vypravili do Damašku, nejstaršího hlavního města na světě.
 První dojmy jsou podobné jako v jiných velkých arabských městech – hluk, pestré oděvy, různě zahalené ženy a odpadky. Zde navíc chudě zásobené obchody, téměř žádné cizí firmy a nezvykle velké množství policistů.
První dojmy jsou podobné jako v jiných velkých arabských městech – hluk, pestré oděvy, různě zahalené ženy a odpadky. Zde navíc chudě zásobené obchody, téměř žádné cizí firmy a nezvykle velké množství policistů.
 V obchodech s fotoaparáty převládá ruské zboží. Nejlepší přístroj je zrcadlovka Zenit. Město působí celkově šedě a omšele. Na první pohled může člověk získat dojem rozsáhlé stavební činnosti, ale ve skutečnosti jsou rozestavěné objekty většinou opuštěny a postupně chátrají.
V obchodech s fotoaparáty převládá ruské zboží. Nejlepší přístroj je zrcadlovka Zenit. Město působí celkově šedě a omšele. Na první pohled může člověk získat dojem rozsáhlé stavební činnosti, ale ve skutečnosti jsou rozestavěné objekty většinou opuštěny a postupně chátrají.

Přímo v Damašku registruje UNESCO 216 památek. V samém centru města se nachází již od roku 715 slavná Umajjovská mešita, navštívená v letošním roce papežem Janem Pavlem II.
 Modlitebna je 156 metrů dlouhá a 97 metrů široká. Údajně pojme až 12 000 věřících. Mešita se stala architektonickým vzorem pro stavbu všech dalších mešit po světě. Uvnitř modlitebny je umístěn hrob Jana Křtitele, u kterého se modlí jak křesťané, tak muslimové (Jan Křtitel byl podobně jako mnozí křesťanští svatí včetně Ježíše Krista přijat mezi muslimské proroky).
Modlitebna je 156 metrů dlouhá a 97 metrů široká. Údajně pojme až 12 000 věřících. Mešita se stala architektonickým vzorem pro stavbu všech dalších mešit po světě. Uvnitř modlitebny je umístěn hrob Jana Křtitele, u kterého se modlí jak křesťané, tak muslimové (Jan Křtitel byl podobně jako mnozí křesťanští svatí včetně Ježíše Krista přijat mezi muslimské proroky).
 Jestliže působí Umajjovská mešita dojmem velkoleposti a starobylosti, pak mešita Ruqajja je opravdovým architektonickým skvostem. Čistota tvarů a barev je obdivuhodná. Do šatny jsme museli odevzdat své boty (nechtěl bych zde jako šatnář pracovat, protože tuto šatnu bylo možno nalézt i se zavřenýma očima) a ženy z naší skupiny obdržely černé pláště sahající až na zem s černou kapucí.
Jestliže působí Umajjovská mešita dojmem velkoleposti a starobylosti, pak mešita Ruqajja je opravdovým architektonickým skvostem. Čistota tvarů a barev je obdivuhodná. Do šatny jsme museli odevzdat své boty (nechtěl bych zde jako šatnář pracovat, protože tuto šatnu bylo možno nalézt i se zavřenýma očima) a ženy z naší skupiny obdržely černé pláště sahající až na zem s černou kapucí.
Na rozdíl od křesťanských kostelů, kde pociťuji chladnou přísnost všech těch svatých jsem zde měl naopak pocit uvolnění a pohody. Syřané se krátce pomodlili a pak spolu diskutovali nebo jen tak seděli a odpočívali nebo dokonce i spali. Co se dělo v ženské části jsem zahlédl jen krátce. Muslimky nějakými hadříky donekonečna čistili stokrát očištěné jakési svaté místo, snad hrobku. Na nádvoří se místní lidé vzájemně fotografovali a tak jsem i já vytáhl svůj aparát a protože nikdo nic nenamítal, fotil jsem i uvnitř mešity nejdříve stropy, pak celé sály i s věřícími a nakonec jsem v sobě nalezl tolik drzosti, že jsem fotografoval skupinky Syřanů nebo jednotlivé modlící přímo z rozloženého stativu.
 Další atrakcí Damašku jsou súky (tržiště), kde lze dostat vše od koření přes textil, obuv, tepané předměty až po drobnou elektroniku. Súky jsou zastřešené děravým vlnitým plechem a v prvních patrech pokračují obchody nebo jsou zde dílny. Před vstupem do nejproslulejšího súku Hamidíja nás zastihl pravý nefalšovaný prudký déšť. Lidé vybíhali na ulici, smáli se a nechávali se promoknout. Průvodce nám vysvětlil, že déšť je v Damašku zcela neobvyklý a pro obyvatele znamená dar nebes. My jsme se natlačili pod plechovou střechu súku, přeskakovali louže a vyhýbali se vodě padající dírami ve střeše.
Další atrakcí Damašku jsou súky (tržiště), kde lze dostat vše od koření přes textil, obuv, tepané předměty až po drobnou elektroniku. Súky jsou zastřešené děravým vlnitým plechem a v prvních patrech pokračují obchody nebo jsou zde dílny. Před vstupem do nejproslulejšího súku Hamidíja nás zastihl pravý nefalšovaný prudký déšť. Lidé vybíhali na ulici, smáli se a nechávali se promoknout. Průvodce nám vysvětlil, že déšť je v Damašku zcela neobvyklý a pro obyvatele znamená dar nebes. My jsme se natlačili pod plechovou střechu súku, přeskakovali louže a vyhýbali se vodě padající dírami ve střeše.
 Na ploše 5500 m2 se nedaleko Umajjovske mešity rozkládá palác al-Azm z let 1750 -1751, částečně přeměněný na muzeum řemesel, krojů a zvyků. Původně musel být palác velmi příjemným místem na bydlení s bazény, fontánami, zákoutími, se nevysokými stavbami z různě barevných mramorů, s maurskými oblouky a perskými ornamenty.
Na ploše 5500 m2 se nedaleko Umajjovske mešity rozkládá palác al-Azm z let 1750 -1751, částečně přeměněný na muzeum řemesel, krojů a zvyků. Původně musel být palác velmi příjemným místem na bydlení s bazény, fontánami, zákoutími, se nevysokými stavbami z různě barevných mramorů, s maurskými oblouky a perskými ornamenty.
Nedaleko od našeho hotelu nás čekala v příjemné restauraci večeře – předkrm, různé misky čehosi, co chutnalo po jogurtu, plavalo v oleji a nabíralo se kornoutkem vytvořeným z arabského nekvašeného chleba. Další chod byl cosi smaženého trochu připomínající smažený sýr. Hlavním jídlem byly vařené kusy kuřete a rýže. První den to chutnalo docela dobře. To jsme ovšem netušili, že tyto pokrmy budeme s menšími obměnami dostávat denně k snídani, obědu i k večeři. Od třetího dne jsme jedli spíše z hladu než pro chuť.

Utrmácení po celém dni a částečně probdělé noci jsme se dostali na pokoj. Podobně jako v dalších hotelích během cesty jsem nejdříve spravil rezervoár na WC a zapnul televizi. Podařilo se nám vyladit celkem dva programy. Na jednom se střídala lidová hudba a vážná hudba – oboje znělo podobně, ale jednou byli hudebníci a zpěváci oblečeni do lidových krojů a podruhé do slavnostních úborů. Na druhém programu běžela stále se opakující zpravodajská relace, záběry ze schůzí a něco jako televizní inscenace. Reklamy nebyly, ale každou hodinu se stále opakovaly záběry izraelských vojáků střílejících do palestinských dětí, naříkající palestinské ženy nad zastřelenými Palestinci a pohřební průvody s rakví zahalenou palestinskou vlajkou.
Druhý den nás čekala prohlídka křesťanské čtvrti s kostelem svatého Pavla. Svatý Pavel byl původně římský voják jménem Šavel a pronásledoval křesťany. Pak jednoho dne prohlédl, přijal křesťanskou víru, sám se stal pronásledovaným a byl v Damašku vězněn. Pomocí přátel uprchl a nechal se spustit z hradeb v místě, kde dnes stojí kostel sv. Pavla.
Literatura:
El Hassanová, Helena: Sýrie – Turistický průvodce, Sagitta, Praha 1994
Brůhová Stanislava, Brůha Jiří: Šukran znamená děkuji, Libanon Sýrie, Jiří Brůha A+U Design, české Budějovice 2000
Simonis Damien, Finlay Hugh: Jordan and Syria, Lonely Planet Publications 1997
Použitá fotografická technika a materiál:
2 těla Pentax MZ-5N, v jednom Fujichrome Sensia II 100 ASA, ve druhém Fuji New Superia 400 ASA. Objektivy SMC Pentax 80-200mm f/4,7-5,6 převážně použitý na těle s negativním filmem a Sigma 17-35mm f/2,8-4,0 většinou na těle s diapozitivním filmem. Objektiv SMC Pentax 28-70mm f/4,0 byl používán méně často. Stativ Manfrotto 190B s kulovou hlavou a rychloupínací destičkou.
 
