motiv

Kapitola III. - začínáme fotografovat se systémovým bleskem

25.2.2002 - Jan Hlinák - Základy
Popředí, pozadí, plně automatický režim, blokování expozice, korekce expozice.

Motto: „Systémový blesk jako takový vznikl pro usnadnění fotografování, nikoliv pro nekonečné diskuse nad tím, jak je přesný či nepřesný.“

Nehledejte vědu tam, kde není. Chcete-li prostě jen fotografovat a výkonný blesk vám to usnadňuje, pak ho použijte. Teprve až vám nebudou vyhovovat výsledky nebo usoudíte, že chcete více, můžete jít dál. Není nutné se snažit za každou cenu použít řadu funkcí, které obvykle ani profíci až tak často nepoužívají.

Obsah

  • Pozadí a popředí
  • Automatický režim – důvěřovat nebo ne?
  • Blokování bleskové expozice
  • Přisvětlení pro autofokus
  • Běžné použití blesku
  • Základní korekce expozice
  • Chování fotoaparátu s bleskem v různých režimech
  • Příklad použití blesku a korekcí v exteriéru
  • Příklad použití blesku v interiéru
  • Praktické rady a úvahy
  • Závěrečná úvaha o fotografování s bleskem
  • Dnes se budeme zabývat běžným použitím systémového blesku v interiéru nebo exteriéru, naučíme se využívat blokování bleskové expozice a podíváme se na základní možnosti korekcí popředí či pozadí s výsledky jejich použití. Nejpodstatnější je zažít význam popředí a pozadí. Není to až tak složité, jak to na první pohled vypadá. Korekcí se není třeba bát, pokud nefotografujete na diapozitivy. U negativních materiálů se v rámci expoziční pružnosti filmu mnohdy lze obejít bez nich. Navíc ve velké většině případů je lze nahradit funkcí blokování bleskové expozice (nebo také zámek bleskové expozice či zámek blesku).

    Dále uvedené názvosloví se běžně používá v českých manuálech, dokumentacích a jiných fotografických textech.

    Pozadí a popředí

    Termín pozadí označuje v podstatě obsah snímku sám o sobě, s jeho danými světelnými podmínkami, bez uvažování bleskového světla. Prostě tak, jako bychom nepoužili blesk či vyřadili objekty jím osvětlované. Standardní měření expozice tuto scénu světelně změří a nastaví podle ní expoziční čas či clonu. Není samozřejmě schopné zohlednit bleskové světlo. Jinak řečeno, pokud si odmyslíme předměty či osoby osvětlované zábleskem, zbude nám jejich okolí a celkové pozadí fotografie jako takové. Blesk jej z větší části ani není schopen zpravidla osvětlit, ať už z důvodů vzdálenosti (přiblesknutý objekt v krajině) nebo prostorového uspořádání (blízko umístěná postava v tmavé místnosti). Pokud budeme dále hovořit o korekci pozadí, jedná se o klasickou korekci expozice používanou při běžném fotografování bez blesku nastavovanou na těle fotoaparátu.

    Termín popředí zahrnuje objekty, osoby nebo obecně prostor osvětlený bleskovým světlem. Pokud budeme dále hovořit o korekci popředí, jedná se o korekci bleskového světla (blesku) nastavovanou na těle fotoaparátu nebo, pokud ji na těle nastavovat nelze, nastavovanou přímo na blesku (tělo samozřejmě musí tuto informaci umět převzít a následně použít).

    Tady ovšem pozor. Filozofie nastavování korekcí se u různých značek liší. U některých značek/modelů ovlivňuje nastavená klasická korekce expozice i expozici popředí (tj. expozici bleskem), a pokud chceme ovlivnit pouze pozadí, musíme expozici blesku patřičně kompenzovat opačným směrem (tj. pokud uberete na těle 1 EV, na blesku musíte 1 EV přidat, aby popředí nebylo podexponované). U jiných (jako např. u těl Canon střední a vyšší třídy) naopak klasická kompenzace expozice ovlivní pouze pozadí a kombinaci klasické korekce expozice a korekce blesku musíme naopak použít, pokud chceme dosáhnout celkové podexpozice nebo přeexpozice záběru. Doporučuji konzultaci s manuálem či dokumentací.

    Nejsem si jistý, zda oba pojmy vysvětluji srozumitelně. Zjednodušeně řečeno, pozadí je ta část snímku, kterou blesk nedokáže dostatečně osvětlit - jeho expozici lze srovnat s běžnou expozicí bez blesku. Popředí je ta část, jejíž expozici světlo blesku ovlivní. Dělení na popředí a pozadí vzniklo z důvodů používání blesků jako takových. Jejich světlo totiž osvětluje pouze blízké předměty a tak bylo nutné nějakým srozumitelným způsobem popsat celou scénu při použití blesku.

    Automatický režim – důvěřovat nebo ne?

    Zde si dovolím zůstat u značky Canon, kterou znám. Budu tiše předpokládat, že moderní systémy měření zábleskového světla (Canon, Nikon, Minolta, Pentax) jsou z pohledu výsledné funkčnosti téměř totožné, stačí si přečíst princip měření. Canon nabízí systém označovaný E-TTL, kdy je měření svázáno s aktuálním zaostřovacím bodem. Blesk vydává těsně před vlastní expozicí měřicí předzáblesk, na základě jeho vyhodnocení pak nastavuje výslednou expozici.

    Dále se mé úvahy budou pravděpodobně rozcházet se všemi detailisty, ale můj náhled na věc spočívá v již uvedeném mottu. Každopádně moje praktické zkušenosti jsou takové, že se můžete při běžném fotografování spolehnout na to, že blesk udělá přesně to, co má (rodinné foto, svatby, exteriér, interiér). Nestalo se mi, že by daný snímek byl bleskovým světlem vysloveně vypálen nebo podexponován, a to ani v situacích, kdy na svatbě jsem z nedostatku času překomponovával snímek bez předchozího blokování bleskové expozice. Doporučuji se naučit s ním pracovat a využívat ho, pokud měřicí záblesk neruší, a tím se vyhnout odchylkám expozice při použití blesku. I bez blokování a korekcí ale krytí vyvolaného filmu jako takového nevykazovalo výrazné rozdíly. Opakovaně upozorňuji, že mluvím o běžném fotografování na negativní materiál, kde můžeme počítat s jistou expoziční pružností, nikoliv o fotografických záludnostech.

    Blokování bleskové expozice

    Pokud se naučíte používat funkci blokování bleskové expozice, obejdete výše zmíněný problém spojený s překompozicí snímku a dostanete i v automatickém režimu fotografie přesně podle svých požadavků. Najdete ho od základních modelů autofokusových zrcadlovek výše, používá se s připojeným externím bleskem, s interním zpravidla nefunguje.

    Jde o to, že potřebujete na nějaké místo zaostřit, a také ho i správně bleskem exponovat, ale zároveň potřebujete překomponovat snímek po zaostření. Pokud zvolíte výše uvedený postup (zaostřit, překomponovat, exponovat), bude objekt, na který bylo původně zaostřeno, zpravidla přeexponován bleskovým světlem, protože fotoaparát se bude marně snažit bleskem dostatečně osvítit pozadí. Pokud ale zaostříte, poté stiskem tlačítka FEB vyvoláte blesk, elektronika blesku si změří potřebnou expozici a po jistý čas (zpravidla 15 – 20 vteřin) si ji pamatuje. Takže, pokud během této doby překomponujete snímek a exponujete, dostanete správnou bleskovou expozici. Mimochodem, pokud si dokážete vybrat správné místo snímku pro blokování bleskové expozice, lze tak částečně obejít potřebu korekcí. Například pokud chcete vyšší výkon blesku, stačí vyvolat blokování blesku do volného prostoru nebo na tmavší objekt. Tady je to samozřejmě o zkušenosti, sám tuto metodu moc nepoužívám. Je ale třeba mnohem rychlejší než nastavování korekcí.

    Blesk - blokování
    Blokování bleskové expozice - příklad

    Jednoduchý příklad blokování bleskové expozice vidíte na obrázku. Je zřejmé, že automatika blesku si zřejmě částečně hlídá bleskovou přeexpozici (nechytejte mě za slovo) a po jejím dosažení na jiném než zaostřeném místě ukončí záblesk. Nicméně je zde velmi výrazný rozdíl v celkové expozici a expozici popředí snímku a „není to ono“.

    Pamatujte si tento velice jednoduchý postup práce s bleskem. Při vhodné kombinaci clony a času pro expozici pozadí docílite nenásilně přiblesknutých snímků bez vypálených míst.


    Přisvětlení pro autofokus

    Téměř všechny dnešní blesky nabízejí přisvětlení scény vestavěným infračerveným světlem, které umožňuje použití autofokusu i při nedostatku okolního světla. V praxi to znamená, že pokud je zapnutý blesk a elektronika autofokusu má málo světla, nesnaží se fotoaparát scénu „prosvítit“ svojí vlastní žárovkou (Canon EOS 500N, ...) ani zablikat vestavěným bleskem (Canon EOS 300, 30, 33, ...), ale přisvětlení se realizuje poměrně málo nápadným červeným světlem přímo z blesku. Vzhledem k tomu, že nemusí fungovat pro všechny zaostřovací body, je vhodné si zapnout ostření na střední bod. Pak v každém okamžiku víte, kam ostříte a navíc má přisvětlení od blesku maximální dosah. Za nízké viditelnosti (mám na mysli tmu, nikoliv mlhu) se pak také mnohem lépe vybírají místa, kam chcete zaostřit. U profesionálních těl (EOS 3, 1v, ...) bude toto ostření s nejvyššími modely blesků fungovat se všemi zaostřovacími body.

    Běžné použití blesku

    Blesk - okno
    Typická ukázka použití vestavěného nebo externího blesku. Externí dává vizuálně příjemnější výsledek.

    Přestože se u mnoha snímků obejdete bez blesku, přijdou okamžiky, kdy potřebujete nějakým způsobem světelně upravit realitu, na kterou se právě díváte. Ať už pro přílišný světelný rozsah scény nebo kvůli vlastní představě o tom, jak by měl snímek vypadat. A vůbec se nemusí jednat jen o noční snímky. Někdy postačí pouhé použití blesku, někdy s přídavkem blokování bleskové expozice, jindy je potřebné jít až do korekcí. Asi nejběžnější situace, které volají po použití blesku v automatickém režimu jsou následující:

    1. Fotografování člověka - a nejen člověka - proti slunci (bez použití blesku vyjde buď správně tvář a pozadí je vypálené nebo je pozadí správně a tvář příliš tmavá)

    2. Fotografování člověka v interiéru proti zářícímu oknu, v exteriéru třeba v podloubí se zářícím pozadím, v hradní bráně, atd.

    3. Fotografování lidí/objektů v hlubokém stínu

    4. Když scéna obsahuje příliš tmavé/tvrdé stíny, které je potřeba zjemnit

    5. Jemné „vypíchnutí“ osoby/objektu v popředí za dne s „plechovou“ oblohou

    6. Běžné fotografování večerních momentek při různých akcích

    7. Běžné fotografování v interiérech

    Pamatujte na to, že pokud si nevíte rady s kombinací bleskového a okolního světla, můžete změřit pozadí, výsledek nastavit v manuálním režimu fotoaparátu a v tu chvíli víte, že to bude exponováno správně. Pokud následně použijete blesk s jeho blokováním na objekt, který požadujete nasvítit bleskem, je výsledek pro většinu situací korektní. Rovněž tak použití plně automatického (P) režimu společně s blokováním blesku by u většiny fotoaparátů mělo přinést přijatelný výsledek, avšak jednodušší cestou.

    Základní korekce expozice

    Výsledný efekt a jeho hodnocení je ryze subjektivní záležitostí každého fotografa i diváka, počítejte tedy s tím, že toto jsou pouze úvahy a návrhy. Jsou mnohem podstatnější pro diapozitiv než pro negativ, kde ledacos zachrání expoziční pružnost. U negativu se ale bohužel na výsledku zase navíc velmi podepíše minilab. Kdy je třeba v běžných situacích aspoň trochu korigovat?

    1. Za dne s „plechovou“ oblohou blesk jemně „vypíchne“ osoby v popředí, současně jemná korekce pozadí (-1/3 až -1 EV) ztmaví oblohu i obzor samotný.

    2. Při jemném dosvětlení portrétu bleskem ho neškodí korekcí popředí trošku „stáhnout“ proti plnému záblesku, při slunečném dni o –1/3 až -2 EV.

    3. Při fotografování nevěsty ve světlých šatech má automatika tendenci snímek podexponovat. Proto je obecně zapotřebí lehká přeexpozice - pokud je v bílém a chcete, aby její šaty byly prokreslené, přidejte na blesku +1/3 až +1/2 EV. Nebo u negativních filmů celkově přeexponovávejte film standardně o 1/3 EV.

    4. Pokud jsou fotografovaní lidé v tmavém oblečení, má měření blesku tendenci je přeexponovat a pak vycházejí příliš vypálené obličeje. V tom případě je vhodná korekce blesku –1/3 až –1 EV, případně blokovat bleskovou expozici přímo na tvář bez korekce.

    5. Při fotografování objektu v krajině je to složitější. Pokud např. přisvětlujete objekt na pozadí se západem slunce, může být vhodná celková podexpozice pozadí -1/3 a více EV, která zvýrazní barvu oblohy, spolu s normálním bleskem. Případně naopak jemná korekce blesku do mínusu, pokud chcete expozici popředí a pozadí spíše vyrovnat. Tady je dobrá rada drahá, vždy bude záležet na momentální světelné situaci a fotografovaném objektu.

    Velmi často se zapomíná, že se zvýšením korekce blesku do plusových hodnot se "snižuje jeho výkon", klesá jeho dosah. Samozřejmě že technický výkon blesku se nesníží, ale při stejné vzdálenosti potřebujete větší výkon než standardně. Proto, pokud se pohybujete na hranici dosahu blesku, musíte jít blíž nebo více otevřít clonu. Pokud fotografujete odrazem od stropu, je výsledný efekt snížení výkonu ještě výraznější.

    Rovněž tak při použití synchronizace se všemi rychlostmi závěrky markantně klesá výkon blesku u časů kratších než Xsync. Plyne z toho ale i jedna příjemná věc. Při fotografování za denního světla při extrémně krátkých časech kolem 1/500 až 1/1000s (portrét s rozostřeným pozadím) je směrné číslo blesku natolik malé, že výsledkem je skutečně pouze jemné doblesknutí tváře.

    Chování fotoaparátu s bleskem v různých režimech (Canon)

    Pokud máte na těle nasazený zapnutý systémový blesk, postupují plně automatický program (P), program priority clony (Av) a program priority času (Tv) při nastavování kombinace času a clony následujícím způsobem:

    Program P, pokud je okolního světla dostatek, zvolí čas mezi 1/60s a Xsync a odpovídající clonu podle naměřeného osvětlení. Při nedostatku okolního světla otevře clonu naplno a nastaví čas na 1/60s.

    Program Tv (priorita času) akceptuje libovolný čas do Xsync (v případě použití funkce synchronizace se všemi časy závěrky i kratší než Xsync), ale při nedostatku světla opět zcela otevře clonu.

    Program Av (priorita clony) akceptuje libovolnou clonu a nastaví čas podle pozadí. Takže lze fotografovat s bleskem při cloně 11, ale je nabízen čas např. 4s. Při fotografování ze stativu to samozřejmě nevadí, ovšem z ruky ...

    Co to znamená v praxi? Za prvé, pro základní modely fotoaparátů je měření expozice v časové a clonové automatice (Tv, Av) jednoznačně nastaveno na pozadí a vy s tím nic neuděláte. Za druhé, pokud nepřevažuje světlo pozadí, je v plně automatickém režimu (P) zvoleno nejmenší možné clonové číslo (tj. největší otvor). To znamená, že při nižší úrovni okolního světla buď dostanete clonu otevřenou naplno, nebo pokud nastavíte větší clonu, dostanete zase dlouhý čas. A to je základní problém při použití vestavěného nebo externího blesku v plně automatickém režimu. I když by výkon blesku umožnil více zaclonit, automatika se tak nechová a vy dostáváte buď fotografie s příliš malou hloubkou ostrosti nebo dlouhé expoziční časy, z ruky zcela neudržitelné. Navíc nejde pouze o hloubku ostrosti. Při použití setových objektivů na "plnou díru" jsou výsledné fotografie často relativně neostré. Přitom přidání clony i jen o jedinou hodnotu může vzhled snímku výrazně změnit. Cesta z tohoto „problému“ je jednoduchá, i když, jak jsem zjistil z občasných rozhovorů, ne každý ji umí či chce použít.

    Poznámka: Teď musím odbočit a poskytnout krátké vysvětlení. Výše popisované chování je standardní u zrcadlovek Canon – v podstatě jde o chování odpovídající programu „Slow sync“ neboli „noční scéna“. U vyšších modelů (od EOSu 30 a 50 a výše) lze chování v režimu priority clony (Av) ovlivnit pomocí vnitřní uživatelské funkce. Standardně je také nastaveno Slow sync, ale přestavením funkce lze dosáhnout toho, že čas bude vždy nastaven na Xsync, bez ohledu na ezpozici naměřené na pozadí. U Nikonu je tomu přesně obráceně, standardně např. u F90x s bleskem SB-25 je v režimu A (předvolba clony) a P (programová automatika) nastavován čas v rozmezí 1/60 až Xsync 1/250. Pokud požadujete delší čas, je potřeba nastavit synchronizaci s dlouhými časy závěrky – Slow sync.

    Program M (manuální režim) je v podstatě jedinou variantou, kdy můžete mít plně pod kontrolou jak clonu, tak i čas. Můžete pak úspěšně regulovat požadovanou hloubku ostrosti i expozici pozadí. Pokud vezmu obecné hodnoty, pro večerní či noční spíše reportážní fotografování by měl postačovat čas 1/125s spolu s clonou aspoň jeden stupeň nad základní clonové číslo objektivu. U většiny standardních zoomů střední třídy, kde se rozsah pohybuje od 3,5 do 4,5, postačuje nastavit 5,6 a ostrost snímku pozorovatelně stoupne i na malých fotografiích. U kvalitnějších zoomů se ani tak nezlepší zacloněním optika, ale hlavně se zvětší hloubka ostrosti. Výsledná fotografie pak subjektivně působí mnohem ostřejším dojmem. U setových zoomů s clonou 5,6 je možné jít na clonové číslo 8, tady se optické vlastnosti objektivu obvykle přicloněním výrazně zlepší (u Canonu určitě, ostatní neznám - nebrat osobně), je ale potřeba si pro malé citlivosti filmů hlídat dosah blesku. Fotografování odrazem od stropu je u tak vysokých clonových čísel s málo citlivými filmy už problematické, až nemožné. Použití citlivých filmů 400 nebo 800 ASA naopak umožní fotografování s odrazem bleskového světla a také s relativně velkými clonovými čísly.

    Příklad použití blesku a korekcí v exteriéru

    Blesk - exteriér

    Klasická situace kdekoliv v exteriéru. Ať už bude fotografován objekt či osoba, jednoduchá situace navozuje základní rozložení stínů a světel. Kde jsou slabá místa? Bez použití blesku bude tvář ve stínu (zde simulován kapucí) příliš tmavá a nevýrazná, dále se roh kameného zábradlí za postavou slije do jednolité černé. Naopak, světlá obloha bude v nejvyšších jasech vypálená. Co se s tím dá udělat znázorňuje sled snímků, pro přehlednost kombinovaných v jediném obrázku spolu s označenými hodnotami korekcí. Pro jasné rozdíly jsem volil vysoké hodnoty korekcí plus/mínus 1 a 2 EV. V praxi se používá jemnější dělení na 1/3 EV nebo 1/2 EV podle toho, co umožňuje fotoaparát.

    Pro projasnění stínů stačí běžné použití blesku (zde bylo ostřeno na postavu, zámek bleskové expozice nebyl použit - i když je vhodnější). Ve snímku však zůstane vypálená obloha. Tu lze ztmavit použitím šedého přechodového filtru, pak nedojde k celkovému snížení jasu pozadí (město ve spodní části), ale naopak ke srovnání jasu oblohy a město samo se stane výraznějším. Případně lze mírně podexponovat pozadí. Otázkou je, co je pro daný okamžik vhodnější. O tom rozhoduje fotograf a jeho zkušenost. A nebo taky čas, který v ten okamžik máte.

    Prosím, neberte tento příklad jako dogma, spíše jen jako určitý návod, jakou cestou můžete jít.

    Příklad použití blesku v interiéru

    Blesk - interiér

    Libovolný interiér, potřebujete použít blesk. Že světelně i barevně můžete dostat zcela odlišné snímky, dokumentuje následující příklad. Strop místnosti byl čistě bílý.

    Čeho si všímat? Interní blesk tady nemůže stačit výkonem, proto je zadní stěna tmavší a je vidět i špatné pokrytí okrajů snímku bleskovým světlem. Přímý externí blesk je výkonný a prosvětlí celý snímek, ovšem dostanete tvrdé stíny a relativně přesvětlené popředí snímku. Odražený blesk dává celkově příjemný snímek se stíny blížícími se realitě denního světla, ale uplatní se zde barevnost stěn ovlivňující celkový barevný nádech. Poslední snímek není až tak rozdílný, tady jde spíše o dosažení větší hloubky ostrosti použitím většího clonového čísla.

    Pokud je interiér členěn vysloveně do hloubky snímku, není reálné docílit přímým bleskem ideálního nasvětlení, fyzika se oklamat nedá. Pak se dá použít fotografování odrazem od stropu, pokud to jeho barva či materiál umožňují. Nebo fotografovat na filmy vyšších citlivostí, ty mohou částečně využít existujícího světla a bleskové světlo nebude tak výrazné, stane se spíše doplňkovým. Movitější fotografové nebo profíci si postaví několik dálkově ovládaných blesků, velkoformátníci si mohou v klidu celý interiér obejít a jednotlivé části nablýskat ručně (katedrály v noci). To už jsme ale samozřejmě někde jinde.

    Praktické rady a úvahy

    Možná je to rada úsměvná, ale nikdy neškodí začít přečtením manuálu k danému blesku.

    Oba největší výrobci filmových materiálů, Fuji i Kodak, mají na internetových stránkách jednoduchou „školu fotografie“, kde jsou i základní příklady použití blesku (anglicky). Výrobce blesků Metz rovněž. Někomu mohou pomoci, někdo se nad nimi může pousmát, ale i tak lze začít.

    Většina systémových blesků umožňuje předběžné změření scény předzábleskem, naučte se s ním pracovat. Pokud fotografujete nějakou akci v daném prostoru (místnost, hala), lze tak předem zjistit, jaká expozice co obsáhne. Pak už nemusíte během vlastní akce měřit nic a s již nastavenými parametry v manuálním režimu těla jen fotografovat. Rovněž tak lze rychle zjistit, je-li možné fotografování odrazem od stropu.

    Pokud nechcete rušit předzábleskem nebo zkazit okamžik záběru, je dobrým ukazatelem stupnice dosahu blesku v metrech na jeho LCD displeji. Je sice poměrně hrubá, ale jako vodítko více než postačující. Samozřejmě neplatí při fotografování odrazem od stropu či stěn.

    Jsou okamžiky, kdy přímý blesk je nutností. Zkuste si uvědomit, zvláště při fotografování na výšku, kam vyjde stín od blesku. Portrét je vždy přijatelnější se stínem za hlavou, než pokud se bude fotografovaný přes tmavý stín dívat.

    Při použití přímého blesku společně se širokoúhlým objektivem kolem 20 – 24 mm, je důležité si uvědomit prostorové rozložení scény Pokud fotografujete skupinky osob v různých vzdálenostech a zaostříte doprostřed, ty blíž u objektivu budou přeexponované, ty vzdálenější podexponované. Prostě se to nedá (bohužel), s přímým bleskem exponovat. Pak najděte vhodný kompromis, kdy rozložení není hloubkové, ale spíše v přijatelné rovině. Totéž platí pro dlouhý objekt zasahující blízko k objektivu - nelze ho světelně pokrýt bleskem bez přeexponování nejbližší části.

    Nebojte se použít citlivější filmy, směrné číslo pak vzrůstá s odmocninou ze dvou (100 ASA – 1x; 200 ASA – 1,4x; 400 ASA – 2x; 800 ASA – 2,8x) a lze tak vyrovnat výkon slabšího blesku či se stát více nezávislým na vzdálenosti od fotografovaného objektu. Strach z obrovského zrna u běžných formátů fotografií je zcela zbytečný. Pokud záleží na výsledku, používejte profesionální filmy, mám vynikající zkušenosti například s Portrou 800.

    Fotografování tmavších scén sebou nese jednu nepříjemnost – velký vzrůst zrna v oblasti největších stínů. Při přímém blesku relativně menší než při odraženém, kdy může znehodnotit i malé fotografie. Naučte se lehce přeexponovávat negativní filmy - o 1/3 až 1/2 EV - celkově to sníží zrno a lehce zvedne barevnost, což platí všeobecně.

    Pro denní dobleskávání portrétu a při hodně krátké vzdálenosti kolem 1 až 2 metrů pomůže částečně vysunutá vestavěná předsádka spolu s bleskem vyklopeným o 90° nahoru. Stejnou službu udělá i papír připevněný gumičkou. V obličeji se jemně projasní stíny a na okolí není vidět žádný vliv.

    Nebojte se vzít blesk do krajiny, večerní obloha spolu s přisvětleným objektem v popředí může být nádherným snímkem. Podle představy můžete zkorigovat blesk (-1/2 až -2 EV) pro opravdu jemné zvýraznění objektu nebo ještě přidat korekci pozadí v řádově stejném duchu. Tady je variant nepřeberně, prostě to běžte zkusit a co se bude líbit, dále používejte.

    Nebojte se použít manuální režim fotoaparátu. Pokud například fotografuji v místnosti, standardně nastavuji čas 1/125 a clonu 5,6. Krátký čas (můj Xsync je normálně pouze 1/90) mi zajistí nerozmazané osoby, větší clona pak dostatečnou hloubku ostrosti. Stačí předem změřit, zda v místnosti není místo nebo světelný zdroj, které by vyžadovaly větší clonění či kratší čas.

    Závěrečná úvaha o fotografování s bleskem

    Naučte se znát film, na který fotografujete. Neměňte neustále značky či typy filmů. Pokud se nechcete až tak trápit s výsledkem a nepotřebujete diapozitiv, použijte expozičně pružnější negativní materiál. Není až tak nutné si psát ohnisko / clonu / čas, ale měli byste při experimentování vědět, jak byl mechanicky nastavený blesk (přímý / odražený), jestli jste použili předsádku či odraznou destičku, jestli byly nastaveny nějaké korekce a jaké.

    A foťte, foťte a foťte.

    Všechny snímky jsou fotografovány na diafilm FUJI Sensia 100, scanováno kinofilmovým scannerem NIKON Coolscan IV bez jakýchkoliv korekcí či úprav pouze s funkcí na odstraňování prachu a škrábanců ICE v režimu normal. Tělo fotoaparátu EOS 500N, většina snímků s objektivem Canon EF 50/1,8, širokoúhlé se zoomem Canon 20-35/3,5-4,5 nastaveným na 28 mm, externí blesk Speedlite 550EX.

    Poděkování: patří mé ženě za trpělivost a ochotu, neboť jsem nevybral zrovna ideální čas (byla obstojná vichřice) na fotografování zde uvedených příkladů. Dále Radce Turcajové za poznámky k pracovní verzi článku ke značce Canon a Josefu Hrubému za poznámky ke značce Nikon.

    Jan Hlinák
    http://www.fotoamater.cz
    Další články autora

    1   2   3   4   5   
    1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
    Diskuse k článku
    columbo28.2.2002, 11:26odpověď
    Igor11.3.2002, 09:48odpověď
    Jan Hlinák11.3.2002, 10:42odpověď
    Vrana26.3.2002, 14:00odpověď
    Jan Hlinák26.3.2002, 14:09odpověď
    Vrana27.3.2002, 16:19odpověď
    jaroslav22.3.2002, 13:00odpověď
    Jan Hlinák22.3.2002, 13:30odpověď
    jaroslav22.3.2002, 16:13odpověď
    Zbyněk Horák11.6.2002, 16:47odpověď
    Jindra14.1.2003, 07:44odpověď
    Jan Hlinák14.1.2003, 13:36odpověď
    Král Jindřich15.1.2003, 14:46odpověď
    Němeček Ondřej13.10.2004, 08:22odpověď
    Němeček Ondřej13.10.2004, 08:22odpověď

    přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

    Možná by vás mohlo zajímat




     

     

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace