Když barvy tečou proudem

Inkoustový tisk fotografií je dnes zcela běžný, leč poměrně drahý. Jak obejít nákup barevných kazet a ušetřit? Popis varianty, zvané nepřetržité napájení inkoustem, následuje.

Poté co indikátor množství inkoustu v barevné kazetě mé EPSON Stylus 1290 klesl po jediném výtisku o rozměrech
329x910mm o čtvrtinu celkové kapacity, rozhodl jsem se cosi udělat s inkoustovým hospodářstvím. Po několikeré kalkulaci
spotřeby a předpokládaných nákladů z toho vyplynulo radikální řešení – pořídit nějaký systém nepřetržitého zásobování
inkoustem, neboli anglicky Continuous Inking System (CIS). S tímto zajímavým řešením jsem se setkal u uživatelů na západ od
našich hranic, především v USA a ve Velké Británii a nezaznamenal jsem k těmto systémům vážnějších výtek.

Získání

Na internetu jsem snadno nalezl 3 výrobce a jeden návod na domácí výrobu. Z návodu ovšem vyplynulo, že autor již vyrobil
několik verzí, takže cestu podobného pracného vývoje jsem zavrhnul. Navíc některá vyráběná řešení obsahují zákaznické
obvody, tzv. Read Only Chips, které u tiskáren EPSON po zapnutí vždy nastaví indikátory stavu inkoustů na 100%. Oproti
programovému resetu čipů přes paralelní port tiskárny nebo zvláštním programátorem, kdy je nutno dokonce vyjímat kazety,
je to velice pohodlné a elegantní řešení.

Nálepka na krabici

Zvolil jsem systém dodávaný firmou Worldwide Imaging Supplies, LLC, ale zboží jsem objednal a zaplatil VISA kartou přes
internet u firmy InkjetGoodies, kde byli k potenciálnímu zákazníku z Evropy daleko vstřícnější (všechny CIS pocházejí z USA a
jen ten nejdražší má prodejce v Británii). Koupi předcházelo několikaměsíční čekání, protože systém byl vyprodán u všech
výrobců. Jak se ukázalo, všichni výrobci mají totiž stejného dodavatele čistých kazet a ten měl poruchu na výrobní lince. Za tu
dobu se několikrát změnily ceny systému i poštovného (obojí směrem vzhůru) i hodnota dolaru (dolů). Nakonec jsem se
dohodl s InkjetGoodies na přijatelném (rozuměj levném) způsobu zaslání a po čtrnácti dnech čekání jej mohl nainstalovat.

 

Instalace

Úprava zásobníku

Po třech hodinách jsem podle návodu uvedl systém do provozu.
Kazety naplnil sice již dodavatel, ale barvy byly zabaleny zvlášť
a bylo nutno je přelít do zásobníků a dobře označit. Rovněž
velké otvory pro vzduch ve víčku jsem upravil přelepením
páskou s molitanem a vyrobil pevné uchycení hadiček v
zásobnících, což nejsou úpravy nezbytné pro fungování, ale
poněkud snižují odpařování barev. Na černé kazetě jsem
dolepil filcové terčíky z obou stran, protože kazeta byla značně
volnější než barevná. Po zapnutí byla oznámena chybějící černá kazeta. Po několikerém zatlačení na její přední část ji ale
systém přijal. Uchycení kazet není vyřešeno ideálně, jiní výrobci používají čtyři filcové terčíky na každé kazetě.

 

Celý obsah kompletu

Po šestém čištění byla absorbována většina bublin z potrubí,
ale stav trysek se (po drastickém zhoršení po 2. a 4. čištění)
lepšil jen pomalu. Připomínalo to stav po založení protřepané
kazety. Proto jsem se i v tomto případě rozhodl posečkat do
rána, až se inkoust usadí a zbaví případných bublin. Tak je to
konečně doporučeno i v návodu k použití. Druhý den byl první
test trysek skoro v pořádku, dále se ale zhoršoval. Zkusil jsem
vytisknout černobílý obrázek, ale byl hrubý a na papíře byly
velké kaňky – neklamná známka, že inkoust je pod tlakem. Teprve nyní jsem si uvědomil, že mám košík se zásobníky inkoustu
na stole asi 6 cm nad podložkou, na které je postavena tiskárna. Po umístění košíku na podložku tiskárny se bez čištění během
jediného tisku obrázku 13x18cm srovnaly všechny barvy a následující test trysek již byl zcela v pořádku.

Popis systému

Kazety a hadičky po rozbalení

Jak je z obrázků patrné, princip CIS spočívá v neustálém doplňování kazet pohybujících se na
vozíku s tiskovou hlavou z mnohem objemnějších tanků (cca 90ml), které stojí vně tiskárny.
Protože jsou větší, hladina v nich klesá pomaleji a jejich plnění je daleko méně časté a
pohodlnější. Spojení obou nádob je pro každou barvu zajištěno tenkou ohebnou hadičkou.
Protože hladiny v obou nádobkách se mají tendenci neustále vyrovnávat je doplňování kazet
samočinné. Když hladina v nádobce klesne pod 30mm ode dna, je doporučeno odšroubovat
víčko a dolít barvu, aby hladina v kazetě neklesla pod mez optimální pro práci tiskové hlavy.
Některé systémy dokonce ani nevyžadují odšroubování víčka, protože v něm mají vhodný
doplňovací přívod. Kazety jsou v držácích uchyceny pomocí filcových vložek o kterých jsem se již zmiňoval, původní
držáky s pružinami je nutno vyjmout (a uschovat pro případ návratu ke standardním kazetám), neboť by překážely vývodům
hadiček na horních plochách kazet. Kazety pro tiskárny EPSON jsou osazeny čipy, které po každém zapnutí nastaví tiskárně k
přečtení nově plné založené kazety. Proto není nutné se starat o jejich resetování nebo jiné ošálení systému tiskárny. Tiskárnu
se mi nezáměrně podařilo donutit ke svému restartu i bez vypnutí, simulací zmačkaných archů v podavači. Dojde pak k nejen k
načtení plné hodnoty stavu barev, ale i k pročištění trysek.

Provoz

Instalovaný systém

Dodaný komplet obsahoval již naplněné kazety a 4 unce (asi 120g, tedy něco přes 120ml) každé barvy. Podle mých odhadů
spotřeby i tvrzení dodavatelů tento objem barev odpovídá asi 10 párům kazet (černá a barevná). Nelze ovšem čekat, až se
hladina v zásobnících dotkne dna, neboť její výška může mít nepříznivý vliv na kvalitu tisku. Jisté množství je jí tedy stále
vázáno v systému. Trvanlivost dodávaných barev je údajně 1 rok, doporučeno je ale spotřebovat je do poloviny této doby.
Inkousty WeInk RE 1290 (nyní OEM InkjetGoodies) poskytují – jako většina inkoustů nezávislých výrobců – o něco teplejší
podání barev než inkousty EPSON. Rozdíl je však patrný pouze při přímém srovnání výtisků a není takový, aby mne dohnal ke
kalibraci systému. Navíc jej lze potlačit (a je to pravděpodobně také záměr výrobců) použitím jiných papírů než EPSON, které
jsou pro změnu výrazně bělejší (rozuměj méně do žluta), např. typ CHSWF od firmy MEDIAWARE.

Po každém zapnutí před prvním tiskem ovladač tiskárny obtěžuje žádostí o potvrzení, zda chcete opravdu tisknout s kazetami,
které nejsou výroby EPSON. Jinak se provoz omezuje na občasnou kontrolu hladin jednotlivých barev v zásobnících, jejich
případné doplnění a včasné objednání nových zásob.

Cenová kalkulace pro EPSON Stylus Color 1290

Svoji cenovou kalkulaci zde uvádím pouze pro orientaci. Cena originální černé kazety zhruba 600 Kč, barevné 800 Kč, cena
nejlevnějšího CIS s Read Only čipy + sada barev po 120ml vč. poštovného, cla a DPH vyšla na zhruba 12000 Kč (296 USD +
clo a DPH). Uvedené množství barev je ekvivalent asi 10 barevných a 10 černých kazet. Z toho je patrné, že cena této
investice je rovna ceně 8,6 páru originálních kazet nebo (při obvyklé spotřebě černé rovné 1/2 spotřeby barevné kazety) 11
barevným a 5,5 černým kazetám. Samotné inkousty pak stojí od 8 USD do 11 USD za 4 unce jedné barvy, tedy asi 1/4 ceny
originálních inkoustů v kazetách. Poměrně značná investice do takového zařízení (zhruba 3/4 ceny tiskárny) se ale zaplatí i při
běžném amatérském provozu dříve, než váš model tiskárny morálné zastará.

Poznámky na závěr

Během psaní článku došlo ke změnám v dostupnosti těchto systémů, barev i cen. Objevili se čeští dodavatelé systému (tzv.
SPDI) i barev, bohužel bez podrobnějšího technického popisu, ze stránek Worldwide Imaging Supplies i InkjetGoodies zmizel
výše popsaný systém s Read Only čipy (u InkjetGoodies je pouze ve výprodeji za 99,9 USD, u WeInk byly tyto čipy nahrazeny
externím reprogramátorem připojeným na LPT port tiskárny) a na trhu se objevily další, opět modernější a lepší modely
tiskáren, s ještě dražšími inkousty…