Linhof Technika 6×9 – malé Velké kamery

Vzhledem k rostoucí oblibě kamer Linhof mezi amatérskými fotografy a zároveň nedostatku znalostí laické veřejnosti, představíme si malý přehled vlastností jednotlivých typů těchto krásných starých strojů.

Krátce na úvod

Počátky kamer Linhof Technika sahají do roku 1935, kdy pan Nikolaus Karpf zkonstruoval pro továrnu Linhof, vyrábějící celokovové sklopné kamery již více než třicet let, kameru s technickými vlastnostmi potřebnými pro náročné fotografické práce. Od roku 1936 se počaly sériově vyrábět typy Technika 6×9 a 9×12. Tyto kamery měly kromě posuvné přední standarty již i trojitý výtah a naklonitelnou a axiálně otočnou standartu zadní. Kromě toho měly možnost snadné vyměny objektivů, uchycených na samostatných objektivových destičkách. Zde tedy začíná “sedmdesátiletá” tradice skvělých fotografikých přístrojů.

Proč 6×9?

Kamery Linhof Technika byly vyráběny ve třech velikostních řadách: 6×9, 9×12 a 13×18. Jejich nejrozšířenější a nejužívanější řadou je především velikost 9×12, my se ale budeme věnovat řadě nejmenší, která je z mnoha důvodů unikátní a dala vzniknout celému prototypu velko-středoformátových kamer.

Její jedinečnost spočívá v maximální kompaktnosti, malých rozměrech a váze, a přesto vlastnostech rovných pravým velkoformátovým přístrojům. Patří k nim posun, naklánění a trojitý výtah objektivové standarty, naklánění matnicové standarty, možnost dodatečného sklopení podlážky, přesné ostření na matnici, vyměnitelné objektivy v širokém rozsahu ohnisek, možnost zakládání a výměny variabilního obrazového formátu a různých typů citlivého materiálu, systémové příslušenství dovolující práci ve všech oblastech technické fotografie atd.

Při současné kvalitě fotografických materiálů dovolí obrazový formát 6x9cm zjískat vysoce kvalitní a na informace dostatečně bohaté základní médium pro všechny druhy dalšího zpracování. Zároveň nabízí také veškeré pohodlí, související s používáním svitků citlivého materiálu, jež práce na jednotlivé listové filmy nemůže poskytnout.

Nyní tedy můžeme přistoupit ke stručnému popisu jednotlivých vývojových typů. Samozřejmostí zůstává, že jednotlivé typy byly postupně ve svém vývoji zdokonalovány, zejména v drobnějších detailech, takže se stane, že dvě kamery stejného typu mohou mít mírně odlišné vlastnosti některých svých částí (drobné díly, matnice, povrchová úprava, příslušenství atd.).

Technika II (1936-1940)

Celokovový čtvercový sklopný přístroj s koženým měchem a kůží potaženým tělem. Naklonitelná matnicová standarta, na místo matnice se vsunují jednoduché kazety pro desky či planfilmy nebo jednoduché rolkazety pro svitkový film. Přední standarta vertikálně posuvná, podlážka dodatečně sklopitelná, trojnásobný výtah, výměnné objektivy. Na vrchu kamery sportovní hledáček a křížová libela.

Rozměry: 60 x 115 x 115mm; Hmotnost: 1,135 kg.

Super Technika III, Technika III (1951-1956)

S-Technika III
Super Technika III

Celokovový sklopný přístroj s koženým měchem a kůží potaženým tělem. Trojitý výtah objektivové standarty, její naklonění v základně směrem vzad o 15° a posun směrem vzhůru o 5 cm. Podlážka sklopná o 15°, zadní standarta naklonitelná ve všech směrech o 15° a axiálně otočná matnice. Čtyři aretační šrouby uvolňující pohyb zadní standarty umístěné na bocích kamery (shodně u všech typů vyjma Super Technika V). Snímání matnice pomocí čtyř páček. Na vrchu kamery zabudovaný hledáček spřažený s dálkoměrem pro tři základní ohniska. Spřažení dálkoměru pro daný objektiv nastavitelné ručně v podlážce kamery, masky vymezující výřez dodatečně ručně vkládané na hledáček. Paralaxa vyrovnávaná ručně posunem okuláru. Stupnice vzdáleností umístěná vedle okuláru hledáčku. Základní sestava objektivů ohniskových vzdáleností 65/105/180mm, případně 65/90/180mm, kamera opatřená koženým opaskem pro jištění přes hřbet ruky při uchopení. Kromě základní sady objektivů lze použít další ohniska od 47mm do 360mm s ostřením pouze na matnici. Pro zadní stěnu se používá dvojitých kazet na planfilmy nebo rollkazety 6×9, případně 6×6 pro svitkový film 120.

Rozměry: 90 x 135 x 182mm; Hmotnost: 1,8 kg

Typ Technika III totéž bez hledáčku a dálkoměru. Na sáňky na vrchu kamery se upevňoval především sportovní rámcový hledáček s možností ručního vyrovnávání paralaxy, ostření kromě matnice odhadem na stupnici na podlážce. Na vrchu těla umístěna vodováha.

Super Technika IV, Technika IV (1956-1964)

S-TechnikaIV
Super Technika IV

Konstrukce a mechanické vlastnosti shodné s předešlým typem, povrch již opatřen kůži imitující plastickou hmotou. K uchopení slouží snadno odnímatelná anatomická rukojeť s vestavěnou drátěnou spouští. Zadní stěna uchycená jedinou aretační páčkou. Sestava objektivů rozšířená o nové světelné “press” objektivy Zeiss, pro které je konstruován hledáček přístroje označeného jako Super Technika IV B, (označení vyraženo na štítku pod sériovým číslem). Varianty pro dálkoměr jsou u typu “B” 53/100/180mm a 65/100/180mm u základního typu. Kazety se dodávají ve velikostech 6×9, 6×6 a později i 56×72.

Rozměry: 90x135x182mm; Hmotnost: 1,8 kg

Typ Technika IV konstrukce kamery vpodstatě shodná s Technikou III, vyjma uchycení zadní stěny, jedinou aretační páčkou.

Technika Press (1956-1963)

Celokovový přístroj pevné konstrukce těla s kůži imitující plastovou povrchovou úpravou. Zadní stěna a hledáček s dálkoměrem shodných vlastností s typem Super Technika IV. Namísto sklopné přední části se k tělu kamery připevňují pevné tubusy s objektivy v zaostřovacím šneku. Dálkoměr automaticky spřažený, volba ohnisek 53/65/95/100/180mm. Na zadní stěnu se užívá rovněž dvojitých kazet pro planfilmy a rolkazet 6×9, později 56×72 pro svitkový film 120.

Rozměry: 150 x 185 x 200mm; Hmotnost: 2,8 kg se základním objektivem.

Technika 70 (1962-1979)

Technika70
Technika 70

Celokovový sklopný přístroj s hledáčkem a spřaženým koincidenčním dálkoměrem. Šedozelená lakovaná povrchová úprava. Celá řada nových vlastností dává této kameře předurčení pro doposud nejdelší životnost ve výrobním programu.
Objektivová standarta stabilnější a s přidanými funkcemi. Posun vzhůru až o 32mm, posun do stran až o 24mm vpravo i vlevo, výhodné naklánění 15° v obou směrech kolem horizontální osy. Na objektivové destičce uplatnění rychloupínáku drátěné spouště, zlepšený třístupňový labyrint pro světlotěsnost uchycení destičky na standartu. Trojitý výtah (celkem 310mm). Pro základní pozici sady objektivů se do kolejniček šroubují nastavitelné zarážky, které zároveň slouží jako pojistka proti posunu standarty při vertikálním snímání. Matnicová standarta shodná se Super Technikou IV. Nově používání vylepšených Superrollex kazet pro formáty 6×9, 56×72 a Cinerollex kazet pro 53 snímků na 70mm perforovaném filmu. Jednoduchá stupnice zaostřené vzdálenosti na zadní starně kamery.
Hledáček výškově orientovaný se světelnými rámečky (pro 3 základní ohniska) vymezujícími snímaný výřez s automatickým vyrovnáváním paralaxy. Varianty pro dálkoměr 53/80/180mm, 53/100/180mm a 65/100/180mm. U ostatních ohnisek v rozmezí 53-360mm zaostřování pouze na matnici. Zvětšený okulár umožňující snadné nahlížení i lidem s brýlemi. Ve vrchní části přístroje zabudovaný selenový fotoelektrický expozimetr pro orientační určování expozice. Na spodní straně přístroje závity pro oba běžné typy stativových šroubů. Rovněž odnímatelná anatomická rukojeť s vestavěnou drátěnou spouští.
Rozsáhlé systémové příslušenství umožňující využití kamery pro téměř veškeré technické obory.

Rozměry: 96 x 160 x 210mm; Hmotnost: 2,2 kg

Studio70
Studienkamera 70

Studienkamera 70 (1964-1971)

Totéž jako Technika 70, bez hledáčku a zaostřovacího dálkoměru. Místo anatomické rukojeti opět kožený jistící řemen. Oproti Technice 70 vylepšený posun objektivu vzhůru na 42mm. Stupnice zaostřených vzdáleností na podlážce, stejná možnost uchycení sportovního rámcového hledáčku jako u typů Technika III a IV.

Rozměry: 96 x 155 x 160mm; Hmotnost: 1,65 kg

&nbsp

Super Technika V (23) (1964-doposud)

S-TechnikaV
Super Technika V

Nejslavnější z kategorie 6×9. Konstrukčně shodná s Technikou 70, kromě dálkoměru umístěném na pravém boku kamery a nepřítomnosti hledáčku. Od osmdesátých let v černě lakovaném provedení. Univerzální hledáček pro sedm ohnisek se vkládá samostatně do sáněk na vrchu kamery. Výřez dle vzdálenosti nastavitelný ručně. Stupnice zaostřené vzdálenosti na podlážce. Dálkoměr rovněž pro tři základní ohniska 53/100/180mm – 65/100/180mm – později i 58/120/210mm. Ostatní objektivy rozsahu 47-360mm zaostřitelné pouze na matnici. Dva vrchní aretační šrouby pro uvolnění zadní stěny umístěné na vrchu kamery.

Rozměry: 90 x 170 x 140mm; Hmotnost: 1,8 kg

Příslušenství

Rozsáhlý systém příslušenství pro kamery Technika 6×9 čítá kolem 50 položek. Patří sem sedm druhů kazet pro svitkové filmy typu 120 a 220, 70mm perforovaný film nebo Polaroid-film, několik druhů matnic a fresnelové čočky, adaptéry pro použití formátu 9×12 nebo pro použití digitálních zadních stěn a kazet jiných přístrojů (Hasselblad, Bronica), různé typy hledáčků a měřícího zařízení pro bodové a integrální měření přímo v rovině matnice, speciální tubusy pro mikro a makrofotografii, univerzální sluneční clona s držákem pro sadu filtrů do průměru objektivu 70mm, součásti určené pro jednoduchou přestavbu kamery na zvětšovací přístroj nebo vertikální reprodukční přístroj, rozšířené pomocné díly pro pohodlnou práci na stativu a další.

Objektivy

Pro kamery Linhof byly dodávány objektivy firem Zeiss, Schneider, Rodenstock a Voigtländer  (v současnosti Schneider, Rodenstock a Nikkor). Tyto originální objektivy mají vždy na sobě vyrytou značku Linhof. Jsou považovány za nejlepší kousky a také jsou většinou dražší, nežli objektivy neoznačené. Důvod tohoto spočívá v přísné kontrole a měření každého objektivu dodaného továrně Linhof. Celkem pro kamery Technika 6×9 můžeme použít více než 80 různých objektivů od sedmi poválečných výrobců v rozmezí onhisek 47-360mm u kamer typu III, IV a V a v rozmezí ohnisek 53-360mm pro typy “70”. Pokud bychom chtěli užívat optiku starší, dostaneme se k počtu kolem 100 ks. Jediným omezením pro použití, je kromě ohniska, průměr zadního členu objektivu, který nesmí přesáhnout hranici 62mm a objektivy v rozměrných závěrkách (velikost 3 a více) budou již nesnadno použitelné.

Zaostřovací vačky pro dálkoměry nejsou u většiny starších typů univerzální a při použití neoriginálního objektivu, může dojít k nepřesnosti při ostření. V takovém případě musí přijít ke slovu zkušený mechanik, případně velmi zručný domácí kutil a vačku jemným přibroušením upravit. Je to však práce velmi náročná na přesnost a měření.

Kompatabilita

Všechny poválečné kamery až do současnosti mají kompatabilní zadní stěnu, takže můžeme  u libovolného typu využívat jakoukoli část příslušenství určeného pro zadní stěnu. Další části příslušenství určené pro tělo lze rovněž používat u všech druhů kamer. Objektivové destičky jsou společné pro poválečné kamery typu III a IV, vylepšené a odlišné objektivové standarty mají všechny kamery od roku 62 (typ Technika 70 a novější) do současnosti, takže u nich můžeme používat i současné objektivové destičky. Příslušenství určené pro objektiv a přední část kamer je kompatabilní se všemi poválečnými kamerami.

Jaký přístroj si opatřit?

Vzhledem k dnešním požadavkům na určité pohodlí při fotografické práci doporučuji nechat sběratelům typ Technika II. Mezi poválečnými kamerami máme již poměrně široký výběr pro naši volbu.

Největší univerzálnosti a volnosti pro náročné práce i focení dosáhneme s kamerami Technika 70 a Super Technika V.

Pro čistě statické účely poslouží nejlépe Studienkamera 70, s nižším komfortem Technika IV a III.

Hodláme-li fotografovat portrétní fotografii nebo fotografii náročnou na světelné podmínky (noční fotografie, podzemí atd.), měli bychom užít kamery s dálkoměrem, který nám dovolí bezpečně zaostřit i v kritických světelných situacích.

Při nároku na co nejnižší hmotnost (fotografování v náročném terénu) nejlépe zvolit Techniku IV nebo III, u kterých vhodnou volbou optiky nepřesáhneme se třemi objektivy a jednou rolkazetou váhu 2,6 kg.

Jak prověřovat kvalitu při koupi této kategorie přístrojů z druhé ruky jsme si pověděli v tomto článku.

A jaká je situace na trhu?

Pokud znenadání pocítíte silnou touhu opatřit si některý ze zmiňovaných přístrojů, nejčastěji narazíte, a to ve všech formách nabídky, na kamery Technika 70, následně Super Technika IV; Super Technika III a V; Technika Press; Technika IV a III a nakonec Studienkamera 70.

Nabídka tedy bude dalším podstatným faktorem určujícím Váš výběr.

Přeji šťastnou volbu.

9 komentářů u „Linhof Technika 6×9 – malé Velké kamery“

  1. Kam speje fototechnika?

    Je to velmi dobry clanek! Ocenuji zejmena to, ze popis Linhof techniky neni zasazen zadnymi novodobymi maketingovymi “triky” dnesnich firem (Canon, Nikon atd. usilujici o zejmena o vyssi prodeje – trzby i za cenu neprimeho pokrucovani reality), ale naopak snazi se podat zcela objektivni pohled na celou problematiku, ktera neni nikterak “cernobila” – jednoznacna. Myslim si, ze by stalo za zminku (vidim to jako moznost dalsiho pokracovani clanku) popsat nasledne zpracovani negativu z Linhofa – krome tradicniho zvetsovani dnes pomalu rozsirujici se digitalni cestu. Sam mam zkusenosti z P6 (6×6), kde obycejnym scannerem Umax dostavam primo scannem z negativu bezva snimky. A zpracovani obrazku na PC je tak uzasne pohodlne, operativni a rychle!! Domnivam se, ze z Linhofa (6×9) by snimky mely byt touto cestou super!

    Odpovědět
  2. pozdrav

    Děkujem za pozdrav i kladnou odezvu.
    Papuánec skutečně zůstává v šeru pralesů a nevrátí se zpět. Všechny články dodané do redakce po jeho odchodu jsou z jeho pozůstalosti (šuplíku).
    Pokusím se zprávu přetlumočit, naleznu-li jeho stopy.

    Odpovědět
  3. Připomínky

    Děkují za doslova průkopnický článek. Jelikož jsem vlastníkem typů III IV a Va Super Techniky 6×9 dovolím si zde korigovat některé drobné nepřesnosti v popisu těchto přístrojů.

    ad Super Technika III:

    > …s kůží potaženým tělem.

    Je to – bohužel – obyčejná černá koženka.

    > Snímání matnice pomocí čtyř páček.

    Šoupátek.

    ad Super Technika IV:

    > …povrch již opatřen kůži imitující plastickou hmotou.

    Materiál je shodný jako u předchozího typu pouze barva je béžová.

    > K uchopení slouží snadno odnímatelná anatomická rukojeť s vestavěnou drátěnou spouští.

    Typy III, IV i Va byly dodávány jak s koženým řemenem tak s anatomickou rukojetí, jejichž výměna je snadná uvolněním dvou šroubů na těle přístroje.

    ad Super Technika V

    > Od osmdesátých let v černě lakovaném provedení.

    Černě lakovaná Technika je typ Vb, jehož tělo má výklopný předek horní stěny, umožňující zvedání přední standarty i s objektivy 65 resp. 53mm. To je důležitá novinka, starší typy Technik umožňovali pouze velmi omezený pohyb širokoúhlých objektivů.

    ad Objektivy

    > Zaostřovací vačky pro dálkoměry nejsou u většiny starších typů univerzální

    U žádného typu nejsou univerzální. Na zadní straně vačky je vyraženo sériové číslo aparátu, na jednotlivých „listech“ pak výrobní číslo objektivu pro kterou je daná dráha dálkoměru kalibrovaná. Pokud čísla nesouhlasí nelze zaručit přesnost dálkoměru.

    > …velmi zručný domácí kutil a vačku jemným přibroušením upravit.

    Přibroušením je možná pouze úprava v jednom směru, materiál přidávat nelze. Proto bych řadil takové kutily do říše pohádek.

    ad Kompatibilita:

    > Objektivové destičky jsou společné pro poválečné kamery typu III a IV…

    Dosti rozšířený omyl. Typ IV má uprostřed dolní hrany destičky vybrání zapadající do výstupku na standartě, destičky typu III jsou hladké a tak je nelze nasadit na Techniky IV. Naopak sada objektivů Zeiss pro typ IV je nepoužitelná pro typ III kvůli příliš malému otvoru v standartě.

    Další informace:

    http://cameraquest.com/lint369.htm

    nebo:

    http://people.smu.edu/rmonagha/mf/linhof.html

    a také na:

    http://www.cs.berkeley.edu/~qtluong/photography/lf/linhof/technika-23.html

    Odpovědět
    • RE: Připomínky

      Děkuji za důležité a zajímavé korekce.
      Autor vycházel při popisu ze subjektivních zkušeností s jednotlivými typy přístrojů. V některých případech se tedy z “technických důvodů” mýlí.
      Každopádně uvítáme případné další obohacení tématu.

      Ad úprava vaček:
      pes je zakopán ve vytvoření zcela nové křivky, tam kde by bylo potřeba přidat se jednoduše základní poloha nasadí vybráním materiálu a “mrtvý krok” u dálkoměru se kompenzuje úpravou základní polohy objektivu. To je vlastní v praxí prověřená metoda.

      Odpovědět
      • RE: RE: Připomínky

        Ad úprava vaček:

        > …”mrtvý krok” u dálkoměru se kompenzuje úpravou základní polohy objektivu.

        Máte pravdu. Řešení je tak prosté, že mne to ani nenapadlo. Díky, zas jsem se něčemu přiučil.

        Odpovědět
    • RE: Připomínky

      ad Super Technika III:

      >> …s kůží potaženým tělem.

      >Je to – bohužel – obyčejná černá koženka.

      Já mám Super Techniku III (černou) a je potažená kůží.

      Odpovědět
    • připomínky

      Zdravím! Prosil bych přítele Zarandoka o radu. Mám možnost získat Techniku IV v základu – bez objektivů. Uvažuji osazení objektivy z Techniky 70. Biogon 53 – Zeiss, Tessar 100/3,5 a Tele Technikon 180/4,5. Zda je tato úvaha možná a jaká jsou úskalí? Co destičky objektiů, jsou shodné? Za odpověd´moc díky.

      Odpovědět
      • připomínky

        V objektivech není žádný problém. I Super Technika IV byla osazována těmito objektivy. Technika IV se liší pouze absencí dálkoměru. Destičky budete muset ovšem vyměnit. T70 a Technika IV mají odlišné. Lze je však jednoduše vyrobit svépomocí.

        Odpovědět

Napsat komentář