motiv

Miloň Novotný – Londýnský chodec

Pokud jste stoupenci černobílé nemanipulované fotografie a máte sklon k nostalgii, pak vám patrně neunikla prázdninová výstava klasika tohoto žánru, Miloně Novotného, která dostala poněkud záhadný název: Londýn z pozůstalosti Miloně Novotného. Nešlo však o žádnou velkou záhadu, ale o pozapomenutý soubor brilantních momentek z Londýna, který před několika desítkami let vyšel dokonce knižně... Výstava v Pražském domě fotografie, která měla původně končit až 8.9., musela být skoro o měsíc dřív zachráněna před velkou vodou...

Výstava se klidně mohla jmenovat Londýn 66, stejně jako před rokem podobně laděná výstava Čechoameričanky Evy Fukové nesla název New York 64: byla to další z pozapomenutých kolekcí černobílých snímků západních metropolí, tak, jak je zachytilo rozjitřené oko českého fotografa, který s velkým očekáváním nakoukl za tehdejší “železnou oponu”. Není tedy divu, že vznikly snímky, nad kterými se pozastaví i rodilí Newyorčané či (v našem případě) Londýňané: tomu, kdo se odmala pohybuje po rodném městě, snadno “poezie všedního dne” splyne s nudou a stereotypem. Kromě černobílého materiálu a zaměření na velkoměsto však Fuková s Novotným nemá nic společného. Zatímco Fuková se snažila svými dvojexpozicemi a kolážemi vytvářet novou realitu, Novotný byl fotograf tradičního zaměření: běhal po městě s leicou na krku a neustále “lovil” zajímavé momentky. Naštěstí nefotografoval jen očima (i když to rád tvrdíval) jako mnozí z nás, kteří si ve všední den nechávají aparát doma v šuplíku. Byl fotografováním skutečně posedlý – a jen posedlost a cílevědomost je, jak známo, předpokladem vzniku pozoruhodných věcí.

Miloň Novotný - Bank of England Square
Miloň Novotný - Bank of England Square
Miloň Novotný zemřel před deseti lety: k tomuto výročí byla výstava Londýn z pozůstalosti Miloně Novotného také připravena. Na tvorbě Miloně Novotného není zajímavé jen to, že byl fotograf-samouk, a přesto patřil ve své době k nejžádanějším a nejpublikovanějším fotografům (nejplodnější období prožil mezi rokem 1957 a začátkem normalizace). Zajímavé jsou i další momenty z jeho života. Zkusme uvést některé z nich: zajímavé například je, že Novotný začal fotografovat skutečnou náhodou - při vážném plicním onemocnění si vypůjčil fotoaparát a při léčebné kúře ve Vysokých Tatrách fotografování úplně propadl. A měl mimořádné štěstí na učitele, protože už jako mladík narazil na Josefa Sudka, který mu pomohl s výběrem fotografií na první výstavu. Později se stal velkým obdivovatelem fotografů spadající pod agenturu Magnum. A tak pod jejich vlivem nečekal, až ho někdo vyšle “do světa”, ale kvůli fotografování si nákladné cesty hradil ze svého. Čas od času se zejména módní fotografové chlubí desítkami tisíc negativů ve svém archivu – ale Miloň Novotný i v tomto ohledu šel proti proudu a systematicky ničil všechny negativy, které pokládal za nezajímavé. Dokonce tvrdil, že by po fotografovi měl zůstat třeba jen jeden dokonalý snímek. Bez významu není ani skutečnost, že se v jeho pozůstalosti se nezachoval jediný barevný snímek. A tak by se dalo pokračovat... Podrobnosti si zájemce najde v monografii, která u příležitosti výstavy vyšla.

Miloň Novotný - Night Ride
Miloň Novotný - Night Ride
Předčasně ukončená výstava Londýn z pozůstalosti Miloně Novotného byla kompaktní kolekcí několika desítek fotografií z Londýna 60. let. Na první retrospektivní výstavě Miloně Novotného v roce 1993 v pražském Rudolfinu cyklus Londýn téměř nebyl zastoupen – z jednoduchého důvodu, zvětšeniny se prostě nedochovaly. Na nynější násilně ukončenou výstavu je musela kurátorka výstavy Dana Kyndrová nově zhotovit – a pak je, na poslední chvíli, zachránit před vodou. V Pražském domě fotografie byl představen soubor 24 zvětšenin (30x40 a 50x60 cm), který z velké většiny vznikl v roce 1966: hlavní ambicí Miloně Novotného bylo pokud možno plasticky zachytit Londýn poloviny 60. let jako neobyčejně živé město. Výstava by se stejně dobře mohla jmenovat Londýňané, protože v podstatě na všech fotografiích souboru jsou zachyceni lidé. Není tu žádná statická, “turistická” fotografie. Miloň Novotný si všímá zajímavých lidí, zejména všelijakých “pábitelů” (The Billingsgate Fish Market), zajímají ho pouliční muzikanti (A Band in the Subway, Street Musicians, Jazz Club 100), děti (East End) i “zlatá mládež" (Night Ride, Victoria Station). Některé snímky mají i mírný sociální a politický podtext (Sailors Demonstration on Trafalgar Square, The Chelsea Embankment). Nejsilnější je však jeho smysl pro zachycení prchavých okamžiků náhlých setkání a lidské samoty ve změti velkoměsta (A Train to Silvertown, Kings Road, A Randezvous).

Výstava Londýn z pozůstalosti Miloně Novotného byla koncipována jako putovní, takže je možné, že se po předčasném ukončení v Pražském domě fotografie ještě objeví na jiném místě. Vzhledem k tomu, že jde o Novotného vrcholné (a dodnes inspirativní) dílo, by to bylo potřebné.

Jiří Zahradnický
http://www.moderni-revue/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace