Pieniny a Červený Kláštor

Míst s téměř nedotčenou krajinou stále ubývá. V tomto směru jsou na tom naši východní sousedé poněkud lépe. Jednou z oblastí s téměř vůbec člověkem nedotknutou přírodou je Pieninský národní park na severovýchodním Slovensku.

Pieniny

Mapa Pienin
Pieniny leží zhruba 60 km severovýchodně od Popradu při hranicích Slovenska a Polska. Pieniny mají velmi pestrou horninovou skladbu. Pohoří je tvořeno z jurských a křídových vápenců s mladšími pískovci, břidlicemi a slepenci. Různá odolnost podloží vůči zvětrávání dodala Pieninám esteticky velice působivý ráz. Členitý reliéf s hlubokými údolími, soutěskami a nápadnými skalními útvary je především důsledkem činnosti vody, mrazu, eroze a klimatických výkyvů. Z chráněných živočichů zde žije například jestřáb velký, výr skalní, sokol, rak říční nebo rys ostrovid. Lesy jsou převážně smíšené (jedle, borovice, smrk, buk, javor, zastoupen je také tis obecný), v dolinách Dunajce též lesy lužní. Řeka Dunajec (na území SR 16 km), která přes Pieniny protéká, tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Polskem. Převážná část území je chráněna zařazením do Pieninského národního parku a několika národních přírodních rezervací. Národní park je protkán poměrně hustou sítí dobře značených cest s možností zvolit optimální trasu. NP Pieniny byl vyhlášen v Polsku v roce 1932 (760 ha), novelizován 1955 (2231 ha), na Slovensku pak roku 1967 (2125 ha) a v roce 1997 novelizován (3750 ha).

Červený Kláštor a Tři koruny ( 982 m )
Nejvýraznější dominantou Pienin je vrchol Trzy Korony (982 m) s pěti až 100 m vysokými skalními věžemi. Nabízí neopakovatelný pohled na celou oblast nejen Pienin, ale i Spišskou Maguru, Belianské a Vysoké Tatry. K dalším vrcholům s neopakovatelnými výhledy do okolní krajiny patří Sokolica (747 m), Holica (828 m) a Plašná (889 m). Pěkné výhledy se nabízí od rozcestí Pod Plašnou, Lesnického sedla (720 m) a také od obce Veľký Lipník. Vrcholy Trzy Korony a Sokolica leží již v Polsku. Nedaleko obce Lesnica je však hraniční přechod pro pěší a cyklisty a přívoz na druhý břeh Dunajce. Odtud vede na oba vrcholy turistická značená trasa (na Sokolici cca 3/4 hod. a na Trzy Korony cca 3 hod.). Turistický hraniční přechod Lesnica je otevřen v době od 1.5. do 31.10. denně od 8 do 22 hodin, v době od 1.11. do 31.4. denně od 8 do 16 hodin.

Malé Pieniny
Zmínku si rovněž zaslouží severovýchodní část Pienin. Oblast se nazývá Malé Pieniny. Celý hřeben působí velice impozantně. Velmi krásné jsou skalní útvary, louky… Nachází se zde nejvyšší vrchol celých Pienin – Vysoké skalky (1050 m). Velice nádherné jsou Haligovské skály nad obcemi Veľký Lipník a Haligovce.

Pieniny jsou v mnoha směrech oblastí ojedinělou. Na poměrně malém území lze najít spoustu jedinečných (nejen) přírodních hodnot. Louky se prolínají s lesy, obce nenásilně včleněné do krajiny, skalní útvary…

Prielom Dunajca

Prielom Dunajca
Mezi esteticky nejpůsobivější oblasti patří dolina, kterou protéká Dunajec. Prielom Dunajca byl v roce 1932 vyhlášen za přírodní rezervaci (360 ha). Jde o kaňonovité údolí se zaklesnutými meandry, zachovanými říčními terasami a krásnými, až 300 m vysokými, skalními útvary. Hloubka Dunajce je mezi 70 cm a 20 metry. Nejužším místem v prielomu je Jánošíkov skok – řeka je zde 10 m široká a 12 m hluboká. Podle pověsti zde Jánošík přijímal nové chlapce do své družiny. Ten, který zde Dunajec přeskočil, uspěl. Kaňonem podél řeky vede obousměrná naučná stezka s 10 zastávkami (7 km). Kromě cesty pěšky případně na kole je možné cestovat údolím Dunajce (pouze však po proudu) na pltích (sezóna od 15.4. do 31.10.). Nástupní „stanice“ leží cca 300 m za obcí Červený Kláštor, výstupní nedaleko obce Lesnica. Plť je něco mezi vorem a pramicí… “Pltníctvo” má na Dunajci 120 let dlouhou historii, v minulosti se touto cestou plavilo dřevo do Baltického moře. Dnes se vozí pouze turisté. Cesta je dlouhá asi 10 km a trvá 90 – 120 minut. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že se při plavbě ani nelze nudit.

Červený kláštor

Červený Kláštor – kostel a nádvoří
Obec je jakýmsi střediskem celé oblasti, sídlí zde například správa Pieninského národního parku, informační kancelář a mimo jiné také přístav pltí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1344. Na kraji obce se nachází původně gotický kostel a opevněný klášter kartusiánů z roku 1319 (národní kulturní památka). Nejstarší a nejzachovalejší památkou v rozlehlém areálu kláštera je gotický kostel sv. Antona z poloviny 14. stol. Podlouhlá loď má sedm křížových polí a dvě kaple. Rovněž zůstaly zachovány dva domky pro řeholníky.

Červený Kláštor – opevnění
Klášter má velice bohatou historii. Jak již bylo zmíněno výše, jeho počátky sahají do první poloviny 14. století. Klášter byl zničen v roce 1431 nájezdy husitů. V roce 1711 dali kamaldulští mniši kostel zrekonstruovat, přistavili k němu věž (v roce 1750) a do přilehlé zahrady postavili domky pro řeholníky. V druhé polovině 18. stol. zde působil mnich Cyprián, všestranně vzdělaný člověk a zkušený lékař. Asi nejvýznamněji se Cyprián do vědecké historie zapsal sestavením dosud zachovaného herbáře. Herbář měl vzhledem ke své době vzniku vysokou vědeckou úroveň. “Slávu” však Cypriánovi přinesla také legenda, podle které měl v roce 1753 zkonstruovat létající stroj podobný ptákům a s ním se snést z vrcholu Tří korun až k Morskému oku což je cca 40 km daleko. Tímto “ďábelským” činem vyvolal hněv nitranského biskupa, který vydal nařízení, aby byl Cyprián přeložen do jiného kláštera, kde nejsou hory. Dle legendy byl létající stroj spálen na hranici (na příkaz biskupa) v nedalekém městečku Spišská Belá.

Klášter byl v roce 1782 zrušen a postupně chátral. Po druhé světové válce byl celý areál převzat státem a v letech 1956 až 1974 probíhala jeho rekonstrukce. V současné době je klášter přístupný veřejnosti a sídlí zde muzeum s expozicí historickou a národopisnou a lékárnickými sbírkami.

Muzeum a objekty kláštera jsou přístupny od 1.5. do 30.9. denně 9-17 hod., od 1.10. do 30.4. kromě neděle a pondělí 10-16 hod. Před klášterem je chráněný areál Pieninské lípy, vyhlášený roku 1972 a novelizovaný v roce 1995. Jde o staré památné lípy – součást parku u Národní kulturní památky Červený Kláštor.

Kontakty a doprava

Krajina nad Červeným Kláštorem
Do oblasti Pienin je nejlepší vyrazit z obcí Červený Kláštor (parkoviště, ubytování, přístav pltí, bus linky z Popradu, St. Ľubovně, Kežmarku, …), Lesnica (parkoviště, ubytování), případně Veľký Lipník (parkování, bus). Zde začínají turistické značené trasy. V Červeném Kláštoru je v období od 15.6. do 15.9. v provozu infocentrum (denně 10-17 hod). Infocentrum se nachází u budov kláštera. Jistě se vyplatí mít podrobnou mapu, nejlépe v měřítku 1:50 000 (Spišská Magura – Pieniny, VKÚ Harmanec, 2000). Vzhledem ke členitému reliéfu krajiny je nutno počítat s poněkud vyšší náročností turistických tras. Je třeba si také uvědomit, že jsme v Národním parku.

Malé Pieniny, vrcholek Rabštín (842 m)
Návštěva Pienin se vyplatí v kteroukoli roční dobu i přesto, že z ČR je tam poněkud dále. Odměnou nám budou dny strávené v jedinečně zachované krajině, které pomalu ale jistě ubývá. Údaje o provozních dobách apod. je však lépe ověřit. Nejlépe na adrese správy NP Pieniny:

Pieninský národný park
059 06  Červený Kláštor
e-mail: pienap@ke.telecom.sk
telefon: +421 52 482 23 95, v SR 052 482 23 95

Ubytování v obci Červený Kláštor
Informace na telefonu +421 52 482 24 45 (obecní úřad), cena se pohybuje kolem 200 Sk za noc.

Doprava:

  • Autobus: linky z Popradu, Kežmarku
  • Auto: Z Popradu po silnici č. 67 do Spišské Belé, poté po silnici č. 542 směr Spišská Stará Ves, za Spišskou Starou Vsí vpravo po silnici č. 543 přes malou obec Majere do Červeného Kláštora. Silnice č. 543 pak dále pokračuje do Veľkého Lipníka. Za V. Lipníkem odbočuje místní komunikace vlevo do obce Lesnica, kde tato končí. V úseku Praha hl. n. – Poprad a zpět je zavedena přeprava osobních automobilů a motocyklů (R 425/424 Laborec). Bližší info na stránkách Českých drah.

Přeji příjemné zážitky.

Fakta, data, provozní doby apod. čerpány z:
PIENINY, Voyager Warszawa & DINO Prešov, 1996

turistická mapa Spišská Magura – Pieniny, VKÚ Harmanec, 2000

Snímky pořízeny přístrojem Olympus OM 1N s objektivy Zuiko (28mm, 37-70mm, 135mm) na materiál Kodak Supra 400.

7 komentářů u „Pieniny a Červený Kláštor“

  1. male upresneni a doplneni

    Pekna reportaz. Sam jsem priznivcem PIENAPu a chodim tam nadmiru casto ;), snad proto bych upresnil par vec v clanku, nekomu to muze pomoci:
    1. Nastupiste pro plte neni za Cervenym klastorem, ale je mozne nastoupi i primo u Cerveneho klasteru (coz je lepsi snad jen proto, ze cestou plti do cerveneho klasteru toho moc neuvidite).
    2. Cyprian nemohl ani nahodou doletet k Morskemu oku, protoze neni ani nahodou vzdaleno 40km. POkud nemaji pieniny svoje morske oko, tak jedine morske oko se nachazi pod Vihorlatem, asi 15km severovychodne od Michalovec, co je take pekna lokalita na vylet, obzvlast, pokud radi delate letecke snimky a nechcete pritom letat ;).
    3. Co se tyce povesti o Janosikovi a nejuzsim miste Dunajce, ja osobne jsem tento rok jel plti dvakrat a dvakrat jsem slysel dve ruzne historky k tomuhle mistu v souvislosti s Janosikem. Ale to nevadi, to patri take ke koloritu. Obzvlast se pobavite na komolenem nazvu mnichu pripadne na taky casto menene historce o sedmi trpaslicich/mnisich ve skalach 🙂
    4. Nedaleko Cerveneho klasteru je take lokalita Vysne Ruzbachy, misto take pritazlive pro fotografy, aspon myslim. Uvidite tam kratery, prirodu a po ceste tam hlavne vapencove “bradla”, kterymi je okoli posete a jsou orpavdu romanticke 😉 Take se tam muzete slusne ubytovat a vyuzit nejake procedury 😉
    5. Pak take doporucuji navstitivi nedalekou Staru Lubovnu s velkym a nedavno spristupnenym hradem, nazyvanym “Spis severu”, ale to uz opravdu by bylo na dalsi reportaz a hlavne na dalsi metry filmu :)) NAdherny kraj! 🙂 a nadherne zazitky a nadherne fotky, s tim se s autorem zhodnu 😉
    Fotografove, prijdete si na svoje, ale doporucuju nesetrit na filmovy material pred odjezdem, pak se blbe zhani vas oblibeny film:) (sorry za cestinu, ziji tady jiz dele:)
    fk

    Odpovědět
    • RE: male upresneni a doplneni

      Rad by som poopravil tvrdenie v bode 2).
      Vo vzdialenosti priblizne 40km sa skutocne nachadza Morske oko. Nachadza sa na polskej strane Vysokych Tatier a su tam myslim az dve (preto Morskie Oka).

      Odpovědět
  2. beru spet 🙂

    Ano, omlouvam se. Taky jsem to pres vikend zjistil. Pri me navsteve v klastere dolet merili slovy “az do Tater”, ale znamy mi rekl presne, to co vy, ze na polske strane Tater je jine morske oko 🙂 Zahada vysvetlena, navsteva mist nadale doporucena 😉

    Odpovědět
  3. Informácia

    Vážený pán Sýkora, ďakujem za peknú a pozitívnu propagáciu krásnych miest Slovenska. Verím, že v tom budete pokračovať.

    S pozdravom Peter Lipták
    Predseda očianskeho združenia Obec Slovákov v Českej republike
    (občan ČR aj SR, už 23 rokov sídliaci v Česku)

    Prosím o kontakt na Vás, pošlem Vám náš časopis KORENE, ktorý v Prahe vydávavame už 10 rokov a systematicky sa v ňom venujeme aj propagovaniu krás našej domoviny.

    Odpovědět
  4. Ubytovani

    Souhlasím tím, že je to pěkná lokalita a krásná přírodní rezervace. Jezdíme sjíždět Dunajec každý lichý rok a vždy se na to moc těšíme. No trochu mne mrzí, že nemohu zjisti ceny v kempu Červený Kláštor. Poradí mi někdo kde bych našel na internetu ceny za noc , za stan atd. ?

    Odpovědět
    • ubytovani

      ako sa dnes s oblubou vravi: ‘vsetko je na webe’ – pre zaciatok stranka http://www.pieniny.sk, kde sa clovek pri troske snahy na ceny ubytovania doklika, alebo aspon minimalne na telefonne cisla, hm? ale aby som tolko nenatahoval, autokemping nedaleko hotelu Pltnik v Cervenom Klastore ma na nete uvedene tieto ceny:

      Cenník ubytovania v autocampingu
      Stan 40,- Sk / noc
      Dospelá osoba 50,- Sk / noc
      Dieťa 3 – 10 rokov 30,- Sk / noc
      Osobné auto, motorka 40,- Sk / noc
      Auto s prívesom, obytné auto 60,- Sk / noc
      Autobus 100,- Sk / noc
      Elektroprípojka 70,- Sk / noc
      Rekreačný poplatok 10,- Sk / os. / deň

      http://www.pieniny.sk
      http://www.hotelpltnik.sk (zalozka – odkaz na autocamping)

      je mozne ze je tam kempov viac, to uz presne neviem

      Odpovědět

Napsat komentář