motiv

Recenze kinofilmového skeneru Nikon LS-50

Recenze posledního modelu "amatérského" skeneru firmy Nikon.
Nikon LS-50

Úvod

Recenze nového modelu skeneru Nikon LS-50 je logickým pokračováním starší recenze předchozího modelu LS-40. Z pohledu designu, základní funkčnosti a obsluhy se jedná o zcela identické skenery. Rozdíl je v hardwarových parametrech a několika nově přidaných funkcích. Takže jako v jiných případech doporučuji k přečtení původní recenzi, jinak i zde se budu držet předchozího členění pro ty, kdo ostatní recenze nečetli. Rovněž doporučuji k přečtení recenzi na technicky a parametrově srovnatelný model Minolta Dual Sken 5400, který je přímým konkurenčním modelem k danému Nikonu. Mohu vás dopředu naladit, že tento skener se od původního modelu opravdu zásadně liší a finální skeny jsou zatraceně kvalitní.

Obsah balení

  • Vlastní skener
  • Automatický podavač filmového pásu pro 2 až 6 políček
  • Držák diapozitivu pro 1 snímek v diarámečku
  • kabel USB, síťový kabel
  • tištěný manuál ke skeneru v češtině
  • tištěný manuál ke skenovacímu softwaru v češtině
  • 5x CD – obslužný program/twain rozhraní Nikon 4.0, Adobe Elements 2.0, manuál k ovladači, program Nikon View, manuál k programu Nikon View

Technická data dle výrobce

  • fyzické rozlišení 4000 dpi
  • 14-bitový A/D převodník, výstup v hloubce 8 a 16 bitů na barvu
  • denzita 4,8
  • zdroj světla – LED diody RGB a LED infradioda
  • funkce ICE4 (hardwarové odstranění prachu a škrábanců), ROC (automatická oprava barev), GEM (omezení zrna), DEE (získání dat ze světlejších / tmavších míst)
  • připojení USB 2.0 (zpětně kompatibilní s USB 1.1)

Počítač použitý na testování, varování k dostavbě USB 2.0

Krátce řečeno, počítač je pořád stejný - AMD Athlon XP 2000+, SDRAM 756 MB, 80 GB HDD Seagate, základní nastavení bez přetaktování + systémové utility od výrobce, systém Windows XP Home, grafický software Photoshop 5.0 LE, Photoshop Elements 2.0.

Mám jednu doplňující poznámku pro majitele starších počítačů, což je z pohledu mainboardu i ten můj. Po doplnění PCI karty s rozhraním USB 2.0 na recenzi skeneru od Minolty se objevilo dost problémů. Za prvé se značně zpomalil můj skener připojený na stávající USB 1, občas protestovala jinak slušná myš (Logitech, dvojitý optický senzor) a malý USB 128 MB disk z práce. Po instalaci update nikonovského driveru verze 4.0 nakonec přestal původní skener fungovat úplně. V totálním zoufalství jsem nakonec všechna USB zařízení napojil na přídavnou kartu a USB na základní desce v BIOSu vypnul. A bylo po problémech. Všechno chodí spolehlivě jako předtím a je klid. To jen kdyby se vám stalo to samé, abyste věděli, kudy z toho ven.

První seznámení a instalace

K instalaci není co dodat, je jednoduchá. Po připojení skeneru a jeho zapnutí se ohlásí nový hardware, v tomto okamžiku stačí vložit CD s instalačním programem do mechaniky a potvrdit instalaci samotnou. Po jejím skončení je vyžadován restart a po něm je vše okamžitě funkční. Vzhledem k tomu, že skener Nikon (LS-40) již mám a update na novou verzi 4.0 jsem udělal cca před měsícem, objevila se mi po spuštění rovnou hláška, že nově nalezený hardware byl správně rozpoznán a instalován.

U tohoto skeneru jsem definitivně rezignoval na hodnocení hlučnosti. Jestliže jsem měl Minoltu 5400 za hodně hlučný skener, Nikon je ještě hlučnější a já si tedy nad tímto kritériem myji ruce. Asi nelze dostatečně zatlumit mechanické vibrace z krokových pohonů při získávání náhledů a skenování. Takže „hlučnostní“ kritérium v této i příštích recenzích opouštím, neboť můj sen o tichém skeneru se definitivně rozplynul. Suše bych konstatoval, že ve výsledku je zbytečné snažit se o tichý počítač, pokud jeho hlavní náplní činnosti bude práce s připojeným kinofilmovým skenerem libovolné značky.

Ale vraťme se k vlastnímu skeneru. Rozdílem viditelným na první pohled (proti předchozímu modelu) je nové řešení držáku diapozitivů v rámečku, který proti předchozímu provedení má doplněnu malou protiprachovou klapku. Prostě se rozumně předpokládá, že držák necháváte trvale ve skeneru a nevyndaváte (předchozí model skeneru sám o sobě byl proto opatřen klapkou, pokud nebyl ve skeneru žádný držák, překrývala celý otvor). Automatický podavač kinofilmového pásku s maximálně šesti snímky žádnou klapku nemá, nicméně to nepovažuji za vadu, od vlastního otvoru na film je dovnitř skeneru cestička natolik „zakroucená“, že ani u starého modelu tohle provedení nedělalo potíže. Což mohu po dvou letech používání potvrdit osobně.

Nároky na počítač

Co bylo napsáno dříve, platí. Skener v maximální rozlišení produkuje soubory s velikostí 140 MB, obsazená paměť je několikanásobně větší, její základní velikost 512 MB je rozumná. Pokud máte možnost a finance ji rozšířit na 1 GB, udělejte to. Ve chvíli, kdy zapnete všechny funkce ROC/GEM/DEE/ … bude potřeba. Může se zde uplatnit i rychlý procesor a DDR paměti, řada výpočtů probíhá relativně dlouho. To je spíše zřejmé profesionálům, my amatéři se s pár desítkama vteřin navíc na jeden snímek určitě smíříme.

Software – obecně + Adobe Elements 2.0, Nikon View 6.0

Skenovací program, respektive twain rozhraní, je naprosto stejný jako u předchozích modelů. Přibylo jen pár funkcí, o kterých bude řeč dále. Podstatnou výhodu dává použití polovodičových LED diod pro vlastní skenování (RGB LED diody) a hledání prachu a poškození filmu (infra LED dioda). Ty totiž nepotřebují kalibraci, která u jiných skenerů s výbojkami poměrně výrazně zdržuje. Například u modelově srovnatelné Minolty 5400 může trvat až dvě minuty. Nikon se svého LEDkového světelného zdroje drží ve všech modelech filmových skenerů a pro mne to byl jeden z podstatných důvodů, proč skener značky Nikon.

K Adobe Elements není moc co dodat. Příjemné je, že se jedná o rozumnou verzi 2.0, nepříjemné, že neumí řadu věcí se soubory s barevnou hloubkou 16 bitů. Takže zde stále zůstává barbarský přístup výrobce k uživateli. Software se skenerem dodaný s jeho plnými skeny nepracuje. Na obhajobu Nikonu mohu říci jediné, pokud si dáte maličko práce se správným vyladěním skenovaného snímku, můžete se bez následného zpracování v 16-bitech obejít a na disk ukládat rovnou v 8-bitech. To je ale můj amatérský přístup, který profesionálům nemusí vůbec vyhovovat. Na druhou stranu, profesionál bude nejspíš mít plnou verzi Photoshopu a tak jeho případná druhá koupě ve formě zvýšené ceny skeneru pro něj nemá smysl. Amatér zase nebude ochoten takový balík peněz za Photoshop navíc zaplatit, protože jeho funkce stejně nevyužije. Takže si vyberte, jestli se jedná o výhodu či nevýhodu.

Dalším přidaným programem je Nikon View. Tady musím podotknout, že tak slabý program si snad ten skener nezaslouží. Vnější podoba je příbuzná s klasickým ACDSee, ovšem funkční možnosti jsou poměrně silně omezené. Klasické posouvání maximálně zobrazeného snímku není řešeno on-line, ale snímek se po chvíli překreslí v nové poloze. Dále je zde možnost vygenerování html galerie, opět jsem byl zklamán velice nízkými možnostmi nastavení této funkce programu. Navíc, ač je galerie v základu generována docela vzhledně, obrázky se otevírají ve zcela prázdném okně, prostě jen obrázek, nic víc. Snad jedinou funkcí „navíc“ je odstranění červených očí. Nějak si neumím představit, že bych jím nahradil ACDSee, které používám standardně, když už, tak bych sáhnul po nějaké variantě programu zdarma jako je IrFan View, atd. Daný program hodnotím negativně, umím si ho představit jako příslušenství k nejjednoduššímu digitálnímu foťáčku, k tomuto skeneru mi tedy nepasuje. Mimochodem, český program Zoner umí mnohem více, to jen tak na okraj.

Software – ICE, ROC, GEM

ICE - hardwarové odstranění prachu a nečistot je u Nikonu tradičně na výši, víc se mi k ní nechce psát. Subjektivně je výsledek odstranění prachu a škrábanců u všech moderních skenerů plně srovnatelný, nevidím mezi Minoltou a Nikonem žádný rozdíl. Řada recenzentů píše o jemném rozmazání, já ho nevidím ani na svém vlastním skeneru, ani na jiných. Dnešní ICE funguje tak, jak má a nemá smysl ji pitvat, na to budou funkce jiné.

Nikon LS-50
ROC neslouží jen starým diákům

Funkce ROC (rekonstrukce barev) a GEM (omezení zrna filmu) jsou rovněž stejné. Tady musím doplnit pár poznámek o ROC. On totiž pojem rekonstrukce barev je zavádějící. Spíše náhodou je můj testovací diák z řady hezky zamodralých snímků. Zda je to následek nedodržení přesné teploty (vyvolával jsem doma v lavoru) nebo chyba filmu, nevím. A protože kvalita skenu mě překvapila, chtěl jsem vidět i možnosti ROC. A k mému překvapení byla zcela odstraněna zamodralost a barvy odpovídaly realitě. Jedná se o snímek z přečerpávací nádrže Nové stráně v Jeseníkách, tehdejší atypickou světelnou atmosféru jsem od té doby nezažil. Takže na rozdíl od jiných situací, kdy diapozitiv sloužil k ukázce, jak na něj skenery nemají, tenhle skener ve srovnatelné kategorii s ostatními na něj má. Jako jiný příklad docela rozumného využití ROC uvádím klasický zamodralý diák získaný kolem poledne v Jizerských horách.

Výsledky funkce GEM pro omezení zrna jsou poměrně rozdílné podle skutečné velikosti zrna, jeho struktury a typu filmu. Takže nemohu dát žádné doporučení, u starých černobílých filmů bylo maximální nastavení na hodnotu 4 nepoužitelné, také u klasického negativu (Supra 400) způsobilo již výrazné celkové rozmazání snímku. Tady je potřeba pro vlastní filmový materiál subjektivně odexperimentovat nejlepší nastavení a to používat. Pár příkladů k ČB filmu naleznete v původní recenzi Nikonu LS-40.

Software – DEE, SIE

Nikon LS-50
Výřez části menu s novými funkcemi

Na řadu přichází fukční perla. Dovolte mi malinkou ukecanost. Všechny skenery, respektive jejich ovladače, nabídnou uživateli milióny funkcí na úpravu snímku. Ať je to úprava křivek, korekce barevných kanálů, nastavení sytosti, jasu, kontrastu, polo či plnoautomatické funkce, vždy se jedná o desítky možných parametrů a amatér se v nich spolehlivě utopí. Pokud není původním povoláním grafik, což většina z nás není. A proto se hluboce klaním programátorům nového twain rozhraní pro uvedený skener, protože dokázali všechny výše uvedené funkce dostat do tří (ano, opravdu TŘÍ) posuvníků, či jak ta popotahovátka nazvat. Ty ostatní jsou tam zahrnuté samostatně také, ale jak jsem již uvedl dříve, pokud jste amatéři jako já a chcete maximálně kvalitní sken bez ekvilibristiky s křivkami, naučte se jako první pracovat s parametry funkce DEE. Prvotní rozhraní spočívá v parametru Shadow Adjustment, což je zjednodušeně řečeno, nastavení stínů srovnatelné s nastavením gamy. Doporučuji ale rozbalit menu o další dva parametry, protože až ty ukáží plné možnosti funkce. Jedná se o Highlight Adjustment a Threshold. První zcela zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu skenu těch nejsvětlejších míst. Udělal jsem zkušenost, že diapozitiv s vypálenými místy, pokud je na nich alespoň zbytek kresby, je naskenován naprosto precizně a struktura jasů ve výsledném skenu je plně zachována. Nádherně je vše vidět na vybělených mracích oblohy, stačí nastavení malých hodnot v rozsahu 10 – 20 a mraky jsou plně čitelné. Treshold je poněkud zavádějícím termínem. Laicky řečeno, pokud nastavíte již zmíněnou malou hodnotu pro zachování kresby ve světlech, druhou položkou ovlivňujete „přechod“ mezi nejtmavšími místy. Ono se to těžko popisuje, faktem je, že to funguje. Výsledný účinek funkce je srovnatelný s malým přiblesknutím scény, nejtmavší místa dostávají kresbu (pokud je na diapozitivu) a snímky jsou najednou úplně jiné. Výsledek mého experimentování s DEE je několik naskenovaných diapozitivů (které jsem mimochodem považoval na mé LS-40 za neskenovatelné), následně připravených pro fotografie 30 x 40 cm. Jinak twain rozhraní zobrazuje jak po výpočtu upravený snímek, tak původní sken, jakmile provedete změny parametrů DEE a potvrdíte redraw, provede se přepočet a je zobrazován snímek po nastavené úpravě.

Poslední poznámku k DEE bych rád věnoval častým radám z různých fór, že zrno v nejsvětlejších nebo kresbu v nejtmavších místech zachrání manuální nastavení zesílení A/D převodníku (gain). Jenže to je omyl, nastavení zesílení je totiž stejné pro světlá i tmavá místa, takže záchrana světel způsobí totální ztrátu tmavých míst. Opačný proces, zvýšení zesílení způsobí zlepšení kresby ve stínech, ale také ztrátu ve světlech. DEE není lineární funkcí, můžete korigovat světla nebo stíny v podstatě samostatně, v tom je její síla.

Nikon LS-50
Hodně kontrastní diapozit a co s tím

Dlužím čtenářům vysvětlení, proč jsem tak zaujatý diapozitivem a opomíjím negativ. Odpověď je prostá, negativ vždy nějakou kresbu či zrno obsahuje a hlavně, jeho denzita je tak malá, že při skenování nedochází k problémům. Diapozitiv je jiná káva, buď je vypálený (a DEE se snaží zachránit, co se zachránit dá) nebo je příliš tmavý (a DEE se opět snaží zachránit, co se dá …) nebo je minimálně kontrastní (a DEE se …). S tím vším můžete zápasit jako já na svém Nikonu LS-40, nebo si laicky, srozumitelně a docela rychle poradit pomocí DEE. Abych nedocházelo k mystifikaci, DEE určitě není všemocné zaklínadlo a profesionální grafik by se asi nad předchozím textem pousmál. Ale nám laikům vyřeší většinu problémů spojených s tmavými nebo kontrastními diapozitivy a případně ušetří řadu bezesných nocí strávených s knihou „Mistrovství ve Photoshopu“. Přesto jsem DEE použil také pro negativ, rozumné nastavení zvedne čitelnost nejtmavších míst a snímek působí subjektivně příjemněji, na stíny lze nahlížet jako na lehce přiblesknuté.

Funkce SIE je srovnatelná s minoltí variantou Pixel Polish, prostě má na základě úvahy programu (nebo spíše programátora) automaticky vyrovnat jasové a kontrastní rozdíly. Výsledky její činnosti nelze jednoduše popsat, někdy pomůže, někdy je výsledek horší než originál. Osobně nejsem přítelem automatických úprav, u běžných fotografií mohou něco málo zachránit, ale stejně tak je zcela zdegradovat, podstatné je, že nikdy nevíte, co vlastně daná úprava dělá. Takže v tomto případě jsem spíše příznivcem následných úprav ve Photoshopu nebo v Adobe Elements, kdy je máte pod kontrolou.

Skenování – výsledky a kvalita

Nikon LS-50
DEE má svůj půvab také pro monochromatický film

Výsledky byly naznačeny v předchozím povídání, Ve srovnání s předchozím modelem LS-40 na první pohled příjemně překvapí větší hloubka ostrosti. Neměřil jsem ji, ale lehce zprohýbané diapozitivy v rámečku byly ostré po celé ploše, což se při srovnávacím skenu na LS-40 říci nedalo. Nikon tedy konečně vyslyšel stížnosti uživatelů na předchozí modely a zřejmě změnil snímací optiku.

Další poznámku mám k fyzickému rozlišení skeneru ve vztahu k možnostem kinofilmu. Řada diskuzí na webu se zaobírá co nejvyšším fyzickým rozlišením skeneru, ale nijak nezohledňuje, k čemu má dané rozlišení sloužit. Fotografuji dnes skoro výhradně na diapozitivy, včetně jemnozrnných typů, mám „pevné“ sklo Sigma 50 mm / 2,8 makro a z něj pár snímků ze stativu, takže pár ostrých jemňoučkých diapozitivů s ostrým klíčovým objektem a rozmazaným pozadím by se našlo.

Nikon LS-50
Také u negativu může DEE přinést celkové projasnění snímku

Rozdíl mezi fyzickým rozlišením 2900 dpi (starý LS-40) a 4000 dpi (nová LS-50) je výrazný a poskytne ostrou fotografii 30 x 40 cm. Ale rozdíl mezi 4000 dpi a 5400 dpi (Minolta 5400) už tak výrazný není a mě osobně mimo zvýrazněného zrna nic nepřináší. Tím chci říci, že daných 4000 dpi je ideálním kompromisem pro vytažení všech podstatných dat z filmu a proti 2900 dpi u předchozího modelu poskytuje možnost větších finálních tisků nebo fotografií ve slušné ostrosti. Osobně jsem přesvědčen, že v případě kinofilmu tam prostě další informace nejsou a v případě Provie 100 F je zrno pěkně viditelné, takže co vlastně skenovat dál?

Dalším podstatným parametrem je šum ve finálním snímku, který se projevuje hlavně v nejtmavších místech a nejvíc ve chvíli, kdy snímek zesvětlujete. Překvapilo mě, že Minolta je v tomto směru výrazně lepší, Nikon má hladinu šumu docela vysokou. Samozřejmě řeč je o rozdílech dvou srovnatelných skenerů, ve srovnání s LS-40 je šum neskutečně nízký.

Skenovací časy

FunkceNegativDiapozitiv
Preview holý 25 vteřin25 vteřin
Preview + DEE + ROC1 min. 15 vteřin1 min. 15 vteřin
Sken holý 8 / 16 bit55 vteřin35 vteřin
Sken + ICE 8 bit1 min. 30 vteřin1 min. 20 vteřin
Sken + ICE 16 bit1 min. 30 vteřin 1 min. 40 vteřin
Sken + ICE + ROC/GEM 8 bit3 min.2 min. 35 vteřin
Sken + ICE + ROC/GEM 16 bit3 min. 20 vteřin 2 min. 45 vteřin
Sken + ICE + DEE 8 bit2 min. 15 vteřin2 min.
Sken + ICE + DEE 16 bit2 min. 25 vteřin2 min. 10 vteřin
Sken + ICE + ROC/GEM + DEE 8 bit3 min. 35 vteřin3 min. 15 vteřin
Sken + ICE + ROC/GEM + DEE 16 bit 4 min.3 min. 30 vteřin

Závěrečné zhodnocení

Z uživatelského pohledu nechápu, proč mezi standardní příslušenství již nepatří pevný držák filmového pásku pro max. šest snímků. Používá se pro zohýbané filmy, u kterých automatický podavač nezajišťuje dostatečné narovnání filmu při skenování. Je to sice maličkost za „pár šupů“, kterou sice můžete koupit samostatně, ale cena nebude určitě lidová (cca 600,- Kč). Nepatrně nižší cena skeneru vyvážená nesmyslně nataženou cenou takové ptákoviny moc velké renomé výrobci neudělá. Je to bohužel standardní politika značkových výrobců, prodávat maličkosti za přemrštěné ceny. Uživatel může být naštván, rozčilovat se, to je však jediné, co může. Osobně podavač používám málokdy, přesto si myslím, že by měl být standardní součástí skeneru.

Dlužím vám přímé srovnání s konkurenčním produktem Minolta 5400. Musím říci, že rozhodování mezi Nikonem a Minoltou je těžké. Pro další úvahy vypustím vyšší rozlišení Minolty, osobně ho pokládám za nepodstatné. Skeny z negativu jsou plně srovnatelné. Rozdíly lze najít například v podání červené barvy, například ani jeden skener nepřevede zvlněnou červenou látku zcela čitelně, nicméně rozdíl je nepatrný. Vzhledem k tomu, že u negativu poskytuje Minolta rozporuplné a hlavně nepravidelné výsledky převodu u jednotlivých snímků, Nikon má v tomto případě jednoznačně navrch. Mimochodem, právě u negativu je vysoké rozlišení zbytečné, zrno je poměrně výrazné i u jemnozrnných filmů, takže vyšší rozlišení zase takovým plusem není.

U diapozitivu je situace přesně opačná. Nikon má nepatrně vyšší šum v nejtmavších místech, vizuální ostrost je řádově shodná (jinak řečeno, nenašel jsem rozdíl). Takže pokud často skenujete výrazně tmavé diapozitivy a dále je silně zesvětlujete, jsou výsledky z Minolty lepší (opravdu o fous). Ale u tmavého nebo kontrastního diapozitivu dosáhnete u Nikonu pomocí DEE mnohem rychleji a jednodušeji požadovaného výsledku. Pokud extrémně nezesvětlujete (a pravidelně), dal bych právě proto přednost Nikonu.

K podavačům filmů. V zásadě mi na minoltích skenerech od jejich počátků vadí provedení plastových rámečků, sice se zlepšuje, ale ve výsledku je stále humpolácké a skeneru je musíte nutit. Tady mají skenery Nikon navrch, jsou prostě z pohledu manipulace řešeny lépe. Navíc motorový podavač pro pásky filmu je k nezaplacení, pokud není film zkroucen, jsou výsledky skenů s jeho pomocí pro rozumný formát výsledné fotografie naprosto postačující a šetří čas (což je amatérovi jedno), ale také manipulaci (což už není jedno nikomu). Samozřejmě pro maximální kvalitu s prohnutým filmem nemusí stačit, ale kolik snímků z jednoho filmu skončí v maximální velikosti? Z pohledu ostatních parametrů každá značka poskytuje některé výhody a některé nevýhody. Minolta vede v možnosti uložení libovolného nastavení, náhledů nebo indexů, ke kterým se lze později vrátit. U Nikonu lze uložit nastavení, náhledy nebo index ne.

Jenže pokud zohledním ostatní vlastnosti Nikonu, není ten rozdíl až tak zásadní. Vzhledem k rychlosti skenování Nikonu, provedení podavačů a možnosti rychlé laické úpravy snímků bych jako amatér dal Nikonu přednost. Ale jak říkám, je to pouze mé subjektivní rozpoložení.

Jako poslední poznámku bych uvedl, že dnes v kontextu rozvoje digitální fotografie se mi ceny kinofilmových skenerů této třídy (Minolta, Nikon) zdají poněkud přemrštěné, za stejnou cenu lze pomalu pořídit digitální zrcadlovku s rozlišením 6 mil. bodů, což u některých typů snímků dává stejný výsledek jako sken. Zpětně vzato patří tento argument také k recenzi Minolty 5400.

Plusy

  • LED jako zdroje světla
  • rychlost skenování
  • vynikající rozsah denzity
  • vynikající ostrost i při maličko prohnutém filmu
  • chytře řešený automatický podavač filmového pásku
  • slušný grafický program (vzhledem k ceně skeneru)
  • funkce DEE

Mínusy

  • šum ve stínech (nepatrně vyšší než u Minolty)
  • chybějící držák filmového pásu pro 1 až 6 políček (zasouvá se do držáku diapozitivů)
  • Nikon View - než takto nedotažený prohlížeč, tak snad raději žádný
  • hlučnost, ale jak jsem řekl, tohle kritérium zahrnuji jen pro srovnání s Minoltou 5400

Jan Hlinák
http://www.fotoamater.cz
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
eSBe17.5.2004, 10:20odpověď
To-mas24.5.2004, 10:59odpověď
eSBe24.5.2004, 18:25odpověď
 DEE
Michal Schwarz17.5.2004, 11:11odpověď
 DEE
Tomas Houda17.5.2004, 11:23odpověď
Martin Syrovátka17.5.2004, 18:11odpověď
Kytka17.5.2004, 18:54odpověď
To-mas24.5.2004, 11:05odpověď
Jan Hlinák18.5.2004, 14:21odpověď
janci17.5.2004, 21:35odpověď
Michal Toms18.5.2004, 11:45odpověď
Jiri Zednik18.5.2004, 17:43odpověď
janci24.5.2004, 15:56odpověď
 Re
Kubin Zdenek18.5.2004, 11:20odpověď
Michal Zábský18.5.2004, 13:35odpověď
Jan Hlinák18.5.2004, 13:55odpověď
Michal Zábský18.5.2004, 14:31odpověď
Kytka18.5.2004, 15:26odpověď
Jan Hlinák18.5.2004, 15:32odpověď
Michal Zábský18.5.2004, 15:45odpověď
PM18.5.2004, 13:41odpověď
Petr Holub18.5.2004, 18:58odpověď
Jan Hlinák19.5.2004, 09:33odpověď
Kubin Zdenek19.5.2004, 08:27odpověď
mk19.5.2004, 17:41odpověď
Jan Hlinák19.5.2004, 18:09odpověď
mk19.5.2004, 18:34odpověď
Quend20.5.2004, 11:44odpověď
Jan Hlinák24.5.2004, 16:05odpověď
Quend25.5.2004, 10:58odpověď
Mirek Dvořák20.5.2004, 18:42odpověď
Quend21.5.2004, 07:58odpověď
Jirka24.5.2004, 16:48odpověď
Jan Hlinák24.5.2004, 16:53odpověď
Jiří Horák8.7.2004, 12:47odpověď
Jan Hlinák8.7.2004, 15:26odpověď
-che-11.9.2004, 16:06odpověď
dundee21.7.2004, 08:37odpověď
Jan hlinák21.7.2004, 09:17odpověď
Michal Zábský21.7.2004, 12:22odpověď
Fabius2.2.2005, 13:51odpověď
Michal Zábský21.2.2005, 12:07odpověď
Fabius23.2.2005, 22:23odpověď
Michal Zábský25.2.2005, 10:14odpověď
Fabius25.2.2005, 19:42odpověď
Michal Zábský2.3.2005, 13:03odpověď
pavlik13.3.2005, 10:03odpověď
Fabius15.3.2005, 00:04odpověď
bonek8.8.2005, 12:30odpověď
Karel Poprach15.12.2006, 12:52odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace