motiv

Reportáž z Open Air V. - Volovka 2002

27.6.2002 - Jakub Kencl - Reportáže
Rok se sešel s rokem a opět nastal čas prvního velkého setkání fotografů v tomto roce - OPEN AIR V. Pojďme se podívat na to, jak to všechno probíhalo.

Sezeni
Človíčkové se pomalu sjížděli a různě se seskupovali. OK, Blue, Papuánec. Foto: Luky
Letos jsem byl lehce zaskočen přestavbou zahrady, na které se měl, jako obvykle, konat jarní OPEN AIR V. Tato úprava travnatého povrchu místa setkání zapříčinila lehce zacuchaná nervová vlákna v mé osobě, jelikož to chvílemi vypadalo, že letos nic nebude. Naštěstí se ale najdou kamarádi a kamarádky s otevřenou náručí a zároveň jsou i zkušenými organizátory jednoho z předešlých OA. Slovo dalo slovo a Jiřina mi vytrhla poměrně obrovský trn z paty. Jarní OA se stěhovalo ze Řevnic do Volovky, kde byl zaručen jeho klidný průběh.

U stolu
Večer se živě diskutovalo. Foto: Luky
Letošní setkání se rozhodujeme zajistit vlastními silami, bez přednášejících z jiných firem fotografického zaměření. Koneckonců je mezi námi odborníků dost a dost :-) Čtenáři Paladixu v anketě rozhodují o tom, že nedělní dopoledne vyplní portrétní workshop a tak se jde vše dolaďovat pro tento program. Kdo jiný by měl výuku portrétu přednášet, než jeden z nejlepších portrétistů na FotoPrůvodci, Miloš Fic alias MFI. Posílám mejla s lukrativní nabídkou pro Miloše a očekávám jeho nadšenou odpověď. A ejhle, narazil jsem na neobyčejnou Milošovu skromnost. Nechce o výuce ani slyšet. Naštěstí je to ale taky jenom člověk a po pár mejlíkách pomalu povoluje a souhlasí, že nám poodhalí roušku svého tajemství. Aby v tom chlapec nebyl úplně tak sám, tak ještě Pavel zajišťuje Pepu Hrubého, který nejenže Milošovi píchne s výukou, ale doveze profesionální studiové blesky, pozadí a vůbec komplet vybavení studia, ve kterém se bude portrét vyučovat.

Bundes
Někteří jedinci se snažili uchvátit ostatní fakýrskými kousky, ale tentokráte to Bundesovi neprošlo a stejně musel vyndat fotky, o které byl větší zájem.
A už tady máme den D. Odpoledne vyzvednou pípu a bombu, nejdůležitější to věc na OA :-), která už se nevejde Pavlovi do auta, po cestě nabrat u metra Zdeňka a Papuánce a hurá směr na Hradec Králové a dále do Volovky, kde už údajně netrpělivě čeká pár lidiček a smutně koukají na plné sudy s pivem. Ovšem bez potřebného zařízení na vyprázdnění zlatavého moku. O vážnosti situace mě utvrzuje telefonát Lukyho, který tvrdí, že někteří již začínají umdlévat od žízně. Přes několik pátečních kolon se probojovávám kolem 18. hodiny až na místo akce a vysvobozuji žíznivé fotografy. Po zapojení chlaďáku a po nezbytných úpravách místa setkání si už můžeme v klidu všichni sednou kolem stolu a začít klábosit o všem možném i nemožném, čekat na ostatní a užívat si této báječné atmosféry. OPEN AIR V. - VOLOVKA 2002 právě začíná.

sekání
Ondra umí vzít za práci. Alespoň nikomu nic nerozebíral :-) a bylo dřevo na buřty. Foto: Luky
Pivo
Krom sekání dřeva uměl Ondra zajímavě natočit pivo. Foto: Luky
První večer se opět nese v duchu seznamování se, vyprávění zážitků z uplynulého roku, probírání zaručených receptů na vývojky či utvrzování se, že ten můj miláček je ten nejlepší. K dobré náladě přispívá i zažehnutý oheň, na kterém se okamžitě smaží hejno špekáčků a jiných pochutin. Někteří jedinci odmítají vyndat svá díla a snaží se nás oblafnou různými triky. Vhledem k tomu, že tuto postavičku už dobře známe, nenecháváme se ukecat a trváme na těch fotkách, které nakonec neochotně vyndavá a my opět nechápeme proč je chtěl tajit. Zase dobrá dílka. Prostě naprosto pohodový večer, o čemž svědčí i fakt, že poslední diskutéři odcházejí do svých spacáků až kolem třetí hodiny ranní. Určitě by ještě pokračovali déle ale rozum je silnější a je třeba si odpočinout na zítřejší a nedělní maratón.

Gulaš
Dundee a spol se pustil do vaření gulášku. Foto: Luky
promítání
Odborníci instalovali projekční zařízení. Speciální stojan ~STAFLE 006~ dodala sama Jiřina. Foto: Luky
Sobotní ráno je ve znamení příjezdů zbývajících fotografů a malého neoficiálního zahájení OA. Těm, kdo tento kraj ještě nezná, radíme pár výletů a vysíláme lidi do blízkého či vzdálenějšího okolí, aby si ulovili nějaký ten zajímavý záběr. Na místě zůstává jen pár jedinců, kteří se vrhají do příprav dnešního večera. Dundee s partnerkou, Jája a Jiřina se chápou nožů, cibule a flákot masa a vše porcují na guláš. Štafetu ve výrobě této pochutiny přebíráme se Stipkem v momentě, kdy je vše vsypáno do kotle a tento pomyslný štafetový kolík donášíme až do cíle, který tvoří rozdávání guláše. Mezi mícháním si ještě odskakujeme do ateliéru, kde je potřeba vypomoct Pepovi, Milošovi a Pavlovi. Ještě natáhnout šňůry pro galerii, pověsit banner Paladixu, připravit promítání a můžeme si dát v klidu nohy na stůl. Činíme tak, ale musí hned dolů, jelikož se lidi začínají vracet a je potřeba trochu zorganizovat galerii. Ale aby jste si nemysleli, že se furt jenom něco dělá, tak se musím přiznat, že jsme stačili mezi mícháním guláše a napínáním šňůr ještě polétat s elektroletem, jednoho z fotografů. Taky moc pěkný zážitek a odreagování. Ale to už je pozdní odpoledne a lidé se vrhají na šňůry a zaplňují je svými díly. Najdeme zde snad veškeré žánry. Horská krajina s dokonalou vzdušnou perspektivou, roztomilý pes, makro záběry kapradí, vykulené oko chameleóna, portrét, autoportrét, noční foto, abstrakce, reportáž, jaro, léto, podzim, zima, ráno dopoledne, poledne, odpoledne, večer, noc. To vše v barvě i černobíle. Velice kvalitní pozadí pro zahájení letošního OA.

zahájení
Jiřina zahájila OA V. z improvizovaného pódia. Foto: Luky
Vernisáž
Dundee ve své soukromé galerii všem vysvětluje, že on to ani moc neumí, že to za něj dělá jeho CANON. No něco na tom asi bude :-) Foto: Luky
Velká šéfová, Jiřina, je přivážena na starodávném trakaři a zahrnuje nás milým úvodním slovem. Ještě pár organizačních připomínek, nastínění časového harmonogramu a již se všichni, včetně poroty, vrháme na šňůry, tedy spíše na díla na šňůrách pověšených. Každý autor má možnost říci pár slov o sobě či o svém dílu. Porota vyzvídá, klade doplňující otázky a je si vědoma své velice obtížné úlohy, vybrat z toho množství fotografií (cca 40 zúčastněných) 15 nejlepších, pro které má připraveny ceny. Tuto vernisáž se nám snaží překazit déšť a dvakrát nás zalévá krátkou, leč vydatnou, sprchou. Nedaří se mu. Lidé zůstávají, jen přednášející zvýší o něco hlas, aby překřičel bubnující kapky. A navíc déšť vytváří nádhernou ozdobu autoportrétů Blue v podobě několika slz, které jsou jako opravdové. Parádní doplněk. Za hodinku a půl máme vše prohlídnuto, známe každého autora a můžeme začít vybírat nejlepší z nejlepších.

Fronta
O gulášek byl poměrně zájem. Foto: Luky
Nervózní soutěžící postávají před fotografiemi a snaží se uhádnout, kdo bude vyhlášen mezi nejlepšími. Pro uklidnění, místo sedativ, které by nám předepsal určitě XGAS, rozdáváme guláš, který funguje stoprocentně. Mezitím ve stodole probíhá vzrušená debata porotců, kteří se snaží spravedlivě rozdělit patnáct cen mezi fotografy. Aby napětí bylo ještě větší, zařazujeme po gulášku teoretický úvod pro zítřejší portrétní workshop. Miloš je připraven dokonale a publikum hodinu a půl ani nedutá a poslouchá veškeré rady jím udělované. To, že se zítra bude pracovat s profi technikou vůbec nevadí a nikdo nemusí být smutný, že ji doma nemá, jelikož Miloš předvádí několik zlepšováků a fint, jak nasvítit modelku pomocí obyčejných blesků, lamp a různých změkčovadel, rozptylovadel a odrazných desek doma vyrobených či pořízených za pár korun. Všichni se dozvídáme, jak vše připravit, proměřit a vyzkoušet ještě před příchodem modelky, jak probíhá celé sezení a vlastní práce s modelkou, jak dále upravit fotografie a jiné užitečné věci patřící k této práci. Miloš nám i nastiňuje, jak modelky získává a přemlouvá ke spolupráci, ale to je věc tak silně individuální, že nám může sloužit jen jako příklad a každý se s tím pak bude muset vypořádat sám. Přednáška se postupně mění v diskusi a všichni se dozvídají vše potřebné k zítřejší praxi.

Teorie
Pan učitel (MFI) začíná žákům vtloukat do hlavy teorii portrétu. Foto: Luky
MFI
Je to dřina to těm lidem všechno vysvětlit - MFI při výkladu. Foto: Luky
Takže to bychom měli za sebou portrét a teď se vrhněme na akt. Na akt vyhlašování nejlepších fotografů. Každý z vybraných dostává hodnotnou cenu, někteří i čestná uznání a jako doplněk ještě cenu vedlejší, skládající se z různě prošlého materiálu, který se bude zaručeně hodit při další tvůrčí práci. :-) Stejně jako loni dostává čestné uznání za neobyčejný přínos do fotografie Modrý pes. Loni to bylo za Bednax, letos porotu uchvátil jeho Tchoř. No a po Zdeňkovi už nastupuje dlouhá řada těch nejlepších z nejlepších.

Vyhlášení
Nejlepší fotografové si odnášeli hodnotné dary. Foto: Luky
Ondra
Někteří (OK) hned cenu rozebrali. Ostatně je to Ondrova přirozená vlastnost. Foto: Luky
Po zhodnocení galerie, teda řeknu vám, že je to rok od roku nabitější a kvalitnější, může přijít na řadu noční diashow. První přicházejí na řadu prezentace z elektronických médií a hned na začátku nasazuje laťku poměrně vysoko Pavel Pola a jeho Kréta. Po ní hned následuje Zdeňkova mystifikace o jednom vojenském cvičení. Nebo to bylo obyčejné skálolezení? Teda fakt nevím, jsem z toho celý nějaký zmatený, lépe řečeno mystifikovaný. No a pak už se rozjíždí maratón diáků. Slovenský ráj, Beskydy, Jizerky, Amerika, Jižní Amerika, loňské OA ve Volovce a jízda vláčkem, která je zachycena dobově - na černobílých diákách a spoustu jiných a jiných krajin, měst, rostlin, zvířat, reportáží. Celé to jede až do brzkých ranních hodin a jen únava jednotlivých diváků ukončuje promítání někde kolem třetí hodiny.

Divadélko
Volnou chvilku vyplnilo divadélko o úchylném fotografovi. Foto: Luky
Večer během promítání se ještě rozhodlo o ranním vzletu balonu. To vše by se mělo udát za příznivých podmínek kolem šesté hodiny ráno. Vzhledem k tomu, že ve tři je jasno, zůstává pár jedinců vzhůru, hlídá oblačnost a těší se na ranní start horkovzdušného plavidla. Odměnou jim je nejen vyděšená Jiřina, která ráno kontroluje oblohu, ale i onen start balónu. Po konzultaci letců s meteem byl vydán rozkaz k odjezdu na startovací louku a zahájení předletových příprav. S Jiřinou přicházíme nenápadně k Dundeemu a jen tak mezi řečí se ho ptáme, kde má čepici a jestli náhodou nechce přijít o vlasy díky hořáku v koši. Už nás zná a odbývá nás jen letmým úsměvem a poznámkou, jestli nás to baví dělat si srandu i v šest ráno. Náš dobrý úmysl poznává až v koši balonu a při prvním zážehu hořáku se vrhá na prvního kolemjdoucího v čepici a násilím si jí přivlastňuje. Ale to už se tři šťastlivci pomalu vznášejí nad Volovkou. Z počátku to vypadá na krátký, ani ne 500m dlouhý let, ale nakonec se počasí umoudřuje a pouští vzduchoplavce na skoro hodinový výlet. Kdo ráno zaspal, může jen litovat.

Balon
Pohled na balon z vnitřku je velice zajímavý. Foto: autor
Ateliér
Praktická část workshopu právě začíná. Foto: autor
Ale to už tady máme devátou hodinu a slovo opět dostává Miloš a Pepa. Oba aktéři rozjíždějí velký kolotoč portrétního workshopu. Stodola, která se proměnila v kompletní digitální studio, praská ve švech a modelka se má co ohánět, aby uspokojila všechny ty podivíny za hledáčky svých fotoaparátů. Profík Pepa jede na digitál, takže můžeme okamžitě vidět výsledky jeho snažení. Vše se promítá na plátno přes dataprojektor a hledají se možné chyby a jejich náprava. Miloš zároveň předvádí i práci s modelkou přímo na place. Poučné a zájem je veliký. Soustředěnou atmosféru narušuje Jiřina, která přichází coby dáma z třicátých let, včetně nezbytného slunečníčku a bílých rukaviček. Pozornost se rázem obrací na ní a po delším přemlouvání ji dostáváme i před "světla, která znamenají Svět". Jiřina si je vědoma své šance a do pózování dává všechno. Rozhoduje se i k zásadnímu kroku a pro svoji slávu je schopna udělat cokoli - shazuje svrchní oděv a před blesky zůstává pouze v panensky bílém, stylovém prádélku. Závěrky cvakají jako o život a my amatéři dokonce vytlačujeme z provizorního ateliéru i Pepu a jsme schopni udělat pro dobrý záběr cokoliv. Toto vše ovšem Jiřina ukončuje, jako zkušená modelka, zahaluje se a odchází s konstatováním, že své tři minuty jsme již dostali a to musí stačit. Dokončujeme tedy portréty a zjišťujeme, že z původně plánované hodinky a půl, se nám to vyučování protáhlo na hodinky tři.

Modelka
Modelka byla velice trpělivá a krásná. Foto: autor
Jiřina
Jiřina narušila program workshopu. Ale stálo o za to. Foto: autor
Je poledne, čas oběda, ale také čas na pomalé balení, likvidování všech věcí a úklid. Lidé postupně odjíždějí ke svým domovům a na zahradě zbývá už jen pár opozdilců, kteří pomáhají balit, uklízet, ale také posedávají a hodnotí právě proběhnuvší, největší setkání amatérských fotografů v Evropě. :-) Jo, povedlo se. Stálo to za to. Opět je tu únava, nevyspání, ale i dobrý pocit z dobře stráveného víkendu mezi báječnými lidmi se stejným koníčkem.

Díky všem za to, že dorazili a pomohli vytvořit tuto atmosféru. Díky hlavně Jiřině, že si nás pustila na zahradu, díky všem, kteří pomáhali při organizaci či jinak přispěli ke zdárnému průběhu této akce. OPEN AIR V. je za námi, ať žije OPEN AIR VI., které na nás čeká již v září. Tentokráte v Jižních Čechách.

Jakub Kencl
http://kencl.zonerama.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace