Krasíkov (Švamberk)

Celoročně přístupných a navíc ještě fotograficky i turisticky zajímavých památek není málo, jen je potřeba o nich vědět. Hrad Krasíkov je právě takovým zajímavým cílem…

Krasíkov - orientační mapa 1:50.000
Krasíkov, někdy také nazývaný Švamberk (celkem běžně se užívají oba názvy, někdy dokonce i Švanberk), leží v Plzeňském kraji, v okrese Tachov. Vzdušná vzdálenost od Plzně je asi 35 kilometrů, od Stříbra asi 15 kilometrů. Nejbližší větší obcí jsou Konstantinovy Lázně a Bezdružice, které rovněž stojí za návštěvu. Švamberk je celoročně přístupný (vstup se neplatí), a to pouze pěšky. Při cestě autem můžete zaparkovat u zemědělského komplexu při silnici č. 202, z níž odbočuje značená cesta na hrad; když není sníh, je možno využít parkoviště přímo pod hradním kopcem. Samozřejmě můžete přijet i vlakem či autobusem, nejlépe do Konstantinových Lázní, a pak dojít na Krasíkov pěšky buď po nepříliš frekventované silnici, nebo po modré a žluté turistické značce.

Hrad na nevysokém – ale přesto svému okolí zcela dominujícím – kopci založili Švamberkové pravděpodobně už před rokem 1300, i když první doložená písemná zmínka pochází až z konce 1. poloviny 14. století. První výskyt přídomku z Krasíkova se objevil už v roce 1287 u Ratmíra Skviřínského. Později rod získal do svého erbu labuť a upravil si jméno na pány ze Švamberka. Rovněž se – dle tehdejší módy – používalo jméno Schwanberg (tj. Labutí hora. Nicméně toto jméno se ujalo tak napůl a podle blízké obce se hradu začalo říkat spíše Krasíkov.

Krasíkov
Hrad byl – v souladu s tehdejšími stavebními zvyky – rozlohou poměrně malý, v nejširším místě zabíral jen asi třetinu šířky temene hory. Předhradí původně chránily jen ploty, ale hradby byly dostavěny už v 1. polovině 14. století. V 15. století panoval na hradě Bohuslav ze Švamberka, katolík a úhlavní nepřítel husitů. Roku 1421 hrad dobyl během několika dní Jan Žižka a dokázal tak, že nedostatečně opevněná sídla jsou snadnou kořistí; poté byly provedeny rozsáhlé úpravy s cílem zvýšit bezpečnost Krasíkova. Místo jedné bylo nyní nutno projít třemi branami a vznikla nová přístupová cesta, jejíž podoba byla v podstatě zachována dodnes. Bohuslav se po ročním věznění přidal na stranu husitů a roku 1425 padl jako husitský hejtman. Roku 1443 hrad vyhořel, ale požár nenapáchal příliš rozsáhlé škody, tedy aspoň ne takové, aby nestálo za to jej obnovit.

Krasíkov - palác Erb Švamberků Krasíkov - palác

Další přestavba proběhla v 1. polovině 16. století za panování Kryštofa ze Švamberka – ten nechal hrad rozšířit a přestavět do podoby reprezentativní rodové rezidence, v téžedobře byl už na hradě i pivovar s vlastní sladovnou. Roku 1644 hrad vyhořel a tehdejší majitel Jan Bedřich ze Švamberka musel pak bydlet ve dvoře pod hradem. Totální zkázu dokonala roku 1647 habsburská císařská armáda, které nedaleko odsud porazila švédské oddíly (některé prameny však uvádějí, že hrad vyplenili Švédové). Od té doby hrad již nebyl obnovován, pustl a sloužil jako zdroj stavebního materiálu pro široké okolí. Přesto byl po zániku hradu vystavěn na základech někdejší dělové bašty kostel svaté Máří Magdalény a jeho krypta se stala rodovou hrobkou Švamberků. Roku 1707 byl kostel obnoven a roku 1880 dokonce přibyla věž. V současnosti je věž v havarijním stavu a není přístupná. Další zachovanou stavbou je zvonice, rovněž v předhradí.

Krasíkov - kostel sv. Máří Magdalény
Švamberk má půdorys dlouhého trojúhelníka, jenž je zhruba v polovině rozdělen zděným příkopem. V předhradí stávaly hospodářské budovy (včetně již zmiňovaného pivovaru). Z vlastního hradu se do dnešních dnů zachovala jen kulatá věž na konci ostrohu, jedna zeď paláce a klenutý sklep. K místu se vztahuje několik příběhů. Podle jednoho byla rodová hrobka roku 1791 vykradena skupinou lidí pod vedením faráře z Čelivi (nedaleká obec) – zloději ukradli prsteny, zbraně a měděné rakve, z nichž byly později vyrobeny součásti vybavení čelivské fary. Krádež prozradil syn jednoho ze zlodějů. Největší škody však napáchali vandalové v moderní době – ti totiž hrobku zcela znesvětili a zničili (nyní je nepřístupná). Další příběh vypráví o stromě křivdy: na hradě byl prý odsouzen k smrti nevinný mladík a cestou na popraviště vrazil do země hůl ze suché větve s proroctvím, že z ní vyroste strom, jehož větve porostou k zemi na znamení křivdy. Stalo se a stromu se nikdo neodvažoval dotknout, aby se nedopustil další nespravedlnosti. Na Krasíkově tento strom už ale nenajdeme…

Zima (nebo alespoň období, kdy stromy a keře nemají listy) je pro návštěvu Krasíkova asi nejvhodnější, protože značná část zbytků staveb (zejména v předhradí) je zarostlá trnkami a ve vegetačním období z ruin mnoho neuvidíme. Hrad není příliš turisticky frekventovaný, a tak bude mít případný fotograf nejen dost času, ale i prostoru pro fotografování. Je dobré se na Krasíkov vypravit za jasného dne s dobrou viditelností, protože z kopce je velmi dobrý rozhled. V létě se dá na hradě určitě i přespat. Na Krasíkov se určitě vydám ještě jednou na jaře či v létě, protože charakter místa slibuje v každém ročním období docela jiný dojem.

Krasíkov - věžní okno kostela
Fotografovat lze bezpochyby téměř čímkoli. Já jsem zvolil kinofilmovou zrcadlovku s barevným negativním filmem, z něhož lze případně po úpravě vyrobit i černobílé snímky. U digitálu je to samozřejmě jedno, vyzkoušejte obě varianty. V mrazu, který panoval, se mi jako lepší alternativa jevil právě kinofilmový přístroj než digitální zrcadlovka – pořád se nemůžu zbavit pocitu, že výrobce neuvádí jen tak pro nic za nic pracovní rozsah teplot mezi 0 a 40°C (český návod k Nikonu D70, strana 204). Možná má ale mnoho lidí jinou uživatelskou zkušenost (a já jim ji pochopitelně neberu). Pro jasný slunečný den jsem vybral film o citlivosti 100 ASA, což bylo naprosto dostatečné i pro fotografování z ruky, ačkoli jsem kvůli vyšší saturaci barev měl manálně nastavenu citlivost 80 ASA (tj. +1/3EV). Ať už fotografujete na film nebo digitálně, rozhodně se hodí mít s sebou širokoúhlý objektiv a své využití najdou i stativ a polarizační či přechodový filtr. V zimě mějte rezervní baterie někde v teple, jinak si příliš nezafotografujete. Pokud budete chtít fotografovat v klenutém sklepě, nezapomeňte ani na blesk (já jsem ho bohužel s sebou neměl).

Technika: kinofilmová zrcadlovka Nikon F-801s s objektivy Sigma AF 28-105mm f/2.8 – 4D ASP a Tokina 17mm f/3.5 AT-X, barevný negativní film Fuji Superia Reala 100 ASA, polarizační filtr Kenko MC.
Mapa: Turistický atlas Česko 1:50.000. ©2004 SHOCart

9 komentářů u „Krasíkov (Švamberk)“

  1. mraz a digi technika

    > V mrazu, který panoval, se mi jako lepší alternativa jevil právě kinofilmový
    > přístroj než digitální zrcadlovka – pořád se nemůžu zbavit pocitu, že
    > výrobce neuvádí jen tak pro nic za nic pracovní rozsah teplot mezi 0 a 40°C
    > (český návod k Nikonu D70, strana 204). Možná má ale mnoho lidí jinou
    > uživatelskou zkušenost (a já jim ji pochopitelně neberu)

    Moje zkusenost s kompaktem Canon PS G5 je po dvou zimach, kdy si pristroj uzil mnohokrat i vice nez dve hodiny v teplotach pri -5 stupnu C a nekolikrat i vyrazne nizsich jsou takove, ze jsem nezpozoroval jediny patrny negativni vliv a to kupodivu vcetne Li-On akumulatoru, ktery i po dvou letech ma jeste obstojnou kapacitu. Stejnou zkusenost mam i s neoriginalnim akumulatorem, ktery je na tom snad jeste lepe.

    Podotykam ale, ze jsem mel s tim vytahnout fotak navzdory doporuceni vyrobce docela problem, takze to chapu.

    Odpovědět
    • mraz a digi technika

      Já už to Milanovi říkal osobně – s EOSem 20D jsem fotil i při -20stC s výsledkem, že vydrží daleko víc než já 🙂
      Problém je spíš s následným vyrovnáním teplot, aby se něco neorosilo, ale mráz sám o sobě je úplně bez potíží.

      Odpovědět
      • mraz a digi technika

        Kdyz nekde prijdu z takove zimy, jen rozepnu a necham to odstat tak hodinku odstat, aby se to pomalicku zvyklo.
        Jinak protoze mam G5, ted G6, tak pokud pokud mam fotak venku muzu jej porad drzet v ruce a protoze u g6 je uz rozumne udelany grip, ve kterem je i baterie, tak ji prece jen trochu tou rukou chranim pred mrazem (nebo je to moje vira :o)

        Odpovědět
      • mraz a digi technika

        Teď je to zrovna aktuální, schválně jsem si v těch mrazech udělal test. Když bylo mezi -15° a -10°C, tak jsem na krk pověsil Coolpix 950 a Rollei Prego (film) a vyrazil na čoklí procházku. Po půlhodině už musela být technika promrzlá na šasi, ale vesele fungovala dál.

        Odpovědět
  2. Já mam taky zkušenost 🙂

    S digitálem fotim, mráz nemráz. Problém mají spíš moje ruce, které při -15 tyhnou a brněj 😀
    Kinofilm je moje srdeční záležitost, proto mne těší, že fotky v článku jsou vyšvihnuté na celuloid, zkušenost s filmem v mrazu je však opačná.
    Před pár lety mi krásné zimní focení své půvabné sestřičky zkazil právě mráz v kombinaci s filmem. Prostě mi v místě perforace praskl, a já netuše záludnost, nutil jsem sestru ještě dalších pár desítek mrazivých minut k praxi modelky.
    😀 😀 😀

    Odpovědět
  3. digital versus analog…..

    Pane Sýkora, podsouvat bludy o tom proč ne digitál v zimě je trochu chabé. Víc jak 5 let má už jen digitál (Nikon, pak Sony a nyní Canon) a mám zkušenost, že v zimě fungují úplně stejně jako v létě (dokonce bez rozdílu značky a nebo jestli je to kompakt nebo zrcadlovka). Klidně bych mohl napsat, že předtím jsem měl problémy s baterkama často právě u analogových foťáků (třeba u Practiky v zimě 1985). Nic proti Vašim osobním názorům, ale prezentujte je prosím pouze jako názor a ne proklamativně a ne jako něco co je absolutní pravda. Rozumější je napsat “radějí fotím na film” (což dokáži s úctou respektovat) a nešlapat v ……

    Odpovědět
    • digital versus analog…..

      Přečtěte si ten odstavec ještě jednou – NENÍ to žádná proklamace, naopak to JE prezentace mých názorů. Nikomu nic nepodsouvám a o nějaké “absolutní pravdě” se taky nedá mluvit. Napsal jsem pouze, že MNĚ se jevila jako lepší varinata kinofilmová SLR. Nikomu přece fotografování digitálem v mrazu neberu: “Možná má ale mnoho lidí jinou uživatelskou zkušenost (a já jim ji pochopitelně neberu).” Jen jsem upozornil na to, co v návodu opravdu je, můžete si to klidně najít (a pak zkuste výrobcům přístrojů napsat, že mají v manuálech bludy, třeba na vaši zasvěcenou radu už léta čekají).
      Nebudu psát, že “raději fotím na film”, jak jste mi doporučil, protože to není pravda (používám obojí). Namísto vcelku nesmyslných útoků se spíše zkuste zamyslet nad tím, jestli se nedá diskutovat na trochu lepší úrovni. A ze všeho nejdřív zkuste pořádně číst a nepřekrucovat fakta.

      Milan Sýkora

      Odpovědět
      • digital versus analog…..

        Souhlasím, když chci něco kritizovat, radši si to ještě jednou přečtu, abych nebyl za v..a.

        Odpovědět

Napsat komentář