Tři magnety egyptského Luxoru

Asi sedm set kilometrů na jih od Káhiry leží Luxor, malé město s přibližně padesáti tisíci obyvatel. Ve starověku se jmenovalo Théby a po několik staletí bylo hlavním městem egyptské říše. Z tohoto období pochází i trojice vzácných památek, jejichž návštěvu si neodpustí žádný turista ani milovník zdejší historie. První z nich, chrám v Luxoru, leží na východním břehu Nilu nedaleko centra města. O dva kilometry severněji leží vesnice Karnak, hostící chrámové město Amóna-Réa. Třetím fascinujícím místem je starověká říše mrtvých na západním břehu řeky.

Chrámový komplex v Luxoru
Chrámový komplex v Luxoru
Průčelí mešity Abú al-Hadždžádže v Luxorském chrámu
Průčelí mešity Abú al-Hadždžádže v Luxorském chrámu

Chrám v Luxoru, představující jednu z nejlépe dochovaných egyptských svatyní, je zasvěcen thébské trojici bohů – Amónovi, Mut a Chonsovi. Návštěva chrámu je neobyčejným zážitkem ve dne i v noci. Vchod do uzavřené části areálu střeží obří kolosy panovníka Ramesse II. Dvojice sedících postav byla původně symetrická s dvojicí pětadvacet metrů vysokých obelisků z růžové žuly, avšak jeden z těchto jehlovitých kamenných pilířů byl věnován Francii a od r. 1836 stojí v Paříži na Place de la Concorde. Obelisky jsou prý zhmotnělé paprsky slunce a stavěly se tak, že když se první ranní paprsky skutečného slunce dotknou ostré špičky, žulový masiv se celý proteplí a prozáří. Postupně promění svou barvu od oranžové, růžové a žluté až po zlatou. V čase, kdy druhý kolos věnoval Muhammad Alí Francouzům, byla stavba do výše několika metrů zavátá pouštním pískem. Mešita Abú al-Hadždžádže, která patří k nejfotografovanějším objektům v chrámovém areálu, se proto vznáší vysoko nad dlažbou prvního nádvoří.

Chrámové město

Chrámový komplex v Karnaku
Chrámový komplex v Karnaku

Do vesnice Karnak, ve které se nachází největší egyptská svatyně, chrámové město boha-krále Amóna-Réa, vede příjemná promenáda sledující tok Nilu. Komu se nechce šlapat pěšky, může si najmout koňskou drožku, nejvíce turistů však stejně přijíždí v autobusech. Karnak, kdysi významné náboženské středisko světové říše, je dnes obrovskou archeologickou lokalitou s nepřeberným množstvím jednotlivých stavebních děl. Po dva tisíce let zde všichni velcí faraonové egyptských dějin nechávali budovat chrámy, kaple a památníky, prováděli zde rekonstrukční práce, rozmanité přístavby a přestavby. Z nepřeberného množství historických skvostů, které zde může dnešní návštěvník obdivovat, stojí za zmínku zejména vstupní alej beraních sfing se zbytky kolonády, hieroglyfy popsaný obelisk, obrovské chrámové nádvoří, množství soch, vzácných reliéfů zachycujících písmo i obrazové výjevy ze života tehdejších panovníků, několik zajímavých kaplí, bran a pylonů. Ke zcela unikátním prostorům patří i velký sloupový sál, v němž se tyčí sto třicet čtyři vzácnými reliéfy zdobené a přes dvacet metrů vysoké sloupy s hlavicemi připomínající kamenný les.

Velký sloupový sál chrámu v KarnakuEgypťan v tradičním oděvuVelký sloupový sál chrámu v Karnaku
Velký sloupový sál chrámu v KarnakuEgypťan v tradičním oděvuVelký sloupový sál chrámu v Karnaku

V říši smrti

Noční kolos a obelisk Ramesse II. před chrámem v Luxoru
Noční kolos a obelisk Ramesse II. před chrámem v Luxoru

Chrámy v Karnaku i Luxoru mají mnoho společného, třetí ze zdejších atrakcí je však zcela jiná. Už jen tím, že leží na západním břehu Nilu, v říši smrti. K tomu, aby se dnešní turisté z Luxoru na protější nilský břeh dostali, mohou využít některý z frekventovaných přívozů anebo nedávno dokončený most ležící jižně od města. Cesta vede svěže zelenými poli, podél idylických rolnických usedlostí, a teprve po několika kilometrech dospěje k okraji pouště a pásmu západních hor. Zde leží jeden z největších egyptských hřbitovů. Přibližně ve třech řadách souběžně s pásem úrodné půdy se táhnou kultovní místa a hroby. Královské zádušní chrámy v rovině, soukromé hroby na svazích, a konečně v nejvnitřnější a nejtajnější oblasti, v jeskyních a údolích skalního masivu, se nalézají hroby králů a královen, princů a princezen.

Drožka před chrámem v Luxoru
Drožka před chrámem v Luxoru

Panovníci byli pochováváni obklopeni vzácnými poklady – zlatem, stříbrem, šperky a drahými kameny nevyčíslitelné hodnoty. Tyto předměty již brzy přilákaly vykradače hrobek, kterým se, navzdory všem bezpečnostním opatřením původních stavitelů, povedlo vykrást téměř všechny z doposud známých hrobů. Jedinou výjimkou bylo dobře ukryté místo posledního odpočinku panovníka Tutanchamóna. Objev tohoto hrobu, který jako jediný z doposud objevených přečkal neporušen několik tisíciletí, byl celosvětovou senzací a teprve po tomto nálezu si mohlo lidstvo učinit skutečnou představu o nezměrném bohatství královských hrobů.

Desítky mrtvých turistů

Chrám královny Hatšepsowet
Chrám královny Hatšepsowet

Nedaleko slavného Údolí králů leží skalní kotlina s trojicí mohutných kultovních staveb. Nejznámější z nich je chrám královny Hatšepsowet, který proslul nejen svým ojedinělým terasovitým tvarem, ale i tím, že se zde odehrála tragická událost, která v r. 1997 otřásla celým civilizovaným světem. Skupina islámských teroristů, podle Egypťanů financovaná Usámou Bin Ládinem, při ní postřílela více než šest desítek zahraničních turistů. O akcích militantních extrémistů, kteří již několik let usilují o přeměnu státu na ryze islámskou zemi, jakou je například Írán, pravidelně informují světové agentury, takže se zdají být vlivnou silou. U většiny egyptské společnosti však odezvu nenacházejí. Zisky plynoucí z turistického ruchu tvoří jeden z pilířů egyptské ekonomiky a stát o tento významný zdroj příjmů rozhodně nechce přijít. U všech významnějších památek a na všech „turistických“ místech se proto mohou cizinci setkat s ozbrojenými a jazykově i vědomostně poměrně dobře vybavenými příslušníky speciální turistické policie, jejíž stěžejním úkolem je dbát o bezpečnost a informovanost všech cizokrajných návštěvníků.

Kolos a obelisk Ramesse II. před chrámem v LuxoruObelisky jsou prý zhmotněné paprsky slunceObelisky jsou prý zhmotněné paprsky slunce
Kolos a obelisk Ramesse II. před chrámem v Luxoru Obelisky jsou prý zhmotněné paprsky slunceObelisky jsou prý zhmotněné paprsky slunce

Kresby na domech

Domy muslimů, kteří navštívili Mekku, bývají pokresleny výjevy z jejich poutní cesty
Domy muslimů, kteří navštívili Mekku

V těsném sousedství královských hrobů – vedle, nad a často i přímo v nich bydlí rodiny rolníků. Jejich veselé a barevně pomalované domky jsou další vyhledávanou atrakcí, která málokým zůstane bez povšimnutí. V Egyptě je totiž zvykem – vzdor všemu nepřátelství islámu vůči obrazům –

Prodejna suvenýrů v Západních Thébách
Prodejna suvenýrů v Západních Thébách

vyzdobit dům poutníka do Mekky různými výjevy z jeho poutní cesty.
Na fasádách proto můžeme obdivovat věže minaretů, dopravní prostředky zbožného poutníka, od velblouda až po letadlo, ale i pestrou paletu výjevů každodenního života vesnických obyvatel. V nejednom z takto vyzdobených domů se často skrývají i dílny na opracování alabastru, vzácné horniny těžené v tomto regionu. Kvalita rukodělných výrobků, které z těchto dílen a přilehlých prodejen vycházejí, je často proměnlivá a najdete zde vše, od masového kýče až po mimořádně jakostní produkty.

8 komentářů u „Tři magnety egyptského Luxoru“

  1. Postrileni turiste

    Zajimave, vsechny dobove zpravy se zminuji o skupine teroristu, kteri vytahli zbrane na prostranstvi pred chramem, pricemz se dostali do krizove palby hlidkujicich vojaku, kteri pri tom postrileli mimochodem i 60 turistu…….
    Takze urcite “teroristi postrileli” ? Naprosta vetsina kulek byla ze samopalu pouzivanych egyptskou armadou.

    Ad fotky – docela by me zajimalo, co zpusobilo vysoky kontrast fotografii – na stejny film – Provia 200 – jsem fotil u nas a v Africe, pricemz vsechny africke fotky vypadaji podobne nebo hure nez foto Karnackeho chramu s jezirkem. Cerne stiny a naprosto vypalene jasy. Prilis svetla ? Fotky s polarizakem jsou perfektni, bez nej katastrofa.

    Odpovědět
    • Provia 200

      Od kdy dela Fuji Provii 200? To by mne teda docela zajimalo 🙂 Jestli to byla Sensia 200 tak se vubec neni co divit ze nezvladla tak vysoky kontrast ….

      Odpovědět
  2. teroristi ?

    Že tam Usama nestřelil taky tebe.
    Plácáš nesmysli, o problematice tohoto regionu nevíš vůbec nic a akorát papouškuješ “protiteroristické” bludy. Smutnou pravdou je, že větší část civilistů (i turistů) jde na vrub vládních sil a to nejen v Egyptě. Škoda jen, že není řádně postihnutelné šíření objektivně vyvážených polopravd.

    Odpovědět
    • teroristi ?

      Plne se ztotoznuji s Janem Novakem.
      Juraji, pis, prosim, kdyz uz, o fotografii. Na takove prihlouple opakovani matoucich polopravd mame ceske media, ne? Takovych kecu, myslim si, uz bylo v podobnych clancich na Paladixu habadej…

      Odpovědět
    • hrozna kvalita fotografii

      Nemohu než souhlasit. A to si nedovolím hodnotit ostrost a podobné záležitosti, protože mám v práci hrozný monitor. Ale co se kompozice týče – hrůza!

      Odpovědět

Napsat komentář