Úvodník 29.7.2002

Fotografové a cvakalové.

Nedávno se na na FotoPrůvodci objevil tento
text z knihy Viléma Flussera: Za filosofii fotografie. Protože
dotyčná kniha je ve zlevněných knihách k dostaní za 19 Kč, pořídil
jsem si ji již kdysi dávno a studoval ji během zimních transportů
tramvajovou dopravou. Vedle Jeana Baudrillarda a Rolanda Barthese je
Vilém Flusser další filosof, kterého fenomén fotografie inspiroval k
sepsání práce, která je sice filosofy oceňována, fotografy však
nečtena. Snad proto, že se v nich neřeší ani otázky jaký aparát si
koupit ani problémy s nastavovaním času či clony. Možná, že zájem
filosofů pramení i z této absence.

Na uvedeném citátu je zajímavé, že vlastně, ať je jakkoliv trefný a
zábavný, vůbec nevystihuje obsah zmíněné brožurky. Ostatně je údělem
a možná i účelem citátů být vytrháván z kontextu. Nicméně se mi při jeho
čtení vyjevilo, jak zvláštní a pozoruhodný úkaz ona fotografie vlastně
je. Posuďte sami.

Dnes již nikdo nepochybuje o tom, že fotografie je umění, potažmo
umění výtvarné. V takovémto umění nejčastěji tvůrce nakoupí jakýsi
materiál — hlínu, barvy, plátno, šeps a nějakou dobu tvoří. Pak své
dílo prodá za cenu převyšující cenu materiálu. Když je úspěšný, je s
jeho dílem obchodováno a umělec hýčkán. Hlavní finanční toky se tedy
rozproudí až po vytvoření díla. Jinak je tomu ovšem u fotografie. Zde
výrobci neustále nabízí nové a nové zboží, zpracovatelé nové a nové
postupy a peníze proudí i bez toho, že by nějaké pozoruhodné dílo
muselo nutně vzniknout. To je ovšem možné jen tak, že mnoho fotografů
nakupuje materiál a netvoří žádné dílo. Když porovnáte množství peněz,
investované do fotografických přístrojů a množství peněz plynoucích z
prodeje fotografií, zjistíte, že většinu finančních nákladů na vývoj
nových technologií nesou tito nefotografující fotografové. Flusser i
většina fotografujících fotografů jim říká cvakalové. Trochu neuctivé
označení pro hlavní nositele technického pokroku — nemyslíte?

A jak to bude vypadat s provozem Paladixu v dalších dnech?

V pondělí 29.7.
naleznete članek Honzy Hlináka: Sluneční clona – ano či ne?

Ve středu 31.7. zatíží vaše mozkové závity Josef Hrubý v článku: Předsádkové čočky prakticky.

Na pátek 2.8.
si Vladimír Kryštof přípravil tip na výlet. Tedy vzhůru na Kralický sněžník.

V pondělí 5.8.
vás Jakub Kencl pozve na akci, která se chystá 13. až 15. září 2002: Open Air VI. — Jemčina.

Útery 6.8.
si zvolil Zdenek Bakštein pro svoji reportáž: Na sever Kalifornií do parku Lassen Volcanic.

A konečně ve čtvrtek 8.8. zde naleznete recenzi Jiřího Pecky: Divoká příroda ve fotografii (John G. Mitchell, National Geographic).

Dobré světlo.

5 komentářů u „Úvodník 29.7.2002“

  1. To není pravda!

    Jaképak, že u jiných umělců se kolotoč peněz roztáčí až po vytvoření díla. Onehdá jsem při shánění kartónu na pasparty vpadl do několika prodejen výtvarných potřeb, a když jsem koukal na jejich vymoženosti a ceny, tak je předchozí tvrzení mimo mísu.

    Odpovědět
    • RE: To není pravda!

      jite, ze to nejde uplne oddelit a ten druhy financni model funguje castecne i u v obchodu s vytvarnymi potrebami, ale zkus porovnat obrat obchodu vytvarnymi potrebami a fotografickeho obchodu. do prvniho chodi hlavne umelci a studenti umeni, do druheho skoro kazdy.

      Odpovědět
  2. Autor skutecne nema pravdu

    Myslim, ze autor skutecne nema pravdu. Dokazete si vubec predstavit, kolik napriklad lidi maluje pouze pro zabavu. A ted si jeste vemte, jak ruznorode vytvarne techniky se nabizeji. Mrknete napr. na cenu vybaveni pro air-brush.

    Odpovědět
    • RE: Autor skutecne nema pravdu

      jiste vytvarnych technik je mnoho, nektere jsou i dost nakladne. ale v ktere vytvarne technice probiha vyvoj novych materialu a nastroju srovnatelny s fotografii. kdyz chvili sledujete novinky, tak skoro kazdy tyden je novy aparta, objektiv, film. a tenhle vyvoj musi nekdo zaplatit.

      Odpovědět

Napsat komentář