motiv

Zálohování fotografií - obecně i konkrétně

25.8.2011 - Michal Krause - Z praxe
Nevýhodou digitální éry fotografování je, že vaše snímky mohou zmizet ze světa v jediném okamžiku - závada pevného disku, nezvládnuté přepětí nebo rozlitá sklenice vody a roky fotografování přijdou vniveč. Výhodou je naopak snadná možnost tvořit a tedy i zálohovat kopie zcela identické s originálem. Ale i zálohovat se musí správně.

Obecně o zálohování

Většina lidí jednoduše nezálohuje nijak a nebo to neřeší vhodně. Jak by ale vlastně ideální zálohování mělo vlastně vypadat?

  1. Mělo by být pro uživatele co nejtransparentnější. Chceme nad ním mít kontrolu, ale také omezit lidskou chybu - je velmi snadné zapomenout zálohu provést, pokud to musíte dělat ručně.

  2. Záloha by měla být fyzicky umístěna v jiné lokalitě, aby se zabránilo současnému zničení nebo odcizení zálohy i originálu.

  3. Záloha by se měla průběžně kontrolovat. Je třeba předejít tomu, že její poškození odhalíte až v okamžiku, když se snažíte data obnovit (velmi častý případ u CD a DVD).

  4. Na záloze by se měly udržovat i předchozí verze změněných souborů - ideálně všechny za celou dobu zálohování. Jen tak lze totiž zabránit tomu, že skrytě poškozený originál přepíše na záloze správnou verzi.

Pokud se zálohují velké objemy dat nebo záloha probíhá po pomalejším médiu (například přes Internet), oceníte navíc ještě tyto funkce:

  1. Rozdílové zálohování zajistí, že se přenášejí pouze změněné soubory, což zkrátí čas potřebný k vytvoření zálohy. Vyšším stupněm je zálohování jen změněných částí jednotlivých souborů. Příkladem může být doplnění metadat do fotografií - pokud by se zálohovaly celé změněné soubory, přenášel by se každý znovu celý. Pokud se porovnají části souborů, přenese se jen pár desítek kilobajtů nově přidaných dat.

  2. Kontrola duplicitních bloků (deduplikace) umí poznat data, která už byla jednou zálohována, a to bez ohledu na to, v jakém souboru se nachází. Ta se pak nemusí přenášet do zálohy, což opět zkrátí čas zálohování, a v cílovém úložišti nezaberou téměř žádný další prostor (do zálohy se zapíše jen poznámka „tato data už leží tady a tady“). Tento mechanismus snadno rozpoznává přejmenované soubory, spojení více souborů do jednoho nebo naopak rozdělení jednoho souboru na více částí (obojí může vzniknout třeba při zpracování videa).

A ještě jedna dobrá rada: za žádných okolností nikdy nepracujte se soubory ze zálohy přímo. Pokud z jakéhokoliv důvodu potřebujete cokoliv provádět se zazálohovanými daty, vždy si je zkopírujte na provozní disk, zálohu zase odpojte a pracujte s kopií. Jen tak předejdete lidské chybě (například nechtěnému přepsání záložní kopie fotografií zmenšenou na 640×480 pixelů pro web).

Jak zálohuji já?

Zálohování fotografií jsem řešil poměrně dlouhou dobu. Na počátku jsem používal CD a DVD, ale o pohodlí nemohlo být řeči a ani spolehlivost nebyla ideální. Navíc zálohované objemy rostou a i DVD ztrácí v tomto směru krok s dobou. Později jsem přešel na zálohy na USB disk a druhý počítač v domácnosti. Je ale zjevné, že tento způsob není odolný proti živelní pohromě nebo krádeži. S rostoucí rychlostí internetového připojení jsem se nakonec dospěl k rozhodnutí zálohovat do online úložiště. Dřívější metody zálohování jsem ponechal v chodu, takže v současnosti zálohuji takto:

  1. Nejnovější fotografie ponechávám přímo v notebooku, kde snímky zpracovávám. Prozatím je nemažu, ale pokud bych potřeboval místo, přesunu je na USB disk, který zároveň plní funkci primárního úložiště pro mé starší fotografie.

  2. Notebook pravidelně zálohuji na druhý USB disk. Jelikož používám MacBook s Mac OS X, řeší to za mě pohodlně vestavěný program Time Machine. Podobnou funkci mají i jiné operační systémy, případně jí lze zajistit programem třetí strany. V případě notebooků je pohodlnější, pokud lze zálohu provádět bezdrátově (např. USB disk připojený k WiFi routeru), protože z vlastní zkušenosti vím, že už jen nutnost „přiblížit“ notebook k USB disku razantně snižuje četnost provádění záloh (u mě zhruba na jednu za týden až 10 dní - a i za to vděčím hlavně programu Time Machine, který mi po nějaké době bez připojení záložního disku „vynadá“).

  3. Odbývání zálohování pomocí Time Machine, ale především potřebu zálohovat i do jiné lokality, jsem nakonec vyřešil programem CrashPlan v režimu záloh do online úložiště CrashPlan Central (podrobnosti dále). Pokud jsem připojen k Internetu, probíhají zálohy průběžně na pozadí.

  4. Fotografie z USB disku občas překopíruji i na druhý domácí počítač. Dělám to především proto, abych v případě poruchy USB disku s fotkami dokázal data obnovit rychleji než z Internetu.

Každou novou várku fotografií nakopíruji do notebooku - díky tomu, že pro zpracování fotek používám externí monitor, je téměř jistě zaručeno, že připojím i zálohovací disk a fotky tak ihned putují do Time Machine zálohy. Zároveň se začnou v pozadí nahrávat do online úložiště CrashPlan Central, což pochopitelně trvá o něco déle. Pokud později fotky přesunu na USB disk, existují ještě nějakou dobu v Time Machine záloze notebooku (při spíše (pod)průměrné velikosti mého zálohovacího disku 250 GB zálohy rotují obvykle zhruba každé tři měsíce). Zároveň se i z USB disku - je-li připojen - zálohují pomocí CrashPlanu - díky deduplikaci to trvá minimum času, protože stejná data už byla dříve zálohována z notebooku. Jednou za čas data ručně nakopíruji i na druhý počítač.

Pokud jsem na cestách s notebookem, fotografie přímo na místě kopíruji do něj a následně ještě na mrňavý USB disk (1,8palcový Samsung S1 s kapacitou 120 GB). Podle situace (např. jestli je kam bezpečně uložit notebook) jedno nosím u sebe a druhé ukládám v místě ubytování. Na výše popsané zálohovací metody pak dojde až po návratu domů.

CrashPlan

Jedním z důvodů, proč jsem se rozhodl napsat tento článek, bylo také to, že jsem zvolil a úspěšně začlenil do své zálohovací strategie CrashPlan. Ten mi přijde natolik zajímavým řešením, že bych se u něj chtěl zastavit detailněji.

Zálohovací služby s online úložištěm jsou v poslední době na vzestupu. I v našich podmínkách, kde USA a další země sledujeme tradičně s jistým technologickým odstupem, dosahují alespoň ve větších městech rychlosti připojení k Internetu hodnot, při kterých má smysl o podobném řešením uvažovat. Největší slabinou je tradiční disproporce mezi rychlostí downloadu a uploadu - ten dosahuje u nejrozšířenějších ADSL a kabelových přípojek obvykle rychlosti kolem 1 mbps, což bych považoval za spodní použitelnou hranici pro zálohování objemnějších dat, jako jsou fotografie. Největším problémem je samozřejmě prvotní záloha, která trvá poměrně dlouho - při 1 mbps lince můžete za měsíc při pravidelném nočním osmihodinovém zálohování teoreticky stihnout odeslat až 100 GB dat (v praxi to bude asi o něco méně). Podstatnou výhodu je možnost využít lokální provozovatele optických přípojek, kteří obvykle nabízejí za příznivé ceny synchronní připojení rychlostmi 30 až 100 mbps. Tak či onak, dejte si určitě pozor na FUP vašeho poskytovatele, aby vás při zálohování desítek nebo dokonce stovek gigabajtů neodstřihl od připojení nebo nesnížil rychlost pod únosnou mez.

Ale zpět k online zálohovacím službám. CrashPlan se od většiny ostatních odlišuje v několika aspektech - některé jsou zcela objektivní, jiné byly spíš zajímavé přímo pro mou situaci. Tím prvním a nejdůležitějším faktem je, že online úložiště CrashPlan Central nemá žádné kapacitní omezení. Nepovažuji se zrovna za velkého „cvakala“ a i tak jsme za nějakých 7 let digitální éry v mých a Hančiných fotografiích nastřádali zhruba 130 GB dat. Při zvyšujícím se počtu megapixelů - a také díky schopnosti zrcadlovek točit video - je přitom nárůst dat v posledních letech viditelně větší.

Velmi příznivá je i cena placených tarifů s online úložištěm - 50 dolarů ročně pro jeden počítač a nebo 120 dolarů ročně za rodinný tarif pro 2 až 10 počítačů.

Požadoval jsem také multiplatformní zálohovací nástroj. V rámci rodiny potřebuji zálohovat počítače s Mac OS X, Linuxem i Windows.

Samozřejmě mě také zajímaly funkce, které jsem popsal v první části tohoto článku. Po několika měsících reálného používání mohu potvrdit, že CrashPlan plní, co jsem očekával.

Pozitiva

  • Snadnost použití - po instalaci a nastavení toho, co chcete zálohovat, můžete zapomenout na to, že něco jako CrashPlan existuje. V pozadí běží služba, která zálohování plně obslouží bez vaší účasti. Pouze pokud potřebujete cokoliv změnit, zálohování pozastavit či naopak vynutit, spustíte aplikaci, ve které vše snadno naklikáte. Můžete si mimo jiné i nastavit, jak moc má zálohování vytěžovat linku a procesor při vaší přítomnosti a nepřítomnosti u počítače.

  • Zjišťování souborů k zálohování v reálném čase - CrashPlan nemusí soustavně procházet disk a hledat, které soubory se změnily, nechává si to totiž hlásit přímo od operačního systému (funkce je podporována na všech platformách). Jednou za čas (ve výchozím nastavení každých 24 hodin) nicméně soubory stejně projde, takže i pokud zálohovací služba nějakou dobu neběží a nezachytí informace o změnách, k záloze nakonec dojde. Dle potřeby lze toto chování i vypnout a používat pouze načasované periodické zálohování.

  • Bezproblémové pozastavení a obnovení procesu zálohování - pokud například odpojíte notebook od sítě, zálohování se pozastaví, dokud zase nebudete online. Pak plynule naváže, a to i na úrovni jednoho souboru, takže se nemusíte bát, že by se velký soubor musel odesílat znovu kvůli pár nezazálohovaným megabajtům. Pozastavit zálohování můžete i ručně.

  • Deduplikace

  • Plná podpora verzí souborů

  • Zálohovací sady - tento nástroj umožňuje používat odlišné konfigurace zálohování pro různé soubory

  • Bezproblémová podpora zálohování dat z externích disků

  • Rychlost - kromě mé domácí 1 mbps linky jsem testoval zálohování i na 10 mbps lince a i přes umístění online úložiště v USA dokázal CrashPlan konektivitu plně využít

Negativa

  • Deduplikace funguje jenom v rámci jednotlivých počítačů. Pokud použijete rodinný tarif pro více počítačů, totožný soubor nahraný na dvou z nich se bude zálohovat dvakrát.

  • Zálohovací program je napsaný v Javě. Díky tomu je multiplatformní, ale také poměrně paměťově náročný. Podle toho, jestli je provozován na 32bitové nebo 64bitové platformě je schopen zkonzumovat bez problémů 100 až 200 MB paměti a někteří uživatelé hlásí i vyšší čísla. Pokud počítač nevypínáte, sem tam neuškodí program restartovat a uvolnit tak paměť.

  • Zálohovací program je sice multijazyčný, ale čeština schází, takže si musíte poradit s angličtinou nebo některým jiným dostupným jazykem.

Bezpečnost dat

Pokud zálohujete svoje data k někomu cizímu, automaticky si asi položíte otázku, jak jsou chráněna proti zneužití. CrashPlan umožňuje nastavit tři úrovně zabezpečení dat. Ve všech případech opouští data počítač už zašifrovaná, ale liší se složitost přístupu k šifrovacímu klíči. V prvním případě (Secure key with your account password) je bezpečnost relativně nízká, ale používání jednoduché - v podstatě se o nic nemusíte starat a stačí si pamatovat heslo ke svému účtu u CrashPlanu. Druhá možnost (Secure key with private password) zvyšuje bezpečnost tím, že privátní šifrovací klíč je chráněn samostatným heslem, které není v žádné podobě uloženo na serverech CrashPlanu, a ani samotný klíč neopouští váš počítač. Pokud ale zapomenete heslo ke klíči, nepomůže vám absolutně nic - k datům v záloze se už nikdy nedostanete. Nejvyšší stupeň zabezpečení (Replace with your own data key) je to, co hledáte, pokud vám na bezpečnosti opravdu záleží - váš počítač při něm neopustí ani datový šifrovací klíč, který ale zároveň musíte opatrovat jako oko v hlavě, protože bez něj nerozšifrujete vůbec nic. Šifrovací klíč je navíc dlouhý řetězec náhodných znaků, takže si jej určitě nezapamatujete - musíte tedy vyřešit jeho bezpečnou zálohu, což je starost navíc. Za bezpečnost se tedy platí složitější infrastrukturou. Zatímco první dva bezpečnostní režimy lze libovolně přepínat, protože se nemění datový klíč, kterým jsou šifrována data, přechod na nebo z třetího režimu znamená, že si znepřístupníte starší zálohy a budete je muset provést celé znovu. Je tedy důležité se rozhodnout hned na počátku před první zálohou. Osobně doporučuji použít rovnou nejvyšší stupeň zabezpečení s pečlivou zálohou datového klíče. Bonusem tohoto režimu je také to, že v rámci rodinného tarifu neuvidí jednotliví uživatelé zálohy ostatních počítačů (pokud se tedy nepoužije stejný datový klíč).

Tak či onak se ale obávám, že bez jisté míry důvěry se stejně neobejdete, protože bez důkladné analýzy „vnitřností“ zálohovacího programu si nemůžete být absolutně jist, jestli se chová tak, jak autoři slibují, a hlavně jestli v něm nejsou nějaká zadní vrátka, i když je to poměrně nepravděpodobné.

Další možnosti a funkce

Vše, co bylo řečeno výše, platilo především pro použití CrashPlanu při zálohování do online úložiště. To ale není vše - nabízejí se i další zajímavé možnosti, které navíc můžete používat zcela zdarma.

Tou první je jednoduše zálohování do zvoleného adresáře - třeba na externím nebo síťovém disku. Pokud používáte jako já kombinaci místní zálohy a zálohy do úložiště CrashPlan Central, můžete celý proces obsloužit jediným programem. Jistou nevýhodou by snad mohlo být, že i pro místní zálohy CrashPlan používá vlastní formát uložení dat, který umožňuje šifrování a deduplikaci, takže při obnově dat se bez programu CrashPlanu neobejdete - a pozor, neobejdete se ani bez hesla nebo šifrovacího klíče (dle nastavené úrovně zabezpečení, které v tomto případě fungují úplně stejně, jako při zálohování od CrashPlan Central)!

Druhá možnost, kterou CrashPlan zdarma nabízí, je ještě zajímavější - umožňuje totiž zálohovat vaše data na jiný počítač, kde rovněž běží CrashPlan. To lze provést dvěma způsoby - buďto půjde o jiný počítač v rámci téhož účtu (při používání rodinného tarifu) a nebo o počítač s jiným účtem, jehož uživatel vám tuto službu umožní. Tímto způsobem můžete svou zálohu dostat do jiné lokality, aniž byste museli používat placenou službu. Pochopitelně to má i své drobné háčky - cloudové úložiště běží nepřetržitě, má dostatečnou konektivitu i diskovou kapacitu, vyřešené případné hardwarové závady a podobně. To vše si musíte při zálohování na druhý počítač řešit sami nebo se smířit s nižší úrovní celého řešení. Kromě toho vás může ještě potrápit konfigurace firewallů, aby se oba počítače navzájem viděly. I tak je to ale velmi zajímavá alternativa a všechny ostatní výhody CrashPlanu vám při ní zůstanou. Navíc pak získáte možnost urychlit prvotní zálohu, máte-li možnost oba počítače dočasně připojit do jedné místní sítě.

Tato varianta je také užitečná pro zálohování na vlastní síťové úložiště (NAS), pokud vám umožní na něj CrashPlan nainstalovat (zálohovací proces nevyžaduje grafické rozhraní). Když totiž síťový disk připojíte do počítače a budete jednoduše zálohovat do složky, CrashPlan musí číst některá data a tím pádem je vlastně zbytečně stahovat po síti. Jestliže ale záloha poběží proti druhé instalaci CrashPlanu na cílovém úložišti, budou tyto operace probíhat místně na cílovém stroji, takže se po síti přenese méně dat a záloha tak proběhne rychleji. (Osobně jsem tuto variantu prozatím nezkoušel, vycházím z informací na diskuzním fóru CrashPlanu).

CrashPlan - zálohování
CrashPlan - zálohování
CrashPlan - obnova dat
CrashPlan - obnova dat

Podtrženo a sečteno, CrashPlan je silným nástrojem pro místní zálohování i kvalitní online zálohovací službou. Jestli využijete jen program nebo i online úložiště je na vás. Můžete samozřejmě zvolit i úplně jiné řešení. Ale na základě řady zkušeností z IT praxe s dobrými i horšími konci vám radím - najděte si svůj způsob a zálohujte. Protože to, že vám ještě žádný disk neodešel do křemíkového nebe neznamená, že se to nestane - třeba už zítra.

Michal Krause
https://www.michalkrause.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný
Diskuse k článku
Alexandr Pospěch25.8.2011, 16:49odpověď
Michal Krause25.8.2011, 22:51odpověď
Tomas Hruby26.8.2011, 07:27odpověď
Alexandr Pospěch26.8.2011, 15:37odpověď
macek25.8.2011, 17:58odpověď
petr2226.8.2011, 16:42odpověď
macek31.8.2011, 16:05odpověď
petr.vyleta1.9.2011, 19:20odpověď
petr.vyleta1.9.2011, 22:51odpověď
Moja3.9.2011, 12:48odpověď
Michal Krause4.9.2011, 11:03odpověď
lertimir12.9.2011, 01:49odpověď
martinkaminZULU27.10.2011, 00:07odpověď
Stanislav Molnar22.1.2012, 12:17odpověď
Quido30.8.2012, 16:56odpověď

přidat příspěvekpříspěvky e-mailemzobrazit vše stromovězobrazit vše podle data

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace