Zvláštní a méně obvyklé pomůcky pro makrofotografii

V první části seriálu o makrofotografii jsme si představili pět základních pomůcek
pomocí nichž lze zhotovovat makrofotografie. V dalších dílech seriálu jsme si tyto pomůcky popsali jednotlivě a podrobněji. Nyní nám zbývá zmínit se ještě o těch zvláštních a méně obvyklých.

Jedná se o pomůcky různého provedení, které se většinou nevyrábí ve velkých sériích, naopak se nejčastěji jedná o zcela speciální, kusovou výrobu a mnohdy se taková pomůcka ani ve výrobním programu firem neobjevuje a jedinou možností je si ji zhotovit svépomocí.

Makro-konvertor

Jednou z prvních pomůcek pro makrofotografii, v praxi ne zcela běžných, je makro-konvertor, o kterém jsem se zmínil už zde. Jedná se o výrobek firmy Kenko, který spojuje v jeden celek mezikroužek a konvertor 2x. Výrobcem je určen především pro objektiv o ohniskové vzdálenosti 50mm a tomu odpovídá i popis měřítek zvětšení na stupnici. Při normálním použití se makro-konvertor chová jako běžný konvertor, který prodlužuje ohniskovou vzdálenost použitého objetivu 2x. Navíc je však vybaven kroužkem, jehož otáčením jde měnit měřítko zvětšení a při použití 50mm objektivu lze dosáhnout až hodnot kolem 1:1.

Specifikace makro-konvertoru
Zvětšení 2x
Funkce makro až cca 1:1 (při použití 50mm objektivu)
Optická soustava 7 prvků v 5 skupinách
Přenos clony automatický
Délka cca 44,5 – 62mm
Hmotnost cca 260g
Bajonet pro přístroje Canon FD, Minolta MD, Nikon AI, Pentax KA, Olympus OM, Contax
(pozn.: pouze pro přístroje s manuálním ostřením)

Výhodou makro-konvertoru je možnost ostření nasazeného objektivu na nekonečno (tato pomůcka představuje jednu z mála vyjímek, která (mimo makroobjektivů) toto zaostření umožňuje). Další výhodou je možnost použití s různými objektivy včetně makroobjektivů a tím mít k dispozici různá měřítka zvětšení. Rovněž se dá experimentovat ještě s kombinací s jinými pomůckami (např. mezikroužky apod.).

Makrofotografie pomocí deskového přístroje

Měchový přístroj s připojenou kinofilmovou zrcadlovkou
1. měchový deskový přístroj
2. deska s upraveným mezikroužkem
3. kinofilmová zrcadlovka

Další možnost, jak zhotovovat makrofotografie, představuje deskový přístroj. Leckdo má doma starý vysloužilý měchový přístroj, který je vzadu vybaven vysunovací deskou. Nejdříve se tam vložila matnice, která umožňovala přesnou kompozici záběru a zaostření. Před vlastním exponováním se matnice vyměnila za desku s fotografickým materiálem. Místo matnice se může použít vyrobená deska, ve které se uprostřed zhotoví otvor a okolo něj se přišroubuje upravený mezikroužek, vybavený na konci bajonetem či závitem dle typu fotoaparátu (nezapomeňte na dostatečný odstup pro hledáček použité zrcadlovky). Na tuto desku se nasadí fotoaparát. Celá konstrukce se pak umístí na původní místo matnice – zadní stěnu měchového přístroje. Ostření se provádí na matnici kinofilmové zrcadlovky. Pro expozici máme pak dvě možnosti. Buď exponovat klasicky s využitím závěrky kinofilmové zrcadlovky nebo na zrcadlovce nastavíme čas B a využíváme centrální závěrky měchového přístroje (pokud je ještě funkční), což může být dokonce vhodnější než štěrbinová závěrka kinofilmové zrcadlovky. Ta je, spolu se sklopením zrcadla, zdrojem chvění přístroje, který centrální závěrka nezpůsobuje.

Otočený objektiv jako předsádková čočka

Makrofotografie, dokonce ve velkém měřítku zvětšení, můžeme zhotovovat také tak, že otočený objektiv přišroubujeme na přední stranu objektivu použitého v normální poloze. Otočený objektiv je pak vlastně předsádkovou čočkou, jejíž mohutnost vypočteme podle vzorce D = 100/f dle dříve uvedených vzorečků.

Celá makrosoustava
Jako příklad si vezmeme následující soustavu. Objektiv Nikkor AF 2,8/105mm Micro s reverzně nasazeným objektivem (předsádkou) Nikkor AF 2,8/24mm. Objektivy jsou spojené pomocí mosazné redukce s vysoustruženým závitem 52mm, díky které se dají oba objektivy sešroubovat prostřednictvím filtrových závitů na přední straně k sobě. Objektiv používaný v obrácené (reverzní) poloze (24mm) je odcloněn a zaostřuje se pomocí ostřícího kroužku normálně použitého objektivu (105mm). Ostření reverzně nasazeného objektivu nemá prakticky žádný význam. Reverzně použitý objektiv představuje předsádku o optické mohutnosti přibližně +42D. Vzniklou optickou soustavou lze dosáhnout měřítka cca 5,3 : 1 (nápis „Secese“ je na známce ve skutečné velikosti cca 4,5mm). Jak nám však názorně ukazuje fotografie číslo 3, je velmi patrná silná vinětace vzniklé optické soustavy v rozích obrazu. Obraz je také zdánlivě neostrý vlivem velkého měřítka zvětšení, které zobrazuje rozpitý tisk zelnou barvou na papíře známky. Přitom už se zobrazují žilky ve struktuře papíru.

Známka
Obr. 1: Známka
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm, citlivost 200 ISO, čas 10s, clona 22, režim expozice M, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action. Známka má rozměry přibližně 22 x 27mm. Něco pro filatelisty: jedná se o sběratelsky vyhledávanou vzácnou výrobní vadu známky, kdy úplně chybí tisk modrou barvou – nápis ČESKÁ REPUBLIKA.
Známka
Obr. 2: Známka
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm, citlivost 200 ISO, čas 6s, clona 51, režim expozice A, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action. Měřítko zvětšení 1 : 1
Známka
Obr. 3: Známka
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm + reverzně použitý AF Nikkor 2,8/24mm, citlivost 200 ISO, čas 10s, clona 51, režim expozice A, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action.
Známka
Obr. 4: Známka
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm + reverzně použitý AF Nikkor 2,8/24mm + mezikroužek 36mm, citlivost 200 ISO, čas 25s, clona 51, režim expozice A, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action.

Pro odstranění silné vinětace musíme optickou soustavu (objektiv Nikkor AF 2,8/105mm Micro, mosaznou redukci a reverzně nasazený objektiv Nikkor AF 2,8/24mm) rozšířit ještě o mezikroužek. Použitím mezikroužku o tloušťce 36mm se podařilo silnou vinětaci eliminovat. Dosažené měřítko zvětšení je cca 6 : 1. Výsledek vyfotografovaný touto sestavou je na fotografii číslo 4. Dalším objektem byla špendlíková hlavička (fotografie č. 5), která má ve skutečnosti průměr přibližně necelé 2mm a na fotografii je dobře patrné, že i při použité cloně 36 hloubka ostrosti nestačí pokrýt vzdálenost od vrchu špendlíkové hlavičky po okraj. Pro další fotografii se stal modelem šroubek s křížovou hlavou, kterým je přišroubován bajonet k tělu mezikroužku (fotografie č. 6). I na této fotografii je patrná malá hloubka ostrosti. Přesto, že byl fotoaparát za účelem dosažení roviny přesně nastaven pomocí vodováhy a byla dosažena rovnoběžnost s předlohou, ukázalo se, že šroubek není zašroubován úpně přesně, ale nepatrně šikmo. To dokládá neostrost viditelná na levé straně fotografie, zatím co pravá strana šroubku ležící v pásmu hloubky ostrosti je zobrazena ostře. Velikost hlavy šroubku je přibližně 2,7mm.

Špendlíková hlavička
Obr. 5: Špendlíková hlavička
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm + reverzně použitý AF Nikkor 2,8/24mm + mezikroužek 36mm, citlivost 200 ISO, čas 15s, clona 36, režim expozice M, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action. Měřítko zvětšení cca 6 : 1
Šroubek
Obr. 6: Šroubek
Nikon D1x, objektiv AF Micro-Nikkor 2,8/105mm + reverzně použitý AF Nikkor 2,8/24mm + mezikroužek 36mm, citlivost 200 ISO, čas 15s, clona 22, režim expozice M, stativ Manfrotto MA 055C + hlava 222 Joystick Grip Action. Měřítko zvětšení cca 6 : 1

Makroobjektiv vlastní výroby

Pomůcky pro makrofotografii si lze také zhotovit. Kdysi jsem například postavil jeden „makroobjektiv“ tak, že jsem vzal konvertor 2x se závitem M42 a pomocí novodurové trubky jej spojil s objektivem z 35mm filmové kamery. Vznikl tak vlastně jakýsi makro-konvertor spojený s objektivem s tím, že byl nastaven na jedno měřítko zvětšení. Výsledkem se skutečně dalo fotografovat.

Makroscan PTL 100

Mezi velmi unikátní zařízení použitelné pro makrofotografii patří Makroscan PTL 100. Jedná se o zařízení, které osvětlí fotografovaný objekt světelným paprskem, jehož síla nepřesahuje měřítkem zvětšení danou hloubku ostré kresby. Makroscan dále zajistí plynulý pohyb fotografovaného předmětu takto úzkým světelným paprskem. Tím se postupně exponuje ostrý obraz na fotografickou vrstvu. Fotoaparát – běžná jednooká zrcadlovka je přitom upevněn na reprodukčním stojanu. Výsledkem jsou pak makrofotografie s neuvěřitelnou hloubkou ostrosti. Měl jsem možnost vidět několik fotografií zhotovených pomocí Makroscanu PTL 100. Takové fotografie by bez tohoto speciálního zařízení vůbec nemohly vzniknout. Uvedené zařízení dodává Nikon Optoteam a u nás se využívá v Kriminalistickém ústavu Praha.

Závěr

Výše uvedené zvláštní a méně obvyklé pomůcky pro makrofotografii nepředstavují samozřejmě úplný výčet všech existujících, ale jen výběr některých z nich. Uvedené pomůcky mají jen představit některé další technické prostředky pro zhotovení makrofotografií.

1 komentář u „Zvláštní a méně obvyklé pomůcky pro makrofotografii“

  1. 2x makro-telekonertor

    V prvom rade chcem autorovi poďakovať za všetky články o makrofotografii. Skutočne veľmi pekne spracovaní seriál. Osobne som sa veľa dozvedel, takže ešte raz vďaka.
    V tomto článku ma zaujala možnosť použitia 2x makro-telekonvertora. Chcel by som sa spýtať na praktické použitie. V spojení so základným objektívom, povedzme 1,8/50, by sme dostali makroobjektív 3,6/100, t.j. teoreticky náhradu drahého špecializovaného makroobjektívu. Zaujímala by ma obrazová kvalita takejto kombinácie v porovnaní s orginál makroobjektívom 2,8/105. Laicky sa domnievam, ze napr. rozlišenie by malo byť cca 2x horšie ako pri samotnom záklaďaku 1,8/50.
    Osobne by sa mi páčila aj kombinácia 2x makro-telekonvertor + 2,0/35 (ešte lepšie 1,4/35) čím by sme dostali 4/70 (prípadne 2,8/70) makroobjektív, ktorý by zároveň mohol plniť (aspoň u mňa asi áno) aj funkciu základného objektívu. Nevyskúša to niekto kto má takúto možnosť?

    Odpovědět

Napsat komentář