motiv




hledej v článcích

Affinity Photo efektivně 7 – vrstvy úprav II

Téma vrstev je velmi obsáhlé, ale dnes se po spíše obecnějších dílech dostaneme k praxi – ukážeme si totiž, jaké druhy vrstev úprav Affinity Photo nabízí a k čemu je můžeme využít.

Úrovně (Levels)

Jednou z nejzákladnějších funkcí, kterou je u úprav fotografií vhodné zvládat, jsou úrovně, tomu také odpovídá fakt, že přidání této vrstvy úprav má přiřazenou klávesovou zkratku Cmd+L (respektive Ctrl+L). Pokud jste pracovali v jakémkoliv fotografickém editoru, nejspíš úrovně v nějaké podobě budete znát a nepřekvapí vás asi nijak zásadně ani vzhled dialogu jejich nastavení:

Nastavení vrstvy úprav Levels
Nastavení vrstvy úprav Úrovně (Levels)

Ve srovnání třeba s Photoshopem vzbuzuje nástroj úrovně v Affinity Photo trochu smíšené pocity – postrádá totiž některé obvyklé funkce a ovládání má určité mouchy. A i když nabízí některé velmi zajímavé možnosti, začnu nejdříve těmi negativy. Na první pohled zarazí černobílý histogram, v němž těžko rozlišíte jednotlivé kanály. Namísto tradičnějších šipek na spodní hraně histogramu se v Affinity Photo používají pro nastavení černého a bílého bodu klasické posuvníky pojmenované Black Level a White Level a úroveň středních tónů pak mění posuvník Gamma. Černý i bílý bod jsou v histogramu zobrazeny i svislou čarou, takže nastavení je dostatečně přesné, ale pozici Gamma je třeba trochu odhadovat. Co může chybět více je automatické nastavení a kapátka pro nabrání černého a bílého bodu z fotografie – zejména pokud jste zvyklí využívat je pro nastavení jednotlivých R, G a B kanálů. Mně osobně pak trochu trápí nemožnost resetovat jeden posuvník dvojklikem na jeho jméno nebo táhlo, jak je to běžné v Lightroom či Capture One (a platí to pro všechny druhy vrstev úprav). Dobrou zprávou je, že vylepšení úrovní je v seznamu plánovaných funkcí na předních místech, takže se snad dočkáme už v příští verzi.

V ostatním už Levels v Affinity Photo ve srovnání s konkurencí nezaostávají a dokonce občas nabízejí i něco navíc. Již jsem zmínil možnost úpravy úrovní pro jednotlivé barevné kanály. Ty můžeme přepínat z rozbalovacího menu, v němž je na obrázku výše vidět hodnota Master, která značí úpravu v rámci všech sloučených kanálů, takže upravuje celkový kontrast fotografie. Pokud si zvolíme některý z dalších kanálů, například Red, upravujeme kontrast jen v něm, čehož se využívá typicky pro barevné korekce nebo záměrnou stylizaci.

Můžeme ale zajít ještě dále – úrovně totiž dovolují pracovat s různými barevnými modely. K tomu slouží rozbalovací menu, v němž je na obrázku výše uvedeno RGB: standardně se zde nabízí model, v němž je upravovaná fotografie (obvykle tedy právě RGB), ale aniž bychom museli dokument konvertovat, lze pracovat také s barevnými modely Gray, CMYK a LAB. K čemu se nám to může hodit? Samozřejmě opět k práci s jednotlivými kanály. Pokud potřebujeme například v rámci barevných korekcí upravit žluté tóny, můžeme využít model CMYK a kanál Yellow. Chceme–li upravit kontrast fotografie bez navýšení sytosti, použijeme režim LAB a upravíme černý a bílý bod kanálu Lightness.

Ukázka využití Levels v modelu LAB
Ukázka využití Levels v barevném modelu LAB – vlevo je původní fotografie, uprostřed silně přidaný kontrast v RGB kanálu Master a vpravo obdobná míra kontrastu přidaná v modelu LAB na kanálu Lightness. Všimněte si, že oproti kontrastu přidaném v RGB zůstala při práci s kanálem Lightness zachována sytost barev a změnil se opravdu pouze kontrast.

U úrovní se může v některých případech vyplatit použít i režim prolnutí – pokud například zvolíme režim Luminosity, úprava kontrastu ovlivní jen jas pixelů a nikoliv jejich sytost (je to tedy jiná cesta ke stejnému výsledku, jako výše zmíněný trik s použitím kanálu Lightness v barevném modelu LAB).

Na závěr povídání o úrovních přidám ještě jeden tip. Jedním z postupů, které jsou často k vidění v tutoriálech k Photoshopu, je úprava masky průhledností pomocí úrovní – přidáním kontrastu můžete například masku vytvořenou z jasu fotografie zacílit přesněji na určitý rozsah jasů. V Affinity Photo tato možnost zdánlivě chybí: vrstvu úprav Layers sice můžete přidat i k masce, ale taháním za černý a bílý bod se nic neděje. Důvodem je, že maska reprezentuje průhlednost, se kterou se pracuje jako se samostatným kanálem – chcete–li tedy měnit kontrast masky průhlednosti, musíte si v nastavení vrstvy úprav Layers přepnout kanál na Alpha:

Úprava kontrastu kanálu Alpha
Pokud potřebujete upravit kontrast masky průhlednosti, je třeba pracovat s kanálem Alpha – ostatní kanály nemají na průhlednost vliv, a to ani v případě, že vrstvu úprav Layers vnoříte přímo k masce vrstvy.

Vyvážení bílé (White Balance)

Vyvážení bílé přináší naprosto standardní rozhraní, v němž můžete pomocí posuvníků nastavit barevnou teplotu na ose mezi modrou a oranžovou (White Balance) a vyvážení nádechu mezi fialovou a zelenou (Tint). Oba posuvníky jsou podbarvené, takže je na první pohled vidět, kterým směrem táhnout pro dosažení patřičného efektu.

Nastavení vrstvy úprav White Balance
Nastavení vrstvy úprav vyvážení bílé (White Balance)

Nechybí ani kapátko pro nabrání barvy, která má být neutrální, přímo z fotografie. Zde jej aktivuje tlačítko Picker a má několik zajímavých vlastností. Je–li picker aktivní, kurzor myši se změní na křížek a kliknutím klasicky vyberete bod, z nějž se má načíst barva k vyvážení. Výběr jednoho bodu ale může být náchylný na chybu způsobenou například barevnám šumem. Affinity Photo nabízí proto další možnosti. Pokud budete klikat s přidržením klávesy Shift, přidáte více bodů a vyvážení bílé se vypočte z jejich průměru. Počet nabraných bodů se ukazuje ve spodní informační liště pod obrázkem:

Informace o vícebodovém vyvážení bílé ve stavové liště
Stavová lišta na spodní hraně okna s fotografií pro kapátko vyvážení bílé při aplikování vícebodového vyvážení zobrazuje také počet bodů, které již byly přidány (zde 4).

Nebo můžete přidržet klávesu Alt a kliknutím a tažením myší označit obdélníkovou oblast, která se rovněž zprůměruje. Pozor, ani jedna z těchto metod není míněna jako kombinované vyvážení bílé pro smíšené světelné zdroje – vždy se nastaví jedno plošné vyvážení bílé někde uprostřed mezi všemi vybranými body.

Odstín, sytost a jas (HSL)

Především pro úpravy barevnosti se používá vrstva úprav HSL, která si také vysloužila od vývojářů klávesovou zkratku už ve výchozím nastavení – konkrétně Cmd+U (Ctrl+U).

Nastavení vrstvy úprav HSL
Nastavení vrstvy úprav odstín, sytost, jas (HSL)

Základem je posun odstínu (Hue Shift), který reprezentuje dvojitá „duha“ – horní popisuje původní rozložení odstínů ve fotografii a tou spodní se provádí změna. Vzájemná pozice obou ukazatelů čitelně zobrazuje, jaká barva se mění v jakou. Na obrázku výše se například červená (nahoře) mění v zelenou (dole), zelená v modrou, fialová v oranžovou a tak dále. Relativní posun všech barevných odstínů je stejný v celé fotografii.

Druhým parametrem je sytost (Saturation Shift) – fotografii takto můžeme učinit sytější či méně sytou až po zcela černobílou. Zde bych rád podotkl, že zde jde o lineární navýšení sytosti, které může snadno vést k přílišnému efektu. Pro jemnější posílení barev je vhodnější úprava Vibrance, k niž se dostaneme později.

A nakonec posledním posuvníkem (Luminosity Shift) se pak zvyšuje či snižuje jas.

Ve výchozím stavu se mění barevnost všech pixelů stejně, což není obvykle při práci s fotografiemi vyloženě častý typ úpravy. Mnohem zajímavější je možnost upravovat stejnými parametry jednotlivé barevné rozsahy. K jejich výběru opět slouží rozbalovací menu, v němž je standardně uvedena hodnota Master – kromě ní si ale můžete vybrat také pouze červené, žluté, zelené, azurové, modré a fialové tóny. Snadno tak můžete upravit například jen modré nebe nebo zelenou trávu. Navíc lze kdykoliv přidat k úpravě masku, jak jsme si popsali minule, takže můžete snadno zajistit, aby neovlivnila místa, která chcete zachovat – například když chcete sytější modrou v nebi, ale modré auto v záběru chcete nechat nezměněné.

Ukázka využití úpravy barevného rozsahu společně s maskou
Ukázka využití úpravy barevného rozsahu společně s maskou. Pruhy na závodním autě byly původně azurové. Na zelenou jsem je přebarvil pomocí úpravy v kanálu Cyan a přidáním masky jsem posléze zajistil, aby nedošlo ke změně barvy nebe a pruhů na silnici vlevo.

Při úpravách tohoto typu je jen třeba počítat s tím, že dramatické zásahy v jediném kanálu snadno vytvoří artefakty. Míru úprav (hlavně se to týká sytosti) je vhodné držet na rozumných hodnotách a obvykle není od věci i částečně upravit okolní kanály – tedy například modré nebe často vyžaduje změnu nejen v modré (blues), ale i v azurové (cyans).

Přebarvení (Recolor)

Další nástroj pro práci s barvami neslouží k úpravě původních barev, ale k jejich plošné výměně za jiný odstín. Můžeme jej chápat jako převod do černobílé s tónováním do požadovaného odstínu, který nastavujeme posuvníkem Hue. Sytost barvy, kterou fotografii tónujeme, určuje druhý posuvník Saturation.

Nastavení vrstvy úprav Recolor
Nastavení vrstvy úprav přebarvení (Recolor)

Při úpravách fotografií můžeme Recolor použít například pro dosažení efektu sépiového tónování:

Využití nástroje Recolor k sépiovému tónování
Ukázka využití nástroje Recolor k sépiovému tónování

Na rozdíl od úpravy HSL lze Recolor použít i pro tónování černobílých fotografií, protože v něm zadaná sytost je absolutní, kdežto v HSL jde o míru zesílení původní sytosti, kdy z šedé nikdy barva nevznikne.

Převod do černobílé (Black and White)

Rovněž převod do černobílé škály lze v Affinity Photo řešit nedestruktivně pomocí vrstvy úprav. Pokud jsem například u Levels zmiňoval řadu odlišností od Photoshopu, Black and White je mu naopak velmi podobný.

Nastavení vrstvy úprav Black and White
Nastavení vrstvy úprav pro převod do černobílé (Black and White) pracuje na principu míchání barevných kanálů

Vrstva standardně převede fotografii do černobílé škály s určitým výchozím poměrem míchání barevných kanálů. Na rozdíl od prosté desaturace je výsledek odlišný (většinou zajímavější) a především dovoluje do míchání dále zasahovat pro dosažení poutavější tonality. K tomu slouží šestice posuvníků, kterými zesvětlujete nebo ztmavujete původně červené, žluté, zelené, azurové, modré a fialové odstíny. Díky tomu je možné dosáhnout výraznějšího tonálního kontrastu tam, kde byl původně kontrast barevný – například zelená a červená barva mohou po převodu do černobílé zcela splynout, ale vhodným nastavením je můžeme opět odlišit.

Podobně jako ve Photoshopu je možné barvy upravovat i interaktivně – když použijete tlačítko Picker (viz obrázek výše), můžete kliknutím do fotografie a tažením doprava či doleva zesvětlovat či ztmavovat přímo barvu pod kurzorem myši. Affinity Photo nicméně neumí tímto způsobem upravovat dva kanály najednou – například výběr oranžové barvy by mohl ovlivnit ve správném poměru červený i žlutý posuvník. Podobné doladění je tedy na vás, protože – stejně jako u nástroje HSL – výrazné posuny jednoho kanálu bez doladění těmi okolními mohou vést ke vzniku nežádoucích artefaktů.

I u černobílých úprav občas přijdou ke slovu režimy prolnutí – například pomocí Overlay, Soft Light či Hard Light společně s vhodnou volbou průhlednosti se můžete vrátit k barevné fotografii, ovšem s aplikovaným kontrastem vytvořeným v černobílém míchání.

Pracujete–li s převodem do černobílé častěji, může se hodit klávesová zkratka, byť ta výchozí je poměrně krkolomná: Cmd+Alt+Shift+B, respektive Ctrl+Alt+Shift+B.

Jas a kontrast (Brightness and Contrast)

Tato funkce má historicky pošramocenou pověst, protože přidávání jasu i kontrastu tímto způsobem vedlo v editorech většinou k ořezu na krajích histogramu a tedy ztrátě obrazové informace. V Affinity Photo to ale neplatí, protože provádí úpravu nelineárně ve snaze ochránit nejtmavší a nejsvětlejší tóny před destrukcí. To je samozřejmě možné jen v určitém rozsahu, takže pokud úpravu přeženete, k určitému slití dojde. Pokud byste čirou náhodou potřebovali „staré“ chování, které provádí změnu jasu a kontrastu lineárně, stačí zaškrtnout volbu Linear.

Nastavení vrstvy úprav Jas a kontrast
Nastavení vrstvy úprav Jas a kontrast (Brightness Contrast)

Posterizace (Posterize)

Posterizace je něco, čemu se většinou snažíme při úpravě fotografií vyhnout, a opravdu jen málokdy jí chceme cíleně dosáhnout, ale kdyby náhodou, máte tu možnost. Jedná se o umělé snížení počtu barev, které vede v jmenných přechodech k proužkování. Výsledek ovlivňuje jediný posuvník Posterize Levels, který nepřímo určuje finální počet barev.

Nastavení vrstvy úprav Posterize
Nastavení vrstvy úprav posterizace (Posterize)

V příští části budeme pokračovat dalšími vrstvami úprav.

Michal Krause
https://www.michalkrause.com/
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat




 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace