motiv

Barevný negativ II. - Jak funguje barevný negativ

Barevný negativní film je v podstatě sendvičový systém tří barevných výtažků, pomocných vrstev a podložky, který se po zpracování vybarví v negativních jasech (světlé části budou na negativu tmavé) a přibližně doplňkových barvách (např. modrá obloha bude žlutá).

Kopírováním nebo zvětšováním na stejně uspořádaný materiál dostaneme negativ negativu, který bude mít správnou reprodukci jasů a barev. Výhoda takovéhoto zdánlivě zbytečně komplikovaného způsobu je, že umožňuje jednoduchou výrobu libovolného počtu kopií.

Pro pochopení principu nejsou důležité pomocné vrstvy a podložka, proto se jimi nebudeme dále zabývat. Barevný negativní film po takovémto zjednodušení obsahuje tři spektrálně různě citlivé vrstvy, ve kterých vzniknou barevné výtažky, a filtrační mezivrstvu.

Uspořádání sendviče (po směru dopadajícího světla) je následující:

  • Nejvýše je vrstva citlivá k modrému světlu. Tato využívá přirozenou citlivost halogenidů stříbrných k modrému světlu a není proto senzibilovaná. Obsahuje barvotvornou složku pro žluté barvivo, takže se po zpracování vybarví v žluté, čili v doplňkové barvě své citlivosti.
  • Pod ní je žlutě zbarvená filtrační mezivrstva, která propustí pouze zelené a červené světlo.
  • Následuje vrstva senzibilovaná k zelenému světlu obsahující purpurovou barvotvornou složku. Senzibilace k zelené způsobí, že halogenid stříbrný má svou přirozenou citlivost k modrému světlu a navíc získá citlivost k zelenému. Protože je však nad touto vrstvou žlutý filtr pohlcující modré světlo, uplatní se pouze citlivost k zelené. Po zpracování se tato vrstva vybarví v doplňkové barvě k zelené, tzn. v purpurové.
  • Poslední je červenocitlivá vrstva s azurovou barvotvornou složkou. Situace se senzibilací je stejná jako v předchozím případě, proto se uplatní pouze získaná senzibilace pro červenou. Po zpracování se vybarví v azurové.

Řez nezpracovaným barevným negativem
Obrázek č. 1: Řez nezpracovaným barevným negativem

Postup zpracování je následující:

  • Barvotvorné vyvolávání - při něm tedy vznikne v jednotlivých vrstvách negativní černobílý výtažkový obraz tvořený vyvolaným kovovým stříbrem a spolu s ním negativní doplňkově zbarvený obraz tvořený vzniknuvším barvivem. Příslušné barvotvorné složky jsou již přítomny ve vrstvách, takže vývojka obsahuje pouze potřebnou vyvolávací látku. Tou je v případě procesu C-41 (viz níže) derivát zmiňovaného parafenylendiamu, obchodně zvaný CD-4 (color developer 4). Bystrý čtenář vytuší, že existují tři předchozí deriváty CD-1, CD-2 a CD-3. Deriváty CD-1 a CD-2 mají již jen historický význam, protože jsou značně zdraví škodlivé. Ze stejných důvodů se již nepoužívá derivát značený T-22, používaný pro starší procesy Agfa, Orwo, a Foma. Derivát označený CD-3 se používá pro vyvolávání barevné inverze a negativních zvětšovacích papírů (procesy E-6 a RA-4).

CD-3 = 2-amino-5-[N-ethyl-N-(b-methylsulfoamidoethyl)amino]toluen seskvisulfát monohydrát, CAS: 025646-77-9
Vyvolávací látky
CD-4 = 2-amino-5-[N-ethyl-N-(b-hydroxyethyl)amino]toluensulfát, CAS: 025646-71-3
Vyvolávací látky
 
Obrázek č. 2: Vyvolávací látky

  • Dalším krokem je odstranění kovového stříbra. To se provádí v bělící lázni, která pracuje na principu dobře známého Farmerova zeslabovače (hexakyanoželezitan a bromid). Kovové stříbro se tak převede zpět na halogenid stříbrný.
  • Dalším krokem je ustalování v klasickém thiosíranovém ustalovači, který převede halogenid stříbrný (zbylý nevyvolaný i znovuvzniklý při bělení) na rozpustné komplexy, které se odstraní praním.
  • Posledním krokem je stabilizace, která vrstvy utvrdí a zavede vhodné pH pro maximální trvanlivost barviv.

Kvůli zrychlení celého procesu byl vypracován zkrácený postup, který slučuje bělení a ustalování do jedné lázně, tvz. bělícího ustalovače. V bělícím ustalovači se kovové stříbro oxiduje ethylendiamintetraoctoželezitým komplexem, který dává bělícím ustalovačům typickou hnědočervenou barvu.

Zpracování barevného negativu
Obrázek č. 3: Zpracování barevného negativu

Poznámka pro zvídavé: Proč je negativ oranžový?

Všichni víme, že moderní negativ je sice vybarven v doplňkových barvách, navíc má ale hustý oranžový závoj, tzv. masku. Na rozdíl od toho, co se dočtete v nejčtenějším českém fotočasopise, má maska jediný úkol: napravit spektrální neidealitu použitých barviv. Na obrázku č. 4 jsou zachyceny absorpční křivky ideálních barviv, která jsme doposud uvažovali, a reálných barviv, která ve skutečnosti vznikají při barvotvorném vyvolávání.

Absorpce ideálních a reálných barviv
Absorpce ideálních a reálných barviv
Obrázek č. 4: Absorpce ideálních a reálných barviv

Problém je v tom, že sice známe reálná barviva, která se svou barevností dostatečně přibližují ideálním křivkám, ale tato barviva nejsme schopni připravit barvotvorným vyvoláváním. Musíme se tedy spokojit s neideálními barvivy, a jejich nedostatky nějakým způsobem kompenzovat. Na obrázku č. 4 si všimněte průběhu spektrálních křivek barviv vzniklých barvotvorným vyvoláváním. Žlutá se chová prakticky ideálně a absorbuje jen tam, kde má, tj. v modré oblasti. Naproti tomu tomu purpurová a azurová absorbují i tam, kde by neměly - v modré oblasti. V praxi to vede k tomu, že např. purpurové motivy by vypadaly červenější než ve skutečnosti, protože purpurové barvivo (propouští červenou a modrou), absorbuje i část modré, takže převáží červená.

Takovou "závadu" lze odstranit tím, že použijeme žlutě zbarvenou barvotvornou složku pro tvorbu purpurového barviva. V místech bez purpurové tato složka pohlcuje modrou a způsobí žlutý závoj. V místech, kde vznikne purpurové barvivo, způsobí jeho vlastní neideálnost taktéž žlutý závoj. V místech, kde vznikne polovina purpurového barviva, zůstane polovina nespotřebované zbarvené barvotvorné složky, a obě komponenty přispějí svou polovinou ke vzniku stejně intenzivního žlutého závoje. Podobně se postupuje při korekci azurové vrstvy. Negativ takto získá rovnoměrný žlutooranžový závoj, který je možno při následném zvětšování odstranit doplňkovým filtrem. (Filtr ale většinou není zapotřebí, protože spektrální citlivost moderních negativních papírů je už přizpůsobená maskovaným negativům.)

Maskování barevných negativů
Obrázek č. 5: Maskování barevných negativů

Petr Dzik
Další články autora

1   2   3   4   5   
1 - výborný ... 3 - průměrný ... 5 - špatný

Možná by vás mohlo zajímat


aktuální akce


 

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace