Canon EOS 5D potřetí – postřehy z praxe

Ještě jedna recenze této nové digitální zrcadlovky – tentokrát shrnující praktické zkušenosti z přechodu z 10D na 5D.

1. Slovo úvodem

Podobně jako mí redakční kolegové, jejichž názory jste si mohli přečíst v minulých týdnech, i já se s vámi chci podělit o své osobní dojmy a praktické postřehy týkající se EOSu 5D. Jsem ale v trochu jiné situaci než oni a i další recenzenti, kteří 5D měli zapůjčený k otestování – již ho totiž sama vlastním. A tak doufám, že vám dokážu nabídnout malinko jiný úhel pohledu než oni. Tím vůbec nechci říct, že moje názory jsou fundovanější. Pouze to, že na rozdíl od nich jsem došla k názoru, že 5D je pro mě ten pravý, a dokázala přesvědčit o účelnosti této ne zcela zanedbatelné investice i svého muže. Mohu vám popsat, co mě k mému rozhodnutí vedlo, a prozradit vám, jestli má očekávání 5D naplnil. Také díky tomu, že ho mám k dispozici kdykoli se mi zachce, jsem měla možnost ho používat v různých podmínkách a vyzkoušet v praxi různé drobnosti, ke kterým se ostatní pro nedostatek času třeba vůbec nedostali. Doufám, že pro vás takové povídání bude alespoň trochu zajímavé a případně i užitečné, pokud jeho koupi zvažujete.

Většina mých názorů vychází z normálního používání fotoaparátu způsobem, na který jsem zvyklá. Zvědavost mi ale nedala a zkusila jsem udělat i pár umělých testů zaměřených na některé vlastnosti EOSu 5D, o kterých se často diskutuje (respektive některé na můj popud provedl můj muž Radek – k detailnímu testování fotografického vybavení má mnohem kladnější vztah než já a testy navrhnul a provedl s pečlivostí, které byste se ode mě nikdy nedočkali). Nijak se netajím tím, že zdaleka ne všechno jsem už v praxi vyzkoušela, a nevylučuji, že se časem některé moje názory mohou změnit. Řada soudů, které zde budu prezentovat, je ryze subjektivních. Berte je prosím tak. Budu se pokud možno snažit vysvětlit, co mě k nim přivedlo, a vy se můžete sami rozhodnout, co je pro vás relevantní a co nikoli.

Omlouvám se, ale veškerá porovnání a ukázky se budou týkat EOSu 5D a 10D. Je mi jasné, že většinu čtenářů by asi více zajímalo spíše srovnání s 20D nebo s přístroji profesionální řady 1D a 1Ds, případně s Nikonem D200. Tato těla ale bohužel nevlastním a pokud jsem je vůbec někdy držela v ruce, tak pouze krátce, takže s nimi v detailu srovnávat nemohu. Snad vám ale i srovnání s 10D v něčem pomůže.

2. Proč jsem si 5D pořídila

Nejdříve trocha historie. Digitálem jsem začala fotit seriózněji (čímž míním tak, aby šly dělat i rozumně vypadající papírové fotky, nejen obrázky na web) před třemi lety. Před tím jsem fotila na diapozitivy nebo tu a tam i na negativ, když si to situace žádala, a filmy jsem si sama skenovala. Zpočátku jsem to zkoušela s digitálním kompaktem Canon G3, ale s tím jsem se nikdy příliš nesžila. Po půl roce jsem to vzdala a vyměnila ho za digitální zrcadlovku Canon EOS 10D. S tou jsem se naopak skamarádila naprosto okamžitě, a to do té míry, že můj dříve milovaný Elan IIe (alias EOS 50E) od té doby leží ladem ve skříni. Vyfotila jsem s ním od té doby přesně jeden film – na akci fotografického klubu, kde bylo povinné fotit na diapozitivy.

Co mě vedlo k tomu, abych po dvou a půl letech přesedlala na nový EOS 5D? 10D je velice dobrý fotoaparát a nemyslím, že by byl v současnosti už nějak výrazně zastaralý. Rovněž ani nejeví žádné známky opotřebování (alespoň ten můj ne). Mám ho velmi ráda a v podstatě by mi svými parametry i nadále stačil. Dvě věci mi na něm ale přece jen čím dál tím víc vadily. Jednou je jeho velmi pomalé probírání se ze spánku. V posledních letech jsou velmi často objektem mého fotografického snažení mé vlastní děti a tu a tam troufnu i na cizí lidi nebo se mi před objektiv připlete i nějaké to zvíře. Nedokážu spočítat, kolikrát jsem se dostala do situace, kdy se dělo něco zajímavého, co stálo za vyfotografování, ale než se fotoaparát probudil a já stihla nastavit vše potřebné, bylo pozdě. Tou druhou věcí je prodlužovací faktor 1,6x. S filmovou zrcadlovkou jsem velmi ráda používala úhly široké a ještě širší a čím dál tím více se mi po nich stýskalo. Kromě toho jsem také s tímto faktorem přišla i o univerzální zoom, který by v jednom zahrnoval jak širší ohniska, tak i kratší teleobjektiv, vhodný pro detailnější záběry, portréty, apod. Mým nejčastěji používaným objektivem se stal EF 17-35mm f/2,8 L, poskytující v přepočtu rozsah 27-55 mm. Což je na horním konci poněkud málo a na dolním zase moc, vezmu-li v úvahu, že jediné moje ještě kratší sklo je Sigma 14mm f/2,8 EX, která obstojí jako prima hračka v podobě extrémně širokoúhlého objektivu pro občasné použití na kinofilmovém formátu, ale pro běžné užívání jako jediný opravdu trochu více širokoúhlý objektiv na APS-C formátu (s ohniskem přepočteným na kinofilm 22mm) není nic moc. Například už jen proto, že má velké sklony k vytváření prasátek a díky vypouklé přední čočce na ni nejdou zepředu šroubovat filtry.

Můžete poznamenat, že tyto problémy lze přece vyřešit i jinak, než nákupem 5D. A budete mít naprostou pravdu. Speciálně u prvního zmíněného problému by přechod na EOS 20D, který tímto nešvarem netrpí, zcela adekvátním řešením. V případě faktoru 1,6x je situace ale přece jen trochu složitější. Kromě toho, že 5D zřejmě nebude svádět k dalšímu upgradu tak brzy jako 20D a pravděpodobně vydrží člověku o něco déle, jak velmi správně poznamenal Honza Hlinák ve své recenzi, nahradit během let postupně nashromážděné objektivy s rozsahy ohnisek vhodnými pro kinofilmové políčko jinými, vhodnými pro senzor velikosti APS-C, může být finančně značně náročné a v tomto světle se na první pohled poměrně vysoká cena 5D jeví dost jinak. U profesionálních zoomů řady L se světelností 2,8 navíc skutečně plnohodnotná náhrada momentálně ani neexistuje. Canon sice již vyrábí několik zoomů s rozsahem uzpůsobeným formátu APS-C, ale jsou to všechno objektivy s menší světelností (což by mi vzhledem k tomu, že hodně často fotím z ruky za horších světelných podmínek, dost vadilo) a nepočítám-li 17-40mm f/4,0 L, tak jsou všechny i horší mechanické konstrukce než objektivy řady L. Kromě toho se mi třeba takový EF-S 17-85mm f/4,0-5,6 IS zdá v současnosti i stále ještě poněkud předražený (speciálně ve srovnání s EF 28-135mm f/3,5-5,6 IS, kterému je po přepočtení ohnisek víceméně ekvivalentní), nemluvě o tom, že na 10D objektivy EF-S stejně nepasují, takže současná výměna těla by byla nezbytná, i kdybych se nakrásně rozhodla se smířit s delší prodlevou po zapnutí. Pár objektivů s vhodným rozsahem ohnisek a světelností se sice najde v sortimentu jiných výrobců (Sigma, Tokina, Tamron), ale přiznám se otevřeně, že do těch se mi vůbec nechce. Nejen kvůli potenciálním problémům s kompatibilitou s budoucími těly, jimiž je proslavená konkrétně Sigma, ale hlavně protože mám opravdu ráda příjemnou mechanickou stavbu Canonů řady L s rychlým tichým USM a full-time manuálním ostřením a moc nerada bych se s nimi loučila.

Další dvě věci, které mě na 5D velmi lákaly, jsou menší šum při vyšších ISO a větší rozlišení. Ne že by 10D v těchto ohledech byl špatný a opravdu by mě to nutilo k přechodu na novější model, ale ještě lepší parametry v těchto dvou směrech se mi hodí. Vyšší ISO používám velmi často z mnoha důvodů. Ať už proto, že potřebuji použít dostatečně krátký čas, aby pohybující se objekty nebyly na snímku rozmazané, nebo protože se chci vyhnout použití blesku, aby se zachovala světelná atmosféra, nebo protože mi fňukající děti či manžel, který ho sám okupuje, brání v tom, abych použila stativ. Možnost v případě potřeby kdykoli přepnout na vyšší citlivost považuji za jednu z hlavních předností digitálu a oceňuji, když se nemusím bát ani hodně vysokých ISO.

Co se rozlišení týká, tak fotografie, které ukazuji na veřejnosti, mimo rodinný kruh, nebo si případně i doma věším na zeď, tisknu většinou na papíry formátu super A3 o rozměrech 13×19 palců. Vlastní obraz, bez bílého kraje, má rozměry zhruba 11×16,5 palce (tj. přibližně 28×42 cm), případně o malinko více. To znamená, že 6 MPix obrázky z 10D o rozměrech 3072×2048 tisknu při zhruba 180 dpi. Výsledná kvalita mi sice postačuje, ale přece jen je to už s poněkud odřenýma ušima, bez jakéhokoli prostoru pro výřez.

No a nakonec, proč to nepřiznat, měla jsem i chuť si pořídit krásnou novou hračku. Fotím sama sobě pro radost a uspokojení mi přináší nejen konečný produkt v podobě vytvořených fotografií, ale i samotný proces jejich vytváření. Není pro mě podstatné jen to, zda s daným kusem vybavení takovou či makovou fotografii dokážu pořídit, ale i jak moc mě práce s oním kusem vybavení bude těšit. Někdo má rád krásné staré stroje, já nové. Sice ve mně je i špetka nostalgie, když vidím, na jak rychlém ústupu klasická fotografie je, ale pokrok, který digitální fotografie udělala v posledních 5-10 letech, je úžasný.

Proč jsem si nepořídila profesionální tělo typu Canon EOS 1D/1Ds? Protože řada 1D nemá čip velikosti kinofilmového políčka a cena 1Ds se ani po zamhouření obou očí neblíží částce, kterou bych považovala za přijatelnou. Kromě toho jsou oba tyto fotoaparáty tak velké a těžké, že vůbec nemám chuť něco takového s sebou tahat. Jiní výrobci zatím s digitální zrcadlovkou s full-frame čipem za alespoň trochu rozumnou cenu nepřišli, nehledě na to, že mě jiné značky, díky celkovému objemu investic do objektivů a jiného příslušenství pro Canon EOS a tomu, že s Canonem jsem obecně spokojená, dávno přestaly zajímat.

3. Splnil očekávání?

Odpověď na tuto otázku je zcela jednoznačně ano. Nezastírám, že některé věci mi na něm nepřijdou úplně ideální, podrobněji se k nim dostanu za chvíli. Ale to jsem nakonec čekala. Fotoaparát, který by zcela beze zbytku splňoval všechny moje představy, nebude existovat nikdy. Mnohá technická řešení byla, jsou a budou pouhým kompromisem (už jen díky fyzickým limitům, na které konstruktéři narážejí), ale kromě toho také jiní lidé mají jiné představy o tom, co je nejlepší (a i o tom, co je stále ještě akceptovatelné). Co by se líbilo mně, se nemusí líbit jiným a naopak. Na rozdíl od kompaktů je u digitálních zrcadlovek modelů jen pár, takže výběr je omezený, speciálně pokud se člověk už některému systému upsal. V mém případě se 5D zcela bez debaty mému ideálu momentálně blíží nejvíce. A ačkoli má i své mouchy, tak prozatím jsem na něm nenašla nic, co by mi opravdu výrazně vadilo.

Vezměme si nejdříve jeden po druhém důvody, které mě vedly k jeho pořízení.

3.1 Čas potřebný k uvedení fotoaparátu do pohotovosti

Jak po zapnutí prostřednictvím vypínače, tak i při probírání zapnutého fotoaparátu ze spánku po namáčknutí spouště je prodleva téměř nulová. Fotit lze prakticky okamžitě. Konstruktéři tuto přednost trochu vykompenzovali tím, že ISO je nastavitelné po 1/3 EV. Podobně jako kolegovi Hlinákovi mi tak jemný krok přijde u citlivosti na digitálu dost zbytečný – pouze zdržuje, když chcete fotoaparát co nejrychleji uvést do žádoucího stavu. Na druhou stranu to ale není zas až tak strašné. Na 10D se z ISO 100 na ISO 1600 člověk dostal na jedno rázné zatočení kolečkem na zadní stěně, na 5D je to na dvě. Brzy si člověk zvykne i na to, že na změnu o 1 EV musí pod palcem ucítit tři cvaknutí (s výjimkou poloh L = ISO 50 a H = ISO 3200, které lze podle libosti dovolit nebo zakázat prostřednictvím uživatelské funkce).

Užitečnou novinkou, která může pomoci velmi rychle uvést fotoaparát do žádoucího stavu, je uživatelský režim C. Nastaví se snadno a rychle otočným voličem vlevo nahoře (tam, kde se nastavuje priorita clony, času atd.) a můžete si tam naprogramovat libovolné kompletní nastavení fotoaparátu, které často používáte. Já jsem si tam například dala hodnoty, které často používám v místnosti (priorita clony, f/3,5, ISO 1600, vyvážení bílé pro žárovku, …). Chci-li teď najednou doma začít fotit děti, stačí mi přepnout na C a maximálně opravit vyvážení bílé, pokud jde dost světla od okna a nesvítí lampa. Venku mi pak stačí jednoduše zase přepnout zpátky na Av (standardní režim priority clony). Nemusím tak vždycky všechna nastavení jedno po druhém přestavovat tam a pak zase zpátky. Škoda jen, že těchhle programovatelných režimů není více, aby si člověk mohl uschovat i další nastavení. Klidně bych užila ještě alespoň jeden (priorita clony, f/8, ISO 100, automatické vyvážení bílé, …).

V jedné z recenzí na 5D, které jsem četla, si její autor stěžuje na nevhodné umístění vypínače na zadní stěně dole uprostřed a jeho tuhý chod. Jako jednu z hlavních nevýhod 5D uvádí, že k jeho zapnutí jsou zapotřebí dvě ruce. Abych pravdu řekla, tak příliš nechápu, proč by to mělo vadit. Pokud má být fotoaparát pohotově k dispozici, není nic snazšího, než ho nevypínat. Čas, za jak dlouho samovolně usne, je modifikovatelný a spotřeba spícího fotoaparátu je prakticky nulová. Probouzí se namáčknutím spouště nebo některého z jiných tlačítek, což lze velmi snadno provést jednou rukou. Osobně mám fotoaparát téměř pořád zapnutý, vypínám ho jen zřídka.

3.2 Absence prodlužovacího faktoru

Mít zase univerzální základní zoom zahrnující jak širší úhly, tak i kratší teleobjektiv je úleva. Není potřeba prohazovat objektivy pokaždé, když člověk chce přejít z širšího pohledu na detailnější záběr nebo naopak. Často si jde v klidu vyrazit i jen s jedním objektivem. Na druhou stranu ale musím přiznat, že bylo příjemné, když 28-70 v přepočtu končil na 110 mm, ne na pouhých 70 mm. To mi trochu chybí. Je ale prima mít znovu k dispozici ultraširoké úhly. Překvapilo mě, jak moc jsem jim za těch dva a půl roku, kdy jsem je neměla, odvykla. Musím se s nimi v podstatě znova učit fotit – být schopná si předem v hlavě vizualizovat záběry, vidět, co bude fungovat a co ne, a hlavně se nebát jít dost blízko.

3.3 Rozlišení a kvalita obrazu

Pominu-li skutečnost, že CF karty i disky se plní rychleji, než by si člověk přál, tak více než zdvojnásobení počtu pixelů ze 6 MPix na 12,8 MPix je příjemné. Při rozlišení, které jsem při tisku používala doposud (180 dpi), se teoreticky můžu dostat na 40×60 cm. V praxi jsem to ale ještě nezkoušela, jelikož tiskárna, kterou máme doma, končí na super A3. Zvětšeniny tohoto mého obvyklého formátu teď mohu tisknout při 265 dpi. Rozdíl oproti 180 dpi je viditelný. Na monitoru vám to nemohu zcela přesně ukázat, ale pokusila jsem se alespoň o nějaké srovnání množství drobných detailů na snímcích. Výsledek vidíte na Obr. 1. Dole vlevo je výřez ze snímku pořízeného EOSem 5D s objektivem nastaveným na 27 mm, bez jakýchkoli úprav, zobrazený v plné velikosti. Vzhledem k tomu, že průměrné rozlišení v současnosti používaných monitorů je asi 100 dpi, celý snímek, který máte možnost vidět nahoře, by takto zobrazený měl rozměry asi 74×111 cm. Dole uprostřed je tentýž výřez z obdobného snímku pořízeného EOSem 10D s objektivem nastaveným na 17 mm, zvětšený na stejnou velikost. V zájmu objektivnosti porovnání jsem ho co nejlépe doostřila. Rozdíl v množství vykreslených detailů je ale jasně patrný. Vpravo je pak pro zajímavost přidaný ještě obdobně zpracovaný výřez z podobného snímku, který bychom obdrželi ořezáním snímku pořízeného EOSem 5D z téhož místa s objektivem nastaveným na 17 mm. Ořezáním celého políčka na formát APS-C vznikne obrázek o velikosti zhruba 2766×1844 pixelů, neboli 5,1 MPix. Jak vidíte, kvalita se dost blíží snímku pořízenému 10D. Kliknete-li na obrázek, uvidíte ukázky o něco větší.

EOS 5D vs EOS 10D - celý záběr
Kresba - porovnání 5D a 10D
Obr. 1: Porovnání množství detailů na snímcích pořízených EOSem 5D a 10D

Asi jste zaznamenali, že krátce po uvedení EOSu 5D vznikla na internetu rozsáhlá diskuse ohledně neostrých rohů na některých ukázkách snímků pořízených tímto fotoaparátem. K tomu mohu poznamenat pouze to, že ty, které jsem viděla, byly pořízené ohnisky 16-17 mm. Je nutno si uvědomit, že u kinofilmového formátu tato ohniska zabírají extrémně široký úhel a tomu odpovídá jak zkreslení, tak i míra projevení optických vad. Není fér tato ohniska srovnávat s týmiž ohnisky na APS-C formátu, kde jednak úhel pohledu je užší a jednak se u objektivů konstruovaných pro kinofilm využívá pouze střední část obrazového kruhu, který dokážou vykreslit. Osobně jsem to nezkoušela, nemám s čím, ale pokud mohu soudit z ukázek dostupných na internetu (viz např. tento test), tak u těl s čipem formátu APS-C a nových ultraširokých zoomů pro ně určených, začínajících na 10-11 mm, které vykreslí menší kruh a poskytují podobný úhel pohledu, kvalita v rozích rovněž není žádná sláva. Nemyslím si dokonce ani, že by to byl problém specifický pro digitály, přestože potenciálně by konstrukce čipu k něčemu takovému vést mohla. Mám ve svých sbírkách více než dostatek ukázek rozmazaných rohů s ohniskem 17 mm na klasickém filmu. Radek pro vás vyrobil i jednu zbrusu novou. Snažili jsme se o maximální vyloučení všech možných ostatních vlivů jako je hloubka ostrosti, přesnost zaostření nebo rozmazání pohybem. Scénu jsme volili speciálně za tímto účelem a snímky jsou zhotovené při f/11, ze stativu, s předsklopením zrcátka a jsou zaostřené manuálně za pomoci zvětšujícího úhlového hledáčku. Rohové výřezy z filmu jsou skenované zvlášť, s odlišným zaostřením, aby úbytek ostrosti nebyl způsobený prohnutím filmu. Film jsme skenovali při 4000 dpi, výsledné skeny jsou zmenšené na velikost shodnou z obrázkem pořízeným 5D a pokud možno co nejlépe doostřené. Jak vidíte, 5D dává kinofilmu v množství viditelných detailů i hranové ostrosti na frak a úbytek ostrosti do rohů není u 5D o nic větší než u kinofilmu. Na druhou stranu film nemá problémy s moiré u pravidelných drobných textur.

EOS 5D vs kinofilm na 17mm - celý záběr
EOS 5D - ostrost na 17mm, střed
EOS 5D - ostrost na 17mm, levý horní roh
Obr. 2: Úbytek ostrosti do rohů, EOS 5D vs. kinofilm

Podobně je tomu i s vinětací. Jak vidíte na Obr. 3, míra vinětace na 17mm při f/2,8 je u 5D prakticky identická jako u kinofilmu. Pokoušeli jsme se úbytek světla do rohů alespoň přibližně změřit pomocí série různě exponovaných snímků. V obou případech je někde v rozsahu 2-3 EV.
Jak však vidíte na dalších snímcích, se zvětšující se clonou vinětace poměrně rychle mizí. Vinětace se zmenšuje i spolu s rostoucí ohniskovou vzdáleností, avšak v tomto případě zcela nevymizí. Jak můžete vidět na poslední ukázce, vinětace na fotografii pořízené EOSem 10D s objektivem, který dokáže vykreslit celé políčko kinofilmu, nastaveným na 17mm je (alespoň u malých clonových čísel) výrazně menší než na obdobné fotografii pořízené EOSem 5D s objektivem nastaveným na 27mm.

Vinětace na 17mm - EOS 5D a kinofilm
EOS 5D - vinětace na různých ohniskových vzdálenostech
Vinětace  - EOS 5D a 10D
Obr. 3: Porování vinětace EOSu 5D,
10D a kinofilmu a úbytek vinětace u 5D při vyšších clonách a delších ohniskových vzdálenostech.

Mám pocit, že tyto a podobné diskuse vznikají do značné míry ze dvou důvodů: Za prvé proto, že provádět nejrůznější testy je s digitálem mnohem snazší než s fotoaparátem na film. Obrázky lze detailně analyzovat při obrovském zvětšení a nic to nestojí, člověk si může testovacích snímků nasekat, co hrdlo ráčí. Za druhé, dříve takto krátká ohniska vůbec nebyla tak běžná. 17 mm objektiv byl považován za speciální sklo, které se pro své zkreslení používá jen poměrně zřídka, a s tím, že směrem ke krajům kvalita obrazu dost prudce klesá, se počítalo. Díky digitálním zrcadlovkám s menšími čipy se ale objektivy s takto krátkými ohnisky masově rozšířily a začaly se používat pro běžné fotografování. Mnozí z těch, kteří takový objektiv vlastní, nikdy neviděli, co dokáže u kraje políčka velikosti kinofilmu (a zřejmě ani co u kraje jejich APS-C senzoru dokáže ultraširokoúhlý objektiv s ohniskem 10 mm). Srovnávají pouze s kvalitou, jak ji znají pro kombinaci 17 mm objektivu s malým APS-C čipem, kde se uplatňuje jen střed a úhel, pod kterým procházejí paprsky, je mnohem užší.

Šum při vyšších ISO je u 5D zřetelně nižší než u 10D. Viz Obr. 4, kde vidíte výřez z obdobného snímku pořízeného oběma fotoaparáty při ISO 1600, bez jakýchkoli úprav.

Šum při ISO 1600 - EOS 5D vs. EOS 10D
Obr. 4: Porovnání šumu při vysokém ISO, 5D vs. 10D

4. Další postřehy

4.1 Velikost snímků

Že se při 12,8 MPix karty a disky plní kvapem se dočtete prakticky v každé recenzi a i já jsem to už zmínila. Oficiální specifikace sice udávají u RAW průměrnou velikost 12,9 MB, ale u záběrů s velkým množstvím drobných detailů dokáže velikost souboru vyšplhat klidně i na více než 17 MB. 1 GB karta je, jak když plivne, a člověk musí projevovat mnohem více kázně při mazání nepovedených záběrů.

Možnost nechat fotoaparát zaznamenávat současně RAW i JPEG je příjemná, nicméně vzhledem k velikosti souborů je to dost luxus. Celkem rozumná a užitečná mi přijde varianta nechat ukládat RAW spolu s JPEGem v nejnižším možném rozlišení. Malé JPEGy totiž bohatě stačí nejen na obrázky pro web, ale i na běžné fotky 10×15 cm, a s konverzí RAW souborů si tak potom člověk může pohrát jen u těch několika málo fotek, na kterých mu opravdu záleží nebo které očividně potřebují upravit (například protože jsou vyfocené se špatným vyvážením bílé). Škoda jen, že i nejnižší volitelné rozlišení je u 5D ještě pořád zbytečně velké – 2496×1664 pixelů. Klidně by stačilo cca 1800×1200 (fotka 10×15 cm při 300 dpi), což by představovalo skoro poloviční objem dat a úsporu téměř 1 MB na každém obrázku.

Při prohlížení snímků na kartě lze snímky přeskakovat buď po 10, po 100, po datech pořízení a nebo po adresářích. Vzhledem k tomu, že když fotíte do RAW, tak se vám na 1 GB kartu 100 snímků ani zdaleka nevejde, tak přeskakování po 100 opravdu ocení nejspíš pouze ti, komu stačí fotit na nejmenší JPEGy. Možnost přeskočit na snímky pořízené jiný den jsem už ale použila – je příjemné ji mít, pokud máte ve zvyku jako já fotky na kartě po stažení ihned všechny nesmazat, ale pokud to jde, tak je tam pro jistotu ještě chvíli nechat, než se zkopírují i někam jinam. Vzhledem k tomu, jak málo snímků se na kartu vejde, je tam ale s 5D bohužel příliš dlouho mít nelze.

4.2 Hledáček a hlavní LCD

Velmi příjemný je na 5D velký světlý hledáček. Člověk lépe vidí, co fotí. Líbilo by se mi, kdyby měl 100% pokryv, ale to bych asi chtěla moc. Na rozdíl od mých redakčních kolegů se mi velikost písma displeje zobrazujícího informace pod obrazem v hledáčku zdá zcela adekvátní. Zato by tam mohlo být údajů více – uvítala bych například ISO a typ vyvážení bílé. Na rozdíl od 10D má 5D výměnnou matnici. Svého času, když jsem ještě fotila hlavně krajinky a ne vlastní děti, mě kvůli neustále padajícím horizontům dost lákalo mít na matnici mřížku. U 5D bych si ji mohla pořídit. Možnost si mřížku se standardní matnicí kdykoli rozsvítit, tak jako to dovolují některé Nikony, mi ale přijde jako lepší řešení.

Jedna z věcí, která na 5D zaujme na první pohled, je velký LCD na zadní stěně. Trochu mě znervózňuje, že není nijak chráněn. Prozatím ho mám stále pouze jen upatlaný, ale i mnohem menší LCD na 10D se mi podařilo časem poškrábat.

Velký LCD je příjemný, ale bohužel jeho potenciál není tak docela využitý. Způsob zobrazování menu a informací na něm je totiž prakticky identický jako u 10D a 20D, u kterých je ale displej mnohem menší. U 5D je pouze všechno zvětšené – včetně písmen. To jistě velmi potěší ty, kdo špatně vidí, ale pro normálně vidícího člověka, který bez problému přečte informace i na dipleji 10D či 20D, jsou písmena zbytečně velká. Kromě toho, že vypadají dost humpolácky, tak by se s menšími fonty na displej vešlo více informací a více řádků menu a při zobrazení obrázku najednou se základními informacemi by byla textem zakrytá menší část snímku. (Na rozdíl od 10D ovšem 5D umožňuje zobrazit i pouze náhled snímku přes celý diplej bez jakýchkoli údajů o snímku, které by cokoli zakrývaly; tlačítkem INFO se cyklicky volí mezi třemi různými možnostmi zobrazení – pouze snímek bez jakýchkoli údajů, snímek ze základními údaji a detailní informace o snímku včetně histogramu, ne jen přes dvě poslední jmenované jako na 10D.) Stejně jako písmo by nemusely být zvětšené ani histogramy. Náhled snímku vedle histogramu by pak nemusel být tak mrňavý a mohlo by na něm být i něco vidět. Takhle si člověk musí vybrat, jestli po každém zmáčknutí spouště chce vidět raději obrázek, který vyfotil, nebo jeho histogram. Oboje najednou totiž dost dobře vidět není.

Co mi zatím na 5D vadilo asi nejvíce je to, že LCD na zadní stěně je málo jasný – mnohem méně než u 10D. I s jasem nastaveným na maximum jsou obrázky na displeji za jasnějšího dne dost špatně vidět. Nicméně evidentně nejsem sama, komu to vadilo, a Canon se rozhodnul tuto chybu napravit. Odstraňuje ji nový firmware (verze 1.0.3). Jeho nainstalování vřele doporučuji. Výrazně to pomohlo.

Když už jsem u instalování firmware – považuji za nemravnost, že Canon neumožňuje firmware nahrát jinak než prostřednictvím čtečky karet. Jediné další řešení, které nabízí, je poslat fotoaparát do jejich servisního centra (v USA, kde bydlím, jsou dvě, jedno pro východní pobřeží, jedno pro západní). Já vím, že čtečka zas tak moc nestojí a je užitečná, ale ne vždy musí být zrovna po ruce.

4.3 Autofokus

Asi nejčastěji diskutovaným problémem u 5D je rozložení zaostřovacích bodů v hledáčku. Všech devět se nachází velmi blízko středu. Krajní bod vlevo a vpravo je ani ne v polovině vzdálenosti od středu ke kraji, bod nahoře a dole ani ne ve třetině (obrázek viz recenze od Honzy Hlináka). K tomu mohu říct jen to, že mě osobně to sice také nepřijde ideální, protože kontinuální sledování pohybujících se objektů používám jen zřídka a vesměs v ne příliš náročných situacích (dítě na trojkolce atp.), a tak větší hustotu zaostřovacích bodů nevyužiju, ale na druhou stranu to pro mě nepředstavuje ani výrazné zhoršení. Nikdy jsem se totiž nedokázala sžít s automatickou volbou zaostřovacího bodu, protože mě velmi rozčiluje, když fotoaparát zaostří jinam, než kam chci. Možná, že jednoho krásného dne inženýři naučí autofokus, aby sám rozeznal lidský obličej a oči uprostřed scény plné jiných objektů. Prozatím ale jen se slzou v oku vzpomínám na volbu zaostřovacího bodu okem u Elanu IIe. Nevím, proč na ni Canon tak zanevřel. Od té doby, co ji nemám k dispozici, mívám prakticky neustále přepnuto na střed a jiné body používám pouze spíš jen výjimečně. Většinou po zaostření prostředním bodem překomponovávám nebo případně i ostřím manuálně. To je mimochodem daleko pohodlnější s objektivy umožňujícími full-time manuální ostření, nevyžadujícími cvakání přepínačem na objektivu, kdykoli chcete přejít z automatického ostření na manuální nebo obráceně, a také s uživatelskou funkcí č. 4, která dovoluje přeprogramovat aktivaci autofokusu ze spouště na tlačítko * na zadní stěně vpravo nahoře (které lze při fotografování naprosto bez problémů s okem u hledáčku rychle nahmátnout). Namáčknutí spouště pak autofokus neaktivuje, takže vám nerozhodí to, kam jste si předem, ať už manuálně nebo prostřednictvím autofokusu, zaostřili.

EOS 5D má, podobně jako 20D, na zadní stěně joystick, kterým lze volit zaostřovací bod. Oproti 10D, kde lze body nastavovat pouze otočným voličem, je to rozhodně pokrok. Možná, jestli se mi někdy podaří volbu bodu joystickem nacvičit tak, abych bod mohla měnit snadno přímo během focení, aniž bych vzdálila oko od hledáčku, podobně jako jsem ho kdysi mohla měnit při ovládání okem, tak mi lepší pokryv hledáčku zaostřovacími body začne chybět. Zatím jsem ale této úrovně zručnosti rozhodně nedosáhla a nejsem si jistá, že jí kdy dosáhnu. Do hledáčku koukám levým okem a při ovládání joysticku mi překáží nos.

4.4 Konstrukce a ovládání

Na 5D je mi velmi sympatické to, jak moc se podobá 10D. Vyhovuje mi jeho velikost i ergonomie ovládání – až na drobné výjimky, z nichž některé jsem již zmínila a jiné zmíním níže. Kovové tělo působí příjemným, solidním dojmem. Malou vadou na kráse je mírné „vrzání“ dvířek slotu CF karty, když zatlačíte zezadu na dolní roh fotoaparátu (což 10D nedělá). Já bych si toho sama asi ani nevšimla, ale můj muž Radek, který má ve zvyku věci zkoumat víc než já (a také pečlivě sleduje zahraniční diskusní fóra, kde tento problém byl již probírán), tvrdí, že si toho všimnul hned, jak vzal fotoaparát do ruky.

Za klad považuji to, že všechna základní nastavení, která obvykle bývá potřebné při fotografování měnit (ISO, vyvážení bílé, způsob měření expozice, kompenzace expozice, kompenzace expozice blesku, režim snímání a režim autofokusu) nejsou utopená někde v menu, ale jsou zvlášť. Až na kompenzaci expozice, která se ovládá přímo kolečkem na zadní stěně, mají tyto funkce dedikovaná, snadno přístupná tlačítka, která jsou umístěná pěkně pohromadě na horní straně fotoaparátu, hned vedle displeje s informacemi o jejich nastavení. Všechny ostatní méně používané a „digitální“ funkce se přistupují pomocí menu na velkém displeji na zadní stěně. (Pokud často měníte typ zaznamenávaného souboru nebo obrazový styl, můžete si i tuto funkci z menu „vytáhnout“ a naprogramovat si ji na tlačítko SET uprostřed ovládacího kolečka na zadní stěně.) Jediná záludnost je, že každé z dedikovaných tlačítek nahoře je určeno dvěma funkcím – každý ze dvou otočných voličů nastavuje po zmáčknutí tlačítka jednu z nich. Je otázkou zvyku si rychle vybavit, který kterou.

Jednou z nejčastějších stížností uživatelů EOSů 5, 10 a 20 (a i dřívějších modelů z této skupiny) je, že na displeji (a ani v hledáčku) není permanentně zobrazené nastavené ISO (a také velikost kompenzace blesku). Zobrazuje se pouze po stisknutí příslušného dedikovaného tlačítka (nebo na velkém displeji na zadní stěně po stisknutí tlačítka INFO, spolu s mnoha jinými informacemi o aktuálním nastavení fotoaparátu). Nevím, proč Canon tuto chybu již dávno nenapravil. Patrně protože někomu, kdo činí příslušná rozhodnutí, to zas až tak velká chyba nepřijde – zdá se mu, že displej by byl přeplněný a pouhé jedno stisknutí tlačítka se mu nejeví být velkou újmou. Navíc určitě dobře ví, že permanentní zobrazení nastavené citlivosti na displeji by mi stejně nezabránilo v tom, abych fotila se špatně nastaveným ISO, přesně stejně jako mi zobrazená ikonka často nezabrání ve focení se špatně nastaveným vyvážením bílé.

Jedna z věcí, v souvislosti se kterými s láskou vzpomínám na svůj starý Elan IIe, je ovládání náhledu hloubky ostrosti. Nejenže šel náhled hloubky ostrosti, podobně jako volba zaostřovacího bodu, ovládat prostým pohledem oka, ale šlo ho nastavit prostřednictvím uživatelské funkce na tlačítko * na zadní stěně vpravo nahoře, které se dá při focení kdykoli snadno zmáčknout. Umístění dedikovaného tlačítka pro ovládání náhledu hloubky ostrosti na 5D (stejně jako na 10D a 20D) vlevo dole u objektivu (tj. na opačné straně, než je grip), je pro člověka, který je zvyklý držet fotoaparát jako já (a evidentně také můj redakční kolega Honza Hlinák) – s objektivem podepíraným zdola palcem levé ruky, nikoli levou rukou otočenou dlaní nahoru, jak je to namalované v manuálu – velice nešťastné. Toto tlačítko nedokážu zmáčknout bez toho, abych pustila objektiv, a pokud nefotím ze stativu, celou váhu těla a objektivu držela jen pravou rukou. V důsledku toho, zatímco na starém Elanu IIe jsem používala náhled hloubky ostrosti téměř pořád, na 10D a 5D ho používám opravdu jen zřídka. Umístění dedikovaného tlačítka náhledu hloubky ostrosti u profesionálních modelů řady 1D a 1Ds na opačné straně, u gripu, kde na ně lze dosáhnout malíkem pravé ruky, se mi zdá mnohem lepší. Nechápu, proč ho tam za prvé nemají i tyto poloprofesionální modely a za druhé, proč Canon neumožňuje naprogramování ovládání náhledu hloubky ostrosti na jiné tlačítko pomocí uživatelských funkcí.

Když už jsem u uživatelských funkcí, zobrazování jejich nastavení považuji za trochu nešťastně řešené. Sice máte k dispozici všechna nastavení na jediný pohled – ale to vám je platné pouze pamatujete-li si všechna čísla, co které znamená. Textový popis je k dispozici vždy pouze pro jednu funkci (a stejně tak vždy vidíte i popis pouze jediné z možností jejího nastavení). A tak když chcete něco nastavit a nevíte, jaké má příslušná funkce a číslo, musíte to dost pracně hledat. Nepříjemné je to zejména proto, že některé dost užitečné věci, které chcete tu a tam zapnout a pak zase vypnout, se ovládají právě prostřednictvím uživatelských funkcí – například předsklopení zrcátka nebo synchronizace blesku na druhou lamelu. Jmenný seznam funkcí, ve kterém by se rolovalo, u kterého by bylo alespoň částečně vidět, kterým směrem se máte pohybovat, abyste se dostali na funkci, kterou hledáte, by byl příjemnější. Na druhou stranu, když si vzpomenu na starý Elan IIe, kde popis, co které číslo znamená, byl pouze v manuálu, tak se mi nastavování uživatelských funkcí na 5D jeví jako opravdový luxus.

4.5 Další rozdíly mezi 5D a 10D

Jedním z nenápadnějších rozdílů v ovládání 5D a 10D je absence motivových programů. Nikdy
jsem je nepoužívala, takže mi nijak nechybí. Programovatelný režim C je mnohem užitečnější. Jak už jsem ale zmínila, bylo by příjemné, kdyby jich bylo více, podobně jako je tomu třeba u další novinky, kterou jsou uživatelem modifikovatelné obrazové styly. K dispozici jsou styly Standard (standardní), Portrait (portrét), Landscape (krajina), Neutral (neutrální), Faithful (věrný), Monochrome (monochromatický) a tři další uživatelem definované styly. Můžete si tam zaregistrovat některé z již jmenovaných stylů (a nastavit jim jiné parametry) nebo si z webu si můžete stáhnou a do fotoaparátu nahrát styly, jako Twilight (soumrak) nebo Nostalgia (nostalgie), viz stránky Canonu věnované stylům). U každého ze stylů můžete modifikovat ostrost, kontrast, barevný tón a saturaci, s výjimkou monochromatického, kde místo barevného tónu a saturace můžete měnit „filtr“ simulující použití barevných filtrů v klasické černobílé fotografii (žlutý, červený, …) a tónování výsledného snímku (sepia atd.). Styly pochopitelně využijete pouze fotíte-li do JPEGu nebo pokud je podporuje RAW konvertor, který používáte (zatím nevím o jiném než originálním softwaru od Canonu). Osobně mi přijde pro většinu účelů zcela vyhovující standardní styl se svým defaultním nastavením. Ačkoli krajina patří k mým oblíbeným námětům a měla jsem ráda saturované barvy Fuji Velvia, tak u stylu landscape mi přijdou barvy nepřirozeně přesaturované, vypadající velmi uměle.

Dalším rozdílem je již v odstavci týkajícím se autofokusu zmíněný joystick. Nejenže umožňuje pohodlněji volit zaostřovací bod, ale také dovoluje posunování výřezu při prohlížení zvětšeného náhledu obrázku na hlavním displeji. Na 10D se po obrázku posunuje kolečkem na zadní stěně a je nutno tlačítkem přepínat směr. Podle toho, jak je přepnuto, otáčení kolečkem posouvá buď ve svislém, nebo ve vodorovném směru. Fuj.

Mnozí naříkají nad absencí vestavěného blesku. Pokud jste zvyklí ho používat, bude vám chybět. Já si ale ani nevzpomenu, kdy jsem ho na 10D naposled úspěšně použila, takže ho na 5D nijak nepostrádám.

Na rozdíl od 10D a 20D nabízí EOS 5D bodové měření expozice. Pro Canon je typické, že ho u fotoaparátů střední a nižší třídy nenabízí (ač by to s mnohasegmentovým systémem měření expozice snad neměl být velký problém). U fotoaparátu kategorie 5D by už ale jeho absence byla dost ostudou. Já jsem se osobně naučila žít celkem spokojeně i bez něj, a to i při focení na diapozitivy. Na digitálu, kde je k dispozici okamžitě náhled spolu s indikací přepálených míst a histogram, mi bodové měření nechybělo prakticky už vůbec. Mnohem důležitější podle mě je, že 5D navíc nabízí i separátní histogram pro každý z RGB kanálů. To se hodí mnohem více.

Za pravděpodobně nejzbytečnější vylepšení oproti 10D považuji speciální tlačítko pro tisk přímo z fotoaparátu, bez počítače. Myslím si, že tuto funkci ocení asi spíše někteří majitelé kompaktů. Uznávám, že i u profesionální zrcadlovky se někomu tato funkce může možná někdy hodit. Ale na co dedikované tlačítko? Nestačilo by to schovat někam do menu? A když už toto tlačítko fotoaparát má, nešlo by alespoň dovolit si na něj naprogramovat něco jiného prostřednictvím uživatelské funkce?! Když už Canon mermomocí chtěl okopírovat něco z kompaktů, mohl si raději vybrat čidlo pro bezdrátovou dálkovou spoušť.

Závěrka je na 5D o něco hlučnější než na 10D, který je mimořádně tichý. Je však ale méně hlučná než na 20D.

4.6 Infračervená fotografie s 5D

Filtr na čipu blokující infračervené záření je poměrně silný, takže citlivost v IR oblasti je dost malá. Nicméně statické náměty za dobrých podmínek infračerveně s 5D fotografovat lze. Velmi příjemně mě překvapila výsledná kvalita. Připojený snímek byl zhotoven s infračerveným filtrem Hoya R72, expozice byla 30 sekund při cloně f/11 a ISO 400, tj. asi o 14,5 EV větší než by byla bez filtru v normálním světle (a asi o 2 EV než s EOSem 10D s týmž filtrem). Redukci šumu při dlouhých časech jsem měla vypnutou. Snímek jsem „vyvolala“ z RAW programem Digital Photo Professional (dodávaným Canonem spolu s fotoaparátem). Použila jsem obrazový styl Monochrome se žlutým filtrem (který pomohl snížit šum) a kromě nepatrného zvýšení jasu a kontrastu jsem neaplikovala žádné úpravy. Zmenšený celý snímek vlevo je doostřen, výřez vpravo je v plné velikosti, bez dodatečných úprav.

Ukázka infračerveného snímku pořízeného EOSem 5D Ukázka IR snímku pořízeného EOSem 5D - výřez (plná velikost)
Obr. 5: Ukázka infračerveného snímku pořízeného EOSem 5D.

Jedna z věcí, kterou shledávám na 5D příjemnou, je USB 2.0. Ve srovnání s 10D je stahování přímo z fotoaparátu do počítače o poznání rychlejší, a to i přes větší velikost souborů. I tak je ale čtečka karet pořád rychlejší. Schválně jsem si udělala malý test. Stáhnout obsah plné 1 GB karty z 5D do laptopu mi trvalo malinko přes 7 minut. Zkopírovat tytéž soubory na disk čtečkou (také USB 2.0) trvalo pouze 2 minuty.

5. Závěrem

Jak vidíte, různých možných vylepšení bych si dokázala vymyslet mnoho. To ale nemění nic na skutečnosti, že 5D se mi velmi líbí a za nic jiného bych ho v současnosti nevyměnila. Jsem ráda, že ho Canon uvedl na trh dříve, než jsem podlehla nutkání upgradovat z 10D na 20D.

Poděkování: Na úplný závěr si dovoluji poděkovat svému muži Radkovi za nafocení a naskenování některých ukázek a za to, že pochopil, jak životně nezbytný pro mě 5D je. 🙂

149 komentářů u „Canon EOS 5D potřetí – postřehy z praxe“

  1. Perfektní ! Moje řeč.

    Opravdu zajimave a poucne, narozdil od minulych srovnani. Je to jako moje rec, ani bych to tak pekne nenapsal. Prechazel jsem z 300D 2 roky a pak po 3/4 roce z 350D a jsem rad, ze jsem nepodlehl 20D! 5D je fakt idealni a Radka popisuje presne to, co my uzivatele uz vime. Snad uz nejaci zatuplenci pochopi podstatu FF. Za ty penize uz opravdu 5D stoji za to, narozdil treba od 10D ne-li jeste D30! Diky za clanek.
    P.S. Take se divam do hledacku levym okem 🙂

    Odpovědět
      • perfektní ?!

        Vinetace byla je a bude, ale narozdil od filmu (pokud se neskenuje) lze v PC dodatecne odstranit. Naopak divaka to nekdy vtahne vice do deje 🙂 Na APS-C je vinetace s EF-S skly stejne take!

        Odpovědět
        • perfektní ?!

          Vinětace vtáhne diváka více do děje? Tak proč se ji všichni výrobci objektivů snaží co nejvíce eliminovat ?!?
          Já říkám: pro kvalitní výsledek EF-S nebrat a na APS-C používat skla na kino!

          Odpovědět
          • perfektní ?!

            A na FF pouzivat skla pro stredoformat 🙂 a je to ! Proc se asi driv kolikrat nadrzovaly okraje pod zvetsovakem, aby byly tmavsi ??? Ale to asi zazil jen malokdo !
            Vyhodit stredoformaty a FF a kupovat APS-C a kompakty, “odbornik” promluvil 🙂

          • perfektní ?!

            Jo ták, tak to pardón, netušil jsem že mám tu čest s umělcem. Do dneška jsem si myslel že vinětace je vada ale od teď ji počítám mezi žádoucí vlastnosti objektivu. Jaký jsem to byl bloud, že jsem na kinofilm používal i skla pro 6×7. Hned od zítřka budu používat objektivy pro APS-C na plný formát kinofilmu – je to jednoduší jak nadržení. S úctou se skláním před jeho vysokoblahorodím a poníženě děkuji za blahoskloně poskytnutou radu 🙁

          • perfektní ?!

            Tato vada jde ale odstranit, tak proc se ji bat! Kdo se boji, nesmi do lesa! Proste se vzdy najde nekdo zatupely, ktery se bude mlet svou a spokoji se s nevitenujicim APS-C a sni o kvalite FF 🙂

          • perfektní ?!

            Vinětaci lze sice zmírnit zacloněním nebo “nadržením” ve Photoshopu, ale proč když se tomu dá vyhnout rovnou. Jenže vždycky se najde nějaký milouš, který bude mlet pořád svou a dělat z nouze ctnost.
            A kvalita FF? Z formátu kinofilmu, a to ani digitálního, se opravdu technicky kvalitní fotka udělat nedá, to chce minimálně střední formát. Formát 24x26mm je prostě formát reportážní. Je pravda, že agentury šetří tak šíleně, že z toho dělají i billboardy ale je to hnus, velebnosti.

          • perfektní ?!

            Myslel jsem,že ta recenze byla na foťák D5?A vy se dohadujete o objektivech?

          • perfektní ?!

            To by mě opravdu zajímalo, jak chcete 5D otestovat bez objektivu 🙂

          • perfektní ?!

            Nekdo si dal prezdivku zatuplenec, tak za to opravdu nemuzu, stejne jak anonym. Porad se tu omila dokola to same. Chtelo by to si take nasadit treba C70-200 f2,8L a hle, vinetace je pri vyssich clonach fuc, vcetne rozmazanych okraju 🙂 Nebo si nasadit spickova canonni pevna skla! Ha ha! Stale se tu omylaji nesmysly a debaty z nejakymi zatuplenci, kteri nepochopi, nechapou a ani nechteji pochopit podstatu veci, v tomto pripade prinos, kde omezujici crop facktor zejmena pro tvurci praci uz je minulosti! A kdo se ma tahat se stredoformatem v terenu, o pohotovosti ani nemluve, nehlede na to, ze zadni steny se ve vetsine primadu aktivne chladi, ale treba do himalaji by byl akorat 🙂 Nekdo je tu asi ze stare skoly, a treba foti primo do jpg a przni tak naexponovana data a nechce se mu verit, ze digitalni technologie uz je dnes opravdu daleko, a ze treba uz nekomu ujel vlak 🙂

          • to Milos Narcis

            Tak aby bylo jasno, za přezdívku zatuplenec opravdu můžete protože jste mi ji dal vy! Dosud jsem sice tak podivné slovo nikdy neslyšel, ale z vašeho arogantního chování je zcela zřejmé, co tím myslíte. Urážíte každého, kdo se neposadí na zadek z toho, že jste se zmohl na drahou hračku a nepřizvukuje jako klaka když táráte takové neuvěřitelné nesmysly, jako že vinětace je přednost a tak podobně. Měl byste se za svoje chování stydět, ale něco takového je vám očividně zcela cizí.

          • to milos narcis

            Ach ty zatuplenci, za ktere se vydavaji nekteri recnicky jedinci. Nemam to hracku na hrani, jak si asi nekdo mysli, jako nekteri, ale pro praci a jsem maximalne spokojeny na rozdil od nekoho, kdo jen keca o nicem a nechape, vo co de! Myslim, ze clanek Radky je vice nez dostacujici a asi by si ho chtelo vicekrat precist, a snad uz pochopit, jak to chape autorka. A taky nepomlouvam digitalni stredoformatove steny, i kdyz na me nemam a nepotrebuji je, a take nevyuziji.
            Az zije fotomobil, proc ja blb taham tak tezkou vybavu, kdyz by mi stacil fotomobil !!! A vinetace kolikrat neni na skodu, a kolikrat vuuuubec nevadi, ne ze je to prednost !!! A kdyz je potreba, otstrani se v PC. To ale nekdo nechape a stale argumentuje nesmysly.

          • Kvalita diskuze

            Opravdu si myslite, ze nekoho ty vase pubertalni vylevy zajimaji??? Nikdo neni zvedavy na to jak se tu mlatite lopatickama jako batolata na piskovisti, vymente si maily a hadjte se po nich. To uz je druha diskuze k clanku, ktera bude mit za chvili sto prispevku uplne o nicem. Neni vam to blby vuci lidem, kteri si sem prisli neco dozvedet a ne sledovat kohouti zapasy?

          • kvalita diskuze

             
            Tak mládenci (Miloš a jeho poslední oběťi), nechte už toho kočkování a buďte zase hodní chlapci.

            A ať se něčím zabavíte, zkuste třeba na photo.net Atkinsovu zcela čerstvou (dnes zveřejněnnou) studii porovnávající metodicky fulsajz s cropem na konkrétním příkladu 5D a 20D.

            Viz http://www.photo.net/equipment/canon/fullframe/

            A ať mají obě duše klid, odhlédneme-li od ceny plnoformátového těla a kvalitních skel, zdá se, že Miloš s tou svojí novou fulsajzovou mašinkou dnes opět vyhrál a třeba se proto už napříště pokusí zbytečně nedráždit 🙂

          • vinětace je vlastnost objektivu

            Chtěl jsem říct,že vinětace je přece vlastnost každého konkrétního objektivu,
            u některého je větší,u dalšího menší a nijak nesouvisí s tělem.Když se bude řešit problém nějaké nižší citlivosti konkrétního čipu v rozích,pak budou nějaké diskuze na místě.Ovšem tím asi tento fotoaparát netrpí.

          • perfektní ?!

            “Já říkám: pro kvalitní výsledek EF-S nebrat a na APS-C používat skla na kino!”

            Ovšem neuvědomuješ si, že třeba ekvivalent 16 mm u FF je na APS-C nějakých 10 mm a takový objektiv na FF neexistuje (rybí oko je v tomto případě nepoužitelné).
            Analogicky by to bylo i u použití středoformátových objektivů na kinofilmu, kdy budou chybět hodně široká ohniska.

          • perfektní ?!

            Pro šťouraly 🙂 zpřesňuji:
            Pro kvalitní výsledek EF-S nebrat a na APS-C používat skla na kino … samozřejmě s výjimkou těch nejkratších ohnisek, kde nezbývá nic jiného, než se s neostrostí v krajích a vinětací smířit.

          • perfektní ?!

            “Formát 24x26mm” neznam 🙂
            A kdyz pouziju na APS-C ultrawide sklo urcene jen pro tento format, tak jsem zas nekde… Viz test 20D + 10-22 vs. 5D + 17-40. Tam asi neni co resit, to je videt snat i bez lupy, ze APS-C se proste FF nevyrovna. FF je takova cesta mezi stredoformatem a APS-C, stejne tak je APS-C cestou mezi FF a EVF kompakty atd…
            Hold dnes se srovnava a da srovnavat prumerny sken ze stredoformatu s FF i “jen” 13mpx. Sken z bubnu ze stredeoformatu je zase nekde jinde, ale za jakou cenu ??? V dnesni dobe to proste neni konkurencne schopne, skenovani na bubnu. Proc se teda nerozsirily fotaky typu APS, kdyz jsou tak skvele a nevinetuji ?!? Proc asi… Za drazsi peniz, drazsi zpracovani a stejne ve vysledku horsi kvalita, je nikdo nechce. Za par let, az FF bude hold za pulku nebude nikomu vadit vinetace apod. Vsichni ho budou mit! A na nej mit 🙂 Jeste ze v tom clanku je naskenovany kinofilm vedle vysledku z digitalu, a na obou je videt aberace, vcetne KINOFILMU, protoze to by zas nejaky zatuplenec namital, ze digitaly aberuji. Je to presne tak, jak pise Radka, dnes do toho kazdy stoura a porovnava na monitoru ve 100% zvetseni a pak dela fotky 10×15 a stoura, ktery nema FF, nebo na nej nema, pomlouva ze FF vinetuje 🙂

            Myslim, ze v minulych prispevcich k tomuto fotoaparatu jiz toho bylo receno dost. At zije vinetace !

          • perfektní ?!

            Formát 24×36 v digitálu je jednak konzervatismus, jednak snobismus a jednak úporná snaha dostat se s kinofilmovým vybavením někam na úroveň středoformátu, na který fotograf opěvující FF obvykle nemá.
            Filmový APS bylo mrtvě porozené dítě, oproti kinofilmu přinesl jen málo výhod, byl dražší a především byl převálcován digitálem. Kdyby přišel alespoň o 10let dřív a měl oproti kinofilu takové výhody jako kinofilm oproti středoformátu, stal by se formátem rodinných fotografů. Proč je namísto APS rodinným fotoaparátem digitální kompakt o úhlopříčce 14,1mm a proč je takový boom fotomobilů? Co takhle méně machrovat a více přemýšlet?

          • perfektní ?!

            Čip velikosti kinofilmu (neboli jak se čím dál tím víc častěji a o to nesprávněji říká FF) nepomlouvám, ale rozhodně z něj nejsem na větvi jako někdo. Hlavní renonc vidím v tom, že kinofilmové objektivy byly konstruovány pro použití na film a tudíž nemají potřebnou kvalitu. Pokud pomineme speciální filmy, jako např. mikrodokumentační, tak kinofilm přibližně odpovídá rozlišení 6-8MPix v závislosti na druhu filmu a použité citlivosti. Vzhledem k odlišnému charakteru záznamu obrazu je to srovnání pouze orientační, ale pro naše účely postačí. Kinofilmové objektivy tedy byly konstruovány na rozlišení cca 6-8MPix a vyšší rozlišení nemilosrdně odhaluje optické vady, zejména na krajích snímku. Pokud má mít čip 24x36mm smysl, musí být použit s objektivy s odpovídajícím rozlišením a tento požadavek drtivá většina kinofilmových objektivů nesplňuje. Markantně je to vidět, pokud namísto kinofilmového použijete objektiv pro 6×4,5 nebo 6×6. Dopručuji vyzkoušet a teprve pak pindat 🙂
            Z toho všeho jednoznačně plyne, že vinětující a neostré okraje je nejlepší oříznout, diskutabilní je pouze velikost crop faktoru. 1,6 je zbytečně velký, za optimální hodnotu považuji něco okolo 1,3. Pak už se dá udělat slušný snímek, ale pokud někdo chce opravdovou kvalitu, pořád je ještě minimem 6×9.

            P.S.
            Po prvé nevím, co je to zatuplenec a za druhé mě to uráží 😀

          • perfektní ?!

            A z tebe mluvi zavist, ze namas na FF a tak ho pomlouvas… :-p Videl jsi nekdy fotky z fotomobilu, ja jo a to mam dvomegac…

  2. postřehy

    Autorka si jistě zaslouží poděkování za čas věnovaný tomuto článku. I když je poněkud rozvláčný (hlavně úvod s vysvětlením důvodů pro přechod z 10D na 5D – jsou každému dost jasné – vyšší rozlišení, menší šum, fullframe:)

    Musím říct, že mě jako Nikonistu spoustu věcí okolo tohoto fotoaparátu překvapilo (jeho nedostatky). Nečekal bych, že je Nikon nějak výrazně ergonomičtější, ale tento článek to potvrzuje (nedořešené menu, hledáček bez ISO, mřížky, vrzající dvířka, nutnost použití čtečky karet pro update firmware…) Nechci žádný “Flame war”, jak říkám jsem jen překvapený (dost často mě přístup Nikonu s…)

    Ale co považuji za nejdůležitější v celém článku je objektivní posouzení kvality

    kinofilm Velvia VS 12 mpix digital!!

    Díky.

    Odpovědět
    • postřehy

      Také mě jako Nikonistu některé věci u Nikonu píjí krev, ale vzhledem k tomu, že mám kinofilm, to není až tak hrozné.

      Odpovědět
      • postřehy

        Minimalne moje D70 ne 🙁 ani trvale na hornim displeji. A pritom bych to tam videl dokonce radsi nez treba udaje o vyvazeni bile (to se s rawem da dodatecne zmenit).

        Odpovědět
  3. Díky

    Díky, delší osobní zkušenost je vždycky užitečná. Srovnání s filmem je výborné! Před časem jsem si 10D koupil pár týdnů po Tobě, dost jsi tehdy k mému rozhodnutí přispěla.. Bohužel u 5D to tak rychlé nebude, i když o novou touhu by nouze nebyla 🙂

    Odpovědět
  4. Srovnání s Velvií

    Bohužel nemám zkušenosti s žádnou digitální zrcadlovkou ani s focením na Velvii. A i přesto že jsem nezkušený amatér, chtěl bych vyslovit určité pochybnosti o srovnání film – čip. Proč neskenujete velvii na skeneru s rozlišením 8100 dpi pro každý barevný kanál ( nativní rozlišení skeneru 212 čar/mm) A ostrost rohů podle mne spíše závisí na objektivu než na tom jestli použijete čip nebo film. Nebo je to celé jinak?

    Odpovědět
      • srovnání s velvií

        Jen jsem chtěl říci že test podle mne je nevypovídající. Přesi jen domácí stolní skenery asi nejsou tak kvalitní jako zmiňovaný. To je jediné co naznačiuji. Spíše jsem čekal že mi tuto problematiku někdo trochu přiblíží.

        Odpovědět
      • srovnání s velvií

        Mel jsem moznost videt kvalitni 5600 DPI scan z Velvie 50 a Astie 100 z technicky dokonale vyfoceneho snimku. Detailu tam bylo hodne, samozrejme jejich kontrast se snizuje, ale jsou tam. Horsi to je se zrnem, kvuli tomu muze vypadat obraz z digi cistsi a kontrastnejsi.

        Problem s vignetaci bych nepovazoval za tragicky. Horsi je to s ostrosti v rozich, ale to je spis problem objektivu od Canonu nez velikosti cipu. Canon ma totiz stejny problem se sirokacem i na malem cipu. Oproti Nikonu je to dost spatne.

        Odpovědět
  5. Nikoli OT..

    Tak mne napadlo – po této serii článků asi zatouží řada mužů, aby byli také oni schopni přesvědčit své ženy o nezbytnosti tohoto přístroje ve své domácnosti. Mohl by být článek doplněn pokračováním s praktickými radami z této oblasti? 😉

    Odpovědět
    • nikoli ot..

      Od te doby, co jsem koupila Radkovi pod stromecek zrcadlovku stejne znacky, jako mam ja, ma pro nakupy dalsiho vybaveni mnohem vice pochopeni. 😉

      Odpovědět
  6. rozlozeni ostricich bodu

    Mam 10D a taky jsem vazne uvazoval, ze si koupim 5D. Zatim jsem to rozhodnuti ale odlozil. Obavam se totiz, ze mi nebude vyhovovat rozlozeni ostricich bodu. Na 10D s objektivem 17-40 pouzivam velmi casto i ty nejkrajnejsi body. Moc dobre si nedokazu predstavit, jak pri pouziti sirokouhleho objektivu na velkem snimaci, lze zaostrit strednim bodem a pak prekomponovat scenu (tak aby bylo na fotce zaostreno v miste ekvivalentnim krajnimu ostricimu bodu 10D). Pri takovem prekomponovani je pak rovina ostrosti uplne jinde.

    Odpovědět
  7. 17-35/2,8L – vinětace – centrování

    Jak vznikly snímky demonstrující vinětaci? Zdá se mi z tohoto pohledu poněkud nevycentrovánoí, tj. dole je vinětace výrázně silnější než nahoře. Zdá se mi to moc.

    Odpovědět
    • 17-35/2,8l – vinětace – centrování

      Vzhledem k tomu, že studiová světla nevlastním, je to focené tak trochu “na koleně”. Na všech snímcích je tatáž velká bílá papírová deska opřená na stojato. Srovnání 5D s filmem při f/2,8 fotil Radek venku (pokud se dobře pamatuju, bylo lehce pod mrakem), zbytek jsem pak fotila já v kuchyni, se zářivkou na stropě, tj. v obou případech šlo světlo převážně shora. Díky nerovnoměrnosti se z těch snímků zcela přesně míra vinětace změřit nedá, ale pro vzájemné porovnání to myslím je dostatečné.

      Mimochodem, všimněte si, jak se barevně liší ukázka pořízená 10D. 5D zvládnul zářivkové světlo mnohem lépe (oba měly vyvážení bílé nastavené na zářivku).

      Odpovědět
      • 17-35/2,8l – vinětace – centrování

        S ohledem na ty amatérské podmínky má článek velmi slušnou úroveň. A i když mě osobně nepřinesl nic nového, tímto vyslovuji autorce uznání za osvětu mezi fotografickými nadšenci. Ale největším poučením pro mne je napříště se nemíchat do zbytečných diskusí a nebrat lidem jejich iluze.

        Odpovědět
        • 17-35/2,8l – vinětace – centrování

          presne tak to je, ja uz to poznal v diskuzi k predchazejici recenzi a timto zdejsim mamrdum (hlavne Milosovi) za tuto zkusenost dekuji

          Odpovědět
      • jakým scannerem?

        Díky za informaci.
        Dovolím si jen upozornit, že LS-4000 nemá rozlišení 4000 dpi (i když to asi hodně lidí překvapí). 4000 je rozlišení snímače!!! To má se skutečným rozlišením jen poměrně málo společného. Skutečné rozlišení scanneru je kolem 3000dpi a i tam už dochází k značnému útlumu prostorové frekvence (na fotkách se projeví snížením kontrastu v datailu). Mám ten stejný scanner, používám ho dva roky a několikrát jsem si ověřil, že z velmi kvalitního diapozitivu (Fuji Provia, Velvie moc nepoužívám) nedokáže dostat všechny detaily. Projevuje se to sice na formátu nejméně A3 (a větším), ale pro extrémní zvětšeniny a srovnávací testy tam nedostatky jsou.
        Tím jen poukazuji na drobný nedostatek v metodice srovnávání a vůbec se nehodlám zaplést o diskuse kinofilm vs. 5D

        Odpovědět
        • jakým scannerem?

          Podle me je to srovnani pri skenu i 3000dpi adekvatni castce, vynalozene za porizeni te (5D) nebo te (klasika + skener) varianty. Zamozrejme sken z bubnu na 10000dpi bude zase jinde (ovsem za jinou castku), ale treba 1DS MKII je taky zase o fous lepsi, nez 5D.

          Odpovědět
        • jakým scannerem?

          Tak ten skener, vuci kteremu mam dlouhou radu vyhrad, kterou uz jsem dokumentoval v prispevcich o smejdu od Nikonu jinde, ma rozliseni 4000dpi, urcite na dost kontrastnim obrazci. Pokud mu bude prezentovano neco z filmu jako je Provia, ktera pri frekvenci 80 paru car na mm vraci tak 15% kontrast zdroje, ve spojeni s objektivem to bude tak 7% a ve spojeni se zrnem a optikou skeneru na to muze clovek v podstate zapomenout. Tim nerikam, ze jiste nejde vytahnout marginalne vice, nebo i nejde z tohoto skenu udelat lepeji vypadaji digitalni obraz lepsim zpracovani nez je pouhe doostreni, ale je naivni ocekavat podstatne zlepseni, co se tyka rozliseni. Jinak zasadnejsi problem tohoto skeneru (nebo primo typu skeneru) je rozmazavani ostrych kontrastnich hran jakekoli (a predevsim mensi) frekvence.

          A nakonec, cilem toho testu nebylo ani tak srovnavat film s digitalem, ale vicemene zbourat mytus o tom, ze digitalni snimac velikosti 35mm rozmazava ve spojeni se sirokym objektivem rohy. Podle zde prezentovaneho testu je videt, ze na objektivu, ktery do rohu prilis ostry neni, to digital rozhodne dale nepokazi, ba by se zdalo naopak, a to same rozmazani se delo i na filmu, jen na zvetseniny 40x60cm nikdo nekoukal z patnacti centimetru, pripadne omezeni bylo stejne v celem procesu zvetsovani. Samozrejme na uplne zbourani tohoto mytu by byl potreba siroky objektiv, ktery je ostry az do rohu, takove jsou velmi ridke, asi dost se tomu blizi Distagon 21mm od Zeisse, a s nim 5D kresli i v rozich velmi dobre.

          Odpovědět
          • jakým scannerem?

            Proboha co to plácáte za blbosti? Kde jste přišel na to, že digitalní snímač rozmazává rohy? Copak může záznamové médium ovlivnit kresbu objektivu? Čtete vůbec po sobě ty nesmysly?

          • jakým scannerem?

            Vy věříte marketingovým kecům? Jediné v čem mají pravdu je, že extrémní teleobjektivy jsou pro čip 4/3 o hodně menší, lehčí a levnější než na FF.
            Samozřejmě je nejlepší když paprsky na čip dopadají kolmo a šikmý dopad může zhoršovat kvalitu obrazu. Ale nikdo nikdy neřešil, že šikmý paprsek protíná každou vrstvu filmu v jiném bodě (vztaženo ke kolmému průmětu).

          • jakým scannerem?

            Tak prave extremni teleobjektivy nejsou pro format 4/3 o moc mensi nebo lehci nez pro jiny format. U nich je sice delka do jiste miry dana ohniskovou vzdalenosti, a podle toho vazi trubka, do ktere se to musi zasadit, ale vaha do znacne miry nutnou svetelnosti a ta diktuje velikost vstupni cocky, a tech dalsich. Pri srovnatelne svetelnosti na obou formatech, to jest o dve stopy pomalejsi na 35mm formatu, bude ta vaha dost blizko. Srovnani 150/2 od Olympusu a 300/4 od Canonu dokonce vychazi aspon vahou pro Canon.

            A to s temi paprsky bezicimi sikmo i filmem, to uz taky zvidave duse napadlo, ale film nema Bayeruv barevny filtr, atd atd, jdou duvody proc by to na digitalu melo vice vadit. Muj zaver je, ze aspon s Canonovou implementaci to nevadi, a podle poslednich technickcyh publikaci Kodaku o jejich cipech, zda se ze uz ani u jejich CCD to neni nejak zvlast podstatny faktor.

          • jakým scannerem?

            ” Pri srovnatelne svetelnosti na obou formatech, to jest o dve stopy pomalejsi na 35mm formatu” – proboha co je to za blbost? To můžete rovnou tvrdit že metrový teleobjektiv je lehký, protože jste si ho svépomocí vyrobil z papírové trubky a brýlové čočky. Srovnává se vždy srovnatelné, tj. objektivy stejné světelnosti. Porovnávejte OLYMPUS ZUIKO DIGITAL ET-P1520
            s objektivem 300/2 pro 35mm nebo OLYMPUS ZUIKO DIGITAL ET-P3028 s objektivem 600/2,8 pro 35mm. Samozřejmě až ty objektivy někdo dokáže sériově vyrábět. Pokud je budete porovnávat třeba s Canon EF 300mm f/4 USM L a Canon EF 600mm f/4 USM L II tak krom plusu v rozměrech, váze a ceně mají Zuika o clonu lepší světelnost!

          • jakým scannerem?

            Srovnavat srovnatelne ma samozrejme smysl pri pouziti stejneho formatu. Pri pouziti jinych formatu to je spis nesmysl. Pokud je policko 2x mensi linearne, je mensi 4x plochou, tim samym pomerem je mensi posbirane svetlo. Z toho se odviji mnozstvi sumu. Takze na tom Canonu objektiv s 300mm ohniskovou vzdalenosti pri f/4 proste clovek pouzije ISO o 2 stopy vyssi, dejme tomu ISO 800, a je z hlediska expozicniho casu presne tam, kde ten Olympus je s ISO 200 a 150 pri f/2. Pokud jde o film, dosadte si tam filmy ruzne citlivosti a jim odpovidajici zrno. A dalsi zazrak, ono to tak priblizne vyjde i pri pozadavku stejne hloubky ostrosti (2 krat vetsi ohniskova vzdalenost na druhou deleno dvakrat mensi clonove cislo a jeste jedno deleno dvakrat vetsi krouzek). Takze shrunuto a podtrzeno, ty Olympusy maji na papire vetsi svetelnost, ale v praxi jim je to malo platne, jelikoz efektivne pro 35mm format existuji objektivy jeste svetelnejsi (300/2.8 a 600/4 misto tech Olympusich 150/2 a 300/2.8). A to jsem myslel, ze jsem to mel byt ja, kdo podleha tem marketingovym pohadkam, hmm.

          • jakým scannerem?

            Nezlobte se, ale to je demagogie. Na první pohled sice vypadá logicky, ale pak by se šum různých digitálů musel porovnávat při různých citlivostech – pročetl jsem spoustu recenzí, ale s tímhle jsem se nikdy nesetkal. Kdyby někdo tvrdil, že Olympus šumí méně, protože při ISO 200 má menší šum jak 5D při ISO 800 tak ho nikdo nebude brát vážně. To je přece stejný nesmysl jako tvrdit, že Olympus 500 má skoro 3x větší rozlišení jak 5D, protože na stejné ploše má 8 milionů buděk, zatímco 5D jen 3 miliony.

          • jakým scannerem?

            “Nezlobte se, ale to je demagogie.”

            Nezlobim se, nebavi me to.:-(

            “Na první pohled sice vypadá logicky, ale pak by se šum různých digitálů musel porovnávat při různých citlivostech – pročetl jsem spoustu recenzí, ale s tímhle jsem se nikdy nesetkal.”

            Nikdo uceny z nebe nespadl, oni na to take casem prijdou. Ale viz nize.

            “Kdyby někdo tvrdil, že Olympus šumí méně, protože při ISO 200 má menší šum jak 5D při ISO 800 tak ho nikdo nebude brát vážně. To je přece stejný nesmysl jako tvrdit, že Olympus 500 má skoro 3x větší rozlišení jak 5D, protože na stejné ploše má 8 milionů buděk, zatímco 5D jen 3 miliony.”

            Zakladni je porovnavat to, co je potreba na stejny vysledek ve vyslednem obraze. A ten svuj stejny vysledek at si kazdy nadefinuje sam. Potom uz je srovnani relativne nasnade, a pokud to nekdo stejne nezvladne, tak to uz je jeho problem.

          • jakým scannerem?

            Jen pro pořádek – nehájím Olympusí 4/3 (nemám ho) ani nepomlouvám Canon (taky ho nemám) a ta moje poznámka ohledně teleobjektivů byla zcela marginální. Chtěl jsem jen demonstrovat objektivitu, když jsem část prezentace Olympusu označil za marketingové kecy.

            “Zakladni je porovnavat to, co je potreba na stejny vysledek ve vyslednem obraze.” Tak pod to se klidně taky podepíšu. Ale recenze takhle nikdo nedělá, vždy se porovnává šum při stejné citlivosti atd. Až se změní metodika recenzí ve smyslu Vašeho názoru, dám Vám za pravdu.

          • jakým scannerem?

            rt má pravdu – srovnávat se musí to, co je srovnatelné. Rozdíly mezi formátem 4/3 a fulframe ještě nejsou tak výrazné a hodně lidí je přehlédne, ale mezi kompaktem s čipem cca 5x menším (takže plocha je menší 25x) to už vynikne. Hloubka ostrosti je např. úplně jinde, stejně tak difrakční limit (clona 8, která je u kompaktů obvyklé maximum, odpovádá cloně 40 u kinofilmu).
            rt má pravdu, když tvrdí, že ekvivalentní clona u Olympusu s 4/3 čipem musí být 2x menší, aby výsledek byl stejný jako u kinofilmu. Objektiv musí být dvakrát světelnější a přitom dvakrát “ostřejší”, což vede nutně k velikosti stejné nebo větší jako u normálních kinofilmových objektivů. Někde jsem četl článek od vývojáře objektivů Leitz, že má-li objektiv být kvalitní, musí být i veliký.

            Taky jsem si myslel, že menší rozměry objektivů u systému s menším čipem budou výhodou – ale Olympus, D70 nebo kinofilmová zrcadlovak se set. objektivem vycházejí zhruba nastejno.

          • jakým scannerem?

            Když jsem se konečně dostal k tomu přelouskat celou diskusi, mám takový vtíravý pocit, jako by u některých lidí docházelo skoro ke zbožnění FF, něco ve stylu “FF na věčné časy a zpátky i krok” 🙁 Paradoxní přitom je, že kinofolmový formát vznikl zcela náhodou a k úplně jiným účelům, než fotografování. 🙂 Ale to je vedlejší.

            Jestli má rt má pravdu, když tvrdí, že ekvivalentní clona u Olympusu s 4/3 čipem musí být 2x menší, aby výsledek byl stejný jako u kinofilmu tudíž objektiv musí být dvakrát světelnější a přitom dvakrát “ostřejší”, pak ale už nedodal, že pak při stejných pixelech může mít 2x větší šum (stejný šum při citlivosti větší o 2 clony). Třeba právě v tomhle článku se porovnává šum 5D a 10D, samozřejmě při stejné citlivosti, podle teorie rt by měla bát u 5D použita citlivost 1600Asa a u 10D 625ASA ale co pak s s rozlišením, jak zahrnout jeho vliv?
            Ale koneckonců, to je taky vedlejší, FF, APS a 4/3 takhle jakž takž ještě srovnat jde ale jestli clona 8 u kompaktů odpovádá cloně 40 u kinofilmu, tak tam je jakékoli podobné srovnání je vyloučeno, protože objektivy na kinofilm mají obvyklé maximum 22 nebo 32 a stejně se tyto clony používají naposto výjimečně.

            Prostě mi z toho všeho vychází, že objektivní srovnání je nemožné a tudíž vášnivé hádky jaký formát čipu je ten “NEJ” jsou naprosto nesmyslné. Ať si každý fotí na to, co mu vyhovuje nebo na co mu kapsa stačí a je-li s výsledkem spokojen, tak je do toho každému buřt, jak velký má …. čip 😉

          • jakým scannerem?

            Jo a pak to hodime na A3 a budem se kochat, kdo tam ma vic detailu, jestli olympus nebo FF 🙂 Ale kdo dela fotky jen max 10×15, obcas A4, tak mu staci i kompakt!

          • jakým scannerem?

            Zbozneni FF je zpusobeno instalovanou bazi objektivu a mozkovych cest. Ma i dalsi prednosti, vetsi format je a bude z obrazoveho hlediska flexibilnejsi, jeho nevyhodou byla bude velikost obecne a mechanickych casti predevsim.

            A pro presnost, rt nepsal, ze objektiv musi byt dvakrat (n krat) svetelnejsi a ostrejsi, spravne to dodal Martin Rybak. Pokud jde o srovnani 5D a 10D pri ruznych citlivostech, samozrejme je mozne obrazky z 5D prevzorkovat na velikost 10D a tim efektivne sum snizit, ale tohle srovnani ma smysl delat pro jisty druh fotografii. Takze nesouhlasim, ze objektivni srovnani je nemozne. Srovnani pro ten samy ucel se udelat velmi dobre da. Pro jiny ucel, je mozne srovnat jinou situaci. Ve vetsine vyjde vetsi format jako ten pruznejsi z hlediska pouziti na cokoli, tak to bylo a bude. Je mnoho pripadu, kdy neni cilem stejny cas a hloubka ostrosti, ale treba mensi hloubka ostrosti zamerne, nebo je ji mozne pro kratsi cas obetovat. V jinych pripadech je mozne aparat postavit na stativ a fotit pri tom samem ISO jako je to ve srovnani uvedenem v clanku, a pak vetsi pocet pixelu na vetsi plose zakonite vyhrava, ve srovnani zde o to vic, je pouzita novejsi technologie cipu. Atd atd. Nic z tohoto neni zasadne nove, ta sama situace byla u filmu, zasadnim rozdilem je kvalita digitalniho snimani, ktera umoznuje velmi dobre, pro vetsinu dostacujici, vysledky i na miniaturnich formatech, . Zaroven neni duvod, krom praktickych komercnich, proc by digital nemohl na formatu treba 35mm dosahnout kvalit mensich velkych formatu minulosti. Ale na 40Mp na 35mm policku si asi pockame, a mozna se ani nedockame, jelikoz na rozdil od filmu, naklady na vyrobu vetsich a vetsich cipu, nebo cipu s vetsim a vetsim rozlisenim, jsou mnohem vetsi nez pouhe rozprostreni svetlocivne emulze na podlozku filmu.

          • jakým scannerem?

            Tyto diskuse by to chtělo archivovat a podívat se na ně za 10 a více let. Až tehdy totiž budeme mít jistotu, kam šel vývoj. A to nejen u systémů odvozených od 35mm filmu (APS-C, FF), ale i středoformátu (zatím to vypadá, že výrobci pomalu míří k něčemu podobnému 6×4,5 a 6×6 až 6×9 odejde časem pomaloučku do propadliště dějin) a velkoformátu (zatím jen skenovací stěny se silně omezenou použitelností).
            V současné době se vnucuje otázka: má 40 MP na formátu 23,5×35,5mm smysl? Je reálné, že bude někdo komerčně vyrábět objektivy s použitelným přenosem kontrastu na 220 čarách/mm?
            Škoda, že za deset let už asi tuto diskusi nikdo nepřečte. Pamatuji si, jak mě v devadesátých letech bavilo číst podobné diskuse např. na téma kinofilm/středoformát ve fotografických časopisech z padesátých let.

          • jakým scannerem?

            Tak rekneme, ze diskuze o technice jsou svou podstatou dobove, zatimco ty o umeni zpravidla nadcasove.:-)

            Jinak kazda seberespektujici padesatka a kratsi tele ma rozumny prenos kontrastu na 100 parech car na mm. A jak pises resili to lide uz drive, jeden docela poucny clanek na toto tema je na Photodo (krom dalsich jinych docela poucnych) http://www.photodo.com/art/35_m9.shtml . A to bylo pred digitalem, ktery ten lokalni kontrast umi docela dobre softwarove zvysovat.

          • jakým scannerem?

            No, to jsem si zase naběhl … nechci se ani hádat ani nikomu nic vkládat do úst, ale je nad moje síly si po přečtení tak obsáhlé diskuse pamatovat co kdo přesně řekl. Prostě jsem měl dojem, že FF je některými dikutujícími považován za ten nejideálnější formát čipu pod sluncem, ač pro to není žádné pádné logické zdůvodnění krom setrvačnosti z éry kinofilmu. Tím neříkám, že neuvěřitelnou shodou okolností nemůže být právě políčko 24mm x 36mm průsečíkem optimálních hodnot velikosti mechanických částí, výrobní náročnosti čipu, šumu, velikosti, rozsahu, světelnosti a kvality objektivů atp. Já sám to nevím a proto bych se to neodvažoval tvrdit o jakémkoli formátu čipu, ale diskuse se jen hemží autoritativními názory avšak nikdo tu optimální velikost čipu racionálně neodvodil.
            Samozřejmě jakékoli technické argumenty jsou dané současně existujícím stavem techniky a předpokládaným vývojem. Pokud by třeba byl vyvinut čip o hustotě 1Mpx na 1 čvereční milimetr, který by postrádal jakýkoli šum a asférická případně difrakční acojávímjakáještě optika by byla levným standardem, pak veškeré tyto diskuse o velikosti čipu ztratí smysl. Já vím, že je to nepravděpodobné, ale kdo se odváží dát hlavu na špalek, že je to nemožné? Já tedy ne … ve Fotografickém obzoru jsem se dočetl, že formát 6×9 cm je pro vážnou práci nepoužitelný a že je vhodný maximálně tak pro nenáročnou rodinou fotografii 🙂

          • jakým scannerem?

            rt: “ten skener … ma rozliseni 4000dpi, urcite na dost kontrastnim obrazci”.
            Je to sice OT, ale musím (do určité míry) nesouhlasit.
            Při 80 lpmm (=cca 4000 dpi) je útlum zdrojové frekvence více jak 90% (pokles MTF tedy pod 10% – což už lze těžko brát jako použitelnou hodnotu) a hlavně jen v nejlepším případě a to jen v jednom směru (v žádném případě ne v obou směrech a po celé ploše snímku).
            Zkoušel jsem to na testovaní tabulce, která má obvyklé schéma bílá/černá (a mikroskopem je to vidět). Při nízkých frekvencích (12,5 lpmm) je přenos v šedé škále 99/25% (bílá/černá), při 20 lpmm 99/30%, při 40 lpmm 99/45%, při 50 lpmm už jen 88/55% a při 56 lpmm (=2845dpi) s trochou optimismu snad 85/65% – z toho lze vypočítat příslušná tlumení na jednotlivých frekvencích. A to hodnoty platí pro “lepší” směr, v druhém směru je přenos kontrastu znatelně horší (vidět je to od cca 30 lpmm).
            Při vyšších frekvencích než 56 lpmm už obraz vesměs postrádá smysl.
            V případě zájmu Vám příslušné skeny pošlu na e-mail.

          • jakým scannerem?

            Tak 90% utlum lepsi nez 100%, ja bych si tipnul spis 80%, ale me ani tak nezajimaji ty skeny, jako spis pro zajimavost na jake testovaci tabulce to bylo? Ja ze bych to pro zabavu nekdy (casovy horizont nekolika let, jako s vetsinou veci:-) ) zopakoval na svem skeneru. Pri jakych nastavenich skeneru to bylo – jak se to lisilo podle “multisampling” a pouziti ICE, jelikoz na nich ostrost velmi zalezi. A byl predlohou dokonale rovny skleneny “diak”, jelikoz na rovnosti to u toho skeneru take velmi hodne zavisi?

          • jakým scannerem?

            Nojo, jenže 90% útlum při 4000dpi je hodnota dosažitelná jen na velmi kontrastním obrazci a jen po značném úsilí (uprostřed snímku, jen v jednom směru, správné zaostření). Na reálném snímku (který je už tak dost utlumený) začínají nějaké výsledky na těch 3000 dpi (a i tam to není nic moc). Viz též http://www.scannerforum.com/ – kliknout vlevo nahoře na “comparisons”.
            Testovací tabulku jsem si půjčil – kdo a jak ji vyrobil bohužel netuším, ale asi nějakým průmyslovým objektivem na reprodukční film, protože na běžné materiály (ani ČB ISO 25) a obvyklými 35mm objektivy se něco tak ostrého vyrobit nedá. Samotná tabulka je velká asi jen 4x4mm a nalepená na čirý kus filmu (s vyříznutým otvorem pochopitelně) aby se dala prakticky použít.
            Nastavení: prostý sken RGB, 4000 dpi, ostřeno na tabulku a naskenováno několikrát (rovinnost filmu je pro ten Nikon opravdu problém – objektiv má asi dost malou clonu kvůli zachování maximální rozlišovací schopnosti). ICE ani multisampling jsem neaplikoval (to by výsledek jen zhoršilo – fakt ale je, že těžko říci o kolik – vyzkouším).

          • jakým scannerem?

            Dik, zajimave. Neni duvod, proc by multisampling zmekcoval, a naopak mam pocit, ze zpomaleni krokoveho motoru casto odboura jakesi vnitrni rezonance, ke kterym tam dochazi, takze aspon me se jevi skeny 2x vyrazne ostrejsi nez 1x. U dalsich jinych hodnot se to ruzni, casto jsou jeste ostrejsi nez 2x nebo naopak, ono tedy i ten postup krokoveho motoru zavisi na expozici toho filmu, takze se to muze menit….

          • jakým scannerem?

            Multisampling používám zpravidla jen 4x (když spěchám) nebo 16x. Fakt je, že nelze jednoznačně prohlásit, že jeho použití změkčuje. Rozsáhlejší test jsem dělal jen pro 16x (navíc s reálnými diáky a ne s tabulkou) a tam ke změkčení došlo – ale velmi mírnému a pouze statisticky vzato. Rozhodně daleko větší problém je malá hloubka ostrosti. Každopádně zkusím i 2x – důkaz, že člověk se má stále čemu učit.
            Jinak k dřívější poznámce o kvalitě skenů za x-let. Také by mě to dost zajímalo. Po dvou letech a cca 6.000 snímků je kvalita stále stejná (nebo neměřitelně rozdílná). Uvidíme za čas.
            Ještě bych rád otestoval LS-5000 – jestli to nějak vylepšili (rozlišení lepší nečekám, ale rezervy jsou i v densitě).

  8. Peknej clanek

    Clanek docela pekne bori dva myty – ze FF zpusobuje oproti filmu u ultrasirokouhlych objektivu znacnou vinetaci a ze s filmem se da dosahnout srovnatelne kvality. To jsou pomerne caste argumenty odpurcu digitalu, tak jsem rad, ze ted na to existuje pekne prakticke srovnani, ktere ukazuje, jak se veci doopravdy maji. Kdyby pro nic jineho, tak pro tohle je tenhle clanek velice prinosny.

    V nazorech na clanek se tu objevilo nekolik zajimavych reakci:
    – Proc autor nepouzil na skenovani Velvie skener s nativnim rozlisenim 8000dpi
    Ja myslim, ze uz tady je videt, ze zakladni problem je zrno a neostrost a vetsim rozlisenim by se zadneho vyznamneho zlepseni nedosahlo. Navic ja si cenim toho, ze tohle je prakticke srovnani a prakticka moznost (vzhledem k dostupnosti, casu a cene) skenovat na 8000 dpi je aspon pro mne velice omezena.

    – Proc se tolik lidi raduje z te vinetace
    Pokud se z toho nekdo raduje, tak ne z toho, ze to vinetuje ale z toho, ze to nevinetuje zretelne vic nez film. Nejlepsi vinetace je zadna vinetace, to je jiste pravda, ale ja s vinetaci, jak ji znem z kinofilmu, zit dokazu a tady se ukazuje, ze se vetsi bat nemusim.

    Odpovědět
  9. FF

    myslim ze FF je buducnost. Pocul som ze nikon prestava snivat o FF a jednoducho ho nevyrobi. Je jasne, ze FF ma vecsi priestor na cipe pre viacej pixelov o nizsej hustote a tym mensiemu sumu. I ked 12MPix uz musi vyhovovat 99% fotografov

    Canon UW skla … testoval som moj 17-40/4L a kamaratov Nikkor 17-35/2.8 a Canon bol ostrejsi od krajov do stredu. Asi to zavisi kus od kusu, ale hadzat vsetko do jedneho vreca …. hm

    vdaka za skvely clanok a uhol pohladu autorke !

    Odpovědět
  10. jedna petina

    Teda to je cteni. Mel jsem pocit, ze ctu dopis od babicky. prace to dalo asi hodne, Paladix plati asi od radku nebo co? Nevim jak jinak si vysvetlit obrovsky kvantum naprosto neuzitecnych a zbytecnych slov a vet. Tech dulezitych a uzitcnych informaci je tam na dva odstavce, vsechno ostatni zbytecne zdrzuje a nudi…ale je to jen muj dojem, nekdo by reba jeste unesl povidani o tom, jak se s timto aratm foti po snidani, pred snidani, pred obedem po obede atd…

    Odpovědět
    • jedna petina

      Vidis, a proto je dobre, ze existuje vic serveru, ze kterych si muzes vybrat. Jestli ti staci digineff, dobra, ale spousta ctenaru je daleko narocnejsich, proto chodi treba sem.
      Clanky od Radky jsou jedny z nejlepsich, jake se daji na ceskem internetu najit. Ja za ne velmi dekuji a klidne bych snesl i delsi :-), autorce skladam poklonu a tesim se na dalsi.

      Odpovědět
      • jedna petina

        samozrejme, ze vetsinu clanku radky znam, (a povazuju je za skvly a odborne na vysi) hlavne ty, ktery se tykaji grafiky obecne a hlavne photoshopu, ty jsou skvely jedn jako druhej, prave proto mi tenhle clanek prijde jako vypraveni pohadky Ovci babicky…ne vsechno co clovek dela se povede k dokonalosti 🙂

        Odpovědět
      • jedna petina

        Vy uz jste potkal nekoho se senem v hlave – tedy pradvdepodobne mysleno uvnitr, ze? Rekl bych, ze takovyto stav je, z ciste biologickeho hlediska, dlouhodobe neslucitelny se zivotem, z toho si odvozuji, ze pravdepodobne zijete v jine dimenzi a to Vas opravnuje k takovym soudum. Mejte se pekne a kdybyste zase nekoho se senem v hlave potkal, dejte nam vsem vedet, to vite, pro nas normalni smrtelniky je to uzasna zprava.

        Odpovědět
        • jedna petina

          haha, tak to bylo suche a trapne. Skoda ze si tu par lidi leci mindraky. :-/

          Kazdopadne fajn recenze a i kdyz mam 350D, tak 5D bych bral z fleku, hlavne na siroky konec, vetsi hledacek a bohket (nebo jak se to pise) – je fakt ze ty rohy jsou jake jsou, ale podstatny je stred.
          Dle me az na par drobnosti nema chybu. Schoduji se s nazorem ohledne D200, ktera tyto drobnosti nema, skoda (mrizka, iso v hledacku).

          Mir vsem a prestante si zavidet a urazet.

          Odpovědět
  11. postřehy

    1)add. vinětace a „měkké“ rohy: je zajímavé, že se takové diskuze nevedly po uvedení 1Ds a 1DsII
    2)add. 5D vs. 1DIIn: to že si 5D pořídil J. Šibík je dost zajímavé. Samozřejmě, že to není žádný etalon, on zrovna není prototyp technofila, ale přesto bych právě v jeho případě čekal, že se rozhodne spíše pro 1DIIn. V jeho případě asi hrálo velkou roli to, že se nechce vzdát zažité práce s 24/1,4 a 35/1,4
    3)add. rozmístění AF bodů: Radka i Šibík potvrzují, že používají téměř výhradně centrální bod, aretují a přesunují. Šibík mluví v tom smyslu, že takto pracuje převážná většina reportérů. To mě trochu překvapuje. Měl jsem za to, že výhodou většího množství ostřících bodů není jen při dynamických scénách a „sledování“, ale i u scén statických, kdy si pohodlně udělám kompozici, vyberu vhodný AF bod, zaostřím a nemusím nic přesouvat. Rozmístění AF bodů mi téměř ideálně vyhovovalo u D200 (alespoň během těch 20 min, co jsem ho měl v ruce)
    4)Jak poznamenal někdo na Dpreview, ideální by byl snímač a procesor z 5D v těle D200. Pod toho bych se mohl podepsat.

    Odpovědět
    • postřehy

      Bo fotoreporteri vetsinou maji děj v centru hledacku a kdyz se neco podstatneho stane, tak to zmacknou a pak pripadne prekomponuji a delaji dalsi fotky (kdyz uz maj tu jednu, tak si muzou hrat s kompozici). Riskovat, ze se autofokus z niceho nic chyti nejakeho objektu, co je nekde stranou, a bliz, to si proste nikdo nedovoli.

      Odpovědět
    • postřehy

      Vinetace a mekke rohy se resily uz davno pri uvedeni 1Ds a od te doby porad. Pokud se zda, ze se ted resi vic, je to jen rozsirenym okruhem zajemcu a uzivatelu, coz souvisi predevsim s cenou. Kdo to sledoval od zacatku, uz nic takoveho neresi, kdo kdy fotil na film, vi, ze to neni nic noveho, a kdo si to srovnal s filmem jako ja, vi, ze to ani neni horsi nez na filmu.

      Odpovědět
    • postřehy

      Já tedy sice nejsem žádný Šibík,ale je fakt,že z pěti ostřících bodů taky v 90%
      používám jen ten prostřední.A to hlavně při rychlejších reportážích.Automatika
      je sice u Canonu vybírá dost dobře,ale stejně jsem vžy trošičku trnul,jestli si
      opravdu vybere ten bod,který potřebuji já.Takže jsem si potom raději zvolil
      dopředu jeden bod a na ten jsem namáčknul.

      Odpovědět
  12. Canon 5D – spokojenost

    Souhlasím s autorkou článku, který mimochodem je velmi dobře napsán:)
    S Canonem 5D už fotím více než tři měsíce a nafotil jsem přes dvatisíce snímků včetně různých zkušebních a testovacích – a opravdu “ten 5D je dobrej”

    Odpovědět
  13. moderovat nazory?

    clanek se mi libi, jako ostatne vsechny radciny clanky.
    dal bych na zvazeni provozovateli paladixu, jestli diskuse pod odbornymi clanky by nemely byt moderovane, aby zustaly jen komentare k veci a clovek nemusel cist hospodska zvaneni s tematem nesouvisejici

    Odpovědět
    • moderovat nazory?

      ano, moderovat je jen jine pojmenovani pro CENZUROVAT…proc ma porad spousta lidi dojem, ze nejaky nazor je nepatricny, ze je zbytecny a ze by se mel umlcet…vzdyt to uz jsme tu meli, copak se Vam stejska? nerouzumim tomu…

      Odpovědět
      • moderovat nazory?

        Souhlasím s Evzenem, nejde o cenzuru, ale o věcnost a trochu té etiky a slušnosti .Vše je třeba brát truchu s nadhledem 🙂 🙂

        Odpovědět
      • moderovat nazory?

        Moderovani na tomto webu nema s cenzurou nic spolecneho. Tohle je soukromy web, a pokud se provozovatel rozhodne, ze nesmyslny kydy tady nemaji co delat, necht je smaze. Nikdo nikomu nebrani projevovat jeho nazory, ale nikde neni psano, ze se to bude dit zrovna tady. Kdo má touhu ty svoje nesmysly ventilovat na verejnosti, at si je treba vydá knižně.

        Odpovědět
        • zatuplenec a podobní

          Já si myslím,že ten “zatuplenec” tomu ve skutečnosti rozumí a jen nás ostatní
          provokuje a zkouší,kolik vydržíme.A baví se tím,jak mu vysvětlujeme to,co on
          dávno ví:-)

          Odpovědět
          • zatuplenec a podobní

            nevim sice co je zatuplenec, asi nejaka nadavka ale jinak :-))

        • moderovat nazory?

          nesmyslny kydy :-))
          vite mily pane, tohle je uzasna veta:
          “Nikdo nikomu nebrani projevovat jeho nazory, ale nikde neni psano, ze se to bude dit zrovna tady”.
          Vite kde by Vas zadne “KYDY” neotravovaly? Koba, Cina atd…
          Tam by to mohlo byt O.K., tam s cenzurou (jak Vy rikate MODROVANIM) jsou uz podtstne dal, tam totiz neexistuje ani zadna diskuze a tak tam nikoho zadny KYDY netrapi. Idealni ne? 😉

          Odpovědět
          • moderovat nazory?

            Trochu mas tu svobodu slova pomichanou. Zajmove a odborne zurnaly vzdy cenzuruji, a to uz ve fazi vydavani, a jejich ctenari to tak vyzaduji – pokud by tomu tak nebylo, nikdo by se nechtel probirat hromadou nesmyslnych clanku. Stejny a podle prostoru casto jeste selektivnejsi pristup uplatnuji noviny a casopisy pri publikaci prispevku od svych ctenaru. Neni duvod, proc by to tak nemohl delat internetovy casopis Tohle je svoboda slova – ty casopisy se svobodne rozhoduji co vydat, bez zasahu statu. Pokud s tim nesouhlasis, prostrednictvim Internetu mas dneska skrz sve stranky pristup k temer nekonecnemu zastupu ctenaru za temer nulovou cenu. Znam fora editovana a needitovana. Ta editovana maji samozrejme mensi okruh ctenaru, ale hustota uzitecnych informaci je tam vetsi. Ta needitovana jsou samozrejme popularnejsi, uz diky tomu, ze se tam lide muzou dojit vyhadat, a celkova suma informaci je tam srovnatelna, ba nekdy i vetsi, jelikoz i z chaosu a temperamentu se rodi nove myslenky. Rozumny kompromis muze byt prispevky oznacovat ikonou zajimavosti, i tak to nektera fora delaji. Pokud si nekdo chce precist, kdo ho ma vetsiho, muze, a pokud se chce dopidit k uzitecnym informacim, vyhleda si je rychleji.

          • moderovat nazory?

            Ja tedy rozhodne zastancem obecne cenzury nejsem, ale jednak je pravda, ze v Cesku se vzdycky najde hodne “odborniku” kteri vi vsechno lip a aby nahodou nezustali pozadu, davaji to svetu najevo tak, ze komentujou clanky jinych velice nevybiravym a ponizujicim zpusobem a jednak je pravda, ze u technickych clanku ma smysl pouze technicka diskuse.

            Kdyz si clovek da praci posbirat materialy a dat dohromady clanek a pak prijde salva aroganci (a ta prichazi obvykle bez ohledu na uroven, ta se kritikum zda jednou nizka, podruhe moc vysoka), tak to moc povzbuzujici do dalsi cinnosti neni. Zda se, ze tohle neni ryze ceska vlastnost. Nekolikrat jsem byl svedkem toho, jak rusove na photo netu podobne nevybirave a mimo misu vykladaji americanum, jak maji spravne pouzivat anglickou gramatiku. Mam pocit, ze cim vic na vychod, tim vic se to projevuje.

            Podle meho nazoru cenzura zustava cenzurou, i kdyz je na soukromem webu. Pokud nekdo vycleni otevreny prostor pro *verejne* nazory a pak z techto nazoru smaze ty, ktere se nehodi, tak to podle me dobre neni. Pokud ale vstupuju do diskuse s tim, ze ma predem dana pravidla, je moderovana, a mizi pouze prispevky, ktere tato pravidla nedodrzuji, je to vec jina, protoze o tom dopredu vim a muzu proste dany web vynechat, pokud tato pravidla nechci dodrzovat.

          • moderovat nazory?

            Mam pocit, ze tu trochu smichavate pojmy.

            Moderovat znamena ridit diskusi, stimulovat, hlidat drzeni se tematu a napojovat pri prechodu od jednoho tematu k druhemu. To se da delat pri jednokanalove diskusi, ale hlidat hromadu rozvlaknujicich se vlaken, kdy kazde smeruje jinam, asi dost dobre nejde.

            Cenzura je, pravda, v obecnem pohledu posuyovani veci, ktere jsou urceny ke zverejneni, nicmene bych tohle slovo pouzival opatrne, protoze v dnesni dobe se pouziva vyhradne ve spojeni s omezovanim svobody projevu na zaklade nejake ideologie. Pokud bychom mluvili o cenzure ve spojeni s Paladixem, tak by si asi ctenari predstavovali, ze tu mazeme prispevky, ktere netleskaji autorovi, ze tu nesmi padnout kladna poznamka o Nikonu nebo ze zminka o digi je tabu.

            Takze nejlepsim oznacenim je editace, jak uvedl rt. Ta se tyka ovsem hlavne clanku, diskuse se zverejnuje okamzite bez schvalovani ci posuzovani. A i v pripade clanku je to zalezitost temer teoreticka, vysly i takove clanky, ve kterych se strkaji draty s elektrikou do vody. Nicmene clanek o tom, jak propasovat z ciziny fototechniku bez placeni cla a DPH, nebo clanky porusujici autorska prava (jako okopirovat a zverejnit navod) na Paladixu nenajdete.

            A dve veci na zaver – prvni vec je, ze se tu nemaze, a pokud tu nezacnou padat sprosta slova, tak myslim ani nebude. Tou druhou je, ze tu nekdo musel sahnout do kapsy, aby nechal vytvorit aplikaci, zaplatil za server, misto na disku a datove prenosy a vysledek dal ctenarum zadarmo. A ted by se mel koukat, jak to misto zaplni vasnive porovnavani obsahu trenyrek? To neni o cenzure ci moderovani, ale opravdu jen o vylouceni prispevku, ktere jsou naprosto, ale naprosto mimo. Navic elektronicka forma umoznuje pouziti filtru jako na Fotopruvodci. Takze prispevky nemusi mizet, jen budou k dispozici v rozsirenem zobrazeni.

          • moderovat nazory?

            O.K. naprosty souhlas a prani, abyste soucasnou podobu diskuse zachovali, a nepousteli se tenky led MODEROVANI, RIZENI ci ja nevim jakych jeste zpusobu
            zasahovani do diskuse, konec koncu, myslim ze i tahle cast diskuse (i kdyz zacala jako tematicka k obsahu clanku a skoncila vice v obecne rovine) byla uzitecna, a to jenom proto, ze to nekdo nesmazal v zajmu TZV. NESIRIT KYDY.

          • moderovat nazory?

            Kdyby se na tomto webu prispevky moderovaly, vubec by mi to nevadilo. Od odborneho webu ocekavam odbornou a věcnou diskusi, a ne ze si tady bude kdejakej jouda ukajet svoje ego.

          • moderovat nazory?

            Svata pravda, moje rec …kdejakej (jak rikate – jouda) by rad, kdyby neci nazory byly z vyssi moci uznany za hodnotnejsi nez jine a tim vhodne ke zverejneni…mimochodem, kdejakej (jak rikate – jouda) si tady ukaji sve “odborne ego” naprosto nic nerikajicima prispevkama tzv, k tematu… kdyz uz mluvime o moderovani, byl bych taky pro, ale v tom smeru, aby se tu neobjevovaly prispevky, ktere se snazi zde zavest a prosadit cenzuru pod zasterkou moderovani..

          • moderovat nazory?

            Necht se tu tedy obevuju pouze prispevky vecne a k tematu. A nikoliv napriklad prispevky, ktere se snazi provozovatelum soukromemu odbornemu webu narizovat, jestli smi, nebo nesmi moderovat svoje forum, pokud to uznaji za nutne, a nadto je obvinovat z cenzury. To totiz smrdi socializmem.
            Cimz svoji diskusi na toto tema koncim.

          • moderovat nazory?

            Aha a ktery to jsou? (ty vecne prispevky k tematu).Tady nekdo neco narizoval nebo nekoho obvinoval z cenzury? Mily pane, zda se mi, ze jste prisel z nejake jine diskuse. Ja jsem se pouze pozastavil nad tim, ze jsou tady jedinci kteri volaji po cenzure. A vyslovil jsem podekovani, ze mistni admini na tomto serveru o tom neuvazuji a zaroven jim zato podekoval. Kde jste vzal, mily pane, ty informace o narizovani to tedy fakt nevim. Zrejme pranim je otcem myslenky, pak to ale vubec neni vecne a uz vubec ne k veci.

          • moderovat nazory?

            Je krasne jak potrefeny jouda nejvic kejha! 🙂 Ze by tusil, ktere prispevky nemaji ve slusne diskuzi co delat…?

  14. sigma 800 nebo 300-800 + a –

    Jaký byste zvolili teleobjektiv z těchto dvou a proč. Oba dva výrobky mají stejnou clonu liší se jen váhou, počtem opt.členů a druhem opt. soustavy. Bude mít vyšší počet členů vliv na rozlišení u zoomu než u pevného ohniska?
    Uvažoval jsem o canon 1200, ale cena 2M mě rozesmála :-).
    Mimochodem dobrý článek.

    Odpovědět
          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            ano tu jsem myslel nevíte o míste kde levněkoupit canona 600mm tak kolem 5000$?

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            ?? mozna tak na e-bay, tahle skla se asi jety moc neprodavaji 🙁

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            Nejlevnější dostupný, ale nový jsem našel na Fischer-Bernard, ale není to 600.
            je to canon EF 500mm/4,0L IS USM za 167tis s daní

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            Nevadí – ta šestistovka je stejně už pořádný macek a oproti pětistovce si opticky člověk už moc nepomůže (20%) – říká starý outdoorový praktik Michael Reichmann…

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            Záleží na tom, co s tím člověk chce fotit… Já sice Reichmanna velmi respektuji, ale špička ve wildlife s extrémně dlouhými skly není, vyniká spíš v něčem trochu jiném.
            Ale třeba takový Art Morris, který je na wildlife specializovaný, tvrdí o přínosu jen o něco delších skel něco trochu jiného. Navíc se nesmí zapomínat ani na konertory, tyhle objektivy chodí dobře i s TC2x a to už je pak 1000:1200.

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            A jinak si ještě neodpustím poznámku, že je to pod tímto článkem opravdu dost offtopic 🙁

          • sigma 800 nebo 300-800 + a –

            trochu offtopic, souhlas, ale snad se těch pár bajtů navíc server i čtenáři ještě unesou… 🙂
            Jinak ten Morris je tuším ptáčkař, tam se každý ohniskový decimetr počítá, takže on by si asi i tu šestistovku zdůvodnil.

  15. nepravda

    zásadní chybou pisatelky je srovnávání D5 se skenovaným filmem.Jeho kvalita je skenem degradována.V papírové podobě však předčí ve všech ukazatelích například filmy fuji pro 160,portra,konica 100 portet ,fuji 400 canon samotnou D5 i s nejlepším objektivem vždy a všude.

    Odpovědět
    • nepravda

      Vy jste to osobně zkoušel? Vzhledem k tomu, že si ani jméno fotoaparátu přesně nepamatujete, hlodají ve mně jisté pochybnosti. Ale třeba mě příjemně překvapíte a namísto pouhých svalnatých, leč ničím nepodložených tvrzení, naskenujete pro naše čtenáře nějaké papírové fotky zhotovené klasicky z filmu a z 5D pro porovnání, aby si mohli sami udělat úsudek.

      Klidně se tu ale můžete i bez praktických ukázek dál hádat a vyvolat tu milióntou zcela zbytečnou flame war na toto téma. Autoři na Paladixu dostávají prémie nejen za délku článku, ale i za množství komentářů, takže mi tím akorát prospějete. 😉 Jestli na filmu jsou nějaké detaily, které jeden z nejlepších stolních skenerů při 4000dpi nepobere, je ale mně osobně (a domnívám se, že i většině ostatních) celkem jedno. Je to sice možná zajímavá akademická otázka, ale z praktického hlediska je to pro mě úplně irelevantní. Jednak fotit na film je pro mne z mnoha důvodů nepraktické a film, abych na něj dál fotila, by musel být mnohem lepší, a jednak i z toho, co už mám na filmu nafocené, fotky stejně dělám tak, že film doma naskenuji a dál pracuji už jen se skenem. Takže co můj domácí skener nepobere, jako by na filmu ani nebylo. Dělání fotek z filmu klasickou cestou mi neposkytuje míru kontroly nad výsledkem, na jakou jsem zvyklá, a to, abych si film dávala skenovat za dlouhé peníze někde na bubnu, abych z něho opravdu vymáčkla i ten nejposlednější detail, který by tam případně mohl být, mi nestojí za to.

      No a konečně, v testu v článku přece vůbec nešlo o to, ukázat, že 5D je lepší než film. Chtěla jsem pouze předvést, že úbytek ostrosti do rohů a vinětace při velmi širokých úhlech nejsou u full-frame čipu o nic horší, než na co jsme byli kdysi zvyklí u kinofilmu, jak se někteří lidé pokoušeli mylně naznačovat. A to myslím ten test ukazuje dost dobře. Na ty rozmazané rohy bylo rozlišení skenu víc než dostatečné.

      Odpovědět
      • nepravda

        No jo, jsou to akorat kecalove, co nikdy nedrzeli kvalitni DSLR v ruce a neumi s PC, popripade foti jen do jpg bez nasledne konverze. Ja, kdyz jsem jeste fotil na filmy a vyzvedaval fotky z kvalitniho labu, mj. platil docela dost penez, to proste nebylo ono. Pak jsem si koupil obycejny kinofilmovy skener a tech detailu, co tam bylo, co vam budu povidat. Kdyz jsem zacal fotit tenkrat Takze klasiku uz nikdy !!!

        Odpovědět
        • nepravda

          Teď je vidět, kdo je akorát kecal, co ani neumí film vyvolat a nazvětšovat a přitom poučuje ostatní. To musel být opravdu kvalitní lab, když i obyčený kinofilmový skener vytáhl víc detailů. No, není čemu se divit, na fotce 9×13 z drogerie těch detailů opravdu moc není!

          Odpovědět
          • nepravda

            Kvalitni lab to byl, zadna drogerie ! Treba mraky v protisvetle na fotce vubec nebyly, na skenu uz ano! At si kazdy foti na co chce a plati si za to !

          • nepravda

            Tak pak to byl špatně udělaný záběr – nezaškodilo by přečíst si k čemu jsou filtry.

          • nepravda

            … to je jasne s prechodakem by to bylo OK, ale nyni si s digitalem naexponuju 2× se stativu stejny zaber, pokazde z jinou expozici a v PS prolnu vrstvy, tak jak budu chtit budto s pozvolnym prolnutim, popr. kratsim prolnutim a nemusim “vyhazovat” zbytecne za prechodaky !?!? Nehlede na to, ze si je muzu natonovat podle libosti, aniz bych v terenu nosil dalsi prislusenstvi 🙂

          • nepravda

            Já absolutní bezvětří mezi oběma záběry zajistit nedokážu a rozmazaná zeleň mě irituje, tak jsem ty peníze za přechoďáky vyhodil.
            Jsem nejspíš neuvěřitelně zaostalý, protože si myslím, že je dobrý fotograf umí udělat dobrou fotku rovnou, špatný to dohání ve Photoshopu 🙁

          • nepravda

            lol
            to rovno
            dobry fotograf ma super fotky aj z drogerie, spatny to dohana v profilabe.

            skoda reci

      • nepravda

        S Vaším článkem plně souhlasím.
        Kdysi jsem fotil na čb film, a pak si dlouhé hodiny “hrál” ve fotokomoře s fotkami.
        Po přechodu na barevný kinofilm jsem se ve fotolabu, kam jsem je nosil, už zmohl jen na požadavek : vyvolat jen dobré. Případně : Tuto prosím zvětšit.
        Musím říci, že digitální fotografie a možnost následné úpravy fotek na PC mi opět vrátila radost z fotografování 🙂

        Odpovědět
        • nepravda

          přejděte na diák + kupte si kinofilmový skener (klidně z bazaru)

          fotky si můžete upravovat i dívat se na dia tak, jak je z digitálu nikdy neuvidíte :o)

          Odpovědět
      • nepravda

        no kdyz to mate placene i dle poctu prispevku tak Vam take prispeji 🙂
        recenze je to pekna, fotak nadherny – byt ponekud drahy… vzhledem k tomu, ze to co me na nem laka je sum na vysokych ISO do nejasi nepujdu (je to prece jen moc penez)

        Odpovědět
        • nepravda

          On nejdrazsi je na tom CMOS cip. Je to opravdu draha zalezitost ! Nekde jsem videl, ze snad samotny FF cip stoji kolem 40tis ! Proc asi stredoformatove jen steny stoji molion ? Proste za velikost cipu se plati ! Cim vetsi cip, tim vetsi kvalita !

          Odpovědět
          • nepravda

            Jen uvedu na pravou míru. Neplatí se velikost chipu, ale ztrátovost výroby(zmetkovost) u malých chipů tj.

          • nepravda

            pane milousi,
            precetl jsem si vase prispevky, jenz ve spravnem vykladu tohoto slova maji prispet, nebo prospet ?, lec souhlasim s vami pouze v tom, ze “cim vetsi cyp tim vetsi nekvalita !”
            s pozdravem Tomas

  16. Dynamický rozsah

    Rád bych se zeptal, jaký má 5D dynamický rozsah čipu, zejména do světel? Větší než 20D?
    Děkuji.

    Odpovědět
    • dynamický rozsah

      5D ma dynamicky rozsah 12 stop, coz je rozsah A/D prevodniku. Samozrejme v tmavsich a tmavsich stinech roste sum. Podle toho jak je clovek vuci nemu tolerantni, dalo by se hovorit o velmi dobre pouzitelnych 7 az 9 stopach na ISO 100, a samozrejme prislusnem poklesu rostoucim ISO. To ale neznamena, ze informace nejsou obsazene v celych 12 stopach, jen jsou drobet ztracene v sumu, ale s prislusnou ztratou detailu se ziskat daji. Do svetel ma stejny rozsah jako prakticky kazdy Canonuv digital. Expozimetry jsou vsechny kalibrovany na sedou necele 3 stopy od bile, tohle se muze o drobet horsit jeste barvou svetla, a lepsit v cervenem kanale mensi citlivosti CMOS cipu na cervenou. Pokud jsou svetla svetlejsi o vice nez ty 2.5-3 stopy a jsou jich velke plochy, jejichz vypaleni by vadilo, je nutne podexponovat a pak dodatecne fotku zesvetlit.

      Odpovědět
      • dynamický rozsah

        Nechcete snad říct že má dyn. rozsah 12EV (s termínem stopa jsem se ještě nesetkal) to by bulo pomalu jako u ČB.

        Odpovědět
        • dynamický rozsah

          Chtel jsem rict EV, spletl jsem si to s anglictinou. Neni duvod, proc by to nemohlo byt dobre jako negativ.

          Odpovědět
          • dynamický rozsah

            Tohle co jste napsal (nechci aby jste to bral, že se Vám vysmívám) je a nemyslím, že jenom pro mě, velmi důležitá informace! Vždy´t to by znamenalo konec ČB fotografije jak ji známe. Do teď jsem četl články kde se popisovalo že DIGI chip má dyn. rozsah kolem 5EV asi jako DIA. A nyní se od Vás dozvýdám, že je vše včetně rozsahu negativu (bar. 9EV tak i čb12-14EV) zastaralé. Mohl byjste udat nějaké testy? NEbo lépe může to někdo s čtenářů potvrdit. Nikde oficiálně jsem tento nový poznatek o chipu 5D nečetl. A jsem k němu poněkud skeptickýuž z důvodu, že by v případě, že je to pravda byla opravdu masivní marketingová kampaň od CANONu.

          • dynamický rozsah

            Předpokládám, že hodnota, kterou uvedl rt je správná, že ji má nejspíš ze specifikací čipu. Jaký má čip 5D dynamický rozsah jsem neměřila, 5EV ale v žádném případě není, stejně jako u všech ostatních moderních digiálů. Nesmíte si plést skutečný dynamický rozsah čipu a dynamický rozsah, který využije JPEG obrázek, který fotoaparát vyprodukuje. Zatímco u toho druhého je skutečně rozsah 5-6 EV podobě jako u diapozitivu (protože tomu tak být musí, takový je totiž rozsah průměrné scény a kdyby se tento rozsah udělal větší, tak by fotky většiny scén byly šedivé, bez černé a bílé), tak rozsah čipu je ve skutečnosti o dost větší. Musí být. Jinak by totiž například nešlo dělat softwarové vyvážení bílé, bylo by daleko víc šumu ve stínech atd. Větší dynamický čipu můžete lépe využít, fotíte-li do RAW – díky němu můžete dodatečně do určité míry dodatečně opravit expozici a kontrast. Mimochodem u negativního filmu je to podobné – barevný negativ v kombinaci s papírem má obecně také jen kolem 6EV. Celých 10EV a víc, které dokáže zachytit negativ, na papír najednou snadno nedostanete. (Viz seriál o charakteristických křivkách fotografických materiálů.)

          • dynamický rozsah

            Tohle je na delsi vypraveni, ale vezmu to strucne a ctenar si domysli, a jiste pomuze, pokud si sam ujasni, co spatruje pod pojmem dynamicky rozsah. Pred par lety jsem kdysi na toto tema napsal mensi povidani s grafy, http:// tezaur.net/photo/other/raw/index.html , o Canonu 10D. Canon 5D bude v tomto ohledu jen lepsi, a kazda digitalni zrcadlovka od jakekoli znacky v podstate nebude vyrazne horsi.

            Pokud si peclive prectes to moje povidani, zjistis, ze jsem tam dokumentoval, jak 10D vesele zaznamenava 10 EV jasoveho rozdilu, a do toho limitu 12, se nedostal jen proto, ze mi tehdy dosel rozsah casu a nepovazoval jsem to za dulezite. To neznamena, ze v celem tom rozsahu je dokonale nezasumeny. Pokud se za meritko vezme priblizne to, ze signal by mel byt vetsi nez sum, dojde clovek v jednom barevnem kanalu priblizne k rozsahu 9EV pri ISO 100 (tohoto ISO se podrzim i dale). Pro vsechny kanaly najednou uz to bude spise 8EV, jelikoz cerveny kanal je o vice nez stopu mene citlivy. Pri hodne barevnem osvetleni by to bylo jeste horsi a kanaly by se zacaly orezavat jeste vic, jak si jiste ctenar vsiml pri foceni pod zarovkou a podobne.

            Tech 8 EV se domeri prakticky kazdy, a to nejen primo v RAW jako jsem to delal ja, ale i v jpg z dobre zpracovaneho RAW, viz testy na dpreview, kteri konecne zacali delat test, ktery dava aspon trochu smysl, treba http://www.dpreview.com/reviews/nikond200/page22.asp, nebo jinde, hledej napriklad vysledky z programu Imatest, treba zde nahodne vybiram prvni z googlu, http://www.brisk.org.uk/imatest/dr.html. Pokud reknu, ze signal je lepsi nez sum v 8 nebo 9EV rozsahu, neznamena to, ze ty zbyvajici jsou nepouzitelne, pouze se v sumu ztraci detail. Pri obetovani detailu, jak barevnych tak prostorovych, klidne muzu dojit az k tem 11 nebo 12EV. Pokud ma nekdo pocit, ze u negativniho filmu je tomu jinak, neboli ke ztraceni detailu pri frekvenci 60paru car na mm nedochazi, tak bych mu doporucil se na ten film podivat jeste jednou.

            Digitalni kompakty na tom jsou hur, tak o 2EV, a prakticky u nich casteji nastane s “dynamickym rozsahem” problem. Zcasti to bude i tim, ze pri foceni do jpg se data automaticky nelinearne nevratne modifikuji, coz neni zcela nepodobne vyrobe vyrobe fotky z negativu, pri niz se na papir take prenese tak 5EV a zbytek se zahodi.

          • dynamický rozsah

            Děkuji za vysvětlení (Všem). Dalo by se to shrnout, že z digi mužu na papír dostat scénu s větším rozsahem scény než na normální bar. papír z negativu? (Nebo je tu ještě omezující faktor – tisk?)Hledám cestu jak zachytit co nejvěrněji scénu a z toho co vím 6EV je trochu málo. Snažím se najít něco co mi v bar fotce udělá krásně prokreslené světla i stíny a nebude na fotce šedavý opar. (Asi jsem blázen, ale hledám něco o hodně lepšího než je neg. nebo dia. Nevím jestli to popisuji správně, ale snad znáte tu touhu uchopit skutečnost naprosto věrně). Děkuji

          • dynamický rozsah

            “Snažím se najít něco co mi v bar fotce udělá krásně prokreslené světla i stíny a nebude na fotce šedavý opar.”

            No vem si přechodový filtr, milý Lojzo, milý Lojzo, zkus přechoďák… 🙂

          • dynamický rozsah

            No Lojzku asi jsi to nepochopil… o cem se tu bavme 🙂 xxx tobe bude asi kolem 11 let viď 🙂 Usuzuji z infantilní odpovědi. LOL.

          • dynamický rozsah

            Ale právě že až moc dobře pochopil, a sám Radek T. (26.2.2006, 20:08) Vám i v podobném smyslu odpovídá. Řešením bývá skutečně aplikace přechodových filtrů na zachycení dynamicky náročné scény venku (mimo ateliér), kde nemáte kontrolu nad osvětlením.
            Vyrovnat se se ctí s vysoce kontrastní scénou, toť věčný problém fotografa 🙂

            Jinak tou svojí žertovně laděnou odpovědí jsem se Vás samozřejmě nemínil nijak osobně dotknout. Předpokládal jsem totiž, že znáte písničku Líza a Lojza v podání Michala Tučného. No nic, nepovedlo se.

          • dynamický rozsah

            Tisk je vzdy omezujici faktor, jelikoz scena ktera mela puvodni rozsah kontrastu vice nez 1:1000 nemusi vypadat na papire s rozsahem kontrastu 1:100 vzdy uplne nejlip, ale samozrejme digitalni technologie v tomto dava mnohem lepsi kontrolu nad vysledkem nez analog, uz libovolnym ohnutim krivky ve stinech a svetlech a tedy komprimaci podle libosti. Jinak pokud jde o to prvotni zachyceni kontrastni sceny, xxx dobre radi, ze se na to odjakziva pouzivaji prechodove filtry. S digitalem lze na hodne kontrastni staticke sceny pouzit velmi snadno i dve nebo vice ruznych expozic, ktere se slozi dohromady do jednoho obrazku v pocitaci, a tim se dosahne libovolne dobreho prokreslioleni stinu i svetel.

          • dynamický rozsah

            Jasne xxx znam, ale vzal jsem to osobne 🙂 Nemel jsem náladu ci co. Jinak xxx dik za radu. Máte tip na nějakou tiskárnu která by byla vhodná a taktéž doporučíte nějaké papíry na inkoustový tisk?
            Děkuji

          • dynamický rozsah

            Reagujete sice jako by na Radka, ale odpovídáte mně. Snad už jste mi můj vtípek s Lízou a Lojzou prominul a tak zkusím odpovědět.

            Běžnou produkci nechávám tisknout v labu (je to levnější), na fajnovější barevné věci a hlavně na č/b tisky jsem si pořídil HP Photosmart 8450. Je to “pouze” A4 – zatím na vyzkoušení jejich technologie. Mají kromě jiného i speciální šedočernou kartridž a k tomu používám jejich nejlepší papír HP Photo Paper Premium Plus. Udávají “živostnost” snad okolo 150-200 let (nevím přesně, není to pro mne až tak podstatné) a ty č/b tisky se hodně blíží barytům. Žádný metamerismus, černá je černá, šedá šedá, bílá bílá. Říká se, že HP je provozně drahý – ano, pokud bych tisknul desítky fotek denně, 7 dní v týdnu, tak se nedoplatím. Ale pro občasné tisky je ale velkou výhodou, že u HP kupujete v nové kartridži spolu s barvou vlastně i celou novou tiskovou hlavu. Takže případné zaschnutí není finnačně tak bolestivé. Moje zkušenosti s tím jsou zatím výborné. Čekám, kdy uvedou na trh něco jako A3+ nebo raději A2 v této kvalitě. Už sice mají tuším druhou A3 tohoto typu, ale to je malý skok ve velikosti výstupního formátu. Počkáme a uvidíme.

Napsat komentář