Cuzco a okolí (4.4. – 7.4.2001)

Druhý díl našeho povídání o putování Jižní Amerikou…

Ruiny u Cuzca

Bylo to neuvěřitelné, ale letenky byly platné a nebyl v tom žádný podvod. Ráno jsme odlétali v 6 hodin a byli jsme mírně nervózní z toho, že na tuto dobu bylo hlášeno 9 odletů, a z nich 5 přímo do Cuzca. Naštěstí se letadla na runway moc nepředháněla, tak jsme odstartovali bez problémů. Z letadla byl nádherný rozhled na Andy, pyramidu Salkantay i na město Cuzco, ve kterém přistáváme po 7 hodině. Taxi nás veze do hotelu Qorikancha. Usmlouváme pokoj na 10 S/os/noc. Řidič nám zařizuje lístky pro vstup na památky ve městě a okolí. Lístek s platností na 10 dnů vyjde na 10 USD, studenti polovic. Taxikář si za obstarání, odvoz a zařízení hotelu řekne 20 USD navíc. To sice usmlouváme na polovic, ale příště si musíme dát pozor na příliš ochotné lidi.

Ruiny Tambo MachayPadáme do postele a na chvíli odpočíváme, abychom lépe překonali přechod z nuly do 3300 m.n.m. Po odpočinku vyrážíme na výlet do okolí. Cílem jsou 8 km vzdálené ruiny Tambo Machay, ke kterým nás dovezlo taxi. Tyto menší ruiny jsou staré incké lázně. Poprvé se na naší cestě setkáváme s perfektně opracovanými kamennými bloky, sesazenými na sucho tak přesně, že mezi ně nelze vrazit čepel nože. Umění inckých kameníků v nás zanechává hluboký dojem. Když si uvědomíme, jaké tenkrát měli nástroje a že některé kameny váží i několik tun, je to téměř neuvěřitelné.

Jen kousek odsud jsou další ruiny – Puca Pucara. Je to bývalá pevnost, která hlídala cestu do Cuzca před nevítanými návštěvníky. Teď již tady nikdo nehlídá, tak můžeme po cestě pokračovat k dalším ruinám – Qenko. Oč jsou oproti předchozím ruinám rozlohou menší, o to jsou zajímavější. Jsou tady kamenné zdi a jeskyně, obelisk vrhající stín pumy a klikaté obětní kanálky, které daly tomuto místu název. Ujímá se nás zdejší průvodce a přes hodinu nám podává výklad, jak to tady dříve fungovalo. Je to velká astronomická observatoř. Začíná se pomalu stmívat, do Cuzca nám zbývají 4 km. Protože Cuzco má pověst druhého nejnebezpečnějšího města v Peru (hned po Limě), neriskujeme a jedeme zpět místním autobusem.

Pisac

Je čtvrtek 5.4. a dnešní den jsme si naplánovali návštěvu trhu v městečku Pisac a ruiny tyčící se na kopci nad Pisacem. Pisac je vzdálen od Cuzca 32 km. Jízda mikrobusem trvá hodinu, cestou překonáváme sedlo ve výšce 3700 m.n.m. a z něj klesáme k řece Urubamba na 2900 m.n.m. Na jejím břehu leží město Pisac. Na náměstí roste starý strom obalený lišejníky a okolo něj je velké množství stánků s nejrůznějšími věcmi. Spousta koberců, tapisérií, svetrů a dalších výrobků z lamí vlny, různých sošek, malovaných tykví a mnoho dalších suvenýrů. Zdejší trh je vyhlášený svou kvalitou a nízkými cenami. První cena ale bývá dost vysoká a tak je třeba hodně smlouvat.

To je v této zemi ostatně zvykem úplně všude. Smlouvá se i v taxíku a hotelu. Vedle trhu se suvenýry je ovocný a zeleninový trh a to je skutečná lahůdka. Pravé indiánky v úžasně pestrobarevném oblečení tady prodávají, nač si vzpomenete. Brambory, různobarevná kukuřice, melouny, banány, coca a mezi tím kusy masa. Kolem poledne toho máme dost a tak po několika empanádách vytažených čerstvě z pece bereme taxíka a za 9 solů se necháváme vyvézt o 500 výškových metrů výše před areál ruin Pisacu. Není to kvůli lenosti, ale z nedostatku času. Areál je rozsáhlý, je to vlastně celé staré město. Protože si ho prohlížíme důkladně a hodně fotíme, nestačíme si ho ani projít celé. Roste tady spousta kaktusů, agáví a bromélií.

Den se chýlí k večeru právě když jsme na Intihuaně – obřadním centru zdejších ruin. Je odtud hezký pohled dolů na řeku Urubambu. Zajímavostí je, že ji Inkové v délce tří kilometrů napřímili, aby získali více úrodné půdy pro svá políčka. Spěcháme nejkratší cestou dolů do města a autobusem se vracíme zpět do Cuzca. K večeři vynikající čtvrtka grilovaného kuřete a na vytrávení hodinka strávená v internetové kavárně, abychom napsali domů, že jsme v pořádku. Internetové kavárny jsou v Peru skoro všude a jsou dost levné (cca 25 Kč/hod).

Cuzco

Další den jsme si přivstali, abychom si prohlédli obrovské ruiny Sacsayhuaman dříve, než tam dorazí organizované skupiny turistů. Těch tady bývá hodně, protože ruiny se tyčí hned nad Cuzcem. Je to bývalá incká pevnost, která hlídala město a při povstání Manka Inky proti Španělům v roce 1536 se stala jeho základnou. Stačilo málo a Španělé mohli býti poraženi a vše by bylo jinak. To se ale nestalo a tak dnes můžeme obdivovat tři obrovské obranné klikaté hradby a několik základů různých staveb. Přestože byly ruiny pobořeny Španěly a rozebrány domorodým obyvatelstvem na stavbu domů, zůstalo toho tady hodně a je na co se dívat. O velikosti svědčí i to, že areál poskytoval zázemí a úkryt pro 5000 bojovníků.

Stále více se začínají objevovat organizované skupiny turistů, my máme na pražícím slunci větší a větší žízeň, proto scházíme dolů do Cuzca. Po jídle a pití vyrážíme na prohlídku města. Začínáme na náměstí Plaza de Armas, kde v kavárně posloucháme Smetanovu Vltavu. Je to milý dotek domova. Mají tu celé CD Má vlast a pouští ho, protože se jim líbí.

Hned vedle kavárny je katedrála. Vcházíme a jsme ohromeni množstvím a krásou výzdoby. Hlavní oltář mohutně zdobený zlatem a zrcadly a na bocích spousta dalších oltářů, taky zdobených zlatem nebo vyřezávaných. Množství sošek a obrovské obrazy o rozměrech i cca 4×4 metry.

Další zastávkou je Museo de sitio Qorikancha. Zde býval incký chrám slunce, který byl středem Cuzca a incké říše. Na jeho ruinách Španělé postavili kostel. Neuvěřitelné barbarství. Pod ruinami je archeologické muzeum nepříliš bohaté na exponáty. Z mnoha dalších památek ve městě volíme kostel San Blas. V něm mají nádhernou vyřezávanou dřevěnou kazatelnu, kterou udělal jeden indián, jenž se uzdravil ze smrtelné nemoci. Den se takto pomalu nachýlil ke konci a my už jen plánujeme další program výpravy.

Ruiny SacsayhuamanKostel v Cuzcu
Ruiny SacsayhuamanKostel v Cuzcu

Urubamba

CampesinosJe sobota 7.4., venku prší a my balíme věci na 4 dny, protože nás čeká nejznámější trek v Peru – Inca trail. Vyrážíme autobusem přes hory do městečka Urubamba a dále podle stejnojmenné řeky do vesničky Ollantaytambo. Je tady další incká pevnost, na které dokonce Inkové Španěly porazili. Je to vysoký svah tvořený kamennými terasami a na vršku je nedokončený Chrám slunce. Je tvořený obrovskými načervenalými bloky kamene. Ty se těžily v lomu na protějším kopci. Dopravili je všechny k řece, pak změnili tok řeky, aby je přes ni nemuseli přenášet a táhli se s nimi nahoru na pevnost.

Protože zítra je první kolo prezidentských voleb, na náměstí se postupně schází mnoho campesinos – domorodců z hor. Mají nádherně barevná ponča s převažující červenou barvou. Podle výzdoby a krásy se zdá, že se jedná o sváteční oblečení, ale není tomu tak, je to normální pracovní oděv. Škoda jen, že se nechtějí nechat moc fotit. Přesto se nám pár záběrů podařilo udělat. Ještě něco teplého do žaludku a spát, protože zítra vyrážíme na první trek.

Použitá technika: Pentax K 1000, Pentax MZ-5N, Pentax SMC A 50/1,7, Pentax SMC FA 28-70/4, Pentax SMC A 70-210/4, materiály Kodak Supra 100 a 400

Napsat komentář